Kapsaicin: poklad ukrytý v pálivých paprikách

Kapsaicin: poklad ukrytý v pálivých paprikách Dr. Daniel Zagst

Může se to projevovat pocením, pocity pálení, zvýrazněním chuti určitých jídel, nebo také kombinací všech tří účinků. Pálivá jídla získávají svou vlastnost díky sloučenině kapsaicin. Ten se nachází v různých formách v jakémkoliv jídle nebo v zelenině, i když se zrovna neprojevuje nějakým „pálením“. Nový výzkum o účincích kapsaicinu na lidi nám odhalil mnoho jeho léčebných účinků, jež mohou kořeněná jídla vykazovat. Přidávání koření do vašich oblíbených jídel nejenže zlepšuje jejich chuť, ale možná i zlepšuje vaše zdraví.

Čím pálivější, tím lepší

Přestože chemická sloučenina kapsaicin je sama o sobě bez barvy i bez zápachu, bývá všeobecně spojována s pálivými paprikami. Právě ty totiž mohou obsahovat nejvyšší množství kapsaicinu, jež se v jídle vyskytuje v přírodní podobě. Jeho množství bývá definováno prostřednictvím tzv indexu Scoville, kdy čistý kapsaicin má hodnotu 16 000 000 jednotek.

Ty nejpálivější papriky na světě dosahují ale pouze hodnot 1,5 – 1,6 miliónu Scoville, běžné odrůdy Jalapenos nebo kayenský pepř (tj. chilli papričky) mívají rozsah pouze mezi 8 000 až 50 000.

Začátečníkům se doporučuje přecházet na kořeněná jídla postupně – začít malými dávkami a přidávat s postupující tolerancí – není ale nutné kazit jídla přidáváním příliš velkého množství koření.

Tlumí bolest

Chemická struktura kapsaicinu vyvolává dráždění zakončení nervů citlivých na bolest, takže po jeho požití nebo aplikaci na kůži se ozývá bolest nebo pálení. A přestože ve skutečnosti nenastalo žádné popálení, podrážděné neurony uvolňují neurotransmitery nazývané Substance P, které zajišťují přenos pocitu bolesti do mozku.

Tento princip působení kapsaicinu se ukazuje být cenným v případech jeho použití jako přírodní prostředek proti bolesti. Spotřebovává se přitom mnoho Substance P a tak může docházet ke snížení signálů bolesti, vysílaných do mozku.

Krémy s kapsaicinem jsou díky tomu velmi účinné pro úlevu od artritidy, bolesti svalů nebo nervových zakončení.

Zdravé řešení nadváhy

Aplikace kapsaicinu vyvolává přechodné zvyšování tělesné teploty a může dokonce tělo přepnout ze spalování sacharidů na spalování tuků. Je to také s největší pravděpodobností způsob, jak kayenský pepř napomáhá regulaci krevního cukru po jídle. Kapsaicin navíc i způsobuje, že se cítíte dříve nasycení a vede to ke snižování objemu snědeného jídla.

Dietní změny pak nemusí být obtížné realizovat. Studie prováděná u myší prokázala, že jakmile se kapsaicin dostal do tenkého střeva, zvýšil se metabolismus tzv. hnědého tuku. Tento bývá spojován i se zvýšením energetického výdeje a s všeobecným ubýváním tuku v těle.

Pro ty, kteří se chtějí zbavit tuku, může užívání kapsaicinu napomáhat jak ke kalorickým úbytkům, tak i ke zvyšování energetických výdajů.

A kromě toho zabíjí rakovinu!

Možná bude pro mnohé překvapující, že nejslibnější výzkum kapsaicinu se vztahuje na jeho protirakovinové vlastnosti. Nádory u rakoviny prostaty se smršťují až o 80%, pokud jsou vystaveny kapsaicinu.

Jiná studie zase ukázala, že s kapsaicinem lze zničit buňky rakoviny plic nebo slinivky, aniž by se tím poškodily buňky okolních tkání. Mechanismus ničí rakovinové buňky tím, že aktivuje mitochondrie v buňkách k apoptóze, což je něco jako jejich sebevražda.

Připravte se tedy na to, že v nadcházející dekádě se začnou objevovat další výsledky výzkumů, poukazujících na využití kapsaicinu pro prevenci a i v boji proti rakovině.

Okořeňte si svou večeři už dnes

Začněte tím, že se zastavíte u svého místního prodejce potravin a u něj si koupíte balíček čerstvého koření chilli (kayenského pepře). Abyste u většiny jídel vyvolali příjemnou pálivou příchuť, postačí přidávat jen pár špetek.

Čím více budete dávku zvyšovat, tím větší teplo to ve Vás bude vyvolávat, aniž by se ale chuť Vašeho jídla nějak dál měnila.

A když s příchodem chladného počasí budete často do jídel přidávat pálivé koření, ve Vaší „peci“ bude neustále hořet a zabráníte tím i obvyklým zimním přírůstkům na váze.

Originál: https://www.naturalnews.com/037520_capsaicin_health_weight_control.html

Pálivá paprika léčivá rostlina

Čeleď: lilkovitéVědecký název: Capsicum annum nebo frutescensJiné názvy: chilli, kajenský pepř, feferonky, tabasko, červená paprika, pálivá paprika

Léčebné využití chilli paprik

Pocit pálivosti a léčebné účinky vycházejí z látky obsažené v jejich plodech – kapsaicinu. Je vědecky potvrzené využití této byliny jako stimulantu trávení a snižování bolesti.

Zažívací potíže

Pálivá paprika má na trávění vlastně dva různé účinky. Prvním účinkem je podpora tvorby slin a žaludečních šťáv. Sliny obsahují enzymy, které natráví uhlovodíky a žaludeční šťávy zase obsahují kyseliny rozkládající potraviny dále. Druhý účinek spočívá ve schopnosti papriky inhibitovat růst bakterií způsobující žaludeční vředy, Helicobacter pylori

Národy jejichž kuchyně je založena na mdlých jídlech, například tradiční americká nebo česká strava založená hlavně na mase a bramborách, se domnívají, že silně pálivá jídla poškozují žaludek a přispívají ke vzniku žaludečních vředů. Opak je ovšem pravdou. Ve studii publikované v Journal of American Medical Association vědci použili miniaturní videokamery, kterými u dobrovolníků vyšetřili žaludeční sliznici jak po mdlých jídlech, tak i po jídlech velmi silně okořeněných pálivými papričkami (jalapeňos). Výzkumníci nezaznamenali žádnou změnu ve stavu žaludku. Jejich závěr zněl: „Konzumace velmi pálivých jídel u zdravých jedinců nezpůsobuje žádným způsobem poškození trávícího traktu“.

Průjem

Pálivá paprika inhibuje růst Helicobacter pyroli, ale stejně tak působí i na mnoho dalších bakterií. To podporuje tradiční využití léčivé byliny při léčbě průjmů infekčního původu.

Chronická bolest

Po staletí doporučovali bylináři vtírat do kůže pálivou papriku při bolestech svalů nebo kloubů. V medicíně se tomuto způsobu říká přikládání jiného dráždivého prostředku.

Tělo je totiž schopné přijímat určitý omezený počet bolestivých signálů najednou.

Mírnější uměle vyvolaná bolest přídavným dráždivým prostředkem snižuje schopnost nervového systému přenášet do mozku signály o hlubší a silnější bolesti.

Vědci nedávno zjistili, že pálivá paprika má i sama o sobě schopnost poskytovat úlevu od některých druhů chronické bolesti.

Z důvodů, které dosud nebyly zcela prozkoumány, ovlivňuje kapsaicin činnost fosforu v nervových zakončeních, která vysílají signály bolesti do mozku. Od poloviny 80. let 20.

století byly uskutečněny desítky výzkumů, které zjistily, že kapsaicin skutečně poskytuje úlevu od mnoha druhů bolestí. 

  • FDA schválila přidávání kapsaicinu do mnoha volně prodejných krému proti bolesti, mezi které patří například Atrhricare, Capzasin, Dencorub, Icy Hot Arthritis Therapy, Pain-X, Zostrix, Capsicolle.
  • Osteoartritida

Je jednou z nejčastějších forem artritidy. Způsobuje bolest a ztuhlost kloubů nejčastěji postihujících starší lidi. V nemocnici Veterans Affairs Hospital v Miami přikládali vědci 113 lidem s osteoartritidou buď léčebně neaktivní placebo, nebo přípravek obsahující kapsaicin na ztuhlé bolavé klouby čtyřikrát denně. Po 12 týdnech uváděli lidé užívající kapsaicin výrazně větší úlevu od bolesti.

V Rush-Presbyterian-St. Luke's Medical Center v Chicagu přinesla obdobná 9týdenní studie zahrnující 59 lidí s osteoartritidou obdobné výsledky. V tomto případě si účastníci studie vtírali kapsaicinovou mast do bolestivých kloubů jen dvakrát denně.

Fibromyalgie (mimokloubní revmatizmus)

Tato indikace je charakteristická bolestí ve svalech a přecitlivělostí. Na Wisconsinské lékařské vysoké škole v Milwaukee si 45 lidí s fibromyalgií vtíralo do svých bolavých svalů čtyřikrát denně buď placebo, nebo kapsaicinový přípravek. Po měsíci uváděli lidé užívající kapsaicin výrazné snížení bolesti a přecitlivělosti.

Lupénka (psoriáza)

V některých případech způsobují červené, v šupinkách se odlupující části kůže úporné svědění. Na Michiganské univerzitě bylo 197 lidí se svědivou lupénkou léčeno buď placebem, nebo kapsaicinovou mastí. Po 6 týdnech lidé užívající kapsaicin uváděli výrazně větší úlevu.

Pásový opar

Kapsaicin je výtečným a zatím nejúčinějším prostředkem při tomto velmi bolestivém onemocnění způsobovaném pásovým oparem, tzv. herpes zoster. Pásový opar je nemoc postihující dospělé lidi, jež je vyvolána stejným virem, který u dětí způsobuje plané neštovice.

Virus zůstane v těle pasivní až do pozdějšího věku, kdy se z doposud blíže neobjasněných důvodů stane u některých lidí aktivním a vytvoří se pásový opar, jenž na jedné polovině vytváří vyrážku, která vzniká z červených pupínků, tvoří puchýře a nakonec strupovitě se odlupující kůži, připomínající plané neštovice.

U zdravých dospělých osob pásový opar zmizí sám od sebe během 3 týdnů. Ale u některých lidí, zejména starších nebo těch, kteří mají současně i další nemoce, často pak Hodkinovu nemoc, se dostaví silná, chronická bolest, kterou lékaři nazývají postherpetická neuralgie. Dnes díky kapsaicinu nemusí tolik trpět.

Diabetická neuropatie

Tato indikace se běžně vyskytuje u cukrovkářů a způsobuje bolest v pažích, tukou, nohách a pravděpodobně i jiných částech těla.

Výzkumníci v různých zdravotních střediscích po Spojených státech doporučovali lidem s diabetickou neuropatií potírat bolavá místa buď placebem, nebo kapsaicinovým přípravkem čtyřikrát denně.

Po 8 týdnech uváděli lidé užívající kapsaicinový přípravek výrazně větší úlevu od bolestí, lepší spánek a větší schopnost chodit, pracovat a účastnit se rekreačních aktivit.

Histaminová cefalalgie (intenzivní druh bolesti hlavy)

Kapsaicin přináší úlevu od histaminové cefalalgie, která způsobuje silné bolesti jedné poloviny hlavy. Na Florentské univerzitě v Itálii doporučili vědci 16 lidem s histaminovou cefalalgií nanášet kapsaicinový přípravek do nosní dírky na bolestí postižené části hlavy po dobu několika dní. Jedenáct účastníku (69%) uvedlo úplný ústup bolesti.

V další studii si lidé s histaminovou cefalalgií vtírali přípravek z kapsaicinu do nosních dírek i na vnější část nosu. Po 5 dnech udávalo 75% menší bolesti a méně záchvatů od bolesti hlavy. Také uváděli pálení nosních dírek a hojně se spouštějící rýmu, ale tyto vedlější účinky zmizely během jednoho týdne.

Budete mít zájem:  Husa i kachna bývaly tučnější

Sebeobrana

Kapsaicin je účinnou složkou mnoha sprejů využívaných k sebeobraně, které se souhrnně nazývají pepřové spreje. Když je nastříkáte do očí útočníka, způsobují silnou bolest a dočasné oslepnutí, které může trvat až 30 minut, ale přitom nezpůsobí trvalé poškození očí.

Výhledové možnosti

Pálivá paprika by mohla snižovat hladinu cholesterolu v krvi a předcházet tak onemocnění srdce, jak vyplývá z výzkumů provedených v Indii a ve Spojených státech. I když je uvedené tvrzení zatím předčasné, toto běžné kuchyňské koření rozhodně hraje svou roli u zdravotního stavu srdce.

>> zpět na stránku Chilli papričky v lékařství

Máte studené nohy nebo vás trápí migrény? Jezte častěji pokrmy z paprik

Papriky známe v několika barvách. Zelené jsou vlastně jen nedozrálými varietami paprik žlutých a červených. Pestrá druhová barevnost paprik přispívá k četným příznivým účinkům na lidské zdraví, jelikož obsahuje i mírně odlišná složení biochemických látek.

Padesát gramů paprik kryje celodenní potřebu vitaminu C. Červená paprika je totiž třikrát více bohatá na vitamin C než pomeranče, u zelených paprik je to dvakrát více. Červená paprika obsahuje jedenáctkrát více betakarotenu než zelená.

Pokud tedy patříme mezi konzervativní typy strávníků a nový den začínáme snídaní složenou z obloženého chleba, měli bychom pamatovat na to, že půlka papriky nebo jakékoli jiné zeleniny by měla být její nedílnou součástí.

Paprika obsahuje bohatě také zinek, mnoho solí draslíku a železa, a tak patří na stůl všem kardiakům i lidem trpícím anémií. Vitamin C je důležitý nejen pro imunitu, ale také pro žlázy s vnitřní sekrecí, které mají v těle nejvyšší tkáňovou koncentraci tohoto životně nezbytného vitamínu.

Specifickou chuť paprik vyvolávají silice, ostrost vyvolává kapsaicin. Tato a příbuzné účinné látky papriky posilují obranu organismu proti infekcím a pomáhají při žaludečních a střevních potížích. Kapsaicin zvyšuje viskozitu krve, a zbavuje nás tak symptomů studených rukou a nohou, pocitů závrati, obtíží krevního oběhu, působí preventivně proti záchvatům migrény.

Dráždivého působení pálivých paprik se využívá i zevně v různých mastech podporujících prokrvení, k léčbě svalového zatuhnutí, revmatických bolestí a podobně. Nesmí však přijít do styku s očima, jinak vyvolává okamžitý zánět spojivek.

Kapsaicinoidy v sladkých paprikách podle výzkumu navozují buněčnou smrt buněk rakoviny kůže. Podle jiné studie kapsaicin červených paprik může významně tlumit rakovinu prostaty.

Slupka plodů je voskovitá, ale zajišťuje jim dlouhou trvanlivost. Pokud jíte papriky syrové, nezapomeňte přidávat trochu oleje. Vstřebávání hodnotných látek je pak mnohem výraznější.

  • Paprikový salát
  • Suroviny: 1 zelená, 1 žlutá a 1 červená paprika 1 cibule 100 gramů ovčího sýra (feta) 2 lžíce oleje 1 lžíce octa
  • sůl, pepř

Papriky omyjeme (důkladně, protože patří mezi chemicky více ošetřované druhy zeleniny) a pokrájíme na nudličky. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kolečka a promícháme s paprikami. Rozšleháme olej, ocet a koření a zálivkou přelijeme salát. Ozdobíme kostičkami ovčího sýra.

Grilované papriky

Papriky grilujeme, dokud nezačne slupka černat. Pak je dáme na 15 minut do mikrotenového sáčku a necháme vypotit. Vyjmeme a slupku lehce seškrábneme. Odlomíme stopku, vyjmeme střed a odstraníme semena. Přidáme například na obložený chléb.

  1. Hummus s paprikou
  2. Suroviny: 1 plechovka cizrny 1/3 šálku sezamové pasty tahini 2 lžíce extra panenského olivového oleje 2 stroužky česneku
  3. 3/4 šálku opečené červené papriky (1 velká)

Na otevřeném ohni papriku opékáme, až bude dočerna ožehnutá. Černou slupku odstraníme. Z papriky vyjmeme střed a odstraníme semínka. Nakrájíme ji na menší kousky. S ostatními ingrediencemi ji v mixéru mixujeme, dokud nebude směs krémová.

  • Polenta s papričkami a rajčaty
  • Suroviny: 1 lžíce olivového oleje 7 stroužků česneku ¼ lžičky kajenského pepře 2 zelené papriky 1 kilogram rajčat 2 lžíce rajčatového protlaku 6 černých oliv 2 lžíce dobře propláchnutých kaparů
  • sůl, čerstvě umletý černý pepř
  • Na polentu: 600 mililitrů vodyjeden a půl šálku kukuřičné mouky
  • sůl

Papriky očistíme, omyjeme, vyřízneme semeník a papriky nakrájíme na nudličky. Rajčata spaříme, oloupeme a případně zbavíme zrníček. Olivy rozpůlíme.

V kastrolu rozehřejeme olej, přidáme oloupané stroužky česneku a kajenský pepř a opékáme tři minuty. Vložíme pokrájené papriky a opékáme dalších deset minut. Pak vmícháme rajčata, rajčatový protlak, olivy, kapary, sůl a pepř. Dusíme dál, dokud papriky nezměknou a omáčka nezhoustne.

V hrnci přivedeme k varu 600 mililitrů vody. Za stálého míchání pomalu přisypáváme kukuřičnou mouku. Osolíme a mícháme dál, až se polenta nechytá stěn nádoby. Polentu rozdělíme na talíře, polijeme omáčkou z paprik a rajčat, případně mírně posypeme sýrem.

  1. Kuře s paprikami
  2. Suroviny: 2 lžíce olivového oleje 4 kuřecí čtvrtky 1 cibule pokrájená na tenké plátky 2 stroužky česneku pokrájené najemno 1 pokrájená chilli paprička 1 plechovka drcených rajčat 1/3 hrnku suchého bílého vína 3 pečené papriky pokrájené na plátky
  3. sůl, pepř, bazalka

Rozehřejeme kastrol s olejem a opečeme kuře ze všech stran. Kuře vyjmeme a dáme stranou. Do kastrolu vhodíme cibuli, česnek, chilli a restujeme pět minut doměkka. Poté přidáme drcená rajčata, víno a za občasného míchání přivedeme k varu.

Vložíme zpět kuře, přidáme pečené papriky, dochutíme solí a pepřem. Zakryjeme pokličkou a vaříme 30 až 40 minut, dokud není kuře měkké. Poté případně dochutíme a podáváme s čerstvou bazalkou.

Související příspěvky

Odmítáte stejně jako prezident brokolici? Chyba! Tato zelenina chrání před rakovinou

Zelí pomáhalo už stavitelům Velké čínské zdi. Zbaví vás stresu, podpoří hubnutí

Dvě porce rajčatové omáčky týdně sníží riziko rakoviny. Šťáva pomůže při ekzémech

Kapsaicin – Wikipedie

Kapsaicin

Obecné

Systematický název

(6E)-N-[(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)methyl]-8-methylnon-6-enamid

Ostatní názvy

(E)-N-(4-hydroxy-3-methoxybenzyl)-8-methylnon-6-enamid 8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid

Sumární vzorec

C18H27NO3

Identifikace

Registrační číslo CAS

404-86-4

Vlastnosti

Molární hmotnost

305,41 g/mol

Teplota tání

62 – 65 °C

Není-li uvedeno jinak, jsou použityjednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapsaicin (kapsicin, capsaicin) je rostlinný alkaloid, který je zodpovědný za pálivou chuť papriky, jde o hlavní alkaloid paprik Capsicum. Pro savce včetně člověka je dráždivý a vyvolává pocit pálení v každé tkáni, se kterou přijde do styku. Kapsaicin a několik příbuzných sloučenin se společně nazývají kapsaicinoidy a jsou produkovány jako sekundární metabolity chilli papričkami, pravděpodobně pro odpuzování některých býložravců a hub[1]. Kapsaicin je rozpustný v alkoholu a tucích.

Historie

Látku poprvé izoloval z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz a o 30 let později ji připravil v krystalické formě L. T. Tresh, který jí dal jméno kapsaicin.

V roce 1878 izoloval kapsaicin také maďarský lékař Endre Hőgyes a prokázal, že je tato látka odpovědná za pálivý pocit při styku se sliznicemi a že zvyšuje sekreci žaludečních šťáv.

Synteticky připravili kapsaicin roku 1930 E. Spath a F. S. Darling. Později byly z papriky izolovány ještě další látky podobného typu, které dnes označujeme společným názvem kapsaicinoidy.

Působení na organismus

Při styku se sliznicemi vyvolávají kapsaicinoidy pocit pálení spojený s bolestí. Pálí nejen v ústech, ale i na sliznici nosu či oka, což se využívá v pepřových sprejích sloužících k osobní obraně. Intenzivní dráždění sliznic kapsaicinoidy, provázené pálením a prudkou bolestí, je zprostředkováno přes nociceptory.

Molekulární podstata účinku kapsaicinoidů a jim podobných substancí spočívá v jejich vazbě na specifické kapsaicinové nebo též vanilloidové receptory, které jsou podstatou nociceptorů vnímajících pálivou chuť.

Vanilloidové receptory fungují jako iontové kanály pro masivní vstup iontů vápníku do neuronu a jsou otevírány látkami typu kapsaicinu nebo též tepelným podnětem. Jsou to specifické receptory pro vnímání bolestivých podnětů.

Citlivost vanilloidových receptorů na kapsaicin je obrovská, takže naše nociceptory jsou schopny rozpoznat kapsaicin a jemu podobné látky již ve zcela nepatrných koncentracích. V dobách, kdy nebylo možné koncentrace kapsaicinu přesně měřit, byl pro hodnocení pálivosti zaveden Scovillův test pálivosti.

Po iniciální fázi účinku nastupuje analgetická fáze, kdy kapsaicin tlumí bolest.[2] Čeští vědci objevili, že látka nejlépe tlumí především chronickou bolest.[3]

Pozitivní účinky

Pozitivní účinky způsobené přítomností dusíkaté látky ze skupiny fenylalkylaminových alkaloidů přispívá k podpoře krevní cirkulace, zvýšení rychlosti metabolismu, stimulaci žaludeční sekrece a tím k podpoře zažívání.[zdroj?] Nemá však vliv na snížení váhy.[4] Větší dávky (u dětí i malé) vyvolávají nevolnosti a průjem.[5]

Léčebný efekt kapsaicinu se může projevit při dávkách 400 miligramů třikrát týdně.[zdroj?] To je množství odpovídající asi třem až osmi paprikám habanera. Tento druh papriky pochází z poloostrova Yucatán a patří k nejpálivějším na světě.

Pomoc při léčení nemocí

  • trombózy
  • křečové žíly
  • omrzliny
  • podlitiny, hematomy
  • hadí uštknutí
  • Raynaudova nemoc
  • otrava potravinami – ostré chilli papričky ničí bakterie (Vibrio vulnificus – původce otravy ústřicemi či špatným suši, Escherichia coli, Shigella, Salmonella)
  • srdeční arytmie – kapsaicin funguje jako přírodní blokátor kalcia
  • diabetes mellitus – kapsaicin snižuje hladinu krevního cukru
  • ateroskleróza
  • usazování hlenů v plicích
  • alkoholismus
  • podchlazení
  • řezné rány – kajenský pepř pomáhá zastavit krvácení

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capsaicin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ What Made Chili Peppers So Spicy? Talk of the Nation, 15 Aug 2008.
  2. ↑ MENÉNDEZ, Luis; LASTRA, Ana; HIDALGO, Agustín. The analgesic effect induced by capsaicin is enhanced in inflammatory states. Life Sciences. 2004-05-14, roč. 74, čís. 26, s. 3235-3244. PMID: 15094324. Dostupné online [cit. 2016-01-18]. ISSN 0024-3205. DOI:10.1016/j.lfs.2003.11.019. PMID 15094324. 
  3. ↑ Novinky. Pálivé papričky tlumí chronické bolesti, zjistili čeští vědci. Novinky.cz [online]. 2015-03-17 [cit. 2015-03-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ https://www.physiology.org/doi/full/10.1152/ajpregu.00832.2005 – Obesity and thermogenesis related to the consumption of caffeine, ephedrine, capsaicin, and green tea
  5. ↑ https://www.uspharmacist.com/article/capsaicin-risks-and-benefits – Capsaicin: Risks and Benefits
Budete mít zájem:  Tzv. letním chřipkám se můžete účinně bránit

Související články

  • Scovilleova stupnice
  • Paprička habanero

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu kapsaicin na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo kapsaicin ve Wikislovníku
  • Kapsaicin v medicíně
  • Osel.cz – Nejpálivější paprička na světě

Autoritní data: GND: 7538173-4 | LCCN: sh85020016 | WorldcatID: lccn-sh85020016

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kapsaicin&oldid=19341234“

Zařaďte chilli papričky do svého jídelníčku. Netušíte, jaké léčivé účinky mají

22. května 2020 08:53 / Depositphotos

Chilli papričky patří k jednomu z nejpopulárnějších koření. Kromě gastronomického zážitku pro odvážné mají totiž chilli papričky i velmi příznivý vliv na naše zdraví.

Nejnovější

Původní keřovitá chilli paprička, nazývaná také kolumbijský nebo kajenský pepř, dnes u nás známá také jako feferonky, je ve své domovině víceletou rostlinou s botanickým názvem Capsicum frutescens. Vyznačuje se obsahem originální, v rostlinné říši ojedinělé, velmi pálivé látky zvané kapsaicin.

Kapsaicin je nejen příčinou pálivosti chilli papriček, ale má spolu s dalším množstvím preventivně i ozdravně působících látek nacházejících se v paprikách i nadprůměrně širokou škálu léčebných účinků.

Je to alkaloid, jehož obsah v paprikách dosahuje po dobu jejich zralosti maximum, které je závislé nejen na druhu papriky, ale také na daných klimatických podmínkách, tedy v tropech nebo podobných podmínkách, hlavně co se týká tepla a světla, dosahuje hodnoty až 1,9 % i více.

Nejvyšší obsah kapsaicinu v jejím plodu, který je vlastně bobulí, se nachází hlavně v placentě, tedy v žebrech a žilkách plodu, ale podstatně méně v samotných jeho stěnách.

Pálivé papričky v sobě mají vysoký obsah vitaminu C, který je důležitým prostředkem k posílení imunity a dobrým antioxidantem, dále obsahují vitaminy A, K, B6, E a beta-karoten. Jaké další pálivé potraviny jsou zdravé, čtěte zde.

Léčivé účinky

  • Působí proti arterioskleróze.
  • Významně zlepšují krevní tlak i oběh v mozku a v končetinách.
  • Masti natřené na pokožku ji prokrvují, prohřívají a zbavují svalové bolesti.
  • Zastavuje i krvácení ran.
  • Pomáhají i diabetikům normalizovat inzulin a snižovat krevní cukr.
  • Snižují cholesterol.
  • Zlepšují metabolismus.
  • Působí preventivně proti žaludečním vředům.
  • Kapsaicin obsažený v chilli papričkách má vliv na spalování tuků, ostré potraviny obecně snižují chuť k jídlu a zvýšením tělesné teploty nutí organismus k činnosti, tedy ke spalování kalorií.

Pěstování

Je zajímavé, že ve střední Evropě se první pokusy s pěstováním chilli papriček kromě Maďarska odehrály už v roce 1562 u Brna, ale její konzumování se tehdy ještě neujalo. Zeleninová velkoplodá paprika se silnou dužinou se však v Evropě začala pěstovat a konzumovat až v 19. století, ale až ve 20.

století se podařilo vyšlechtit papriku nepálivou i pro ty citlivější. Před sty lety se v Maďarsku podařilo vyšlechtit skutečně lahůdkovou, sladkou, silnostěnnou červenou, tzv. rajčatovou papriku.

Tak jako se chilli paprika stala národním kořením nejen Mexičanů v Americe, tak se udomácnila i v Evropě ve Španělsku a v Maďarsku.

V našich nejteplejších lokalitách dosáhneme dobrých výsledků jen tehdy, když je pěstujeme zásadně ze sazenic, a to hlavně z odrůd s krátkou vegetací proto, aby dozrávaly ještě v době, kdy je dostatek tepla a světla a není vysoká vzdušná vlhkost. Jen za těchto podmínek papričky dobře dozrají a získají chuť. Pro úspěšné pěstování chilli papričky vyžadují denní teploty 26 až 35 °C.

Zálivka

Chilli papričky mají jen mělký kolový kořen, a proto je důležité, aby půda byla soustavně, ale jen přiměřeně vlhká. Rostlinu zaléváme přímo ke kořenům vlažnou vodou.

Ideální je pravidelná ranní závlaha, do které přidáváme hnojivo na rajčata a papriky, ale jen s přiměřeným obsahem dusíku. Půda by měla být lehčí, vzdušná, dobře zásobená humusem.

O opylování květů nemusíme mít za normálních tepelných podmínek a vlhkosti vzduchu obavy, protože květy má paprika oboupohlavní a samosprašné. Pokud pěstujeme sazenice na okenním parapetu, pozor na okenní chlad.

V našich klimatických podmínkách pěstujeme papriku prakticky jen jako jednoletou. Šlechtitelé se ale stále snaží vypěstovat buď ty nejpálivější až ďábelské papričky, nebo různotvaré, různobarevné až okrasné odrůdy i chuťově s různými ovocnými variantami, takže se stále máme na co těšit.

Při práci s chilli paprikou nebo přípravky, které ji obsahují, musíme dát pozor, aby se nám nedostaly do očí, protože by způsobily zánět.

Podle statistik se v kulturách, kde jsou chilli papričky běžnou každodenní součástí jídelníčku, vyskytuje významně nižší procento onemocnění srdce, infarktů, zánětlivých onemocnění trávicího traktu i rakoviny. Jsou také méně ohroženi potravou kontaminovanou různými bakteriemi, protože střevní sliznice je díky chilli papričkám daleko odolnější.

Poklady z přírody 48 – Paprika

Zástupci rodu paprika (Capsicum), který patří do řádu lilkotvaré (Solanales), čeledi lilkovité (Solanaceae), se používají jako zelenina, koření nebo lék. Pokud jde o lék, hodilo by se upřesnění, léčivou látkou je kapsaicin. Tato látka se dá využít i v chovech drůbeže, působí např. proti salmonelám i vnitřním parazitům, posiluje imunitu.

Množství kapsaicinu je v paprikách různé, záleží na druhu a odrůdě. Papriku bez kapsaicinu – kapii – jistě znáte, stejně jako chilli papričky, které ho obsahují značné množství.

Chilli papričkám se říká také feferonka, používaný je i název kayenský nebo kajenský pepř. Tento název vznikl překladem z angličtiny, kde „pepper“ znamená jak pepř, tak papriku.

Slovo „kajenský“ je počeštěným názvem jedné z odrůd, papričky Cayenne.

Uvádí se pět domestikovaných druhů paprik, ve volné přírodě je jich více než dvacet.

Výskyt

Paprika pochází z Ameriky, dnes se pěstuje po celém světě. Silně pálivé druhy jsou oblíbené zejména v Asii, Africe a Střední a Jižní Americe.

U nás se na poli pěstuje na jižní Moravě. V ostatních oblastech zpravidla vyžaduje chráněné prostory – skleníky nebo fóliovníky.

Charakteristika

K domestikovaným druhům patří:

Paprika setá (Capsicum annuum)nebo také roční, říká se jí i paprika dlouhá nebo pepřika dlouhá. Pochází ze Severní Ameriky a severní části Jižní Ameriky. Je nejčastěji pěstovanou paprikou.

Lodyha je vzpřímená, viditelně dělená. Kopinatě vejčité jednoduché listy mají dlouhé řapíky. V teplých oblastech jsou rostliny víceleté, vytvářejí hustě větvené keříky vysoké až 60 cm. U nás se pěstuje jako jednoletka. Daří se jí v teplých a suchých oblastech.

Květy bývají bílé s nachovým nádechem nebo nažloutlé. Plod je bobule připomínající tvar lusku v odstínech zelené, žluté, oranžové a červené barvy. Vyšlechtěna byla celá řada odrůd s plody různých velikostí, tvarů i chutí. Z tohoto druhu byla vyšlechtěna i nepálivá kapie. Pravděpodobně nejpopulárnější papričkou v Americe je polapení původem z Mexika.

Plody mohou růst vzpřímeně nahoru nebo viset dolů. V oblastech, kde je nadbytek slunečního svitu, dávají přednost paprikám, u kterých plody visí. Zčásti jsou kryté listy a nedochází tak k „vyšisování“ barvy. 

Paprika čínská (Capsicum chinense)

Někdy se považuje za příslušníka druhu paprika setá. Stejně jako ona pochází z Ameriky. Uvádí se poloostrov Yucatán a Karibik. Za zavádějící druhový název čínská vděčí holandskému botanikovi N. J. von Jacquinovi, který se domníval, že pochází právě z Číny. Je považována za předka papriky křovité.

Jednou z nejpálivějších je paprička Habanero, jejíž oranžové plody dosahují pálivosti 200 000–300 000 Scovilleovy stupnice (SHU).

Paprika křovitá (Capsicum frutescens)pochází z Jižní a Střední Ameriky.

I tato paprika se někdy považuje za příslušníka druhu paprika setá. Papriky jsou jednoleté nebo krátkověké trvalky. Bílé květy mají zelenkavou korunu a jsou buď samosprašné, nebo je opyluje hmyz. Drobné štiplavé ploty kuželovitého nebo kopinatého tvaru rostou zpravidla vzpřímeně. Pěstuje se také jako okrasná rostlina.

Křížením papriky čínské a papriky křovité vznikla chilli paprička Bhut Jolokia nebo také Naga Jolokia, která dosahuje pálivosti 1 041 427 jednotek SHU.

Pěstuje se v Bangladéši, na Srí Lance a v severovýchodní Indii, kde se jí přezdívá Kobra chilli.

Křížením papričky Bhut Jolokia s červenou papričkou Habanero vznikl v roce 2012 v Jižní Karolíně hybrid Carolina Reaper, ještě v roce 2015 považovaný za nejpálivější papriku světa.[

Paprika chlupatá (Capsicum pubescens)roste především ve Střední a na severozápadě Jižní Ameriky a je známá jen domestikovaná. Říká se jí také rukutu, ruqutu, loqutu nebo stromová paprika.

Listy a lodyhy jsou porostlé chloupky, semena mají tmavou barvu. Kořeny často dřevnatí. Tato paprika patří k nejméně pěstovaným, snáší i nižší teploty, ale proti mrazu odolné nejsou. Modrofialové květy vyrůstají na dlouhých stopkách po jednom nebo v párech.

Paprika křídlatá (Capsicum baccatum)nebo také paprika peruánská či ají je původem z Jižní Ameriky. Plody mají kouřovou, ovocnou příchuť a jejich pálivost se pohybuje od 3 000 do 100 000 SHU. Rostliny s tmavě zelenými listy mohou dorůst výšky až dva metry. Bílé nebo krémové květy mívají zelenou nebo zlatou korunu. Plody obvykle visí dolů.

Chilli papričky se množí semínky. Ta jsou kulatá, zploštěná, zpravidla vrásčitá, žluté barvy. Časem semínka postupně hnědnou, což může ukazovat na nižší kvalitu a klíčivost semínek. Semena mají vysokou klíčivost, uvádí se až 95 %, kterou si mohou zachovat i několik let.

Trocha historie

Chilli papričky patřily k prvním pěstovaným plodinám v Americe. Indiáni je pěstovali od 6. tisíciletí př. n. l.

Paprika křídlatá byla podle archeologických nálezů domestikována již před 2 500 lety v období kultury Chavín ze starověkého Peru. Papričky Ají amarillo se hojně využívají v peruánské kuchyni a patří k její „svaté trojici koření“ společně s červenou cibulí a koriandrem.

Také paprika čínská je po staletí nedílnou součástí kuchyně indiánů. Přidává se do pokrmů z dušeného masa, omáček i marinád pro nakládání masa.

Po objevení Ameriky papriku evropští kupci rychle rozšířili po celém světě, byla ceněným kořením a možnou náhražkou pepře. V některých zemích se stala nenahraditelnou ingrediencí v kuchyni či součástí národních jídel. Příkladem může být Indie nebo Maďarsko.

Budete mít zájem:  Střevních zánětů je dnes dvakrát více než před třiceti lety

Dnes se používá jako přísada do jídel po celém světě, zejména v zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Konzumuje se syrová, sušená a mletá nebo tepelně upravovaná, skvělá je i nakládaná.

Oblíbené jsou chilli omáčky a pasty, jedinečná je čokoláda nebo bonbony s chilli, papričky se přidávají do džemu i do medu. Do salátů je výborný panenský olivový olej s chilli.

V roce 2005 lidé z Velké Británie označili papriku za čtvrtou nejoblíbenější zeleninu.

Je prokázáno, že kultury zvyklé na ostrá jídla s tímto kořením snáze snášejí zamoření pokrmů a prostředí kolem sebe různými bakteriemi, zejména těmi vyvolávajícími průjem. Chilli vyvolává změny ve střevní sliznici a ta se stává odolnější.

U kapsaicinu bylo prokázáno zvýšení imunitní reakce, lze jej využít při zánětlivých procesech. Potvrzeny jsou baktericidní účinky.

Kapsaicin přispívá k podpoře cirkulace krve, stimuluje srdce, brání vzniku krevních sraženin, urychluje metabolismus, podporuje tvorbu žaludečních šťáv a tím také trávení.

Snižuje chuť k jídlu a chuť na sladké, může být pomocníkem při hubnutí, dokáže zvýšit tělesnou teplotu. Působí i na vylučovací ústrojí.

Uvádí se, že léčebný efekt kapsaicinu se může projevit při dávkách 400 miligramů třikrát týdně. To je množství odpovídající asi třem až osmi paprikám Habanera z Yucatánu, které patří k nejpálivějším na světě.

Testován byl i jako prevence cukrovky, snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Uvádí se, že v zemích, kde je zvýšená spotřeba chilli, je méně případů onemocnění rakovinou, méně infarktů i mozkových příhod. Zkoumá se možnost využití kapsaicinu v boji proti rakovině.

Doporučuje se i při prevenci chronických zánětů dutin a proti ucpanému nosu, podporuje imunitní systém. Pálivé papričky jsou považovány za přírodní afrodiziakum. V současné době se využívají i k léčbě revmatoidní artritidy a diabetické neuropatie. Kapsaicin také dokáže zlepšit náladu.

Pálivý pocit není v pravém slova smyslu chuť. Kapsaicin je sám o sobě bez chuti a zápachu. To, co je někdy nazýváno chutí, by mělo být popisováno spíše jako bolest.

Při styku se sliznicí nebo kůží působí kapsaicin na nocireceptory, které jsou schopny rozpoznat kapsaicin a jemu podobné látky již v nepatrných koncentracích. Kapsaicin způsobuje pálení v ústech, ale jeli špatně strávený, pak i v konečníku.

Jednou z možností působení kapsaicinu je, že tělo jako odezvu na bolest produkuje endorfiny působící příjemné pocity. Po fázi, kdy kontakt s kapsaicinem způsobil bolest, nastupuje analgetická fáze, kdy kapsaicin bolest naopak tlumí.

Čeští vědci objevili, že látka nejlépe tlumí především chronickou bolest. Působí jako lokální analgetikum. Tinkturu lze použít i při bolestech svalstva, kloubů i citlivosti nervových zakončení pod povrchem kůže.

Známé jsou také kapsaicinové náplasti. Řezné rány se díky kapsaicinu hojí rychleji a zůstávají po nich méně nápadné jizvy. Kapsaicin se používá také ke zmírnění příznaků lupénky, příznivě ovlivňuje zarudnutí a svědění.

Situace je naprosto odlišná pro ptáky, jejichž buňky jsou méně citlivé na kapsaicin. Zatímco savci se vyhýbají potravinám, které obsahují malé množství kapsaicinu, jako např.

100 až1 000 dílů z milionu (ppm), ptáci budou reagovat až na množství 20 000 ppm (2% čistého kapsaicinu). Svou roli tu ale hraje i struktura molekuly kapsaicinu.

Tento rozdíl ve vnímání je někdy využíván na krmítkách pro ptáky, která v některých oblastech okupují v hojných počtech také veverky.

Jedny z nejpálivějších papriček pěstují v Indii.

Paprička Bhut Jolokia dosahující pálivosti až 1 041 427 SHU se používá jako homeopatický lék na onemocnění žaludku, jako koření a také jako ochrana ve vedrech, protože podporuje pocení.

Do roku 2007 byla považovaná za nejpálivější papričku světa. Přidává se do dýmovnic k ochraně proti divokým slonům. Slouží i jako zbraň, a to v kouřových granátech nebo pepřovém spreji.

Kapsaicin je látka, která dráždí, může vyvolat alergické reakce. I zde platí, všeho s mírou. Čistý kapsaicin je jed a může způsobit smrt, ale až ve větších dávkách, např. pro dospělého člověka vážícího 80 kg je smrtelná dávka 13 gramů čistého kapsaicinu.

Co rostlina obsahuje?

Pálivou složkou papriček je alkaloid kapsaicin (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamide). Kapsaicin je rozpustný v alkoholu a tucích. Poprvé jej z paprik izoloval německý lékárník a chemik Christian Friedrich Buchtholz, a to v roce 1816. V krystalické formě kapsaicin připravil a také jej pojmenoval John Clough Tresh v roce 1876.

Kapsaicinem se zabýval také maďarský lékař E. Hogyes, který prokázal, že látka podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Za syntetický kapsaicin vděčíme E. Spathovi a F. S. Darlingovi, kteří jej připravili v roce 1930.

Z papriky byly izolovány ještě další látky podobného typu, které dnes označujeme společným názvem kapsaicinoidy.

Americký lékárník Wilbur Scoville navrhl v roce 1912 pro hodnocení okořeněnosti a pálivosti chilli papriček Scovillovu stupnici. Scovillova stupnice se pohybuje od 0 do 15 milionů SHU (Scoville Heat Units), horní hranici stupnice tvoří čistý kapsaicin.

Sladké papriky obsahující méně kapsaicinu dosahují množství jednotek 5 000 SHU, ostřejší chilli se pohybuje kolem 50 000 SHU. Pravděpodobně nejpálivější papričkou je odrůda Trinidad Moruga Scorpion, byla u ní naměřena pálivost až 2 000 000 SHU. Např.

u papričky jalapeňos se uvádí asi 4 000 Scoville jednotek, zatímco nejpálivější papričky mohou mít až 400 000 SHU. Jedna z odrůd z jihovýchodní Asie byla hodnocena na neuvěřitelných 850 000 SHU.

Papriky obsahují také proteiny a vlákninu, hodně vitaminu C a A, mají vysoký obsah železa.

Pěstování

Papriky je potřeba zasít včas, sejí se už začátkem roku. Semena poměrně dlouho klíčí, proto je vyséváme 40–70 dnů před plánovaným termínem výsadby. Pro výsev se používá směs listové a pařeništní země, rašeliny a písku v poměru 2:2:1:1.

Mladé rostliny se ideálně udržují při teplotě 25–28 °C, pro klíčení je potřeba zajistit teplotu minimálně 20–22 °C. Někdy se doporučuje semena před výsevem namočit do teplé vody. Voda na zalévání by měla mít pokojovou teplotu. Substrát se ale nesmí přelít.

V přelitém substrátu semena často shnijí.

Vzešlé sazeničky je potřeba přesadit do menších kořenáčů, aby se vyvinul bohatý kořenový systém. Vzrostlé sazenice se zasází do skleníku nebo fóliovníku. Při pěstování na poli se vysazují po 15. květnu do sponu 0,65 × 0,25 m po dvou rostlinách nebo 0,6 × 0,15 m po jedné rostlině.

Rostlina vyžaduje dostatek tepla i světla, nenáročná je naopak na zálivku. Ideální je kapková závlaha. Vhodné je jasné a rozptýlené světlo, s malým množstvím přímých slunečních paprsků. Dobře roste na východních a západních oknech. Půdy jsou vhodné záhřevné, humózní, takové, které dobře drží vláhu. Potřebné živiny dodá pravidelné hnojení.

U nás jsou chilli papričky zpravidla pěstovány jako jednoleté. Při správném zazimování (je nutné ochránit před mrazy) je lze pěstovat i jako víceleté. Papriky jsou stáleplodící, výhodou víceletého pěstování je bohatší a časnější úroda. V příliš suchém prostředí mohou být papriky napadeny sviluškami nebo mšicemi.

  • Papriky je možné množit i řízkováním.
  • Sběr
  • Pokud se sklízejí ještě zelené papriky, rostlina o to více nasazuje a plodí.
  • Zpracování

Chilli papričky se používají čerstvé nebo sušené. Nejpálivějšími částmi papriček jsou žebra a semínka.

Čím déle se papričky v pokrmu vaří, tím je pokrm pálivější. Přidávají se proto až na konec vaření. Pokud je pálivého příliš, pomůže silnější lihovina, kousek chleba, slaniny nebo smetana.

Využití pro drůbež

Kapsaicin nebo také kapsicin a capsaicin je předmětem zájmu jako potenciální náhrada antibiotik v chovech drůbeže.

V roce 2001 publikoval Ústav zemědělských a potravinářských inspekcí článek o tom, že americký odborník na chov drůbeže z univerzity Virginia Polytechnic Institute and State University ověřoval přídavek složky kořeninové papriky, kapsaicinu, do krmných dávek pro nejmladší brojlerová kuřata za účelem zvýšit jejich odolnost proti salmonelám. Výzkum dokázal, že kapsaicin zvýšil odolnost kuřat vůči salmonelám, aniž by byla nepříznivě ovlivněna spotřeba krmiva, přírůstky nebo chuť kuchyňsky upravených kuřat. Kapsaicin dokázal snížit počet salmonel ve střevech kuřat téměř o polovinu.

Uvádí se, že kapsaicin může poskytovat také další výhody, protože savci včetně hlodavců jej zpravidla odmítají a odmítají i krmivo, ve kterém je kapsaicin obsažen. V odchovnách, kde je pro hlodavce nepřijatelné krmivo, by se tito nemuseli zdržovat, šířit salmonelu a další choroby.

V diskusích uvádějí chovatelé, že přidávají nasekané chilli papričky do míchanice nebo vody k napájení. Slepice ji bez problémů přijímají. Změny na mase ani vejcích pozorovány nebyly.

Slepice, ale i jiné druhy drůbeže velmi rády zobou i malé papričky přímo z keřů nebo vyzobou zbytky jádřinců. Sázení paprik do výběhu ale není vhodné. Pokud jsou ve výběhu nebo v jeho bezprostřední blízkosti celé rostliny, drůbež je často zničí a sezobe i listy, které jsou jedovaté.

Přídavek papriček do krmné dávky se uvádí i jako prostředek vhodný k posílení imunity a prostředek proti vnitřním parazitům.

Pro další druhy

Semena papriky šíří některé druhy ptáků, semena projdou jejich trávicím traktem neporušená. Efekt působení kapsaicinu se používá k odpuzování mnohých savců – nejen myší, jak je uvedeno výše, ale také např. medvědů nebo slonů.

Ohodnotťe tento článek:

Vaše hodnocení:

Celkové hodnocení (2x):

30.11.2017

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *