Jak ovlivňuje dlouhodobé skladování kvalitu piva? Jak se na změně kvality podepisuje právě obalovaný materiál? A pochopitelně: je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější sklo, plast, plechovka nebo sud? Na takové otázky odpověděl dlouhodobý „pivní“ výzkum.
„Provedli jsme ho na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě,“ řekl zástupce týmu z technologické fakulty zlínské Univerzity Tomáše Bati výzkumník Richardos Nikolaos Salek.
Pěna, barva, etanol…
Experti použili čtyři základní obalové materiály, které se běžně používají na českém trhu: Půllitrovou láhev z hnědého skla, 1,5litrovou hnědou PET láhev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud. Vzorky byly skladovány v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla.
První testy byly provedeny ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku. „U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit například obsah etanolu, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ uvedla další členka týmu Eva Lorencová.
Analýza těchto parametrů byla doplněna o senzorické hodnocení a rovněž o odbornou degustaci vzorků. „Ta potvrdila některé změny detekované pomocí fyzikálně-chemických analýz,“ dodala Lorencová. Hodnocena byla také stabilita pěny, barva, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.
Prohrála PET láhev
Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého.
„Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ upozornila Lorencová.
Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala PET lahev, do níž se se dostaly molekuly kyslíku, který způsobuje chuťové vady. Intenzivní změny přitom byly pozorovány po půl roce skladování.
Další výrazné změny byly monitorovány u vzorků skladovaných ve skle. V tomto případě zhruba od osmého měsíce. Ty jsou způsobeny tím, že stoprocentně netěsní korunkový uzávěr. Jako nejlepší obalové materiály tedy byly vyhodnoceny hliníková plechovka a sud.
„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že jde o první takto přesně provedené srovnání na jednom druhu piva. V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výhodou je i to, že výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně lidi z praxe, tedy výrobci piva,“ konstatovala absolventka fakulty technologické Iveta Černošková, která se na výzkumu rovněž podílela.
Jde také o vhodný příklad spolupráce vědecké instituce s průmyslovou praxí. Výzkum by měl pokračovat s dalšími typy piv, jako jsou například speciály nebo svrchně kvašené pivo.
Plechovek přibývá
Hliníkové plechovky, které patří mezi vítěze výzkumu, přitom patří mezi stále oblíbenější obaly. První pivo v plechovce si přitom zákazníci mohli koupit už před 85 lety v americkém Richmondu – ještě před druhou světovou válkou přišel s tímto nápadem jeden malý pivovar v New Jersey.
Do Česka dorazily pivní plechovky až o mnoho let později, ale jsou stále populárnější. Jen v loňském roce stoupla jejich spotřeba o více než čtvrtinu a dosáhla jedenáctiprocentního podílu na trhu. Stále vede lahvové pivo se čtyřiceti procenty, sudové je na 34 procentech.
Naopak PET lahví spíše ubývá. Například Pivovar Gambrinus z ekologických důvodů přestal od letošního roku pivo v plastu zcela prodávat. Ročně tak sníží produkci plastů o 334 tun.
„Gambrinus se rozhodl jít cestou zdravého rozumu a přestat produkovat další plast tam, kde to není potřeba,“ sdělil marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.
„Reagujeme tak i na přání našich zákazníků, pro které je důležitá nejen kvalita produktu, ale i to, z čeho vyrábíme obaly, a jak šetrně se chováme k přírodě.“
Check Point Research, výzkumný tým společnosti Check Point Software Technologies, který patří mezi přední světové poskytovatele kyberbezpečnostních řešení, upozornil na stovky kybernetických útoků po celém světě, …
Leden se zapsal do černé listiny kybernetické zločinnosti. Podle globální společnosti Accenture, která poskytuje profesionální služby v oblasti digitalizace, cloudu a kybernetické bezpečnosti, padla v půlce prvního …
Česko je jedinou zemí EU, kde chytré hodinky a další podobná zařízení používá více než třetina lidí ve věku od 16 do 74 let. To odpovídá 2,8 milionu lidí. Vyplývá to z údajů, které za loňský rok nově zveřejnil …
Načíst další Došli jste až na konec! Čechy čeká drahé jaro. Už nyní přitom dochází k největšímu zdražování za posledních skoro osm let. Od zítřka navíc zdražují cigarety. Spotřební daň z krabičky stoupne ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení …
Jeden z největších finančních skandálů v dějinách Německa má dopad i na mnohé Čechy – nemohou platit svými kartami. Platební karty vydávané společností Wirecard jsou totiž od včerejška blokovány. Společnost je po …
Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Načíst další Došli jste až na konec! Turecká centrální banka se na svém dnešním zasedání důrazně postavila výzvě ve formě nárůstu proinflačních rizik a zvýšila svoji klíčovou úrokovou sazbu o 200 bazických bodů na 19 %. Vyslyšela tím volání investorů, …
Z dat obchodníků je patrné, že v lednu 2021 došlo k výraznému meziročnímu poklesu tržeb. Lidé po Vánocích zůstali doma a do obchodů se příliš nehrnuli. Navíc mnohé obchody musely být nuceně uzavřené. Období …
Koronavirus se zřetelně projevuje i na pojistném trhu. Lidé mají obecně v těžkých dobách o pojištění větší zájem a potvrzuje se to i v době pandemie. Podle statistik České asociace pojišťoven v loňském roce …
Načíst další Došli jste až na konec!
Pivní průmysl se mění. Nárůst plechovek, PET lahví i šířky sortimentu má velký dopad na jeho logistiku
Podle aktuálních statistik jsou nejčastěji používaným obalem na pivo skleněné lahve a druhým v pořadí jsou pivní sudy. S velkým odstupem následují PET lahve, plechovky a cisterny. Ty ale zaznamenávají velký meziroční nárůst.
Zejména jde o plechovky, v kterých se loni expedovalo o 37 procent více piva než v roce 2016, a nyní tak dosahují devítiprocentního podílu na balení rezavého moku.
Za pivní obal se ovšem považuje i tanková cisterna v restauraci nebo pivnici; takového piva se v roce 2017 vypilo o osm procent více než v roce 2016. Těmto změnám musí pivovary přizpůsobovat svoji logistiku.
„Konzumenti piva preferují plechovky a PET obaly kvůli nižší hmotnosti a snadnější manipulaci nejen při otvírání,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. „Výhodou oproti lahvovým pivům je i rychlejší vychlazení a samozřejmě odpadá zálohování.“
Různost obalů přináší komplikace
Větší různost obalů spojená s nárůstem dosud spíše menšinově užívaných obalů samozřejmě ovlivňuje také výši nákladů jak na samotnou výrobu, tak i na uskladnění obalů i finálních produktů a dopravu na místo prodeje. Navíc s těmito novými primárními obaly, především plechovkami, souvisí také nárůst spotřeby sekundárních a terciárních obalů, jako jsou fólie či palety.
Pivovary v posledních letech investovaly zejména do nových stáčecích linek a balicích strojů. Vzhledem k vysoké konkurenci na trhu však nemohou promítnout zvýšené náklady do ceny, což u nich vyvolává další tlak na vnitřní zefektivnění procesů.
„Nové obalové trendy však nedopadají pouze na výrobce a distributory, zpětně ovlivňují také samotné spotřebitele – stále častěji vidíme v obchodech různé multipacky, díky nimž konzument nakupuje ve výsledku větší množství, než původně zamýšlel. Změny jsou ovšem primárně vyvolány tlakem spotřebitelů na vyšší uživatelský komfort,“ říká Martina Ferencová.
Mírně klesá zájem o pivní lahve, s nimiž obvykle souvisí potřeba skladování v přepravkách.
Ani pivní lahve však nejsou všechny zařazeny do systému vratných záloh, což je pro spotřebitele komplikací, které se bude chtít v budoucnu stále častěji vyhnout.
S masivním využíváním nevratných obalů souvisí zvýšené množství odpadu, plechu i plastu. Česká republika naštěstí patří k zemím s dobře fungujícím systémem třídění odpadu a tuzemští spotřebitelé jsou v tom aktivní.
„Nepředpokládáme, že by nás v nejbližší době čekala nějaká obalová revoluce, spíše neustálá evoluce. Díky velké konkurenci a změně životního stylu se bude tato oblast dál rozvíjet, výrobci budou hledat cesty, jak i díky atraktivnímu balení získat tržní výhodu,“ dodává Martina Ferencová.
Roste zájem o multipacková balení
Pivovar v jihočeské metropoli, Budějovický Budvar, registruje dlouhodobou tendenci vedoucí ke zmenšování prodejních jednotek a rostoucí zájem o takzvané multipacky s lahvemi piva.
Výrazný trend vidí také v customizaci, tedy designové úpravě balení pro konkrétní zákazníky či určitou příležitost. Stále více se prosazují zákaznická balení s vloženým dárkem, například sklenicí na pivo a podobně.
Trendem je také důraz na sekundární umístění zboží s využitím takzvaných display palet, což je speciální designový stojan s rozměrem čtvrt- nebo půlpalety.
