Jehněčí a zvěřina do každé rodiny

nabízíme pestrý sortiment kvalitního masa, pravidelně je doplňován o sezónní nabídky. VYZRÁLÁ HOVĚZÍ steaková masa, ZVĚŘINA, LÍČKA hovězí a vepřová, TELECÍ maso, jsou běžným sortimentem.  

• Na objednávku Vám zajistíme i EXOTICKÁ masa.
• UZENINY, KLOBÁSY, PAŠTIKY, ZABIJAČKOVÉ SPECIALITY, FARMÁŘSKÉ speciality  vybíráme pro Vás od kvalitních a osvědčených českých dodavatelů. 
• V nabídce nechybí výběr SÝRŮ, ŘECKÉ SPECIALITY a VÍNA pro každou příležitost !

VELIKONOČNÍ HODY !!!

1. 
2. 
3. 

BIZON, LAMA, KROKODÝL, ZEBRA, VELBLOUD, KLOKAN, PŠTROS, HAD HROZNÝŠ KRÁLOVSKÝ n. PYTHON/ KRAJTA,

Telecí MAMINHA Steak:

• křehká telecí část masa, která se nachází mezi ořechem a květovou špičkou. Maso má jemné tukové krytí, které zaručuje výraznou chuť masa a šťavnatost.

Hovězí  RUMP STEAK

• delikátní vyzrálé hovězí maso z kýty – ořech, masného plemene  Aberdeen Angus z Austrálie, chované tradičním způsobem na rozlehlých pastvinách. Maso vyniká svou křehkostí, je jemně vláknité, lehké mramorování mu dodává šťavnatost a výtečnou chuť.

Hovězí CHUCK EYE ROLL STEAK

• vyzrálé hovězí – válečkovitou část z hovězího krku býka, je hitem mezi steakovým masem na gril,
• maso pochází z kvalitních novozéladských chovů plemene ANGUS.

MAMINHA -TRI RIP STEAK

• výtečné hovězí maso, část mezi ořechem a květovou špičkou, vyznačuje se křehkým vláknem s tukovým žilkováním zaručující výraznou chuť,                           

RIB EYE STEAK –

– vysoký roštěnec s tukovým okem, nejoblíbenější steak pro svou křehkost a šťavnatost,

HANGER ( SKIRT) STEAK – česky zvaný jako „VEVERKA“, dlouhý, plochý sval z bránice zavěšený pod páteří u špičky svíčkové, kousek od jater, vyniká kořeněnou chutí, velmi chutné, šťavnaté maso na gril, k pečení, dušení.

FLANK STEAK

– nižší část hovězího pupku, dlouhý, plochý sval, díky jemnému tukovému žebrování je FLANK steak šťavnatý, ideální ke grilování vcelku,

FLAP STEAK

– vyšší část hovězího pupku, maso je lehce prorostlé a jemně mramorované tukem, díky tomu je FLAP steak velmi šťavnatý, má jemnou vůni a chuť,

TENDERLOIN STEAK – SVÍČKOVÁ

• – nejjemnější a nejkřehčí část hovězího masa z mladého býčka
• RUMPSTEAK – vnitřní část hovězí kýty, česky zvaná “ KVĚTOVÁ ŠPIČKA“,
• PICANHA – nejlepší maso z kýty, velmi křehké, kryté tukem, grilujeme  nebo pečeme i s tukovou vrstvou.

Dále lze u nás objednat :

T-BONE STEAK, hovězí MAMINHA STEAK USA, TELECÍ OSSOBUCO, TELECÍ JÁTRA, TELECÍ BRZLÍK, JEHNĚČÍ HŘEBÍNEK, KOŇSKÉ MASO, VEPŘOVÁ LÍČKA, TELECÍ LÍČKA.

Jehněčí kotlety – recept, který zvládne každý a který nadchne

Jehněčí kotlety vyvolávají respekt a vyžadují spolehlivý recept. Jsou velmi drahé, velmi sezónní, velmi maličké a aby to nestačilo, měly by se propéct jen dorůžova, aby si zachovaly šťavnatost.

Takže je jasné, že kdo je ještě nikdy v životě nepřipravoval, chce mít záruku, že se mu to povede hned napoprvé. Že se investice vložená do masa několikanásobně vrátí v podobě hlasitých pochval a pomlaskávání u stolu. Sice se jedná o návratnost značně pomíjivou, ale i tak ten okamžik triumfu nad jehněčími kotletkami a úžas nad jejich dokonalou chutí za to stojí.

Jehněčí maso patří na velikonoční stůl už docela dlouho, neboť ovce se v našich krajinách chovaly v mnohem větších počtech, než jak to známe dnes. Chudší rodiny, které si nemohly jehněčí dovolit, začaly péct beránky z těsta a tak vznikla další velikonoční tradice.

Jehněčí kotlety v kuchyni: zásady, na které byste měli pokaždé pamatovat

Pojďme si sjednotit kuchařská fakta o jehněčích kotletkách.

• Nejjemnější z celého jehněčího je maso podél hřbetu, tedy téměř nenamáhané svaly z obou stran páteře. Říká se jim kotlety. A jak už víte z předchozích článků, nenamáhané maso se hodí hlavně na minutkovou úpravu a nejvíc mu sluší úprava dorůžova. (Poznámka pro rýpavé: Výjimkou je kuřecí maso, kde musíme brát ohled na bezpečnou, zdravotně nezávadnou teplotu, která úpravu dorůžova vylučuje.)
• Jehněčí kotleta se prodává obvykle nerozdělená, s ponechanými kousky žeberních kostí, takže to dohromady vypadá jako hřebínek a taky se tomu tak říká.
• Tyhle vyčnívající žeberní kosti jsou při minutkové úpravě dost k ničemu a navíc se musí předem pořádně očistit od všech zbytků masa, což dá trochu námahy. Jenomže na talíři to pak vypadá tak fantasticky, že nikdo se nad tou hromadou přípravné práce vůbec nepozastavuje. Když budete mít štěstí, seženete jehněčí hřebínek už očištěný. Když ne, vezměte ostrý nožík, vyžízněte mezižeberní kousky masa, a pak ještě z kostí oškrábejte blánu, která je obepíná (myslím, že se jí říká okostice). Musíte se dostat doslova až na kost, jinak to nebude vypadat hezky.
• Nemá smysl hřebínek rozřezávat na jednotlivé kotletky a ty pak opékat samostatně na pánvi. Jehněčí kotletky jsou totiž tak maličkaté, že při opečení po obou stranách by vám uvnitř nezůstalo skoro žádné růžové maso. Proto mějte na paměti, že nejdokonalejší kotlety připravíte, když hřebínek necháte v celku, takto ho upečete nebo opečete a na kotlety ho nařežete až po tepelné úpravě, tedy těsně před podáváním.

Jak opéct a upéct jehněčí kotlety

Ze všech druhů tepelných úprav se pečení hodí k jehněčím kotletkám asi nejvíc. Dušení nemá vzhledem k minutkové povaze masa smysl a vaření připadá v úvahu nanejvýš tak v sous-vide lázni za kontrolavaných podmínek, aby opět zůstalo maso růžové. Smažit je by byl hřích.

Tak tedy pečení.

Pokud už máte nějakou přechozí zkušenost s jehněčími kotletami, můžete je ochutit, rovnou vložit do velmi horké trouby s teplotou kolem 220 stupňů a péct je 15-20 minut, dokud dotykem prstu nepoznáte, že jsou udělané přesně tak dorůžova, jak potřebujete.

Takový cit ovšem začátečníkům chybí, takže snadno můžou prošihnout ten krátký okamžik, kdy je maso upeče přesně akorát. Všechno to jde hodně rychle. O minutu později a kotlety budou skoro well done, bez růžové barvy, s podstatně horší šťavnatostí a chutí.

Když ale trochu snížíte teplotu v troubě, třeba někam ke 180 stupňům, okamžik správného dohotovení se trochu protáhne a dá vám větší prostor se splést nebo včas nedoběhnout. Pořád jste ale odkázáni na trochu citu nebo zkušenosti a na test masa pohmatem.

Když teplotu snížíte ještě víc, máte v podstatě nezkazitelný recept pro začátečníky, protože konečně se lze spolehnout na časový údaj délky pečení. Bavíme se tu o teplotě pouhých 140 stupňů. Takovou nízkou teplotu potřebujete mít ověřenou teploměrem, který můžete postavit do trouby, případně mít jistotu, že váš termostat se neplete a nekecá vám.

Nižší teplota v troubě nezatáhne maso na povrchu a nedá mu barvu ani intenzivní chuť, takže, jak už to ode mě určitě očekáváte, je potřeba jehněčí kotlety nejdřív velmi zprudka opéct na pánvi dozlatova, teprve potom přesunout do trouby.

Moje doporučení pro vás, pokud si nejste u jehněčích kotletek jisti svou zkušeností, tedy zní:

Maso zprudka zatáhněte po obou stranách na pánvi (asi 2 minuty z každé strany) a dopečte 40 minut v troubě vyhřáté na 140 stupňů.

Za tu dobu stihnete připravit přílohu, prostřít stůl a vyvětrat kuchyň po předchozím opékání masa.

Ochucení jehněčích kotletek

Každé malé dítě gastronomicky aspoň trochu vzdělaných rodičů ví, že k jehněčímu masu se hodí především česnek a rozmarýn.

Jelikož jehněčí kotlety před vámi leží v celku a nenakrájené, nemáte moc šancí je ochutit taky uvnitř, takže je vlastně jen tak nenápadně ovoníte.

Můj oblíbený postup spočívá v tom, že kotletky obložím jedním nebo dvěma rozkrájenými stroužky česneku, pár snítkami rozmarýnu, zakápnu olivovým olejem a nechám dvě hodiny marinovat při pokojové teplotě. Tak se zároveň vytemperuje studené maso z lednice a nejde na pánev úplně chladné.

Jakmile opeču maso na pánvi a odložím si ho stranou, do horké pánve ještě vhodím použitý česnek a rozmarýn a na mírnějším ohni je trochu rozvoním. Poté je znovu použiju na maso a pod maso, když jde do trouby.

Rozmarýna je po upečení v podstatě nejedlá, ale česnek klidně můžete naservírovat na talíř i s masem.

Jdeme do finále

Takže jsme se dostali až do bodu, kdy máte maso opečené na pánvi, ovoněné, zvolna dopečené dorůžova v troubě. Pořád je ale v celku a ještě s ním musíte udělat jednu důležitou věc.

Maso si potřebuje pár minut odpočinout, než ho rozkrájíte. Když mu dáte čas na oddechnutí, stačí se teplem namáhaný sval zase trochu uvolnit a vstřebá do sebe šťávu, která by jinak při rozříznutí ihned vytekla.

Takže pekáček s masem vyndejte, zakryte alobalem a nechte pět minut stát na prkýnku. Pak teprve vezměte ostrý nůž a rozkrájejte jehněčí kotletky pěkně mezi žebírky. Můžete si u toho vzpomenout na slavnou filmovou hlášku: „Zakopnul a upadnul mi na nůž, který se mu zapíchnul mezi žebra. A pak ještě asi šestkrát.“

Nelekněte se, že případná šťáva, která z masa vytéká, má skoro barvu krve. Maso se stihlo zahřát dost na to, aby se nejednalo o krev, ale o šťávu.

Co k jehněčím kotletkám na talíři

Bramborami nic nezkazíte.

Vyhnula bych se ovšem bramborám pečeným, protože příloha by měla podle platných gastronomických zákonů vzniknout jinou tepelnou úpravou, aby se na talíři potkala větší rozmanitost.

Zkuste třeba kaši, nebo brambory vařené či šťouchané. U mně to vyhrál kuskus, ochucený podušenou cibulkou, kari kořením, nasekanými pistáciemi a zeleným hráškem, protože i tahle kombinace má k jehněčímu blízko.

Hodí se ještě připravit nějakou samostatnou omáčku, protože z přípravy masa žádná nevznikne. Pokud jste se nerozhodli pro bramborovou kaši, může omáčku vcelku uspokojivě nahradit hráškové pyré.

Někdy jindy vám ukážu, jak ho udělat úplně hladké a dokonalé. Další možnost dává třeba studená jogurtová omáčka, ochucená bylinkami, mátou a česnekem, pro kterou jsem se rozhodla já. Dokonce jsem do ní nastrouhala i kousek okurky.

Všechno tohle se k jehněčímu báječně chuťově hodí, proto tahle volba.

Ale teď už dost řečí a nechte si chutnat.

Jehněčí kotlety pro začátečníky

Suroviny

• 1 jehněčí hřebínek s 8 kotletkami (žebry), zhruba 600 g
• 2 stroužky česneku
• 2 snítky rozmarýny
• sůl
• 3 lžíce olivového oleje
• 1 lžíce rostlinného oleje

Postup

1. Pokud mezi žebry jehněčího hřebínku zbývá maso, vykrojte ho malým ostrým nožíkem a pak ještě každé žebírko oškrábejte, abyste sundali i blánu na povrchu kosti. Vyčnívající konce kostí by měly zůstat naprosto suché a holé.
2. Česnek oloupejte a nakrájejte na tenké plátky. Rozmarýnu natrhejte na větší kousky. Jehněčí maso vložte do malého pekáčku nebo do misky, posypte česnekem, rozmarýnou a zalijte olivovým olejem. Nechte 2 hodiny marinovat při pokojové teplotě.
3. Troubu nechte předehřát na 140 stupňů (a ubezpečte se, že tahle teplota přesně odpovídá vnitřní teplotě v troubě). Maso vyjměte z marinády, odstraňte bylinky a česnek, a na povrchu ho zlehka osolte. Rozpalte nerezovou pánev se silným dnem, a jakmile je opravu horká, zakápněte ji rostlinným olejem. Vložte maso a opečte ho 2 minuty po jedné straně, poté otočte a opečte stejnou dobu i po druhé straně.
4. Opečené maso položte do pekáčku. Pod pánví zmírněte plotýnku, přidejte do ní marinovaný česnek a rozmarýn a asi minutu za stálého míchání opečte. Pak vyškrábněte na maso a tohle všechno vložte do trouby.
5. Pečte 40 minut při udané teplotě. Poté maso vyjměte, zakryjte pekáček alobalem a nechte 5 minut odpočívat. Před podáváním rozkrájejte mezi žebry na jednotlivé kotletky. Pokud chcete, můžete je na řezu ještě lehce osolit, ideální je na to vločková sůl fleur de sel. Servírujte 2 nebo 3 kotletky na porci, ale pamatujte, že velcí jedlíci bez problémů zvládnou i čtyři kotletky a ještě se budou ptát, zda něco nezbylo.

https://www.kucharkaprodceru.cz/jehneci-kotlety/

(c) Kucharka pro dceru a Jana Florentyna Zatloukalova, www.kucharkaprodceru.cz, 2014-2017. Pouze pro osobni pouziti. Dalsi sireni podleha schvaleni autorky a ridi se autorskym zakonem.

Pokud budete mít chvilku, nechte mi tu prosím komentář, zda vám chutná jehněčí maso a v jaké úpravě.

BOHEMIA Zvěřina a Jehněčí A

Pro koho je vhodná A receptura:Receptura je vhodná pro štěňata plemen, která budou mít v dospělosti max. 25kg. Pro dospělé psy všech plemen žijící tzv. aktivním životním stylem, či jsou ve zvýšené fyzické a psychické zátěži, vhodné pro březí a kojící feny. Krmivo mohou i starší psi všech plemen pokud je jejich aktivita vysoce nadprůměrná.

• Složení:Zvěřina (bažantí skelet, skelet kachny divoké, bažantí prsa, prsa kachny divoké), jehněčí (kýta, játra, plíce, hrtan, srdíčko, masový ořez), ovoce a zelenina (jablka, hrušky, mrkev, zelí, celer, kapusta, brokolice, dýně, řepa, zelený hrášek mladý, špenát, petržel, maliny, jahody, rybíz, ostružiny, borůvky), oves, žito, semena a ořechy (lněné, slunečnicové, sezamové, dýňové, podzemnice olejná, ostropestřec mariánský), celá sušená vejce, sušené kozí mléko, drcené paroží jelena evropského, pivovarské kvasnice (odhořčené), bylinky (bazalka, oregano, tymián, saturejka, šalvěj, fenykl, skořice, zázvor, kurkuma, libeček, kopr, majoránka). 
• V čem jsou krmiva BOHEMIA jiné, než ostatní krmiva. Zde jsou 3 hlavní rozdíly: 1)   Jak je krmivo vyrobeno2)   Z čeho je krmivo vyrobeno3)   Propracovaný výživový plán u kterého je hlavním smyslem pestrost stravy 
• Jak je krmivo vyrobeno:
• Z čeho je krmivo vyrobeno:

krmivo je míchané, nikoliv granulované. Ingredience jsou sušené horkým vzduchem, či mrazem. Pozvolné sušení horkým vzduchem je nejstarší, nejšetrnější a nejpřirozenější způsob uchování potravin, který nám zachová nutriční benefity, trvanlivost a přirozenou vůni. Nepřidáváme žádné syntetické doplňky. Všechny ingredience si sami vykupujeme ať už přímo z jatek nebo již sušené od dodavatelů a dále si je sami zpracováváme a mícháme do konečného produktu. Známe každou ingredienci ve složení a také ji přesně definujeme, jako například: srdíčko, jatýrka, žebírka, plíce atd… Nabízíme pestrou stravu pro psy z ingrediencí bohatých natolik, abychom nemuseli přidávat žádná syntetická aditiva v jakékoliv podobě.

Propracovaný výživový plán:Vytvořili jsme jeden z nejpropracovanějších výživových plánů, který zahrnuje kompletní stravu, přílohy, konzervy a pamlsky.

V kompletních recepturách naleznete pestrost nejen v živočišné, ale i rostlinné části v každé fázi života Vašeho psa.

Kompletní stravou se nám prolíná doplňková strava v podobě pestrých příloh k našim masovým konzervám, či kusu čerstvého masa, který si zakoupíte třeba u Vašeho řezníka.

Nakonec excelentní sušené pamlsky z nejlepších částí zvířete, které se opět nebojíme pojmenovat, kýta, prsa, hřbet apod. Tento typ pamlsku je nejen odměnou, ale zejména tím nejzdravějším doplňkem výživy v podobě těch nejkvalitnějších bílkovin a esenciálních aminokyselin, které jsou základním stavebním kamenem Vašeho psa a jsou součástí téměř všeho v jeho organismu.

Doporučené dávkování pro štěňataOd 8–10 týdnů, doporučujeme pozvolna přidávat stravu BOHEMIA do jídelníčku. Po 8 týdnech je doporučené denní dávkování 2-3 % z celkové aktuální hmotnosti štěněte.

Doporučené dávkování pro dospělé psyOd 12 měsíců doporučujeme 1 – 2% z aktuální váhy psa. 

Doporučené dávkování pro seniory Od 8 let doporučujeme 1% z aktuální váhy pasa

Vždy je potřeba psa sledovat, reagovat a optimalizovat dávku dle jeho aktuální váhy. V případě že Váš pejsek bude hubnou, tak denní dávku zvýšit a když bude v nadváze, tak naopak snížit.

Jak podávatKrmivo zalijte horkou vodou 0,5 – 1 cm nad úroveň směsi a nechte několik minut nasáknout a vychladnout. I když se už jedná o kompletní krmivo, můžete přimíchat i další maso z konzervy Bohemia nebo jiné ingredience dle libosti.

Receptura splňuje nutriční hodnoty Receptura Bohemia Pet Food je formulována dle doporučení evropského úřadu FEDIAF. Výroba je schválena Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (UKZUZ) a Státní veterinární správou.

Hovězí potřebuje čas – Fanymarket.cz – Potraviny do rodiny

Ossobuco – tj. „kost s dírou“ – specialita původem z Milána, což je mladé hovězí nebo telecí maso dušené na zelenině, kdy surovinou je zadní lýtko s kostí, tedy řez kližky s morkovou kostí uprostřed. Často bývá doplněno omáčkou zvanou gremolata a tradičně se podává s risotto alla milanese, tj. rizotem po milánsku.  

Tatarský biftek – základem dobrého tatarského bifteku je především kvalitní vyzrálé hovězí maso, nejlépe svíčková. Oblíbená je však také hovězí kýta, a to přímo její nejlibovější část – tzv.

hovězí ořech. Ten, na rozdíl od svíčkové, dodá tataráku výraznější chuť. Každopádně tradiční tatarský biftek je najemno naškrábané nebo namleté maso dochucené solí, pepřem, šalotkou, kapary a kapkou olivového oleje.

 

Hovězí po burgundsku – (Boeuf bourguignon) – slavný recept francouzské kuchyně. Masové kostky ze zadního masa dušené se zeleninou, bylinkami a červeným vínem.

Hovězí dušené na houbách – oblíbená domácí specialita. Nejlepší je použít plátky roštěnky a dusit je s předem namočenými sušenými houbami, pokud nejsou dostupné čerstvé.

Hovězí rolády – vyzrálé maso závitků měkké a plné šťáv patří rovněž k vrcholným gastronomickým zážitkům. Pečené i dušené hovězí rolády a plátky ze zadního masa tvoří velkou kapitolu zralého hovězího masa, podle rozličného množství jejich náplní.

Klasickou náplní rolády jsou hořčice, cibule, okurka a uzená slanina. Podobně jsou na tom španělské ptáčky – menší závitky z hovězí kýty, s přidanou zeleninou ke klasickému základu.

K další obvyklé náplni hovězích závitků patří například mleté vepřové maso, houby, sýr, nechybí samozřejmě různé koření, kapary a podobně.

Hovězí guláš – původně maďarský pokrm tvořený nakrájenými masovými kostkami v omáčce z cibule, kořeněné paprikou. V maďarské verzi není nikdy zahušťován moukou, má blízko k polévce, ale může být i hlavním jídlem.

Mimo Maďarsko se pod pojmem guláš rozumí dušené maso následně zahuštěné, podávané se všemožnými přílohami. Český guláš vychází z vídeňské verze guláše. Existuje však velmi mnoho dalších receptů jako např.

hovězí guláš na černém pivě s hříbky, hovězí guláš s fazolemi a mnoho dalších.

Znojemská hovězí pečeně – česká nebo ještě spíše moravská klasika připravená z kvalitních surovin může být důstojným reprezentantem každé kuchyně. Základem je libové hovězí maso, nejlépe loupaná plec. Maso se podusí v troubě doměkka a podává se se zahuštěnou šťávou z masa, která se dochucuje kyselými okurkami.

Chilli con carne – mleté hovězí maso dušené se zeleninou, chilli kořením, hovězím vývarem, červeným vínem, fazolemi a kukuřicí.

Hovězí tokáň – pochází z maďarské kuchyně a přes slovenskou verzi se dostal až k nám. Na nudličky nakrájené zadní hovězí nebo nepravá svíčková, dušené na bílém víně. Dnes už máme i vlastní verzi tokáně v omáčce se zakysanou nebo sladkou smetanou s vložkou nakrájených podušených paprik, ale existuje i množství dalších variací.  

Miloslava Kučerková

Nebojte se ovcí, říkají chovatelé i labužníci

Švestky, dýně, jablka to jsou potraviny, které si asi nejčastěji spojujeme s podzimem v kuchyni. Méně už se ale ví, že i některá masa jsou sezónní a že k podzimu v kuchyni patří zvěřina a jehněčí.

Zatímco zvěřina u nás není nijak neobvyklá a většina kuchařů s ní umí zacházet, jehněčí je u nás stále spíše popelkou. Že je to škoda a že jehněčí je skvělou sezónní specialitou, je přesvědčen například David Kukla, zakladatel sítě prodejen lokálních potravin Sklizeno, která jako jedna z mála jehněčí na podzim běžně nakoupí.

„V Česku a v dalších středo a východoevropských zemích je jehněčí spojováno především s obdobím Velikonoc. Každopádně se jehně stalo součástí velikonočních tabulí před stovkami let a tradice se v některých zemích uchovala dodnes,“ vysvětluje David Kukla, proč je jehněčí na našich stolech spojováno výlučně s jarními svátky.

Zajímavé ale je, že ač je u nás spojení jehněčího a Velikonoc zakořeněné, nevychází oproti většině jiných křesťanských tradic z přirozeného přírodního cyklu.

Jehňata, která se rodí na začátku jara, jsou tedy stará pouze několik málo měsíců.

„Jehňata se rodí dvakrát ročně, na jaře a na podzim, jejich „říje“ přichází totiž dvakrát do roka,“ vysvětluje Radmila Tomášková z malé rodinné farmy na Českolipsku, která se okrajově chovem ovcí také zabývá.

„Hlavní jehněčí sezóna je až na podzim, kdy dorůstají ideálního stáří šest až osm měsíců a jsou vhodná pro porážku.

Jejich maso je tehdy v ideální rovnováze je křehké a šťavnaté a zároveň už je ovce dostatečně osvalená, což velikonoční jehňata nebývají.

Chcete-li tedy zkusit připravovat jehněčí speciality, nečekejte na Velikonoce jehněčí doba přichází právě teď,“ tvrdí dokonce David Kukla, zakladatel sítě prodejen lokálních potravin.

Jehněčí maso by tedy nemělo na podzimním stole chybět. Ale jak jsme na tom s jeho konzumací?

Kotletami proti předsudkům

„Jehněčí je jedinečné jemné maso s typickým aroma, pro které je často neprávem odsuzováno. Platí, že čím je ovce starší, tím je aroma výraznější, v čerstvém jehněčím ho při vhodné úpravě téměř nepocítíte a pochutnáte si na křehkém, jemném a šťavnatém mase.

Myslím, že dobře připravené jehněčí kotletky přesvědčí i zavilého odpůrce jehněčího.

U mnoha lidí je tento odpor daný totiž hlavně neznalostí nebo třeba jedinou negativní zkušeností, například se skopovým v zahraničí, kde je častější,“ přesvědčuje David Kukla k ochutnání.

„Pokud se o ovečku dobře staráte a má volný výběh, je její maso překvapivě dobré i když jsou jí třeba dva roky,“ vysvětluje farmářka. Jako u každého zvířete i u ovce záleží, jak se o ni staráte a pak se to na kvalitě masa projeví,“ vysvětluje žena, která má na doplnění svého chovu i několik oveček masného plemene.

„Já myslím, že všechno je v psychice člověka. Předsudků se ale nejlépe zbavíme tím, že to jednoduše vyzkoušíme,“ říká chovatelka. Ona i její syn si prý jehněčí zamilovali.

Proč ne třeba hrušky?

„Připravuji ho většinou podle řeckých kuchařek, kde je velká spousta receptů. Mojí oblíbenou variantou teď na podzim je jehněčí na hruškách, což je vlastní úprava,“ prozrazuje a dodává, že k úpravě jí stačí maso lehce osolit, opepřit a péct s obyčejnými solankami. „Ale dá se docela dobře upravit i jako řízky,“ doplňuje.

Jediné, co je třeba dodržovat, je správná doba přípravy, maso by mělo zůstat mírně růžové. S kořením byste také měli zacházet opatrně, abyste nepřehlušili chuť jehněčího, ideálně se hodí česnek, šalvěj, rozmarýn nebo tymián, V Británii prý milují mátu v omáčkách, které k jehněčímu podávají.

Jehněčí maso je navíc zdravé. Obsahuje minimum tuků a cholesterolu, přitom je přirozenou zásobárnou proteinů a je tak ideální pro většinu diet. Doporučuje se také chudokrevným pacientům pro vysoký obsah železa.

A jaká je ovce zvíře z pohledu chovatele? „Je to prostě ovce. S chytrou kozou se vůbec nedá srovnat. Komunikovat s ní nemůžete. Pokud chcete mít se zvířetem kontakt, ovci si rozhodně nepořizujte…,“ říká z vlastní zkušenosti farmářka Radka.