Připomeňme si na úvod znalosti z biologie: paprika patří do čeledi lilkovitých, stejně jako brambory, rajčata, lilek, tabák, goji či mochyně. Zároveň je ale také příbuznou mimořádně jedovatých bylin – rulíku, durmanu a blínu. Papriky se ale bát nemusíte, maximálně vás bude pořádně pálit.
Do našich zahrad přišla spolu s bramborami a rajčaty ze Střední a Jižní Ameriky, kde se pěstovala dávno před Kolumbem. V Brazílii ještě dodnes rostou původní divoké papriky. Využití našla jak v kuchyni, tak v lékárnách jako lék.
Kapsaicin, pálivá látka v paprice, tiší bolest, stimuluje srdce a prohřívá bolavé klouby.
Různé druhy papriky pro každou chuť
Paprik je přes 25 druhů a stovky odrůd. Znamená to, že jeden druh má i několik desítek odrůd a ještě v rámci nich mohou být například barevné rozdíly. Nejvíce odrůd papriky se pěstuje v Peru.
V Evropě se nejčastěji pěstují velkoplodé a drobnoplodé papriky, silnostěnné, tmavozelené. Může se vám ale stát, že svou oblíbenou papriku si v jiné zemi nekoupíte, protože tam prostě není obvyklá.
Běžně rozeznáváme papriku sladkou a pálivou, tenkostěnnou a silnostěnnou nebo podle barvy žlutou, zelenou, červenou, oranžovou, případně ještě bílou. Barevná paleta paprik tím nekončí, pokračuje přes fialovou až po čokoládově hnědou.
Paprika je různorodá i tvarově. Její plody jsou špičaté, kulaté, hranaté, může připomínat beraní rohy, zvonky, třešně, jablka. O tom, jak je nejlépe využít, si ještě řekneme.Všechny druhy paprik najdou v kuchyni široké spektrum uplatnění.
Na některá jsme se podívali blíž.
Chilli papričky se pěkně vyjímají v květináči i v jídlech asijské a mexické kuchyně. No a jaký by to byl guláš bez trochy pálivého chilli? Chilli papričky použijte syrové nebo je usušte či naložte do sladkokyselého nálevu.
Bílá paprika má světlezelené plody, které bývají v závislosti na odrůdě sladké až pořádně pálivé. Hodí se prakticky ke všemu. Na vaření je bílá paprika nejlepší.
Kapie svou sladkou chutí vynikne ve studené kuchyni. Tradičně se nakládá do oleje, připravuje se na sladkokyselo, ale vynikající je i na pečení.
Alma paprika, která připomíná jablíčko, je svým tvarem a velikostí přímo předurčená pro plnění a nakládání.
Zavařené beraní rohy krásou neohromí, zato chuťově perfektně sedí k masovým jídlům a gulášům.
Ve studené kuchyni udělají dobrou službu silnostěnné barevné papriky. Žlutá, zelená, červená či oranžová nebo i fialová paprika zpestří saláty i studené mísy a je jedno, jestli je pouze nakrájíte, nebo i naplníte.
Za pálivost může kapsaicin
Již zmíněný kapsaicin je důvodem, proč máte po některých paprikách pocit, jako by vám z úst měly vyšlehnout plameny.
V přírodě tato pálivá látka odrazuje nevítané konzumenty, nevadí ale ptákům, kteří trusem rozšiřují její semena. V paprice se koncentruje ve vnitřních žilkách a jeho množství závisí na druhu papriky.
A přestože pálí i pepř, paprika s ním nemá nic společného. V paprice je pálivou látkou kapsaicin, v pepři piperin.
Pálivost kapsaicinu působí i v očích a na sliznicích, proto se využívá v slzotvorných sprejích. Kapsaicin má však i pozitivní účinky. Zrychluje metabolismus a cirkulaci krve a podporuje trávení. Pokud byste chtěli zdravotně využít přírodní kapsaicin, museli byste třikrát týdně sníst tři až osm papriček Habanero, které patří k nejpálivějším na světě.
Nejvíce kapsaicinu je v chilli papričkách, sladká kapie kapsaicin neobsahuje vůbec.
Množství kapsaicinu se měří v jednotkách Scovilleho stupnice (Scoville Heat Unit, SHU).
Podle oficiáních zdrojů je nejpálivější paprika na světě chilli paprička Carolina Reaper, označovaná také jako HP22B, s 2 200 000 SHU.
Neoficiálně je však nejpálivější paprička Pepper X, a to s 3 180 000 SHU. Jen pro srovnání – známé papričky Jalapeño mají 3 až 6 tisíc SHU, čistý kapsaicin má 16 milionů SHU.
Tip na první pomoc: pálivou papriku nikdy nezapíjejte vodou!Uleví se vám po rajčatové šťávě, jogurtu, másle, mléku, chlebu nebo citrónu.
Jaký je rozdíl mezi červenou paprikou a kapií?
Proč jíst papriku? Má léčivé účinky
O tom, že je paprika zdravá, asi nikdo nepochybuje.
Je to přece zelenina! Ale jaké konkrétní účinky na zdraví má? Obecně paprika:- obsahuje hodně vitamínu C, okolo 40 kalorií a spoustu vlákniny,- obsahuje velké množství antioxidantů, které slouží jako prevence nádorových onemocnění, především trávicího traktu,- podporuje tvorbu trávicích šťáv v žaludku, proto je prospěšná při problémech s trávením,- pálivá paprika je mírné projímadlo,- má málo sacharidů, proto je vhodná i při cukrovce a obezitě,- vysoký obsah vitamínu C prospívá vstřebávání železa a posiluje obranyschopnost organismu,- zinek a vápník v paprice zpevňují kosti, vazy a zuby,
– paprika stimuluje činnost mozku a žláz s vnitřní sekrecí.
Věděli jste, že……z paprik se vyrábí tzv. pepřový sprej? Jde o chybný překlad slova pepper, které znamená pepř, ale i papriku.
Červená paprika
Mezi paprikami má právě červená paprika nejvyšší nutriční hodnotu. Ve stogramové červené paprice je 89 gramů vody, 6 gramů sacharidů a 2 gramy vlákniny.
Kromě toho obsahuje vápník, zinek, železo, mangan, hořčík, jód, vitamíny A, C, K, E, vitamíny skupiny B a kyselinu listovou.
Červená paprika za svou barvu vděčí vysokému obsahu betakarotenu – až 80 % doporučené denní dávky se postará o zdraví vašich očí a ochranu pokožky.
Oranžová paprika
Oranžová a žlutá paprika mají ze všech paprik nejvíce vitamínu C, a to až třikrát víc, než je doporučené denní množství. Předávkování se bát nemusíte, tělo přebytečný vitamín C vyloučí. Betakaroten a vitamín A se postarají o zdraví pokožky, selen a zinek stimulují imunitní systém a celkově oranžové a žluté papriky upravují činnost srdce a krevní tlak.
Zelená paprika
Stejné množství zelené papriky obsahuje také 2 gramy vlákniny, ale pouze 4 gramy sacharidů. Z minerálů stojí za zmínku draslík, vápník, zinek, sodík, hořčík a fosfor, z vitamínů C, A, E, K, D, kyselina listová a vitamíny skupiny B. Pozitivně ovlivňuje imunitu, srdce, zrak, ale napomáhá i pevným a zdravým zubům a kostem.
Tip proti nadýmání: aby vás paprika nenafukovala, nakrájejte ji nadrobno nebo z ní stáhněte slupku.
Je vhodná paprika v těhotenství? Jezte ji i během kojení
Vysoké dávky vitamínu C, zejména v červené, žluté a oranžové paprice, zlepšují vstřebávání železa do krve, a tak nepřímo chrání před chudokrevností. Nedostatek železa v krvi je spojený s nedostatečným okysličováním orgánů, což určitě není v těhotenství vítáno.
Pokud ale máte nevolnosti, pálí vás žáha nebo máte problémy s trávením během těhotenství nebo jste je už měly předtím, zařazujte papriku do jídelníčku opatrněji. Je těžší na trávení. Ve druhém a třetím trimestru by vám už problémy dělat neměla.Papriky se nevzdávejte ani během kojení.
Na miminko má stejně pozitivní vliv jako na vás – svým složením pozitivně ovlivňuje krvetvorbu, chrání pokožku, posiluje srdce a cévy a přes vás zásobuje miminko vitamínem C, čímž posiluje jeho křehký imunitní systém.
Kdy může jíst dítě papriku?
Jak jsme si již řekli, čerstvá paprika může být hůře stravitelná. Proto by ji miminko mělo prvních dvanáct měsíců přijímat jen přes mateřské mléko. Papriku dávejte dětem až po roce.
Výhodou je sladká chuť červené papriky a praktické možnosti jejího podávání. Začněte tedy děťátko seznamovat s paprikou právě proužkem červené kapie, který mu podáte do ruky na kousání. Papriku dávejte starším dětem co nejčastěji, zejména v době chřipky a rým.
Pro vysoký obsah vitamínu C je lepší než pomeranče a nejsou z ní alergie.
Paprika a hubnutí: 5 důvodů, proč hubnout s paprikou
V létě se hubne snáz! Všude je dostatek čerstvé sezónní zeleniny, která vysloveně láká k přípravě pestrobarevných salátů plných zdravých chutí. Určitě si do nich nezapomeňte přidat papriku.
Papriku byste do svého dietního programu rozhodně měli zařadit nejméně z pěti důvodů:
- Je nízkokalorická, ve sto gramech je jen 84 kJ.
- Obsahuje málo škrobu, pouze 4 gramy ve sto gramech papriky, proto ji můžete jíst prakticky neomezeně.
- Pálivá paprika, zejména chilli, obsahuje kapsaicin, který působí na termogenezi – tělo produkuje více tepla, zrychluje se metabolismus, a tím i spalování tuků.
- Receptů na papriku je nepočítaně, připravíte ji nastudeno i vařenou, pečenou, nakládanou…
- Papriku můžete chroupat i večer u televize namísto chipsů a sladkou paprikou oklamete chuť na sladké.
Jak pěstovat papriky?
Papriky jsou spolu s rajčaty „povinnou výbavou“ snad každé zahrady, tolik jsou oblíbené.Paprice se dobře daří v humózní půdě, proto pokud chcete mít v létě pěkné, velké papriky, na podzim pohnojte místo na papriku chlévským hnojem, aplikujte superfosfát nebo síran draselný.
Paprice se dobře daří i ve větším květináči na balkoně. A jak pěstovat papriky na balkoně? V tomto případě raději než půdu ze zahrady použijte substrát na pěstování paprik a rajčat. V zahradní půdě mohou být škůdci, zárodky chorob a semena plevelů, které by papriku v květináči zahubily.
Sazenice papriky si vypěstujete ze semene na okenním parapetu. Od února do března vysévejte papriková semínka po jednom či dvou do sadby s výsevním substrátem. Můžete na to použít starší kelímky nebo obaly na vajíčka.
Ty z recyklovaného papíru pak klidně zasaďte spolu s rostlinkou, v zemi se rozloží. Semínko zasypte tenkou vrstvou země a dostatečně zalijte odstátou vodou. Použijte rozprašovač, tak semínka ze substrátu nevyplavou.
Substrát udržujte stále vlhký, protože mladé rostlinky jsou na nedostatek vody velmi citlivé. Sazenice vhodné na výsadbu mají:
- výšku 10–20 cm,
- 5 mm silný stonek,
- 10 pravých listů,
- dobře vyvinuté kořeny.
Sazenice papriky vysazujte ven ve druhé polovině května, aby mladé rostlinky nepoškodily případné mrazy. Vysazujte do sponu 30×60 cm, do jamek nebo rýh zalitých vodou. Sazenici zahrňte suchou, kyprou zeminou a dostatečně ji přitlačte ke kořenům.
Abyste předešli vysušování a plevelům, nastelte papriky netkanou textilií nebo fólií. 
Papriky zalévejte pravidelně, nejlépe ráno, dokud je půda chladnější. Polévejte odstátou vodou, aby rostliny neutrpěly tepelný šok. Papriku pravidelně kypřete a zbavujte plevele.
Nemoci a škůdci papriky
Nemoci a škůdci se nevyhnou ani paprikám. Ze škůdců se nejčastěji na paprice vyskytují molice, mšice, třásněnky a svilušky. Sají šťávu z rostlin a přenášejí onemocnění jako růžicovitost, pestrolistost a tabákovou mozaiku. Papriky ohrožují i houbovitá onemocnění alternariová skvrnitost či fytoftorová hniloba.
Jedním z preventivních opatření proti chorobám papriky je i nevysazování paprik na totéž místo po sobě. Se škůdci si poradí postřiky.Suché skvrny na plodech paprik bývají fyziologického původu a jsou způsobeny nepravidelnou zálivkou a nerovnoměrnou výživou, zejména nadbytkem dusíku a draslíku, které brání přísunu vápníku do rostliny.
Náchylnější na suchou skvrnitost jsou tenkostěnné světlé druhy papriky.
Když začne paprika nasazovat první plody, přihnojte ji dusíkatým hnojivem. Další dávku opakujte za měsíc. Deformované plody z rostliny odtrhněte co nejdřív, podpoříte tak tvorbu nových. Plody papriky jsou zralé, když mají charakteristický tvar, velikost, barvu, jsou lesklé a pevné.
Zkušení zahradníci radí utrhnout první květ. Paprika díky tomu rovnoměrně nasadí plody.
Papriku zpracujete na stovky způsobů
Paprika je v kuchyni vítaná a oblíbená hned z několika důvodů:
- v chladu vydrží dlouho čerstvá
- i když už je povadlá, stále se dá použít a neztrácí na chuti
- zpracovat se dá nastudeno i tepelně
- do salátů
- do pomazánek
- do polévek a omáček
- pod maso
- do zeleninových jídel, jako je například plněná paprika nebo lečo
- pečením
- naložit do oleje
- konzervovat
- plnit a nakládat
- mrazit
- sušit
- kvasit
Mražená paprika
Na mrazení se hodí všechny druhy papriky, nejlepší jsou ty tenkostěnné. Mraženou papriku nenechávejte rozmrazit, zůstala by vodnatá a bez chuti. Ve zmrazeném stavu ji použijte přímo na vaření polévek, masových jídel, leča, gulášů.Očištěnou papriku nakrájejte a dejte zamrazit nebo si připravte plněnou papriku a neuvařenou dejte do mrazničky.
Sušená paprika
Suší se tenkostěnné druhy paprik a chilli papriček. Ze sušených paprik se vyrábějí paprikové vločky a mletá červená paprika, ale využívají se i vcelku, zejména malé chilli. Sušená paprika se používá k ochucení jídel, většinou masných.
Tip: Pálivou papriku a chilli papričky zpracovávejte v rukavicích.
Nakládaná paprika
Na nakládání jsou nejvhodnější malé až středně velké papriky nebo úzké a dlouhé. Ve sladkokyselém nálevu jsou nejchutnější feferonky, beraní rohy, chilli, alma papriky. Papriku můžete nakládat i s jinými druhy zeleniny.
Plněná nakládaná paprika
Na plněnou nakládanou papriku se používá zpravidla alma paprika. Odřízněte vrch papriky, vyberte semena a do papriky vložte nakrájené zelí. Zalijte sladkokyselým nálevem a sterilujte.
Nakládaná paprika v oleji
Do oleje se nakládá kapie. Na litr sladkokyselého nálevu použijte deci oleje a celé nebo nakrájené kapie zalijte horkým nálevem. Kapii můžete předtím ještě opéct nebo naplnit směsí sýra a koření.
7 receptů na nejlepší plněnou papriku
Pokud bychom se zeptali, jakou papriku máte nejraději, drtivá většina by odpověděla: plněnou! Plněná paprika je nejoblíbenějším paprikovým jídlem. Vybrali jsme pro vás ty nejlepší recepty na plněnou papriku, mezi kterými si určitě najdete takový, díky kterému budete chtít zkusit plněnou papriku tak, jak jste ji ještě nedělali.
Masem plněné papriky v rajské omáčce
Plněná paprika pečená v troubě
Postup je jednoduchý. Papriku naplňte oblíbenou náplní a naskládejte na pekáč. Zalijte rajčatovým protlakem zředěným vodou v poměru 1:1 nebo pasírovanými rajčaty. Troubu předehřejte na 200 °C a papriky pečte 25 minut. Pak je otočte a pečte dalších 25 minut. Nakonec můžete ještě papriky dát na pár minut zapéct na gril.
Plněná paprika bez masa
Paleo plněná paprika
Plněná paprika podle zásad paleo stravování je bez rýže. Mleté maso osmažte na nakrájené cibuli, přidejte prolisovaný česnek, vejce, majoránku, kmín. Masovou směsí naplňte papriky a uvařte v rajčatové omáčce.
Papriky na grilu plněné mletým hovězím masem
Plněná paprika zapečená se sýrem
Červenou, žlutou nebo zelenou papriku se silnou stěnou podélně překrojte, vyberte jádřince a žíly. Pro efekt stopku nevyřezávejte.
Připravte si masovou směs – mleté hovězí maso smíchejte se solí, prolisovaným česnekem, černým mletým pepřem, provensálským kořením a vejcem. Podle chuti přidejte strouhanku, rýži, quinou, cuketu, pohanku, bulgur a směsí naplňte poloviny paprik.
Podlijte vývarem nebo rajčatovou šťávou a při teplotě 200 °C pečte asi 25 minut. Posypte strouhaným sýrem a zapékejte ještě 5–8 minut. Podávejte s chlebem.
Zdroj: izahradkar.sk, wikipedia, krtkuv-raj.cz, organicfacts.com, quora.com, britannica.com, zdravie.sk, izdravie.sk, emedicinehealth.com
Dráždivý tračník: příznaky, léčba (colon irritabile)
Toto onemocnění je zákeřné tím, že ač se nejedná
o organickou poruchu (to jest tělo není nijak poškozeno,
narušeno), dokáže člověku znepříjemnit život leckdy více, než
onemocnění podstaty organické.
Jde o onemocnění poměrně časté, ale ve většině případů není
vyjádřeno tak výrazně, aby člověka nutilo navštívit lékaře. Spousta
lidí se navíc o problémech spojených s touto poruchou stydí
mluvit.
Jedná se o tzv. funkční onemocnění tlustého
střeva (funkční kolopatie), pro které jsou typické
opakované nutkavé (především ranní) stolice, které se
dostavují především tehdy, když člověka čeká nějaká nepříjemná
stresující situace. Ta obtíže nevyvolává, ale často je zhoršuje.
Z dalších typických projevů jsou to nepříjemné pocity nebo
až bolesti břicha v souvislosti s defekací (vyprazdňováním
stolice) a časté nadýmání a pocity nedokonalého
vyprázdnění.
Pod pojmem dráždivý tračník se někdy shrnují, ač nesprávně,
všechny funkční poruchy motility střeva. V této souvislosti se tedy
můžete setkat ještě s dalšími jednotkami, které jsou následující.
Funkční průjem. U této poruchy převládají nutkavé
vodnaté průjmy, které ale nebývají doprovázeny bolestmi.
Funkční meteorismus. Někteří lidé si stěžují pouze
na častější pocity nadmutí zvláště v pro ně nepříjemných
situacích. Leckdy se větší tvorba plynu ve střevě neprokáže, i když
samozřejmě může být.
Funkční zácpa. Tito lidé mají opačné problémy než
lidé s dráždivým tračníkem, kdy dominuje zácpa, provázená bolestmi
především v podbřišku, které jsou doprovázeny pocity nadýmání.
Bolesti někdy pominou po defekaci, kdy je obsah střeva hlenovitý.
Naštěstí se nejedná o nemoc nijak závažnou, která by člověka
ohrožovala nebo mu mohla způsobit zdravotní obtíže a komplikace.
Onemocnění také nemá žádný vztah k rakovině tlustého střeva.
Příčiny vzniku dráždivého tračníku
Dochází k tomu, že u některých osob tlusté střevo zvýšeně reaguje
na vnější a vnitřní podněty, které zprostředkovává především
nervový systém. U některých jedinců zvyšuje dráždivost prodělaná
střevní infekce, u jiných se na příčinu nepřijde.
Neexistuje snad jediný orgán, na kterém by se neprojevoval psychický stav
jedince. Při stresu dochází k vyplavení látek,
podílejících se na řízení orgánů včetně tlustého střeva. Za
normálních okolností ale toto ovlivnění není natolik silné, aby ho
člověk pocítil a nebo ho dokáže potlačit, případně mu nepřikládá
význam.
Tak tomu ale není v případě lidí s diagnózou dráždivého
tračníku, kteří na tyto vlivy reagují přemrštěně.
U nich, z přehnané reaktivity střeva dochází k poruchám motility
(pohybu střev). To se pak projevuje častějším nutkáním na stolici, která
se postupně mění v řídkou až vodovou.
- Velice často onemocněním trpí lidé, kteří zvládají stresové situace
hůře než jejich okolí, bývají emočně labilnější,
často se jedná o neurotiky. - K těmto všem příznakům je třeba dodat, že mohou být projevem
i jiných, leckdy závažných organických
onemocnění, na které musí být dotyčný vyšetřen dříve, než
se stanoví diagnóza dráždivého tračníku. - V poslední době se uvažuje jako o možné příčině
o vyšším počtu nervových vláken v tlustém střevě
lidí s touto nemocí a dále o možném vlivu hormonálním
(často si ženy, trpící touto chorobou stěžují na zhoršení obtíží
v průběhu menstruace).
Rizikové faktory dráždivého tračníku
Již výše byla zmíněna střevní infekce, která může
zvyšovat citlivost tlustého střeva k vnějším i vnitřním vlivům. Roli
mohou hrát i genetické nebo dědičné
vlivy.
Z ostatních je to uspěchaný styl života, časté
podstupování a prožívání stresu, konfliktní situace, špatná
životospráva.
Prevence dráždivého tračníku
K prevenci patří především vyvarovat se rizikových
faktorů. Tedy dodržovat zdravý životní styl, pravidelně
odpočívat, plánovat si dopředu a plánů se držet, plnit si své
záležitosti včas.
Vyvarovat se zbytečného stresu a promyslet si, jestli vše, co nás
stresuje a trápí má opravdu takový význam, jaký tomu přikládáme.
Některé metody, uvedené v léčbě mohou být též prevencí, pokud se
začnou aplikovat ve chvíli, kdy jsou projevy ještě nevýrazné nebo
málo časté.
Příznaky a projevy dráždivého tračníku
Jde především o nutkavé a opakované ranní defekace,
kdy se stolice postupně mění z normální na řídkou až
vodnatou. Těmto stavům se říká ranní
debakly.
Ve stresových situacích se pak projevují někdy kratší, jindy delší a
intenzivnější nutkavé pocity na defekaci, které se buď
dají překonat, nebo vyžadují vyhledání toalety. Může se také stávat,
že se celá situace vyřeší pouhým navštívením záchodu bez defekace, kde
problémy absolutně pominou.
Běžně mají lidé trpící touto nemocí pocity plnosti
břicha, pocity nedostatečného vyprázdnění,
cítí se nadmutí, kručí jim
v břiše.
Stolice se střídají normální s vodnatými, někdy může být
zvýšená flatulence (únik střevních plynů). U některých jedinců bývá
bolestivost v průběhu celého tlustého střeva, nejčastěji bývá ale
v levé dolní části břicha.
Existuje ještě další forma obtíží, které se říká
postprandiální průjem. Při něm se objeví, někdy ve
velmi krátkém čase po požití potravy, bolesti až křeče
v břiše, provázené nadýmáním a rychle následované řídkou stolicí.
Ta většinou přináší úlevu, může se ale opakovat.
Z problémů mimostřevních je u tohoto onemocnění velmi výrazná
složka tvorby určitých poměrně pravidelných návyků.
Těmi se dotyčný snaží zabránit vystavení sebe sama situaci, kdy by musel
rychle na toaletu a jeho potřeba odskočit si by byla nemožná, případně by
došlo ke zdržení. Pár názorných příkladů…
Trpím nemocí zvanou dráždivý tračník. Mám dokonale zmapovány
všechny veřejné záchody na cestách, po kterých se pravidelně vydávám
(cesty do školy, do práce, do oblíbené restaurace), pro případ, že bych
si cestou někde musel odskočit. Na neznámých místech často trpím
úzkostí, která mizí ve chvíli, kdy získám informaci o nejbližším wc a
o jeho dostupnosti.
Na místa, kde tato možnost není, chodím jen velmi nerad
nebo vůbec ne, pokud vyloženě nemusím. V kině nebo v divadle si kupuji
lístky na kraj řady, abych měl v případě nutnosti možnost co nejrychleji
odběhnout. Navíc bych byl celou dobu nervózní z toho, že bych mohl rušit
ostatní svým vstáváním a případným (ne jedním, ale třeba i více)
odchody na toaletu.
Ostatním by pak bylo jasné, kde jsem byl, což by mi bylo
trapné. I to mě samozřejmě stresuje. Také moc nejím. O víkendu ano, to
si i rád přidám, když vím, že mohu být celý víkend doma a nikam
nemusím. Pokud mě čeká nějaká cesta, především delší, radši se
najím až po dojezdu a někde, kde je v blízkosti záchod.
V poslední době
jsem začal vynechávat delší cesty úplně, rozhodně ty, kde bych musel
použít prostředky veřejné dopravy. I když dnes už v některých
autobusech a ve většině vlaků záchody mají, kolem jsou lidé…
Autem je to většinou bez problémů, aspoň tehdy, pokud se nedostanu do
obydlené části komunikací.
Potom se občas potýkám s velice
nepříjemnými pocity, doprovázenými panikou a zoufale hledám nejbližší
benzínovou stanici. Díkybohu za ně.
V pozdějších fázích si dotyčný může vytvořit nepříjemnou situaci
už jen z odchodu z domu, nebo cesty do práce/školy, protože může
dojít k zafixování nepříjemných pocitů z nutkání na
stolici v průběhu cesty a pak dochází k obavám, že k tomu dojde. Potom
se tedy sama cesta stává stresorem, který zhoršuje ranní nutkání.
Pokud by na někoho tento popis působil komicky, pak si toto zkuste aspoň
do určité míry představit. Zjistíte, že pro člověka takto trpícího se
nejedná o nic zábavného, jelikož je odříznut od běžných činností a
je velmi společensky hendikepován.
Tato nemoc se může samovolně upravit, ale také se
v průběhu života zhoršovat.
Psychologická stránka tohoto onemocnění je velice důležitá, protože
může docházet k prohlubování těchto vzorů a k nemoci se, pokud už jí
člověk netrpí na začátku, přidává neuróza (k té
patří výše popsané prohlubující se problémy ve společnosti). Proto bych
chtěl všem doporučit, pokud máte takovéto problémy, které trvají delší
dobu, neváhejte a navštivte lékaře. Čím dříve to
uděláte, tím dříve se vám bude lépe a plnohodnotněji žít.
Na závěr je třeba říci, že k příznakům dráždivého tračníku
NEPATŘÍ KRVÁCENÍ Z KONEČNÍKU ANI PŘÍTOMNOST KRVE VE
STOLICI. V takovýchto případech je nutno CO NEJDŘÍVE
VYHLEDAT LÉKAŘE A TOTO MU SDĚLIT.
Pokud se tyto obtíže objeví
nově ve věku nad 50 let, případně jsou doprovázeny déletrvajícími
zvýšenými teplotami, úbytkem na váze, zvýšenou únavností, jedná se
o varovné známky, při kterých byste měli být řádně vyšetřeni pro
možné jiné příčiny střevních poruch.
Léčba dráždivého tračníku
Po vyloučení organických příčin, které je leckdy velmi svízelné a
může být i trochu nepříjemné (ale je to nutnost která má za úkol
vyloučit vážná ohrožení vašeho zdraví), nastupuje léčba funkční
poruchy.
Lékař vás po stanovení diagnózy vybaví léky na zklidnění
střev, léky proti průjmu a může vám doporučit
návštěvu psychologa nebo psychiatra. Na někoho může
působit návštěva těchto specialistů poněkud nepříjemně, protože
přeci není blázen. Tak tomu také opravdu není.
Proto se není čeho
obávat, tito doktoři mají s problémy tohoto charakteru zkušenosti a mají
praxi v optimálním výběru pro vás nejvhodnějšího řešení. Jistě vás
také může uklidnit, že podobnými problémy trpí dle odhadů do jisté
míry třetina až polovina populace.
Tito odborníci mají za úkol pomoci vám
zbavit se nadbytečného stresu a naučit vás relaxovat a na
problémy se dívat s nadhledem.
Od lékaře můžete dostat léky, které vás na přechodnou dobu zbaví
nadbytečného stresu, zmírní vaše napětí a pomohou vám překlenout
mezidobí, než vám psycholog/psychiatr pomůže vyrovnat se s problémy,
zhoršujícími vaše onemocnění. To po ukončení terapie může zmizet
nadobro.
Svépomoc může být taktéž velice prospěšná, ale neměla by nahrazovat
návštěvu lékaře. Vždy se totiž může jednat o projevy jiného, leckdy
vážného onemocnění.
Pokud víte, že jste často ve stresu a nezvládáte ho úplně optimálně, je
na místě zamyslet se, jestli není potřeba občas vysadit. Pokud se takto
rozhodnete, můžete zkusit následující.
Pravidelně cvičit a dodržovat správnou
životosprávu. Pravidelný pohyb uvolňuje v nervovém systému
látky zvané endorfiny, které navozují pocit klidu a radosti. Patří sem
i jóga.
Autogenní trénink. Jedná se o relaxační cvičení,
při kterém vědomě ovlivňujete některé své funkce. Má za úkol naučit
vás uvolnit se a ovládat svoje tělo.
Velice příjemné je občas si dopřát celkovou masáž,
kdy můžete vypnout a odreagovat se a ono je to navíc ještě velice
příjemné.
Dále máte možnost zvážit návštěvu psychologa,
u kterého se můžete vypovídat ze svých problémů a nechat si poradit, jak
se k problémům které nezvládáte stavět tak, aby pro vás nebyly
zatěžující. Ač se to může zdát zvláštní, mnoho různých lidí trpí
v podstatě stejnými problémy a proto může mít psychoterapie nemalý
úspěch, jelikož je založeny na zkušenostech se mnoha lidmi.
Nakonec bych zmínil ještě hypnózu. Ta může být velice
účinná, zvláště, když jiné metody nezabírají. V rukou odborníka se
nejedná se o nic nebezpečného ani mystického.
Hypnóza je založena
na principu sugesce, kdy vám hypnotizér v polobdělém stavu
poopraví chybné nazírání na problémy, které vás obtěžují. Hypnózou
se nedá vsugerovat nic, co byste za normálních okolností neudělali.
Každopádně je dobré najít si odborníka, který má s hypnózou
zkušenosti a jsou na něj dobré reference, aby tato léčba nebyla
zbytečná.
Komplikace dráždivého tračníku
Toto onemocnění samo o sobě komplikace nemá, život ale může
zkomplikovat výrazně. Lidé ztrácejí společenské kontakty, chodí pozdě
do práce/školy, do společnosti se často nevypravují.
Je to natolik nepříjemné, že je dobré vyhledat pomoc co nejdříve a
začít problém řešit v momentě, kdy ještě nejsou vytvořené
patologické okruhy.
Dále, pokud nemocný trpí postprandiálním průjmem, při snaze se ho
vyvarovat hrozí riziko(po určité době, kdy jí málo nebo vůbec)
podvýživy.
Když lidé často a dlouho sedají na toaletě, mohou tato sezení vést ke
tvorbě hemoroidů.
Jedinou opravdovou komplikací je možné nerozpoznání jiného
onemocnění, které se za těmito problémy skrývá. Některé
z těchto příznaků mohou být známkou velmi závažných onemocnění jako
je např.
rakovina tlustého střeva, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida,
ale i onemocnění mimostřevní, například gynekologická nebo nemoci
močových cest, jejichž včasné nerozpoznání může vést k vážným
komplikacím a mnohem obtížnější léčitelnosti.
Diskuse
- Syndrom
dráždivého tračníku - Dráždivý
tračník
Další názvy: colon irritabile, střevní neuróza, dráždivé střevo, funkční dolní dyspepsie
Dieta při oslabené slinivce
Je nutné vyloučit maximálně bílý rafinovaný cukr a také výrazně omezit i alternativní sladidla. Jídla, připravovaná původně jako sladká, moc nesladit ani medem a fruktózou. Více používat na přislazení sušené ovoce nebo vyzkoušet obilné slady a sirupy.
Omezení cukru vede samozřejmě k vyhýbání se zmrzlinám a veškerým sladkostem jak z cukráren tak i z obchodů. Také sladké kupované pečivo není vůbec vhodné. Nejen že je slazeno bílým cukrem, ale je kynuté. Sama se vyhýbám chlebu i bílému pečivu, které je pečené klasickým způsobem s prášky do pečiva nebo s droždím, protože mi to už neprospívá.
Je téměř zásadní nekonzumovat přepalované tuky a také různé tuky nižší kvality, tzn. žádná smažená jídla. Osobně do sebe již nedostanu pokrmy ani fritované či grilované. Kvalitní sádlo, seženu-li, si dám v malém množství lehce na kváskový chléb maximálně jednou za rok a to pouze ze vzpomínky na mládí.
Tělo však určitě nějaké tuky potřebuje a tak je vhodné se obrátit na kvalitní panenské oleje, které lze v malém množství do pokrmů použít, ale pokud možno za studena. Jako lék lze užívat panenský olej lněný, kmínový, z meruňkových jader a další, které jsou vhodné i z hlediska krevní skupiny.
Dobré čisté máslo též v malém množství prospěje a dle ajurvédy lze doporučit i máslo přepuštěné „ghí“. Všeho však vždy jen s mírou.
Při doplňování tuků přímo z ořechů je třeba si dávat pozor na množství. Mnohdy tělo s oslabenou slinivkou nesnese také jádra, semínka a ořechy vcelku.
Je určitě vhodné, pokud to jde, je zbavovat slupek a některé i lehce orestovat.
Pro lepší strávení jsou vhodnější přímo ořechová másla a pasty nebo v malé míře, jako lék, i panenské ořechové oleje.
Je dobré úplně vyloučit ze svého jídelníčku alkohol, ledové nápoje, všechny doslazované nápoje i džusy a nápoje sycené bublinkami. Černou kávu raději silně omezit. Jednak odvodňuje a také může dráždit nemocný trávicí trakt. Chuť po kávě lze uspokojit kávou obilnou nebo ajurvédskou, která chutná velice dobře a je i prospěšná zažívání.
Tekutiny je nutno doplňovat po celý den a pít co nejvíc kvalitní vodu, zelený čaj, bylinkové čaje a neuškodí i trochu neperlivé minerálky. Tekutin by mělo být cca 3 litry za den, přitom do tohoto množství nezahrnovat polévky. Je možná vhodné si zakoupit nějaký filtr na vodu, abychom tělo nezatěžovali zbytečně cizorodými látkami z vody z vodovodu.
Je vhodné omezit i maso, především hůře stravitelné, na minimum. Zde bych doporučila, jíte-li maso, vyhýbat se tučným masům a mastným pokrmům a také dráždivým a přepalovaným.
Nejsem vegetarián, ale maso jsem omezila pouze na rybí a občas nějaké jiné drůbeží než kuřecí. Z technologie jeho příprav bych se zaměřila na vaření, dušení, popřípadě pečení na vodě.
V mém jídelníčku nejsou také už roky žádné uzeniny.
Pití kravského mléka jsem vyloučila úplně. Z ostatních mléčných výrobků se zaměřuji na ty nejdietnější a bez cukru. Bílé jogurty, měkký, polotučný a odtučněný tvaroh, sýry cottage, riccotta a sýr Eidam s obsahem tuku do 30%. Plísňové sýry jsem také dávno vyřadila z jídelníčku.
I když mnozí budou možná jiného názoru, mně již „nesedí“ viditelná plíseň, ať je dle druhých jakkoliv zdravá a chutná. Co se týče jiných mléčných výrobků, mám velice ráda a dobře i trávím kozí tvaroh. Také kozí sýry jsou vhodné, ale opět ty co mají tvarohový charakter. Kozí mléko konzumuji velice málo.
Volbu mléčných produktů kozích i ovčích vnímám jako vhodné, ale neobracím se k ním tak často, spíš jako zpestření jídelníčku.
Dle vlastních zkušeností cítím prospěšnost maximálně možného dodržování dělené stravy, což značí, velice stručně řečeno, nekombinování bílkovin a uhlovodanů v jednom jídle. Tedy již žádné pečivo se sýrem nebo maso s rýží apod. Ale raději si dát třeba zeleninu se sýrem nebo zeleninu s pečivem či rýží nebo celozrnnými těstovinami.
Při pečení ještě kombinuji tyto potraviny dohromady. Vejce v pečivu mi trávení nenarušuje. Souhlasím zde s názorem, že se jídlo při přípravě svým způsobem vzájemně zharmonizuje a vytvoří jeden celek, který se při trávení chová jednotně.
Je to ale jenom můj pocit, zastánci přísně dělené stravy se mnou nemusí souhlasit. Dělení stravy se u mne týká spíš potravin, které konzumuji vedle sebe v jednom jídle. Samotná tepelně upravená vejce skoro nekonzumuji.
Několikrát jsem zkoušela vařená vejce k zelenině, to je ještě kombinace, která je vcelku dobře stravitelná, ale osobně mi při dostatku rostlinných bílkovin mnoho nechybí.
Pro lepší trávení je dobré stravu od sebe oddělovat i jiným způsobem. V jednom chodu nemíchat sladké a slané jídlo. V praxi tedy již žádné „sladké“ dezerty, byť po zdravém slaném jídle. Také nejím žádné ovoce po jídle. V těle pak kvasí a nadýmá. Nedoporučuji ani jídla sladká zajídat po chvíli třeba mrkví, okurkou či jinou zeleninou, když máme touhu ještě něco sníst.
Vyzkoušela jsem a i v literatuře si ověřila, že je důležité a nejenom pro oslabenou slinivku, nejíst dohromady ovoce a zeleninu v jednom jídle.
Stále se ještě hrozím pomyšlení, že jsem připravovala svým dětem mrkev s jablíčkem společně s cukrem a citrónovou nebo pomerančovou šťávou a také jsem je takto mnoho let jedla sama.
I různé zeleninové saláty s přídavkem ovoce ve mně nyní budí nechuť.
Pro dobrou funkci trávicího systému je důležité od sebe jednotlivá jídla též časově oddálit, aby měl žaludek čas ke strávení jedné potravy a nebyl zavalen již další před tím, než ji posunul do tenkého střeva dál ke zpracování.
Takto se vyhneme míchání potravin třeba slaného charakteru, které ještě nejsou stráveny s následným jídlem sladkým.
Sama to řeším alespoň způsobem, že když mám hlad brzy po jídle z důvodu třeba přetížení a cítím, že odstup ještě není dostatečný, volím alespoň takový druh jídla, který není v rozporu s předchozím.
Je též potřeba nehladovět, tedy pokud nedržíme hladovku ze zdravotních důvodů. Jíst častěji a menší dávky. Buď pětkrát nebo alespoň čtyřikrát denně. Je to důležité vzhledem k tomu, že by nám po strávení jídla mohla začít klesat hladina krevního cukru a dostavila by se hypoglykémie. S tímto stavem mám také dost zkušeností.
Současně je nutné se umět hlídat a při jídle se nepřejídat. I zdravá strava může v neúměrném množství ublížit. K přejedení může dojít právě po delší stravovací pauze, kdy již pociťujeme první příznaky hypoglykémie a nebo ji již prožíváme.
Pro lepší trávení je vhodné si jídelníček načasovat. Nejen zvolit správný čas na snídani, ale také je potřeba se udržet a nejíst již nic večer po 18:00.
Mám vyzkoušeno, že pokud skončím s jídlem kolem 18 hodiny večer (v letním čase nejpozději v 19.
00), nemívám větší problémy s trávením jídla, ale jestliže „ujedu“ a dám si kromě čaje později i něco jiného, pykám za tyto hříchy problémy s trávením.
Je důležitě nejíst večer syrové ovoce a ani syrovou zeleninu. Se syrovou stravou by se mělo končit nejpozději kolem 15 hod., takže v letním čase kolem 16 hod.
Večer je syrová strava velice obtížně trávena a i když enzymy dodáme do trávicího systému v podobě léků či potravinových doplňků, je tento proces pro tělo zátěž.
Potrava pak v trávicím traktu kvasí a zahnívá a způsobuje nežádoucí nadýmání.
Ve zdravotních doporučeních Edgara Cayceho se uvádí, že syrová jablka jsou samostatným pokrmem a jako taková by se měla konzumovat časově odděleně od ostatního jídla. Pak jsou tělu velice prospěšná.
Vzhledem k tomu, že by se měla jíst až 3 hodiny po jídle a nejméně půl až hodinu před dalším jídlem, často je zařazuji jako malou svačinu před hlavním poledním jídlem. Pakliže máte na ně někdo chuť po ránu, je to možná ještě lepší.
Po jejích konzumaci si za hodinu už můžete dát svačinu nebo pozdní snídani.
Není na škodu zařazovat do týdenního stravovacího rytmu také postní dny. Tělu i slinivce je to velmi prospěšné. Já si občas pro odlehčení své slinivky zařazuji den ovocný, den zeleninový nebo den rýžový.
Je vhodné držet dle lunárního kalendáře i půst jogínský. Má trochu jiný charakter a pomáhá tělu prý nejvíce s detoxikací.
Pro postní dny je vhodné zvolit buď pravidelně některý den v týdnu anebo se držet lunárního cyklu a držet jej ve dnech, kdy je měsíc v úplňku nebo v novu či také ve čtvrtích.
Z používaných pochutin jsem navždy vyloučila tučné klasické majonézy a tatarské omáčky. Hořčici používám pro sebe také velice málo, snad jen párkrát do roka a to raději bez přidaného cukru.
Také nepoužívám klasický ocet, leda na odstraňování vodního kamene z varné konvice. K okyselení salátu snesu dobře citrónovou šťávu a nebo i umeocet. Obojí mi plně postačuje a neubližuje.
Co může působit problémy a mnohdy i vážnější chybu je syrový česnek a cibule. Je dobré je používat v malém množství a nebo hodně omezit.
Cibuli je vhodné do syrových pokrmů spařovat a můžeme-li ji občas, tak si vybrat jemnější druhy jako šalotku nebo červenou cibulku.
Vařený česnek a cibule jsou stravitelnější a v malém množství, třeba v zeleninové polévce, je moje slinivka ještě zvládne.
Z další zeleniny je dobré vyloučit syrovou papriku. Ze zeleniny určené k přímé spotřebě odstraňovat co nejvíce slupky. Rajčata a okurky konzumovat jenom oloupaná.
Také omezit nadýmavou zeleninu, kterou může být pro někoho i vařený květák, mladá fazulka a hrášek. Též syrové ovoce jíst co nejvíce bez slupek. Loupat jablka, hrušky, broskve i nektarinky.
Prostě, co je možné, tak loupat a okrajovat.
I když to nepatří mezi stravovací doporučení, uvedu zde, že při nemocné slinivce platí všeobecný zákaz kouření. Sama jsem nekuřák a tak mi tento zákaz problémy nedělá.