Současné řádění nového koronaviru a nemoci COVID-19 přidusilo celý svět: doplácí na něj globální ekonomika a ve spárech paniky už se ocitli i Češi. Není to přitom tak dlouho, co byla společnost burcována kvůli jiným epidemiím: palcové titulky hlásaly apokalypsu způsobenou viry ptačí nebo prasečí chřipky a veřejnost děsily zkratky SARS a MERS.
Jak tahle nakažlivá rendez-vous lidstva s moderními mory dopadla? Dali jsme si tu práci a zjistili, co se stalo s epidemickými strašáky posledních let.
SARS
Závažný akutní respirační syndrom, nebo také syndrom náhlého selhání dýchání. Epidemii, která zachvátila východ Asie v půlce listopadu 2002, měl na svědomí taktéž koronavirus, ovšem jiného typu. Nemoci způsobené virem SARS-CoV tehdy podlehlo téměř 10 procent nakažených a u většiny pacientů měla velmi závažný průběh.
Konečná bilance se zastavila na osmi tisících infikovaných a 774 mrtvých. Nákaza se postupně rozšířila do 30 zemí světa, ale její ohnisko zůstalo v Číně. Tam se také díky přísným protiepidemickým opatřením (především důsledné karanténě) podařilo virus na jaře 2003 dostat pod kontrolu.
S jedinou výjimkou – v roce 2004 nedodržela mladá doktorandka v pekingském Národním virologickém institutu bezpečnostní procedury a nakazila se při výzkumu živého viru SARS-CoV. Nemoc od ní chytilo osm dalších lidí a její matka na onemocnění zemřela.
Napodruhé se ale úřadům podařilo dostat virus rychle pod kontrolu a během měsíce bylo po všem. Od té doby se nemocí SARS nikdo nenakazil.
Ptačí chřipka
Na přelomu tisíciletí se začaly v Číně objevovat případy nakažení člověka agresivními a vysoce patogenními viry ptačí chřipky. Influenza typu H5N1 měla u lidí velmi závažný průběh a vysoké procento nakažených zemřelo.
S šířením nákazy mezi drůbeží kolísaly i počty nemocných mezi lidmi, a ačkoli nebyl potvrzen případ přenosu ptačí chřipky z člověka na člověka, panika byla nakažlivější než samotný virus. Světová zdravotnická organizace (WHO) ptačí chřipku dosud sleduje a každý rok zaznamená několik případů nákazy, v současnosti hlavně kmeny H7N9 a nově i H7N4.
Prasečí chřipka
V březnu roku 2009 se v Mexiku objevil nový typ chřipky, později identifikované jako kmen influenzy H1N1, respektive A/H1N1. Odborné kruhy brzy upustily od nazývání chřipky „prasečí“ a používají název mexická, protože s výzkumem nové mutace viru se ukázalo, že virus obsahuje geny lidské, ptačí i prasečí chřipky.
Během prvních měsíců virus mutoval a ze zpočátku alarmující úmrtnosti, hlavně na území Mexika, se do konce roku dostal na mnohem nižší čísla. Například ve Spojených státech, kam se nákaza rychle rozšířila, za celý rok 2009 zemřelo 0,02 procenta nakažených.
Během roku 2010 se mexická chřipka dál šířila světem, potvrzené případy zaznamenaly v podstatě všechny země světa a naprostá většina i případy smrtelné.
Potvrzené případy mexické prasečí chřipky ve světě | Repro Wikipedia
Na jaře 2010 začaly první hromadné vakcinace, například na Kubě nebo v Kambodži. V polovině roku 2010 WHO označila pandemii mexické chřipky za ukončenou. Potvrzených nákaz virem H1N1 bylo celkem 18 500, ovšem testování zdaleka neprobíhalo plošně.
Údaje WHO nebo amerického Úřadu pro kontrolování nemocí (CDC) hovoří celkem o desítkách milionů nakažených a více než o 284 tisících mrtvých. Virus sice od roku 2010 nadále nemutuje, ale v populaci se nepřestává vyskytovat: stal se běžným sezonním virem zodpovědným i za chřipkovou epidemii v Česku.
(Sezonní chřipka ročně po celém světě zabije podle WHO na 650 tisíc lidí.)
MERS
Závažná nemoc, která jako chřipka začíná, pokračuje vážným zápalem plic a končí selháním ledvin, vyděsila svět v roce 2012. Tehdy toto onemocnění způsobené taktéž koronavirem, ovšem typu MERS-CoV, začalo kosit obyvatele na Blízkém východě.
Absolutní čísla u MERS nejsou tak závratná, po celém světě se nemocí nakazilo necelých 2500 lidí, ovšem více třetina z nich zemřela. Horší statistiku má z novodobých epidemií pouze ebola. MERS se na rozdíl od SARS nepodařilo dodnes dostat pod kontrolu a případy nákazou se objevují stále: naposledy na přelomu roku 19 nakažených a devět mrtvých v Saúdské Arábii.
Zika
Horečka zika, přenášená komáry, za sebou sice nenechává stopu stovek nebo tisíců obětí, ale celý svět před pěti lety děsila i navzdory tomu. Vysoké riziko nákaza znamenala pro těhotné ženy, kterým se po prodělání nemoci rodily děti s nevyvinutým mozkem.
Vývojovou poruchu nazvanou mikrocefalie související s virem zika zaznamenala WHO u 2439 dětí, nakaženo bylo přes milion dospělých.
Zika se šířila epidemicky v roce 2015 a 2016 hlavně v Jižní Americe – potom začaly vlády jednotlivých států aktivně bojovat s komáry a počet případů klesl.
Nakažení zikou se ale objevují dál, naposledy loni na podzim ve Francii, na pobřeží mezi Marseilles a Nice.
Ebola
Tato krvácivá horečka je jednou z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Poprvé se objevila v roce 1976 v rovníkové Africe a v následujících desetiletích tam propukla nákaza ještě několikrát.
Ebola s sebou vždy nesla vysokou nakažlivost a obrovskou letalitu: na nemoc umírala polovina až 90 procent nakažených. Zároveň se jednotlivá vzplanutí eboly v historii dařilo držet relativně pod kontrolou a nikdy se nenakazilo víc než 500 lidí – tedy až do roku 2014, kdy se západní Afrikou začala šířit epidemie způsobená filovirem ebola.
Tamní vlády i mezinárodní organizace s ní bojovaly celé dva roky a nakonec měla na svědomí téměř 30 tisíc nakažených a víc než 11 tisíc mrtvých. V roce 2016 se nákazu na několik let podařilo dostat pod kontrolu, ale posléze se znovu objevila a v Kongu a Ugandě od té doby WHO eviduje dalších více než tři tisíce nakažených a přes dva tisíce mrtvých.
AIDS
Myslíte si, že do tohoto výčtu nepatří? Naopak. Virus HIV je největší epidemie moderní doby, která má ve světě od konce 80. let na svědomí 37 milionů životů.
Dnes už sice máme – i díky českým vědcům – přístup k antivirotikům, která pomáhají virus HIV u nakažených držet pod kontrolou, ale problém trvá a navzdory rasistickým předsudkům rozhodně netrápí jen Afriku. V počtu nakažených jsou například Rusko nebo Litva před státy jako Niger nebo Somálsko.
V uplynulém desetiletí tak přesahoval počet obětí ročně jeden milion. Ještě jednou: milion lidí ročně zemře na AIDS. A oproti koronaviru, SARS nebo ebole má i v Česku na svědomí stovky mrtvých. Než stát ve frontě na roušky, raději zainvestujte do balíčku kondomů!
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE |
- Kolik případů respiračních onemocnění v MS kraji evidujete? Které okresy jsou pak zasaženy nejvíc?
- Co respiračními onemocněními rozumíme, jak jsou v celkovém množství zastoupeny a která jsou závažnějšího charakteru?
- Kolik případů chřipky s vážným průběhem bylo, je do 5. kal. týdne 2018 ? Jak to s pacienty aktuálně vypadá?
- Je výhoda že mrzne? Šíří se tak chřipka méně?
- Jak je na tom v 5. kal. týdnu 2017 MS kraj v porovnání s ostatními kraji?
- Co se váže k vyhlášení epidemie chřipky-jaká opatření?
- Jaký lze předpokládat vývoj? Případů bude přibývat, chřipkové období bude, nebude vrcholit, je v rozjezdu…
- Srovnání se stejným obdobím v loňském roce?
- O chřipce obecně – počty nakažených ročně v rámci ČR, rizikové skupiny, smrtnost…
- Prevence
- Pokud možno vyhnout se kontaktu s nemocnými
- Máte-li chřipku, zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními
- Nechoďte na místa s velkou koncentrací lidí
- Myjte si často a opakovaně ruce
- Při zdravení vyhněte se podávání rukou, objímání, líbání
- Zvyšujte svou odolnost správnou životosprávou
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje eviduje v 5. kalendářním týdnu t.r. nemocnost na ARI 1757 př./100 tis. obyvatel. Tato nemocnost je mírně nad celorepublikovou nemocností. V minulém týdnu došlo prakticky k nárůstu ve všech věkových skupinách s výjimkou věkové skupiny 25-59 let. Nejvyšší nemocnost je u nejmenších dětí (0-5 letých) kde dosáhla téměř 6000 př./100 tis. Pokud jde nemocnost v jednotlivých okresech nejvíce nemocných je na Opavsku, Frýdecko-Místecku, Ostravsku a Karvinsku.
Pokud jde o chřipkovou sezonu hovoříme o akutních respiračních infekcích, způsobenými jak nechřipkovými (rhinoviry, RS virus atd.), tak chřipkovými viry. O onemocnění chřipkou můžeme hovořit v případě, že se jedná o laboratorně prokázané onemocnění. Chřipka patří k závažnějším onemocněním, zejména pak pokud dojde k jejím komplikacím, tj.k zánětu plic, srdce atd. Závažnější průběh bývá zpravidla u osob trpících jiným chronickým onemocněním srdce, plic, ledvin, cév atd.
V chřipkové sezóně 2017/2018 bylo KHS MSK dosud hlášeno 7 závažných případů chřipky, které vyžadovaly léčbu na JIP či ARO, 1 osoba zemřela. Jednalo se o osoby ve věku nad 60 let, trpící jiným závažným onemocněním, nikdo nebyl očkován. Většina případů byla způsobena chřipkou typu B. V loňské chřipkové sezoně bylo celkem hlášeno 73 závažných onemocnění, z toho bylo 20 úmrtí. Jen za měsíc leden bylo hlášeno 49 závažných případů chřipky. Loni dominovala chřipka A H3N2.
Vědecké názory na šíření chřipky v zimních měsících se různí. Virus je mnohem stabilnější a vydrží déle na studeném a suchém vzduchu. Během mrazivého počasí se virus chřipky šíří dále.
MSK zatím nepatří ke krajům s nejvyšší nemocností. Nejvyšší nemocnost mají kraje Liberecký (2151), Jihočeský (1981).
Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje doporučila zdravotnickým zařízením, domovům pro seniory a lázním zákaz návštěv po dobu trvání chřipkové epidemie a průběžně informuje občana na svých webových a fb stránkách o vývoji epidemiologické situace a protiepidemických opatřeních.
Jako každým rokem tak i v letošní sezoně lze předpokládat nárůst onemocnění, vrcholu epidemie nebylo zatím dosaženo. Chřipková epidemie zpravidla trvá cca 6-8 týdnů.
V loňském roce k nárůstu ARI onemocnění došlo dříve, nejvyšší nemocnost byla zaznamenána ve 3.-4. kal. týdnu, přičemž pozvolný nárůst byl již od 38. kal týdne roku 2016. V loňském roce však nedominovala chřipka typu B, která se pomaleji šíří. V loňském roce převládala chřipka typu A.
Chřipka je akutní onemocnění dýchacích cest, které se přenáší zejména kapénkami při kýchání, kašlání, ale i nepřímo kontaktem s potřísněným povrchem, kde virus přežívá podle druhu povrchu od 8-24 hodin. Chřipka není běžné nachlazení, k jejím příznakům patří vysoká teplota, suchý dráždivá kašel, bolesti svalů, kloubů. Pokud jde o komplikace chřipky patří zde zánět plic, srdce, průdušek. V minulém kalendářním týdnu bylo v MSK hlášeno 1% komplikací. K rizikovým skupinám patří malé děti, a dále osoby trpící chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin, diabetici atd.
Cílem protiepidemických opatření je snížit přenos chřipky a dalších respiračních onemocnění v kolektivu. Nejúčinnější prevencí je samozřejmě očkování avšak v době epidemie je očkování poněkud problematické, jelikož tvorba protilátek trvá cca 14 dnů a v této době již může dojít k nákaze.
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Vývoj v dodávkách chřipkových vakcín a antivirotik v letech 2008–2012
CHŘIPKA
Chřipku definujeme jako vysoce nakažlivé onemocnění virového původu s náhlým nástupem provázeným vysokou horečkou, bolestmi kloubů, svalů, hlavy, postižením dýchacích cest s možnými komplikacemi, v těžkých případech s letálním koncem.
Ročně onemocní chřipkou až 15 % světové populace. Onemocnění typicky probíhá v epidemiích, dvakrát za rok proběhne epidemie sezónní chřipky, v zimě na severní polokouli a v létě na polokouli jižní. Z historie je dobře známo i rozšíření tohoto onemocnění na populaci celé zeměkoule, tedy pandemie.
Symptomy typické pro onemocnění chřipkou popsal jako první řecký lékař Hippokrates a do doby okolo roku 415 př.n.l. se datuje snad i první zaznamenaná pandemie chřipky. Další doložené písemné záznamy o epidemii chřipky jsou z konce dvanáctého století. V průběhu 14.
a 15. století proběhla pandemie chřipky šířící se z Asie přes Afriku do Evropy. Ze 17. století pocházejí záznamy dokládající přítomnost chřipkové epidemie i v Americe. Ve 20.
století první a z pohledu úmrtnosti také nejničivější pandemie proběhla v letech 1918 -1919, bývá také označována jako tzv. španělská chřipka (A H1N1).
Tato pandemie postihla téměř čtvrtinu světové populace a chřipce podle odhadů podlehlo 20 -40 milionů obyvatelstva, tedy mnohem více, než zahynulo v důsledku světového válečného konfliktu v letech 1914 – 1918. (1)
Původcem chřipkového onemocnění je chřipkový virus rodu Influenza, čeleď ortomyxovirů, který se vyskytuje ve třech typech: A, B, C (Influenza virus A, B, C). Mezi epidemiologicky nejzávažnější patří chřipkový virus typu A, který má pandemický potenciál. Naopak epidemiologicky nejméně závažný, bez pandemického potenciálu je chřipkový virus typu C.
Genom viru tvoří jednořetězcová RNA (ribonukleová kyselina) negativní polarity. Jedinečným rysem těchto virů je segmentovaný genom, virus chřipky typu A i B obsahuje 8 segmentů RNA uložených ve formě ribonukleoproteinu, virus chřipky typu C nese segmentů pouze 7.
Strukturou jsou si tyto viry velmi podobné, virus chřipky typu A a B nese na povrchu dva glykoproteiny – HA (hemaglutinin) a NA (neuraminidázu), virus chřipky typu C pouze jediný glykoprotein, který má vlastnosti esterázy.
Tyto povrchové glykoproteiny jsou zodpovědné za vazbu na povrch hostitelské buňky a vstupu do ní na počátku replikačního cyklu, a naopak na konci replikačního cyklu za uvolnění hotové virové partikule z povrchu buňky. (1)
Úspěšnost šíření chřipkových virů je založena na dvou typech antigenních změn. Antigenní posun (drif) se objevuje u chřipky A i B a znamená menší změnu antigenních vlastností viru, která způsobuje opakování epidemie v 1-3 letých intervalech, umožňující reinfekci osob, které již nákazu daným typem prodělaly.
Antigenní zlom (shift) je závažnějším typem antigenní změny, vyskytujícím se jen u virů chřipky A. Znamená objevení se v lidské populaci nového chřipkového viru, obsahujícího nový charakter hemaglutininu (nebo hemaglutininu i neuraminidázy). Nový subtyp se objevuje náhle a jeho šíření má obvykle pandemický charakter.
Tato změna nastává za 10 a více let. (2)
Nemoc se šíří kapénkovou infekcí a zdrojem bývá nakažený člověk na konci inkubační doby (18-72 hodin), k přenosu onemocnění může dojít i nepřímo po dotyku předmětů, které byly kontaminovány nakaženou osobou. Nejvyšší vnímavost bývá u dětí, dále u oslabených dospělých a seniorů. Prodělané onemocnění přináší dlouhodobou, přísně typově a kmenově specifickou imunitu.
Průběh onemocnění bývá těžší u starších, chronicky nemocných pacientů s astmatem, bronchitidou, diabetem, onemocněním kardiovaskulárního aparátu, onemocněním ledvin, obezitou, poruchami imunity. U takto chronicky nemocných je nutné na chřipku nahlížet jako na závažné, často život ohrožující onemocnění, které může končit i úmrtím postižených osob.
Primární komplikace onemocnění může způsobit přímo virus chřipky, nebo sekundárně následná bakteriální infekce.
Nejtěžší primární komplikací chřipky je chřipková pneumonie, která má prudký nástup po začátku onemocnění a může skončit smrtí i u mladého, chronickým onemocněním nezatíženého organismu.
Další primární komplikací chřipky může být myokarditida, perikarditida, myositida s myoglobinurií, encefalitida, meningitida. Druhotná komplikace vzniká jako důsledek rozsáhlého poškození epitelu dýchacích cest, které umožní snadný průnik bakteriální infekce do dolních cest dýchacích.
Podle statistických údajů v období mírné chřipkové sezóny je úmrtnost 8 lidí na 100 000 obyvatel, tyto údaje se mění v období chřipkových epidemií, kdy se počet úmrtí zvyšuje na 44 osob na 100 000 obyvatel.
V České republice v letech 1982–2000 došlo v průměru k 2 661 úmrtím na chřipku, což představuje 2,17 % všech úmrtí za dané časové období.
V Evropské unii, bereme-li v úvahu přibližný počet obyvatel 500 milionů, zemře na onemocnění chřipkou za jeden rok 125 000 obyvatel. (1)
Základem prevence onemocnění chřipkou je každoroční vakcinace populace. Očkování proti chřipce se provádí od čtyřicátých let 20. století. Očkování proti chřipce zabrání vzniku onemocnění u dospělé populace ze 70 až 90 %.
I když očkování nepřináší stoprocentní ochranu proti onemocnění, bývá průběh onemocnění očkované populace mírnější a komplikace nebývají tak časté.
Právě pro tyto důvody bývá očkování doporučováno rizikovým skupinám obyvatelstva (senioři nad 65 let, chronicky nemocní, děti do pěti let, těhotné ženy, zdravotníci) a pro vybrané rizikové skupiny obyvatelstva je plně hrazeno zdravotními pojišťovnami.
Očkování je nutné každoročně opakovat, jednak z důvodu poklesu koncentrace protilátek přibližně po šesti až devíti měsících a dále pro každoroční úpravu vakcíny podle aktuálního výskytu chřipkových virů. (3)
V České republice je proočkovanost populace nedostatečná, kolem pěti procent, v Evropské unii je očkováno v průměru 20 % populace. I proto byl vytvořen národní akční plán na zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce. (4)
Očkování proti sezónní chřipce již začalo
Víte co je infekční chřipka?
Chřipka je nejčastější akutní horečnaté onemocnění, které se velmi rychle šíří v lidské populaci a je způsobené neustále se měnícím virem. Každoročně postihne 10% světové populace a v době pandemie dokonce 40 až 50%.
Kvůli častému výskytu považuje chřipku laická (ale často i odborná) veřejnost za banální nemoc. Většinou se projevuje klinickými příznaky jako je únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy, kašel, sekrece z nosu.
Na rozdíl od běžných virových infekcí horních cest dýchacích je chřipka závažnou chorobou, která může mít smrtelný průběh.
Prevence proti chřipce
Jedinou vysoce účinnou prevencí proti chřipce je očkování. Je užitečné chránit zejména pacienty s chronickým onemocněním, ale očkování určitě ocení i zdravý člověk, jehož může uchránit před zbytečnými zdravotními potížemi.
Kdy se nechat očkovat
Očkování proti chřipce se u dospělých provádí každý rok aplikací jedné dávky vakcíny ještě před obdobím chřipkové epidemie, neboť očkovaný je spolehlivě chráněn teprve za 14 dní po aplikaci vakcíny. Očkovat se ale může i během chřipkové epidemie, je ovšem nutné počítat s možností snížené účinnosti vakcíny.
Inkubační doba chřipky se totiž pohybuje v rozmezí od jednoho do čtyř dnů, ale vytvoření ochranných protichřipkových protilátek po vakcinaci trvá přibližně 14 dnů.
Jednoduchá matematická úvaha tedy napovídá, že epidemická špička může být za námi dříve, než se staneme imunními vůči chřipce i po dnešní aplikaci vakcíny. Pokud se tedy pacient nechá očkovat proti chřipce v době epidemie, vakcína mu nemusí poskytnout ochranu, kterou by očekával.
Na druhou stranu ale nelze říct, že vakcína bude zcela neúčinná. Záleží na tom, za jak dlouhou dobu po vakcinaci je organismus chřipkovému viru vystaven.
Proč naši lékaři očkování doporučují?
Výzkumy prokázaly, že očkování proti chřipce u mladších lidí snižuje nemocnost 5–6× v porovnání s neočkovanou populací. U pacienta oslabeného sezónní chřipkou je navíc větší riziko nákazy chřipkou pandemickou (např. prasečí chřipkou). Je-li pacient očkován proti sezónní chřipce, lze snáze diagnostikovat chřipkové obtíže vyvolané pandemickým virem.
Tuto sezónu máme v nabídce vakcínu proti chřipce, která nyní chrání proti většímu počtu cirkulujících virů chřipky. Proti chřipce je možné vakcínou očkovat osoby od 3 let věku a starší.
- Cena za očkování:1 ks objednané vakcíny včetně aplikace stojí 570 Kč.
- Klienti s programem BASIC platí pouze očkovací látku v hodnotě 270 Kč (pacienti nad 65 let věku, po splenektomii nebo transplantaci krvetvorných buněk, pacienti kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév nebo dýchacích cest nebo ledvin nebo diabetem, budou naočkováni zdarma.)
- Klienti s vyšším programem péče mají očkování zdarma.
- Pokud máte zájem o individuální očkování, kontaktujte naši recepci v předstihu telefonicky na čísle: +420 235 360 133.
- Tým CM
Chřipka letos zůstane ve stínu koronaviru. Její sezona bude mírná, výrazně pomáhají epidemická opatření
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Česko chřipka chřipková sezóna koronavirus koronavirus v Česku Státní zdravotní ústav
Loni bylo kolem poloviny ledna nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest asi 1050 na 100 000 obyvatel. V současnosti se ale Česko potýká s epidemií koronaviru.
Epidemie chřipky přichází každoročně, obvykle v lednu nebo na počátku února. Onemocní až deset procent dospělých a pětina dětí.
V současné sezoně zatím nebyl při laboratorních vyšetřeních zaznamenán žádný případ viru chřipky. To ale samozřejmě nemusí znamenat, že se v Česku chřipka vůbec nevyskytuje.
„Chřipkovou aktivitu lze však i vzhledem k obdobné situaci v Evropě odhadnout na minimální,“ napsala Doláková.
Nejhorší na světě jsme kvůli antigenním testům a nedodržování opatření, říká Blatný
Číst článek
Méně nemocných s akutními respiračními infekcemi, které nesouvisí s nákazou novým typem koronaviru, může být i kvůli opatřením, která v zemi v souvislosti s epidemií koronaviru platí.
Podle Dolákové hrají tato opatření, jako je práce z domova, distanční výuka na školách či nošení roušek, nemalou roli, ale nelze na ně zcela spoléhat.
Při nákaze koronavirem a propuknutí nemoci covid-19 může mít člověk příznaky podobné chřipce.
„Pokud bychom odhadovali, jaká bude chřipková sezona na základě zkušeností z jižní polokoule, mohli bychom se opřít o zkušenost, kdy v zemích významně zasažených epidemií covid-19 byla incidence viru chřipky nevýznamná a chřipková sezona mírná,“ dodala Doláková.
U lékaře desetina populace
Česko se do loňského jara potýká s epidemií koronaviru, dosud testy v Česku odhalily přes 800 000 případů této nákazy a k pátečnímu datu zemřelo 12 800 lidí.
Státní zdravotní ústav v minulé sezoně na přelomu let 2019 a 2020 zaznamenal 296 závažných případů chřipkové infekce, kdy museli být pacienti hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Z nich 58 infekci podlehlo. Kvůli chřipce či nachlazení šlo v minulé sezoně k lékaři 1,15 milionu lidí, tedy téměř 11 procent populace.
V sezoně na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo v Česku praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou 996 000 lidí. Z toho 625 muselo být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo. Lékaři odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba 1500 až 2000 úmrtí.
Základní informace o koronaviru →
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Chřipkové období je tady. Co ji vlastně způsobuje a jak se proti ní obrnit?
Chřipka o sobě dává pořádně vědět během každého roku. Viry chřipky se totiž přenášejí opravdu velmi lehce, pokud se nakazíte, můžete ji šířit i v případě, že nepociťujete žádné její příznaky. Jde přitom o závažné onemocnění, kterým se nakazí 5 až 15 % populace. Nejdostupnější ochrana proti této nemoci a zároveň také nejdostupnější je očkování.
Kdy začíná chřipková sezona?
Její start je právě v říjnu a zpravidla trvá až do konce dubna. Chřipka klinicky probíhá jako akutní zápalové onemocnění horních dýchacích cest. Její nástup je obvykle pozvolný, z plného zdraví. Často je její start provázen zimnicí, bolestmi hlavy, stoupá i teplota, a to na 39 až 40 ºC. Nemocný má také bolesti svalů a kloubů, dráždivý kašel, pocit sucha a škrábání v hrdle.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v souvislosti s nadcházející chřipkovou sezonou upzorňuje na potřebu zvýšené ochrany proti viru chřipky v rizikových skupinách. Je tudíž velmi důležitá zvýšená informovanost společnosti. Chřipka se totiž velmi často zaměňuje s jinými, méně závažnými chorobami.
Jediným cílem virů je jejich množení a dělají to s pomocí kapiček, kterými se dostávají do dýchacích cest, napadají buňky, množí se a rozšiřují do celého těla.
Odborníci varují před jejím podceňováním. Může totiž způsobit vážné zdravotní komplikace, jako je zánět středního ucha, bakteriální zápal plic, ale v některých případech také komplikace, které mohou postihnout srdce nebo nervový systém. Dostavit se mohou i křeče, zápal mozku nebo může i chronicky selhat některý orgán a dokonce v závislosti na komplikacích může dojít i ke smrti.
Pokud má chřipku gravidní žena, pak se může stát, že se jí díky infikováním virem chřipky narodí dítě s velmi nízkou porodní hmotností, může ale také dojít k potratu nebo k narození mrtvého plodu.
Kde se vlastně bere?
Viry jsou nejjednodušší živé organismy, které nemají vlastní buňky, a tak na svoje množení využívají buňky jiných organismů. Jde o nejmenší známé organismy, přibližně 200 tisíc chřipkových virů poskládaných vedle sebe by vytvořilo řadu dlouhou jen přibližně jeden centimetr
Chřipkové viry se dělí do třech základních skupin, které jsou označovány prvními písmeny abecedy. Každá skupina má přitom ješt několik dalších kmenů, které se od sebe liší svými jednotlivými vlastnostmi a schopností vyvolat onemocnění.
Viry A a B jsou nejčastějšími původci každoročních epidemií, skupina C pak vyvolává pouze mírnější způsob onemocnění. Obecně jsou viry A a C nakažlivé jak pro člověka, tak i pro některá zvířata, virem typu B se zase může nakazit pouze a jen člověk
Pravidla pro silnější imunitu
- přestaňte s kouřením
- pravidelně doma větrejte
- oblékejte se přiměřeně teplotám, které venku panují
- každý den jezte ovoce a zeleninu, hlavně tu, která má vysoký podíl vitamínu C – jablka, citrusy, papriku, křen, česnek
- zkuste co nejvíce spát
- pravidelně cvičte nebo choďte na procházky
- pijte vodu, neslazené čaje a nápoje, pomáhají totiž zvlhčit sliznice
- myjte si ruce
- otužujte se, ale s rozumem