Ochránci zvířat slaví, protože nečekají, že by Senát shodil zákaz, o kterém se mluví už roky.
Spotřebitel si nejspíš připlatí, protože ceny vajec v obchodech už nemohou podle výrobců jít níž. Od devadesátých let minulého století zdražila vejce v porovnání s ostatními potravinami jen nepatrně a pro obchodní řetězce jsou levná vejce častým lákadlem ve slevových akcích.
„Obchodní řetězce pravděpodobně toto zvýšení promítnou do koncové ceny, ale jestli to bude 0,5 koruny nebo 2 koruny, to záleží na nich,“ neúspěšně v minulých dnech přesvědčovala poslance Agrární komora ČR.
Většina zákazníků přitom v některých průzkumech tvrdí, že si přeje zákaz klecových chovů, ale nákupní realita je jiná. O kvalitnější vejce, tedy například podestýlková, není velký zájem.
„Zatím nezaznamenáváme výraznější změnu v nákupním chování zákazníků – hlavní rozhodující prvek v nákupu vajec je zatím stále prodejní cena,“ řekl redakci iDNES.cz mluvčí řetězce Tesco Václav Koukolíček.
Schválení zákona, který propagoval pirátský poslanec Jan Pošvář, se snažili odvrátit zejména větší chovatelé a také ministerstvo zemědělství.
Zemědělci do sedmi let musejí přestavět většinu svých chovů, což je bude stát podle Českomoravské drůbežářské unie zhruba čtyři miliardy korun.
Z klecí pochází 69 procent tuzemských vajec, zbývajících 31 procent tvoří alternativy, to znamená halová vejce, volný chov a BIO.
    |
Zákaz prošel navzdory racionálním apelům poslanců z různých stran, tedy že by chov měl být zakázán především na úrovni celé Evropské unie. Fakticky totiž s přijetím zákona Česko dojde ke stavu, kdy budou mít čeští chovatelé zákaz, ale zároveň nebude zakázáno levná klecová vejce dovážet ze zahraničí a prodávat v obchodech.
„Pokud se výroba nezakáže na úrovni celé EU nebo nebude schválena doplňující legislativa, bude dál možné klecová vejce dovážet,“ upozornila předsedkyně drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Hlavním dodavatelem levných vajec je Polsko.
O tom, jak to bude ve skutečnosti, je možné spekulovat. Obchodní řetězce se totiž zavázaly, že do roku 2025 přestanou klecová vejce odebírat. Hlavní e-shopy s potravinami Rohlík.cz a Košík.
cz už tato vejce nenabízejí. Kamenní retaileři se teď budou předhánět s tím, že konec klecí ještě víc urychlí.
S rokem 2024 se vytasil Lidl a Billa a tuzemské Tesco o urychlení konce prodeje těchto vajec uvažuje.
Drůbežářská unie se také obává, že na českém trhu, který pětinu dováží ze zahraničí, může být málo kvalitnějších podestýlkových vajec.
Proti zákonu se postavilo jen vládní hnutí ANO (Andrej Babiš nicméně v minulosti prohlašoval, že si konec klecí přeje) a KSČM. Za nepřijetí lobboval i ministr zemědělství Miroslav Toman. „Pokud nebude platit celounijní zákaz, zhorší se konkurenceschopnost našich zemědělců,“ nabádal poslance, aby hlasovali proti.
Zemědělský svaz ČR varoval, že kvůli zákazu může skončit až 35 procent chovatelů drůbeže. Ty největší by přestavby vyšly na stovky milionů korun.
„Uvažujeme, že podnikání v této oblasti ukončíme a své chovy nosnic prodáme. Výši zmařených investic v tuto chvíli vyčíslenu nemáme,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí holdingu Agrofert, jehož součástí je i portál iDNES.cz.
Produkci vajec v Agrofertu zajišťuje Agropodnik Hodonín. Na trhu dodává na trh ročně 195 milionů vajec z klecových chovů a 35 milionů vajec z podestýlkových chovů pod značkou Česká vejce (v obou případech méně než deset procent tuzemské spotřeby). Z českých výrobců je na čtvrtém místě.
Zákaz naopak vítají ochránci zvířat a ekologové, podle nichž skončí utrpení pro 4,5 milionu českých slepic. V celé Evropské unie probíhají delší dobu velmi masivní kampaně za ukončení používání klecí.
V jedné z nich s názvem Konec doby klecové, kterou vede mezinárodní organizace Compassion in World Farming, je zapojeno přes 170 organizací včetně deseti českých, což je rekordní množství v celé historii ochrany zvířat v celé EU.
„Slepice nejsou stroje na vejce, jsou to velice vnímaví tvorové, mají schopnost trpět, ale také se radovat ze života. Dnešní vítězství jim konečně dává šanci na lepší život,“ uvedla Romana Šonková, členka výboru evropské občanské iniciativy Konec doby klecové.
Česko se středečním zákazem přiblížilo Lucembursku, Rakousku a Německu, kde legislativní zákaz klecí už platí.
Není vejce jako vejce…
Není vejce jako vejce. Nepodporujte klecové chovy!
Pokud se řadíte ke konzumentům vajec a nechcete se jich za žádnou cenu vzdát, dívejte se na to, jaké vejce nakupujete a jaký systém tímto nákupem podporujete. Většina nabízených vajec v supermarketech a dalších obchodech pochází především z klecových nebo halových chovů. V České republice přibližně 84% komerčních velkochovů využívá klecovou technologii.
Jak si při výběru vajec poradit? Každé vejce je značeno poměrně dlouhým kódem, o způsobu chovu informuje hned první číslo (viz obrázek). Pokud nechcete podporovat klecové chovy, nekupujte vejce, která mají jako první číslo v natištěném kódu číslici 3.
- 0 – vejce z ekologického chovu – objekty s výběhy (plní přísné podmínky pro udělení certifikátu Bio ve všech aspektech chovu, podléhají pravidelným kontrolám)
- 1 – vejce z volného chovu – objekty s výběhy venku
- 2 – vejce z halového chovu – tisíce slepic namačkané ve velkých halách, obvykle bez oken
3 – slepice v klecích, kde pro každou slepici je prostor nepatrně větší než formát papíru A4, klece jsou v dlouhých řadách v minimálně třech patrech, slepice jsou pod umělým intenzivním osvětlením až 17 hodin denně, protože světlo podporuje snášení vajec,…
Řiďte se vždy kódy na jednotlivých vajíčkách! Nenechte se oklamat reklamními slogany a obrázky na obalech vajec. A to ani v období Velikonoc.
Výrobci se snaží maskovat informace o klecovém chovu velkými barevnými texty typu: super čerstvá, kvalitní, chov na podestýlce, milujeme vejce… Také obrázky šťastných slepiček na trávě vůbec neznamenají, že slepice, které vejce snesly, někdy viděly trávu. Otevřít krabičku je přeci tak snadné…
Nakupujte vajíčka s označením 0 nebo 1 (ekologické a volné chovy). Vejce jsou kvalitnější. Ano, jsou dražší, ale… Vejce nejsou potravinou nezbytně nutnou k životu. A navíc jde o cenu života, ne o cenu za vajíčko.
Nemusíte si každý týden kupovat plato vajec a podporovat tak týrání zvířat. Omezte nákup vajec a dopřejte si tak kvalitní vejce od „spokojených“ slepic. Pokud máte možnost, kupujte nejlépe vajíčka z kvalitních domácích chovů.
Slepice zavřené v klecích a halách si samy nepomohou. Naopak, vy máte možnost volby, vy máte možnost jim pomoci!
Průměrná tříčlenná rodina spotřebuje za rok cca 735 vajec. Slepice ve velkochovu snese za rok cca 245 vajec.
Změnou svých nákupních preferencí tak můžete velmi výrazně ovlivnit, co se bude prodávat a jak se díky spotřebnímu chování budeme chovat ke zvířatům. Trh je otázkou nabídky a poptávky.
Pokud přestanou tisíce rodin kupovat vajíčka z klecových chovů, velkochovy přestanou mít pro taková vajíčka odbyt a omezí počet slepic v klecích!
Více informací najdete na stránkách www.slepicevnouzi.cz.
První číslo informuje o způsobu chovu (1), následující písmena označují zemi původu vajíčka (2), poslední kód informuje o konkrétním velkochovu (3). Nekupujte vejce, která mají jako první číslo v natištěném kódu číslici 3, jedná se o děsivé klecové chovy!
O slepicích a vejcích
Kur domácí alias slepice žije s člověkem relativně dlouho. Jde o tvora nenáročného na bydlení, stravu i ošetřování, navíc je přizpůsobivý a užitečný. Po staletí se pohyboval kolem domu, kde se živil tím, co našel, a přebýval, kde se naskytlo – například ve větvích stromů nebo na trámech. Sběr vajec probíhal spíš náhodně než organizovaně.
Slepice, které kvůli poklesu produktivity skončí se snáškou vajec, a stanou se tak z ekonomického hlediska pro výrobce přebytečnými, většinou čeká neblahý konec na jatkách. Existuje však i jiná možnost a tou je odkoupení (stále ještě) mladých zvířat do domácí péče.
Přirozeně se slepice dožívají mnohem vyššího věku, než kolik je jim vyměřeno ve velkochovu. Adopcí slepic a propagací slepičí pohody se zabývá nezisková organizace Slepice v nouzi. Ta na svých stránkách uvádí, jak mohou lidé slípky z průmyslu zachránit a dát jim šanci na lepší život.
Chov drůbeže pro vejce ve velkém začal v naší zemi až v 60. letech minulého století. Do té doby šlo typově spíš o větší malochovy, kde měly slepice obdobné podmínky jako v domácích hospodářstvích, jen kurníků bylo víc pohromadě.
Taková výroba vajec byla náročná zejména na manuální práci a nepříliš rentabilní. Bez zefektivňujících postupů, které známe dnes (prošlechtěná nosná plemena, řízené krmení a svícení) se nevyplácela, byť tehdy byly slepice jistě spokojenější.
S rozvojem zemědělské velkovýroby a krmivářského průmyslu vznikly i drůbežářské velkochovy, které uzavřely slepice do klecí.
Od 80. let roste ze strany spotřebitelů celosvětově požadavek na životní pohodu (takzvaný welfare) slepic chovaných ke snášení vajec (nosnic). Komfort slepic a jejich podmínky jsou pak tématem k diskuzi i v našich zeměpisných šířkách. Také proto dnes existují alternativní chovy, které jsou k slepicím ve větší či menší míře ohleduplnější.
Vejce ze zemědělské velkoprodukce se rozlišují podle toho, jak a kde žijí slepice, které je snášejí. Dnes již mnozí vědí, že čísla 0, 1, 2 a 3, jimiž začíná kód na skořápce každého vejce, tuto skutečnost spotřebiteli prozrazují. Pojďme si o typech chovů říct něco víc.
Klec jako životní prostor
Nejčastěji se v běžném obchodě setkáváme s vejci, jejichž skořápkový kód začíná trojkou. Jde o vajíčka, která přišla na svět v klecích.
Ze všech typů vajec bývají nejlevnější, což je způsobeno vyšší a častější snáškou slepic spolu s jejich menší chutí k jídlu.
Chov slepic v klecích se považuje za ekonomicky nejvýhodnější, což je nejspíš důvod toho, proč tak žije drtivá většina nosnic v Česku (v roce 2016 šlo o 90,24 % z nich).
Pokud jsme schopni odhlédnout od skutečnosti, že jde o živé tvory, lze konstatovat, že nosnice v kleci představuje nejnižší výrobní náklady na jedno vejce.
Dodejme, že v klecových systémech jsou vejce nejméně znečištěna trusem, což zároveň představuje i nižší riziko bakteriální nákazy. Výhodu představuje i nižší počet slepic chovaných pohromadě, což snižuje riziko vzájemného napadání.
Klece skrývají také další překvapivé pozitivum: je v nich nejnižší úmrtnost zvířat.
Od počátku roku 2012 se mohou k chovu slepic používat pouze takzvané obohacené klece. Do té doby mohla zvířata trávit svůj život v klecích neobohacených, ve kterých měla menší prostor, konkrétně alespoň 550 cm2 na nosnici, s výškou klece 40 cm.
Sedmým rokem ovšem platí, že klec pro chov slepic musí každé slepici poskytovat nejméně 750 cm2 a minimální plocha celé klece musí být 2000 cm2.
Vedle přidaného prostoru odpovídajícího zhruba ploše dopisní obálky zaručuje legislativa slípkám v obohacených klecích i snáškové hnízdo, prostor s podestýlkou pro hrabání a zobání, 15 cm hřadu pro každou obyvatelku nebo plochu pro zkracování drápů.
Zrovna tak je vymezena i minimální délka krmítka (12 cm na nosnici) a dvě napáječky v kleci. Klece mohou být určeny pro 6, 20 nebo i 40 slepic a úměrně jejich počtu pak roste i velikost klece.
Na druhou stranu se zvířata v klecích během svého života nesetkají s denním světlem a potlačeny jsou i jejich další přirozené touhy, jako je například vyhrabávání a zobání drobných živočichů či kořínků. Otázkou také zůstává, jak kvalitně jsou předepsané požadavky dodržovány.
Zatímco nosnice z domácího chovu je za rok schopna vyprodukovat zhruba 200 vajec, nosnice ze zemědělské výroby pak 300, nebo dokonce víc.
Hala plná slepic
Vajíčka označená číslicí 2 oznamují, že spatřila světlo světa v halách. Halové chovy jsou buď podestýlkové, nebo ve voliérách. Hustota osídlení nesmí v obou případech překročit devět slepic na metr čtvereční a sklon podlahy musí být menší než 14 % či 8 °. Místo na hřadu mají nosnice v halách také 15 cm.
Podestýlková zařízení musejí disponovat 1 m2 na 9 nosnic, třetinu plochy má tvořit podestýlka k hrabání a zobání.
Používají-li se ke snášce jednotlivá hnízda, musí jich být tolik, aby na jedno připadlo maximálně sedm ptáků.
Slípky v podestýlkových chovech tráví v porovnání s nosnicemi v klecích více času pohybem, popelením i hrabáním. Mají také o 10 % vyšší denní spotřebu krmiva než slepice ustájené v klecích.
Voliérový chov poskytuje slepicím v halách hřady a krmítka v různých patrech – ta smějí být nanejvýš čtyři. V moderních voliérových chovech se řízeným osvětlením imituje stmívání, díky čemuž mají slepice dost času dostat se na hřady. V těchto typech ustájení se slepice v rámci boje o pozice vzájemně napadají (i požírají) častěji, než je tomu u slepic v klecích.
Výlet na vzduch povolen
Slepice, které mají možnost prožít část svého života venku a pohybovat se podle libosti, snášejí vejce označená číslicí 1. Taková zvířata mají z haly či kurníku celodenní přístup do otevřených výběhů.
Jejich hustota nesmí být vyšší než 2,5 tisíce na jeden hektar půdy, případně jedna nosnice na 4 m2.
Výběhy se nesmějí rozprostírat dále než v okruhu do 150 metrů od nejbližšího hrabaniště budovy, případně se musí ve výběhu nacházet dostatečný počet přístřešků. Na papíře vypadá takové bydlení jako ráj.
Krabice s vajíčky mohou nést různá označení a přízviska, jen málo z nich však má svůj význam ukotvený v legislativě. Jde často spíše o výsledek práce drůbežárenských marketérů. Zákonné označení vajec na balení je například „čerstvá“. Taková jsou však prakticky všechna, která patří do třídy A (jiná na českých pultech nenajdete, více jsme o nich psali v minulém vydání).
Ovšem vágní přídomky jako „pohodová“, „farmářská“, případně „fit“ nemusejí znamenat nic výjimečného. Za farmu lze považovat jakoukoliv drůbežárnu a o tom, co je slepičí pohoda, se můžou vést sáhodlouhé diskuze. Pokud se však setkáte s konkrétním tvrzením, jako například Omega-3, je povinností výrobce dodržet konkrétní minimální obsah omega-3 mastných kyselin v tuku.
Okem producenta však ustájení slepic ve volném chovu znamená vyšší náklady a spotřebu krmiva, nižší snášku a horší hygienické podmínky. Vejce z takového chovu jsou také více znečištěná a nosnice častěji umírají v důsledku kanibalismu a stresu.
Vztahy mezi slepicemi se řídí hierarchicky, a pokud je mnoho zvířat pohromadě, může se stát, že se ozobávají a působí si navzájem těžká poranění až smrt. Volné chovy se proto hodí pro menší skupiny nosnic, které nepřesahují dva tisíce zvířat.
Ekologie a udržitelnost na prvním místě
Slepice z ekologicky udržitelných chovů snášejí vejce, jejichž označení na skořápce začíná nulou. Vybavení haly, kde ptáci žijí, je podobné jako u volných chovů s výběhem, zrovna tak jako požadavky na slepičí životní pohodu. Rozdíl je v krmení. V ekologické produkci musejí nosnice dostávat ke krmení směsi z ekologického zemědělství.
V těchto chovech mají podobně jako slepice z volného chovu lepší životní podmínky blízké jejich přirozenému chování. Mohou pobývat venku, popelit se, hrabat či se uchýlit do přístřešku podle vlastního uvážení.
Úhyn takových zvířat je stejně nízký jako u nosnic v klecích, což je způsobeno menšími hejny s méně konflikty.
Jejich vejce jsou větší, na druhou stranu jich není tolik a doba, po kterou snášejí, je ze všech zmiňovaných chovů nejkratší.
Vyřčené i nevyřčené otázky
Na rozdíl od přesvědčení mnoha lidí je používání antibiotik v drůbežích chovech povoleno výhradně k léčebným účelům. Po léčbě antibiotiky existuje zákonná podmínka dodržovat takzvané ochranné lhůty.
Ty zajišťují, že vejce i samotná drůbež smějí na trh až když je po léčbě a antibiotika jsou z organismu vyloučena.
Za uplynulý rok zaznamenal evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) pouze jeden případ záchytu antibiotik ve vejcích v celé EU.
Používání růstových hormonů je zakázáno, a to jak u nosnic, tak u jiných hospodářských zvířat. Vysoké snášky u nosnic jsou výsledkem šlechtění plemen, nikoliv hormonální stimulace. Jiné slepice se chovají na vejce (leghornky, vlašky, minorky) a jiné na maso (plymutky, australky, sasexky, hempšírky).
Používání pesticidů v drůbežářských chovech je pod veterinární kontrolou. V době fipronilové kauzy se u českých vzorků nevyskytly žádné problémy. Každá šarže dovozových vajec je v současné době na fipronil před puštěním do prodeje kontrolována, v případě pozitivního nálezu se vůbec neuvede na trh. Zároveň je třeba dodat, že objevení pesticidu fipronilu ve vejcích bylo víceméně náhodné.
Barva skořápky, žloutky a nákaza
Domácí vajíčka jsou obecně spotřebiteli vnímána jako lepší. Většinou pocházejí od slepic, které mají přirozenější životní prostředí než ty, od nichž pochází většina vajec kupovaných.
Výsledkem může být barevná intenzita žloutků závislá na ročním období a bohatší nutriční výbava. Menší počty slepic v domácích podmínkách mají jasnou hierarchii, kterou členové hejna většinou respektují.
Vztahové problémy (a související stres) typické pro volné chovy tak odpadají.
Mikrobiální kontaminace může být na druhou stranu u domácích vajec větší problém než u kontrolovaných velkochovů. Toto riziko také údajně roste s věkem slepic.
V klecových chovech snášejí nosnice 48 až 64 týdnů. Když klesne jejich snáška pod 65 %, bývá snáškový cyklus ukončen. To představuje pro slepici z důvodu zhoršování kvality skořápky porážku.
Domácí slípky mohou snášet i ve zralém věku.
Barva skořápky – ovlivňuje ji plemeno nosnice. Bílá vejce snáší například leghornka, rodajlendka červená, hempšírka nebo sasexka pak hnědá. Vejce plemene araukana mají skořápku zelenou.
Brýle proti kanibalismu – vypadají jako brýle, ve skutečnosti jde o klapky před oči, které sedí na zobáku, k němuž jsou skrz nozdry připevněny. Slepice nevidí a neklove ostatní.
Hrabaniště – suchý prostor pro hrabání slepic. Může jím být podestlaná podlaha nebo kryté místo s jemným pískem, hoblinami či popelem. Slepicím slouží k čistění a zbavování se parazitů.
Hřad – bidýlko pro slepice, na kterém ptáci během spánku nebo odpočinku sedí (neboli hřadují).
Kauterizace zobáku – technika, jíž se slepicím speciálním přístrojem zkracuje zobák, aby se navzájem nezraňovaly. Někdy se slepice v chovu oštipují, až požírají.
Důvodem je jejich nespokojenost, která může mít mnoho příčin (nevhodná teplota, vlhko, sucho, málo místa, mnoho slepic v hejnu, parazit, hlad, žízeň, choroba, nevhodné krmení).
Kauterizací se elektrickým proudem zkrátí slepici zobák tak, aby mohla přijímat potravu, ale nemohla klovat.
Přepeření – pelichání a následná obnova peří. Slepice během tohoto období přestávají snášet vejce, protože jde o vysilující proces, při němž se tělo detoxikuje a regeneruje. V přírodě je řízen hormonálně jako reakce na délku slunečního svitu. Probíhá rychle a postupně, nejčastěji pozdě na podzim.
Na pelichání však může mít významný vliv také stres, čehož se využívá ve velkochovech při takzvaném nuceném přepeřování. To je u nosnic vyvoláváno snížením dávek krmiva a nedostatkem svícení. Cílem je snaha o minimalizaci výrobních nákladů. Po čase snášení totiž klesá kvalita skořápky. Přepeřením dojde k detoxikaci organismu a nosnice po něm může zahájit druhý snáškový cyklus.
V něm snáší větší vejce s pevnější skořápkou než dřív, ale už jich nebývá tolik.
Sprej proti kanibalismu – funguje tak, že jím nastříkané slepice jsou od sebe pachem odpuzovány a neklovou se.
Snáška – kladení vajec u slepic. V ornitologii a myslivosti se používá častěji „snůška“.
Skořápka – Základem skořápky je organická hmota, která je tvořena bílkovinnými vlákny kolagenové povahy. Vlákna tvoří jemnou síť prostupující celou skořápkou, která je vyplněna anorganickou hmotou, v níž převládá uhličitan vápenatý.
Pevnou skořápku pokrývá kutikula, což je bílkovinná kluzká vrstva, která slípce usnadňuje snášení. Po snesení vejce zasychá a zakrývá póry ve skořápce, čímž chrání vejce před pronikáním mikroorganismů dovnitř a odpařováním vody z bílku ven.
Běžně je skořápka silná 0,2 až 0,8 mm a velmi pevná, i když křehká. Tvoří zhruba 10 % celkové hmotnosti vejce.
Tvorba vejce – Proces tvorby vejce trvá 22 až 27 hodin, jednotlivá vajíčka rostou ve vaječníku slepic postupně. Za 15 minut po ovulaci se dostává žloutek do nálevky vejcovodu slepice. Tudy prochází během 18 až 25 minut. V části vejcovodu, kde se tvoří bílek, se zdrží zhruba tři hodiny, v krčku vejcovodu dalších cca 60 minut. Nejdéle tráví vejce v děloze – 20 až 24 hodin.
Užitková nosnice – dospělá slepice kura domácího, která dosáhla snáškové zralosti a jejím životním posláním je snášení vajec.
Obránci zvířat vyvrací dezinformace agrárního lobby, k podpoře zákazu klecí vyzývá Babiše i chovatel drůbeže | OBRAZ – Obránci zvířat
Praha, 26. 2. 2020 – Spolek OBRAZ – Obránci zvířat včera v podvečer zveřejnil na svém profilu na sociálních sítích další apel na premiéra Babiše, aby přesvědčil své poslance k podpoře návrhu zákona na úplný zákaz klecových chovů slepic v ČR.
Po Zdeňku Troškovi a Heidi Janků nyní apeluje na premiéra Zbyněk Opatrný, který sám komerčně drůbež chová a dříve působil i v Českomoravské drůbežářské unii.
OBRAZ zároveň připravil dokument, ve kterém uvádí na pravou míru nepravdivá tvrzení agrárního sektoru a některých poslanců ANO proti zákazu klecových chovů slepic.
„Pane Babiši, minulý týden jste slíbil, že se vložíte do kauzy klecových chovů slepic, a já vám za to děkuji. Sám jsem chovatel drůbeže, jsem členem Asociace soukromého zemědělství ČR a v tomto sdružení působím v ekonomické komisi a mám patronaci nad chovem nosnic a odbytu produkce, takže o tom něco vím,“ začíná Opatrný svůj apel.
„A taky vím, že za vámi teď začnou chodit různí agrolobbisté a strašit vás. Budou vám vykládat, jak zákaz klecí zruinuje rodinné rozpočty, jak nás zničí dovozy z Polska, jak si snížíme soběstačnost, jak jsme slabí a chudí a bez klecí to nezvládneme. Pane premiére, nevěřte tomu ani na vteřinu! Jsou to všechno kecy,“ dodává obratem člen Asociace soukromého zemědělství.
Nepravdy, o kterých mluví Opatrný ve videu, se spolek OBRAZ rozhodl vyvrátit v dokumentu, kde reaguje na argumenty z mediálních výstupů zástupců drůbežářů i některých poslanců ANO.
„Po zákazu klecových chovů vejce skutečně nebude stát o 5-10 Kč více. Výrobní cena vejce z podestýlky je jen o 20-40 haléřů vyšší než cena klecového vejce.
Dezinformátoři záměrně zaměňují ceny prémiových vajec z chovů s výběhem s obyčejnými vejci z podestýlkových chovů,“ uvádí Pavel Buršík, tiskový mluvčí spolku OBRAZ.
„Jedna rodina by tak skutečně nepřišla o 2000 Kč ročně, jak uvádí zemědělští lobbisté, šlo by o navýšení nákladu zhruba o 200-400 Kč, tedy asi 15-30 Kč měsíčně,” dodává Buršík.
Podle něj však nejsou argumenty zaměřené na cenu vajec jediným komunikačním faulem drůbežářů. Proto se Obránci zvířat rozhodli uvést tyto nepřesnosti na pravou míru ve zveřejněném dokumentu. Chtějí tak veřejnosti i premiérovi Andreji Babišovi dokázat, že zákaz je únosný a že poslanci ANO se řídí těmito dezinformacemi místo toho, aby si zjistili podložená fakta.
Právě poslanci ANO odmítli podpořit minulou středu návrh zákona na zákaz klecových chovů v zemědělském výboru a ve výboru pro životní prostředí. Všichni z hnutí ANO byli proti, a tak spustil OBRAZ Výzvu Babišovi. Premiér již přislíbil společnou schůzku a veřejně prohlašuje, že se tématem klecových chovů bude vážně zabývat.
Kontakt:
Ivo Krajc, PR koordinátor, telefon 792 291 651, e-mail: [email protected]
OBRAZ – Obránci zvířat je nezisková organizace usilující o lepší společenskou ochranu zvířat. Vedeme kampaně zaměřené na prosazování systémových reforem. Naší první významnou iniciativou byla úspěšná kampaň za zákaz kožešinových farem. Nyní se věnujeme především kampani za legislativní zákaz klecových chovů slepic.
Text apelu pana Opatrného: Pane Babiši, minulý týden jste slíbil, že se vložíte do kauzy klecových chovů slepic, a já vám za to děkuji.
Sám jsem chovatel drůbeže, jsem členem Asociace soukromého zemědělství ČR a v tomto sdružení působím v ekonomické komisi a mám patronaci nad chovem nosnic a odbytu produkce, takže o tom něco vím. A taky vím, že za vámi teď začnou chodit různí agrolobbisté a strašit vás.
Budou vám vykládat, jak zákaz klecí zruinuje rodinné rozpočty, jak nás zničí dovozy z Polska, jak si snížíme soběstačnost, jak jsme slabí a chudí a bez klecí to nezvládneme. Pane premiére, nevěřte tomu ani na vteřinu! Jsou to všechno kecy. Kecy lidí, kteří žijí duchem v minulém století a nerozumí moderním trendům.
Já chovám slepice mnoho let a mám to kousek do Rakouska. Znám se s tamními farmáři a vím, že zrušení klecových chovů této zemi prospělo. Soběstačnost se zvýšila, lidé začali více věřit rakouským vejcím.
A i u nás stejně jak v okolních zemích, Německu a Rakousku víme, a musíme mít na paměti, že jednáme o živých tvorech, že nemůžeme na nosnice pohlížet pouze jak na výrobní prostředek, který má za úkol vyprodukovat co nejlevnější produkt. Musíme na ně nahlížet jak na živé tvory a ne sledovat jen ekonomické parametry. Klecové chovy prostě nemají budoucnost. Proto vás prosím, nenechte se zviklat, a zasaďte se o jejich zrušení i v Česku. Děkuji!
Odkaz na publikovaný apel pana Opatrného:
Zrušit klece by nás stálo až šest miliard. Skončila by éra levných vajec, tvrdí drůbežáři
V Česku je 87,6 procenta nosnic v klecových chovech, v celé EU podle Dlouhé 53,1 procenta nosnic.
Podle předsedkyně drůbežářské unie nemají čeští drůbežáři na modernizaci dostatek peněz, náklady na výrobu jednoho vejce jsou podle ní kolem 1,6 koruny u klecového chovu, u voliér o 30 haléřů více.
„Řetězce je ale vykupují s rozdílem zhruba 0,15 korun,“ dodala. Prodej vajec z voliér se tak podle ní drůbežářům nevyplácí.
Chovatelé nemají čas na zavedení nových systémů
Pokud by řetězce skutečně odmítaly kupovat po roce 2025 vejce z klecových chovů, bude podle ní na pultech nedostatek českých vajec. Výrobci nestihnou přejít na nové systémy, už kvůli tomu, že investovali před rokem 2012 do tzv.
obohacených klecí, neobohacené menší klece byly tehdy zakázány v celé EU. Tehdy před Velikonocemi stálo kvůli nedostatku vajec jedno až šest korun.
„Chovatelé nosnic byli před více než sedmi lety postaveni před rozhodnutí vybrat vhodné systémy pro chov nosnic.
Vzhledem k tomu, že měli negativní zkušenost s obchodními řetězci, které jim v té době platily stejnou cenu za vejce od nosnic chovaných volně v halách jako za vejce od nosnic v klecích, vybudovali většinu chovů s obohacenými klecemi.
Takže v té době vlastně řetězce určily, že u nosnic v Česku budou převážně využívány obohacené klecové technologie,“ dodala.
Klece znamenají levná vejce
Podle prorektorky Martiny Lichovníkové z Ústavu chovu a šlechtění zvířat agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně výrobci na jiné typy chovu plošně přejít nestihnou. Už teď podle ní mohou řetězce brát více vajec z neklecových chovů, nemají však o ně zájem, protože spotřebitelé nechtějí platit vyšší cenu.
Obyvatelé evropských států, které přistoupily k zákazu chovu v klecích, jako je Německo, Belgie nebo Velká Británie, mají podle ní vysokou životní úroveň a kupní sílu. Naopak ve Španělsku, Polsku nebo na Slovensku jsou běžné klecové chovy. „Všichni mají klece, protože to vejce je levné,“ uzavřela.
Spolek Obraz zveřejnil prostřednictvím reportáže České televize v minulém týdnu záběry ze čtyř klecových českých chovů, ve kterých byly slepice odrané z peří, namačkané v malých klecích a byly tam i kusy, které podmínky chovu nepřežily. Většina obchodních řetězců poté ohlásila, že většinou nejpozději do roku 2025 přestanou prodávat vejce z klecových chovů. Jde o Lidl, Globus, Kaufland, Penny Market a Billu, již dříve se k tomu zavázaly Ahold a Tesco.