Kofein je stimulant centrální nervové soustavy, který denně využívají miliony lidí. Nachází se nejen v kávě, ale i v zeleném čaji, kakau, kolových nápojích a yerba maté. O kofeinu se mluví jako o nejpopulárnější droze na světě. Někteří tvrdí, že by se měla konzumace kofeinu omezovat, druzí zase apelují na jeho prospěšné účinky.
Skutečnost je taková, že pozitivní či negativní působení kofeinu závisí na jeho dávce a načasování (například před tréninkem může mít pozitivní efekt na výkon, naopak krátce před spaním může narušovat kvalitu spánku).
Kromě toho, jak působí kofein na lidský organismus, se v tomto článku dozvíte i to, jaká je jeho maximální denní dávka, co může nadměrný přísun kofeinu způsobit a kolik kofeinu se ukrývá v různých nápojích.
Účinky kofeinu na organismus
Kofein blokuje některé adenosinové receptory v mozku. Blokováním receptoru A1, který při aktivaci podporuje ospalost, může kofein naopak zvyšovat bdělost. Blokováním receptoru A2A kofein zvyšuje hladinu dopaminu, což má stimulační účinky a způsobuje zlepšení nálady.
1 Maximální koncentrace a účinek kofeinu nastává během 2 hodin (v tomto časovém okně se cítíme většinou nejvíce bdělí). Zatímco u receptoru A1 nejspíše nedochází ke snížení jeho senzitivity, receptor A2A může svou citlivost postupně ztrácet.
To je také důvod, proč dlouhodobí konzumenti kávy necítí to pravé „nabuzení“ ani po několika šálcích.
V několika studiích byl prokázán účinek kofeinu v dávce 400 – 600 mg na zvýšení síly.2,3,4,5,6 Po vyčerpávajícím tréninku může vést kofein v kombinaci se sacharidy i k výraznějšímu doplnění glykogenu, a tedy rychlejší regeneraci. Z toho mohou těžit nejvíce ti, kteří absolvují během dne vícefázový trénink.7 Kofein může také podporovat spalování tuku, a to dvěma odlišnými způsoby:
- zvýšeným termogenním účinkem (krátkodobý efekt)8
- mírným lipolytickým účinkem (dlouhodobý efekt)9
Poměrně dobře je objasněn účinek kofeinu na krevní tlak. Kofein zvyšuje krevní tlak zpravidla krátkodobě, přičemž tento účinek přetrvává až 4 hodiny.
Dostupné informace k dlouhodobému účinku kofeinu na zvyšování hladiny krevního tlaku jsou nejednotné, u zdravých osob pravděpodobně vede jen k malým změnám. Kofein také ovlivňuje spánek a jeho kvalitu.
Poločas rozpadu kofeinu v krvi je běžně 5 hodin (může se ale individuálně lišit podle aktivity CYP1A1/2). Mějte tedy na paměti, že pokud vypijete svůj poslední šálek kávy za den, budete mít pravděpodobně kofein v krvi ještě 10 hodin poté.
Káva i ostatní kofeinové nápoje dokážou zvyšovat sekreci kyselé žaludeční HCl. Nadprodukce HCl může dráždit žaludek a vést tak k jeho poškození. Na vině jsou ale především další látky obsažené v kofeinových nápojích, nikoliv samostatný kofein (ten má vliv na překyselení žaludku mnohem menší).
10 Důkazem toho je i porovnání bezkofeinové kávy s izolovaným kofeinem, kde měla bezkofeinová káva podstatně výraznější efekt na produkci HCl než izolovaný kofein.11 Negativní působení kofeinu bylo zaznamenáno u jícnu.
Podle jedné studie12 vedla dávka 3,5 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti rozpuštěná ve 100 ml vody k poklesu tlaku jícnového svěrače a kontraktility distálního jícnu, což je známým rizikovým faktorem vzniku gastroezofageálního refluxu.
Těhotné, kojící ženy a kofein
Studie zabývající se účinkem kofeinu a jeho zdravotními dopady u těhotných a kojících žen jsou vzácné. Organismu těhotné ženy trvá déle, než se zbaví kofeinu, poločas rozpadu kofeinu se zvyšuje z průměrných 3 – 5 hodin až na 10,5 hodiny.
EFSA proto doporučuje těhotným a kojícím ženám konzumovat maximálně 200 mg kofeinu denně a při požívání kofeinových nápojů dodržovat velkou obezřetnost.
Některé studie uvádějí jako bezpečnou dávku dokonce 300 mg kofeinu za den,13,14 avšak vyšší dávky už mohou způsobovat nevolnost, zhoršení průběhu těhotenství a ve vážných případech vést i k potratu.
Děti a kofein
Kvůli nedostatku vědeckých poznatků není maximální dávka kofeinu u dětí přesně stanovena, přesto EFSA doporučuje nepřekračovat příjem 3 mg na 1 kg tělesné hmotnosti. Některé zdravotní organizace doporučují dokonce nižší hranici příjmu – 2,5 mg na 1 kg tělesné hmotnosti. Podle vládní agentury Health Canada by měla omezení vypadat takto:
- děti ve věku 4 – 6 let: maximálně 45 mg/den kofeinu
- děti ve věku 7 – 9 let: maximálně 62,5 mg/den kofeinu
- děti ve věku 10 – 12 let: maximálně 85 mg/den kofeinu
Ostatní organizace apelují na hlubší prozkoumání této problematiky, zejména pokud jde o obsah kofeinu v energetických nápojích. Existuje totiž přesvědčivá korelace mezi hladinou kofeinu v energetických nápojích a nepříznivými dopady na zdraví a bezpečnost dětí. Nejčastějšími projevy vysoké konzumace kofeinu u dětí jsou nesoustředěnost, nervozita, úzkost, podrážděnost a poruchy spánku.
Osoby s rizikem kardiovaskulárních chorob
Je vědecky prokázáno, že kofein může zvýšit krevní tlak po dobu 3 – 4 hodin od jeho konzumace (i když tento účinek klesá s pravidelným příjmem kofeinu).
U zdravých osob nevede příjem kofeinu v dávce 400 mg denně ke zvýšenému riziku kardiovaskulárních chorob,15 nicméně u osob s vysokým krevním tlakem nebo předchozími kardiovaskulárními incidenty je bezpečnost pravidelného příjmu kofeinu méně jistá.
Mírná konzumace kávy může být v pořádku, ale vždy je potřeba se předem poradit se svým lékařem.
Kofein není pouze káva
Kofein není pouze záležitostí kávy, ale i jiných nápojů. Na obrázku níže je uveden přehled všech kofeinových nápojů a to, jaké množství odpovídá maximální denní dávce kofeinu.
Ačkoliv se zdají být energetické nápoje co do obsahu kofeinu vhodnější, není jejich pravidelná konzumace z hlediska zdraví a vzniku obezity vhodná (energetické nápoje obsahují spoustu cukrů a jde o tekuté prázdné kalorie).
Zdroj dat: http://www.examine.com
Kolik kofeinu je už moc?
Dávka 15 mg kofeinu na 1 kg tělesné hmotnosti je pro tělo toxická a dávka 150 mg na 1 kg tělesné hmotnosti může být smrtelná. Pro člověka o hmotnosti 70 kg začíná toxická dávka na 1 g kofeinu a končí letální dávkou 10,5 g.
Tedy ano, kofein může být v nadměrném množství nebezpečný, ale uvedené dávky přesáhne pouze málokdo a dostat se na smrtelnou dávku je prakticky nemožné (rozhodně to ale nezkoušejte).
Jedním případem předávkování byla kauza na Northumbrijské univerzitě, kdy bylo dvěma studentům omylem podáno v rámci pokusu 30 g práškového kofeinu (to odpovídá zhruba 300 šálkům kávy) místo plánovaných 0,3 g kofeinu. Oba studenti sice přežili, ale museli být na delší dobu hospitalizováni.
16 Zvýšené opatrnosti byste měli dbát při používání práškového kofeinu, který se prodává jako výživový doplněk. Podle FDA totiž jedna čajová lžička čistého prášku kofeinu odpovídá množství kofeinu obsaženém v 28 šálcích kávy. V případě používání práškového kofeinu je pak mnohem snadnější se předávkovat.
Závěr
Protože nikdy není nic stoprocentně růžové ani černobílé, tak si na závěr shrneme pozitiva a negativa kofeinu a kávy, ať si uděláte vlastní obrázek.
Mezi pozitiva mírné konzumace kávy patří stimulační účinky na mozek, zvýšení sportovního výkonu (síly) a také přibližně o 18 % nižší riziko rakoviny prostaty, děložní sliznice, kůže a jater (tento účinek je přikládán antioxidantům obsaženým v kávě).
17 Některé přínosy kofeinu ve smyslu stimulačních účinků však bohužel ztrácejí častým dávkováním svůj efekt, což je důvod, proč někteří lidé kofein cyklují. Největším negativem kofeinu je jeho návykovost. Při vysokých dávkách kofeinu se mohou objevit bolesti hlavy, nespavost, nervozita, podrážděnost, bolesti hlavy a zrychlený tep.
Kofein vede ke zvýšení hladiny krevního tlaku, nicméně tento efekt je spíše akutní a u zdravých jedinců dochází z dlouhodobého hlediska pouze k minimálnímu nárůstu krevního tlaku. Kofein má diuretický účinek a je nutné myslet i na dostatečnou hydrataci. Pokud jde o konečný rozsudek, tak kofein může být dobrý sluha i zlý pán – záleží na jeho celkové dávce a načasování.
Použité zdroje: 1. Holtzman SG. CGS 15943, a nonxanthine adenosine receptor antagonist: effects on locomotor activity of nontolerant and caffeine-tolerant rats . Life Sci. (1991) 2. Pontifex KJ, et al. Effects of caffeine on repeated sprint ability, reactive agility time, sleep and next day performance . J Sports Med Phys Fitness. (2010) 3. Glaister M, et al.
Caffeine and sprinting performance: dose responses and efficacy . J Strength Cond Res. (2012) 4. Glaister M, et al. Caffeine supplementation and multiple sprint running performance . Med Sci Sports Exerc. (2008) 5. Duncan MJ, Oxford SW. The effect of caffeine ingestion on mood state and bench press performance to failure . J Strength Cond Res. (2011) 6.
Schneiker KT, et al. Effects of caffeine on prolonged intermittent-sprint ability in team-sport athletes . Med Sci Sports Exerc. (2006) EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA). Safety of caffeine . EFSA Journal. (2015) 7. Pedersen DJ, et al.
High rates of muscle glycogen resynthesis after exhaustive exercise when carbohydrate is coingested with caffeine . J Appl Physiol (1985) 8. Astrup A, et al. Caffeine: a double-blind, placebo-controlled study of its thermogenic, metabolic, and cardiovascular effects in healthy volunteers . Am J Clin Nutr. (1990) 9. Acheson KJ, et al.
Metabolic effects of caffeine in humans: lipid oxidation or futile cycling? . Am J Clin Nutr. (2004) 10. Coffey RJ, et al. The acute effects of coffee and caffeine on human interdigestive exocrine pancreatic secretion. Pancreas. (1986) 11. Cohen S, Booth GH Jr. Gastric acid secretion and lower-esophageal-sphincter pressure in response to coffee and caffeine.
N Engl J Med. (1975) 12. Lohsiriwat S, Puengna N, Leelakusolvong S. Effect of caffeine on lower esophageal sphincter pressure in Thai healthy volunteers. Dis Esophagus. (2006) 13. Nawrot P, et al. Effects of caffeine on human health . Food Addit Contam. (2003) 14. Wikoff D, et al.
Systematic review of the potential adverse effects of caffeine consumption in healthy adults, pregnant women, adolescents, and children . Food Chem Toxicol. (2017) 15. http://www.examine.com/ 16. https://www.bbc.com/news/uk-england-tyne-38744307
17. Poole R, et al. Coffee consumption and health: umbrella review of meta-analyses of multiple health outcomes. BMJ. (2017)
Káva – výhody a nevýhody oblíbeného nápoje
Podrobnosti Vitalita & zdraví 
Zajímavosti 22. listopad 2016 
Asi jste už mnohokrát slyšeli nebo četli o negativních účincích kofeinu na lidský organismus. A víte o tom, že tato látka má zdraví prospěšné účinky? Nemluvíme teď o kávě jako o stimulantu.
Předtím, než si vychutnáte šálek dobré kávy, přečtěte si následující článek a pořiďte si kvalitní vybavení pro její přípravu. Nápomocná vám mohou být nejrůznější srovnání mlýnků na kávu a dalšího příslušenství.
Legální droga
Kofein je jedna z nejrozšířenějších legálních a nejčastěji konzumovaných drog na světě. Řadí se mezi mírně návykové látky. Po vynechání pravidelné dávky kofeinu se může u někoho dostavit bolest hlavy, která bývá řazena mezi typické projevy mírné závislosti. Mezi abstinenční příznaky patří únava, snížená koncentrace a ospalost.
Pokud vás zajímá, kolik procent kofeinu obsahují jednotlivé nápoje či některé potraviny stačí si důkladně prostudovat jejich složení.
Absolutní mýty
Falešným mýtem o kofeinu je, že zhoršuje projevy premenstruačního syndromu. Poslední studie provedené na americké univerzitě v Massachusetts tvrdí opak. Mezi další všeobecně rozšířené mýty patří také, že kofein dehydratuje, naopak má stejné účinky jako mírná diuretika.
Lékařští vědci z amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny také zjistili, že nebyla prokázána žádná souvislost mezi úbytkem kostní hmoty a menopauzou, jak je mylně uváděno. Ve skutečnosti kofein „spolupracuje“ s minerálními látkami (vápníkem) a vitamínem D. Na druhou stranu, sladké nápoje obsahující kofein, mají za následek obezitu a nadváhu.
Pozitivní účinky
Je vědecky dokázáno, že mírná konzumace kofeinu může mít pozitivní vliv na zdraví žen. Napomáhá jako prevence proti vzniku Alzheimerovy choroby, zmírňuje bolesti hlavy a projevy astmatu.
Také snižuje riziko vzniku Parkinsonovy choroby a rizika cévních mozkových příhod, hlavně u žen staršího věku. Může zabránit vzniku některých druhů rakoviny, například snižuje riziko karcinomu dutiny ústní. Kofein též zvyšuje sportovní výkony a stimuluje koncentraci.
Naopak kofein není příliš vhodné pro těhotné ženy, zvyšuje frekvenci srdečního tepu a může způsobit nespavost.
Doporučená denní dávka kofeinu jsou zhruba tři šálky denně v podobě kávy, je však nutno brát v potaz i ostatní nápoje či potraviny obsahující kofein.
Kofein a káva. Zdravé, nebo nezdravé pití?
Velice často se vedou debaty o tom, zda je káva zdravá, nebo není a kolik jí denně můžeme vypít. O tom, jaký bude mít káva účinek na náš organizmus, rozhoduje ale také načasování její konzumace, kvalita kávových zrn a způsob přípravy.
Klíčem je kvalita
Určitě je velice důležité, JAKOU kávu pijeme. Hledisko kávového fajnšmekra ponechám kávovým expertům a podívám se na kávu očima nutricionisty (odborníka přes výživu). Klíčem je kvalita kávových zrn a čerstvost jejich namletí.
Většina dnes dostupné kávy je postižena pesticidy. Káva, která je namletá dlouhodobě dopředu, bývá často doslova zkažená. Řešením je kupovat kvalitní organicky pěstovanou kávu a její zrna si (nechat) namlít těsně před konzumací.
Benefity vs. nepříznivé účinky kávy a kofeinu
Pití kávy má své klady i zápory. To, co převažuje, je ovlivněno nejen již zmíněnou kvalitou kávy, ale i dobou konzumace a neméně pak konzumentem (jeho citlivost na kofein a další parametry).
Káva nás dokáže nakopnout jak fyzicky, tak mentálně. Nezvyšuje energii v těle, ale brání centrální nervové soustavě, aby se zklidnila.
Podle Oriho Hofmeklera, experta přes výživu a fitness, má káva neuroprotektivní účinky a pomáhá nám udržovat naše svaly „mladé“, jakmile ji konzumujeme před tréninkem.
Mimo jiné také pomáhá spalovat přebytečný tuk tím, že o 20 procent zvýší metabolizmus organizmu. Těchto lipolytických účinků kofeinu se využívá v různých doplňcích stravy pro redukci hmotnosti.
Kofein také snižuje chuť na sladké a oddaluje pocit hladu.
Neuroprotektivní účinky se projevují například nižším rizikem rozvoje Alzheimerovy nebo Parkinsovnovy choroby.
Možná negativa konzumace kofeinu
Kofeinu by se měly vyhýbat těhotné ženy a lidé, kteří jsou na něj přecitlivělí. Ti to velice dobře poznají – po konzumaci kávy cítí bušení srdce, třes a další spíše nepříjemné projevy. U těhotných může kofein způsobovat zdravotní problémy plodu, minimálně vzniká u dítěte postupný návyk na kofein a v budoucnu například problémy s nespavostí.
- Kojící ženy by měly kávu konzumovat co nejdéle před kojením (minimální odstup jsou tři hodiny).
- Kofein působí dráždivě na trávicí trakt, stimuluje tvorbu žaludečních kyselin, měli by se mu proto vyhnout lidé, kteří mají problémy s žaludkem nebo se střevy (překyselení, záněty).
- Pro lidi, kteří nejsou přecitlivělí na kofein, je nejlepší konzumovat ho v podobě přírodní potraviny (kvalitní káva, čaj nebo hořká čokoláda), celkové složení a obsah příznivě působících látek dokáže kompenzovat některá negativa kofeinu.
Káva působí také diureticky, zvyšuje tvorbu moči a může vést ke ztrátám některých vitamínů a minerálních látek (vitamíny C a B, vápník, železo). Další důvod konzumovat denně kvanta čerstvé zeleniny. Jestliže nedoplňujeme kávu sklenicí vody, dochází k dehydrataci organizmu.
Konzumujete-li opravdu hodně kávy (cca nad 300 mg kofeinu, hranice je opravdu hodně individuální a odpovídá přibližně 2-3 šálkům espressa), může se vám zvyšovat hladina homocysteinu v těle, a tím i riziko rozvoje (nejen) kardiovaskulárních onemocnění.
To lze ale řešit cíleným dodáním některých vitamínů řady B.
Nutno říct, že homocystein má mnoho lidí zvýšený i bez pití kávy, určitě je lepším řešením zdravě jíst (případně cíleně suplementovat) a pít rozumně kávu, než jíst nezdravě a myslet si, že když nebudu pít kávu, udělám pro své zdraví maximum. Tak to nefunguje.
Jeden nebo dva šálky kvalitní kávy vám neublíží. Když si do nich nenasypete lžíci cukru.
Okyseluje nás káva?
Káva opravdu patří mezi kyselinotvorné potraviny. Ovšem ne všechny kyselinotvorné potraviny jsou špatné. Například maso, jakožto vysokoproteinová potravina, je zdravé, ale taktéž zásadní je doplňovat jeho příjem zeleninou a vyvážit tak minerálními látkami aciditu masa. Maso by mělo pocházet z přirozených chovů, aby se vůbec dalo mluvit o zdravé potravině.
Ale zpátky ke kávě. Pijete-li kávu, nezapomínejte jíst také dostatek čerstvé zeleniny (dělejte to, i když kávu nepijete!). Vždy, když konzumujete kyselinotvornou potravinu, jezte ji v celistvé podobě, pravděpodobně totiž jako celá potravina obsahuje i látky (minerální), které její okyselující efekt na organizmus vyváží.
I kofein je nejlepší konzumovat v podobě přírodních potravin (káva, čaj, čokoláda), které obsahují další zdraví prospěšné látky (např. antioxidačně působící flavonoidy).
Bezkofeinová káva
Plno lidí se chce vyhnout kofeinu, ale nechtějí se vzdát kávy. Řeší to kávou bezkofeinovou. Jak se taková káva vyrábí? Její zrnka jsou ještě před pražením zbavována kofeinu buď přírodní cestou (louhování v horké vodě), nebo použitím rozpouštědel.
Druhou variantu samozřejmě nedoporučuju, protože spolu s touto kávou konzumujete i malé (ale významné) množství chemických rozpouštědel, a to určitě nechcete, obzvlášť, jste-li těhotná žena.
Před konzumací bezkofeinové kávy se ptejte, jakým způsobem byla kofeinu zbavena.
Káva ve sportu
Ideální doba pro konzumaci kávy je ráno nebo před cvičením/tréninkem. Vhodné množství je někde mezi 1 až 2 šálky kávy (záleží na druhu a způsobu přípravy).
Kofein zvyšuje až o 15 procent spalování tuků, zlepšuje cirkulaci krve a zmírní bolestivost svalů po tréninku. Před vytrvalostním výkonem dokáže káva mobilizovat lépe tukové zásoby jako zdroj energie a zvýšit tak výkon.
Lépe reagují na zvýšení výkonu sportovci, kteří jinak denně kávu nekonzumují.
Pozor však na možné komplikace. Je třeba zvážit i negativní dopady konzumace kávy před sportovním výkonem. Je tu riziko dehydratace, ale hlavně žaludečních křečí a dalších trávicích obtíží způsobených kofeinem. Ten totiž působí dráždivě na trávicí trakt a urychluje tělesné soustavy včetně střev. Mnozí jistě znají projímavé účinky kofeinu.
Proč nepít kávu po tréninku nebo po závodě
Ve chvíli, kdy cvičíte, hladovíte nebo pijete kávu – dochází k pozastavení syntézy proteinů ve svalech. Před cvičením a při něm je tento stav v pořádku. Regenerace a sílení svalů by mělo probíhat až po aktivitě, tedy v době, kdy odpočíváme. Proto je důležité si po cvičení dopřát regenerační jídlo (především bílkoviny, ale i sacharidy v poměru závislém na typu aktivity), ale ne kávu.
Nejlepší energy drink?
Ještě pár slov ke sportovním nápojům. Ty běžné často obsahují nejen kofein, ale i různá umělá sladidla a barviva. Nejlepším energy a refresh drinkem (třeba po náročném tréninku) je kokosová voda – tekutina obsažená v mladých kokosech. Tato voda je složením blízká krevní plasmě a je pro tělo tedy velmi přirozená.
Kokosová voda je plná přírodních elektrolytů, vitamínů, minerálních látek a stopových prvků, aminokyselin, enzymů a antioxidantů. Neobsahuje příliš mnoho cukru a přitom je příjemně sladká. Mimo jiné má protizánětlivé účinky a podporuje imunitní systém.
 Anna Jermářová je specialistkou na výživu, která je spolu se zdravým pohybem její dlouholetou vášní a oblastí zájmu. Vystudovala potravinářství na vysoké škole a posléze nutriční terapii. Propaguje komplexní přístup ke zdraví a svá doporučení zakládá na nových vědeckých poznatcích a vlastních zkušenostech. |
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 21. října 2016. Anketa je uzavřena.
Jaký vliv má káva na náš mozek a tělo – Novinky.cz
Hlavní obsahKáva má na naše tělo nemalý vliv.
Foto: Profimedia.cz
Pozitivní účinky kávy potvrdily již mnohé studie. Podle nedávného výzkumu je například tento kofeinový nápoj spojován se snížením rizika diabetu 2. stupně a stejně také některých druhů rakoviny.
I káva má ale stejně jako mince dvě strany. Ta odvrácená připisuje kávě negativní účinky v podobě spouštěče některých zdravotních problémů. Vše ale podléhá řadě proměnných. Je totiž důležité dbát na dispozice každého jedince a také například na to, kolik kávy vypije a jaké kvality.
Pokud mluvíme o kávě a o jejích pozitivních účincích, je důležité mít na paměti, že řeč je o čisté kávě. To znamená bez cukrových sirupů, šlehačky a jiných přísad. Právě ty totiž mohou ovlivňovat příjem zdravých antioxidantů, které se v kávě přirozeně vyskytují.
Jak se naučit zvládat stres a minimalizovat jeho dopady na organismusZdraví
„Pokud si objednáváte kávu s cukrem a dalšími přísadami, které v těle naopak mají tendenci rozvíjet zánětlivé procesy, pak nemůžete počítat s tím, že vaše tělo získá nějaké antioxidanty,“ říká profesorka a vedoucí oddělení klinické výživy na University of California v americkém Los Angeles Zhaoping Liová pro Huffington Post.
Kofein obsažený v kávě může také pomoci zrychlit metabolismus, což následně vede k potencionálnímu rychlejšímu spalování kalorií a snížení tělesného tuku. To potvrdil i výzkum, podle kterého bylo pití čtyř šálků kávy denně spojováno se snížením tělesného tuku o 4 %.
Jak může jídelníček ovlivnit kvalitu našeho spánku Zdraví
„Výsledky studií dokazují, že pravidelný příjem kávy může přispět ke snížení tělesné hmotnosti a celkovému lepšímu zdraví, pokud je začleněn do zdravé výživy sestávající z ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků,“ říká vědec Derrick Johnston Alperet.
Jiné výzkumy prokázaly, že pravidelní pijáci kávy mají tendenci žít déle než ti, kteří ji nepijí. Milovníci kávy jsou totiž obecně spojováni s menším rizikem onemocnění ischemie myokardu, mozkovou mrtvicí, cukrovkou a onemocněním ledvin.
Dalším dobře známým benefitem kávy je nepochybně její vliv na náš centrální nervový systém. Kofein, který se přirozeně vyskytuje v kávových zrnkách, ale i bobech a listech totiž stimuluje mozek a vede ho k lepší výkonnosti, soustředění a také bdělosti.
Nízké až střední množství kofeinu (50 až 300 miligramů) sice může zvýšit bdělost, energii a schopnost koncentrace, vyšší dávky ale mohou vést naopak k negativním účinkům na lidský organismus, a to včetně psychického zdraví.
Káva například dokáže prohloubit úzkost, nebo ji dokonce vyvolat. Podle výzkumu stačí některým jedincům zhruba dva a půl šálku kávy k tomu, aby v nich vyvolaly úzkost.
Kofein může být také spouštěčem bolesti hlavy, zároveň ale může od bolesti i pomoci. Záleží na okolnostech.
„Kofein totiž dokáže blokovat mozkové receptory spojené s bolestí hlavy,“ vysvětluje vědecká pracovnice Elizabeth Mostofskyová a dodává, že kofeinu by se měli vyhýbat zejména lidé, kteří trpí na chronické migrény.
| Může se vám hodit na Zboží.cz: |
Hlavní zprávy
Výhody a nevýhody pití kávy: Může káva způsobit rakovinu jater?
Celosvětově odborníci odhadují, že lidé konzumují přibližně 2,25 miliardy šálků kávy denně.
Vědci zkoumali výhody pití kávy v podmínkách, jako je cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, zánětlivé onemocnění střev a onemocnění jater. Existují důkazy na podporu některých, ale ne všech, těchto tvrzení.
Káva obsahuje řadu užitečných živin, včetně riboflavinu ( vitamin B-2), niacinu (vitamin B-3), hořčíku, draslíku a různých fenolických sloučenin nebo antioxidantů. Někteří odborníci naznačují, že tyto a další přísady v kávě mohou tělu prospět různými způsoby.
Tento článek se zabývá zdravotními přínosy pití kávy, důkazy podporujícími tyto výhody a riziky pití kávy.
5 výhod pití kávy
Potenciál výhody zdraví spojené s pitím kávy zahrnují: ochrana před cukrovkou typu 2, Parkinsonovou chorobou, onemocněním jater a rakovinou jater podpora zdravého srdce.
V následujících částech se podrobněji věnujeme těmto výhodám:
1. Káva a cukrovka
- Káva může pomoci předcházet cukrovce typu 2 a některým dalším stavům.
- Káva může pomoci chránit před cukrovkou 2. typu
- V roce 2014 vědci, kteří shromáždili údaje o více než 48 000 lidech, zjistili, že ti, kteří během 4 let zvýšili spotřebu kávy alespoň o jeden šálek denně po dobu 4 let, měli o 11% nižší riziko cukrovky typu 2 než ti, kteří nezvýšili příjem.
Metaanalýza z roku 2017 dospěli k závěru, že u lidí, kteří každý den vypili čtyři až šest šálků kávy s kofeinem nebo bez kofeinu, se zdálo, že mají nižší riziko metabolického syndromu, včetně cukrovky 2. typu.
2. Káva a Parkinsonova choroba
- Různé studie ukázaly, že kofein, který je přítomen v kávě a mnoha dalších nápojích, může pomoci chránit před Parkinsonovou chorobou.
- Jeden tým dospěl k závěru, že muži, kteří pijí více než čtyři šálky kávy denně, mohou mít pětkrát nižší riziko Parkinsonovy choroby než ti, kteří tak neučiní.
- Navíc podle jedné studie z roku 2012 může kofein v kávě pomoci kontrolovat pohyb u lidí s Parkinsonovou chorobou.
Zjištění metaanalýzy z roku 2017 naznačují souvislost mezi konzumací kávy a nižším rizikem Parkinsonovy choroby, dokonce i u lidí, kteří kouří.
Tento tým také zjistil, že u lidí, kteří pijí kávu, je méně pravděpodobné, že se u nich objeví deprese a kognitivní podmínky, jako je Alzheimerova choroba.
Zde bylo nedostatek důkazů dokázat, že pití kávy bez kofeinu by však pomohlo předcházet Parkinsonově chorobě.
3. Káva a rakovina jater
Italští vědci zjistili, že konzumace kávy snižuje riziko rakoviny jater přibližně o 40%. Některé z výsledků naznačují, že lidé, kteří vypijí tři šálky denně, mohou mít o 50% nižší riziko. Také literatura z roku 2019 Posouzení dospěl k závěru, že „příjem kávy pravděpodobně snižuje riziko rakoviny jater.“
4. Káva a jiná onemocnění jater
Metaanalýza z roku 2017 dospěl k závěru, že konzumace jakéhokoli druhu kávy podle všeho snižuje riziko rakoviny jater, nealkoholického tukového onemocnění jater a cirhózy.
Lidé, kteří konzumují kávu, mohou mít také nižší riziko onemocnění žlučovými kameny.
V roce 2014 vědci zkoumali spotřebu kávy u lidí s primární sklerotizující cholangitidou (PSC) a primární biliární cirhózou (PBC). Jedná se o autoimunitní stavy, které ovlivňují žlučové cesty v játrech.
Zjistili, že lidé s PSC byli spíše mít nižší příjem kávy než u těch, kteří tento stav nemají. Neexistují žádné důkazy o tom, že by příjem kávy byl odlišný u lidí s PBC nebo bez PBC.
Jedna studie z roku 2014 rovněž navrhla souvislost mezi konzumací kávy a nižším rizikem úmrtí na nevirovou hepatitidu související s cirhózou. Vědci navrhli, že pití dvou nebo více šálků kávy každý den může snížit riziko o 66%
5. Káva a zdraví srdce
- Jedna studie z roku 2012 dospěla k závěru, že umírněné pití kávy nebo konzumace přibližně dvou dávek denně může chránit před srdečním selháním.
- Lidé, kteří každý den pili přiměřené množství kávy, měli o 11% nižší riziko srdečního selhání než ti, kteří ne.
- Jeden 2017 metaanalýza zjistili, že konzumace kofeinu může mít alespoň malý přínos pro kardiovaskulární zdraví, včetně krevního tlaku.
- Některé studie však zjistily vyšší hladinu krevních lipidů (tuků) a cholesterolu u lidí, kteří konzumovali více kávy.
Má káva bez kofeinu výhody nebo rizika?
Nutriční hodnota
Káva má nízký obsah kalorií, ale přidání cukru a smetany změní její nutriční hodnotu.
Pravidelná černá káva (bez mléka nebo smetany) má nízký obsah kalorií. Typický šálek černé kávy ve skutečnosti obsahuje pouze asi 2 kalorie. Přidání smetany nebo cukru však zvýší i kalorie.
Kávová zrna také obsahují polyfenoly, druh antioxidantu.
Antioxidanty mohou pomoci zbavit tělo volných radikálů, což je druh odpadního produktu, který tělo přirozeně produkuje v důsledku určitých procesů.
Volné radikály jsou toxické a mohou způsobit zánět. Vědci našli vazby mezi zánětem a různými aspekty metabolického syndromu, včetně cukrovky typu 2 a obezity.
V roce 2018 některé výzkumní pracovníci naznačili, že obsah antioxidantů v kávě může poskytovat ochranu před metabolickým syndromem.
Autor jednoho článku z roku 2017 říká, že ačkoli vědci mohou dokázat, že určité složky jsou přítomny v kávových zrnech, zůstává nejasné, co se s nimi stane, jakmile vstoupí do lidského těla.
Rizika
Pít příliš mnoho kávy může také mít nepříznivé účinky. V následujících částech pokrýváme některá z těchto rizik.
Zlomeniny kostí
Některé studie zjistily, že ženy, které pijí hodně kávy, mohou mít vyšší riziko zlomenin kostí.
Na druhé straně se zdá, že u mužů s vyšším příjmem kávy je riziko o něco nižší.
Těhotenství
Vědci dodali, že konzumace kávy nemusí být během těhotenství bezpečná. Ve skutečnosti existují určité důkazy, které naznačují souvislost mezi vysokou spotřebou kávy a ztrátou těhotenství, nízkou porodní hmotností a předčasným porodem.
Endometrióza
U žen, které pijí kávu, může existovat vyšší riziko endometriózy, ale není dostatek důkazů k potvrzení takové souvislosti.
Úzkost
Konzumace vysokého množství kofeinu může zvýšit riziko úzkosti, zejména u lidí s panickou poruchou nebo sociální úzkostnou poruchou. Méně často může u citlivých vyvolat mánii a psychózu.
Duševní zdraví
Jeden studie z roku 2016 dospěl k závěru, že vysoký příjem kofeinu během dospívání může vést k trvalým změnám v mozku.
Vědci za studií vyjádřili obavu, že by to mohlo zvýšit riziko stavů souvisejících s úzkostí v dospělosti.
Přítomnost toxických složek
V roce 2015 našli vědci v komerční kávě relativně vysoké hladiny mykotoxinů. Mykotoxiny jsou toxické látky, které mohou kontaminovat kávu jako přírodní produkt.
Někteří lidé se obávají, že akrylamid, další chemická látka přítomná v kávě, může být nebezpečný.
Souhrn
- Pití tří až čtyř šálků kávy denně může mít zdravotní přínos.
- Jeden metaanalýza z roku 2017 dospěl k závěru, že pro většinu lidí je „obecně bezpečné“ konzumovat tři až čtyři šálky kávy denně, což může ve skutečnosti snížit riziko určitých zdravotních stavů.
- Autoři studie varovali, že kouření může zrušit všechny výhody pití kávy.
Kofein je důležitou vlastností kávy, ale káva obsahuje mnoho sloučenin a existují různé způsoby pití.
Díky tomu je obtížné přesně určit, jak káva ovlivňuje člověka a jaké složky mají výhody a rizika.
Osoba, která si přeje mít z kávy přínos pro zdraví, by se měla vyvarovat překročení doporučeného denního příjmu a pokusit se sledovat přísady, které přidává, jako je cukr, smetana nebo příchutě, protože nemusí být zdravé.
Těhotné ženy a osoby s rizikem zlomenin kostí by si možná měli kávu zatrhnout.
zdroje: www.medicalnewstoday.com; Freepik
Kofein a jeho účinky v lidském těle
Lidé pijí kávu už přibližně tisíc let. I když je to dlouhá doba, biologické účinky kávy a její hlavní aktivní složky, kterou je kofein, jsou stále zahaleny tajemstvím.
Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější stimulant na světě, obsažený v kávě, čaji, nealkoholických nápojích a čokoládě. Triatlonisté a atleti jej používají k zlepšení výkonu.
Jaké jsou tedy účinky kofeinu a jaký je jeho vliv na zdraví člověka.
Kofein versus adenosin
Chemická struktura kofeinu je velmi podobná té adenosinové. Proto se kofein dokáže navázat na jeho místo a zablokovat tak receptory a následně i oddálit nástup spánku. Naopak u cév mozku způsobuje kofein jejich stahování.
Co je pak následkem? Zvýšená mozková činnost aktivuje další žlázy – nadledvinky, které začnou produkovat hormon adrenalin. Ten uvádí organismus do pohotovostního stavu: prohloubí dýchání, zrychlí srdeční činnost a stáhne cévy na povrchu těla.
Tím dokáže zajistit zvýšené krevní zásobování svalů a následně i vzestup krevního tlaku. Díky němu dochází rovněž ke zrychlenému odbourávání zásobních cukrů ve svalu, tedy zásobování svalu palivem – glukózou. Tzn.
, že kofein zvyšuje efektivnost tvorby glukózy ze zásobních látek a výrazně tím prodlužuje působení adrenalinu, a tedy i aktivity organismu.
Účinky kofeinu v lidském těle
Kofein se dobře vstřebává v žaludku a tenkém střevě, hladina krevního cukru dosahuje nejvyšších hodnot za 45 až 60 minut po požití. V krevním řečišti vykazuje zřetelné účinky. Je znám svými povzbuzujícími účinky na mozkovou činnost, ale má i řadu jiných účinků.
Zvyšuje krevní tlak a produkci žaludečních kyselin, zrychluje puls, zlepšuje využití tukových zásob a tukové kyseliny uvolňuje do krevního řečiště. Tyto účinky mohou trvat od několika hodin až do dvanácti hodin, ale již po čtyřech dnech pravidelného užívání se tělo stane rezistentním.
Tedy, i když kofein napoprvé zvýší krevní tlak a zrychlí tep, při jeho pravidelné aplikaci žádné změny patrny nebudou.
Zdravotní účinky kofeinu
Při zvažování, zda kofein nebo jiný přípravek užívat, či nikoli, je třeba vzít v úvahu jeho potenciální nepříznivé účinky na lidský organismus. Lze je rozdělit na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé účinky kofeinu jsou mnohem důkladněji prozkoumány, než účinky dlouhodobé.
Vzhledem k tomu, že kofein zvyšuje produkci žaludečních kyselin, může dojít ke zhoršení žaludečních vředů. Dobře popsanými příznaky jsou i únava, neklid a potíže se spaním. Pravidelné večerní popíjení kávy může vyústit v nespavost, ztrátu energie a únavu.
Mnohé studie zkoumaly vztah mezi nadměrným užíváním kofeinu a nemocemi.
Zkoumání příčiny a následku bylo obtížné a mnohé otázky zůstaly nezodpovězené. Některé obtíže při zkoumání účinků dlouhodobého užívání kofeinu vyplývaly z existence jiných rizikových faktorů (např.
kouření, konzumace alkoholu, fyzická aktivita), z rozdílných genetických předpokladů, z různosti zdrojů, v nichž byl kofein obsažen (káva, čaj, jiné povzbuzující nápoje) a přítomnosti jiných složek v nealkoholických nápojích.
Jedna ze studií se například zabývala tím, zda příjem kofeinu zvyšuje riziko onemocnění srdce. Bylo zkoumáno 45.000 lidí a bylo zjištěno, že nepatrně zvýšené riziko výskytu úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce je u osob, jejichž průměrná denní spotřeba přesahuje pět šálků kávy.
V současné době neexistují důkazy o tom, že kofein způsobuje rakovinu, žaludeční vředy, vysoký krevní tlak nebo vážnou srdeční arytmii.
Abstinenční příznaky
Přestávka v pravidelném příjmu kofeinu může způsobit u citlivějších jedinců abstinenční příznaky. Nejběžnější jsou bolesti hlavy a únava. Bolesti hlavy se mohou objevit už po osmnácti hodinách po požití poslední dávky a mohou se při tréninku cvičením. Nejsou známy faktory, které ovlivňují citlivost na abstinenční příznaky.
Kofein a sportovní výkon
Navzdory výzkumům je role kofeinu jakožto přípravku zvyšujícího výkonnost stále kontroverzní. Mnohé údaje jsou sporné, což je částečně způsobeno provedením studie a výběrem použité metody. Nicméně dva závěry vysloveny byly:
- Kofein zřejmě neprospívá krátkodobým a vysoce intenzivním aktivitám (např. sprint, intenzivní krátkodobý trénink)
- Kofein zvyšuje výkonnost u vytrvalostních sportů.
Glykogen je pro svaly nejdůležitějším zdrojem energie a když se spotřebuje, dochází k vyčerpání. Dalším zdrojem energie, který je ještě hojnější, je tuk. Pokud je glykogen stále k dispozici, namáhaný sval tuk může využít. Kofein přispívá k mobilizaci tukových zásob a způsobuje, že pracující sval tuk využije jako zdroj energie.
To odsouvá vyčerpání zásob glykogenu a prodlužuje dobu, kterou je možno věnovat tréninku nebo požadovanému výkonu. Bohužel zatím nebyl dostatečně popsán mechanismus, jakým způsobem toho kofein dosahuje.
K šetření zásob glykogenu došlo dle všech studií, které měřily jeho hladinu pouze ve svalech, což je v mnoha případech pro sportovní výkon důležitější, protože glykogen ze svalů se uvolňuje rychleji než z jater.
Kofein a psychika
Kofein mění subjektivní vnímání toho, jak „tvrdý“ je trénink. Při testování sportovci své úsilí posuzovali na hodnotící škále, která by mohla být vyjádřena subjektivním pocitem vyčerpání.
Některé studie vykazovaly nízký pocit vyčerpání – malá únava (únava se dostavuje později) – když sportovci kofein užívali. Jiné studie podobné výsledky nezjistily.
Velkou roli zřejmě hraje psychika sportovce.
Působení kofeinu při vytrvalostních sportech Existují výzkumy zaměřené na působení kofeinu při vytrvalostních sportech trvajících přibližně 2 hodiny, ale nikdo nezkoumal jeho působení při extrémní zátěži organismu.
Vhodné je použití kofeinu před závodem, protože čím delší závod je, tím důležitější je tuk jako zdroj energie. Například při triatlonových závodech závodníci často sahají po nápojích obsahujících kofein.
Protože dlouhé závody zvyšují riziko dehydratace, únavy a žaludečních křečí, je důležité zvážit vedlejší účinky působení kofeinu.
Výsledky a vedlejší účinky
Navzdory prokázané užitečnosti kofeinu při vytrvalostních sportech jsou jeho individuální účinky různé. Rozdíly v metabolismu, výživě a doba užívání kofeinu jsou faktory, které rozhodují o tom, jak bude jedinec reagovat. Vedlejší účinky kofeinu mohou tedy způsobit pokles výkonnosti.
I když se neprokázalo, že kofein ovlivňuje vodní rovnováhu v organismu nebo tělesnou teplotu, může způsobit dehydrataci, protože je slabé diuretikum. Někteří sportovci si také mohou stěžovat na žaludeční křeče a průjem způsobené stahy tenkého střeva, což rovněž ovlivňuje kofein.
Kombinace dehydratace a křečí výkon samozřejmě negativně ovlivňuje.
Kofein navozuje pocit štěstí a spokojenosti
Kofein rovněž zvyšuje koncentraci dopaminu, důležité látky, která je nepostradatelná při přenosu nervového vzruchu v mozku, kde dopamin působí v jeho určitých oblastech a vzbuzuje pocit spokojenosti a štěstí.
Po požití šálku kávy tak dochází k zablokování adenosinových receptorů v mozku a oddálení spánku. Současně s tím se spouští zvýšená tvorba adrenalinu a procesy vyrábějící energii a tím i zásobování svalů a mozku.
Vlivem dopaminu se tak zvyšuje pocit spokojenosti a štěstí.
Kofein jako stimulátor
Kofein způsobuje rychlejší a jasnější myšlení a rovněž i lepší koordinaci pohybů těla. Vlivem jeho účinku dochází v organismu také k uvolňování kortisolu a adrenalinu do krve.
Tělo pak reaguje zvýšením krevního tlaku a rychlejší srdeční pulzací, zvýšenou sekrecí žaludeční kyseliny, a tedy i celkovým zrychlením metabolismu.
Přemíra kofeinu však naopak může způsobit nervozitu, neklid, nesoustředěnost a ztrátu schopnosti jemné motorické regulace.
Je nutné podotknout, že při vědeckých studiích, v rámci kterých byly sledovány účinky kofeinu v kávě, bylo někdy velmi obtížné rozlišit, zda zjištěné efekty lze připsat obsahu kofeinu nebo i přítomnosti dalších látek v daném nápoji. Což může výsledky samozřejmě ovlivnit.