Krev hraje nesmírně důležitou roli v metabolických procesech lidského těla. Obsahuje plazmu a jednotné prvky, které se v ní váží:
- erytrocyty – červené krvinky, v nichž je hemoglobin obsažen;
- leukocyty – krvinky bílé barvy, jejichž hlavní funkce je ochranná;
- destičky – krevní destičky určené k srážení krve.
Formální prvky zaujímají 40-45% a plazma – 55-60% z celkového objemu krve. Tento poměr se nazývá hematokrit (počet hematokritů).
Plazma krve je kapalina s homogenní viskózníkonzistence světle žluté barvy. Pokud je přítomen jako suspenze, naleznou se krevní buňky. Plazma je nejčastěji průhledná, ale po konzumaci tučných potravin může být zakalená. Podívejme se na tento článek v tom, co se liší od krevní plazmy od séra.
Složení plazmy
Významným místem v kompozici plazmy je voda (asi 92%). Kromě toho obsahuje následující látky:
- glukóza;
- proteiny;
- aminokyseliny;
- tuku a podobných látek;
- enzymy;
- hormony;
- minerály.
Albumin je hlavní protein v plazmě, který má malou molekulovou hmotnost. Je to více než 50% celkového objemu bílkovin. Je tvořena v játrech.
Funkce hlavního proteinu
Albumin provádí následující funkce:
- transport – přenos hormonů, mastných kyselin, iontů, léků, bilirubinu;
- podílí se na metabolismu;
- provádí syntézu proteinů;
- řídí onkotický tlak plazmy a krevního séra;
- zachovává aminokyseliny.
Pokud se hladina albuminu v plazmě změní, je tose stává dalším příznakem diagnózy. Koncentrace bílkovin pomáhá stanovit stav jater, protože jeho snížení je charakteristickým znakem chronických onemocnění tohoto orgánu.
Další bílkoviny
Dalšími bílkovinami krevní plazmy jsou globuliny s velkou molekulou produkované v orgánech imunitního systému a jater. Jsou rozlišeny následující typy: α-, β- a γ-globulinů.
- Alfa globuliny spojují tyroxin a bilirubin, stimulují tvorbu bílkovin, přenosových hormonů, vitamínů, lipidů a stopových prvků.
- Beta-globuliny poskytují vazbu mezi železem, vitamíny a cholesterolem, jsou odpovědné za transport fosfolipidů, hormonů, sterolů apod.
Gamma-globuliny váží histamin a užívají si hoúčinek na imunologické reakce, tzv. protilátky (imunoglobuliny). Jsou reprezentovány pěti třídami: IgA, IgD, IgE, IgG, IgM. Chemické složení plazmy a séra je jedinečné.
Vyráběný v játrech, slezině, kostní dřeni,lymfatických uzlin a mají různé biologické vlastnosti a struktury odlišné způsoby komunikace antigenů, stimulace imunitního proteinů jsou rozděleny podle jejich schopnosti procházet placentou a avidity, tj. sloučeniny s rychlostí antigenu a sílu. IgG tvoří 80% imunoglobulinů. Pouze oni mohou proniknout do placenty, mají vysokou aviditu. Původně syntetizovány v plodu IgM a objevují se v séru po prvním většiny očkování.
Fibrinogen je rozpustný protein vytvořený vjátra. Při vystavení trombinu se stává nerozpustným fibrinem, který způsobuje krevní sraženinu v poškozeném místě plazmy. To, co odlišuje krevní plazmu od séra, je pro mnohé zajímavé. O tom dál.
Kromě toho obsahuje krevní plazma také proteiny, jako je transferin, komplement, haptoglobin, protrombin, C-reaktivní protein a globulin vázající tyroxin.
Neproteinové složky
Neproteinové složky zahrnují:
- organické dusíkaté bez (lipidy, sacharidy, ketony, laktát, glukóza, kyselina pyrohroznová, cholesterol, minerální látky);
- organické s obsahem dusíku (močovinový dusík, aminokyselinový dusík, kreatin, indikan, kreatinin, bilirubin, nízkomolekulární peptidy);
- anorganické: kationty hořčíku, sodíku, vápníku, draslíku, aniontů jodu a chloru.
Funkce proteinů a plazmy
Proteiny mají následující funkce:
- zajistit stabilní fungování imunitního systému;
- podporuje samoregulaci těla a souhrnný stav krve;
- transportní živiny;
- podílet se na srážení krve.
Plazma přímo provádí mnoho funkcí, včetně:
- provádí přepravu krevních buněk, metabolických produktů;
- váže kapalné médium mimo oběhový systém;
- poskytuje kontakt s tkáněmi těla přes extravaskulární tekutiny, čímž realizuje samoregulaci.
Získání plazmy a krevního séra
Nejčastěji pro transfúzi je nyní zapotřebíne tolik krve, jako jeho složek a plazmy. Získejte ji z celé krve pomocí centrifugace, to jest oddělení kapalné části od tvarovaných prvků. Poté se k dárci vrátí krevní buňky. Doba trvání tohoto postupu je čtyřicet minut. Současně je ztráta krve mnohem menší a za dva týdny můžete znovu užívat plazmu, ale ne více než dvanáctkrát za rok.
Venózní krev se užívá ráno na prázdném žaludku. Je třeba vzít v úvahu faktory, které by mohly mít vliv na výsledek zkoušky: .. vzrušení, nadměrné cvičení, příjem potravy, nebo alkohol před studiem, kouření apod eliminovat jejich dopad, je třeba dodržovat tyto podmínky přípravy dárce:
- krev se odebírá po patnácti minutách odpočinku;
- pacient musí sedět (ležet na krku od vážně nemocných);
- Kouření, alkohol a jídlo před výzkumem jsou vyloučeny.
Krevní sérum
Zde je definice krevního séra. Jedná se o čirou tekutinu se žlutavým nádechem, který se od sraženiny oddělí od krevní sraženiny.
Pokud je sérum člověka nebo zvířete imunizováno jedním nebo druhým z antigenů, může se získat imunitní odrůda, která se používá při diagnostice, prevenci a léčbě různých onemocnění.
Barva séra může být také červená kvůli hemolýze, což je proces, při kterém je erytrocyt zničen uvolněním hemoglobinu. Žloutenka stejné barvy indikuje zvýšení hodnoty bilirubinu.
Sérum, na rozdíl od plazmy, chybífibrinogen, ale obsahuje všechny protilátky, které mohou bojovat proti patogenům.
Abyste ji dostali, musíte v termostatu nechat sterilní krev po dobu 30-60 minut, odlepit sraženinu ze steny zkumavky pomocí pipety Pasteur a nechat ji do chladničky několik hodin (nejlépe na jeden den).
Po usazení se sérum vypustí nebo pipetuje do sterilní trubice. Zkoumali jsme definici krevního séra, ale jaký je rozdíl mezi ním a plazmou?
Rozdíl od plazmy
Hlavní rozdíly mezi sérem a plazmou jsou následující:
- Plazma krve je složitá biologická kompozicetekutá část krve zbývající po odstranění tvarovaných prvků a sérem je kapalný podíl koagulované krve a extrahuje se přidáním koagulantů, které pomáhají srážení krve.
- V krevním séru, na rozdíl od plazmy, chybí řada bílkovin, jako je antihemofilní globulin a fibrinogen, což vede k tomu, že nemůže z koagulázy skládat, včetně mikrobiálních.
Tak se krevní plazma liší od séra.
Proto se použije dárcovská plazmatransfúze a přípravy séra, používaného v budoucnu pro prevenci, léčbu infekčních onemocnění jako diagnostickou metodu pro identifikaci mikroorganismů získaných během analýzy.
Sérum má výraznější účinek, jako je zavedení vakcíny, protože imunoglobuliny obsažené v něm neutralizují působení škodlivých mikroorganismů a jejich produktů s vitální aktivitou, přispívají k časné tvorbě pasivní imunity.
Nyní je jasné, jak se krevní plazma liší od séra.
Krevní plazma coby zbraň proti covid-19? Česko ji dodává jako surovinu pro nový lék
Lékaři, vědci i farmaceutické společnosti světa teď v boji proti onemocnění covid-19 rozjeli závody s časem. Jedním z medailových sprinterů v této soutěži by mohla být stoletá léčebná metoda, která využívá krevní plazmu vyléčených pacientů. Česko se za pár dnů připojí k zemím, kde se metoda klinicky testuje.
Současně japonský farmaceutický gigant Takeda ohlásil, že na covid-19 vyvíjí lék postavený na protilátkách získaných právě z rekonvalescentní krevní plazmy. Minulý týden se Takeda spojila do aliance s dalšími zpracovateli plazmy, aby nový lék co nejrychleji uvedli na trh.
A tudy vede další česká stopa. Česko je jednou z pěti zemí světa, které dokážou zajistit dostatečné odběry této strategické suroviny, abychom mohli k vývoji významněji přispět. Ale postupně.
Krevní plazmu lékaři poprvé nasadili proti virům už během pandemie španělské chřipky v roce 1918, používala se při léčbě spalniček, streptokokových infekcích a nedávno také při ebole v Africe či koronavirových infekcích SARS a MERS.
Naději v aktuálním zápase s novým typem koronaviru vzbudily pilotní studie, které lékaři z čínských nemocnic publikovali ve druhé půlce března v amerických lékařských magazínech.
Plazmu bohatou na protilátky podávali 15 vážně nemocným pacientům. U všech došlo k zásadnímu zlepšení během několika dnů. Testovat léčbu klinicky odebranou plazmou následně začali američtí, italští i španělští lékaři.
A teď se k nim přidávají i Češi.
„Léčebná metoda spočívá v tom, že lidé, kteří infekci překonali, si v těle vytvořili účinné protilátky. Ty pak viru zamezí poškozovat buňky a množit se.
Pokud se plazma s účinnými protilátkami podá nemocným, poskytne jim ‚pasivní imunitu‘, dokud imunitní systém nezačne vytvářet protilátky vlastní,“ vysvětluje Miloš Bohoněk, primář Oddělení hematologie a krevní transfuze z Vojenské fakultní nemocnice v Praze (na hlavním snímku).
Střešovická transfuzní stanice začala před pár dny oslovovat možné dárce mezi Čechy, kteří nákazu úspěšně prodělali. Aktuálně jich je v celé ČR již přes tisíc a další budou přibývat. „Ne všichni jsou ovšem jako dárci vhodní. Svízel je mimo jiné v tom, že u nové infekce probíhá nestandardní tvorba protilátek,“ upřesňuje primář Bohoněk.
„Je to jednak otázka individuální imunitní odpovědi každého jedince a pak také pravděpodobně průběhu onemocnění, kdy lidé s bezpříznakovým průběhem vytvoří protilátek méně než lidé, kteří prodělali vlastní onemocnění s teplotou a případně zápalem plic. Vše je ale stále ještě otázkou spekulací a výzkumu, protože se jedná o velmi ‚mladou‘ infekci a k dispozici je dosud málo potřebných dat.“
Navíc zatím neexistují komerční a rutinně proveditelné testy na měření přítomnosti těchto účinných protilátek v odebrané krevní plazmě. „Jediné pracoviště v Česku, kde dokážou tzv.
virus neutralizační protilátky na covid-19 otestovat, je vojenské Centrum biologické ochrany v Těchoníně Vojenského zdravotního ústavu AČR.
Ve specializované virologické laboratoři tam mají k dispozici buněčnou kulturu s virem,“ dodává primář Bohoněk.
Věří, že příprava výroby rekonvalescentní plazmy by již neměla zabrat víc než 14 dnů. Poté by první pacienti zápasící se zápalem plic na dechové podpoře mohli dostat krevní plazmu s protilátkami. Léčba bude zatím určena jen těm ve vážném stavu. Pokud se ovšem podaří získat dostatek vhodných dárců, mohli by se k ní dostat i hospitalizovaní pacienti s lehčím průběhem nemoci.
Česká republika je jednou z pěti zemí světa, kde odběry plazmy plně nekontroluje stát, ale umožňuje je i privátním zařízením – vedle Česka to legislativa povoluje ještě v Rakousku, Německu, Maďarsku a v USA.
Díky liberální „plazmové politice“, která umožňuje poskytovat dárcům finanční kompenzaci, se ročně v Česku odebere 570 tisíc litrů této strategické suroviny, a patříme tak k významným zdrojům krevní plazmy pro výrobu léků.
Jelikož u nás neexistuje farmaceutická společnost, která plazmu zpracovává, veškerá odebraná plazma se vyváží a zpět se vrací v podobě léčiv.
Šéf společnosti pro plazmaferézu Milan Malý | Foto Michael Tomeš
Dle statistik Společnosti pro transfuzní lékařství poptávka po lécích z krevní plazmy roste. Nejen u nás, ale celosvětově.
„Krevní deriváty se používají po chemoterapii, pro léčbu vrozené i získané poruchy imunity, pomocí plazmy se léčí osoby s poruchami srážlivosti krve nebo s popáleninami,“ vyjmenovává aplikaci léků z krevní plazmy Milan Malý, šéf Společnosti pro plazmaferézu, která zastupuje všechna česká soukromá centra odebírající plazmu.
Aktuálně má Malého společnost Unicaplasma podepsané smlouvy na dodávku 100 litrů rekonvalescentní krevní plazmy od českých dárců. „Proti naší standardní roční produkci je to zanedbatelný objem, spíš nás to zajímá kvůli možnosti přispět k vývoji důležitého léčiva,“ říká Malý.
„Protilátky po vyléčení v těle poměrně rychle klesají. Česká legislativa je ze zmíněných pěti zemí nejpřísnější, pokud jde o četnost odběrů. Množství vhodné plazmy, kterou jsme schopni získat, je tím limitováno. Nemluvě o tom, že třeba ve Spojených státech bude vyléčených řádově víc,“ upřesňuje.
Krevní plazma se zpracovává složitým procesem, kdy se rozloží na jednotlivé bílkovinné řetězce, tedy proteiny. „Tyto proteinové koncentráty se potom podávají pacientům, jejichž těla je přirozeně nevytvářejí. Takeda například z krevní plazmy vyrábí lék na vrozené imunitní poruchy zvaný intravenózní imunoglobulin neboli IVIG.
Ten je složený z komplexní škály protilátek vyseparovaných z krevní plazmy zdravých lidí. Stejný princip teď testují u nového léku na covid-19.
Zjednodušeně řečeno: cílem vědců je separovat z plazmy účinné protilátky na onemocnění covid-19, dostat je do koncentrované podoby a stanovit, jaká dávka je nezbytná, aby byla účinná,“ vysvětluje Malý.
Shrnuto do jedné věty to působí až banálně, za stručnou informací jsou ovšem v reálu dlouhé měsíce klinického vývoje a zkoušek. Ve standardních podmínkách trvá schvalování nového preparátu zhruba rok.
Zástupci aliance zatím Forbesu nepotvrdili, zda se proces podaří urychlit a zda by léčivo z plazmy mohlo v brzké době vystavět další val proti epidemii po boku antivirotika Remdesivir od amerického Gileadu.
Taky primář Bohunek ovšem připouští, že komerční lék bude díky přesnému dávkování efektivnější a zcela jistě i bezpečnější, jelikož průmyslová výroba omezí šance na přenos dalších virů. Podle Milana Malého by nový lék mohl fungovat i jako profylaxe pro zdravotnický personál.
„Zdá se, že s koronavirovými infekcemi se budeme muset naučit žít. Prostředky pro jejich potlačení budou potřeba, a to dlouhodobě,“ shodují se jak primář hematologie Vojenské nemocnice, tak šéf privátní sítě odběrových center.
Co je to krevní plazma
27.09.2018 – Platí pro pobočky Břeclav,Praha,Brno OC Olympia,Jihlava
Co je krevní plasma a k čemu se používá?
Krevní plasma je tekutá složka krve a jde o vzácnou tekutinu, bez níž by nebylo možné vyrobit důležité léky pro tisíce vážně nemocných. Ti jsou tak na krevní plazmě závislí, protože zatím neexistuje jiný způsob, jak tyto léky vyrobit. Právě proto je dárcovství plasmy, často označované jako „dar života“, důležité a zachraňuje životy.
Co je krevní plasma?
Naše krev je tvořena ze 42% červenými krvinkami, 1% bílými krvinkami a zbylých 57% je právě krevní plazma. Jedná se tak o nejobjemnější složku krve. Samotná plasma pak obsahuje 90% vody, 8% bílkovin a zbývající 2% jsou minerální látky. V těle každého z nás tak koluje cca 3 – 3,5 litru plazmy, což je asi 5% tělesné hmotnosti.
V plazmě je rozpuštěno asi 120 různorodých bílkovin, jenž nás chrání před infekcemi a zajišťují dobrou srážlivost krve. Pro lidské tělo je tedy nepostradatelná. Kromě toho slouží i jako médium pro přenos cukrů, hormonů, lipidů a metabolických produktů v těle.
Máte další otázku k darování? Svou odpověď můžete nalézt i zde: https://www.caraplasma.cz/nejcastejsi-otazky-a-odpovedi-pro-darce-plazmy
Krevní plasma získaná z odběrů krve a plazmaferéz dobrovolných dárců se používá hlavně k výrobě koncentrátů pro zástavu krvácení a očkovacích látek. Také se podává přímo pacientům při zástavě krvácení, popáleninách atd. Tyto léky nelze vyrobit jiným způsobem a ani je nijak nahradit.
Z plazmy se vyrábí například i tyto životně důležité léky:
- Albumin – používá se při velkých ztrátách krve a popáleninách
- Imunoglobiny – užívá se u pacientů s rakovinou a ztrátou imunity
- Faktory srážlivosti – faktor VIII a IX jsou životně důležité pro hemofiliky
Pro léčbu jednoho pacienta s hemofilií na jeden rok je potřeba až 1200 odběrů plazmy od dárců. Osud těchto lidí je tak přímo závislý na pomoci dobrovolných dárců.
Zajímá Vás průběh odběru? Podívejte se na: https://www.caraplasma.cz/prubeh-odberu
Jak se krevní plazma odebírá?
Krevní plazma se odebírá procesem zvaným plazmaferéza. Zjednodušeně řečeno jedná se o proces při kterém dochází oddělení plazmy od dalších buněčných elementů krve.
Tento proces probíhá v separátoru. U nás v dárcovském centru používáme nejmodernější centrifugační separátory. Krev, která se oddělí od plazmy se vrací zpátky do těla stejnou cestou.
Samotný odběr plazmy trvá zhruba 45 minut.
Chci darovat krevní plazmu
Víte, proč je krevní plazma důležitá?
Máte ji v těle celý život. Ale jen málokdo o ní ví víc, než že zkrátka je. Proto jsme si pro vás připravili seznam důležitých zajímavostí o krevní plazmě, které by měl každý znát!
Co je krevní plazma a z čeho se skládá
Jak byste popsali krevní plazmu? Poradíme vám. Jedná se o roztok, jenž se skládá hlavně z bílkovin, minerálů a enzymů a je 53% součástí krve.
Krevní plazma se pyšní žlutým tónem, jehož konkrétní odstín se odvíjí od množství přítomných barviv. Ta vznikají při rozpadu červených krvinek.
A kolik krevní plazmy vám koluje napříč tělem? V případě zdravého dospělého člověka mezi 3 až 3,5 litry!
Celých 90 % z celkového složení plazmy činí voda – volná a hydratační, která se váže na proteiny. Proto může vytvářet tekuté prostředí pro pohyb krvinek i živin po těle, rovněž má však nezastupitelnou roli při imunitních procesech nebo srážení krve.
Jak krevní plazma pomáhá?
Již víte, že krevní plazma ovlivňuje srážení krve. Jak? Obsahuje totiž faktory srážlivosti, které se při porušení cévy aktivují a společně s krevními destičkami vytváří sraženinu. Ta ránu zacelí, zastaví krvácení a dá tělu příležitost začít s hojením.
Dalšími případy, kdy je krevní plazma nezbytná, jsou chirurgické zákroky. Zde krevní plazma funguje jako tkáňové pojivo. Rovněž se pomocí krevní plazmy ošetřují velkoplošné popáleniny nebo větší úrazy. Díky darované krevní plazmě mohou lékaři urychlit proces hojení pacienta. Zásadní roli hraje také pro osoby s imunitním onemocněním.
Proč darovat krevní plazmu?
Možná jste už narazili na výzvy k darování krevní plazmy, ale nevíte, proč byste to měli dělat. Dáme vám důvod, který vás přesvědčí – Díky darování plazmy můžete zachránit životy! Krevní plazma se totiž nedá nijak vyrobit ani synteticky nahradit. Tudíž lidé trpící výše zmíněnými problémy zůstávají zcela odkázaní na dobrovolné dárce, kteří chodí na odběry.
Pro samotné dobrovolníky nepředstavuje dárcovství žádné nebezpečí. Naopak. Odběr probíhá pomocí plazmaferézy, zcela bezpečného procesu, k němuž se používají jednorázové pomůcky, aby se naprosto odstranilo riziko nákazy dárce.
Tělo dokáže krevní plazmu obnovit do 2 dnů, aniž by se narušila imunita nebo došlo k jiným komplikacím. Odebírá se totiž pouze 650-850 ml plazmy.
Jak často lze darovat? Dle současných pravidel může jednotlivec darovat jednou za 14 dní, tedy až dvacet šestkrát ročně.
Máte zájem o darování krevní plazmy? Neváhejte navštívit naše dárcovské centrum na Praze Chodov nebo dárcovské centrum na Černém Mostě.
Kvůli pandemii nebude plazma pro výrobu léků, bojí se dárcovská centra
„Víme, že za šest nebo sedm měsíců přijde masivní propad. Bohužel pro pacienty – za léky vyrobené z krevní plazmy neexistuje žádná náhrada,“ říká Milan Malý, předseda Sdružení pro plazmaferézu a spolumajitel dvou soukromých klinik pro odběr krevní plazmy.
Léky, které jsou teď na trhu, podle něj pocházejí z odběrů z doby loňských prázdnin. Za půl roku ale začne zdrojový materiál chybět. Jde přitom o přípravky, které medicína neumí nahradit, například pro pacienty po chemoterapii, lidi s poruchami imunity a podobně.
Jak teď fungují dárcovská centra, nezastavila nemoc COVID-19 odběr krevní plazmy?
Po vyhlášení karantény někteří naši členové svoje centra dočasně uzavřeli, a to z důvodu absolutního nedostatku ochranných prostředků, ať už pro zdravotníky, nebo pro naše dárce. Nebyli jsme schopní pokračovat v té míře bezpečí, kterou považujeme za nutnou. Můžu ale říct, že od pondělí 30. března už je v provozu devadesát procent soukromých odběrových center v Česku.
Centra musela provoz samozřejmě upravit. Dárci se nikde nesmí příliš potkávat, na sálech udržujeme mezi lidmi dvoumetrový rozestup a průběžně dezinfikujeme. Personál také mnohem přísněji kontroluje dárce před vstupem, měří se teploty a reguluje se vstup do center.
Dopady teď nedokážeme příliš odhadovat. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, které vychází ze situace v Singapuru během první epidemie SARS, odhaduje, že by celkový pokles dárcovství mohl dosáhnout až šedesát procent.
A v dárcovských centrech v Česku?
Momentálně odhaduji propad ve výši třicet až čtyřicet procent standardního objemu.
Tušíte už teď, kam odběr plazmy spadl za celý měsíc březen?
Můj odhad je, že to bude za celou republiku okolo padesáti procent za všechna odběrová místa. Běžně se v Česku odebere 570 tisíc litrů plazmy ročně. A vím, že transfuzní stanice v nemocnicích, které za normální situace odebírají velké množství krevní plazmy, se teď primárně věnují klasickým odběrům krve.
Kdo teď chodí darovat plazmu?
Dárci jsou stále stejní. A je fakt, že naši dárci jsou zvyklí chodit pravidelně. V Praze jsme viděli docela znatelný propad už v posledním týdnu před karanténou, kdy došlo k zavření vysokých škol.
Absolvent Právnické fakulty ZČU v Plzni, právo studoval i na univerzitách ve Velké Británii a Rusku.
Kariéru zahájil v advokátních kancelářích Allen&Overy a White&Case.
V roce 2008 založil společnost UNICAplasma. V roce 2016 spoluzaložil síť dárcovských center MOJEPLAZMA.
Předsedá Sdružení pro plazmaferézu v ČR, jehož členy je osm společností provozujících 33 dárcovských center.
V roce 2015 byl zvolen do vedení mezinárodní organizace PPTA, která sdružuje 750 dárcovských center v Severní Americe a Evropě.
Prověřujete dárce? Jak získáte jistotu, že jsou zdraví?
Samozřejmě. Ještě než vstoupí do dárcovského centra, měříme jim teplotu, ptáme se, jestli nebyli v rizikových místech, nemají nařízenou karanténu, jestli nemají zdravotní potíže. Ale vzhledem k tomu, že nákaza koronavirem probíhá podle všeho u velké části lidí bezpříznakově, ta jistota není stoprocentní.
A jak tedy víte, že odebraná plazma je v pořádku? Dá se to nějak otestovat?
Jedna z mála výhod koronaviru, pokud to tak můžu říct, je, že virus je z hlediska velikosti a složení takřka identický, jako byl jeho předchůdce SARS.
Ve světě virů je to poměrně velký virus, má tukový obal, a my víme, že vzhledem ke svým vlastnostem není schopen přežít opatření, kterými plazma prochází v následujícím zpracování.
Z hlediska bezpečnosti a infekčních rizik pro cílové pacienty, kteří v budoucnu dostanou léky vyrobené z této plazmy, tam proto žádné riziko není, to jsme si naprosto jistí.
Někteří naštěstí ne, někteří evidentně ano. Jsme v naprosto specifické situaci, kterou jsme nikdy nezažili. Dárců ovšem rok od roku ubývalo i předtím.
Dárcovská centra i transfuzní stanice věnují obrovské množství času a energie tomu, aby komunikovaly s dárci, hlavně prostřednictvím sociálních sítí. V menších městech, kde je dárců obecně méně, sestřičky dárce dokonce osobně obvolávají.
V Česku je dárcovství ze zákona bezplatné, dárci však mohou požádat o úhradu svých nákladů spojených s darováním, které jim dárcovská centra hradí ve výši až 700 korun.
Dokážete odhadnout, co pandemie COVID-19 udělá s vaším oborem? Co to bude znamenat pro pacienty?
Je to problém posunutý v čase. Momentálně na trh přicházejí léky z plazmy odebrané koncem loňského léta. Víme, že za šest nebo sedm měsíců přijde masivní propad.
Bohužel pro pacienty, za léky vyrobené z krevní plazmy neexistuje žádná náhrada. Mezinárodní autority navíc upozorňují, že dokud bude trvat pandemie COVID-19, pokles dárcovství bude a bude masivní.
V tuto chvíli je proto potřeba poděkovat všem dárcům, kteří ještě chodí, protože je logické, že lidé se bojí.
Kde plazma bude chybět nejvíc?
Krevní plazma, která se používá, pochází z velké části z pěti zemí světa: USA, Německa, Rakouska, Maďarska a Česka. Nutno říct, že Evropa pokrývá svoji spotřebu krevní plazmy jen ze šedesáti procent, zbytek se dováží ze Spojených států. Většina výrobních závodů je ale v Evropě. Takže třeba velká většina krevní plazmy od našich dárců se zpracovává v Rakousku a Německu.
Je to proto, že jen těchto pět zemí na světě umožňuje poskytovat dárcům finanční kompenzaci a zároveň umožňují existenci soukromě vlastněných dárcovských center. A ve chvíli, kdy prudce klesá dárcovství, se to projeví celosvětově.
Krevní plazma se zpracovává poměrně složitým procesem, kdy se rozloží na jednotlivé bílkovinné řetězce, tedy proteiny. A tyhle proteinové koncentráty se potom podávají pacientům, jejichž těla tyhle proteiny nevytvářejí. Třeba po chemoterapii, pro vrozené i získané poruchy imunity a podobně. Jedná se o tisíce pacientů, kteří se bez léků z krevní plazmy neobejdou.
A ekonomické dopady přímo na kliniky? Budete propouštět?
Odebereme méně plazmy a tím logicky poklesnou obraty jednotlivých center. Nežijeme ze státního rozpočtu, máme jen to, co si sami vyděláme.
Když nám klesne o čtyřicet procent objem produkce, musí se to někde projevit.
Teď hledáme, jak uživit a udržet všechny naše zaměstnance, již si všichni zaslouží obrovské díky za skvělou práci, kterou dělají, a nebude to úplně lehké, protože vládní pomoci se nám vyhýbají.
Darování krevní plazmy jako koníček. Začala kvůli nemocnému batoleti, už byla 112krát
Češi jsou štědří dárci krevní plazmy. Ve zdravotnických zařízeních ji odeberou více, než země potřebuje, a Česko ji tak vyváží do ostatních zemí Evropské unie. Jednou z patrně nejpilnějších dárkyň je důchodkyně Vlasta Janečková, která za sedm let zvládla 112 odběrů. Darovat pravidelně krevní plazmu se rozhodla poté, co dcera její kamarádky od narození bojovala s rakovinou.
Vlasta Janečková pravidelně daruje krevní plazmu od roku 2014. Přiměl ji k tomu příběh dcery její kamarádky, která měla nádor na mozku. Opakovaně podstupovala chemoterapii a už od narození jí život komplikovala řada omezení.
„Holčička byla stejně stará jako moje vnučka. Hrály si spolu u nás na zahradě, vyrůstala s námi a rostla nám před očima. Když jsem viděla, o co všechno přichází a jak moc ji nemoc omezuje, rozhodla jsem se začít pomáhat i dalším onkologickým pacientům,“ popisuje Vlasta Janečková.
Když s dárcovstvím začínala, myslela především na dceru své známé. Chtěla však pomoct nejen jí, ale také lidem, kteří jsou v podobné situaci. Dnes už to bere jako součást svého života a samozřejmost. Odběrové centrum v pražské Jungmannově ulici navštěvuje zhruba každé dva týdny, což je minimální rozestup mezi jednotlivými odběry. Za rok tak stihne krevní plazmu darovat až šestadvacetkrát.
Personál odběrového centra si navíc oblíbila, a pravidelné návštěvy jsou tak pro ni příjemným zpestřením. „Chodím tam ráda. Při každé návštěvě si popovídám se sestřičkou. Ráda mám i místního lékaře, který mě vždy před odběrem pečlivě prohlédne, díky čemuž mám jistotu, že základní životní funkce, jakými jsou tlak nebo dýchání, mám v pořádku,“ vysvětluje dárkyně.
Ačkoliv dívka, kvůli které začala krevní plazmu darovat, nakonec svému onemocnění ve svých osmi letech podlehla, Vlasta Janečková i nadále do odběrového centra pravidelně dochází i se svou dcerou a krevní plazmu darují společně. Snaží se tím tak alespoň pomoci k záchraně jiných životů.
„Při pohledu na zuboženou holčičku jsme si uvědomily, jak cenné je lidské zdraví. To je to jediné, co si nikdy za peníze nekoupíme. I kdyby padaly z nebe,“ vysvětluje, proč je pravidelným dárcem.
Mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher upozorňuje, že na léčbě plazmatickými bílkovinami závisí životy mnoha hospitalizovaných pacientů. „Plazmu využíváme u hospitalizovaných pacientů s poruchami krevního srážení a s dalšími vzácnými onemocněními,“ vysvětluje Fritscher.
Vlasta Janečková tak chce být dárcem krevní plazmy tak dlouho, dokud to bude možné. „Pokud mi to zdravotní stav dovolí, budu ji darovat pravidelně i nadále. Odběry je možné podstoupit pouze do 65 let, tak mi ještě chvíle zbývá. Chci pomoci co nejvíce lidem,“ říká.
Krevní plazma se využívá zejména k výrobě léků pro lidi s nejrůznějšími zdravotními komplikacemi. Nejde ale jen o onkologické pacienty, ale také třeba o lidi se závažným onemocněním imunitního systému, k léčbě šokových stavů a popálenin nebo pro pacienty s poruchou krevního srážení, jako je hemofilie a von Willebrandova choroba.
Lidé za darování krevní plazmy dostávají od soukromých odběrových center finanční odměnu, její maximální výše může být 600 korun za jeden odběr. Český červený kříž uvádí, že se takových odběrů provede asi 700 tisíc, díky čemuž má zdravotnictví dostatečné množství krevní plazmy, a Česko je tak již několikátým rokem jejím významným vývozcem.
Dárcem se může stát každý, kdo je 18 až 65 let starý a váží minimálně 55 kilogramů. „Dále je tu podmínka neléčení se s vážnými chronickými nebo psychiatrickými onemocněními, neprodělání žloutenky B, C a neužívání návykových látek, alkoholismus a osoba nesmí spadat do skupiny s rizikovým chováním,“ dodává mluvčí brněnské fakultní nemocnice Václav Janištin.