Klíšťata jsou stále v lesích

Radost z pobytu v přírodě, ale i na zahradě, nám zcela zásadně znepříjemňují klíšťata. Někdy trpíme doslova fobií, že po nás leze klíště, nebo že jej máme někde přisáté. Bojíme se jít do vysoké trávy, do lesa, nesedneme si už ani v zahradě na trávník. Jak se klíšťatům postavit?

Klíšťata jsou stále v lesích

Klíště je nejen nepříjemný, ale i nebezpečný parazit

Přenáší závažné a život ohrožující onemocnění – především klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Dále též bartonelózu, tularémii, babeziózu či enhrlichiózu. Navíc se jim ani neumíme zcela bránit, protože ne proti všem onemocněním existuje očkování.

V našich podmínkách se vyskytuje téměř výhradně klíště obecné. Jde o roztoče žijící především v listnatých a smíšených lesech. Klimatické změny přivádí klíště stále do vyšších nadmořských výšek, a tak vás nově dokáže napadnou i na horách.

Jde o roztoče, jež se živí krví zvířat, ale i člověka. Přisávají se dospělá klíšťaty, larvy i nymfy. Tito roztoči obývají především listnaté a smíšené lesy, můžete se s nimi ale setkat prakticky všude, kde je dostatečně vlhko.

V posledních letech se navíc jejich počet značně zvýšil a díky klimatickým změnám se objevují ve stále vyšších nadmořských výškách.

Jak se nenakazit klíštětem na vlastní zahradě?

Do lesa a na procházky se obvykle postříkáme repelentem. Jenomže používat jej na zahradě? Není to ani zdravé, ani příjemné. Místo zahradní vůně budeme cítit pouze zápach repelentu. Chemické repelenty navíc nejsou vhodné pro malé děti, rovněž ne v těhotenství či pro kojení. Lepší je zahradu zbavit klíšťat vhodným postřikem.

Využívaným postřikem je například ATAK. Funguje jak proti klíšťatům, tak proti komárům. Provádí se dvakrát ročně. Poprvé na jaře, obvykle od dubna do července (i když třeba letos se klíšťata objevila již v únoru). Druhý postřik se pak aplikuje na podzim, v září.

Postřik se aplikuje na trávník, do vyšších okrasných travin, do trvalých porostů (keře, trvalky).

Lze to i bez chemie

Pokud nejste příznivcem chemie, budete si muset zahradu především uklidit. Klíšťata přitahují neudržované a příliš přírodní části (vysoké traviny a trvalky bez údržby).

Láká je spadané listí i neposekaný trávník. Na zahradu je přinesou domácí zvířata – kočka nebo pes, ale i myši a další hraboši, nebo lesní zvěř, pokud se občas na vaši zahradu dostane.

Klíšťatům přístup na pozemek znesnadňují štěrkové pruhy.

Do lesa jen s repelentem

Do lesa bychom měli chodit vždy jen s použitím repelentu. Vhodné je spíše uplé oblečení, jež klíšťatům znemožní dostat se nám na tělo. Mělo by být světlé, abychom klíště rychle objevili. Vždy noste vysoké boty upnuté kolem kotníků.

Babské rady proti klíšťatům

Babských rad, jak se bránit klíšťatům, existuje celá řada. Mnohé z nich však odborníci na klíšťata vyvrací. Nepomůže ani užívání česneku, ani vitaminu B. Co však funguje, jsou bylinné repelenty. Ten si lze vytvořit ze šišek z túje.

Stačí je povařit ve vodě a pak smíchat s francovkou. Dalším přírodním repelentem je jablečný ocet. Stačí smíchat jeden díl jablečného octu se dvěma díly vody a aplikovat na oděv.

Doporučují se též ořechové listy, ale repelent z nich barví a na oděv není vhodný.

Klíšťata jsou stále v lesích

Co dělat, když mám klíště?

Nejdůležitější je včasné vytažení klíštěte. Zkontrolujte se vždy po příchodu zvenčí, a pak za pár hodin ještě jednou. Pokud najdete klíště, použijte na něj desinfekci a jemně jej vyviklejte.

Klíště netočte, ani jej nemačkejte. Vytáhnout jej lze i speciální pinzetou nebo kartou na klíšťata. Počítejte s tím, že než klíště povolí a pustí se, může to trvat i dvě minuty.

Ránu po klíštěti opět vydesinfikujte.

Ani nakažené klíště vás nemusí nakazit

Není nutné běžet s každým klíštětem na hygienickou stanici a zjišťovat, jestli není nakažené. I kdyby bylo, neznamená to, že vás muselo hned nakazit. Pokud je vytaženo včas, zhruba do dvou hodin, nákaza podle odborníků nehrozí. Ale ani později vytažené a nakažené nás nakazit nemusí. Encefalitida se při nákaze projeví v termínu od 7 do 21 dnů od nákazy.

Pokud jsme měli klíště a objeví projevy podobné chřipce (teplota, bolesti hlavy, únava, bolesti kloubů i svalů). Tato fáze tvá 3 až pět dnů. Pak odezní. Přijde ale druhá fáze, s většími bolestmi hlavy, se zvracením, ztuhlostí šíje a světloplachostí. Rozhodně už při prví fázi zajděte k lékaři a sdělte mu, že jste měli klíště.

Příznaky boreliózy se projeví rovněž během několika dnů až týdnů. Borelióza rozhodně není méně nebezpečnou než klíšťovka. Napadá mozek, klouby i svaly. Skončit může chronickými bolestmi i poškozením mozku, kloubů či centrální nervové soustavy. Příznakem nakažení boreliózou je červená skvrna (erythema migrans), která se objeví několik dnů až týdnů po přisátí klíštěte.

Určitě zajdete k lékaři. Čím dříve se nasadí antibiotika, tím méně toho borelióza s vašim tělem napáchá.

Očkování proti klíšťovce rozhodně nezanedbávejte

Očkování zatím existuje pouze proti klíšťové encefalitidě. Ne proti borelióze. Očkuje ve třech dávkách. První je nejvhodnější v zimě, další po jednom až třech měsících, třetí pak po pěti až 12 měsících. Po pěti letech je nutné přeočkování.

Účinnost očkování však může být jenom tři roky. Přeočkovává se pouze jednou dávkou. Přestože očkujeme především děti, klíšťová encefalitida bývá nebezpečnější u dospělých a seniorů. Naopak, dětský organismus si s ní umí poradit jednodušeji.

Nepodceňujte tedy očkování dospělých a seniorů!

Klíšťata jsou stále v lesích

Přichází další druhy klíšťat – máme se jich bát?

Stále častěji se v médiích objevují zmínky o dalších druzích klíšťat. V nížinách a na Moravě je aktuální výskyt klíštěte lužního. Ten nejčastěji přenáší tularemii a sibiřský tyfus.

I další klíště, piják lužní, dává přednost nížinám a lužním lesům. Přenáší zejména tularemii a babeziózu. Tyto klíšťata jsou nebezpečná, ale jejich výskyt je pořád minoritní.

Největším nebezpečím pro naše zdraví neustále zůstává naše klíště obecné.

Klíšťata jsou stále v lesích

Jarní aktivita klíšťat se blíží

Úvodní stránka Aktuálně Novinky Jarní aktivita klíšťat se blíží Klíšťata jsou stále v lesích

Jaké onemocnění může nejčastěji způsobit infikované klíště?V České republice se mezi nejčastější onemocnění přenášená klíšťaty řadí lymeská borelióza a klíšťová encefalitida.

  • bakteriální onemocnění
  • ročně je hlášeno tři až pět tisíc případů onemocnění
  • nemoc postihuje nervovou soustavu, průběh má několik fází
  • k přenosu nemoci dochází již po 24 hodinách od okamžiku přisátí infikovaného klíštěte
  • v současné době na trhu není žádná vakcína proti této nemoci
  • existuje účinná léčba pomocí antibiotik 

Více informací k onemocnění, příznakům a průběhu si můžete přečíst na našich stránkách zde.

mezera
  • virové onemocnění
  • nemoc může způsobit zánět mozkových blan a postižení centrálního nervového systému
  • k přenosu nemoci dochází již po 1–2 hodinách od přisátí infikovaného klíštěte
  • specifická léčba onemocnění neexistuje (pouze symptomatická – zmírňující příznaky)

Klíšťová encefalitida

Česká republika stále patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 854 případů, což potvrzuje rostoucí trend posledních let. Klíšťová encefalitida je endemická ve většině zemí Evropy. ČR se bohužel významně podílí na ročním celosvětovém výskytu, který činí 10 000 – 15 000 případů.

Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za roky 2011–2020

Klíšťata jsou stále v lesíchZdroj: ISIN (Informační systém infekčních nemocí), SZÚ Praha

Onemocnění často probíhá dvoufázově, ale může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově. První fáze trvá obvykle 3–5 dní, projeví se necharakteristicky – bolestí svalů, kloubů, zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, únavou, nechutenstvím. Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze – již rozvinutý zánět mozku a mozkových obalů.

Objeví se vysoká horečka, ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Mezi další příznaky patří třes, závratě, dezorientace. Ve vážných případech dochází k obrnám končetinových či dýchacích svalů. Dlouhotrvajícími až trvalými následky mohou být např.

chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy nebo obrny svalů končetin.

Protože jde o virové onemocnění, neexistuje léčba, která by cílila přímo na původce. Léčí se pouze některé projevy nemoci. V případě rozvoje zánětu mozku je nutná dlouhodobá hospitalizace, výjimečně i s podporou životních funkcí.

Po prodělaném onemocnění je nutná dlouhodobá rekonvalescence, pracovní neschopnost, která může trvat několik měsíců i déle. Pacient po těžkém onemocnění se v rekonvalescenci musí několik měsíců vyhýbat pohledu do monitoru či obrazovky a dlouho nemůže vykonávat žádnou fyzickou aktivitu.

Onemocnění může zanechat trvalé následky v podobě neurologických poruch (např. hluchota, ochrnutí, dlouhotrvající únava a bolesti hlavy), a vést tak ke zhoršení kvality života jedince.

Prevence proti klíšťové encefalitidě

Kromě obecné prevence (repelenty, vhodný oděv, minimalizace pobytu v přírodě) proti přisátí klíštěte je jedinou specifickou ochranou proti této nemoci očkování.

Ačkoliv většina populace ČR má povědomí o existenci onemocnění a očkovací látky, je v ČR očkováno jen 29 % populace. Příkladem by nám mohly být sousední země, jako je Německo s celkovou proočkovaností 58 % nebo Rakousko s celkovou proočkovaností 79 %.

  • Proočkovanost populace proti klíšťové encefalitidě ve vybraných zemích Evropy v roce 2019
  • Klíšťata jsou stále v lesíchZdroj: Ipsos: TBE Awareness Coverage and Compliance Research 2019
  • Myslete na svou prevenci a objednejte se na očkování či přeočkování proti klíšťové encefalitidě do některého z našich center.

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

FEJETON O DOVOLENÉ A O KLÍŠŤATECH

My hygienici stále říkáme – bude léto, půjdete do přírody – pozor na klíšťata, je hlášena jejich vysoká aktivita. Letos to apelujeme dokonce už od časného jara. Bude horké léto, klíšťatům se mimořádně daří, nechte se včas očkovat.

Bohužel počet lidí, kteří jsou proti klíšťové encefalitidě naočkováni, je stále nedostatečný. Přesné údaje nikdo nezná, ale kvalifikovaný odhad hovoří o 20 – 25%. To znamená, že tři ze čtyř lidí, kteří se v přírodě rekreují, nejsou nijak chránění.

Letošní razantní nástup léta již v květnu zapříčinil, že se onemocnění objevila dříve, než v předchozích letech. Třeba loni touhle dobou se onemocnění ještě nevyskytovala, objevila se až později v létě.

To letos je to zcela jinak, ačkoliv je teprve červen, máme v Moravskoslezském kraji hlášeno již 8 onemocnění. Dá se tedy reálně očekávat, že pokud bude dál teplé a občas vlhké léto, dostaneme se na mnohem vyšší počty nemocných.

Přitom stačilo nechat se včas očkovat, ale to většina z nás nestihla, nebo ani stihnout nechce. Odpor proti očkování všeho druhu je přece u nás něco jako národní sport.

Často se setkáváme s názorem, že klíšťata v lese nejsou, takže když budu chodit do lesa na houby, nemůže se nic stát. Je pravda, že nejvíc jich je na okrajích lesů v křovinách a vysoké trávě. Jenomže do vysokého lesa se musíte dostat právě přes tu neposekanou louku a houby budete hledat na okraji v té vysoké trávě, protože tam jich touhle dobou roste nejvíc.

Co tedy dělat? Když jste nestihli očkování a snažíte se mu spíše vyhnout, musíte na to jinak. Základem je správně se do lesa obléknout. Samozřejmostí by měly být dlouhé kalhoty a triko s dlouhým rukávem. K tomu je třeba nekryté části těla ošetřit repelentním přípravkem.

Může se to zdát složité, ale pokud jste někdy viděli pacienta s onemocněním klíšťovou encefalitidou, jistě to rádi uděláte. Když však přes všechna opatření se klíště přece jen přisaje, musíte se ho včas zbavit. Klíště může přenést virus onemocnění již za dvě hodiny po přisátí.

Nejlépe ihned po návratu z procházky si tedy musíte prohlédnout celé tělo a případně nalezená klíšťata co nejdříve odstranit. Nejlépe pinzetou nebo plastovou „kreditní kartou“, které seženete v lékárnách. Klíště odstraňte tahem (žádné kroucení) a postižené místo ihned desinfikujte alkoholovým desinfekčním přípravkem.

Pokud budete na procházce několik hodin, můžete se nakazit všem opatřením navzdory.

Tak co, necháte se přece jenom raději naočkovat?

Klíšťata se chystají na zimu. Přesto v lese opatrně

Houbaři, kteří se ještě chtějí vydat do lesa na houby, se nemusí bát klíšťat tolik jako loni. Kvůli studenějšímu podzimu je totiž jejich aktivita na minimu. Přesto by lidé měli být v lese stále opatrní.

„Obecně platí, že teplota ohraničuje aktivitu. Normální aktivita je při 18 až 25 stupních. Pokud začne mrznout, je výskyt klíšťat nulový,“ říká Zuzana Balašová, mluvčí Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.

Klíště ale může být aktivní až do teploty kolem pěti stupňů. Klesne-li teplota níž, jeho činnost ustává, klíště se začíná zahrabávat do spadaného listí a připravovat se na zimu. Potvrzuje to i předpověď aktivity klíšťat, kterou na svém webu od dubna do října zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav.

Riziko napadení klíštětem posledních deset dnů kolísá mezi prvním a druhým stupněm. Loni na podzim se přitom vyšplhalo až na šestý stupeň z desetibodové škály.

I přes aktuální mírné riziko nákazy by lidé měli po návštěvě lesa zkontrolovat, zda na těle nemají přisáté klíště.

Sucho klíšťatům nesvědčilo

Encefalitidou, která se řadí k nejzávažnějším nemocem přenášeným klíšťaty, se v Libereckém kraji loni nakazilo deset lidí, předloni šestnáct. Letos krajští hygienici zaznamenali sedm případů, nejvíc na Českolipsku. Zda do konce roku přibydou další, není jasné. V létě totiž bylo klíšťat míň.

„Sucho je pro jejich aktivitu velmi nepříznivé,“ vysvětluje Zuzana Balašová a připomíná tak počasí, které převládalo v létě.

Díky vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze si lidé mohou nově sami ověřit, která místa nejen v kraji, ale i ve zbytku republiky jsou bezpečná a kde by se naopak mohli nakazit.

„Vytvořili jsme mapu s místy, kde hrozí největší nebezpečí přenosu klíšťové encefalitidy,“ vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Jan Kolář. Mapa je volně dostupná na webu přírodovědecké fakulty.

Kde dávat pozor?

Severní Čechy patří podle výzkumníků k nebezpečným oblastem. Největší riziko nakažení hrozí v okolí Máchova jezera, Podkrkonoší a v Krušných horách. Na pozoru by se měli mít i lidé, kteří se vydají do lesů v Jizerských a Lužických horách, ale i na Děčínsku a Šluknovsku. Klíšťatům se daří ve vysokých listnatých porostech i na okrajích lesů.

Při tvorbě mapy odborníci využili sběr klíšťat ve vybraných lokalitách a statistiky o počtu onemocnění encefalitidou za posledních deset let. Vycházeli také z poznatku, že klíšťata nakažená encefalitidou se vyskytují jen v některých lesních porostech.

„K určení jejich jednotlivých typů jsme použili obrazová data z družic,“ popisuje Jan Kolář. Kromě základních kategorií, tedy například jehličnatých či listnatých lesů, mohli výzkumníci zkoumat i ty, které vidí pouze družice.

Jedinou obranou proti encefalitidě je očkování. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny se od začátku roku v Libereckém kraji nechaly očkovat přes tři tisíce lidí. Největší zájem je na Liberecku a Semilsku.

Očkování lze provést během celého roku. Vakcína stojí zhruba 800 korun. Všechny zdravotní pojišťovny na ni přispívají.

Pozor v lese, klíšťata jsou stále aktivní

Redakce

Táborsko – Pobyt v lese může i v tuto roční dobu znamenat riziko. Nemoci, které přenášejí klíšťata, sice šestadvacetiletá Lenka Šimková ze Stádlce zná, ale stále se před nimi nechrání. Přesto očkování využívá stále více lidí.

Klíště, ilustrační foto. | Foto: Archiv Deník

  • V letošním roce se nakazilo:• lymskou boreliózou 178 osobv Jihočeském kraji, z toho36 lidí bylo z Táborska
  • • encefalitidou onemocnělo 27 lidí, z toho dvě osoby byly z Tábora (ve stejném období v loňském roce bylo případů o čtyři více)

„Klíšťat jsem měla za svůj život hodně. Letos se mi naštěstí vyhýbají, ale stejně plánuji očkování. Je to nejlepší způsob, jak se ochránit.“ Výstrahou jí už dávno měla být kamarádka, která naštěstí svedla úspěšný boj s boreliózou.

„Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, které postihuje kůži. Zákeřnějším onemocněním je encefalitida, ta způsobuje zánět mozku,“ opakuje rozdíly mezi dvěma nemocemi vedoucí protiepidemického odboru jihočeské hygienické stanice Jitka Luňáčková.

Nejlepší ochranou před onemocněním encefalitidou je stále očkování. „Podle odhadu je nyní proočkováno více než třicet procent lidí, je to více než za loňský rok,“ říká hygienička.

Riziko nakažení naštěstí rok od roku podceňuje méně lidí, ve srovnání s jinými zeměmi ale stále málo. „Ovlivnit nemocnost může až přes 40 procent naočkovaných, a toho jsme zatím nedosáhli,“ vysvětluje Jitka Luňáčková.Očkování je nutné jednou za tři až pět let přeočkovat.

Než dnes vyrazíte do lesa, dbejte na vhodné oblečení a obutí: dlouhé rukávy a nohavice, vysoké boty. A přibalte i repelent a po návratu domů se důkladně prohlédněte. Aktivita klíšťat je stále na stupni 3: mírné riziko.

Lucie Vobořilová

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v D Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v D Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v D Škoda Roomster servisní knížka, koupeno v D Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D + PRODAT AUTO

Kde na nás klíšťata číhají nejčastěji?

V zimě jsme od nich měli pokoj, ale s příchodem jara se zákeřné nebezpečí vrací zpět do přírody a městských parků. I když na klíšťata můžeme v zásadě narazit úplně všude, některá místa jsou jich vyloženě plná.

V zimě jsme od nich měli pokoj, ale s příchodem jara se zákeřné nebezpečí vrací zpět do přírody a městských parků. I když na klíšťata můžeme v zásadě narazit úplně všude, některá místa jsou jich vyloženě plná. Jak poznáme, kterým takovým místům bychom se měli raději vyhnout?

Klíště nečíhá na stromě, ale v trávě

I když si někteří lidé myslí, že klíšťata na ně skáčou z větví stromů, je tomu přesně naopak. Klíšťata na své oběti číhají u jejich nohou, usazená na stéblech trávy. Protože právě nohy jsou pro klíšťata přístupovou cestou na tělo jejich hostitele, je rozumné navléknout si na procházky přírodou dlouhé nohavice a obout vysoké boty.

Jak se vyhnout klíšťatům

Když víme, jaké podmínky klíšťatům nejvíce svědčí, můžeme rozpoznat místa, kde hrozí největší riziko, že se s nimi setkáme. Klíšťata, která mají ráda vlhké prostředí s optimální teplotou (zjara spíše slunná místa, v parném létě naopak stín), na nás číhají především v těchto místech:

  • vlhké lesy, nejlépe listnaté, ve kterých je dostatek bylinného a křovinatého podrostu,
  • zarostlé (křovinaté) okraje lesů,
  • vlhké nesečené louky s vysokou trávou,
  • zanedbané a zarostlé zahrady.

Nebezpečí v městských parcích

Jestli klíšťatům něco vyloženě nesvědčí, tak to jsou vydlážděné plochy, chodníky a cestičky vysypané kamínky a pískem. Na malých ostrůvcích městské zeleně utopených uprostřed moře asfaltu se s nimi proto asi nesetkáme.

Ovšem větší městské parky, zvláště pokud nejsou příliš udržované a nachází se v nich dostatek keřů a míst s neposečenou trávou, ty mohou sloužit klíšťatům jako útočiště.

Proto bychom se začátkem klíšťové sezóny měli vždy prohlédnout sebe a své děti kvůli výskytu klíšťat nejen po návratu z lesa, ale i po příchodu z procházky v městském parku. I podle tvrzení odborníků se totiž infikovaná klíšťata ve městech nacházejí stále častěji.

(vek)

Zdroj: www.tyden.cz

Objednejte se na očkování právě teď

Klíšťata

Lidské tělo není jen schránka na orgány, ale pro mnoho druhů hmyzu je prostřeným stolem na velké hostině. A jakmile začneme v horkých dnech odkládat svetry a dlouhé kalhoty, u stolu je stále více a více strávníků. Jak se tedy co nejúčinněji chránit?

Pokud se chystáte do přírody, měli byste se mít určitě na pozoru před klíšťaty a důkladně se na ně připravit. Narazit na klíšťata můžete v lesích, městských parcích, ale i na vlastní zahradě.

Klíšťata jsou členovci, kteří ke svému životu potřebují dostatečnou vlhkost a relativní teplo. Jsou proto aktivní od jara do podzimu, nejvíce pak od dubna do června. Studená zima nebo teplé a suché léto jim nesvědčí. V našich podmínkách přenáší klíště obecné zejména dvě závažná onemocnění – klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu.

Lymeská borelióza – jde o bakteriální onemocnění. Typickým příznakem je rozšíření červené skvrny v místě, kde bylo klíště přisáté. Skvrna se projeví po několika dnech, někdy i týdnech. Onemocnění dále doprovázejí bolesti hlavy, svalů či únava. Určit diagnózu je však poměrně složité, protože vyjmenované příznaky lze lehce zaměnit například s příznaky chřipky. V pozdních stadiích neléčené boreliózy dochází k chronickému postižení kloubů, nervového a kardiovaskulárního systému. Včasná léčba je tedy velmi důležitá a probíhá pomocí antibiotik. Očkování proti borelióze bohužel zatím neexistuje. Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) – je virového původu a zatím ji není možno účinně léčit. Závažnost průběhu tohoto onemocnění závisí na fyzickém stavu pacienta, zejména na jeho imunitě. Onemocnění začíná po jedno až dvoutýdenní inkubační době, podobně jako chřipka. První dny se nemoc projevuje zvýšením teploty, bolestmi hlavy, malátností, nevolností i bolestí v kloubech. Poté následuje zhruba týdenní klidové období, kdy se pacient cítí zcela zdráv. Druhá fáze nastupuje většinou prudce vysokými horečkami, bolestmi hlavy, světloplachostí, tuhostí svalstva šíje, poruchami paměti a spánku, závratěmi a svalovým třesem. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů, může dojít k selhání životně důležitých center a v nejtěžších případech hrozí i smrt. Těžký průběh nemoci bývá zejména u oslabených lidí a lidí nad 60 let věku. U všech pacientů je nezbytný klid na lůžku a přísun vitaminů. Klíšťovou encefalitidou lze onemocnět pouze jednou za život. Spolehlivou ochranou proti této nemoci je očkování.

Vzhledem k vysokému výskytu infekčních klíšťat na území Česka je očkování vhodné pro dospělé i děti od jednoho roku věku. Díky očkování se můžete pohybovat venku bez obav z nákazy. Očkovat se můžete nechat kdykoliv během celého roku.

V přírodě noste vhodné oblečení – doporučuji dlouhé kalhoty a vysoké boty. Při oblékání také myslete na to, že po hladkém oděvu klíšťata lépe lezou a na světlém oblečení jsou lépe vidět. Určitě nezapomeňte na použití repelentu. Kromě repelentu klíšťata silně odpuzuje také pravidelné užívání vitaminů skupiny B.

Jakmile se vrátíte z procházky v přírodě, svlékněte si svrchní oblečení ještě před vstupem do domu a řádně ho vyklepejte.

Jak správně vytáhnout klíště

Klíště občas zvládne překonat všechny naše nástrahy a my ho najdeme přisáté na těle. Když už přisátí nezabráníme, je důležité umět klíště alespoň správně vytáhnout. Při odstraňování klíštěte hraje podstatnou roli čas.

I kdyby bylo přisáté klíště infikované, nemusí to znamenat, že nás nakazí. Virus potřebuje nějaký čas k proniknutí do hostitele. Udávají se přibližně dvě hodiny po přisátí.

Proto je důležité se po každé vycházce do lesa prohlédnout a případného parazita okamžitě a správně odstranit.

Než začnete přisáté klíště odstraňovat, je důležité ranku s klíštětem dezinfikovat. Dnes už máme na trhu přípravky, které okamžitě usmrtí klíště bez vyvolání obranné reakce (vyzvracení obsahu útrob klíštěte do ranky). K vytažení použijte kleštičky na klíšťata, speciální pinzetu či kartu. Kleštičkami chyťte klíště co nejblíže kůži a pomalým viklavým pohybem jej vytáhněte.

Podstatné je postupovat obezřetně, aby se podařilo vytáhnout klíště celé. Kdyby jeho část v ráně zůstala, může dojít k zánětu v místě přisátí. Po odstranění místo potřete dezinfekcí.

Nikdy klíště nerozmačkávejte mezi prsty, ani nezašlapujte, protože infekční jsou i jeho útroby. Místo přisátí ještě několik dnů kontrolujte, zda se náhodou neobjevilo zčervenání, otok nebo zda se v místě vpichu nevyskytuje bělavé zabarvení. Nepodceňujte ani horečku nebo jiné neobvyklé příznaky. V takových případech okamžitě navštivte lékaře.

Návod pro orientaci ve světě repelentů

• Obecně je nejlepší vybírat repelenty, které mají účinnou látku zvanou DEET. Poskytují ochranu pokožky až 8 hodin a jsou již pro děti od 2 let.

• Pro děti od 3 měsíců a pro osoby s citlivou pokožkou se používají přípravky s účinnou látkou IR3535.

• Pokud plánujete dlouhodobý pobyt v přírodě, zvolte repelent obsahující insecticid (látka, která zabíjí hmyz). Aplikuje se na oděv, obuv, stany, moskytiéry apod. Je vhodný pro myslivce, rybáře či vojáky. Nepoužívejte přímo na pokožku.

• Novějším přípravkem na trhu je repelent 3D – prostorový insekticid – tekutá moskytiéra. Dá se použít jak v interiéru (záclony, závěsy, podlahy), tak v exteriéru (stěny altánu, stany, zahradní posezení).

Eva Tomášková Alphega lékárna Frýdlant Frýdlant nad Ostravicí

Klíště s encefalitidou hygienici v Praze žádné nenašli. Nakažených lidí ale přibylo

Pražští hygienici letos nezachytili žádná klíšťata pozitivní na klíšťovou encefalitidu. Stejné výsledky ukázaly laboratorní rozbory i loni. Kolik zachycených klíšťat je infikováno lymskou boreliózou, bude známo asi na konci srpna.

„Klíšťata z lokalit, které běžně sbíráme, vyšla na encefalitidu negativní, a to ve všech stádiích od larev po dospělce,“ řekla za Hygienickou stanici hlavního města Prahy Jaroslava Zelenková z protiepidemického odboru.

Hygienici sledují na jaře v Praze devět lokalit, mnohé z nich se podle Zelenkové sledují více než 20 let. Klíšťata sbírají mimo jiné v Prokopském údolí, v Kunratickém lese, Divoké Šárce, na Točné nebo v Klánovicích.

Letos podle Zelenkové nebyla do analýzy zahrnuta Stromovka, protože v parku v Praze 7 našli hygienici jediné klíště. „Díky klimatickým změnám v uplynulých letech, kdy v létě převažovalo počasí spíše srážkově deficitní s výskytem vysokých denních teplot, tak se v terénu adekvátně vyskytovalo stále méně klíšťat,“ uvedla Zelenková.

Klíšťata pozitivní na klíšťovou encefalitidu se naposledy ve sledovaných lokalitách objevila v roce 2017, a to v Kunratickém lese. Naopak borelióza se u klíšťat v loňském roce potvrdila hned v několika oblastech.

Kritická Praha 5 a Prokopské údolí

Nejvíc klíšťat infikovaných lymskou boreliózou loni hygienici zachytili v Praze 5 v Prokopském údolí. Z 50 testovaných klíšťat bylo tehdy 24 pozitivních. Podobné byly výsledky klíšťat nasbíraných v Prokopském údolí i v roce 2018. Dalšími oblastmi, kde se loni vyskytovala infikovaná klíšťata, byly Divoká Šárka, Satalice a Klánovice.

Podle údajů na webu pražské hygienické stanice se letos od ledna do poloviny července v Praze nakazilo boreliózou 33 lidí, klíšťovou encefalitidou osm.

Hygienici radí, aby si lidé do lesa oblékali dlouhé kalhoty a trika s dlouhým rukávem ideálně světlé barvy a vždy použili repelent.

Po návratu z přírody se pečlivě prohlédli, přisáté klíště co nejrychleji odstranili a postižené místo dezinfikovali.

Nakažených je více než loni

Do konce června se v Česku podle dat Státního zdravotního ústavu nakazilo klíšťovou encefalitidou 158 lidí, víc než loni za stejné období. Méně je případů boreliózy, onemocnělo 1035 osob.

Lymská borelióza je infekční onemocnění postihující klouby, kůži i nervovou soustavu. Nemoci nelze předcházet očkováním. Zatímco borelióza se přenáší po 24 hodinách, k nákaze virem encefalitidy stačí dvě hodiny.

Proti viry způsobené klíšťové encefalitidě očkování existuje. Jedna dávka vakcíny stojí 900 korun. Dávky jsou potřeba pro nastolení ochrany dvě a další za rok, potom se přeočkovává každých pět let. Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů. Neléčené onemocnění může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.

Výskyt klíšťové encefalitidy v Praze:

počet případů v daném roce celkem počet případů v daném roce k datu 30.6.
2018 37 7
2019 46 4
2020

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector