Křivice (rachitida) – příznaky, příčiny a léčba

11.11.2013 11:25

Dětská nemoc křivice, která kdysi ve viktoriánské éře vedla k epidemii zahnutých nohou a křivých páteří, se v Británii 21. století překvapivým způsobem vrací zpět. V ordinacích přibývají děti i s opuchlými zápěstími a někdy dokonce opuchlými žebry.

Křivice (rachitida) je důsledkem velkého nedostatku vitamínu D, který pomáhá tělu vstřebávat vápník. Historicky byla považována za nemoc chudoby – dětí, které dřely za průmyslové revoluce v továrnách.

Někteří literární vědci spekulovali, že jí trpěli některé literární postavy, například Tiny Tim ve Vánoční koledě od Charlese Dickense.Vedoucí britské zdravotní služby Sally Daviesová označila v říjnu návrat křivice za ‚děsivý‘. Navrhla, aby všechny děti do pěti let dostávaly vitamíny zdarma.

Většina lidí získává vitamín D ze slunce, tučných ryb, vajíček nebo mléčných výrobků. Křivice v Británii z velké části vymizela v 50. letech po masovém programu, kdy děti dostávaly rybí tuk.

Ale za posledních 15 let se počet případů křivice u hospitalizovaných dětí zvýšil čtyřikrát – ze 183 případů v roce 1995 na 762 v roce 2011. Podle odborníků je skutečný počet zřejmě ještě vyšší, protože nikdo výskyt křivice systematicky nesleduje.

Křivice (rachitida) – příznaky, příčiny a léčba

Vitamín to zachrání

Podle něj se dá celý proces zvrátit, jakmile začnou děti brát dostatek vitamínu D, obvykle v tabletách nebo v injekcích. Blair uvedl několik důvodů pro větší výskyt křivice – například fakt, že si děti mnohem víc hrají doma, soustavné používání krému na opalování či náboženské přesvědčení, že kůže musí zůstat zakrytá.

Obzvlášť náchylné jsou děti s tmavou pletí, protože potřebují více slunečního svitu, než děti s bledou pletí. Na rozdíl od zemí, jako je Kanada, USA a Austrálie, tak Británie nepřidává vitamín D do potravin, jako je mléko nebo mouka.

Podle lékařů přibývá křivice i v USA, i když nejsou k dispozici přesná celostátní čísla. Lékař Craig Langman z americké Northwestern University řekl, že některé menší studie ukazují, že nedostatek vitamínu D je u amerického obyvatelstva rozšířený. Ale u dětí jde většinou o mírnější formy nedostatku některých živin, než o křivici samotnou.

‚Je to důsledek naší měnící se společnosti,‘ řekla Laura Tosiová, ortopedka z washingtonské nemocnice Children's National Medical Center. ‚Děti s křivicí jsou obvykle ty, které nemají kam si jít ven v bezpečí hrát, a také přestanou pít mléko, poté co je matky přestanou kojit,‘ řekla.

Škodlivá snahaPodle Tosiové mohou i některé dobře míněné zdravotní kampaně – jako třeba snaha dostat ze škol ochucené mléko – u dětí ohrozit zdravý vývoj kostí.

Většina dětí s křivicí se zcela uzdraví, ale nejtěžší případy mohou vyžadovat chirurgický zákrok, řekla Tosiová. ‚Pokud trpí nedostatkem vitamínu D dlouho, tak se k nám tyto děti dostávají s hrozivě křivýma nohama.

Je třeba se uchýlit i k tomu, že se jim kosti zlomí, aby se mohly narovnat,‘ řekla.

Britský návrh vitamínů zdarma pro děti by podle ní mohl zastavit šíření nemoci. ‚Kosti se dětem vyvíjí jen po určitou dobu,‘ řekla. ‚Vzhledem k tomu, jak bývá v Británii zataženo, tak doufám, že svým dětem přidávají vitamíny,‘ dodala.

Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.

ČPZP – Křivice

Křivice (rachitida) – příznaky, příčiny a léčba

Toto onemocnění se objevuje tehdy, jestliže se do kosti během růstu ukládá nedostatečné množství vápníku. U dětí je to projev nedostatku vitaminu D. Nemoc se vyskytuje mnohem častěji v severských zemích, protože vitamin D se tvoří v kůži vlivem slunečního záření. Vitamin D odpovídá za urychlené vstřebávání vápníku ze střeva a za jištění jeho přepravy ze zažívacího ústrojí do kostí, kde se ukládá. U dětí se účinek nedostatku vitaminu D projevuje mnohem dramatičtěji. V dospělém věku jeho nedostatek vede ke vzniku osteomalacie.

Jaké jsou příčiny vzniku křivice?

V minulosti byla křivice u dětí obvyklým jevem a vyplývalo to z nedostatečné výživy a v některých městech také z toho, že sluneční paprsky obtížně  pronikaly vrstvou znečištěné atmosféry. Na řízení rovnováhy vápníku v lidském těle se podílí hormon příštitných tělísek na krku a vitamin D.

Vitamin D vzniká v těle působením slunečního záření a dále se složitým způsobem zpracovává v játrech a ledvinách. Teprve poté se stane vlastní účinnou látkou.

Při poklesu hladiny vitaminu D začne v krvi klesat také hladina vápníku, protože bez přítomnosti dostatečného množství vitaminu D, nemůže  náležitě vstřebávat ze střeva. Krevní koncentrace vápníku přitom nesmí klesnout příliš nízko, jinak hrozí vznik svalových křečí – tetanie.

I když křivici a osteomalacii vyvolává přímo nedostatek vápníku, ve skutečnosti je může zavinit také onemocnění orgánů, které se podílejí na  tvorbě aktivního vitaminu D.

Jaké jsou příznaky?

Kromě svalové slabosti způsobuje křivice také měknutí kostí a z toho plyne také jejich deformace. Nově vytvořená kost není schopna se zpevnit a ukládáním krystalů vápníku  a později se nahradí větším množstvím vazivové tkáně – základní kostní hmoty, tzv. osteoidu.

Také lebeční kosti se stávají měkčími a s posupující nemocí se začínají ohýbat dlouhé kosti dolních končetin, které nesou větší zatížení, především se jedná o holenní kosti. V těžších případech bývají postiženy i páteř a pánev a někdy může docházet k jejich deformacím.

Léčba

Je nutno podávat vitamin D ve formě kapslí nebo kapek. Při komplikovanějších případech je podávána přímo aktivní forma vitaminu D. I když se pomocí léčby může křivice zlepšit, přece jen existuje určité riziko vzniku trvalých deformit, proto je nutné nemoci předcházet. Toho lze docílit podáváním malých dávek vitaminu D v dětském věku.

Rachitida

Rachitida (neboli rachitis čili křivice) je metabolickou kostní chorobou (tedy onemocněním kostí způsobeným poruchou látkové výměny v kostech) vznikající jako následek nedostatku vitaminu D v těle dítěte. Vitamin D je rozpustný v tucích a vyskytuje se hlavně ve dvou formách: jako ergokalciferol (tzv.

vitamin D2), vyskytující se v ozářených kvasnicích; a jako cholekalciferol (tzv. vitamin D3), vytvářený v lidské kůži vystavené slunečnímu světlu (ultrafialovému záření) a vyskytující se hlavně v tuku rybích jater a ve vaječném žloutku. Mléko je obohaceno oběma formami.

Syntéza vitaminu D v kůži je za normálních okolností hlavní zdroj vitaminu D v lidském těle. Metabolické kostní choroby vznikající jako následky nedostatku vitaminu D se nazývají rachitis (křivice) u dětí a osteomalacie u dospělých.

Obě tyto choroby mají společnou příčinu, ale liší se klinickými a patologickoanatomickými projevy; je to dáno rozdílnostmi mezi rostoucím a dospělým organizmem.

Aby se rozvinula klinicky vyjádřená hypovitaminóza D (tedy snížená hladina vitaminu D v organizmu), bývá obvykle nutná nedostatečná expozice těla slunečnímu záření a nedostatečný přívod vitaminu D potravou.

Křivice není vzácností v tropických krajinách, kde vzniká v souvislosti s ovinováním kojenců a s připoutáním žen i dětí k domovu. Nedostatečným příjmem vitaminu D v potravě je křivice vyvolávána jenom vzácně u obyvatelstva ve vyspělých zemích, ale bývá častá u přistěhovalců z Asie.

V těchto případech nejsou příčiny pravděpodobně v nedostatku slunečního světla, v chelaci (tj. odstranění z těla) vápníku požíváním tradičních moučných potravin a v nedostatečném přívodu mléka v potravě. Příliš nízký přívod vápníku a fosforu v potravě může být příčinou rachitidy jenom v ojedinělých případech.

Všechny případy křivice i osteomalacie se mohou projevit, jestliže přívod vitaminu D do těla pacienta je nedostatečný, nebo je jeho metabolizmus (tedy látková výměna v těle) nenormální, anebo jestliže jsou tkáně těla nemocného vůči jeho účinku rezistentní (tj. odolné). Etiologická klasifikace křivice (tj.

rozlišování jednotlivých příčin křivice) je důležité vzhledem k projevům choroby a k účinnosti léčení. Některá onemocnění lidského těla porušují normální vstřebávání vitaminu D anebo porušují tvorbu jeho aktivních účinných metabolitů (tj. produktů látkové výměny).

Za takových okolností jsou k základním charakteristickým příznakům těchto chorob připojeny ještě navíc příznaky avitaminózy vitaminu D. Jestliže je v těle nemocného nedostatek metabolitů vitaminu D, vyvíjejí se stavy rezistence (tj.

odolnosti) na vitamin D, které je možné rozdílnou měrou překonat podáváním masivních dávek vitaminu D (ty však mohou mít již často vedlejší nežádoucí účinky na lidský organizmus). Některé z těchto stavů se v současnosti výhodněji léčí podáváním velmi malých dávek aktivních metabolitů vitaminu D nebo synteticky vyrobených analogů vitaminu D (tj. uměle vyrobených látek podobných či odpovídajících vitaminu D).

U dětí trpících onemocnění rachitidou pozorujeme nedostatečnou kalcifikaci (tj. nedostatečné ukládání vápníku) rostoucích kostí a hypertrofii (tj. zmnožení) epifyzárních chrupavek  (tj. chrupavek na koncích dlouhých kostí v těle).

Buňky epifyzárních chrupavek přestávají degenerovat, ale nové se nepřestávají vytvářet, takže výsledkem je nepravidelnost a ztluštění epifyzárních chrupavek. Pak se kalcifikace zastaví a kostní materiál se nahromadí kolem krevních kapilár v diafýze kostí (tj.

Budete mít zájem:  Prokrastinace – odkládání povinností jako diagnóza

ve střední části kostí).

Přiměřená léčba s podáváním vitaminu D umožňuje ukládání vápníku a fosfátu degenerací buněk chrupavky do 24 hodin a průnikem sítě krevních cév do 48 hodin. Přestává se tvořit kostní tkáň na diafýze a rozvíjí se endochondrální (tj. na chrupavčitém základě vznikající) tvorba nové kosti.

Změny u dospělých jsou podobné, ale nejsou vázány na konce dlouhých kostí. Postižení metafýz (jako metafýza se označuje část dlouhé kosti na přechodu její okrajové části epifýzy a diafýzy; v dětském období se v této oblasti nachází chrupavka – tzv.

růstová chrupavka či růstová štěrbina, díky níž dochází k růstu kosti) a tetanie (tetanie je stav zvýšené dráždivosti nervosvalového ústrojí) novorozenců provázejí osteomalacii matky. Malí kojenci jsou neklidní, špatně spí, mají sníženou mineralizaci (tj.

ukládání vápníku) lebky, sezení a lezení je opožděno a vzniká u nich hranatý tvar hlavy, kostochondrální ztluštění (tj. stejná ztluštění přechodů kostěné a chrupavčité části žeber na obou stranách hrudní kosti, což se označuje jako tzv.

rachitický růženec) a opožděné uzavření fontanely (fontanela je místo, které se nachází mezi kostmi v lebce dítěte; fontanela se postupně zatahuje, až zhruba ve 2 letech dítěte zcela vymizí díky srostlým kostem; fontanela je důležitá hlavně v průběhu porodu, kdy se kosti mohou stáhnout a zúžit lebku tak, aby prošla porodními cestami).

Od 1. až 4. roku věku dítěte se zvětšují chrupavky konečných částí kostí předloktí a bérce, vzniká tzv. kyfoskolióza (kyfoskolióza je chorobné, nenormální zakřivení páteře do strany = skolióza a dozadu = nadměrná kyfóza), zkřivené nohy do tvaru písmeno O, a opožděný začátek chůze.

U starších dětí a u dospívajících, kteří trpí rachitidou, je bolestivá chůze; v extrémních případech se vyvíjejí deformity jako nohy zkřivené do O nebo vbočené do X. Tzv. rachitická tetanie (tetanie je stav zvýšené dráždivosti nervosvalového ústrojí) je způsobena nedostatkem vápníku v těle pacienta (tzv. hypokalcémií) a může provázet nedostatek vitaminu D v dětství i v dospělosti.

Ke stanovení správné diagnózy postižení pacienta rachitidou pomůže výrazně pohovor s postiženým jedincem, kdy zjistíme nedostatečný příjem vitaminu D. To naznačí možnost postižení pacienta rachitidou a umožní vyloučení jiných nemocí.

Dále jsou pro stanovení diagnózy důležité typické klinické obtíže nemocného, přítomnost charakteristických změn zjištěných při rentgenovém vyšetření a také laboratorní nálezy. Klinické příznaky jsou uvedeny výše. Rentgenologické změny předcházejí klinickým projevům. Je možné je zjistit již ve 3. až 4.

měsíci života dítěte – i při narození, jestliže má matka hypovitaminózu D.

Kostní změny při rachitidě jsou nejvíce patrné na konečných částech kostí předloktí (tj. na distálních částech radia a ulny). Konce diafýz (tj. středních částí dlouhých kostí) ztrácejí své ostré, zřetelné ohraničení, dostávají miskovitý tvar a mají skvrnitá nebo třásňovitá prořídnutí.

Později se vzdálenost konců kostí předloktí od zápěstních kostí zdánlivě prodlužuje, protože skutečné konce kostí nejsou kalcifikované (tj. není zde usazen vápník), a tudíž nejsou vidět na rentgenovém snímku. Stíny na pořízených rentgenových snímcích ztrácejí denzitu (tj.

hustotu) a síťovitá struktura kostní dřeně (tj. spongiózy) zhrubne. Charakteristické deformity vznikají ohybem kostí v místech spojení chrupavky s dlouhou kostí, ohyb je způsoben oslabením hmoty dlouhé kosti.

Při začátku hojení se objevuje tenký proužek kalcifikace na konci dlouhých kostí a jeho tloušťka i denzita se zvětšuje postupně při postupující kalcifikaci. Později se soli vápníku ukládají i v blízkosti periostu (tj.

okostice, což je hustá vazivová blána nestejnoměrné tloušťky pokrývající kostní tkáň po celém povrchu s výjimkou konců pokrytých chrupavkou a spojů se svaly/vazy, nebo s kloubními pouzdry), tělo dlouhé kosti se na rentgenovém snímku stává výraznější a lamely mizí.

U dospělých pacientů se vyvíjí odvápnění zejména v páteři, pánvi a dolních končetinách. S měknutím kostí se při zatížení mohou dlouhé kosti ohnout, dojde ke zkrácení obratlů ve svislém směru a k oploštění pánevních kostí, což zužuje pánevní východ. Důležité jsou následující laboratorní nálezy.

V krevní plazmě lze stanovovat množství tzv. steroidů skupiny vitaminu D, především 25-(OH)D3. Pro zdravé osoby se uvádějí hodnoty 25 až 40 miligramů v jednom mililitru plazmy pro 25-(OH)D3; a 20 až 45 miligramů v jednom mililitru plazmy pro 1,25-(OH)2D3.

Při nedostatečným příjmem v potravě vyvolané křivici jsou hodnoty 25-(OH)D3 velmi nízké a přítomné množství 1,25-(OH)2D3 je nehodnotitelně nízké. Charakteristické jsou nízké hodnoty fosforu v krevním séru (normální hodnota je 30 až 45 mikrogramů v jednom mililitru plazmy) a vysoké hodnoty alkalické fosfatázy.

Hladina vápníku (tj. kalcémie) v séru je snížena anebo může být i normální. Je to v závislosti na účinnosti kompenzačního vzestupu funkce příštítných tělísek (tj. tzv. sekundárního hyperparathyreoidizmu) pro udržení normální koncentrace hladiny vápníku v krevním séru.

Zjišťuje zvýšenou hladinu parathormonu v krevním séru a snížené vylučování vápníku močí, a to při všech formách choroby. Při vrozených, dědičných formách rachitidy jsou laboratorní nálezy nejednotné. Zjištěná tetanie při postižení dítěte rachitidou se musí odlišit od křečí vyvolaných jinými možnými příčinami.

Křivice, jejíž projevy nereagují na léčbu podávaným vitaminem D, může být vyvolána těžkým poškozením ledvin a nebo i jinými příčinami (například nízkou hladinu fosfátů).

Jestliže má pacient do organizmu zajištěný dostatečný přísun vápníku a fosforu, je možné nekomplikovanou rachitidu i osteomalacii dospělých vyléčit podáváním vitaminu D v dávkách 1600 IU – tj. mezinárodních jednotek (tomu odpovídá. 40 mikrogramů) denně.

Koncentrace metabolitů vitaminu D (a sice 25-(OH)D3 a 1,25-(OH)2D3) v krevním séru nemocného začínají stoupat obvykle během jednoho až dvou dnů po zahájení této léčby. Sérová koncentrace fosforu začne stoupat zhruba asi za 10 dní, a asi za 3 týdny jsou na provedených rentgenových snímcích kostí patrné známky ukládání vápníku a fosforu v kostní tkáni.

Zpravidla asi po jednom měsíci léčení je možné podávanou dávku vitaminu D postupně snižovat k normálním hodnotám. V takových případech, jestliže jsou klinické známky tetanie, musí se již v průběhu prvního týdne léčení doplnit o podávání solí vápníku, a to nitrožilně. Je ovšem třeba zmínit, že rachitida (tj.

křivice  a osteomalacie, které jsou vyvolané nedostatečnou tvorbou metabolitů vitaminu D, nereagují na podávání obvyklých léčebných dávek vitaminu D, které jsou jinak vždy účinné při nutričně vyvolané rachitidě (tj. rachitidě vyvolané nedostatečným přísunem vitaminu D potravou).

V některých takových případech se projevy nemoci zlepšují až při podávání masivních dávek vitaminu D (například 600 až 1200 mikrogramů vitaminu D2 nebo D3). Podávání takových vysokých dávek vitaminu D ovšem již může ohrožovat pacienta intoxikací vitaminem D (podrobně viz příslušná kapitola – hypervitaminóza D).

Při poruše tvorby metabolitu 25-(OH)D3 zvýší podávání metabolitu 25-(OH)D3 v dávce 50 mikrogramů denně jeho plazmatické koncentrace a přivodí klinické zlepšení pacienta. Zvláštní pozornost potřebuje onemocnění tzv. hereditární křivice závislá na vitaminu D. Jedná se o dědičné onemocnění, které je charakterizované těžkou formou křivice.

Toto onemocnění reaguje na podávání metabolitu vitaminu D, a sice 1,25-(OH)2D3 v dávce 1 až 2 mikrogramy denně nitrožilně nebo ústy. Velmi důležitá je prevence rachitidy. Vnímavým skupinám obyvatel se musí poskytnout zdravotní osvěta, která zahrnuje i rady ohledně vhodného složení stravy.

Obohacené kravské mléko obsahuje 10 mikrogramů vitaminu D v jednom litru, což je asi 10 krát více než kolik vitaminu D obsahuje mléko mateřské. Denní příjem vitaminu D v dávce 3 000 IU (tj. mezinárodních jednotek, tedy 75 mikrogramů) zaručuje dítěti kompletní ochranu proti vzniku onemocněním rachitidou.

Obohacení nekvašené mouky vitaminem D (užívá se 125 mikrogramů na jeden kilogram mouky) prokázalo účinnost v prevenci onemocnění rachitidou u asijských přistěhovalců do Velké Británie. U dospívajících vyvolalo podání ergokalciferolu injekčně nitrosvalově v jediné dávce 100 000 IU (tj. 2,5 miligramů) na podzim následně na jaře výrazný vzestup plazmatického metabolitu vitaminu D – 25-(OH)D.

Budete mít zájem:  Jahodové listy a jejich účinky na zdraví – na co jsou dobré?

Křivice u dětí – příčiny, příznaky, léčba, prevence

Křivice, jinak známé jako anglické onemocnění, se vyznačují poruchami růstu kostí a jejich deformací. Jde o dětskou nemoc a je obvykle diagnostikována ve věku 3 měsíců až 2 roky.

Viz také: Konjunktivitida u dětí – jaké jsou příčiny?

Rachitida (anglická nemoc) – příznaky

Příznaky křivice lze pozorovat již u kojenců a malých dětí. Mezi ně patří mimo jiné:

  • Přední nádory,
  • Pomalá přilnavost fontanelu,
  • Deformace hrudníku,
  • Abnormální obvod hrudníku (příliš malý),
  • Sloučení lebky,
  • Ohnuté kosti, které vypadají, jako by se ohýbaly pod váhou dítěte
  • Velmi pozdní erupce zubů (potom jsou zuby nesprávně tvarovány),
  • Curvy hrb (zakřivení páteře v bederní oblasti,
  • plochá chodidla,
  • Zahušťování epifýz dlouhých kostí,
  • Zkreslení pánevních kostí,
  • Inhibice růstu
  • Kolena jsou příliš daleko od sebe.

Rachitida se projevuje také u dětí se zácpou. Nadměrné pocení je také velmi časté u malých dětí. U dítěte je také patrné snížení svalového napětí a snížená imunita

Vitamin D pro děti – léčba a diagnostika křivice (anglické onemocnění)

Za účelem potvrzení nebo vyloučení křivek u dětí nařídí lékař kostní vyšetření a rentgen kosti.

Léčba křivice (anglická nemoc)

Léčba tohoto onemocnění spočívá v podání dětského vitamínu D v dávkách určených odborným lékařem. Je velmi důležité, aby dítě mělo během léčby vhodnou stravu – je nutné dodávat tuky, protože jsou nezbytné pro vstřebávání vitamínu D. Účinky léčby jsou viditelné několik měsíců po provedení terapie.

Křivice (anglická nemoc) – příčiny

Křivice je nejčastěji způsobena nedostatkem vitamínu D . Nedostatečné hladiny tohoto vitaminu jsou důsledkem nesprávné stravy a nedostatečného vystavení slunci. Nedostatek vitamínu D způsobuje poruchy metabolismu vápníku a fosforu – tento vitamin usnadňuje vstřebávání vápníku a fosforu, které jsou stavebními kameny kostí a zubů.

Když je nedostatek vitaminu D, absorpce dvou prvků (vápníku a fosforu) z trávicího systému je snížena. Jeho vylučování močí se však zvyšuje, což způsobuje neadekvátní mineralizaci kostry a její deformaci a změkčení.

Je třeba si uvědomit, že u dětí z dvojčat a u předčasně narozených dětí hrozí nedostatek vitamínu D. Jejich tělesná zásoba je často nedostatečná.

Další příčiny vývoje křivice:

  • Parkinsonova choroba,
  • Roztroušená skleróza,
  • Poruchy vstřebávání tuků,
  • Necitlivost na vitamín D,
  • Nedostatek vápníku,
  • Nedostatek fosforu.

Rickets (anglická nemoc) – kdo je v nebezpečí?

Riziko vzniku tohoto onemocnění se zvyšuje u předčasně narozených dětí i dětí narozených ve dvojčatech. Ohroženi jsou také kojenci, kteří rychle rostou, stejně jako obézní děti, které nejsou krmeny vitamíny. Děti, které nedostaly vitamín D ve vhodné dávce po narození, jsou zvláště zranitelné.

Křivice se může objevit také u dětí, které mají jiná onemocnění, která jsou spojena s malabsorpční poruchou, au těch, kteří jsou léčeni antikonvulzivy.

Rachitida (anglická nemoc) – prevence

V Polsku, aby se předešlo křivici u dítěte, se doporučuje, aby všichni kojenci doplňovali vitamín D. Od věku 3 týdnů se batole podává dávka 1 000 U. Dvojčata a děti narozené příliš brzy mají dávku zvýšenou na 2 500 U a dostávají ji již ve druhém týdnu. život.

Rachitida (anglická nemoc) – lze jí zabránit během těhotenství?

Těhotné ženy by se měly starat o správné stravování. V nabídce by měla být zelenina, ovoce, vejce, máslo, libové maso a mastné ryby. Být venku je také velmi důležité – zejména za slunečného počasí.

Chcete znát datum splatnosti vašeho dítěte – použijte naši kalkulačku splatnosti:

Ve třetím trimestru těhotenství můžete také použít doplněk vitamínu D v množství doporučeném lékařem. Velmi důležité – do mnoha přípravků pro těhotné ženy je již přidán vitamin D, proto by měl být jeho další příjem vždy dohodnut s lékařem odpovědným za těhotenství.

Viz také: Bolest břicha u dětí – jak se s tím vypořádat? Podívejte se na domácí léky pro léčbu bolesti břicha u dětí

Pamatujte, že výše uvedený článek nenahrazuje jmenování lékaře.

Křivice

Používáme cookies. Více informací zde.

Zavři

2 zkušenosti

Křivice nebo také rachitida je dětské onemocnění způsobené nedostatkem vitamínu D nebo slunečního záření či nedostatečnou a nekvalitní výživou. Ke křivici dochází během růstu dítěte1 a jeho kostí, které nejsou zásobeny dostatečným množstvím vápníku.

U dospělých způsobuje křivice bolest kostí a ochabnutí svalů, může dojít k rychlým zlomeninám kostí.

Projevy křivice

  • měknutí kostí a následně jejich deformace
  • ve struktuře kostí převažuje chrupavčitá hmota (ve složení kostí zaujímá až 70%)
  • dochází k poruchám ve tvaru kostí
  • svalová ochablost

Projevy křivice u dítěte

  • měknou nejdříve kosti lebeční, hlavně týlní
  • nepravidelný růst zubů
  • zuby jsou na kousací straně ‚zoubkované‘
  • v ústech má nemocný tvrdé a vysoko klenuté zubní patro
  • kosti jsou na hranici chrupavky a zduření
  • dolní končetiny se ohýbají a tvarují do ‚X‘ nebo do ‚O‘
  • oslabené dolní končetiny mohou přestat postupně sloužit a dítě přestane chodit
  • dochází také ke zhoršování kvality kostních obratlů a borcení páteře (např. tzv. ptačí hrudník)
  • u malých děti se pomaleji uzavírá fontanela

Příčiny křivice

  • u dětí vzniká z nedostatku vitamínu D
  • při nedostatečném vystavování se slunečnímu záření
  • nadměrný výskyt vápenatých nebo fosforečných solí v potravinách (způsobuje zvýšenou spotřebu vitamínu D), např. kravské mléko u kojenců může díky nesprávnému uchovávání mléka způsobit u dětí křivici

Léčba

Při léčbě křivice záleží na míře jejího vývinu. Pacientovi jsou podávány přípravky s vitamínem D, hlavně rybí tuk. Již poškozené a deformované kosti nelze vyléčit a znovu napravit. Doporučená je také návštěva solária nebo vystavovat tělo vysokohorskému sluníčku.

Křivice může i přes léčbu způsobit deformaci kostí. Je nutno proto křivici předcházet podáváním potravin s vitamínem D (ryby, vejce, droždí) a u dětí od 14. dne věku podávat vitamín D prostřednictvím kapek Vigantol. Vigantol je nutné podávat minimálně do 12. – 18. měsíce věku dítěte, hlavně v zimních měsících, kdy je méně slunečního záření.

Více o křivici na modrykonik.cz

Použité zdroje

Pomohl ti tento článek?

 / Ne

  • Vitamín D
  • Rybí tuk
  • Alergie na slunce
  • Vývoj dítěte1
  • Kraniosynostóza
  • Dětské nemoci

lusynkova

18. led 2018My jsme důkazem toho, že se dá žít i bez Vigantolu. V těhotenství i během kojení (do dvou let) jsem brala fermentovaný olej z tresčích jater s ghí jako zdroj vit. D.

Syn je zdravý, fontanelu má uzavřenou.

5 poděkování

janurous

15. led 2018

V dnešní době se dá křivici spolehlivě předejít díky vigantolu, takže si myslím, že se křivice snad už ani nevyskytuje.

0 poděkování

Křivice

Křivice, rachitis nebo rachitida, je nemoc charakteristická poruchou růstu kostí mladých telat, jehňat, kůzlat, štěňat, koťat, liščat, selat, mladých králíků a mladé drůbeže vyvolaná nedostatkem vitamínu D, nedostatkem vápníku nebo fosforu či různou kombinací nedostatků těchto živin.

Je to nemoc velmi známá, ale dnes už dosti vzácná díky dostupnosti kompletního krmiva pro masožravce a úrovni vědění, které umožňuje vybalancovat ustájení a krmnou dávku býložravých zvířat správným způsobem.

Křivice je typická měknutím kostí s deformitami, zduřelými klouby a rozvojem sudovitého postoje nebo postoje do X. U masozřavých zvířat vznikají prošlapy. Je doprovázená celkovým neprospíváním, zpomalením růstu i zakrsáváním. Neléčená křivice časem zvíře zahubí.

Příčina křivice

Samotná kostní tkáň nedokáže růst. Roste chrupavka v růstových zónách a teprve ta osifikuje, mění se v kost ukládáním minerálů, vápníku a fosforu.

Hlavní anorganickou složku kosti tvoří  minerál hydroxyapatit, Ca5(OH)(PO4)3.

Ke správnému průběhu kostnatění chrupavek a k udržení pevnosti stávajících kostí je potřeba stálá koncentrace vápníku v krvi společně se správným poměrem množství vápníku a fosforu v těle rostoucího zvířete.

Vitamín D, též zvaný antirachitický vitamín = působící proti křivici, je prekurzor, chemická látka potřebná k syntéze hormonu zvaného kalcitriol. To je důležitý, nezastupitelný hormon řídící právě metabolismus vápníku a fosforu.

Snižuje vylučování vápníku ledvinami a umožňuje střevu vstřebávat vápník a fosforečnany z potravy. Bez vitamínu D se většina vápníku přítomná v potravě nemůže dostat do těla, takže v organismu chybí.

Výjimkou je králík, ten ke vstřebávání vápníku ze střev vitamín D nepotřebuje, ale vyžaduje ho stejně k přijetí fosforu, takže u králíka při křivici sice nechybí vápník, ale chybí fosfor.

Budete mít zájem:  Mdloby a závratě – běžná součást těhotenství

Pokud se nedostává vitamínu D, chybí organismu vápník i fosfor. Křivice se může objevit i u zvířat, která mají vitamínu D dostatek, pokud v potravě samotné chybí dostatek vápníku, fosforu nebo obojího.

Naopak při zkrmování potravy s velkým obsahem vápníku se křivice nemusí objevit i při nedostatku vitamínu D, protože potřebné množství vápníku se do těla nějak dostane.

Proti křivici chrání nebo ji naopak zhoršují i různé poměry vápníku a fosforu v krmné dávce.

U rostoucích psů obřích plemen se dokonce může křivice objevit i při výrazném nadbytku vápníku a normálním množství vitamínu D.

Podobné nemoci

U rostoucích zvířat se v případě nevyvážené krmné dávky objevují i další, křivici podobné poruchy, především sekundární nutriční hyperparatyreóza, která vzniká hlavně u psů krmených čistou svalovinou. Je to choroba vyvolaná relativním přebytkem fosforu.

Poruchy kostnatění chrupavek jsou podstatou také rozvoje osteochondrózy a fyzitidy. Tyto nemoci bývají kromě nevyrovnaného poměru minerálů způsobení také přebytkem energie v krmné dávce a příliš rychlým růstem.

Tyto nemoci jsou spíše nemoci “z nadbytku”, než nemoci z podvýživy jako křivice, ale klinický projev může být podobný.

U dospělých zvířat při nedostatku vitamínu D nevzniká křivice, protože růstové zóny kostí jsou již uzavřené. Úbytek vápníku a fosforu z kostí ale způsobí jejich měknutí, osteomalacii.

Zdroj vitamínu D

Většina zvířat si dokáže vytvořit dostatek vitamínu D v kůži při osvitu UV zářením. Proto je velice důležitý pobyt venku, na pastvě nebo aspoň ve výběhu.

Křivice postihuje proto především zvířata trvale nebo dlouhodobě ustájená v tmavé stáji a je častější během zimy.

Větší riziko hrozí prasatům, protože ta se obvykle vykrmují uzavřená ve stájích či chlévech a  nedostatek vitamínu D je jeden z navrhovaných důvodů častého onemocnění zubů u domácích pet králíků, kteří žijí trvale zavřeni v bytě.

Kromě slunce může být zdrojem vitamínu D pro býložravce i seno. Ale pozor, jen seno sušené na slunci. A delším skladováním sena obsah vitamínu D opět klesá.

Zcela jiná situace panuje u psů a koček. Tato zvířata mohou vytvářet vitamín D v kůži jen v malém množství a k prevenci křivice (nebo osteomalacie) ho musí přijímat v potravě už hotový.

Naštěstí mnohé živočišné produkty obsahují vitamín D. Nejbohatším a nejznámějším zdrojem vitamínu D je rybí tuk, ale vitamín D obsahuje i rybí maso, játra, mléko, vejce.

A samozřejmě hotová krmiva pro masožravá zvířata obsahují to, co obsahovat mají.

Křivice u přežvýkavců

Rachitida je nemoc telat, jehňata a kůzlat, nejčastěji po odstavu, která rychle rostou a kromě nedostatku vitamínu D jsou dobře živená a trvale ustájená.

Může se však objevit i u zvířat, která se pasou venku a to při zimování na pastvině. Využití vitamínu D omezuje přebytek karotenů a ty zelené krmivo obsahuje ve velkém množství. Pastva přitom neobsahuje žádný vitamín D.

Ve stádě křivice nejdříve postihne pěkná, rychle rostoucí zvířata. Projevuje se strnulou chůzí a silným kulháním, zvířata se nerada pohybují. Špatně žerou a přestávají růst. Klouby končetin nápadně otékají. To proto, že se růstové ploténky, které se nacházejí na koncích kostí, patologicky rozšiřují. Proces je bolestivý.

Jak křivice pokračuje, nestejně rychlý růst kosti křiví rostoucí kost a rozvíjí se poruchy postoje, končetiny do O nebo do X. Rozšiřuje se i přechod žeber v žeberní chrupavky a vzniká tzv. rachitický růženec. Časem se deformuje a prohýbá i páteř, kosti jsou měkké a může dojít i ke spontánním zlomeninám.

Časté jsou také změny zubů, poruchy jejich prořezávání a také odvápnění skloviny. Takové zuby se velmi rychle obrušují a mohou také vyrůstat natolik křivě, že zvířeti brání v příjmu potravy.

Křivice prasat

Intenzivně vykrmovaná selata v uzavřených stájích nebo v tmavém chlévu jsou krmená stravou, která je postavená především na obilninách. Obilniny obsahují tzv.

fytáty, které pevně váží fosfor a působí jako rachitogenní látka. Pokud je krmivo obohacené o enzymy, které fyzáty rozkládají, může být fosforu v krmné dávce snadno naopak přebytek.

Naopak vápníku může mít prase ve stravě jen velmi málo.

U pastevně chovaných prasat, které nedostávají žádné jádro, naopak může křivice vzniknout z nedostatku fosforu. Obecně je ale křivice prasat spíše vzácnou nemocí.

Nemoc se projevuje především tak, že prase pořádně neroste. Nohy jsou krátké, se zduřelými klouby, zvíře jakoby chodí po špičkách.

Křivice u masožravců

Rostoucí štěňata, koťata, freťata i třeba liščata a mláďata norků potřebují mít v potravě dostatek vitamínu D, ze slunečního světla jej mohou získat jen ve velmi omezeném až zanedbatelném množství. Velice důležitý je i správný poměr vápníku a fosforu i dalších složek krmné dávky.

Křivice postihuje zvířata krmená výhradně svalovinou, škodí nadbytek bílkovin za současného nedostatku sacharidů a minerálů, vadí také nedostatek bílkovin společně s nedostatkem vápníku, ke kterému může dojít při krmení vařenými šroty. Nedostatky ve výživě zhoršuje jakýkoliv katar žaludku či střev a napadení vnitřními parazity, především škrkavkami.

Častější nemocí než křivice je u masožravců sekundární nutriční hyperparatyreóza, která vede ke změnám na kostech v podobě nutriční fibrózní osteodystrofie. Vzniká kvůli nedostatku vápníku nejčastěji při krmení výhradně masem a vnitřnostmi. Obě nemoci, křivice i hyperparatyreóza, mohou probíhat i současně.

Křivice se u masožravců projevuje podobně jako u býložravých domácích zvířat. Zápěstní klouby jsou zvětšené, objevuje se medvědí postoj s prošlápnutým záprstím, nohy do O nebo do X a rachitický růženec. Pohyb je bolestivý a zvíře je lehce unavitelné, často leží a odmítá pohyb.

Fibrózní osteodystrofie je oproti křivici vážnější, kosti celkově měknou včetně páteře a lebky, dochází k vytáčení a křivení končetin a zvířata nejsou schopná pohybu či se jen plazí, objevují se i patologické zlomeniny.

Křivice u ptáků

U ptáků křivice obvykle splývá s osteomalacií. Jako taková se objevuje jen u raných a rychle rostoucích mláďat vysoce užitkových zvířat, u brojlerových kuřat, krůťat a u masných kachňat.

U těchto zvířat domácí, tradiční strava často neobsahuje potřebné množství vápníku a fosforu k intenzivnímu růstu a to zvyšuje požadavky na vitamín D, který umožňuje lepší vstřebávání i toho mála.

V tradičních krmivech ale vitamín D prakticky není a tato zvířata se často odchovávají pod střechou. Křivice je výsledkem. Její vznik podporují též katary střev a nedostatek pohybu.

První projevy se objevují u mláďat starších tří týdnů, která přestávají růst, jsou slabá na nohy, kulhají a posedávají. Nejdříve jsou postiženy nejlepší a nejrychleji rostoucí kusy.

Klouby běháků jsou zduřelé a bolestivé, kosti nápadně měkké a ohebné. Také zobák měkne a prodlužuje se a zvířata můžou mít znemožněný příjem potravy. Deformuje se taky hřeben hrudní kosti.

Nakonec zvířata nemohou vůbec vstát a jen leží na břiše.

Křivice může postihnout i mláďata exotických ptáků a mladé dravce.

Diagnostika

Nestačí-li klinické příznaky nemoci, výborným nástrojem k potvrzení diagnózy je rentgen. Definitivním důkazem je laboratorní rozbor kosti odebrané při pitvě.

Nemocí s podobným průběhem existuje mnoho. Bolestivé zduření kloubů se objevuje u fyzitidy a hnisavých zánětů kloubů. Měknutí kostí doprovází sekundární nutriční hyperparatyreóza.

Slabost na nohy a neochota k pohybu je příznakem i jiných chorob z podvýživy, u mladého skotu nedostatku mědi, u jehňat, kůzlat a kachňat se tak projevuje nutriční svalová dystrofie.

Podobně jako rachitida se u drůbeže může projevovat také nedostatek vitamínu B a peróza.

Léčba

Křivice se léčí úpravou diety tak, aby obsahovala dostatek vápníku a fosforu ve správném poměru. Často je problém v nedostatku vápníku, ten pro býložravce obsahuje hlavně vojtěška, pro masožravce kosti. Alternativou je použití kompletních krmiv. Zvířatům se rovněž podávají minerály injekčně.

Podání vitamínu D je možné injekčně i v podobě vitamínových kapek či rybího tuku. Při převedení jehňat či telat na slunce a dostatku vápníku ale nemusí být nutné k vyléčení.

Pokud se zvířata začnou léčit včas, mohou se zcela vyléčit. Deformity a špatné postoje, pokud už se objeví, ale mohou být trvalé, stejně jako zakrslost.

Prevence

Nejlepším řešením poruch z podvýživy je prevence. Zvířata by měla mít přístup na slunce a čerstvý vzduch. Pokud to není možné, musí dostávat vitamín D uměle. Stejně tak mláďata masožravých domácích zvířat musí dostávat vitamín D v potravě, stejně tak jako dostatek vápníku.

Zásoby vitamínu D v těle nejsou moc velké, vydrží maximálně dva měsíce.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *