Jeskyně Balcarka se opět otevře

neděle, 4. dubna 2021, 08:15ZprávyBlanensko

Jeskyně Balcarka se opět otevře

Zhruba padesát dobrovolníků vyrazilo včera na jarní úklid Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras na Blanensku, který organizovala Agentura ochrany přírody a krajiny. Kvůli koronavirové pandemii byl úklid stejně jako loni omezený a chyběli…

středa, 31. března 2021, 18:00BrněnskoSpolečnost

Jeskyně Balcarka se opět otevře

Po jednadvaceti letech chovu se v brněnské zoo poprvé narodila mláďata ohroženého papouška nestora keu. Pár Ulfine a Robin zplodil po letech soužití dva potomky. Měsíc stará papouščí mláďata patří k jednomu z nejchytřejších druhů ptáků na světě.

sobota, 23. ledna 2021, 16:02Společnost

Jeskyně Balcarka se opět otevře

Vědci počítají netopýry, kteří létají přečkat zimu do jeskyně na Turoldu na Pálavě. V sedmdesátých letech kvůli otevření jeskyně veřejnosti přestali jeskyni navštěvovat, letos se jich ale přiletělo přečkat zimu více než šest stovek.

středa, 20. ledna 2021, 19:28Společnost

Jeskyně Balcarka se opět otevře

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní v sobotu večer nainstalovali velkoformátové grafiky. S ohledem na nařízení vlády nikoho nepozvali a z celé akce pořídili pouze audiovizuální záznam, kterým…

sobota, 12. prosince 2020, 14:20Kultura

Jeskyně Balcarka se opět otevře

Vánoční výstava na Špilberku letos lidem připomene výtvarníka Gustava Kruma, který návštěvníky doslova vtáhne do světa rytířů, dobrodruhů, indiánů a kovbojů. Díky ilustracím známých mayovek a foglarovek se Krum dostal do podvědomí dětí i dospělých…

Více článků »

pondělí, 6. března 2017, 13:36

Jeskyně Balcarka se opět otevře Jeskyně Balcarka se opět otevře

Více fotogalerií »

Nebyly nalezeny žádné profily.

Jeskyně se znovu otevřou návštěvníkům. V Moravském krasu lákají na novinky

Jeskyně Balcarka se opět otevře
Jeskyně Balcarka v Moravském krasu

Od pondělí 25. května se po více než dvouměsíční pauze pro veřejnost otevřou zpřístupněné jeskyně provozované Správou jeskyní ČR. Provoz jeskyň budou doprovázet speciální opatření. Novinkou letošní sezony je možnost koupit si elektronickou vstupenku. „Návštěvníkům tak chceme nabídnout možnost dalšího způsobu nákupu vstupenek, aby už k jeskyni jeli s tím, že mají prohlídku garantovanou,“ říká ředitel Správy jeskyň ČR Lubomír Přibyl. Informaci uvedla Správa jeskyň v tiskové zprávě.

Provoz jeskyň poběží ve speciálním režimu

Návštěvníci jeskyň budou moci na prohlídku pouze s ochranou dýchacích cest rouškou, u vstupu v pokladnách bude připravena dezinfekce rukou. Vzhledem k nutnosti dodržet rozestupy 2 metry (kromě rodin) a užším prostorům v některých jeskyních bude v řadě z nich počet osob na jednu prohlídku omezený.

V úvodním zkušebním provozu vypíší jednotlivé jeskyně na internetu obvykle dva nebo tři časy prohlídek prodávaných pomocí eVstupenky.

Například v pěti jeskyních Moravského krasu je to v 10:00, 12:00 a 14:00. Ostatní prohlídky během dne budou nadále prodávány klasicky v pokladně, operativně dle zájmu příchozích a možností průvodců.

Prohlídky ve všech jeskyních ČR jsou organizovány pouze s průvodcem.

Kupující eVstupenek upozorňují jeskyňáři na nutnost dorazit k jeskyni s dostatečným předstihem. Při nestihnutí času prohlídky eVstupenky bez náhrady propadají. Obdobný systém už nějaký čas funguje například na tuzemských státních hradech a zámcích.

Jeskyňáři v době koronaviru nelenili

Dva a půl měsíce bez návštěvníků a příjmu ze vstupného mnohé jeskyně využily například k údržbě a čištění vnitřních prostor. Správa jeskyň se věnuje i modernizaci zázemí pro návštěvníky.

V jesenické Jeskyni na Špičáku se srdcovými chodbami začala za provozu rekonstrukce prvorepublikové turistické chaty-pokladny a výstavba nového sociálního zařízení.

Návštěvnické trasy v jeskyních Moravského krasu Balcarce, Kateřinské, Sloupsko-šošůvských a Výpustku doplnily moderní expozice Jeskyně a lidé, které jsou oblíbené i mezi učiteli hledajícími populárně-naučnou náplň výletu se svými svěřenci.

Letos se chce SJ ČR zaměřit na další doplňkové vzdělávací programy pro školy v jeskyni Výpustek u Křtin nedaleko Brna, jejíž prohlídka je kronikou uplynulých 40 tisíc let pozpátku. Od moderně upravené vstupní budovy přes tajný armádní kryt vybudovaný za studené války, nacistickou podzemní továrnu na letecké motory, prvorepublikové výzkumy Karla Absolona, až po nejstarší pravěké osídlení.

Celkem loni do 14 jeskyní v celé České republice zavítalo přes 761 tisíc návštěvníků. Rekordmanem byly tradičně Punkevní jeskyně v Moravském krasu s oblíbenou vodní plavbou po ponorné řece Punkvě, které si prohlédlo 212 tisíc lidí.

Zdroj a foto: Správa jeskyň ČR

  • front
  • Jeskyně
  • Moravský kras
  • Turistika

Jeskyně Balcarka v novém

Nápadný vrch Balcarova skála na východním okraji Moravského krasu u obce Ostrov u Macochy dlouho chránil své podzemní tajemství. Podle pověsti jej střežily i jeskyňky, které kdysi pobývaly v mohutném jeskynním portálu. Nikdo netušil, jaká krása se za ním skrývá.

Až počátkem 20. let 20. století začal ve svazích kopce bádat místní občan a poslanec Josef Šamalík. Roku 1923 objevil nenápadnou jeskyňku, kterou podle šedobílého zabarvení stěn a krápníků nazval Popeluška.

Následující rok si za silných mrazů povšiml roztátého sněhu v mělkém závrtu na vrcholové části Balcarovy skály. Na dně závrtu pak byla během krátkých průkopových prací uvolněna ucpávka a badatelé sestoupili 13 metrů hlubokou propastí do jeskynních prostor situovaných za dnešním vstupním portálem.

Téhož roku Josef Šamalík objevil podstatnou část podzemního labyrintu utvořeného ve třech patrech s krásnou krápníkovou výzdobou. Poté následovaly zpřístupňovací práce a na Velikonoční neděli roku 1925 byla Balcarka otevřena veřejnosti.

Šamalík však ve svých průzkumech pokračoval a začátkem roku 1935 objevil další překrásné části Balcarky, které nazval Jubilejní dómy Masarykovy. I ty pak byly po krátkých úpravách připojeny k návštěvnímu okruhu.

Jeskyně Balcarka byla vytvořena vodami Krasovského potoka a potoka Lopače a vývojově patří k málo prozkoumanému hydrografickému systému ostrovských a vilémovických vod. Dnes se tyto toky propadají do podzemí o několik desítek metrů níže. Prostory Balcarky tedy postrádají aktivní podzemní řečiště.

Přesto se předpokládá, že nejnižší úrovně komunikují s dosud neobjevenými zvodnělými prostorami, které patrně navazují na nedaleké jeskynní systémy Vintoky a Lopač. Balcarku tvoří řícené dómy, vysoké chodby a nehluboké propasti propojující jednotlivá jeskynní patra.

Podstatná část přírodních prostor má mimořádně bohatou a barevnou krápníkovou výzdobu.

Balcarka je i významnou archeologickou a paleontologickou lokalitou.Vstupní portál jeskyně byl již v 19. století předmětem bádání, které započal Dr. Jindřich Wankel. Systematický výzkum však prováděl v letech 1898 – 1904 Jan Knies.

Budete mít zájem:  Puberťáci vyrostou až o 13 cm za rok

Tomu se podařilo odkrýt pozůstatky činnosti člověka v mladším paleolitu. Objevil zde 6 ohnišť a mnoho kamenných a kostěných nástrojů.

V sedimentech jeskynního portálu se dochovaly i tisíce koster převážně drobných živočichů z období poslední doby ledové (přes 30 000 hrabošů, 8 000 lumíků, 1 500 pišťuch , 600 rejsků, 300 křečků, 1 200 kurů rousných, 400 kurů horských).

V posledních dvou letech prodělala prohlídková trasa jeskyně Balcarky generální rekonstrukci. Během ní se odstranily necitlivé betonové plochy, konstrukce a stará elektroinstalace.

Také se podařilo vyvézt obrovské množství kamení a hlíny, které se zde nahromadilo během prvních zpřístupňovacích prací, kdy se tvořily tzv. umělé zakládky. Materiál z rozšiřovaní prostor a z úprav chodníků nebyl tehdy vynášen na povrch, ale ukládán do boku.

Tím se také přehradil přístup do jeskynních koutů a chodeb, které pak byly dlouhá desetiletí utajeny. Po odstranění zakládek se opět otevřely a dnešní návštěvníci je již mohou spatřit.

Novinkou po rekonstrukcích je také nasvětlení největší prostory Balcarky – Fochova dómu LED diodovými reflektory, které šetří energii, nevytvářejí nežádoucí teplo a dávají nasvíceným partiím dómu neopakovatelné kouzlo.

Prohlídka jeskyně začíná v mohutném vstupním portálu Balcarky. Sluj byla známa odnepaměti a sloužila paleolitickému člověku jako sídliště.

Strmě sestupnou chodbou se dostaneme do prostor objevených Josefem Šamalíkem, které nás upoutají barevností sintrových náteků a stalagmitů. Následující zastavení je v místě nazývaném Wilsonovy rotundy, které jsou 10 metrů vysoké.

Větší z nich je překrásně modelovaná kruhová propast. Stěny rotund jsou zdobeny sintrovými kaskádami.

Prohlídková trasa nás dále zavede do největší prostory Balcarského bludiště, Velkého Fochova dómu. Podlouhlý dóm s rozměry 65 x 20 x 15 metrů byl pojmenován po hrdinném francouzském maršálovi z první světové války. Strop je na začátku zdoben průhlednými stalaktity a záclonami; závrtová prohlubeň na dně svědčí o neznámých prostorách pokračujících do hloubky.

Dostáváme se dále do částí objevených v druhé polovině 30. let 20. století. Ve dvou výškových úrovních projdeme Galerii a Přírodní chodbu, jenž patří k nejkrásnějším prostorám Moravského krasu. Krápníková výzdoba na stěnách a stropech je velmi bohatá, čistá a zachovalá. Stěny Přírodní chodby jsou celé tvořeny sintrem.

Trasa pokračuje kolem chodby s rovným stropem, dále kolem Loutkového divadélka a Cukrové pohádky a ústí opět do částí objevených roku 1924. Dóm Zkázy vznikl prořícením stropů jeskynních pater, o čemž svědčí sbor balvanů na dně této prostory. Z krápníkové výzdoby nás zaujme vysoký sintrový vodopád, útvar Madona či Kaktus.

Následně projdeme kolem stropu Wilsonových rotund do Objevitelského dómu (též Stojanova Kaple). Když v roce 1924 prokopali ostrovští občané závrt na vrcholu Balcarovy skály, sestoupili propastí právě do této prostory. Její stěny a strop jsou pokryty nickamínkovým povlakem, vápnitou kašovitou hmotou, která se sráží pravděpodobně za podpory mikroorganismů.

Na konci prohlídky navštívíme jeskyni zvanou Popeluška, která byla později dodatečně propojena s hlavními prostorami Balcarky. Čekají nás závěrečné partie tvořené prostorou tzv. Muzea, které zde krátce sloužilo v roce 1938. V rámci poslední rekonstrukce bylo Muzeum znovu připojeno k návštěvnímu okruhu a je v něm archeologická a paleontologická expozice.

Celková délka všech známých prostor Balcarky je 1 150 metrů, z toho 800 metrů je zpřístupněno veřejnosti. Jeskyně je v provozu a péči státní příspěvkové organizace, Správy jeskyní České republiky.

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.

Jeskyně Moravského krasu se po zimě opět otevřou turistům. Punkevní jen na měsíc

Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat Eva Ondráčková

Už tuto neděli mohou turisté po zimní pauze opět navštívit všech pět zpřístupněných jeskyní Moravského krasu.

Některé byly jako každý rok od prosince zavřené kvůli zimujícím netopýrům. Mimořádně byly kvůli pracím na nové vstupní budově v lednu a únoru nepřístupné i Punkevní jeskyně. I ty se prvního března zase otevřou.

Avšak pouze na měsíc.

Ilustrační foto. | Foto: Petr Zajíček

Turisté si od nadcházející neděle můžou prohlédnout kromě Výpustku a Kateřinské jeskyně i jeskyni Balcarka, všechny části Sloupsko-
-šošůvských jeskyní a také Punkevní jeskyně. Ve všech bude otevřeno denně kromě pondělí.

„Letos jsme v lednu a únoru mimořádně uzavřeli i Punkevní jeskyně kvůli stavbě nové vstupní haly. Od prvního března si je mohou návštěvníci opět prohlédnout.

V dubnu je však musíme zase zavřít a znovu je zpřístupníme v květnu,“ řekl vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka a doplnil, že novou vstupní halu otevřou začátkem září.

Turisty však kvůli její stavbě čeká i několik dalších omezení. „Pro návštěvníky máme udělaný provizorní vstup do Punkevních jeskyní. Samotná prohlídka už není nijak poznamenaná stavebními pracemi. Bohužel však nyní do Punkevních jeskyní nemůžeme nabídnout bezbariérový přístup.

Od šestnáctého března do poloviny května bude navíc zcela zavřená silnice od Skalního mlýna k Punkevním jeskyním kvůli pokládce nových inženýrských sítí.

Turisté se tak v této době k jeskyním dostanou buď lanovkou od horního můstku nad Macochou, nebo pěšky po modré turistické značce ze stejného místa,“ upozornil Hebelka.

Měsíců, kdy byly jeskyně pro turisty zavřené, Správa jeskyní využila i pro drobnější opravy. „Například jsme upravili přístaviště u Masarykova dómu, takže bude pro turisty pohodlnější výstup z lodí. Upravili jsme také stavidla na Punkvě,“ přiblížil vedoucí správy jeskyní.

Na větší pohodlí se mohou těšit i lidé, kteří se rozhodnou k dopravě mezi Punkevními jeskyněmi a horním můstkem Macochy využít lanovku. „Opravili jsme horní stanici lanovky.

Budete mít zájem:  Spouštěčem lupénky u dětí může být i nachlazení

Ta původní už dosluhovala a turisté se na ní například neměli kam schovat před deštěm. Horní stanice tak bude kompletně nová a celá zastřešená. Cena za jízdné zůstane stejná jako v uplynulých letech,“ popsal náčelník lanovky Radek Hejč.

Lanová dráha v Moravském krasu letos oslaví dvacáté výročí zahájení svého provozu.

V březnu se pro turisty opět otevírají i jeskyně Balcarka a část Sloupsko-šošůvských jeskyní. Ty bývají pravidelně přes zimu uzavřené kvůli zimujícím netopýrům. V té době je také zoologové počítají. „Sčítání potrvá ještě asi do poloviny března.

Počty netopýrů odborníci sledují zhruba ve dvaceti jeskyních Moravského krasu, i v těch veřejnosti nepřístupných.

Zaměřují se vždy na stejné lokality, aby bylo možné zaznamenat trend, zda jich přibývá či ubývá,“ vysvětlil vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka.

Kromě moderní vstupní haly do Punkevních jeskyní a stanice lanovky se v tomto roce návštěvníci Moravského krasu mohou těšit i na nové turistické centrum Dům přírody Moravského krasu, které vzniká v blízkosti Kateřinské jeskyně, nebo na nové expozice v jeskyních.

27.2.2015

  • Moravský kras,
  • zima,
  • Kateřinská jeskyně,
  • Výpustek,
  • Správa,
  • Punkva,
  • Balcarka,
  • rozsah vládnutí,
  • Macocha,
  • doprava,
  • silnice

Ford C-Max první majitel, servisní knížka, koupeno v CH Škoda Fabia servisní knížka, koupeno v D Audi SQ7 servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v D, nehavarované Renault Megane koupeno v CZ Maserati první majitel Audi R8 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Audi A6 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce + PRODAT AUTO

Krásy jeskyně Balcarka: Galerie z vody a kamene

Nápadný skalní ostroh s nepřehlédnutelným portálem dlouho skrýval své podzemní tajemství. Lidé znali pouze nevelkou sluj za jeskynním portálem, kde podle rozšířených legend přebývaly divoženky. Výskyt jeskyněk není dosud vědecky podložen, ovšem archeologické nálezy svědčí o tom, že prostora sloužila jako sídliště pravěkým lidem.

Objev podzemní Popelky

První průzkumné výkopy zde v 19. století prováděl Dr. Jindřich Wankel a systematický výzkum pak v letech 1898–1904 řídil Jan Knies.

Tomu se podařilo odkrýt významné stopy po činnosti člověka v mladším paleolitu (starší doba kamenná). Nalezl šest ohnišť a množství kamenných a kostěných nástrojů.

Navíc se v sedimentech portálu ukrývaly desetitisíce koster převážně drobných obratlovců z konce poslední doby ledové.

Zásadní podíl na objevech, ale i zpřístupnění jeskynního systému Balcarky měl ostrovský občan a poslanec Josef Šamalík. S pomocí virgule hledal na povrchu cesty do podzemí a 16. června roku 1923 se mu podařilo odhalit první podzemní prostory pod Balcarovou skálou. Svůj objev popsal následovně:

„Jeskyně není veliká, ale krásná. Vpředu jsou dvě kaple, v jedné dokonce kamenný oltář. Jsou bíle dekorované, zdobené travestýny a krápníky různých tvarů. Po pravé straně jest okraj jeskyně zdobený velkým množstvím bílých krápníků, rostodivně vytvořených.

Prostora, jež byla balvany a hlinou zanesena, byla uvolněna, prolámán jiný vchod a zároveň jeskyňka zpřístupněna i z horní části. Celý vnitřek jeskyňky, nejen vrch a boční stěny, ale i spodek jest bílý a velkým množstvím krápníků zdobený. Z krápníků vyniká velký, na způsob turecké šavle zakřivený krápník, zvaný Handžár.

Proti němu stojí kuželovitý stalagmit. Dělníci pojmenovali jeskyni mým jménem. Já ji však pojmenoval Popeluškou…“

Co žádné oko nevidělo

Josef Šamalík v nově objevené nevelké jeskyni pokračoval v průkopových pracích. Za silných zimních mrazů si pak v jednom místě na hřebeni Balcarovy skály povšiml roztátého sněhu. V těchto místech dělníci postupně uvolnili ucpávku z hlíny a kamenů a 22. února 1924 se podařilo proniknout do volných prostor.

Tak byla objevena podstatná část dnes známé Balcarky. Nejkrásnější prostory ovšem na své objevitele stále čekaly. Nové jeskyně začal Šamalík upravovat a zpřístupňovat.

Ačkoli přípravy provázely finanční problémy, za pomoci Akciové společnosti Moravský kras, která Balcarku vzala do své správy, byla jeskyně na Velikonoční neděli roku 1925 slavnostně otevřena pro veřejnost.

Nadšený objevitel pokračoval v průzkumech jeskyně i po zpřístupnění. Na počátku roku 1935 se před ním otevřela další část labyrintu s překrásnou krápníkovou výzdobou. Prostory Josefa Šamalíka ohromily: „Právě ve dnech 11. a 12.

ledna roku 1935 prorazili jsme do nových prostorů, které svými útvary a krásou předčí všecky naše jeskyně. Opakuji zde, co jsem dne 23. ledna 1935 po prvních dojmech napsal do Selských hlasů: Jsem starým žurnalistou. Dvaačtyřicet roků píši do novin.

Ale dnes musím kapitulovat, neboť to, co jsem viděl při magnesiovém osvětlení, opravdu nedovedu popsati. Když jsem se vrátil v poledne z dopolední výpravy od nových objevů, tázala se mne žena: Tak co tam máte? Odpověděl jsem: Žádné oko nevidělo, musíš se tam jít podívat, to se nedá vyjádřit….

“ Objevitel dal novým prostorám jméno „Jubilejní dómy Masarykovy.“ Čerstvě odkryté prostory navazovaly na prohlídkovou trasu, takže k ní mohly být již 15. června téhož roku připojeny.

Když zmizel beton

Z čeho byl vlastně Josef Šamalík tak nadšený? Kromě běžných forem krápníkové výzdoby, které jsou vytvořeny v mnoha barevných odstínech a v nepřeberném množství, jsou v Balcarce rovněž krápníky méně obvyklé nebo vyloženě vzácné. Stěny jsou na mnoha místech pokryty tzv.

hráškovými sintry – shluky kulovitých útvarů o velikosti několika milimetrů. Narůstají postupně kolem zrnek písku, který na stěnách ulpěl. V Galerii se na stalaktitech tvoří excentrické výrůstky. Utvářejí se na krápnících, ze kterých skapová voda vytryskuje boční stěnou.

V Objevitelském dómu a Popelušce jsou stěny pokryty bílými a šedavými povlaky nickamínku. Tato neobvyklá měkká kašovitá forma sintru je tvořena směsí vodnatých minerálů vápníku a hořčíku a její vznik není zcela uspokojivě vysvětlen.

Růst některých forem nickamínku pravděpodobně podporuje činnost mikroorganizmů.

V 50. letech minulého století prodělala prohlídková trasa Balcarky celkovou rekonstrukci. V roce 2001 byl vybudován nový moderní vstupní areál s provozní budovou a v období 2007–2009 proběhla opět generální rekonstrukce prohlídkové trasy.

Během ní byla předělána elektroinstalace a osvětlení, zredukovány betonové chodníky, staré zábradlí bylo vyměněno za nerezové. Během tohoto posledního zásahu byly z jeskyně odstraněny také staré zídky a kamenné zakládky, které vznikly při prvních zpřístupňovacích pracích.

Návštěvníkům se tak odkryly dlouho zatarasené prostory a odbočky. Když zmizel jednolitý beton, otevřela se ve vstupním portálu přirozená šikmo spadající propast, kterou dnes vede schodiště návštěvní trasy.

Dnes je největší prostora osvětlena leddiodovými reflektory a ke staré prohlídkové trase byly připojeny další chodby a prostora zvaná Muzeum, kde byla vybudována archeologicko- paleontologická expozice.

Jak se rodila Balcarka

V blízkém okolí Balcarovy skály se nachází několik zajímavých povrchových krasových jevů. Přímo naproti v údolí nelze přehlédnout výrazný Blažkův závrt.

Kruhová mísovitá propadlina má souvislost s dosud neznámým pokračováním rozsáhlého ponorového jeskynního systému Lopač.

U silnice směrem k Macoše je výrazná skalka s několika jeskynními portály nazývaná „Vintoky“. Na druhé straně silnice se do podzemí propadá Krasovský potok.

TIP: Záhady propasti Macocha aneb Prozkoumejte podzemí Moravského krasu

Balcarka vznikala pravděpodobně ve starších třetihorách v období před bádenskou mořskou záplavou, která Moravský kras postihla před 15 miliony let.

Jeskyně se nachází blízko hranice devonských vápenců a nekrasových kulmských hornin (droby, břidlice) a fungovala jako ponor ostrovských vod (dnes Krasovský potok a potok Lopač).

Dlouhodobou výmolnou činností podzemních toků a částečným řícením stopů a stěn vznikl labyrint chodeb a prostor v několika patrech.

Po bádenské záplavě došlo k výrazným změnám hydrologických poměrů a tím i ve vývoji jeskynních systémů na území celého Moravského krasu. Ostrovské vody si začaly prořezávat cestu v nižších úrovních Suchého žlebu a spolu s vilémovickými vodami tvoří rozsáhlý a dodnes z velké části neprozkoumaný jeskynní systém. Patří k němu i Balcarka.

V Balcarce kdysi bývaly divé ženy. Nosily na hlavě bílý čepec, na těle zelenou kazajku a dlouhé bílé sukně. Jednou Balcar oral na svém poli před skalou. Divoženky za ním přišly a žádaly ho, aby jim spravil polámanou chlebovou lopatu.

 Pravily mu: „Balcařisko, spravíš nám to lopatisko?“ Balcar jim vyhověl, a když lopatu spravenou donesl, dostal od divých žen koláč. Jestliže ho nikdy nedojí, bude koláče vždy dost a zůstane čerstvý. Balcar přijal dar a uložil ho ve spižírně.

Ujídali z velmi dobrého koláče podle pokynu, takže vždy nechali kousek ve spižírně a do rána byl koláč zase celý. Až jednou ze zvědavosti Balcar celý koláč snědl a ráno našel místo něj ve spižírně kravinec.

Prohlídková trasa Balcarky začíná ve vstupním portálu, odtud návštěvníci sestupují asi 15 metrů hluboko do prostor objevených roku 1924. Z krápníkové výzdoby je jistě zaujmou kulovité útvary nazvané „Kokosové ořechy“.

Hned za nimi je krásně zdobený, deset metrů vysoký kruhovitý prostor nazvaný „Rotundy“.

 V navazující chodbě byly během poslední rekonstrukce odstraněny kamenné zakládky, takže v těchto místech je možné spatřit chodbičky a prostory, které byly dlouhá desetiletí oku návštěvníka skryty.

Chodba ústí do největší prostory systému Balcarky – Fochova dómu, pojmenovaného podle hrdinného francouzského maršála 1. světové války.

Moderní osvětlení leddiodovými reflektory navozuje v dómu neopakovatelnou atmosféru. Návštěvníky tu čeká malá světelná show za doprovodu hudby. Fochův dóm je dlouhý přes 60 metrů a má bohatou krápníkovou výzdobu.

Průhledné a bílé krápníky střídají okrovou až hnědočervenou výzdobu. 

Z Fochova dómu vede schodiště do prostor objevených roku 1935. V chodbě lze opět spatřit odbočky, které byly ještě nedávno skryty za zídkami a kamením. Na konci schodiště čeká ta nejkrásnější prostora Balcarky nazývaná „Galerie“. Z jejího stropu rostou tisíce krápníků.

Není divu, že objevitel Šamalík byl při pohledu na tuto prostoru ohromen tak, že její krásu nedokázal slovy popsat. Soustavou chodeb se návštěvníci dále dostanou na druhou stranu „Galerie“ do nižšího patra. To je tvořeno tzv.

„Přírodní chodbou“ jejíž stěny jsou také krápníky a sintry mimořádně bohatě vyzdobeny.

Zajímavé jsou rovněž prostory se zcela rovným stropem, které vznikly odsedáním horizontálně uložených vápencových vrstev, tzv. lavicovitou odlučností. Kolem prostor „Divadélko“ a „Cukrová pohádka“ se návštěvní okruh vrací do částí objevených v roce 1924. Řícená prostora „Dóm Zkázy“ spojuje dvě jeskynní patra.

 Návštěvníci si mohou znovu prohlédnout „Rotundy“, tentokráte pohledem shora a po schodišti přicházejí do prostory s objevným komínem. Tudy sestoupili do hlavních prostor Balcarky první lidé. Následují části objevené o rok dříve, s hlavní prostorou „Popeluškou“ a závěr prohlídky vede úzkými chodbami do „Muzea“ s podzemní expozicí.

Informace o provozní době Balcarky a všech ostatních zpřístupněných jeskyních České republiky najdete na stránkách www.caves.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *