Klíšťová encefalitida: mezi prvním a druhým očkováním byste neměli mít klíště

Pozor na klíště – důležité informace

Přinášíme ucelené a zajímavé informace o klíšťatech, jejich odstranění a likvidaci, ale i o nemocech, jež tito parazité přenášejí. Jistě nikdo nemá radost, když na svém těle nalezne přisáté klíště. Pojďme tedy učinit všechna opatření, abychom klíšťatům jejich snahu, dostat se nám na kůži, co nejvíce znemožnili.  

Klíště

Klíště patří mezi cizopasníky a roztoče. Řadí se k nejčastějším přenašečům onemocnění u lidí a zvířat. Jsou příbuzní pavoukům a stejně jako oni mají v dospělosti čtyři páry nohou. Nejvýznamnější čeleď se nazývá Ixodidae, která se dokázala přizpůsobit všem klimatickým podmínkám.

V České republice se nejvíce vyskytuje klíště obecné a najdeme ho nejen v nížinách, ale i ve vyšších nadmořských výškách. Klíšťata mají vysokou schopnost reprodukce. Samička může vyprodukovat 2500 až 4000 vajíček. Dokážou přežít i v chladných a suchých obdobích roku, což vysvětluje sezonnost jejich aktivity.

 Jedno klíště v sobě může mít až osm choroboplodných zárodků. Přičemž nás může infikovat dvěma až třemi z nich. 

Jak si nás klíště najde

Klíšťata na rozdíl od komárů nedokážou sami aktivně vyhledávat své „oběti“. Klíště naopak s velikou trpělivostí vyčkává.

Vylézá na stébla trav, kde vztyčí přední pár nohou, který následně používá jako anténu. Informace poté získává z fyzikálních a chemických vjemů z okolí. K těmto informacím jim pomáhá zvláštní prohlubeň, tzv.

Hallerův orgán, který je umístěn na posledních článcích prvního páru končetin. 

Nejsilnější jsou vjemy pachové, které vydává každý tvor, člověkem nevyjímaje. Následně už reaguje na různé otřesy způsobené přibližováním hostitele. Poté už jen stačí otřít se o rostlinu a klíště se přichytí. Tato vlastnost je využívána při jejich umělém sběru v přírodě, kdy se klíště zachytne na flanelový hadřík připomínající srst zvířete. 

Jak klíště saje

Klíště se nepřichytí ihned potom, co se dostane na svého hostitele, ale vybere si vhodné místo. Tímto místem pro ně je většinou vlhká a jemná pokožka jako je podpaží, třísla, podkolení jamka, na břiše nebo za ušima. Může se však přisát kdekoli, dokonce i na hlavě ve vlasech.

 K uchycení využívá orgán ústního ústrojí s protisměrnými zoubky, které zajišťují příjem krve. Společně se slinami vylučuje i specifickou látku, jež způsobuje, že po delší době je náročné klíště odstranit. V prvních hodinách sání ani necítíme. Může za to další z vylučovaných látek, která zabraňuje vzniku zánětu.

Dále dokážou ochromit imunitní reakce hostitele na přisátí. Všechny tyto schopnosti vytvářejí podmínky pro uchycení infekce v našem organismu.

Samotné sání se dělí na dvě fáze. V té první klíště pomalu přijímá hostitelovu krev. Po 24–48 hodinách nastává fáze druhá, při které se zvyšuje riziko přenosu infekce. Právě z tohoto důvodu je důležité, se okamžitě po příchodu z přírody důkladně prohlédnout a přisátá klíšťata odstranit. Sát krev může pouze samička, kterou poznáme na první pohled. Samice má zřasený zadeček oranžové až červené barvy. Zřasení umožňuje zvětšení objemu během sání. 

Život klíštěte se skládá ze tří stadií: larva, nymfa a dospělec. Jeho vývojový cyklus u nás trvá 2-3 roky, což způsobuje, že je uchovávatelem nákaz v přírodě. K tomu přispívá i fakt, že klíště je schopné přenášet patogeny ve všech třech stadiích vývoje. 

Má klíště přirozeného nepřítele? 

Klíšťata mají své místo v ekosystému a i přes jejich parazitický způsob života, mají své přirozené nepřátele. Mezi ty nejjednodušší patří například bakterie a houby.Dalšími nepřáteli jsou zástupci hmyzí říše.

Především napitá klíšťata představují veliké lákadlo třeba pro mravence a pavouky. Často končí jako potrava i pro obojživelníky a plazy. Drobní hlodavci si během vzájemného čištění klíšťata navzájem vykusují.

Největším nepřítelem je však bezesporu člověk.

Nejvyšší aktivita klíšťat

Klíšťata upřednostňují teplokrevné živočichy. Vyskytují se od druhé půlky března do začátku listopadu. Zvýšená aktivita je zaznamenána od dubna do srpna, avšak hodně záleží na počasí. Po deštích a po zazelenání se lesů novým listím je výskyt klíšťat vyšší. Nejvíce pak ve smíšených lesích s křovinným a bylinným podrostem, kde je dostatečné množství savců různé velikosti. 

Nemoci způsobené infikovaným klíštětem

Klíšťová encefalitidaJedná se o zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan. Infikovanost klíšťat v České republice se pohybuje okolo 1-2%, ale výrazně se liší v různých oblastech. V roce 2010 se tímto virem nakazilo 589 lidí. 

Jak onemocnění probíháVe chvíli kdy vstoupí vir do těla, začíná inkubační doba, která trvá 7-14 dní. Onemocnění následně svými příznaky připomíná chřipku. Objevuje se bolest kloubů, zvýšená teplota a malátnost. Tyto příznaky po několika málo dnech ustanou a jedinec se cítí zdráv. U zdravých jedinců se většinou vytvoří imunita, jako u jiné prod

ělané choroby a příznaky se už neobjeví. V opačném případě se po několika dnech příznaky vrátí, avšak v daleko horší podobě. Virus nejčastěji napadá vyšší centra mozku a mozkové obaly. Klasickými symptomy jsou bolesti hlavy, světloplachost,   zvracení, netečnost a vysoké horečky. Vážnější problémy nastávají v případě, kdy virus napadne spodní centra mozku. V takových situacích může dojít i k zástavě srdce. Při další formě choroby dochází k postižení pažního pletence, které bývá spojeno s asymetrickou obrnou horní končetiny.Průběh onemocnění i jeho následky bývají u dospělých a starších osob horší než u dětí. 

Léčba

V první řadě je důležité vědět, že pro toto virové onemocnění zatím nebyly nalezeny účinné léky. Dají se léčit jen její projevy. Nejlepší variantu představuje preventivní očkování. Pokud je klíště pozitivní v testu infekce je na místě omezit stres, fyzickou zátěž a posílit svou imunitu vitamíny.  Lymská borelióza (nebo také lymeská borelióza)Ze všech nemocí přenášených klíšťaty je borelióza tím nejzávažnějším. U nás ji přenáší 8-10% klíšťat. V roce 2010 bylo zaznamenáno přes 4000 případů onemocnění. Jedná se o bakteriální onemocnění, které probíhá ve třech stádiích. 

Onemocnění můžeme tedy rozdělit do tří fází: 

1.fázeV prvním z nich se objeví červená skvrnka s bílým středem v místě kousnutí klíštětem. Tento příznak velice usnadňuje diagnózu. Nemoc je většinou provázena malátností, horečkou, únavou nebo zvracením. Skvrna se může zvětšovat, ale také může nemoc zcela odeznít. 2.fázeNěkdy se stane, že se příznaky ani neobjeví a nemoc přejde do fáze druhé. Ta nastává po dvou až dvanácti měsících po nákaze. Bývá provázena bolestmi kloubů a otoky. Bakterie může napadnout i srdce a nervy, což se projeví dušností, kašlem, trnutím šíje, bolestmi hlavy nebo nepravidelným tlukotem srdce. 3.fázePoslední stádium propuká až po několika měsících či letech. V takovém případě, na první pohled zdravého člověka, postihne zánět mozkomíšních blan nebo záněty kloubů. 

Léčba

Pokud má být léčba lymské boreliózy úspěšná, je zapotřebí ji včas odhalit a okamžitě zahájit léčbu antibiotiky. Pokud tomu tak je, nemoc většinou odezní bez dalších komplikací. Mohou přetrvat následky v podobě bolestí hlavy nebo zvýšené únavy. 

Mezi méně známé nemoci pak dále patří Ehrlichióza, což je bakterie napadající bílé krvinky, Babesióza, což je sporozoit pronikající do červených krvinek, kde žije a rozmnožuje se a pak tularémie a Q horečka.

Zásady proti přisátí klíštěte

1. Vhodné oblečení při pobytu v příroděIdeální jsou dlouhé kalhoty, dlouhý rukáv a plná pevná obuv. Vhodnější je hladký materiál, po kterém se klíštěti hůře leze. Na světlejších barvách jsou sice lépe vidět, ale zase je více přitahují.  2. Používejte repelent3.

Mějte u sebe kartu na odstranění klíštěte4. Snažte se vyhnout pohybu v hustých porostech smíšených lesů5. Nedovolte infikování domácích zvířat klíšťaty6. Případně ošetřete pelechy vašich domácích mazlíčků7. Po příchodu domů z procházky psa vyčešte8.

Svrchní části oblečení si svlékněte před vstupem domů a vyklepejte  9. Omezte počet klíšťat na vaší zahradě. Klíšťata vyhledávají vlhké prostředí. Snažme se tedy vlhkost snížit strategickým použitím štěrku, kamínků a dlažby. 10.

!!! Vždy se po příchodu z přírody důkladně prohlédněte a zajistěte zkontrolování i těch částí těla, kam si sami nevidíte!!!

Prohlížejte děti!

Vzhledem k tomu kolik času děti tráví posedáváním, poleháváním a pobíháním v trávě jsou snad nejvíce vystaveny nebezpečí, že se na ně klíště přisaje. Z tohoto důvodu je rozumné vymezit prostor pro hrátky dětí mimo vysokou trávu, křoviny a houštiny. Mělo by být samozřejmostí dítě večer prohlédnout. Svou pozornost zaměřme na riziková místa jako je podkolení jamka, třísla, podpaží, za ušima a na hlavě. Klíště se však může přisát kdekoliv, dokonce i na intimních místech. 

Jak odpudíme klíště 

Repelentní roztok na kůžiRoztok se nejdříve dá do dlaní a následně rozetře po těle. Po aplikaci je důležité omýt si ruce! V obchodech si můžeme vybrat mezi gely, olejíčky, tělovými mléky a vodičkami. Záleží na každém, co preferuje.

Cena se pohybuje od 70 Kč výše.

Repelent na kůži ve sprejiVýrobky ve spreji je možné nanášet na kůži, na oděv i do vlasů. Jedná se o nejúčinnější ochranu. Velikou výhodou je rychlá a snadná aplikace, při které je ale nutné chránit si oči, nos a ústa. Cena repelentu začíná na 90 Kč.  Repelent na oděvLze nanášet na boty i textil. Není však doporučen používat přímo na pokožku. Součástí těchto sprejů jsou látky, které dokážou klíště nejen odpudit, ale i zahubit. V případě kontaktu s pokožkou mohou u některých jedinců nastat alergické reakce. Nespornou výhodou těchto přípravků je voděodolnost a dlouhodobá ochrana.Cena se v obchodech pohybuje od 130 Kč výše.  Repelent pro dětiSvým složením je vhodnější pro citlivou dětskou kůži. Dají se použít již pro děti od šesti měsíců. V nižším věku dítěte se doporučují jen ochranné sítě. Mějme na paměti kratší dobu účinku.Přibližná cena je 100 Kč.  Ochranné návlekyTyto návleky mohou připomínat potítka pro sportovce a jsou k dostání na ruce i na nohy. Obsahují látky pro odpuzení klíšťat a létavého hmyzu. Výrobce uvádí životnost 12 praní bez ztráty účinnosti.Najdeme je pouze ve specializovaných obchodech nebo v e-shopech. Cena se pohybuje okolo 130 Kč. Ochranné ponožkyPonožky jsou napuštěny speciálními látkami odpuzující klíšťata. Funkčnost je dána počtem vyprání, ale je rozdílná u jednotlivých výrobců. Nejsou dostupné ve všech obchodech. Cena od 50 Kč. 

Důležitým aspektem při výběru repelentu by mělo být složení. Účinnost prostředku ovlivňuje množství a druh aktivní látky, která by měla být vyznačena na obalu. I zde platí pravidlo, že čím vyšší procento aktivní látky, tím déle repelent působí. Některé z repelentů obsahují látku DEET( diethyltoluamid) a jsou účinné poměrně dlouho. 

Budete mít zájem:  Meditace v chůzi: víc než příjemná procházka. Má pozitivní vliv na celé tělo

Očkování proti klíšťové encefalitidě

V České republice je očkováno proti tomuto viru 16% obyvatel, u našich sousedů v Rakousku je očkováno 90% lidí. Očkování je nejspolehlivějším způsobem, jak se této nemoci vyhnout. Funguje na principu podání mrtvého inaktivovaného viru encefalitidy.

Je podávána ve třech dávkách, přičemž tu první je nejlepší podávat v zimním období. Druhou po třech měsících a třetí za devět až dvanáct měsíců. Pokud by se stalo, že nestihnete očkování s dostatečným předstihem v zimním období, můžete využít tzv. zrychleného očkování.

V tomto případě se druhá dávka aplikuje již po dvou týdnech od první injekce. Již tyto dvě dávky vám i vašim dětem zajistí ochranu alespoň na 6-12 měsíců. Třetí dávka podaná po 9-12 měsících zajistí dlouhodobou ochranu.

 Nejrychlejší možností je podání druhé vakcíny už po sedmi dnech a za čtrnáct dní se aplikuje třetí. 

Kompletní přeočkování by mělo být provedeno po třech až pěti letech od první kompletní vakcinace.

Cena jedné dávky i s aplikací stojí cca 550 Kč. Přesnou cenu se dozvíte u svého praktického lékaře nebo na webových stránkách očkovacích center. Některé z pojišťoven přispívají na očkování až 1000 Kč ročně. 

Očkování proti borelióze

Očkovací látka proti lymské borelióze neexistuje. Veliké množství farmaceutických společností však na vakcíně usilovně pracuje. Látky se již testují na dobrovolnících a měly by být k dispozici během několika let.

 Růžovější budoucnostČeští vědci pátrají po univerzální vakcíně, která by zabránila přenosu všech nemocí z klíštěte. Důležitým poznatkem bylo objevení neznámé bílkoviny v klíštěti. Dosavadní výsledky, ale ještě nejsou dostačující.

Čeká ji ještě spousta prověřujících testů. 

Jak správně odstranit klíště

Jako každý jiný živočich žijící na povrchu i klíště potřebuje vzduch. Proto ho nikdy nezabíjejte jakýmikoliv oleji nebo mastmi, které ho dusí. Vyvarujte se i jeho zmáčknutí, jelikož by mohlo dojít k vyvržení obsahu střev klíštěte. Pokud by se tak stalo, zvyšuje se riziko přenosu nákazy.

 Nejbezpečnějším způsobem jak odstranit klíště je speciální karta se zářezy, která klíště pevně podebere a vytáhne bez rizika rozmáčknutí. Místo následně vydesinfikujte. Během vyndávání klíštěte mějte gumové rukavice.

 V případě, že chcete vědět, zda bylo klíště infikováno, můžete ho vložit do plastového sáčku a odeslat společně s vyplněnou žádankou na vyšetření. Informace o infekčnosti vám budou zaslány zpět. 

Jak rychle se musí klíště vytáhnout

Samozřejmě čím dříve klíště vytáhneme tím lépe. Boreliózou se člověk může nakazit po 12-24 hodinách po přisátí, klíšťové encefalitidě stačí hodina. Z tohoto důvodu nepodceňujte důkladnou kontrolu na všech místech těla. Klíště se navíc zpočátku daleko lépe odstraňuje, protože je přichyceno pouze kusadly.

 Nejlepším způsobem likvidace, potom co klíště odstraníte, je spálení. Zabalte ho do kousku novin a na nehořlavém povrchu zapalte. 

Před výletem s dětmi se můžete podívat na oficiální stránky Českého hydrometeorologického ústavu, kde se dozvíte, jestli bude počasí parazitům vyhovovat.

Dozvíte se dokonce jaký je stupeň jejich aktivity.

Počasí je ideální pro klíšťata, ještě dva týdny bude jejich aktivita vysoká. Nakažených encefalitidou je v Česku více než v okolních zemích

Odborníci předpokládají, že klíšťata budou velmi aktivní minimálně ještě dva týdny. Tento týden se předpověď drží na druhém nejvyšším, tedy devátém stupni. V neděli má podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) klesnout na osmičku.

„Je to o kombinaci počasí a půdně vlhkostních podmínek. Počasí je téměř ideální. Lze očekávat, že sice budeme za vrcholem, ale pořád to nebezpečí bude hodně vysoké,“ řekl HN biometeorolog Tomáš Vráblík z ČHMÚ, který předpověď vydává spolu se Státním zdravotnímústavem (SZÚ).

Čím vyšší stupeň aktivity je, tím více může klíště člověka napadnout a také se zvýší pravděpodobnost, že ho nakazí klíšťovou encefalitidou nebo lymeskou borreliózou. Úřady zobrazují riziko v desetistupňové škále a doplňují jej doporučeními pro veřejnost.

Například minulý týden klesla aktivita klíšťat na stupeň šest a sedm, což ovlivnilo deštivé a chladné počasí.

„To ale bylo přechodné. Jakmile se to vrátí do stejných kolejí jako teď a bude se postupně oteplovat, tak se bude klíště na osmičkách devítkách držet určitě do půlky července,“ předpokládá Vráblík.

Letošní počasí je zatím oproti minulosti podle Vráblíka teplejší bez větších výkyvů, ani extrémně vlhké, ani extrémně suché. V porovnání s předchozími lety vysoká aktivita klíšťat proto trvá delší dobu. „Je to nadprůměrné, tím pádem je i vyšší riziko. Je potřeba to brát velmi vážně,“ upozornil.

Odborníci proto lidem doporučují, aby se − než vyrazí do přírody − nastříkali repelentem. Měli by chodit jen po zpevněných cestách a omezit pobyt v listnatých a smíšených lesích a ve vysoké trávě.

Hned po procházce by si měli celé tělo prohlédnout a pak večer a opět ráno.

„Na ochranu se vyplatí používat repelenty, vhodný oděv, když jdete do lesa − zakrýt si ruce, nohy a vzít si gumáky. U borreliózy očkování není, ale u klíšťovky je, a to účinné.

Na rozdíl od minulých let se očkuje celoročně,“ informovala epidemioložka Jitka Částková ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ten za letošní rok k 3.

červenci eviduje 154 případů klíšťové encefalitidy a 1237 případů lymeské borreliózy.

Přisáté klíště by se mělo odstranit co nejdříve.

„Borrelióza se přenáší nejdříve po 16 hodinách, takže když jde člověk odpoledne do lesa a večer si vyndá klíště, nemusí mít obavy, že by se borreliemi nakazil. Encefalitida se ale přenáší rychleji kvůli virovému původu,“ dodal parazitolog Jiří Navrátil ze SZÚ.

V počtech případů nemocných zánětem mozku, který způsobí nakažené klíště, patří Česko k nejhorším v Evropě. Loni zde onemocnělo 687 lidí, nejvíce za pět let. Podle dat zdravotních pojišťoven zájem Čechů o očkování proti klíšťové encefalitidě sice roste, stále je však proočkovaná jen asi pětina populace − nejvíce děti, nejméně senioři.

Přitom právě oni mívají závažnější průběh a úmrtí kvůli nákaze hrozí lidem starším 50 let patnáctkrát více než mladším.

Například v sousedním Rakousku je proočkováno kolem 85 procent populace a každoročně se nakazí jen několik lidí. České zdravotní pojišťovny klientům na očkování přispívají, většinou mezi 300 a 1500 korunami ročně.

Klíšťová encefalitida

Jaro je tu a s ním se probouzí celá příroda, a to znamená i probuzení parazitů a roztočů. Bohužel s oteplením přichází také riziko nákazy klíšťovou encefalitidou. Jedná se o virové infekční onemocnění, které přenáší infikované klíště na člověka. Jaké jsou základní projevy klíšťové encefalitidy, proč je důležité očkování proti klíšťové encefalitidě a na jakou prevenci byste neměli zapomínat?

Základní informace

Toto virové onemocnění je přenášeno na člověka infikovaným klíštětem a způsobuje zánět mozku či mozkových blan.  Mezi méně časté způsoby přenosu klíšťové encefalitidy patří konzumace syrového mléka či nepasterizovaných mléčných výrobků od nakažených zvířat či poraněním při odstraňování infikovaného klíštěte psovi či kočce.

Přenos nákazy je poměrně rychlý, dochází k němu už dvě hodiny po přisátí klíštěte. Zajímavé je, že ačkoliv je běžná inkubační doba (období mezi vstupem nákazy a vypuknutím nemoci) 7-14 dní, může se ovšem prodloužit až na jeden měsíc. Po setkání s virem encefalitidy získává člověk se zdravým imunitním systémem proti viru imunitu.

Tato imunita však není trvalá, s postupem času slábne.

Jaké jsou příznaky klíšťové encefalitidy?

Už během inkubační doby se mohou začít projevovat její příznaky. Toto onemocnění má většinou dvě fáze, i když může u někoho proběhnout pouze jedna fáze či může být onemocnění dokonce bezpříznakové. V první fázi, která trvá obvykle 3-5 dní, se projevují příznaky velmi podobné chřipce.

Doprovází ji bolest svalů a kloubů, bolesti hlavy, zvýšená teplota a únava. Po této fázi může nastat krátkodobé zlepšení, ale následně se může objevit fáze druhá, se kterou se pojí vysoká horečka, silné bolesti hlavy či zvracení.

Centrální nervový systém je napaden a mohou se dostavit stavy podobné nervové obrně, jako je třes, poruchy paměti, ztuhlost svalů či dezorientace. Tato druhá fáze může na nemocném zanechat i trvalé následky, například poruchy spánku, rovnováhy, obrnu svalů v obličeji či obrnu končetin.

Rozhodně není dobré toto onemocnění podceňovat. Trvalými následky trpí přibližně jedna třetina onemocněných klíšťovou encefalitidou.

Něco málo o klíštěti

Klíště obecné je roztoč, který se živí sáním krve ze savců, plazů či ptáků. Je přenašečem řady infekčních chorob. Zajímavé je, že klíšťata mají tzv. Hallerův orgán, který je jejich smyslovým orgánem.

Je to jamka, která se nachází v článcích předního páru končetin klíštěte. V této jamce se nachází receptory čichu, vlhkosti, CO2 a tepla.

Příroda to má vymyšlené chytře, díky tomuto orgánu mohou klíšťata najít velmi snadno svého budoucího hostitele, pokud je v jejich dosahu.  

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Účinnou prevencí a ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování. Očkování proti klíšťové encefalitidě je účinné a možnost nákazy očkovaného člověka je jen minimální.

Očkováním by se měly chránit především osoby, které se často pohybují v přírodě, sportují či chodí na pravidelné procházky do parku či lesa. Očkováním se mohou chránit děti již od 1 roku života, ale je vhodné pro všechny generace.

V České republice se používají inaktivované vakcíny. Pro dospělé jsou k dispozici očkovací vakcíny FSME-IMMUN 0,5 ml či Encepur. Pro děti se používají přípravky FSME-IMMUN 0,25 ml. Očkovací látky většinou nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Informujte se ale na možnost příspěvku na vakcíny od své pojišťovny v rámci nadstandardních programů. Cena jedné dávky běžné vakcíny se pohybuje kolem 800 Kč.

Očkovací schéma

Standardně se očkovací schéma skládá ze tří očkovacích dávek. Nejdříve vám lékař aplikuje první dávku, po 1 až 3 měsících je aplikována druhá dávka a třetí dávka vás čeká 5 až 12 měsíců po druhé dávce. Po uplynutí tří let od třetí dávky dochází k prvnímu přeočkování.

Následně už budete přeočkováni po 3 až 5 letech v pravidelných intervalech po prvním přeočkování. Po třech letech jsou očkováni starší osoby 60 let. Ideální je samozřejmě projít očkovacím procesem v chladném období. Pokud však očkování nestihnete, je i možnost tzv.

zrychleného očkování pro letní měsíce.

Propásli jste čas přeočkování proti klíšťové encefalitidě? Uplynulo od posledního očkování více než pět let? V tom případě se vám bude hodit test: Potřebuji přeočkovat proti klíšťové encefalitidě?, který určí, zda vám bude stačit přeočkování jednou dávkou vakcíny či zda je nutné očkovat znovu třemi dávkami.

Nežádoucí účinky po očkování

Po očkování proti klíšťové encefalitidě se vedlejší účinky vakcíny objevují jen zřídka kdy.

Docházet však může k zarudnutí, mírné bolesti či otoku v místě vpichu, objevit se může i otok přilehlých lymfatických uzlin.

Po první dávce vakcíny se u očkovaných osob mohou nejčastěji projevit příznaky podobné chřipce, tedy bolesti hlavy a zvýšená teplota. Tyto příznaky ale většinou do tří dnů odezní.

Budete mít zájem:  Esophagogastroduodenoskopie (egd) – co je to a k čemu se používá?

Nedejte klíštěti šanci, aby vás nakazilo

Při pobytu v přírodě, ale i na běžné venkovní procházce myslete na dostatečnou prevenci. Volte vhodné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, pevnou obuv a vyšší ponožky. Nezapomeňte také na používání repelentu, který se aplikuje na oděv i kůži.

Zvolit můžete ochranný sprej, gel či náramek. Po každé procházce či pobytu v přírodě si prohlédněte celé tělo. Klíště se může přisát kdekoliv. Nejraději má však místa, kde se drží vlhkost (podkolení či podpažní jamka).

Pokud prohlídku zanedbáte, můžete si klíště všimnout ve chvíli, kdy už bude pozdě. 

Vyhledávání

Nalezeno 1069 záznamů z celkového počtu 1069, zobrazeny 1011. – 1015.

 201  202  [ 203 ]  204  205  206  207  208  209  210  211 

 

V jakých měsících je vhodné očkovat se proti klíšťovné encefalitidě. Děkuji za info. Hořejší

Odpověď lékaře:

Očkování proti klíšťové encefalitidě je možno provádět během celého roku, ovšem v sezóně klíšťat (tj duben až září, říjen) je nutno podřídit se určitým kritériím a dosržovat určitá pravidla, takže pro očkovanou osobu je jednodušší nechat se očkovat v chladných měsících roku. V létě by žadatel o očkování neměl mít přisáté klíště 3 týdny před 1.

dávkou, do podání 2. dávky a aspoň týden po aplikaci 2. dávky. Když cestuje ale do hodně rizikové oblasti, je vhodné zahájit očkování i v létě a očkovaného správně poučit. První dávka vakcíny proti onemocnění nechrání, takže při přisátí infikovaného klíštěte může dotyčný onemocnět. Udává se, že průběh onemocnění není horší než kdyby první dávku nedostal.

Dobrý den, je to druhý den co mě přítel odsranil na hýždi klíště. Klíště bylo malé a kolem něj klasický červený svědivý pupínek Jenže nešlo vyndat a partner použil pinzetu. Ihned po vyndání jsem měla pocit,že ho nevyndal celé.

Druhý den jsem zjistila,že v místě zůstala černá tečka, a že okolo je to červené a tvrdé. Mám se obrátit na lékaře a nebo počkat,,až klíště doroste,,?Je zvýšené procento,že onemocněním Ence. nebo Bor.?Nejsem očkovaná.

Děkuji

Odpověď lékaře:

Myslím, že není nutné vyhledávat další ošetření. Klíště Vám nedoroste, naopak v krátké době bude zbytek klíštěte vyloučen.

Riziko přenosu Lymské boreliozy je téměř nulové při tak krátkém přisátí a u klíšťové encefalitidy může dojít k přenosu hned po přisátí – virus je přítomen ve slinách.

Když zůstane v rance zbytek klíštěte, k sání ani vstřikování slin už nedochází, takže by nemělo dojít ani k přenosu viru. Důležité je použití dezinfekce, např. jodisolu.

Dobrý den, asi před čtrnácti dny jsem na sobě objevil přisáté klíště. Asi po týdnu se projevilo škrábání v krku, stálá bolest hlavy, zvýšená únava a mírné závratě.

Navštívil jsem praktickou lékařku, která se přiklonila spíš k závěru, že se jedná o nějaký typ nachlazení, při těžší encefalitidě bych prý „vypadal podstatně hůř“ a že v této fázi není možné podezření na onemocnění v souvislosti s klíštětem potvrdit ani vyvrátit.

S tím lze souhlasit, nicméně za tři dny odjíždím s rodinou na zahraniční dovolenou a nerad bych začal „vypadat hůř“ právě tam. Je nějaká možnost, jak především klíšťovou encefalitidu v tomto stádiu prokázat či vyloučit? Co byste mi doporučili? Děkuji.

Odpověď lékaře:

Jestli dobře rozumím časovým souvislostem – popsané potíže začaly asi před týdnem a pravděpodobně už je nemáte a obáváte se, že v případě KE by mohla nastoupi druhá vlna onemocnění s nervovým postižením.

14 dní po infekci by už mohly být prokazatelné „akutní časné“ specifické protilátky a výsledek by do tří dnů mohl být už také k dispozici, zkuste se takto domluvit s lékařkou.

Asymtomatický interval mezi oběma fázemi obvykle nebývá delší než týden, tak možná je už vše vysvětleno.

Dobrý den, bezprostředně po přisátí klíštěte se v místě přisátí objevil kruhový erytém bez centrálního výbledu, který mírně svědí a nemění se (nyní je to asi týden po přisátí). Může to být známka infekčnosti klíštěte? A za jak dlouho po infekci lymeskou borreliózou účinkují podaná antibiotika stoprocentně proti rozvinuté infekci? Děkuji za odpověď.

Odpověď lékaře:

U Vašeho popisu je ještě důležitá velikost skvrny – udává se, že v průměru má být větší než 5 cm, aby se myslelo na Lymskou boreliozu. Spíše se mi jeví, že se jedná o mírnou zánětlivou reakci a ta někdy přetrvává dlouho.

K Vaší druhé otázce – vyšetření na boreliozu se většinou provádí měsíc po přisátí klíštěte a při pozitivním výsledku se poté nasazují antibiotika. Tento interval je tedy určitě bezbečný a účinný. Když se diagnóza zjistí později – uplatňují se jiné léčebné postupy.

Nevím přesně, co myslíte tím „za jak dlouho po infekci..“. Léčba u boreliozy je ale delší než u jiných infekcí.

Dobrý den, asi po 10h po příchodu z lesa jsem objevila klíště na vnitřní paži, které jsem odstranila (před tím jsem však klíště potřela krémem) po odstranění vydezinfikovala. Je vyšší riziko přenosu nákazy klíšť encefalitídy, když jsem použila krém? Za jak dlouhou dobu by nejpravděpodobněji došlo k nákaze? Z onemocnění mám velké obavy, děkuji za odpověď.

Odpověď lékaře:

Při použití krému se klíště začne dusit a dochází ke snadnějšímu přenosu Lymské boreliózy. Ale i s dobou, které uvádíte není jasné, jak dlouho bylo klíště přisáté, mohlo být i kratší dobu než 10 hodin. Jinak průměrná inkubační doba u klíšťové encefalitidy je 7-14 dní a Lymské boreliozy 3-30 dní.

Klíšťová encefalitída

Onemocnění se vždy vyskytovalo v přírodních ohniscích. Poprvé byla zmínka o klíšťovém původu ve 20. letech minulého století. K výraznému rozšíření klíšťové meningoencefalitidy s mnoha stovkami onemocnění došlo po druhé světové válce. Postiženo bylo Rakousko, bývalé Československo a Německo. Postupně se klíšťová encefalitida rozšířila po celé Evropě.

Původce nákazy klíšťové encefalitidy

Původcem nákazy klíšťové encefalitidy je virus. Přenašečem je klíště, které se infikuje většinou na drobných i větších lesních zvířatech (hlodavci, ptáci, plazi, vysoká zvěř). Virus klíšťové encefalitidy lze nalézt i v mléce infikovaných koz a ovcí.

V České republice se každým rokem nakazí kolem 600 osob. Největší výskyt nakažených klíšťat je v povodí řek a vodních nádrží. Hlavní oblasti jsou v jižních, západních a středních Čechách, na jižní Moravě a ve Slezsku.

Nejvyšší aktivita klíšťat je od dubna do konce října.

Průběh klíšťové encefalitidy

Onemocnění má dvoufázový průběh. Po inkubační době (doba od přisátí klíštěte po začátek onemocnění), která trvá 10 – 14 dní (někdy až 28 dní) dojde k chřipkovitým příznakům projevujícími se bolestmi hlavy, horečkou a únavností. Po 2 – 3 dnech dojde k úlevě, která trvá 1 – 2 dny. Pak nastupují typické nervové příznaky.

Horečka, bolesti hlavy, zvracení, nesoustředěnost, zpomalené mluvení, poruchy vědomí, obrny některých nervů. Nejzávažnější případy mohou skončit i smrtí. Pokud dojde k ochrnutí, je úprava zdravotního stavu velmi dlouhodobá a následky po onemocnění mohou přetrvávat.

U dětí je průběh onemocnění většinou lehčí, u starších lidí závažnější.

Prevence před onemocněním klíšťovou encefalitidou

Spočívá v ochraně před klíšťaty a vyvarování se konzumace nepasterizovaného mléka. Při pobytu v oblasti zamořené klíšťaty se doporučuje světlý oděv (klíště je lépe vidět), dlouhé nohavice a rukávy, vysoké boty. Kůže se ošetří repelentním prostředkem, na oděv je možné nastříkat insekticidní prostředek. Po návratu domů je nutné prohlédnout celé tělo.

Léčba klíšťové encefalitidy

Probíhá v nemocnici většinou na infekčních odděleních. Podávají se analgetika, antipyretika, léky proti zvracení, vysoké dávky vitamín B a při příznacích otoku mozku probíhá tzv. antiedematózní léčba. Někdy musí být pacient umístěn na jednotce intenzivní péče, kde je nutné zavést umělou plicní ventilaci.

Celá léčba trvá asi 1 měsíc. Po odeznění onemocnění probíhá rehabilitace, doporučuje se lázeňská léčba, rekonvalescence trvá několik měsíců. Imunita po prožitém onemocnění je dlouhodobá, ale nemusí být celoživotní.

Proto je vhodné po několika letech vyšetřit u pacienta protilátky a v případě jejich negativity pacienta přeočkovat.

Očkování proti klíšťové encefalitidě

Proti klíšťové meningoencefalitidě je možné se chránit očkováním. V ČR jsou na trhu 2 očkovací látky – FSME a Encepur. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do svalu ramene a to ve dny 0, za 1 – 3 měsíce a za 9 – 12 měsíců po druhé dávce.

V teplém období roku je nutné přistoupit ke zrychlenému schématu. U vakcíny FSME se druhá dávka podá již za 14 dní, u očkovací látky Encepur je schéma 0 – 7 – 21 dnů. Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana 3 roky.

Očkování by se nemělo provádět u osob s horečkou anebo alergických na kteroukoliv složku vakcíny. Po očkování se mohou objevit nežádoucí účinky: bolest v místě vpichu, otok zarudnutí, vzácněji horečka, bolest hlavy, malátnost, únava.

Tyto příznaky jsou krátkodobé, odeznívají během několika hodin nebo dnů. Význam očkování proti klíšťové encefalitidě potvrzují výsledky z Rakouska. Do roku 1992 tam bylo hlášeno kolem 700 případů onemocnění ročně.

Díky vysoké proočkovanosti, v některých oblastech dosahující až 87% (Korutany, Štýrsko) klesl od roku 1997 počet hlášení onemocnění pod 100 případů ročně.

Klíštová encefalitida

Motto:

„Ne každé klíště způsobí nemoc. S každým je ale třeba zacházet tak, jako by nakažené bylo.“

Text vznikl jako výsledek spolupráce Hospodářských novin a Centra pro očkování a cestovní medicínuMgr. Pavla SkurovcováProf. MUDr. Jiří Beran, CSc.

ÚvodNa letních táborech, při pobytech v přírodě, ale i během procházky parkem nyní hrozí klíšťata. Tento drobný krev sající parazit může přenášet více onemocnění, z nichž některá mohou způsobit vážné zdravotní komplikace.

O jejich nebezpečí se ví již mnoho let. Přesto nejsou nákazy přenášené klíšťaty na ústupu. Spíše naopak. Důležitým faktorem, který v České republice jejich výskyt ovlivňuje, jsou změny v podnebí probíhající v posledních letech.

Průměrná roční teplota narůstá a vytváří tak dobré podmínky pro přežívání klíšťat, včetně nakažených. Kratší a mírné zimy vedou pak k tomu, že první onemocnění jsou zaznamenávána již na přelomu března a dubna.

Ačkoliv se o prevenci i o možnostech onemocnění hovoří každým rokem, mezi lidmi stále existují dohady a nejasnosti, jak přisátá klíšťata odstraňovat, jak se rychle lze nakazit a podobně.

Budete mít zájem:  V čem tkví zrada luštěnin

Zde přinášíme odpovědi na nejčastěji kladené otázky.

Jaké jsou nejčastější nemoci, které klíšťata přenášejí?Klíšťata přenášejí více nemocí. Mezi nejznámější a také nejčastější nemoci přenášené klíšťaty patří klíšťová encefalitida a lymeská borelióza. První z těchto dvou nebezpečných onemocnění je způsobováno virem.

Nelze jej tedy léčit antibiotiky, protože proti virům lze zasáhnout jen specifickými antivirotiky (jako například u viru HIV či chřipky). Tato nemoc může způsobit neurologické komplikace, v některých případech dokonce končí smrtí.

Jedinou možností, jak se nemoci bránit je vyhýbat se možnosti přisátí klíštěte a také případným očkováním.

Druhé onemocnění, tedy lymeská borelióza, je způsobováno několika druhy baktérií, proti kterým působí antibiotika. Ovšem problém je v tom, že onemocnění až ve 40 procentech zůstává od počátku nerozpoznáno a tím pádem neléčeno.

A navíc, bakterie se dokáží „ukrýt“ do pojivové tkáně a tak se vyhnout působení antibiotika. Mohou tam pak přetrvávat několik let. Zvláštní problém představují chronické formy onemocnění, do kterých může nemoc po několika měsících dospět.

Nemocný pak trpí neurologickými, kloubními, srdečními nebo kožními potížemi.

Kde se může virus klíšťové encefalitidy ještě vyskytovat?Virus může být přítomen i v mléku, zejména kozím a ovčím. Při požití takto kontaminovaného mléka může dojít k přenosu nemoci na člověka. Virus se však ničí pasterizací při teplotě 75 – 80 stupňů Celsia a to již za deset sekund.

Jsou nemocemi z klíšťat ohroženi více děti nebo dospělí?Je třeba rozlišovat mezi infekcí (to znamená, že virus je v člověku) a vlastními projevy nemoci. Děti bývají zpravidla infikovány stejně jako dospělí.

Jen v dětském věku onemocnění probíhá velmi lehce (někdy jen jako bolest hlavy). U dospělých onemocnění probíhá s mnohem horšími příznaky a s následky ve formě obrn (někdy přechodných, jindy trvalých).

Pokud rodiče přijdou k lékaři a společně s ním najdou důvody pro očkování svého dítěte, pak by se měli nechat očkovat také, protože mají větší riziko horšího průběhu nemoci.

Jak rychle se člověk nakazí?Záleží na době, po kterou bylo klíště na člověku přisáté? Může se člověk nakazit samotným zakousnutím klíštěte?V případě klíšťové encefalitidy na čase tolik nezáleží, i když se předpokládá, že během prvních několika hodin (dvou až tří) by k přenosu nemělo dojít. U lymeské boreliózy se baktérie nacházejí ve střevě klíštěte. Nejprve se musí začít množit, přecházet do slinných žláz a odtud do krve člověka. Tento proces trvá přibližně 24 hodin a tak k onemocnění boreliózou dochází nejčastěji až po této době od přisátí klíštěte.

Jak klíště co nejšetrněji odstranit?Je lepší vyndat ho ihned, nebo počkat raději do chvíle, kdy máme k dispozici dezinfekci?S každým klíštětem je nutné zacházet, jako by bylo nakažené.

Před jakoukoliv manipulací je nejlepší použít jednorázové gumové rukavice, místo a klíště zakápnout alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkat asi tři až pět minut. Alkohol je velmi účinný na virus a je schopen během velmi krátké doby rozleptat jeho obálku a znehybnit ho.

Teprve poté se doporučuje použít nejlépe kleštičky určené k vyndávání klíšťat. Ty lze koupit v lékárně. Použít lze i pinzetu. Klíště je třeba zachytit hned u kůže a kývavým pohybem jej dostat ven z kůže. Místo se pak potře dezinfekcí V žádném případě se nesmí klíště rozmačkávat nehty, či jakkoliv mačkat.

Klíště není dobré mastit a rozhodně není nutné ho vytáčet ani proti ani po směru hodinových ručiček. Po vytažení je třeba jej smočit opět v kapce dezinfekčního roztoku a vhodit například do toaletní mísy. Klíště by se nemělo ani pálit zapalovačem, ani házet do koše.

Jako dezinfekce se může použít například Jodisol, Septoderm, či jiný alkoholový dezinfekční roztok. V přírodě není nejlepší klíště odstraňovat, pokud k tomu nemáme možnosti za výše uvedených podmínek.

Co dělat v případě, kdy v ráně kousek klíštěte zůstane?Pokud v ráně zůstane část klíštěte, pak není nutné volit radikální chirurgické řešení, ale místo ošetřit mastí s obsahem antibiotika a počkat na proces přirozené obrany organismu. Místo drobně zhnisá a zbytek klíštěte se tak vyloučí mimo kůži, jako například dřevěná tříska.

Co dělat, když kůže zarudne?V místě přisátí klíštěte se může objevit zarudnutí. To je varující známkou jen v případě, je-li průměr větší než pět centimetrů. V tomto případě je na místě myslet na možnost nákazy lymeskou boreliózou a navštívit lékaře. Ten předepíše antibiotika nejlépe na dobu alespoň 21 dnů.

Obávat se nemusíte, pokud je zarudnutí menší než tři centimetry v průměru. Ovšem je třeba hlídat, zda se během několika následujících dní neobjeví potíže připomínající chřipku (malátnost, bolesti kloubů atd.). To by totiž mohlo značit první fázi onemocnění klíšťovou encefalitidou.

Příznaky pak zpravidla ustoupí, nastane několikadenní období klidu. Pak ale začne onemocnění znovu. Nastává druhá fáze. Nemocný trpí náhlou horečkou, bolestí hlavy, vadí mu světelné podněty, trpí třesavkou, zvracením. Následují příznaky dráždění mozkových plen (nemocný např.

nepřitáhne pro bolest bradu k hrudníku) a následně též příznaky encefalitidy neboli zánětu mozku (u nemocného se objevují obrny).

Pokud mám po vyjmutí klíštěte nějaké potíže či podezření, mohu se obrátit na praktického lékaře?Na praktického lékaře se můžete obrátit, pokud máte nějaké nějaké potíže. Zde je nutné, aby lékař provedl vyšetření a nejméně dva odběry krve pro laboratorní stanovení, první například pokud je zarudnutí v místě vpichu větší než 5 cm a druhé asi za 3 týdny.

Jak se chránit v přírodě?Vůbec nejlepší je dělat vše proto, aby se zabránilo kontaktu s klíštětem. Jdete-li do přírody, vezměte si pevnou obuv, ponožky a kalhoty stažené do ponožek. Klíště se dostává nejčastěji na kůži těla ve štěrbině mez kalhotami a obuví a pak leze směrem vzhůru do teplých a vlhkých míst.

Je velmi citlivé na vyschnutí a proto pokud leze dlouho po oděvu nedostane se příliš vysoko, protože se pustí nebo odumře. Dobré je používat na kůži repelenty (Repelentní indulona, Off, Autan) a na oděv (okraje rukávů) insekticidy. Klíšťata se nevyskytují příliš vysoko, maximálně do výšky 60 centimetrů od země. Nepadají ani neskákají ze stromů, jak se také často traduje.

Nelehejte si do trávy bez podložky.

Jak je nebezpečné vyndávání klíšťat psům a kočkám?Každá manipulace s potencionálně nakaženým klíštětem může vést k přenosu choroby na člověka. Je tedy vhodné místo přisání a samotné klíště zakápnout dezinfekcí s obsahem alkoholu a pak použít kleštičky. Tím lze snížit riziko infekce. Ještě lepší je použít jednorázové gumové rukavice.

Kdy se mohu nechat očkovat?Další možností prevence je očkování. Očkovat je možné kdykoliv během roku. Nejen tedy v zimních měsících, jak většina lidí předpokládá. Lze se tedy nechat očkovat i nyní.

Ovšem v případě očkování v teplejších měsících roku je nutné mít na paměti, že člověk je chráněn až za 14 dnů po aplikaci druhé dávky vakcíny a tak je tomu třeba přizpůsobit i schéma očkování. V žádném případě očkování a následné přisátí infikovaného klíštěte nevede k těžšímu průběhu onemocnění, spíše je tomu naopak.

V současnosti jsou k dispozici dvě očkovací látky. Vakcína FSME Immuno Inject s je v jedné variantě pro děti i dospělé a aplikuje se ve třech dávkách. Po první dávce se aplikuje druhá za jeden až tři měsíce a osoba je chráněna za 14 dnů po aplikaci druhé dávky na dobu asi jednoho roku.

Interval mezi první a druhou dávkou lze zkrátit výjimečně v letních měsících na 14 dnů. Aplikace třetí dávky zanechává ochranu na tři roky u dětí a adolescentů na delší dobu.Německá očkovací látka Encepur je ve variantě pro dospělé (Encepur pro dospělé) a ve zvláštní i pro děti (Encepur pro děti).

Dětská varianta je ušita na míru dětem, protože při nižším obsahu antigenu vytváří stejnou, ne-li vyšší ochranu než dospělá varianta. Aplikují se stejně jako FSME Immuno Inject s, jen není doporučeno zkracovat interval mezi první a druhou očkovací dávkou na 14 dnů. Místo toho existuje tzv.

zrychlené schéma, kdy se aplikují tři dávky vakcíny v intervalu den 0, 7 a 21 (s ochranou již v den 21) a poté přeočkování za 12-18 měsíců. Další přeočkování je po třech letech.

Ve kterých oblastech se očkování nejvíce doporučuje?Nejvyšší počet klíšťat nakažených virem klíšťové encefalitidy bývá v oblastech řek, zejména Vltavy a Berounky. Zde je nakaženo až pět procent klíšťat.

Nejznámějšími přírodními ohnisky klíšťové encefalitidy jsou jižní Čechy, zejména oblasti okolo Českého Krumlova, Českých Budějovic a Strakonic. Dále Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Prachatic, Klatov a Plzně – Severu. Klíšťata se také velmi často vyskytují v Praze a jejím okolí, dále pak na Příbramsku, Klatovsku a Benešovsku.

Ze severních Čech jsou na tom nejhůře oblasti kolem Ústí nad Labem. Ohroženými oblastmi jsou také Pardubicko, Kutnohorsko, Havlíčkobrodsko. Na Moravě se nacházejí infikovaná klíšťata v oblasti Opavy, Šumperku, Jeseníku, dále na Ostravsku, Olomoucku a Přerovsku. Z jižní Moravy je to zejména Žďársko, Blansko, Znojemsko, Třebíčsko a Jihlavsko.

Ovšem celá Evropa je v podstatě jedno velké ohnisko nákazy. Infikovaná klíšťata se vyskytují od Francie až k Uralu.

Může se lymeská borelióza nebo klíšťová encefalitida projevit i v případě, že se žádná skvrna na kůži neobjevila či dokonce v případě, že klíště nebylo na těle nalezeno?V určitém procentu případů se může stát, že se neobjeví ani zarudnutí typické pro lymeskou boreliózu (tzv. erythema migrans) a že nemocný neudává zákus klíštěte.

S největší pravděpodobností však ale klíště bylo přisáto především pak jeho určité mladší vývojové stádium, tzv. nymfa, která je velikostí asi poloviční v porovnání s dospělou samičkou. Je světlá a tak se může snadno přehlédnout a saje podstatně kratší dobu.

Ačkoliv tomu někteří odborníci věří, lymeskou boreliózu nemůže přenést komár především proto, že by jen stěží došlo k úplnému cyklu množení a přesunu do slinných žláz, jak je popsáno již výše u klíšťat nebo jejich vývojových stádií.

Klíšťová encefalitida může vzniknout i bez zákusu klíštěte a to požitím nepasterizovaného ovčího a kozího mléka a sýrů, protože infikované klíště sálo na koze nebo ovci a virus se při virémii (virus cirkuluje v krvi) dostal do mléka.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *