Kapradí a jeho vliv na naše zdraví

Pro krásnou a harmonicky působící zahradu jsou potřebné nejen dominanty, ale i rostliny do pozadí. Třebaže to tak nevypadá, dominanty by bez nich nepůsobily tak impozantně a dojem ze zahrady by byl oslaben. Mezi takové nepostradatelné „sboristy“ patří kapradiny.

Kapradí a jeho vliv na naše zdraví

Pro krásnou a harmonicky působící zahradu jsou potřebné nejen dominanty, ale i rostliny do pozadí.

Mezi kapradinami najdete druhy vysloveně drobné, ale i obry dorůstající do 150 centimetrů. Většinou nejlépe rostou ve vlhkém polostínu, ale některým se bude dařit i na slunci.

Velká část kapradin na zimu zatahuje a na jaře opět raší a můžete na nich pozorovat typické spirálky nových výhonů. Poměrně velký podíl ale tvoří také stálezelené druhy.

Z uvedeného plyne, že kapradiny nejsou stejnorodou skupinou, jejíž členové se vzájemně liší například jen velikostí. Do každé části zahrady tak máte možnost najít tu pravou, ať už se jedná o předzahrádku, skalku, okolí jezírka, podrost pod dřevinami nebo kout pro odpočinek.

Kapradiny jsou odolné rostliny, a pokud si dobře vyberete, na svém místě vydrží úspěšně řadu let, málokdy vymrzají. Většinou potřebují vlhkou čerstvou půdu, v níž ale nesmí stát trvale voda. Potom by mohly i vyhnít.

Kombinace a načasování

Kapradiny se vzhledem ke svému charakteru výborně kombinují s květinami i s barevnými dřevinami – vytvoří jim neutrální zelené pozadí, na kterém všechny barvy náležitě vyniknou. Jediné, co může být limitující, je doba jejich květu. Jarní cibuloviny či hajní rostliny zastihnou z kapradin rašících na jaře jenom spirálky, plně se kapradiny rozvinou až v létě.

Vhodnější proto je k nim vysadit některý ze stálezelených druhů, jako je třeba jelení jazyk nebo žebrovnice. Pěkná je také kombinace se zakrslými jehličnany a čarověníky. Tyto miniaturní zahradní zajímavosti se s výraznými květinami většinou nevysazují, samy by totiž měly představovat obdivovaný unikát.

A naprosto nedostižné jsou kapradiny při zakomponování nejrůznějších plastik či uměleckých děl do zahrady.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…

Kapradiny jsou vývojově velice staré rostliny pocházející už z prvohor.

V minulosti dorůstaly až do rozměrů stromů, dnes jsou zastoupeny jen bylinami (kapradiny patří společně s přesličkami, plavuněmi, vranečky a šídlatkami do kapraďorostů).

Od běžných rostlin se odlišují způsobem kvetení a rozmnožování. Nevytvářejí klasické květy a semena, rozmnožují se sporami. Pro kapradiny je navíc typická rodozměna, což je střídání pohlavní a nepohlavní generace.

