Klimakterium: má smysl ho léčit?

V ženském organismu se nacházejí dva druhy pohlavních hormonů: gestageny, které působí převážně lokálně na děložní sliznici, a estrogeny, které mají účinky celkové. A právě úbytek estrogenů je příčinou vzniku tzv. klimakterických potíží. Klimakterium začíná mezi 45. – 50. rokem věku ženy a trvá asi 5 – 6 let. Potom nastupuje období zvané menopauza, kde již dominují organické změny vyplývající ze stárnutí organismu.

Příznaky klimakteria Klimakterický syndrom není nemoc v pravém slova smyslu, ale jedná se o soubor příznaků způsobených nedostatkem estrogenu a kolísáním jeho hladiny v organismu ženy. Jeho hlavními projevy jsou návaly a nadměrné pocení, hlavně v noci.

Mezi závažnější následky nedostatku estrogenů patří osteoporóza (řídnutí kostí) vedoucí ke zlomeninám kostí i při malém traumatu a zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob – estrogeny mají tu vlastnost, že chrání srdce a cévy, a tím pádem jejich snižující se hladina zvyšuje riziko infarktu na stejnou úroveň jako u mužů. Nezanedbatelný je také vliv estrogenů na metabolismus – v klimakteriu dochází k přibývání na váze při stejných stravovacích zvyklostech a v důsledku těchto metabolických změn se často vyskytuje hypertenze, diabetes mellitus a kloubní potíže vyplývající z nadměrné hmotnosti ženy.

Psychické obtíže Dalším důležitým účinkem estrogenů je ovlivňování látkové výměny v mozku. Jejich nedostatek se projevuje celou škálou příznaků – snižování hladiny serotoninu způsobuje deprese, nedostatek endorfinů pocity úzkosti, kolísání nálad, popudlivost, plačtivost, uzavírání se do sebe.

Trpí i spánek – od obtížného usínání, přes opakované probouzení se; snižuje se rovněž kvalita spánku, zkracují se fáze “hlubokého” spánku. Výsledkem je chronický spánkový deficit, projevující se zvýšenou únavou, zhoršováním psychické výkonnosti, poruchami paměti, sníženou schopností učit se novým věcem, zpomalenými reakcemi.

To vše má za následek ztrátu sebedůvěry a prohlubování depresivních stavů.

Jak lze klimakterický syndrom ovlivnit? Je třeba si uvědomit, že organismus ženy již nové estrogeny nevytvoří a musíme je dodat zvenčí. Nemá smysl léčit jednotlivé příznaky – brát prášky na spaní, na uklidnění, vápník v tabletách či zvýšit konzumaci kávy k odstranění únavy.

Jednou z možností je tzv. HST neboli hormonální substituční léčba, přímé dodávání estrogenů v tabletách, krémech, implantátech, injekčně, či formou náplasti. Je ordinována gynekologem a odstraňuje celkem spolehlivě příznaky klimakteria.

Velkým problémem je, že ne každá žena tento způsob léčby toleruje pro četný výskyt vedlejších nežádoucích účinků.

Mezi nejčastější patří bolesti žil dolních končetin, u předisponovaných žen s nediagnostikovaným trombofilním stavem (vrozená porucha krevní srážlivosti) může vyvolat závažnou trombózu hlubokého žilního systému.

Rovněž kouření zvyšuje riziko trombózy, a proto by žena, která podstupuje HST, měla být vždy nekuřačka! Mezi další nežádoucí účinky patří bolesti prsou, gynekologické výtoky, nadměrné menstruační či nepravidelné krvácení a další zvyšování hmotnosti v důsledku zadržování vody v organismu, což může dále způsobit i otoky dolních končetin a ovlivnění hypertenze.

Je tedy zřejmé, že velká část klimakterických žen není schopna hormonální substituční léčbu bez problémů snášet. Metodou volby je u této skupiny léčba tzv. fytoestrogeny – přírodními látkami s hormonálními účinky. Na našem trhu je celá škála preparátů obsahujících jejich zdroj (např. sóju, červený jetel a další), jejich účinky však ne vždy mají kýžený efekt.

Perila křovitá coby dominantní složka přípravku svým účinkem reguluje otevírání kožních pórů, působí proti nadměrnému pocení, zmírňuje napětí, bolest hlavy a celkově zklidňuje nervový systém. Tyto vlastnosti ji přímo předurčují pro eliminaci příznaků způsobených klimakteriem.

Co říci závěrem? Každý člověk je individualita, a tedy každá žena prožívá období klimakteria jinak. Některá změnu na sobě téměř nepozná, u jiné může změnit kvalitu života od základu. Doporučoval bych každé ženě po 45. roce věku užívat doplňky stravy.

Není třeba se klimakterického období obávat, jedná se o fyziologické období v průběhu života ženy, trvající několik let, bohužel přinášející i nepříjemné zdravotní potíže, které se dají s pomocí přírodních přípravků zvládnout. Držte se zásady, že klimakteriem život nekončí, a využívejte předností zralého věku.

Menopauza

Premenopauza – období před menopauzou, ve kterém je menstruace ještě pravidelná, ale dochází k poklesu činnosti vaječníků v důsledku hormonálních změn. 

Perimenopauza – období těsně před posledním menstruačním krvácením a asi rok poté. Je charakterizováno nepravidelnou menstruací.

Postmenopauza – začíná přibližně jeden rok po menopauze, toto období je charakterizováno trvalým vymizením menstruace a činnosti vaječníků. Žena již nemůže otěhotnět. Klimakterium se obvykle dostaví mezi 45 a 60 lety.  

Projevy menopauzy

Délka klimakteria, jeho nástup, intenzita a množství příznaků se u každé ženy liší. Svůj vliv mají dědičnost, životní styl a strava, podle některých teorií mají také ženy se světlejší pletí více obtíží. Obtíže spojené s přechodem se mohou objevit dříve u kuřaček. Soubor všech příznaků se nazývá klimakterický syndrom.

Akutní obtíže:

• zkrácení nebo naopak prodloužení ovulačního cyklu  
• slabší nebo silnější menstruace
• návaly horka a pocení (pociťuje až 70 procent žen)
• bolesti hlavy a závratě
• bušení srdce nebo bolest na hrudi
• bolesti kloubů
• podrážděnost, nervozita a únava
• nespavost
• snížení libida

Příznaky mohou být také přechodné:

1. změny tělesné hmotnosti – obvykle tloustnutí
2. sušší sliznice (například pocit písku v očích, suchá rýma a podobně) 
3. sušší sliznice v oblasti ženských pohlavních orgánů (může se projevit například bolestí při sexu, svěděním nebo pálením) 
4. porucha močení a inkontinence (naléhavé nutkání na močení, únik moči)
5. kožní projevy (lámavost nehtů, ztenčení kůže, vyšší tvorba vrásek a podobně)

Metabolické příznaky (chronické, dlouhodobé):

úbytek kostní hmoty, riziko osteoporózy

rozvoj aterosklerózy a s ní i zvýšení rizika srdeční nebo mozkové příhody

Všechny příznaky klimakteria mohou vést ke zhoršení kvality života, a to jak na úrovni psychické, tak i zdravotní. Proto se řada žen rozhodne příznaky spojené s klimakteriem léčit či minimalizovat. Ve chvíli, kdy se u ženy vyskytnou nějaké příznaky přechodu, by mělo následovat vyšetření lékařem, který vyloučí jiná onemocnění (například poruchy štítné žlázy).

Léčba 

Obtíže spojené s obdobím klimakteria může žena řešit buď za pomoci hormonů, nebo nehormonální cestou. Každá z nich má své výhody a rizika a je vždy na doporučení lékaře, kterou cestu pro ženu navrhne. K základním pilířům nehormonální léčby patří úprava stravy a pohyb.

Některým ženám se mohou měnit chutě (mohou zaznamenat například zvýšenou chuť na sladké), důležité je ale vyhýbat se nadměrné konzumaci cukrů, přepalovaných tuků, kofeinu a alkoholu. Strava by měla být bohatá na ovoce, zeleninu, vlákninu a také vápník.

Pomoci mohou i potraviny bohaté na sóju.

Svůj význam má i pohyb a čerstvý vzduch, příznivý vliv má například hormonální jóga. Pokud režimová opatření nepomohou, může lékař doporučit terapii hormony. Hormonální terapie je velice účinná při potlačování některých projevů přechodu. Nese s sebou ale i určitá rizika, a tak o jejím nasazení vždy rozhoduje lékař.

HRT (hormonal replacement therapy nebo také HST – hormonální substituční terapie) spočívá v dodání chybějících ženských hormonů. Přípravků je na trhu celá řada, obsahují buď pouze estrogeny, nebo jsou kombinované (estrogeny, gestageny), liší se způsobem podání (ústy, implantáty, transdermálně), liší se dávkou hormonů.

 

Hormonální terapie prokázala vysokou účinnost při léčbě návalů horka, únavy, nespavosti a pocitů emoční nestability a při zvládání potíží se suchými sliznicemi. Funguje jako prevence osteoporózy.

Hormonální terapie je kontraindikována u žen s karcinomem prsu a s karcinomem děložní sliznice, u pacientek s hlubokou žilní trombózou a těžkým poškozením jater.

U všech žen nad 45 let by se měla provádět mamografie (speciální rentgenové vyšetření prsů) 1x za 2 roky, u žen, které dostávají hormonální terapii, je doba vyšetření zkrácena na 1 rok. Vyšetření je hrazené z fondu ZP. 

Některé ženy odmítají hormonální terapii s obavou, že přiberou. Vědecké studie ovšem nepotvrdily vliv hormonů na přibírání na váze. Větší vliv má životní styl dané pacientky. Stejně tak neexistují „lepší“ a „horší“ preparáty, protože každé pacientce vyhovuje něco jiného.

Další variantou jsou přírodní prostředky obsahující tzv. fytoestrogeny, výtažky z bylin podobné ženským pohlavním hormonům. Jejich účinky jsou sice slabší, mnohým pacientkám ale mohou stačit a nenesou s sebou riziko vedlejších účinků.

Jedná se například o sóju, včelí produkty, červený jetel, anděliku čínskou, meduňku, kontryhel, žen šen, třezalku a podobně (viz níže). 

Léky 

Při léčbě se nejčastěji využívá hormonální substituční terapie (HST). Nejmodernější hormonální preparáty jsou nízkodávkové – při nízkých dávkách hormonu mají maximální účinky.

V současnosti se doporučuje začít nízkodávkovou cyklickou HST již na začátku klimakteria, což navodí pravidelnou menstruaci a zmírní či úplně odstraní výše popisované příznaky.

Později lze přejít na nízkodávkovou nepřetržitou hormonální substituční terapii, při které již k menstruaci nedochází. 

Bylinky 

Často je vhodné vyzkoušet jako alternativu doplňky stravy obsahující přírodní látky podobné svým účinkem ženským hormonům. Některé tyto látky se nacházejí i v léčivých rostlinách a obsahují fytoestrogeny, přírodní látky, které jsou svým účinkem podobné ženským hormonům, a proto pomáhají s obnovou hormonální nerovnováhy.

Andělika čínská – pomáhá odstraňovat návaly horka, pomáhá proti vysušení poševní sliznice, předchází rozvoji osteoporózy. Podobné fytoestrogeny se nacházejí i v sóje a v červeném jeteli.

Červený jetel – pomáhá odstraňovat obvyklé příznaky klimakteria, jako jsou pocení, bušení srdce, poruchy spánku, návaly horka a další. Dále pak může preventivně proti osteoporóze působit i ptačinec, smetankové výhonky, kopřiva.

• Anýz a fenykl – podporují tvorbu estrogenů.
• Mátový čaj – má uklidňující vlastnosti, je vhodný k léčení návalů.
• Bachovy květové esence – modřín: při nedostatku sebedůvěry, hořčice: při bezdůvodné depresi, chmerek: při náladovosti, ořešák: pomáhá se vyrovnat se životními změnami. 

Homeopatika

1. Sepia – při návalech, úzkostných stavech, bolestivém sexu a snížení sexuální touhy
2. Lachesis – při návalech, silném krvácení, nočních potech, děložních křečích a podrážděnosti
3. Pulsatilla – při návalech, nepříjemných emocích a výkyvech nálady
4. Calandula mast – při suchosti pochvy

Domácí léčba, babské rady

Menopauza je naprosto fyziologický děj, a neměla by být proto brána jako nemoc. Avšak u každé ženy probíhá velmi odlišně a jistě lze své tělo na tuto změnu připravit a nenechat nic náhodě. Hlavní je pravidelně navštěvovat svého gynekologa, protože i když žena nemenstruuje, nevyhýbají se jí gynekologická onemocnění včetně nádorů.

Dále je velmi důležité dbát na zdravý životní styl, udržovat se ve fyzické kondici, jíst pravidelně a vyváženě. Strava by měla být bohatá na vápník. Podstatné je rovněž omezit konzumaci alkoholických nápojů a úplně přestat s kouřením.

Vyšetření

Ve chvíli, kdy se u ženy vyskytnou nějaké příznaky přechodu, by mělo následovat vyšetření lékařem, který vyloučí jiná onemocnění, například poruchy štítné žlázy nebo cukrovku.

Před nasazením HRT by měl lékař provést rodinnou anamnézu, zjistit hmotnost pacientky a její krevní tlak. Kromě běžného gynekologického vyšetření by měly následovat jaterní testy, testy na cholesterol, lipidy a glykémii, dále ultrazvukové vyšetření děložní sliznice a mamografie. U rizikových pacientek by měl lékař provést i test na úbytek kostní hmoty.  

Menopauza

Přirozená menopauza se v průměru objevuje u žen v 50 až 51 letech věku. Se stárnutím vaječníků se snižuje odpověď na vyloučené hypofyzární gonadotropiny ( tedy v mozku v oblasti podvěsku mozkového – tj. v tzv. hypofýze – vylučované hormony folikuly stimulující a luteinizační ).

Tato snížená odpověď organizmu na hypofyzární gonadotropní hormony ze začátku projevuje především zkrácením folikulární fáze, a tím i zkrácením celého menstruačního cyklu ( tzv. folikulární fáze menstruačního cyklu začíná prvním dnem menstruačního krvácení, označuje se tak období, ve kterém ve vaječníku začínají růst tzv.

folikuly, které obsahují dozrávající pohlavní buňky – tedy vajíčka ), dále se projevuje menším počtem ovulací ( tedy menším počtem uvolněných vajíček z vaječníků ), sníženou produkcí hormonu progesteronu a větší nepravidelností menstruačního cyklu.

Eventuálně folikul ve vaječníku nereaguje vůbec na vyloučené hypofyzární gonadotropní hormony a bez zpětné vazby na jinak normálně následně vyloučené hormony estrogeny se hladina hormonů gonadotropinů v cirkulující krvi v organizmu značně zvyšuje.

Přitom koncentrace hormonů estrogenu a progesteronu v cirkulující krvi je značně snížena; hladina hormonu androgenu ( tj. androstendionu ) se snižuje na polovinu, ale hladina hormonu testosteronu se v cirkulující krvi snižuje jenom mírně.

Tato přechodná fáze začíná před menopauzou a pokračuje po ní, kdy žena přechází ze svého reprodukčního stádia, a správně se nazývá klimaktérium, i když většina lidí hovoří již také o menopauze.

Termínem předčasná menopauza označujeme stav, který odpovídá ovariálnímu selhání ( tedy nedostatečné produkci hormonů vaječníky ) z neznámé příčiny, které se objeví u ženy před 40. rokem věku. S časnou menopauzou je spojeno také kouření. Expozice záření, cytostatikům ( tedy lékům, které potlačují obranyschopnost organizmu ) a chirurgickému zákroku, který zhoršuje krevní zásobení vaječníků, může také uspíšit nástup menopauzy. Termínem arterficiální menopauza používáme k označení stavu, který následuje po ovarektomii ( tedy po chirurgickém odstranění vaječníků ) nebo po léčebném ozáření pánve, včetně ovarií radioaktivním ozářením, které poškodí vaječníky.

Ženy v menopauze mohou být buďto zcela asymptomatické ( tedy bez jakýchkoliv zjevných klinických příznaků ) nebo mohou mít naopak závažné klinické příznaky. Návaly horka a pocení vzniklé sekundárně ( tedy druhotně ) důsledkem vazomotorické nestability ( tedy nestabilního napětí stěny krevních cév ) postihují až 75 procent žen.

Většina žen má návaly horka déle než 1 rok a 25 až 50 procent déle než 5 let.  Psychologické a emoční příznaky únavy, iritability ( tedy podrážděnosti ), nespavosti a nervozity se mohou vztahovat jak k vzniklému nedostatku hormonů estrogenů v těle ženy, tak ovšem také i ke stresu vyplývajícímu ze stárnutí a změněné životní role.

K únavě a podrážděnosti přispívá nedostatek spánku v důsledku opakovaných návalů horka. Mohou se objevit intermitentní ( tedy občasné, krátkodobé ) závratě, parestézie   ( tak se označuje pocit mravenčení, je to abnormální pocit brnění bez podráždění nervu vnějšími příčinami např.

dotykem ) a kardiální příznaky ( tedy příznaky nesprávné funkce srdce ), jako jsou palpitace ( tedy bušení srdce ) a tachykardie ( tedy rychlá srdeční akce ). U žen v menopauze se také zvyšuje pravděpodobnost výskytu srdečních onemocnění.

Dále se vyskytují dyspareunie ( tak se označuje bolestivý nebo obtížný pohlavní styk ), zvýšená relaxace pánve ( tedy uvolnění pánve ), močová inkontinence   ( tj. porucha funkce močového měchýře a/nebo svěrače močového měchýře provázená mimovolním únikem moči ), cystitida ( tedy zánět močového měchýře ) a vaginitida     ( tj. zánětlivý stav postihující poševní sliznici ).

Běžnými obtížemi jsou nauzea ( tj. nevolnost ), flatulence (  tak se označuje plynatost, což znamená nadýmání spojené s odchodem plynů –větrů, odborně se tomuto stavu říká také meteorismus ), zácpa, průjem, artralgie ( tj. bolesti kloubů ) a myalgie ( tedy bolesti svalů ).

Hlavní zdravotní riziko v období menopauzy pro ženy představuje riziko rozvoje onemocnění osteoporózou ( což je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně, v kostech se vytvářejí póry, dochází v nich k úbytku vápníku a jiných minerálů ).

Přitom nejohroženější jsou ženy štíhlé, bílé rasy, které kouří, užívají hormonální léky za skupiny glukokortikoidů nebo jsou fyzicky málo aktivní. Ztráta kostní tkáně činí po menopauze v průměru 1 až 2 procenta ročně a má za následek četné zlomeniny. Místem primárního postižení jsou především páteřní obratle, které kolabují vpředu, což vede k hrbení pacientky a k bolestem zad. Dalším místem postižení bývají kyčle ( dle literatury až  200 tisíc případů za rok v USA ) a zápěstí. Zlomeniny kostí v těchto případech mohou nastat i při drobném poranění a u žen ve vyšším kalendářním věku dokonce i zcela spontánně bez jakéhokoliv poranění.

Rozpoznání, že pacientka je postižena menopauzou, je obvykle zcela zřejmé již při prvním kontaktu nemocné s lékařem. U mladších pacientek je diagnóza podložena nálezem zvýšené koncentrace hypofyzárního gonadotrofního folikuly stimulujícího hormonu.

Je ovšem třeba nejprve vyloučit endokrinní poruchy ( tedy poruchy žláz s vnitřní sekrecí, které produkují hormony ), například onemocnění štítné žlázy nebo diabetes mellitus ( tedy postižení onemocněním cukrovkou ). Pacientky se symptomatickou osteoporózou ( tj.

s osteoporózou, která se u postižené ženy projevuje manifestními klinickými projevy ) by se měly vyšetřit na jinou možnou příčinu choroby, než je menopauza ( například se může jednat o onemocnění hyperparatyreózou – tedy o postižení nemocného nadměrnou činností příštitných  tělísek )

Léčba pacientek postižených menopauzou musí probíhat několika směry podle manifestních klinických příznaků. Konzultace ženy v menopauze s lékařem, týkající se objasnění fyziologických příčin a obav, strachu a stresů ve vztahu k této nové životní fázi, jsou velice důležité.

Jestliže u pacientky dominují psychické faktory, je indikována psychoterapie, a pokud je to nezbytné, lze jako pomocnou léčbu při depresích, úzkosti, podrážděnosti a nespavosti podat  některé léky ze skupiny antidepresiv, nebo trankvilizérů se slabší účinností a nebo léků ze skupiny sedativ se slabším účinkem. Substituce ( tedy náhrada ) hormonů estrogenů, které vaječníky v období menopauzy produkují v nedostatečném množství, je jedinou důslednou a uspokojující léčbou k udržení tělesných systémů závislých na ovariální hormonální sekreci a k odstranění návalů horka.

K zahájení léčby hormonální substitucí je ovšem nutný výběr vhodných pacientek, je dále nutné stanovit poměr na jedné straně  rizika a na druhé prospěchu této substituční léčby estrogeny a v celém průběhu hormonální léčby je nutné pečlivé sledování pacientek.

Jestliže se sníží intenzita manifestních klinických příznaků ( jako jsou návaly horka a následná nespavost a únava z nočního probouzení ), pocit spokojenosti těchto žen se zpravidla navrátí.

V takových případech, kdy je hormonální léčba s podáváním estrogenů kontraindikována ( tedy nemůžeme ji z nějakých důvodů použít ), zahrnuje léčba snižující návaly horka u žen v menopauze použití některých léků ze skupiny sedativ a hypnotik ( například se používají léky ze skupiny barbiturátů nebo benzodiazepinů ), dále léky ze skupiny progestinů ( například se používá lék medroxyprogesteron acetát v dávce 10 miligramů na 24 hodin podávaný ústy nebo v dávce 100 až 150 miligramů podávaný 1x za měsíc nitrožilní injekcí, nebo se používá lék megestrol acetát podávaný ústy v dávce 40 miligramů na 24 hodin ) nebo také lék klonidin ( v dávce 0,1 miligramů transdermálně – tedy přes kůži ).

Některé klinické příznaky mohou být po nasazení substituční hormonální léčby s podáváním estrogenů reverzibilní ( tedy je možno je vyléčit ), patří sem například symptomatická atrofie pochvy ( atrofie znamená zmenšení normálně vyvinutého orgánu, podmíněné úbytkem buněk nebo zmenšením jejich velikosti, může se jednat o proces fyziologický – tedy přirozený ), vaginitida ( tedy zánět sliznice pochvy ) a atrofické změny dolního močového traktu – zvláště se jedná o zmenšení uretry – tedy močové trubice – a trigona močového měchýře ( trojúhelník tvořený vyústěným dvou močovodů a močové trubice do močového měchýře se nazývá trigonum, tedy doslova trojúhelník ) doprovázených klinickými obtížemi, jako jsou polakisurie ( což znamená  opakované vyprazdňování malého objemu moči v krátkých časových intervalech ) nebo dysurie ( což je pálivá a řezavá bolest vycházející z močové trubice nebo jejího okolí při močení ) a v některých případech dokonce inkontinencí ( tj. poruchou funkce močového měchýře a/nebo svěrače močového měchýře provázenou mimovolním únikem moči ). Prevence hlavního zdravotního rizika pro ženy v menopauze, tedy osteoporózy, vyžaduje rozsáhlou náhradu hormonů estrogenů, jejichž množství přítomné v organizmu u žen v tomto období je nedostatečné. K preventivním opatřením, které pomáhají zabránit vzniku osteoporózy, nezbytně patří vedle pravidelného cvičení, které má vést u ženy ke snížení tělesné hmotnosti, také vhodná odpovídající výživa, zahrnující alespoň základní množství kalcia ( tj. vápníku v množství 1000 miligramů na 24 hodin pro ženy v období před nástupem menopauzy a pro ženy v menopauze léčené substitucí hormony estrogeny, dávka 1500 miligramů vápníku na 24 hodin pak představuje tu nejnižší potřebnou dávku pro ženy v postmenopauzálním období, které nejsou doposud nijak léčeny ). 

Pro ty ženy, které nejsou dlouhodobě v  průběhu běžného dne přiměřeně vystaveny expozici slunečního záření, je indikováno podávání suplementace vitaminu D ( v dávce 600 j dvakrát denně ).

Účinnost a bezpečnost preventivních léčebných opatření, spočívajících v podávání nejrůznějších jiných preparátů, doposud nebyla stanovena ( zkouší se například účinnost podávání fluoridu sodného, kalcitriolu, kalcitoninu, slabých androgenních anabolických steroidů, thiazidů, difosfonátů a 1 – 34 paratyreoidálního hormonu ).

K prevenci pádů je nutné zvážit nežádoucí účinky všech léčiv, které žena v období menopauzy případně užívá, rovněž by se mělo na minimum snížit jakékoliv riziko pádu v domácnosti.  Stále zřetelněji se rýsují léčebné účinky substituce nedostatečného množství estrogenů v organizmu na kardiovaskulární onemocnění u žen v postmenopauzálním období. Dokumentované zlepšení morbidity    ( tj.

výskytu zdravotních komplikací ) a mortality ( tedy počtu pacientů zemřelých na tato onemocnění ) svědčí o tom, že kardiovaskulární mortalita je o třetinu nižší u žen užívajících hormonální substituci estrogeny než u těch, které substituci estrogeny neužívají.

Z velké části je tento příznivý léčebný efekt substituce estrogeny přičítán výslednému zvýšení koncentrace HDL lipoproteinů ( vysokodenzitní lipoprotein – z angličtiny HDL—high density lipoprotein – je jedním z pěti druhů lipoproteinů umožňujících transport tuků a v nich rozpustných látek v krvi, HDL lipoproteiny zajišťují odsun nadbytečného cholesterolu do jater ). I když se u některých žen užívajících estrogeny zvyšuje krevní tlak, což není právě pozitivní efekt této hormonální substituce, toto zvýšení tlaku neznamená současné zvýšení rizika pro cévní mozkovou příhodu.  Podávání hormonální substituce estrogeny probíhá u pacientek v naprosté většině případů cyklicky. Jestliže pacientka nepodstoupila operační odstranění dělohy ( tj. hysterektomii ), přidávají se do cyklu  navíc  hormony progestiny. Hormon estrogen ( zpravidla se používá ve formě konjugovaného estrogenu v dávce 0,3 až 1,25 miligramů na 24 hodin nebo ethinyl estradiolu v dávce 0,02 až 0,05 miligramů na 24 hodin ) se užívá ústy jednou denně od 1. do 25. dne každý měsíc. Hormony progestiny ( například se používá medroxyprogesteron acetát v dávce 5 nebo 10 miligramů nebo lék norethisteron acetát v dávce 2,5 až 5 miligramů ) se podávají rovněž ústy jednou denně, a to pouze od 15. do 25. dne cyklu.

Jestliže nastane u pacientky menstruační krvácení, mělo by se objevit pouze v období, kdy je podávání hormonální substituce vysazeno. V případě, že se krvácení projeví jindy, měla by se provést biopsie endometria ( tedy odběr vzorku tkáně výstelky dělohy k provedení histologického vyšetření ).

Někteří lékaři doporučují provést biopsii endometria před zahájení hormonální léčby estrogeny a potom opět znova v pravidelných ročních intervalech.

Jiní lékaři však doporučují provést tuto biopsii endometria pouze pokud má pacientka nějaké obtíže, protože se jedná o nepříjemný výkon, který navíc zvyšuje náklady na léčbu a má přitom jenom velice nízkou výtěžnost u asymptomatických žen   ( tedy u žen bez manifestních klinických příznaků ).

Podávané dávky hormonů estrogenů se mohou v průběhu substituční léčby zvyšovat nebo naopak i snižovat podle pozorovaných klinických příznaků obtíží. Jestliže se projeví během konce cyklu u ženy návaly horka, dny bez podání léku estrogenu můžeme snížit o 1 den každý měsíc, dokud nenastane úleva.

Alternativní léčebné režimy zahrnují podávání konjugovaných estrogenů v dávce 0,3 až 0,625 miligramů na 24 hodin nebo léku ethinyl estradiolu v dávce 0,02 až 0,05 miligramů na 24 hodin zároveň společně s podáváním hormonálních léků medroxyprogesteronu acetátu v dávce 2,5 miligramů na 24 hodin kontinuálně ( tedy dlouhodobě ).

Špinění ( ve smyslu nevelkého menstruačního   krvácení ) je minimální nebo při tomto léčebném režimu vymizí po několika měsících. Jinou léčebnou možností je substituce estrogenu formou podávání tohoto hormonu transdermálně ( tedy přes kůži ) dvakrát týdně s každodenní nebo cyklicky opakovanou aplikací hormonu progestinu ústy.

V tom případě, že je pacientka po operačním odstranění dělohy, stačí jí podávat samotné estrogeny. Lokální podávání estrogenů        ( jako například ve formě krému s obsahem konjugovaného, přirozeného nebo syntetického estrogenu ) lze použít u atrofických vaginálních změn ( tj. u změn pochvy ve smyslu zmenšení její velikosti ) a u dyspareunie ( tj.

při bolestivém nebo obtížném pohlavním styku ). Lokálně se estrogeny podávají zpravidla následujícím způsobem: jeden aplikátor na noc následně po 5 nocí, poté polovina aplikátoru na noc každodenně po dobu jednoho měsíce, a pak následně čtvrtina aplikátoru 2 až 3krát týdně.

Taková forma léčby napravuje atrofické změny pochvy a udrží zdravý, zrohovatělý vaginální epitel ( tedy poševní výstelku ). Hormon estrogen se po aplikaci rychle absorbuje z poševní sliznice do celého těla.

Podávání injekčního estrogenu ( podává se ve formě preparátu estradiol valerátu v dávce 10 až 20 miligramů injekčně nitrosvalově každé 4 týdny ) je indikováno jenom v ojedinělých případech, takovou výjimku tvoří stav po ooforektomii ( tj. po chirurgickém odstranění vaječníků ).

Kontraindikace léčby estrogeny zahrnují údaj, že se u pacientky v předchozím období vyskytlo některé z těchto onemocnění: estrogen dependentní neoplázie endometria nebo prsu ( tedy nádorové onemocnění postihující výstelku dělohy nebo prs, které je závislé na vlivu hormonu estrogenu ), tromboflebitida ( tj.

zánět povrchových nebo hlubokých žil ) nebo tromboembolie ( tímto termínem se souborně označuje postižení pacienta hlubokou žilní trombózou, většinou postihující hluboké žíly na dolních končetinách, a jejími komplikacemi, jako jsou plicní embolie či postflebitický syndrom ) nebo těžká jaterní choroba, která u pacientky proběhla v minulosti či probíhá v přítomnosti. Existují ještě další relativní kontraindikace hormonální léčby estrogeny.

U všech žen po menopauze by se měla rutinně provádět mamografie ( tj. speciální rentgenové vyšetření prsů ), obzvláště důležitá je pro kontrolu žen, které podstoupily hormonální substituční terapii s podáváním estrogenů. Většina důkazů nasvědčuje pro to, že substituční hormonální estrogenní léčba nezvyšuje u žen v menopauze riziko vzniku onemocnění karcinomem prsu.

Odpovědi na poradny – přírodní léčba

Vážená paní Sedláčková,

já Vám na Váš dotaz nedokážu odpovědět.

Děhel opravdu pomáhá v klimakteriu, pokud příčina klimakterických potíží je v tzv. prázdnotě krve a čchi.

Vzhledem k tomu, že (Sedmero důvěrníků jako nosnou bylinu obsahuje právě Anděliku čínskou (tedy děhel), tak pochybuji, že by Vám samotný děhel pomohl. Příčina Vašich potíží bude zřejmě někde jinde. I když nevím jak dlouho tu směs užíváte, nějaké výsledky lze pozorovat po cca 3 měsících podávání, někdy i zvýšené dávky.

Klimakterium není nemoc. A navíc přírodní medicína nefunguje tak, že nějaká bylinka = řešení problému. Vždy je nutné znát proč se to děje. Klimakterické potíže vznikají, když je v tělo něco v nerovnováze. My jsme si to hezky pojmenovali hormony, ale ty jsou také až vrcholek.

Pokud tedy opravdu chcete své problémy řešit, najděte si dobrého terapeuta, který zhodnotí Váš celkový stav a dle toho nasadí byliny. Jinak budete kupovat produkty ze zaručených rad, které ale pomohli někomu, kdo může mít úplně jinou nerovnováhu, než máte vy.

Pro lepší pochopení něco z moudrých knih (Na frekvenci čínské medicíny)

Klimakterium je období kolem 50. roku života, kdy končí reprodukční fáze, ukončuje se menstruace a dochází k úbytku ženských vaječníkových hormonů (estrogenů), což vede k relativnímu nadbytku mužského hormonu (testosteronu). Z hlediska tradiční čínské medicíny pak dochází k úbytku YIN jak v ledvinách, tak v játrech a srdci.

YIN v tomto případě představuje tekutiny s esencí. Situaci můžeme přirovnat k úbytku oleje a vody v motoru, který se pak velice snadno přehřívá. A právě toto „přehřívání“ je u žen vyjádřeno různými příznaky, nejčastěji to jsou návaly, které se rády opakují.

Rovněž pocity horka, nadměrné pocení, zvláště v noci, bušení srdce, nervozita, podrážděnost, přecitlivělost, pocit sucha v ústech, nespavost, probouzení se v noci, divoké rušivé sny. Dle čínské medicíny jde o tzv. falešné horko, které je způsobeno právě prázdnotou YIN. V zásadě jde o fyziologický stav přeměny v ženském životě.

Problémy, které žena pociťuje v podstatě závisí na tom, jak dostatečnou „výbavu“ celkové YIN má.

O tom, čím si oslabujeme YIN bych tu mohla psát hodiny. Nejvíce stresem a emočním vypětím.

Více Vám touto cestou asi neporadím. Osobně nejčastěji doporučuji směs Svěžest podvečerní pagody. Klidně v dávce 8-0-8 tablet, přičemž první dílčí výsledky mohou být citelné cca po 20 dnech – opět ale závisí na tom, jak jste se rezervoár YIN vyčerpávala.

S pozdravem

Menopauza: kdy přijde? Zeptejte se matky

Zatímco před několika málo desetiletími byl typický věk pro menopauzu kolem padesátky, nebo dokonce ještě před ní, dneska se podle gynekologa Vladimíra Dvořáka z Brna udává, že to bývá v průměru ve dvaapadesáti letech.

Bohužel, neexistuje žádný způsob, jímž by žena mohla její nástup oddálit – zdravý životní styl tady nehraje žádnou roli. Ale má například smysl o něj usilovat, protože díky střídmému jídelníčku a dostatku pohybu nehrozí, že žena hodně přibere – zvýšené ukládání tuků a měnící se postava jsou jedním z projevů klimakteria.

Menopauza, čili definitivní konec menstruace, se navíc neobjevuje ze dne na den, ale její příznaky třeba jako nepravidelná menstruace nebo návaly se objevují někdy až pět let předem – je proto vhodné je zmírňovat pomocí přírodních preparátů, vážnější průběh pak mohou k lepšímu ovlivnit hormony. Jsou pouze na lékařský předpis, žena musí chodit na pravidelné kontroly a rozhodně se nedají užívat preventivně.

Část gynekologů doporučuje, aby už v této době – odborně se jí říká premenopauza – ženy braly hormony, zatím pouze gestageny. Teprve později, až cykly skončí úplně a nastane klimakterium, by se měly doplnit estrogeny.

Nástup ovlivňuje dědičnost

Lékaři už vědí, že doba, kdy se projeví menopauza, je dědičná, a proto by se ženy měly optat svých matek a babiček, jak na tom byly ony, protože to u nich bude mít nejspíše stejný průběh.

Ovlivnit to však mohou i některé další faktory – ukázalo se například, že kouření může vše urychlit. Riziko, že se menopauza projeví předčasně, zvyšují rovněž autoimunitní choroby, jako je snížená činnost štítné žlázy, a klimakterium nastupuje okamžitě také tehdy, pokud si žena musela kvůli nějaké zdravotní potíži nechat odstranit vaječníky.

Vlastní odstranění dělohy například kvůli myomům nebo extrémně silnému menstruačnímu krvácení k přechodu nevede, protože ona sama neprodukuje na rozdíl od vaječníků žádné hormony.

Nové studie však ukazují, že i tato operace může nakonec způsobit, že se přechod objeví dříve, než by nastal přirozeně, a proto se lékaři snaží volit odstranění dělohy až v krajním případě.

Stres za brzkou menopauzu nemůže

Na druhou stranu, mezi předčasným nástupem puberty, první menstruací už třeba v 11 letech a brzkým klimakteriem žádná spojitost není, a naopak, ani pozdní začátek pravidelných cyklů neznamená, že žena bude mít přechod později.

Neprokázala se ani souvislost mezi prožitým stresem a předčasným spuštěním klimakteria. To, kdy u konkrétní ženy nastane, se úplně přesně říci nedá, ale napovědět mohou takzvaná vyšetření hormonálního profilu, vyšetření stojí až několik tisíc korun a ženy si ho musí zaplatit samy.

Menopauza a přírodní léčba

Projevy klimakteria nejsou u všech žen stejné a stejná není ani jejich intenzita. Na některé z nich, jako jsou návaly horka a potu, nervozita, nespavost, bušení srdce či podrážděnost, docela dobře zabírají přírodní prostředky, což je dobrá zpráva pro ženy, které nechtějí nebo nemohou užívat hormonální substituci.

„Velice dobře zabírají přípravky obsahující mateří kašičku, pyl a fytoestrogeny ze sóji a červeného jetele, ale i fytoestrogeny samotné,“ vysvětluje Petr Galle z firmy Vegall Pharma.

Mezi projevy menopauzy patří i další potíže, například vysychání sliznic či bolesti při pohlavním styku. I tady mohou pomoci zmíněné fytoestrogeny neboli přírodní obdoba ženských pohlavních hormonů, případně kyselina hyaluronová, obojí používané lokálně.

Určitý příznivý vliv mohou mít přírodní prostředky i na podporu ukládání vápníku do kostí či snížení odbourávání kostní hmoty. „V tomto případě mám ve své praxi velice dobré zkušenosti s přípravky s fytoestrogeny, nejlépe v kombinaci ze sóji i z červeného jetele,“ říká gynekolog a sexuolog Pavel Turčan z Olomouce.

10 triků jak zvládnout klimakterium

1. Nelekejte se klimakterických příznaků

Typické příznaky přechodu, které se objevují většinou jako jedny z prvních, jsou návaly horka, potu, bušení srdce, někdy až svíravá bolest na hrudi, brnění končetin, zvýšená únava, nervozita, sklon k depresivním náladám, lítostivost, plačtivost, nespavost, atd. Vypadají sice někdy docela hrozivě, ale kromě toho, že vám dokážou život značně znepříjemnit, vaše zdraví vážněji neohrožují. Zhruba jedna třetina žen je navíc téměř vůbec nepocítí. Další třetina je vnímá, ale většinou je označuje za snesitelné a poslední třetina se bez nějaké formy pomoci neobejde.

1. Přistupujte k řešení aktivně.

Nejhorší, co můžete udělat, je sednout si a naříkat nad tím, že stárnete a že už nejste k ničemu, že ostatní lidé z okruhu vašich blízkých jsou spíše proti vám, atd. Pokud zrovna procházíte hormonálními změnami souvisejícími s přechodem, mohou vás uničit citlivější a vnímavější na různé situace.

Může se tak lehce stát, že ku příkladu vtipně míněná poznámka vašeho partnera, která by vás dříve rozesmála a vnímala by jste ji spíše jako projev blízkosti, vám najednou může připadat jako útok vůči vám a může vám to přijít líto.

Rovněž se může stát, že věci, které vás dříve nechávaly klidnou, vás najednou popudí a reakce na situaci může i vám samotné připadat nepřiměřená  a nevhodná, ale prostě to v ten moment nejde zvládnout. Nebojte se, jak již jsme zmínili v prvním bodě, nejedná se o psychické onemocnění, pouze o hormonální změny, se kterými jde něco dělat.

Rada aktivního přístupu k věci zahrnuje zkusit svépomoc (životospráva, dietní změny, zdravý pohyb, péče o vztah a sebe sama, doplňky stravy), případně se nechat vyšetřit u gynekologa a v případě potřeby nasadit adekvátní léčbu.

Většina žen, které se dostanou do období přechodu, začnou spíše přibývat na hmotnosti a kila se jim daří shazovat o něco hůře. Důležité je upravit si stravovací režim tak, aby bylo jídlo rozloženo minimálně do pěti dávek na den s rozestupem 2-3 hodin. Váš jídelníček by měl tedy obsahovat snídani, dopolední svačinu, oběd, odpolední svačinu a večeři.

Skladbu stravy upravit tak, aby v ní bylo více zeleniny a mořských ryb, které obsahují důležité látky s antioxidačními účinky a pomáhají upravit cholesterol. Rovněž je nutné si hlídat energetický příjem. Spalovací schopnost těla se s věkem postupně snižuje, metabolismus je pomalejší, proto je potřeba trochu hlídat i zkonzumované kalorie.

V žádném případě nedržte tzv. hladovějící diety. Jejich efekt je velice krátkodobý a bohužel, neodbouráváte při nich jen tuk, ale i svalovou hmotu, která funguje v těle jako „aktivní spalovna“ a proto po vysazení takové diety vždy následuje tzv. jo-jo efekt, často přiberete ještě více než byl výchozí stav.

Navíc při hladovění můžete být ještě více nervózní a nepříjemná okolí i sama sobě.

1. Hýbejte se, pokud možno, na čerstvém vzduchu.

Aktivním pohybem nejen že podporujete růst svalové hmoty, která vám pak pomáhá lépe odbourávat i tuky, ale rovněž zpevňujete kostru a tělo. Nedostatek estrogenů v přechodu může vést k rychlejším projevům stárnutí organismu.

Žen fyzicky aktivních, dbajících a pečujících o své zdraví, se většinou projevy spojené s přechodem dotýkají méně.

Navíc pod vlivem chybějících hormonů se začíná rychleji odbourávat kostní hmota a vápník z kostí a stoupá riziko řídnutí kostí s následným zvýšením rizika zlomenin, kupř. krčku stehenní kosti, které může skončit až náhradou kyčelního kloubu.

Aktivním pohybem na čerstvém vzduchu a pobytem na sluníčku podporujete tvorbu vitaminu D, podporujícího ukládání vápníku do kosti a zároveň podporujete aktivní přestavbu kostní hmoty tak, aby byla pevnější a odolnější.

Pokud jste s partnerem dosud vychovávali děti a vše kolem se točilo kolem nich a sebe jste poněkud zanedbávali, je nejvyšší čas, aby byla sjednaná náprava.

Ve vztahu je totiž důležité, aby na prvním místě byl životní partner nebo partnerka a aby mezi vámi byl vztah, kdy si i po spoustě společně prožitých let máte co říct. Proto je lepší o vztah pečovat dlouhodobě, nejen v období blížícího se přechodu.

Snažte se s partnerem trávit nějaký čas společně, být pro sebe navzájem důležití, mluvte spolu například i o řešení běžných věcí, atd. Období přechodu je zároveň období, kdy děti odchází z domu, osamostatňují se a žijí si dále svůj život.

Pokud byl váš vztah založený spíše na péči o ně a tato péče byla zároveň i to jediné, co vás s partnerem spojovalo, zalarmujte se, dokud je ještě čas a učte se spolu žít a trávit čas i bez dětí.

1. Přehodnoťte smysl života a životní hodnoty

Opět se vracíme k předchozímu bodu. Jestliže jste dosud péči o děti považovala za smysl svého života a najednou se vám vše hroutí, přehodnoťte své životní hodnoty. Naučte se pečovat nejen o druhé, ale i o sebe a své vztahy.

Pokud zatím nemáte nějakou zálibu nebo volno časovou aktivitu, najděte si něco, co by vás bavilo, co by vám bylo zároveň i zdrojem pocitů spokojenosti.

Rovněž je vhodné alespoň část volného času trávit spolu s partnerem, mít prostě něco společného, co je zdrojem společných zážitků a co vás zároveň sbližuje a učí spoléhat se jeden na druhého.

V případě, že žijete bez partnera, snažte se mít kolem sebe příjemné lidi, které máte ráda a volný čas trávit s nimi. Pokud jste dosud čas na přátele neměla, prostě si jej udělejte. Někdy stačí i málo a vše se může začít měnit k lepšímu.

Do péče o tělo nepatří jen již zmiňovaný pohyb na čerstvém vzduchu. Snažte se svému tělu dopřát i dostatek času na odpočinek a udělat něco pro jeho regeneraci. Zajděte se například občas na masáž, ke kadeřníkovi či na kosmetiku.

Zvláště péče o pokožku je v období přechodu významnější. Pod vlivem klimakterických hormonálních změn bývá kůže méně hydratovaná a zvyšuje se riziko tvorby vrásek.

Používáním vhodné kosmetiky a krémů tak můžete udržet vaši pokožku v dobrém stavu, dokonce i tak, že by někdo jen těžko mohl hádat, kolik je vám doopravdy let.

1. Nestrkejte hlavu do písku. Přechod není strašák nebo bod, ve kterém všechno končí.

Všechny uvedené změny spojené s přechodem se nevyhnou žádné ženě, která se jich dožije. Přechod je prostě neodmyslitelná součást života ženy. Je to fyziologické období, není to žádná nemoc. Není dobré jej vnímat jako noční můru, dělat jakoby neexistoval nebo že vás se to netýká.

Spíše se snažte nebát se a preventivně působit, aby změny, které přináší, nebyly pro vás zdrojem potíží a zdravotních problémů. I když patříte do skupiny žen, která nemá tzv. typické přechodové příznaky (viz bod č.1), ostatní změny se vás dotýkají stejně jako jiných žen. Vhodné je preventivně užívat některé doplňky stravy, např.

 s obsahem mateří kašičky,  fytoestrogenů, minerálů a stopových prvků (např. Sarapis soja, Isoflavon, a další).

1. Nezanedbávejte preventivní prohlídky u lékaře.

Nezbytnou součástí je i prevence. Součástí pravidelné preventivní péče by mělo být minimálně jednou za rok vyšetření u gynekologa, s odběrem stěrů na prevenci rakoviny děložního čípku. V případě potíží může být doplněno i o vyšetření hormonálních hladin  z krve.

Rovněž od 50 let by nemělo chybět ani vyšetření kostí jako prevence řídnutí kostní hmoty (tzv. denzitometrie) a vyšetření na okultní krvácení ze stolice jako prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku.

U praktického lékaře by měla být prevence jednou za 2 roky spojená s vyšetřením krve na cholesterol, hladinu cukru, jaterní testy a základní hodnoty krevního obrazu. Mammografické vyšetření prsou se doporučuje absolvovat rovněž jednou za dva roky, počínaje 45. rokem věku.

Všechna preventivní vyšetření jsou plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

1. Nebojte se případné léčby.

Za situace, kdy se dostanete do stavu, kdy nestačí jenom prevence, ale je nutné, aby váš lékař zvolil některý ze způsobů léčby, nestyďte se za to. Rozhodně je lepší něco užívat a zabránit tak další likvidaci zdraví a vašich vztahů, nebo alespoň trápení sebe sama. Někdy postačí léčba nehormonální, jindy je vhodná léčba hormony.

Pokud je léčba, včetně té hormonální, správně nasazená a lékař vás pravidelně sleduje, mělo by být vše v pořádku a léčby se není potřeba bát. V případě pochybnosti o správnosti léčby se můžete poradit i u jiného lékaře. V některých složitějších případech je dobré znát názor i jiného odborníka.

V medicíně může existovat více způsobů léčby a všechny mohou být správné. Pokud se pro některý z nich po konzultaci s lékařem rozhodnete, je dobré tyto způsoby nemíchat dohromady a řídit se podle zásad jednoho z nich. Kombinace různých přístupů nemusí vést k očekávanému výsledku a někdy může být i na škodu. Důležité je nečekat a konat.

Moderní není trápit se, moderní je žít naplno i období přechodu.

Připavil:

MUDr. Pavel Turčan –  odborný ženský lékař a sexuolog

Centrum MEDIOL, s.r.o., Olomouc