„Změny byly vyvolány inovačním procesem všech pivovarů a snahou o zaujetí zákazníka a nabídnutí vyšší přidané hodnoty,“ vysvětluje Pavel Pánek, ředitel logistiky Budějovického Budvaru. „Typickým obdobím jsou Velikonoce a Vánoce, kdy se na trhu objevuje velké množství dárkových a speciálních balení.“
Logistika se musela přizpůsobit
Nové formy balení piva měly dopad také na distribuci. V logistice se objevily požadavky na manipulaci s display paletou, kterým se musí logistické procesy přizpůsobit. Také konstrukce samotné display palety musí odpovídat požadavkům distribuce.
„Z důvodu různého způsobu vykládky u zákazníků například rozšiřujeme flotilu nákladních vozidel se sklopným zadním čelem.
Zásadní skutečností je to, že v případě prodeje piva v obalu typu karton, který funguje jako jednocestný sekundární obal, je nutné dodat prodejci prázdné bedny na výkup oběhových vratných láhví, což generuje transportní vícenáklady.
A díky rostoucímu objemu v off trade, tedy mimo restaurace a podobně, půjdeme vstříc požadavkům na větší automatizaci například v oblasti přebalení standardní palety na menší formát,“ dodal Pavel Pánek.
Změny v požadavcích zákazníků na pivní obaly byly také jedním z důvodů, proč Budvar přistoupil k poměrně unikátnímu projektu výstavby nového automatizovaného logistického centra, které je s pivovarem propojeno pomocí technologického mostu s dopravníkem. Projekt letos získal cenu za nejlepší logistický projekt Česka – Impuls Logistika.
V Plzni plechovky na postupu, PET lahví ubývá
Také Plzeňský Prazdroj zaznamenává nové trendy a z nich vyplývající dopady na logistiku. Výrazně největší objemy baleného piva prodává v lahvích, které tvoří dvě třetiny prodeje. „Zvyšuje se ale prodej piva v plechovkách, a to zejména v létě.
Spotřebitelé v tu dobu plechovky preferují, protože jsou lehčí, odolnější a snáze vyhladitelné, hodí se tak pro cesty na dovolenou nebo na víkendový pobyt na chatě. Naopak prodej piva v PET lahvích klesá, spotřebitelé upřednostňují čerstvé pivo, které lze po otevření okamžitě spotřebovat.
Celkově jsme v loňském roce prodali na tuzemském trhu téměř dva a půl krát více piva v plechovkách než v PET lahvích, které spotřebitel vnímá jako ekonomické balení,“ říká Marek Prach, ředitel pro distribuci a plánování Plzeňského Prazdroje.
V loňském roce v Plzni otevřeli novou stáčecí linku na plnění piva do plechovek, která pivovaru umožňuje vyrábět nápoje v celkem osmi objemových variantách.
Vedle běžných objemů tak přicházejí ke i slovu i netradiční láhve – například pivo Birell kromě třetinky a půllitru pivovar nabízí i v novém balení 0,4 litru a k loňskému 175.
výročí Pilsner Urquell vyrobil speciální limitovanou edici o objemu 750 mililitrů.
Distribuce je nyní složitější
Nové objemy lahví mají samozřejmě dopady na celý dodavatelský řetězec. „Rozšíření sortimentu o nové výrobky v plechovkách zvýšilo komplexitu logistiky minimálně ve třech oblastech,“ vysvětluje Marek Prach. „Zaprvé, každý nový výrobek zvyšuje potřebu skladového prostoru, protože vyžaduje unikátní místo ve skladu.
Zadruhé, rozšíření počtu výrobků zvyšuje čas potřebný pro přípravu nakládky, protože příprava nákladu a jeho kontroly trvá déle. Zatřetí, nové plechovkové výrobky zvýšily také náročnost logistiky na vstupu – včasné objednávání a přípravu prázdných plechovkových obalů pro výrobu.
Začali jsme rovněž využívat odlehčené návěsy, které za stejné distribuční náklady odvezou více piva, než tomu bylo doposud.“
Z pohledu distribuce je výhodou plechovek oproti ostatním balením nižší váha stejného objemu výrobku. Vysokozdvižné vozíky a kamiony tak mohou naložit více piva. Další výhodou je i to, že odpadá nutnost vozit vratné obaly zpět do pivovaru.
Nevýhodou plechovkových balení je naopak jejich velká rozmanitost, která komplikuje logistické operace a zvyšuje závislost na včasných dodávkách od dodavatele. Z pohledu ochrany životního prostředí je nevýhodou plechovkových balení to, že neumožňují opakované použití – na rozdíl od vratných lahví.
Ve srovnání s PET lahvemi plechovky zajišťují lepší stabilitu palety, a snadněji se s ní tedy manipuluje.
„Pozorujeme pokračování trendu růstu prodejů piva v plechovkách, neboť spotřebitelé oceňují pohodlnost tohoto balení. Dopad na distribuci není zatím nijak dramatický, větší výzvou než typ balení je počet výrobků.
V případě masivnějšího přechodu na plechovky ale začneme hledat řešení pro zpětné vytěžování kamionů od našich zákazníků,“ zdůraznil Marek Prach. „Zároveň je vhodné zmínit, že v prodejích do hospod a restaurací pozvolna roste také prodej tankového piva, které je oblíbené u spotřebitelů pro svoji čerstvost.
Tento růst má dopad na kapacity přeprav, protože pro rozvoz tankového piva používáme unikátní distribuční řešení.“
Sklo je stále důležité
Pražský pivovar Staropramen prodává nejvíce piva ve skleněných lahvích, které mají více než 60procentní podíl. „Dříve se pivo prodávalo prakticky jenom ve skleněných lahvích.
To, že je nyní stále oblíbenější právě v obalech, jako je plechovka nebo PET lahev, souvisí se změnou životního stylu a do jisté míry i s nástupem nových typů nápojů na bázi piva, jako jsou například pivní mixy,“ říká Pavel Sysel, manažer zákaznického servisu, transportu a exportu v Pivovarech Staropramen.
„Vidíme, že z jednocestných obalů nejrychleji roste segment plechovek, protože je to pohodlné balení, hodí se na cesty a podobně. Meziročně segment plechovkového piva v loňském roce narostl o více než 20 procent.“
Foto: Plzeňský Prazdroj
Také ve Staropramenu si pochvalují, že používání nevratných obalů, jako jsou PET lahve či plechovky, umožňuje lepší využití přepravní kapacity a na kamion se vejde více piva.
Na druhou stranu však musí být partneři pivovaru v dopravě flexibilnější, aby dokázali zajistit zpětné vytížení kamionů, protože již nevozí zpět do pivovaru takové množství vratných obalů.
Balení PET je také náročnější na skladování, palety není možné stohovat v takové míře jako například přepravky.
Sudy se zmenšují, sortiment je bohatší
V případě restaurací se uplatňují čím dál častěji KEG sudy, které mají menší objem než 50 litrů. Menší objem je dán širším portfoliem piva, s různými pivními speciály a podobně, ale také menší výtočí restaurací. V České republice stále více roste spotřeba baleného piva na úkor čepovaného v restauracích.
Největší dopad na distribuci má ale stoupající obliba tankového piva. „Pro pivovar to znamená investice do speciálních, plně automatizovaných vozidel, která rozvážejí nepasterizované tankové pivo v té nejvyšší kvalitě přímo z pivovaru do restaurací,“ vysvětluje Pavel Sysel.
„Jak jsem již uvedl, u obchodů změna přechodu k nevratným obalům znamená lepší vytížení vozidel, ale zároveň nutnost hledání jejich zpětného vytížení a spolupráci se širším spektrem dopravců. U PET balení se snižuje efektivní využití skladů a má smysl investovat do regálů, případně zakladačů.
V případě restaurací je distribuce tankového piva určitě efektivnější, protože odpadá manipulace a skladování, ale znamená vysoké investiční nároky a specifické znalosti řidičů.
Staropramen očekává, že bude dále stoupat obliba jednocestných balení a s tím související nutnost efektivního řízení přeprav. U restaurací poroste počet tankových provozů a výrobci piva budou muset více využívat speciálních vozidel schopných dodávat i menší množství na jednotlivé provozovny.
Nová piva, nové obaly, nové úkoly pro logistiku
Pivo má v Česku velkou tradici a patří mezi nejoblíbenější potravinové komodity.
Konzervatismus pijáků však byl už před lety prolomen a pivovary musí vyrábět nejen nové druhy piva, ale pro nové obaly přebudovávat sklady a měnit procesy tak, aby skladování a distribuce tohoto nápoje probíhaly co nejefektivněji.
Nové druhy lahví, různá spotřebitelská balení, opovrhované, ale přesto žádané PET lahve a zejména stále populárnější plechovky – to vše nutí pivovarské logistiky k hledání nových řešení.
Článek vyšel v aktuálním zářijovém čísle časopisu Logistika.
Plechovky Čechy neberou, raději mají pivo v lahvi
23.01.2010 07:23
Pivo v plechovkách si české pivaře za dvě desetiletí jeho tuzemské výroby nezískalo. Při koupi baleného piva stále jednoznačně upřednostňují lahve. Podíl plechovkového piva tuzemských pivovarů pro domácí trh se v posledních letech pohybuje kolem tří procent, lahvové naopak tvoří téměř polovinu prodejů a jeho podíl rok od roku roste.
Kromě tradicionalismu českých pivařů je podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého hlavní příčinou malé obliby plechovkového balení jeho cena. „Lahvové pivo je většinou ve vratných lahvích a tam cena obalu v ceně jednoho piva tvoří zhruba 50 haléřů. Plechovka je nevratným obalem a její cena tvoří v ceně jednoho piva nejméně tři koruny,“ uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Průvodce „nezávislou“ pivní Prahou podle NY Times Kam na pivní rarity? V Plzni mají klub
„Zálohované lahve jsou v porovnání s plechovkami ekologičtějším obalem. Rozvinutý systém vratných obalů je velkou výhodou českého pivního trhu, a to jak vůči životnímu prostředí, tak i vůči zákazníkům,“ řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.
Plechovky na cesty
Prodeje v plechovkách pivovarům rostou v čase letních a zimních dovolených. Díky své nižší váze a nerozbitnosti jsou totiž plechovková piva oblíbeným nápojem na cestách.
| Pivo v plechovce se objevilo už v roce 1909 |
| Nápad použít plechové konzervy (používané od začátku 19. století úspěšně k uchovávání potravin) k prodeji piva se ve Spojených státech objevil už v roce 1909. Další čtvrtstoletí (poznamenané mimo jiné prohibicí) ale trvalo, než se povedlo tuto myšlenku uvést do života. První plechovky s chmelovým mokem se na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie objevily před 75 lety, 24. ledna 1935.Během následujících desetiletí prošly několika vylepšeními a v některých evropských zemích podobně jako v USA ovládly trh – například ve Švédku a Velké Británii se podíl piva v plechovkách pohybuje kolem 70 procent, jen o málo méně je to v Irsku. V dalších zemích, jako například v Polsku nebo Maďarsku, patří pivním plechovkám přibližně polovina trhu. |
„Plechovkové pivo u nás spotřebitelé preferují především kvůli jeho praktičnosti, to znamená snadné přenositelnosti a absenci nutnosti vracet obal v místě prodeje,“ uvedl mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.
Velkou část vyrobeného plechovkového piva tuzemské pivovary vyvážejí. „Plechovky tvoří přibližně 15 procent našeho exportu. Vyváží se na 'plechovkové' trhy, jako například do Kanady, Finska, Norska nebo Dánska,“ uvedl Mareček. „Do těchto zemí vozíme přibližně polovinu piva v plechovkách a polovinu v lahvích,“ dodal.
Některé tuzemské pivovary se stáčení piva do plechu vyloženě vyhýbají. „Značka Bernard se řadí mezi prémiová piva, a proto pivo do plechu nestáčíme, a ani nepředpokládáme, že bychom v budoucnu stáčeli. Druhým důvodem je, že pivo nepasterizujeme, což je předpoklad pro stáčení piva do konzervy,“ řekl mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.
Obliba točeného
Přes růst prodejů baleného piva v posledních letech zůstává českým specifikem vysoká obliba točeného piva. Podobné oblibě se hospodským natočený orosený půllitr těší pouze v Irsku, všude jinde pivaři preferují pivo balené.
ČTĚTE TAKÉ: Dárková piva začínají konkurovat lahvím vína Pražský pivní archiv zdobí nejsilnější pivo světa
Podle Veselého jsou důvody rostoucí spotřeby baleného moku především ekonomické. „Je to dáno faktem, že pivo v gastronomii, tedy převážně točené, má zhruba dvojnásobnou cenu proti pivu kupovanému v maloobchodě, tedy především lahvovému,“ uvedl.
Pivo v PET lahvích
Někteří výrobci plní pivo také do méně obvyklých obalů, jimiž jsou například pětilitrové soudky. Zvláštností je pak samochladící soudek CoolKeg vyráběný Pivovarem Staropramen.
Dvacetilitrový sud za hodinu vychladí svůj obsah na optimální teplotu pěti stupňů Celsia, kterou následně udrží celých dvanáct hodin.
„Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná,“ uvedl Barvík, podle nějž zájem o netradiční sud stále roste.
Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek, Lucie Pařízková
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
Pivo v plechu zvítězilo nad plastem, sklo ale stále dominuje | Pivo a pivovary
PRAHA Je dražší než v lahvi a na trhu viditelně roste teprve třetím rokem. Přesto už pivo v plechovkách – především zásluhou produkce Plzeňského Prazdroje – zvítězilo nad balením do plastových lahví, které se postupně prosazují skoro deset let.
Na domácím trhu mají sice piva v plastu podíl 12 procent z celkové tuzemské spotřeby 16 milionů hektolitrů a piva v hliníku devět procent, ale při porovnání celkové produkce všech pivovarů u nás, včetně jejich rostoucího exportu, už plech zvítězil. Loni poprvé v historii.
Ve světě chce totiž česká PET piva málokdo, vyvážejí se téměř výhradně v sudech, tancích, lahvích a v poslední době stále víc i plechovkách. Podle informací z Českého svazu pivovarů a sladoven tak vyrostl podíl piva stáčeného do plechu v Česku na 12,7 procenta z celkové produkce. Piva v plastu dosáhla na deset procent. Ještě rok předtím bylo pořadí obrácené.
Za vše může Prazdroj
Plechovky na rekordní úroveň vytáhl podle informací LN právě Prazdroj, který ovládá 45 procent produkce v Česku. Konkrétní čísla tají, ale evidentně jako jediný z velkých výrobců, kteří uvádějí na trh současně plech i PET obal, dodal loni výrazně víc piva v plechu než v plastu.
„Celkově jsme v loňském roce prodali na tuzemském trhu téměř dva a půl krát více piva v plechovkách než v PET lahvích, které spotřebitel vnímá jako ekonomické balení. Pokud jde o export, tam hrají PET lahve, konkrétně značky Kozel, naprosto marginální roli, méně než jedno promile prodejů,“ uvedl pro LN obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.
Podle ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové je plech světový trend, který roste u nás zejména po nedávných velkých investicích pivovarů do stáčecích linek.
„Výhodou plechovek je jejich lehkost, která umožňuje pivovarům úspory při dopravě. Jde o praktický obal, pivo se v něm rychle vychladí, prim hraje také skladnost a fakt, že konzument ho nemusí vracet zpět do obchodu.
Navíc je vhodnější i pro marketingové účely,“ říká Ferencová.
Plech není dražší, ale stojí víc
Plechovková piva jsou přitom v obchodech většinou o něco dražší než identický nápoj v lahvi. Například u značek Pilsner Urquell nebo Budweiser Budvar zhruba o tři koruny, u Heinekenu je půllitr v plechu dražší oproti lahvové verzi o dvě koruny. Pivních značek v plechu jsou už ale desítky.
Důvodem vyšší ceny je jednoduchá ekonomika – výrobní cena lahve a plechovky je sice podobná, ale lahev vyjde ve výsledku výrobce mnohem levněji. Každá z nich se díky vratnému systému „otočí“ při výrobě zhruba desetkrát. A pivovarům se vrací k opakovanému stáčení přes 90 procent ze všech na trh uvedených lahví.
Z plastu masová záležitost
Pro Čechy byly roky plechovky na okraji zájmu – ještě v roce 2009 tvořily necelá tři procenta z celkové produkce. A k pohoršení pravověrných pivařů a na druhé straně spokojenosti řadových zákazníků přišel v tom samém roce Heineken s první PET lahví (pro začátek u značky Zlatopramen), speciálně tvrzenou pro uchování piva. Až pak se přidali další.
Z opovrhovaného obalu se stala tak trochu masová záležitost, pivům v lehkém plastu dnes vládnou značky jako Braník z produkce Staropramene nebo Březňák či Zlatopramen od Heinekenu. Přitom vyznavači tradice stále připomínají, že ani speciální tvrzený plast zdaleka není neprostupný a neochrání pivo před oxidací tak jako třeba skleněná lahev nebo i právě hliníkový obal.
Ještě v roce 2015 psaly LN: „Evropa pije pivo z plechovek. Češi preferují PET lahve. Pomalu už vytlačují ty skleněné“. Dnes stále platí, že alternativní obaly pomalu vytlačují lahve, ale preference Čechů se už stále víc přesouvají z plastu k plechovkám.
Vlivem zájmu o oba druhy obalů pak vytrvale klesá prodej čepovaných piv ze sudů. Lidé si zkrátka stále víc a raději nosí piva domů, než aby je popíjeli v hospodách a restauracích.
Pivo je nejlepší z plechu, nejhůře vyšla PET lahev
Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého.
Jak ovlivňuje dlouhodobé skladování kvalitu piva? Na kolik se na změně kvality podepisuje obalový materiál, v němž je uchováváno? Který z obalových materiálů je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější? Na takovéto otázky měl odpovědět výzkum, který provedl tým potravinářských odborníků z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
„Náš výzkum jsme provedli na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě,“ říká za členy týmu Ing. Richardos Nikolaos Salek, Ph.D.
a pokračuje: „Použili jsme čtyři základní obalové materiály, které najdeme na českém trhu: půllitrovou lahev z hnědého skla, dále 1,5litrovou hnědou PET lahev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový keg sud.“ Vzorky byly skladovány v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla.
První testy byly provedeny ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku. „U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí přístroje Anton Paar, jímž se dá zjistit např. obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ uvádí další členka týmu Ing. Eva Lorencová, Ph.
D. a doplňuje: „Analýza zmíněných parametrů byla doplněna o senzorické hodnocení, o odbornou degustaci vzorků. Ta potvrdila některé změny detekované pomocí fyzikálně-chemických analýz.“ Hodnocena byla také stabilita pěny, barva, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.
Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého. „Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ upozorňuje Lorencová.
Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala PET lahev, do níž se se dostaly molekuly kyslíku, který působí chuťové vady. Intenzivní změny přitom byly pozorovány od 6. měsíce dále. Další výrazné změny byly monitorovány u vzorků skladovaných ve skle, ale až od 8. měsíce.
Ty jsou způsobeny tím, že stoprocentně netěsní korunkový uzávěr. Jako nejlepší obalové materiály tedy byly vyhodnoceny hliníková plechovka a keg sud.
„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že se jedná o první takto přesně provedené srovnání na jedné matrici (jednom druhu piva). V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výhodou je i to, že výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně lidi z praxe, tedy výrobci piva,“ hodnotí Ing. Iveta Černošková.
Jde také o vhodný příklad spolupráce vědecké instituce s průmyslovou praxí.
„Udržujeme spolu kontakty, se studenty jezdíme do pivovaru na exkurze, posluchači zde mají zdroj témat diplomových prací,“ uzavírá Lorencová a dodává, že ve spolupráci s výrobcem chtějí pokračovat ve výzkumu dalších typů piv, jako jsou speciály nebo pivo typu ale.
tisková zpráva Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Vědci celý rok testovali, jaký obal je pro pivo nejlepší. Environmentalisty nepotěší
Vědci z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zkoumali, jaký obal je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější. Pivo vydrží dlouho čerstvé zejména v sudu. Pokud ale nakupujete v supermarketu, sáhněte po výrobku v hliníkové plechovce. Naopak u piva v PET lahvi s kvalitou spíše nepočítejte, vyplývá z výsledků výzkumu.
Výzkumníci použili čtyři základní materiály, které jsou běžně využívané na českém trhu – půllitrovou skleněnou lahev, 1,5litrovou plastovou lahev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud.
„Náš výzkum jsme provedli na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě,“ říká výzkumník Richardos Nikolaos Salek. Poté srovnávali, jak dlouho pivo v různých obalech vydrží.
Zkoumané vzorky se skladovaly v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla. První testy experti provedli ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku. Hodnotili stabilitu pěny, barvy, obsah rozpustného CO2 a hořkost.
„U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit např. obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie. Analýza byla doplněna o senzorické hodnocení a také o odbornou degustaci vzorků,“ uvádí členka týmu Eva Lorencová.
Největší rozdíly zjistili v obsahu rozpustného CO2. „Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ upozorňuje Lorencová.
Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala plastová lahev. Do té se dostaly molekuly kyslíku, který způsobil chuťové vady. Intenzivní změny přitom byly pozorovány už po půl roce.
Další výrazné změny se objevily u vzorků skladovaných ve skle. „V tomto případě zhruba od osmého měsíce. Ty jsou způsobeny tím, že stoprocentně netěsní korunkový uzávěr,“ uvádí výsledky ve zprávě.
Hliníková plechovka a sud z testu vyšly jako nejlepší obalové materiály pro pivo. „Pokud tedy zrovna nemáte k dispozici čerstvě načepované pivo ze sudu, ale stále si chcete dopřát kvalitu ležáku, v supermarketu sáhněte po výrobku v plechovce,“ radí výzkumníci.
S hliníkem je to v Česku těžké
Plechovkové pivo přitom v Česku začíná preferovat stále více zákazníků. Objem piva prodaného v plechovkách roste – jeho spotřeba se loni zvýšila o 66 300 hektolitrů, tj. o více než čtvrtinu. Naopak o 69 tisíc hektolitrů klesla výroba piva v plastových obalech.
Z hlediska obalů tak prodej piva v plechovkách loni dosáhl 11 procent celkového výstavu v Česku. Absolutním vítězem na trhu jsou ale lahvová piva (40procentní podíl), těsně mu konkurují sudová (34 procent).
U plechovek je však v Česku problém s recyklací. Z loňského průzkumu agentury Stem/Mark vyplývá, že asi 68 procent Čechů nemá možnost vynášet použité hliníkové plechovky v okolí svého bydliště. Dalších 18 procent konzumentů neví, že by tyto plechovky mohli třídit. Nejméně 65 procent nápojových plechovek v Česku skončí ve směsném odpadu nebo v přírodě.
Výroba takzvaného „panenského“ hliníku – tedy takového, který neobsahuje recykláty – přitom znamená značnou zátěž pro životní prostředí. „Ztráta materiálu“ z nevytříděných nápojových plechovek podle iniciativy Zálohujme.cz konkrétně loni dosáhla 6582 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 263 milionů nových plechovek.
Vědci ze zlínské univerzity upozorňují, že jejich test patří mezi první svého druhu. „V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně výrobci piva,“ hodnotí členka výzkumu Iveta Černošková.
Ve spolupráci s výrobci chtějí výzkumníci pokračovat v testech dalších typů piv. Na řadě jsou speciály nebo svrchně kvašené pivo.
Je lepší pivo ze skla, nebo z plechu? Jak dlouho vám doma vydrží? Odpovídají zkušení sládci
Skladování piva rozhoduje o kvalitě piva, shodují se sládci z křivoklátského minipivovaru Matuška. Stejně jako na tom, že uvařit si pivo doma není zas taková věda.
Pivo je možné dělit podle různých kritérií. Starší dělení podle stupňovitosti piva nahradilo v roce 1997 dělení podle barvy. Rozlišují se tak čtyři základní skupiny – piva světlá, polotmavá, tmavá a řezaná.
Sládci Adam Matuška a Jan Najbrt z minipivovaru Matuška připomínají ještě dělení podle způsobu kvašení na spodní a svrchně kvašená piva. „Je to podobně jako u rozdělení vín na červená a bílá. V zahraničí jde o označení ale a lager.“
Co rozhoduje o kvalitě piva?
Dříve o kvalitě piva rozhodoval kvalitní sklep. „Skladování piva je velmi důležité i dnes. Pokud je pivo skladováno v teple a následně je ochlazeno chladicím zařízením v pípě, může utrpět šok. A to samozřejmě ovlivní výslednou chuť.“
„Hlavně u nepasterizovaných a nefiltrovaných piv z malých pivovarů může špatným skladováním dojít k rozkladu kvasnic a zkažení piva. Jejich skladování je tedy obzvlášť důležité.“
Sklo, nebo plech?
Mohlo by se zdát, že na chuť piva může mít vliv i to, v čem je prodáváno. Sládci z minipivovaru ale uklidňují, že je to v podstatě jedno. „U plechu jde jen o stoprocentní ochranu. Plechem neprojde žádné světlo ani slunce.“
Co ale výslednou chuť piva ovlivnit může, je hygiena při jeho výrobě a distribuci. „Stále platí, že pivovar pivo vaří, ale výčepní ho dělá. Čistota pivního vedení je tedy obzvlášť důležitá.“
Boom domovarníků
Domácí vaření piva se rozmáhá. Informace k výrobě jsou dostupné a není potřeba ani žádné speciální vybavení. „Stačí čtyři základní pomůcky – nerezový nebo smaltovaný hrnec, potravinářský kýbl na kvašení, teploměr a sacharometr,“ radí sládek.
Počítat je ale nutné s tím, že výroba domácího piva zabere osm až deset hodin. A ne vždy se to obejde bez nehod. Pokud se kvasí pivo pod tlakem, je nezbytné neudělat žádnou chybu.
„Základ při výrobě piva je kvašení, dokvašování a stáčení piva. Poslední fáze výroby je klíčová. Právě tady se dělá nejvíce chyb, kvůli kterým se pivo kazí,“ říká Najbrt. Pokud vše proběhlo správně, vydrží domácí pivo rok až dva. Nepasterizovaná nebo nefiltrovaná piva mají trvanlivost kratší, zpravidla dva měsíce.
Jak vybírat pivo?
Na světě je přes 120 pivních stylů. Může si ho tak oblíbit i milovník vín, protože existují piva, která jsou méně hořká nebo která dozrávají v sudech po víně. Vínu se tak alespoň trochu přibližují.
Nejrozšířenější pivní styl je pivo plzeňského typu, které pochází z Čech. Jde o spodně kvašené pivo světlé barvy s vyšší hořkostí. Podle stupňovitosti jde většinou o desítku, jedenáctku nebo dvanáctku.
Stále oblíbenější jsou ale i různé speciály nebo třeba pivo bezlepkové. Při jeho výrobě se používají speciální slady, surogáty a enzymy, které dokážou naštěpit peptidy.
„Malé pivovary mají ve výrobě nových piv poměrně volnou ruku. Jdou naproti celosvětovému trendu, který říká, že se pivo vyrovná vínu. Pivo se tak dostává do top michelinských restaurací, což byla před deseti lety věc nemyslitelná,“ uzavírá Jan Najbrt.