Kapradí a jeho vliv na naše zdravíJelení jazyk (Asplenium scolopendrium)Jelení jazyk (Asplenium scolopendrium)Poznámka: lesklé celokrajné listyRod této kapradiny možná znáte jako pokojovou rostlinu. Pěstuje se ale také jako zajímavá trvalka, která zaujme především svěže zelenými celokrajnými listy. Ty mívají i zvlněný okraj, jenž je u některých odrůd ještě zdůrazněn šlechtěním (‘Angustifolia‘, ‘Crispa‘). Jelení jazyk potřebuje polostín nebo pohyblivý stín, půda mu vyhovuje lehká, humózní. Hezky vypadá v kombinaci s pomněnkami, chejrem či azalkami a japonskými primulkami, tedy s výrazně barevnými rostlinami. Dobře se bude vyjímat v okolí potoků nebo pod stromy a uplatní se i ve stinných skalkách. Kapradí a jeho vliv na naše zdravíSleziník červený (Asplenium trichomanes)Sleziník červený (Asplenium trichomanes)Poznámka: na stinné skalkyKapradiny jsou většinou spojené se stinným lesem. Tento druh je ale doma ve skalách (nejčastěji vápencových), kde roste ve spárách. Na zahradách se proto uplatní nejen ve skalkách, ale také v zídkách a korytech se sukulenty. Druhové jméno červený ukazuje na výraznou barvu řapíku, který je tenký, ale pevný jako drátek. Sleziník na rozdíl od jiných kapradin na podzim nezatahuje do půdy, ale přezimuje. I z tohoto důvodu se pro něj najde místo v každé zahradě. Kapradí a jeho vliv na naše zdravíPodezřeň královská (Osmunda regalis)Podezřeň královská (Osmunda regalis)Poznámka: vysoká a výraznáTato kapradina je opravdovou dominantou zahrady. Mladé listy mají hnědavou barvu, později se vybarví do světle zelené a na podzim do bronzové barvy. Listy jsou částečně plodné, jejich horní třetina je přeměněna na vysoké laty s výtrusy, které jsou důvodem staršího českého názvu této kapradiny – hroznatka. Na dobrém místě může podezřeň dorůst i metrové výšky. Myslete na to už při její výsadbě a do okolí vysaďte velké rostliny, nízké druhy by v jejím stínu brzy zanikly. Dobrou volbou je třeba sousedství rodgersie, devětsilu nebo popelivky. Podezřeň se výborně uplatní také na krajích vřesovišť a je možné ji vysadit i na slunce, ale musí mít dost vody.
Kapradí a jeho vliv na naše zdravíPapratka samičí (Anthyrium filix-femina)Papratka samičí (Anthyrium filix-femina)Poznámka: pěkný tvar trsůPapratka je velice elegantní kapradina dorůstající do výšky 80 centimetrů. Jako jednomu z mála druhů jí nevadí slunečné stanoviště, musí mít ale dostatek vody. Má pěkný tvar trsů, které zůstávají kompaktní, kapradina neodnožuje a nerozrůstá se. Na trhu jsou k dostání i barevné varianty základního druhu, jako například odrůda ‘Metallicum‘ se stříbřitě zelenými listy. Někdy se prodává i jako zvláštní druh s názvem papratka niponská. Papratka samčí (Anthyrium filix-mas) má zcela odlišný tvar – její listy jsou tenké a vypadají trochu jako chumáčky zelených drátků. Kapradí a jeho vliv na naše zdravíŽebrovnice různolistá (Blechnum spicant)Žebrovnice různolistá (Blechnum spicant)Poznámka: husté stálezelené trsyHledáte-li pěknou, nepříliš vysokou kapradinu, vyberte si žebrovnici. Vytváří rozložité, poměrně husté trsy vysoké do půl metru a hodí se na stinná místa jak pod stromy, tak třeba do okolí potoků či jezírek. Druhové jméno různolistá ukazuje na typický znak kapradin – sterilní listy jsou jinak tvarované než listy fertilní, na kterých se vytvářejí výtrusy. Listy žebrovnice jsou navíc stálezelené, což je v zahradách prvek, který oceníte hlavně v hluchých obdobích před zimou, v předjaří nebo za zimy bez sněhu. Kapradí a jeho vliv na naše zdravíHasivka orličí (Pteridium aquilinum)Hasivka orličí (Pteridium aquilinum)Poznámka: pro velké zahradyJedna z největších kapradin, která se pěstuje na našich zahradách, má v půdě uložený silný článkovaný oddenek, z něhož vyrůstají až 150 centimetrů vysoké silné listy. Hasivka potřebuje hodně místa, proto ji vysazujte jen na velké zahrady, kde na metru nezáleží. Často se pěstuje i ve velkých, přírodně laděných městských parcích. Pro zajímavost – slovo orličí v názvu kupodivu neznačí velikost rostliny, třebaže ta je úctyhodná. Vztahuje se k cévním svazkům, které mají na průřezu řapíku tvar letícího orla – i taková je botanika.
Kapradí a jeho vliv na naše zdravíSrpovice (Cyrtomium falcatum)Srpovice (Cyrtomium falcatum)Poznámka: lesklé kožovité listyNa první pohled se tato kapradina dost liší od druhů známých z domácí květeny. A není divu, pochází z Japonska a pěstuje se i jako pokojová rostlina. Typické jsou její výrazně lesklé kožovité listy a jednotlivé drobné lístky mají na konci výrazný zoubek. Její anglický název je cesmínová kapradina. Nejlépe prospívá v polostínu, půdu vyžaduje lehkou, kyselou a stále vlhkou. Při mírné zimě listy na rostlině zůstávají, rostlinu ale musíte chránit. Citlivé je hlavně srdéčko, na které na podzim nasypte slámu nebo listí. Kapradí a jeho vliv na naše zdravíPérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris)Pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris)Poznámka: vzpřímené vysoké trsyPérovník je určitě nekorunovaný král mezi zahradními kapradinami. Úzké, sevřené, trychtýřovité trsy přitáhnou pozornost už zjara, kdy začínají rašit. Přísně vzpřímené listy se pyšní nádhernou svěží barvou po celou sezonu a na ideálním místě přesáhnou metrovou výšku. Stanoviště této kapradiny by mělo být v polostínu, s čerstvou, kyprou a vlhkou půdou, ideální je okolí potůčku nebo jezírek. Pérovník se může dost rozrůstat, proto je třeba ho držet v přiměřených mezích. Kapradí a jeho vliv na naše zdravíKyvor lékařský (Ceterach officinanum)Kyvor lékařský (Ceterach officinanum)Poznámka: domácí druh na skalkyKapradiny jsou velice stará skupina rostlin a díky dlouhé době, po kterou už na Zemi rostou, vyvinuly mnoho různých forem vhodných pro různá stanoviště. Takovým malým překvapením je právě kyvor. Jde o drobnou domácí kapradinu, která podobně jako sleziník roste na skalách, a to i na slunci. S nedostatkem vody se umí vypořádat sklopením lístků a omezením transpirace. V přírodě je už dost vzácný, ale v zahradách se často pěstuje jako skalnička pro skalky a suché zídky.
Onoklea (Onoclea sensibilis)Onoklea (Onoclea sensibilis)Poznámka: vitální rostlina do podrostuTato zajímavá kapradina pochází z Ameriky. Netvoří klasické trsy, její růst je volný, zajištěný podzemními výběžky. Listy jsou svěže zelené, na podzim zlatavé a při prvních mrazech odumírají. Onoklea potřebuje dost místa a přísnou ruku, její růst je totiž ve vhodných podmínkách dost agresivní. Hodí se pro hodně kyselé půdy, je to tedy dobrá rostlina pod jehličnany nebo do vřesovišť. Velké pevné listy lze použít i jako netradiční zeleň do kytic. Kapraď bodlinkatá (Polystichum setiferum)Kapraď bodlinkatá (Polystichum setiferum)Poznámka: husté až huňaté listyTento druh zaujme dvakrát zpeřenými listy, které jsou u některých zahradních odrůd doslova huňaté (‘Proliferum‘, ‘Plumosum densum‘). Jsou navíc stálezelené, takže zdobí zahradu celoročně a jsou sestaveny do trychtýřovitých trsů. Kapraď potřebuje vyšší vzdušnou vlhkost a prospívá na humózních půdách jako podrost vyšších dřevin, v okolí jezírek i vodních toků. Je plně mrazuvzdorná – vrstva opadaných listů ji chrání před mrazem. Nikdy proto porost kapradin před zimou nevyhrabávejte, odstranili byste jejich zimní ochranu. Kapraď rezavá (Dryopteris affinis)Kapraď rezavá (Dryopteris affinis)Poznámka: univerzální pohledný druhNázev této kapradiny je odvozen od rezavé barvy střední žilky listů. Jedná se o základní druh, který byl na počátku šlechtění velké řady zahradních odrůd kapradin. Šlechtitelé využili krásný tvar trsů i bohaté dlouhé listy a z tohoto druhu pocházejí efektní kudrnaté odrůdy (‘Crispa cristata‘, ‘Cristata the King‘). Přestože listy kapradě rezavé vypadají jako nadýchané, jsou pevné a odolné a svoji svěží barvu si udrží až do mrazů. Nejlepší místo pro tento druh je v polostínu, ve vlhké půdě s kyselou půdní reakcí.
Budete mít zájem:  Test deprese: jak poznat příznaky?

FOTO: SHUTTERSTOCK A PROFIMEDIA.CZ

  • Trvalky neboli pereny by neměly chybět v žádné zahradě – malé ani velké. Rostou zde několik sezon, dlouho kvetou, jsou…

  • Nejčastěji se s nimi potkáte ve stinných zahradách nebo podél břehů zahradních jezírek či potůčků. Často se vysazují v zahradách…

  • Nejčastěji se rozrazily řadí k trvalkám, najdete mezi nimi ale i letničky nebo polokeře. S dlouhými květenstvími drobných květů se…

  • Zvonek bělokvětý Campanula lactiflora Zvonek bělokvětý patří mezi méně známé trvalky. Je nenáročný na pěstování, hodí se do přírodních zahrad…

  • Astry patří ke stálicím českých zahrad. Tímto jménem se však označují jak pestré letničky, tak vytrvalé podzimní astry nazývané také…

  • Zahradní kříženci dlužich patří mezi rostliny, které jsou krásné i po odkvětu. Listy jim zpravidla zůstávají přes zimu, navíc se…

  • Plamenky, lidově zvané floxy, zdobí zahrady ve druhé polovině léta. Jde o oblíbené trvalky s nezaměnitelnou vůní, které se objevují…

  • Zahradu po sezoně nedělají zajímavou jen jehličnaté stromy. Vybírat můžete i ze široké nabídky stálezelených rostlin. Kromě dřevin sem patří…

Kapradina – účinky na zdraví, co léčí, použití, užívání, využití

Kapradí a jeho vliv na naše zdravíKapradina (latinsky polypodium vulgare, pteris aquilina, Osmunda regalis) – jak jsou nádherné ty živé památky starověku. Je příjemné pozorovat, jak jejich zahnuté konce vylézají ze země a rozvíjejí se. Rostlina je přizpůsobivá a často zkrášlí kout, který je pro mnoho rostlin velmi vlhký či příliš tmavý, ale to není důvod, abyste tam na ni zapomněli!

Účinky rostliny:



Účinky rostliny:

  • odčervení, střevní červ, střevní červi, tasemnice
  • zlepšeuje trávení (purgativum)
  • podporuje tvorbu a odchod žluči (prevence žlučových kamenů a žlučového bláta) – cholagogum
  • dna (artritis uratica)
  • pohmožděniny
  • otlaky chodidel při dlouhém chození

Některé druhy byly již v antice používány k vypuzování střevních červů a zvláště tasemnice, ale také jako purgativum (zlepšuje trávení podporou odvodu tráveniny ze střeva) a cholagogum (podporuje odvádění žluči) nebo obklady z odvaru při léčbě dny, pohmožděnin a otlaků nohou u velkých chodců.

Kapradiny byly v 18. století ve velké oblibě díky švýcarskému lékaři Peschierovi, který léčil výtažky z čerstvých rostlin. Přesto se z důvodu přílišné toxicity pro játra upustilo od vnitřního lékařského užívání hasivky orličí (Pteris aquilina). Až později se zjistilo, že jedovaté jsou vzrostlé listy, nikoliv malé ze země čouhající čerstvé lístky.

V současnosti se v lékárnách prodává přípravek obsahující osladič, určený pro boj s funkčními střevními poruchami.

Šampóny, pleťové vody … ale kapradinová vůně kapradinu neobsahuje

Několik málo výrobců kosmetiky používá výtažek z kapradiny ve složení šamponů a pleťových vod. Nedychtěte ale po parfému s kapradinovou vůní! Tento fantaskní název se nepřičítá vůni výše zmíněných rostlin. Jedná se zpravidla o souhru vytvořenou z výtažku z levandule, větvičníku slívového, kumarinu a bergamoty, ale ne z kapradiny!

Pěstování kapradiny

Pěstování je velmi lehké: půda bohatá na humus a vodu! Od jeleního jazyku (15 až 20 cm výšky) po podezřeň královskou (1 až 1,5 metru výšky), považovanou za nejkrásnější z kapradin, je výběr široký a uzpůsobí se vašemu vkusu. Většina kapradí má ráda stín nebo polostín. Osladič i přesto snáší slunce a sucho. V lesích mohou kapradiny poskytovat přístřeší mnoha klíšťatům. Dejte pozor, ať si je nedonesete do své zahrady!

Pokojové a venkovní kapradiny

Venkovní kapradiny jsou na rozdíl od těch v květináčích, pěstovaných ve vytápěných bytech, členy velké čeledi! Hodí se hlavně jako ozdoba okrajů vodních ploch, vlhkých a tmavých koutů, a vytvářejí romantická spojení s květinami a starými kameny.

Zdroj mulče a odpuzovač na běláska zeleného

Kapradiny poskytují obecně zahradám a zejména jahodníkům vynikající mulč. Kapradina jinak přitahuje a přirozeně hubí břichonožce. Navíc zápach tohoto mulče po několik dní odpuzuje motýla, který se jmenuje bělásek zelený.

Kapradinová jícha proti hlemýžďům a slimákům z kapradiny

Natrhejte v mlází hasivku orličí, když má zelené a dobře rozvinuté listy. 1 kg čerstvých listů (nebo 150 g, jsou-li sušené) nechejte po deset dnů macerovat v 10 l dešťové vody. Přeceďte. Tento přípravek lze uchovávat několik měsíců mimo dosah světla a tepla. Na listy ho stříkejte zředěný (0,5 l na 4,5 l vody) co 3 až 4 dny, dokud parazité nezmizí.

Pozor – některé kapradiny jsou jedovaté!

V kuchyni nelze používat všechny kapradiny. Většina se konzumuje pouze vařená, některé jsou toxické a u ostatních se předpokládá, že jsou karcinogenní. Jakmile se výtrusný list rozvine, většina druhů přestane být poživatelná. Je tudíž obezřetné vyhnout se jejich konzumaci, pokud si nejste naprosto jistí druhem a obdobím sklizně.

Využití v kuchyni

Z kapradinových oddenků se kdysi dělal prášek, který smíchaný s moukou z obilnin sloužil k výrobě chleba. Tento kapradinový chléb, základ potravy, přetrvával v mnohých francouzských krajích až do 19. století (v obdobích, kdy byla nouze o základní potraviny).

Mladé jarní výtrusné listy kapradiny se jedí odjakživa. Tento zvyk, dobře ustálený ve Skandinávii, střední Evropě, Rusku, Asii, Spojených státech a Kanadě, je v současnosti trochu pozapomenutý ve zbytku Evropy. Nasládlé oddenky se kdysi používaly k ochucení cukrovinek.

Ještě donedávna byl pochoutkou pro uličníky v krátkých kalhotách.

RECEPTY

Kapradinové výhonky – recept, příprava

  • 1 kg velmi mladých výhonků hasivky orličí
  • 1 miska popelu ze dřeva
  • 2 l vody

Povařte popel v 1 litru vody. Když voda vaří klokotem, přidejte kapradinové výhonky.

Jakmile voda začne vařit, povařte 5 minut, pak nechejte okapat. Opláchněte. Povařte dalších 15 minut v čisté vodě. Nechejte okapat. Výhonky pojídejte neochucené, osmahnuté na másle, se zálivkou nebo zalité bešamelovou omáčkou.

Starodávné vaření v popelu dělá výhonky stravitelnějšími.

Pyré z hasivky

  • 800 g oddenků hasivky orličí
  • 400 g brambor
  • voda
  • sůl
  • máslo nebo sladká smetana

Oškrábejte oddenky a brambory. Povařte je přibližně 20 minut ve slané vodě. Rozemelte je v mlýnku na zeleninu. Podávejte s trochou másla nebo sladké smetany.

Kapradí

  • Prvek: Vzduch
  • Latinský název: DRYOPTERIS FILIX-MAS (L.)
  • Signatura: Saturn/Mars
  • Hlavní složky: v oddenku hořčiny, třísloviny, silice, pryskyřice, filicin, filmaron, fytosterol, olej, vosk, zelené barvivo (filixinigrin) a další látky.
  • Polarita: Mužská
  • Božstva: Hádés (řecký bůh podsvětí), Pluto (římský bůh podsvětí), PAN
  • Svátek: Coamhain, Vánoce, Letní slunovrat

Jiné názvy: Cicvár, čarodějnický kořen, fenčina, hadí střecha, hadí žebro, chebdí, jazyk sv.

Jana, papraď, paprut, paračina, paví peří, peračina, šustkovičník, svatojánský jazyk, svatojánský kořen, vlčí žebro.

Pěstování:  je vytrvalá, výtrusná, trsnatá, bylina s krátkým a bohatě kořenujícím oddenkem.

Její listy jsou obvykle přezimující, 15 – 40 cm dlouhé, s čepelí jednoduše zpeřenou a s lístky střídavými nebo vstřícnými, krátce řapíčkatými až přisedlými, lysými, okrouhlými, na okraji mělce vroubkovanými, na bázi klínovitě zúženými, vyrůstající v počtu 15 – 30 párů. Řapík i vřeteno listu je leskle rezavě hnědé, tuhé, pružné, kratší než čepel.

Výtrusnicové kupky jsou podlouhlé, později pokrývají takřka celou spodní stranu lísku. Ostěry jsou bělavé, celokrajné až mělce vroubkované. Kapradiny patří k nejstarším rostlinám na naší planetě. Z mohutných stromů se sice proměnily v zelený podrost lesů a pralesů, ale podařilo se jim přežít a adaptovat se nejrůznější klimatické podmínky.

Najdeme je tedy od lesů chladného pásma až tropické pralesy na všech kontinentech. U nás se hojně vyskytuje například kapraď samec, kapraď rozložená, kapraď bahenní, naopak některé druhy najdeme jen ve vymezených lokalitách a patří k ohroženým rostlinám – kapradina Braunova, kapradina hrálovitá nebo kapradina laločnatá.

Najdete-li jim na zahradě správné místo – některé totiž preferují vlhký humus pod stromy, jiné kamenité prostředí mezi kosodřevinami – o jejich růst se nemusíte starat. Podzemní oddenky přečkají snadno naše zimy a výtrusy se postarají i o růst nových rostlinek. Jiné je to ovšem s kapradinami dovezenými z exotických krajů.

Většině z nich sice svědčí letnění na zahradě, právě tak ale mohou celoročně zdobit interiér domu. Některé jsou hojné ve stinných humózních lesích, v křovinách a hájích, podél potoků, na okrajích lužních lesů, také v horských nivách nebo na zříceninách. Vyhledává zastíněná stanoviště, půdy snáší kyselé i zásadité, vyhýbá se silně zamokřeným podkladům. Kapradí má skvělý vliv na správné ovzduší, potřebuje hodně vláhy.

Sběr: Jako droga se užívá oddenek. Oddenky se sklízí z rostlin 2-3letých. Vykopávají se v letních měsících, od července do září.

Očistí se dobře od šupin a postranních kořenů a suší se ve stínu, nejlépe na půdě. Čerstvý oddenek je na lomu krásně zelený, časem však zhnědne. Hnědý lom znamená, že droga ztratila svou účinnost a je tedy bezcenná.

I při nejodbornějším uskladnění oddenek sotva vydrží déle než rok.

Lékařské použití:  Její působení proti střevním parazitům, hlavně tasemnici, je potvrzené a vyzkoušené, užívali ji i francouzští králové ve formě sirupového extraktu. Pro dospělé se používá jednorázová dávka pěti gramů extraktu z kořene.

Jelikož je středně toxická, upřednostňuje se aplikace homeopatických preparátů a to opět pouze pod dohledem odborníka. Zevně se používá do koupelí při plísňových onemocněních. Zdroj: DTest. Při předávkování nebo při chybném užívání může dojít i k závažným otravám samotného pacienta.

V lehčích případech se objevují bolesti hlavy a závratě, v těžších případech se přidává zvracení, průjem, bolesti žaludku, někdy barevné vidění nebo přechodná slepota, v nejtěžších případech postižený blouzní, objevují se křeče, poruchy dechu, bezvědomí, či dokonce smrt jako důsledek zástavy dechu nebo srdce.

Léčení těžkých otrav bývá velmi dlouhé, někdy i po překonání otravy samotné může dojít k trvalé slepotě v důsledku dlouhotrvajících křečí sítnicových cév.

Emocionální použití:  Kapradí pomáhá formou kadidla nebo koupelí těm, co mají hodně neuskutečnitelných přání a snaží se je dosáhnout rychle. Člověk při něm začne přehodnocovat přání a vyvíjí potřebnou aktivitu na dosažení podstatného.

Rostlinka pomáhá k soustředění se. Sjednocuje city a myšlenky lidí, snižuje přehnanou citlivost. Je vhodná pro intelektuály, ale i pro hlučných a drzejších lidí, které umí zjemnit a zmírnit tak, že začnou být přátelštější, klidnější a přizpůsobivější.

Očišťuje prostor od různých mentálních energií, vyvažuje nerozhodnost a chaos. Je vhodná pro maximalisty a ty, co rádi zveličují, co vidí ve všem problém, pro lidi, kteří snadno ztrácejí rovnováhu. Kapradí nastolí v prostoru duch spolupráce, organizovanosti a pořádku.

Lidé v jeho blízkosti srší porozuměním a vstřícností.

Magické a rituální použití:  rituály vyvolávání deště, štěstí, bohatství, exorcismus, zdraví, věčné mládí, ochrana a láska. Kapradí je rostlinou na prahu mezi dvěma světy – moc údajně získává v době kdy se jedno roční období mění v druhé nebo kdy jeden den končí a druhý začíná.

V tomto čase pomůže přiblížit se Podsvětí a navázat kontakt s jeho obyvateli, lidmi Sidhe a nadpřirozenými bytostmi. Posvátná bylina Letního slunovratu a obětuje se vhozením do ohně nebo spálením v kadidle. Kouř pomáhá při věštbě a při prorockých snech. Druidové považovali kapradí za posvátnou rostlinu.

Nezvlněné vějířovité listy kapradí samce se sbíraly za letního slunovratu, usušené se nosí při sobě pro štěstí. Veškeré kapradiny jsou mocné ochranné rostliny. Když jsou páleny uvnitř obydlí, vytvářejí velmi silnou ochranou moc. Když jsou páleny venku, přivolávají déšť. Kapradí má ochranné účinky, přidává se do váz k ozdobným květinám.

Z téhož důvodu se pěstuje přede dveřmi. Suché kapradí se hází na rozpálené uhlí při vymýtání zlých duchů. Spaluje-li se v přírodě, přivolává déšť. Kouř z kapradí zahání hady a jiné nebezpečné tvory. Kapradí má moc přivést svého nositele k pokladu. Ten, kdo utrhne na jaře první list kapradí, bude mít štěstí.

Jestliže se o půlnoci ocitnete na naprosto tichém místě porostlém kapradím, zjeví se vám Puk a dá vám měšec zlata. Děláte-li to záměrně, říká se tomu hlídání kapradí. Utrhnete-li list první jarní kapradiny, nebudou vás bolet zuby přinejmenším do příštího jara.

Vylisovaná šťáva z kapradí obdařuje věčným mládím, semena kapradí propůjčují neviditelnost a způsobují nesmrtelnost. Sušenými listy kapradí se plnili polštáře, napomáhali spánku i věšteckým snům.

Recepty

Mast mládí

1 díl anýzu, 1 díl kapradí, 1 díl myrty, 2 díly růžových okvětních plátků, 4 díly rozmarýnu. Za použití rostlinného tuku vyrobte mast. Před zrcadlem natírejte mastí tělo s představou, jak chcete vypadat. Zdroj: Kompletní kniha kadidel, olejů a lektvarů/S. Cunningham

Koupel s kapradím

3 listy kapradí se vaří ve 500 ml vody cca 5-10 min, scedíme do vany ke koupelím končetin (nebo celého těla) při kloubních bolestech nebo zánětech (revmatického i jiného původu). První den by měla koupel trvat jen 5 min. Další koupel 10 min…. Koupele se provádí každý 3.

den, po 12 koupelích se udělá 14 dní přestávka a po té se léčba ukončí posledními 4 koupelemi. 1. den 5 min, 2.-3. den bez koupele, 4. den 10 min, 5.-6. den bez koupele, 7. den 15 min, 8.-9. den bez koupele, 10. den 20 min, 11.-12. den bez koupele, 13. den 15 min, 14.-15. den bez koupele, 16. den 20 min.

Následuje 14 denní pauza a celý proces se znovu opakuje. Tato kůra se provádí 1-2 za rok.

Kadidlo k přivolání deště

Spalte venku směs z 4 dílů vřesu, 1 dílu kapradí a 1/2 dílu blínu pro přivolání deště. Silné je i spalování samotného kapradí.

Kadidlo očisty domova

Spalte v uzavřené místnosti kapradí pro zažehnání zla.

Solární výluh pro očistu

2 díly, kapradí, 2 díly jalovce, 2 díly rozmarýnu, 1 díl kmínu, 1 díl hřebíčku, 1 díl pepře, 1 díl routy. Rozemleté, smíchané, posílené rostliny vložte do červené láhve a zpola naplňte čistou vodou (pramenitou). Umístěte na místo, kde bude celý den na slunci. Přeceďte a kropte svůj dům.

Kniha Světla/Morticie, Magické rostliny/Lavender a Franklin, Léčivé rostliny a planety/Brooke

  zpět na Byliny Měsíce

Kapradí a jeho vliv na naše zdraví

Krásné a léčivé kapradiny

Kapradí a jeho vliv na naše zdraví

Kapraď samec

Již v antických dobách lidé věřili, že oddenkem této rostliny se dají vyhubit cizopasní organismy ve vnitřnostech. Problém nastal, když při této léčbě pacienti oslepli, či dokonce zemřeli na předávkování.

Dnes se kapraď samec používá v homeopatii. Při léčbě zraku pomáhá oddenek a při léčbě zažívacího ústrojí listy. Oddenky se vykopávají ještě předtím , než se rozvine nadzemní část rostliny.

Nejvhodnější čas na sběr je brzy na jaře v březnu, případně na podzim v září.

Příprava oddenku

Oddenky očistíme, ale nemyjeme. Nařežeme je asi na deseticentimetrové kusy a vysušíme je na slunci nebo v sušičce při teplotě do 55 stupňů. Při nesprávném sušení vnitřní část kořene zhnědne, správně vysušený kořen je zvenku hnědý a zevnitř světlezelený. Má slabou charakteristickou vůni a pálivou chuť.

Sušený kořen kapradiny lze uskladňovat asi rok na stinném a vzdušném místě. Kromě jiných látek obsahuje i deset procent tříslovin, flavonoidy, trochu silice, vosk, sacharidy a pryskyřici. Jeho kvalita se hodnotí zejména podle obsahu filicinu, který by neměl být nižší než 1,8 procenta. Tato látka je jedním z nejúčinnějších dodnes známých léků proti parazitům.

Kromě toho působí proti tasemnicím a motolici ovčí, napadající domácí zvířata.

Příprava odvaru

Kořen se užívá k pročištění i ve formě odvaru – jednu polévkovou lžíci drogy vaříme deset minut v 400 mililitrech vařící vody. Užíváme třikrát denně kávový šálek. Pro venkovní použití si připravíme odvar z 500 gramů rozdrceného kořene. Vaříme ho 2 hodiny v pěti litrech vody a stále doléváme vodu do původního objemu.

Koupel trvá také 2 hodiny, celá kúra představuje 30 lázní. Při revmatismu výtažek z kořene používáme na masáže po dobu cca 20 dní. Droga je poměrně toxická, proto ji lze užívat pouze pod dohledem lékaře. Ve fytoterapii se nejčastěji využívá hustý éterický výtažek z kapradiny.

Obsahuje obvykle 25 až 28 procent syrového filicinu , po jeho požití se doporučuje ricinový olej na pročištění.

Osladič obecný

Název dostal podle látky osladin , která je 3000 – krát sladší než cukr. V minulosti lidé věřili , že tuto rostlinku jim seslala nebesa prostřednictvím andělů.

Osladič se používá v lidovém léčitelství jako prostředek na odhleňování , ale i při onemocněních sleziny a plic či jako projímadlo .

V současnosti se zkoumají i léčivé účinky pokojových kapradin, o kterých se říká, že mají pozitivní účinky na lidskou psychiku – zklidňují , harmonizují a přinášejí ztracený klid a rovnováhu. Pokud hledáte vhodný květ do své kanceláře či do bytu, kapradiny jsou jistě správnou volbou.

Jak na naše zdraví působí pokojové květiny

Pokojové květiny jsou nejen ozdobou interiérů našich bytů, domů a kanceláří. Také vytvářejí potřebný kyslík a čistí vzduch. Tuto jejich schopnost oceníme zejména, když z různých důvodů méně často větráme nebo trávíme málo času venku.

Kapradí a jeho vliv na naše zdraví

Léčivou sílu pokojových květin lidé znali již ve starověku, hrnkové rostliny zkrášlovaly Semiramidiny zahrady v Babyloně. Také ve středověku krášlily pokojové rostliny sídla lidí z bohatých společenských vrstev.

Pokojové rostliny vdechují oxid uhličitý, který my vydechujeme, a naopak vydechují kyslík. Dodáváním potřebného kyslíku nás nejen osvěží, ale také prospějí našemu zdraví a pomohou zvýšit náš výkon. Kromě toho působí blahodárně na naši psychiku také kombinací svých barev.

Další cennou službu nám prokazují také tím, že zvlhčují vzduch v místnosti. Mezi nejúčinnější rostlinné zvlhčovače vzduchu patří šáchor (Cyperus), banánovník (Musa), lipěnka africká (Sparmania) i kapradí. Kapradí si také umí poradit s formaldehydem.

Aloe vera je nejen okrasnou pokojovou rostlinou, známé jsou také její léčivé účinky. Pomáhá při hojení ran, spáleninách i při akné. Další léčivou pokojovou rostlinou je eukalyptus, který vyčistí, osvěží, provoní vzduch a díky obsahu silic uleví také při dýchacích potížích.

Rostliny jako přírodní čističe ovzduší

Mnohé pokojové rostliny mají také velkou schopnost snížit obsah škodlivin v ovzduší.

Pomohou nám vyčistit vzduch od benzenu (karcinogenní škodliviny, kterou v malém množství najdeme v cigaretovém kouři, v barevných nátěrech, prostředcích na úklid), formaldehydu (další karcinogenní látka, které se může do ovzduší uvolňovat z dřevotřísky, překližky, podlah a různého nábytku z lisovaného dřeva).

Dokáží zatočit s toluenem (najdeme ho zejména v barvách, lacích, lepidlech a umělých kobercích) i s xylenem (je obsažen v rozpouštědlech, v některých druzích barev, laků a lepidel, v ředidlech, těsnicích pěnách a dokonce i v čalounění).

Mistry v čištění ovzduší od škodlivých látek jsou:

Aloe vera – nenáročná rostlina s léčivými účinky, která si dokáže poradit nejen s popáleninami, ale také s mnohými škodlivými látkami.

Azalka – tato krásná pokojová květina vyčistí vzduch od formaldehydu.

Bambusová palma – lapá benzen, trichlorethylen, v blízkosti nábytku také uvolňovaný formaldehyd. Čistí také ovzduší od amoniaku, který poškozuje sliznici. Najdeme ho vodlakovačích a kosmetice, čisticích prostředcích, hnojivech – poškozuje sliznici.

Břečťan – je přeborník v čistění vzduchu, dokáže nás zbavit formaldehydu, benzenu, trichloretylenu i xylenu.

Datlová palma – nazývaná také datlovník zakrslý, nás zbaví xylenu, jedovaté látky, která ničí centrální nervový systém, způsobuje útlum dechu a srdeční arytmii, v menší míře poškozuje ledviny a játra, dráždí dýchací a trávicí ústrojí. S toxickým xylenem se setkáme zejména v rozpouštědlech v tiskařství, lakýrnictví, v menší míře také v interiéru.

Dracéna – je ozdobný, až 150 cm vysoký, nenáročný a velmi výkonný lapač formaldehydu, trichloretylenu a xylenu.

Fikus – likviduje nejen trichlorethylen a formaldehyd, dokáže nás také zbavit prachu. Pokud však máte alergii na latex, raději na tuto užitečnou a ozdobnou pokojovou rostlinu zapomeňte. Listy fikusu totiž obsahují mléčnou šťávu s latexem.

Filodendron – zbaví výparů formaldehydu.

Gerbera – gerbera může zdobit nejen naše zahrádky, můžeme ji pěstovat také jako hrnkovou květinu. Dokáže nás zbavit benezenu i trichloretylenu.

  • Chryzantéma – pohlcuje benzen, dokáže si poradit i s amoniakem.
  • Kamélie – tato pokojová rostlina s nádhernými květy vyčistí ovzduší od těžkých kovů, zejména od rtuti a olova.
  • Kapradina – kapradina nejen zvlhčí vzduch, vyčistí ho také od formaldehydu.
  • Lopatkovec – dokáže si poradit s mnoha jedovatými látkami, jako je formaldehyd, benzen, trichloretylen, aceton.
  • Pepřinec – dokáže zbavit formaldehydu.
  • Pokojová růže – tato královna květin si podobně, jako kamélie, dokáže poradit s těžkými kovy, jako je rtuť a olovo.
  • Potos – tato oblíbená pokojová liána nás zbaví formaldehydu, toluenu, benzenu i trichloretylenu.
  • Šáchor – vyčistí vzduch od výparů formaldehydu, poradí si i s tabákovým kouřem.
  • Šplhovník – zatočí s formaldehydem, benzenem, trichloretylenem.
  • Tchýnin jazyk – je velice užitečná a nenáročná rostlina, která nás zbaví formaldehydu, trichloretylenu, benzenu i xylenu.
  • Voděnka – tato oblíbená rostlina si dokáže poradit s formaldehydem
  • Zelenec – tato nenáročná rostlina nás zbaví výparů z formaldehydu i tabákového kouře.je nenáročný a dostatečně odolný, aby vydržel i zakouřené prostředí
  • Evžena Janovská

LÉČIVÝ STAROSLOVANSKÝ OBEREG KVĚT KAPRADINY

Staroslovanskému ochrannému znaku, Oberegu zvanému Květ kapradiny (kapradí, ale říkává se mu i Perunův obereg, potažmo Perunova barva, protože je hlavnímu staroslovanskému bohu připisován) byly našimi předky připisovány magické vlastnosti. Staří Slované věřili, že má velice silné léčivé schopnosti dokonce i v případě smrtelných nemocí (léči nemoci těla, mysli i ducha), pomáhá najít vnitřní i vnější mír, nastolit vzájemné porozumění uvnitř rodiny i s vnějším světem.

Květ kapradiny přináší rovněž štěstí, chrání před zlými entitami, prokletím, energiemi i lidmi, ochraňuje na dlouhých cestách.

Pomáhá odhalit své pravé talenty a zručnosti, najít svou vlastní duchovní sílu a splnit své touhy, pokud nejsou v rozporu s touhami či dobrem někoho jiného. Zabezpečuje nárůst aktivity a určité úrovně dovedností v jakémkoli podnikání.

Prohlubuje rovněž již získané znalosti a pomáhá osvojovat si nové, a též uskutečnit nové objevy. Upevňuje vztah k tradicím, i těm rodinným a nastoluje klid mysli.

Znak má prý magické vlastnosti, tudíž byl jakýmsi magickým talismanem. O jeho silných magických schopnostech ústně koloval bezpočet skazek. Kapradí dle nich mohlo učinit člověka neviditelným, umožnit mu procházet mezi přítomností, budoucností a minulostí a rozumět řeči zvířat.

Perunova barva, tedy květ kapradí, podporuje také zdravý spánek. Pokud kupříkladu trpíte nočními můrami nebo nespavosti, staré návody doporučují, aby se na kus bavlněného plátna vyšil a umístil pod polštář.

Kapradina byla kdysi u některých staroslovanských kmenů oblíbeným solárním symbolem.  Stejně jako jakýkoli jiný sluneční znak znamenal ve slovanské kultuře energii a moc přírody.

Pokud se ho někomu podařilo uzřít, tak pouze o půlnoci o zvláštních nocích, o letním slunovratu nebo 7. Července jako prazvláštní ohnivý květ, který zářil – jako malinkaté slunce uprostřed temnoty.

Tento obereg má hluboký esoterní význam a byl jedním z prvních slovanských kouzelných oberegů, o nichž se mluví ve starých legendách.

Semargl (Simargl, v překladu dravec, orel, sokol, jestřáb), Perunův bratr (dle jiných hypotéz bratr Chorse a Dažboga) a strážce slunečního trůnu, se zamiloval do bohyně Pereplut spojované s vodou, nápoji a osudovým štěstím.

Ona jeho lásku opětovala. Po nějaké době povila Simarglovi dvojičky. Perun se rozhodl poblahopřát svému bratrovi a jeho dětem věnoval zvláštní květ, květ kapradí.

Než jim ho daroval, vložil do něj část své síly, vytrvalosti a trpělivosti.

Podle prastarých slovanských mýtů kvetou kapradiny jednou za rok, o noci letního slunovratu, kdy se narodily Semarglovi potomci. Od dávných dob hledali Slované v tuto noc květ kapradin, zejména květ zlatého kapradí. Doufali, že pokud ho najdou, budete je již navždy chránit před jakýmkoli zlem či nemocemi, splní jim přání a vnese do jejich domovů hojnost a prosperitu.

O kapradí si lidé vytvořili množství legend, mýtů, pohádek a pověr. Kapradina se liší od většiny rostlin, kupříkladu tím, že se množí spóry, a tedy – nekvete. V lidové víře se tradovalo, že každým rokem 7. července navzdory tomu rozkvete a je obdarována silnou magií. Podle legendy má květ kapradí, resp. jeho pupen protáhlý tvar a připomíná jiskru.

Protože bylo tak těžké najít květ kapradí (když reálně žádný květ nemívá), rozhodli se staří Slované vytvořit symbol s jeho energií, který mohou mít ustavičně k dispozici, a bude je neustále chránit.

Vyrobit staroslovanský obereg květu kapradiny není až tak těžké. Avšak v případě právě tohoto ochranného znaku by jej měla připravit osoba pokrevně spřízněná, takže v případě mužů by to neměla být manželka či partnerka, nýbrž matka, babička, sestra, dcera. Nejúčinněji zvykne působit – opět jako u většiny staroslovanských oberegů – ruční výšivka. To také částečně vysvětluje, proč slovanské ženy vypravovali své muže, otce a syny do války, bitvy, boje ve vyšívaných košilích.

Slovanský obereg květu kapradiny připomíná tvar kola s osmi paprsky (jsou 4, každý z nich rozvětvený do dvou). Obereg byl aplikován na oděvy, různé domácí potřeby, kovové nebo dřevěné, jako přívěšek na krk, amulet atd.

Aby však tento staroslovanský amulet neztratil své magické vlastnosti, musí být pravidelně čištěn nad plamenem rudé svíce. Přívěsky s tímto symbolem se nosí přímo na těle, nikoli zvenčí na oblečení, neboť takto by měla být jeho účinnost mnohem větší. Výšivka na oblečení nebo na čemkoli jiném se čistí několikahodinovým vystavením slunci.

Dle jedné prastaré legendy ozdobila matka košili velice vážně nemocného muže, v jehož zotavení nikdo nevěřil, symbolem kapradinového květu. O několik dní později se začal zotavovat, až se úplně uzdravil. Jeho příbuzní se rozhodli umístit tento znak na všechny možné předměty v domácnosti a rodina zůstala zdravá.

Judita Peschlová, lektorka staroslovanského cvičení pro ženy, lektorka ženských kruhů výcvků slovanských kněžek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector