Jak se biologická léčba podává?

• Konference: 2011 16. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii
• Kategorie: Ostatní
• Téma: Diagnostika a terapie onkologických onemocnění a její úskalí z pohledu NLZP – 2.část
• Číslo abstraktu: 051
• Autoři: Š. Ročková

Profil sestry

• Sestra zná:
• princip účinku biologické léčby
• možnosti užití biologické léčby
• druhy preparátů
• způsoby aplikace
• vedlejší účinky
• Proč je znalá sestra pro pacienta přínosem?
• umí pacientovi zodpovědět řadu otázek
• umí správně léčbu podat
• umí reagovat na vedlejší účinky jeho léčby
• umí správně vést ošetřovatelský proces

Co sestru motivuje k práci na onkologii?

Pomáhá vyhrát velké zápasy

Výjímečnost biologické léčby

• Chemoterapie je zaměřena na buněčné struktury, které jsou společné všem buňkám organizmu – na DNA, která nese dědičnou informaci nebo na struktury nutné k dělení buněk.
• Kromě nádorových buněk tak působí i na buňky jiných tkání, což vede k výskytu řady nežádoucích účinků.
• Cílená biologická léčba působí přímo v místě, kde jsou v buňce chorobné změny. Působí na receptory na povrchu buňky, které spouštějí proces, jehož výsledkem je chorobné množení buňky, růst a šíření nádoru.
• Zablokováním těchto receptorů se celý proces zastaví.
• Některé přípravky navíc podporují imunitní systém nebo brání regeneraci nádorových buněk poškozených protinádorovou léčbou.

Pacient se ptá – Proč se podává ?

• zvyšuje schopnost buněk imunitního systému ničit nádorové buňky
• oslabuje růstové schopnosti nádorových buněk
• tím také snižuje riziko metastazování
• svým účinkem usnadňuje průnik cytostatika do nádoru

Jaký je průběh biologické léčby?

• Podává se buď v tabletách, nebo v infuzích
• Léčba tabletami se může aplikovat ambulantně
• Infuze na onkologickém stacionáři ambulantně nebo za hospitalizace. Záleží na stavu nemocného a vzdálenosti jeho bydliště od onkologického oddělení
• Při nitrožilním podání se před zapojením infuze podávají další léky, které zamezí některým vedlejším účinkům, například antipyretikum, které sníží výskyt horečky, antihistaminikum, které sníží pravděpodobnost vzniku alergické reakce
• Pokud se nežádoucí účinky objeví, infuze se zpomalí nebo přeruší, dokud vedlejší účinky nepoleví

Můžu dostat biologickou léčbu?

• Biologická léčba je hrazena pojišťovnou, pouze pokud je indikována a podávána v KOC
• KOC navrhne další postup a zvolí vhodný přípravek
• Hodnotí se vztah léčby k biologickému stavu pacienta a jeho aktivitám
• Hodnotí se poměr výhod, které léčba přinese a zátěž, kterou léčba způsobí
• Léčebný program se musí sestavit každému pacientovi doslova ‚na míru‘
• Záleží na typu onemocnění a jeho stadiu
• Terapii biologickým lékem je třeba správně načasovat
• Lék může v různé fázi nemoci poskytnout vždy jinou službu (zlepšit šanci na úplné uzdravení, prodloužit život, zmírnit příznaky atd.)

Snášenlivost biologické léčby

• Původní představa – cílená léčba bude mít prakticky nulový výskyt nežádoucích účinků!
• Praxe – řada výrazných a pro pacienta subjektivně nepříjemných vedlejších negativních účinků
• Proč vedlejší účinky? Za vedlejší účinky je zodpovědný cílený zásah do mechanismů dráhy, která je využívána buňkami i za fyziologických podmínek.

Biologické preparáty

• Schváleny FDA
• Kolorektální karcinom – Avastin (2004) a Erbitux (2004), Vectibix(2008)
• Karcinom prsu – Herceptin (1998), Avastin (2004), Lapatinib
• Nádory hlavy a krku – Erbitux (2004)
• Akutní myeloidní leukemie – Mylotarg (2000)
• Chronická myeloidní leukemie a stromální gastrointestinální sarkomy – Glivec
• Non Hodkin lymfom – Zevalin (2002), Bexxar (2003)
• Nádory ledvin – Sutent, Nexavar, Avastin, Afinitor (2004)
• GIST – Glivec (2001)

Nežádoucí účinky

• Ve srovnání s klasickými léčebnými postupy jsou některé nežádoucí účinky biologické léčby podstatně mírnější a vyskytují se méně často
• Ne každý pacient má nežádoucí účinky
• Nežádoucí účinky jsou závislé na typu a dávce podaného přípravku a na celkové kondici pacienta
• Nejčastěji :
• kopřivka nebo otok v místě, kde byla podána infuze s biologickou léčbou
• chřipkové příznaky jako horečka, zimnice, nevolnost, ztráta chuti k jídlu
• únava a pobolívání svalů a kloubů
• afty v ústech
• kožní erytém, akné
• kožní abscesy, panaricium
• konjuvitida

Afty v ústech

Kožní erytém

Panaricium

Konjuvitida

Mukositida

1. Hypomagnesemie a hyperglykemie
2. Léčba :
3. Léčba:
4. Anafylaktoidní reakce

Hypomagnesémie – bušení srdce, brnění končetin, závratě, křeče svalů Sledování příznaků, vyšetření Mg v krvi Substituce magnesia per os, parenterálně Hyperglykémie – pravidelné sledování hladiny krevního cukru Sledování příznaků hyper- a hypoglykémie Sledování glykémie v séru – úpravy léčby

• hypotenze, dechová tíseň, tachykardie, ztráta vědomí, zástava dechu a oběhu
• zpravidla po prvních kapkách první infuze
• Léčba
• Přerušení infuze
• Monitorace TK, TF a FF
• Antihistaminika, kortikosteoroidy
• Další léčba jako u anafylaktického šoku

Kardiotoxicita

• Snížení ejekční frakce
• Srdeční selhání
• Prevence:
• Věnovat zvýšenou pozornost kardiální anamnéze (prodělaný IM, ICHS, AP, hypertenze, jiná kardiální onemocnění)
• EKG, echokardiografie, subjektivní potíže (bolesti na hrudi)
• V průběhu léčby:
• Pečlivá monitorace FF, TK, TF dle ordinace, event. EKG, ECHO

Nefrotoxicita

• Poškození ledvinných tubulů
• Selhání funkce ledvin
• Prevence:
• Věnovat zvýšenou pozornost anamnéze nemoci ledvin
• Vyšetření moči
• Vyšetření krve (urea, kreatinin)
• Kreatininová clearence
• Sledovat TK V průběhu léčby:
• Sledovat kvalitu moči ( proteinurie)
• Sledovat množství moči
• Sledovat kreatininovou clearence
• Zajistit dostatečný příjem tekutin
• Sledovat otoky

Poruchy krvetvorby

• pokles leukocytů (snižování obranyschopnosti organismu, náchylnost k infekcím) – sledovat příznaky infekce, prevence nozokomiálních nákaz, aseptický přístup
• pokles erytrocytů Léčba: krevní převody, železo, erytropoetin
• pokles trombocytů sledovat krvácivé projevy – nos, kůže, spojivky, m. měchýř, GIT – sledovat barvu hlenů, zvratků, stolice, moče, bolesti břicha – sledovat FF Léčba: podání trombonáplav
• pancytopenie Léčba: růstové faktory

Bevacizumab + IFN a sunitinib mají odlišné profily bezpečnosti

• Bevacizumab (Avastin)

• Metastatický renální karcinom
• Metastazující kolorektální karcinom
• Hypertenze
  • monitorace TK, při vysokých hodnotách přerušit léčbu až do úpravy hodnot Trombembolie
  • vede k CMP, IM, selhání srdce, dušnost, bolesti na hrudi
  • dokonalá anamnéza, léčba: antikoagulancia

Cetuximab (Erbitux)

• Metastazující karcinom hlavy a krku
• Metastazující kolorektální karcinom
• Kožní reakce různého stupně
• Velmi dobrá tolerance bez hematologické toxicity
• Bez gastrointestinální toxicity
• Sledování :
• 1. infuze:
  • premedikace (antihistaminika, kortikosteroidy)
  • pečlivé monitorování během a 1 hod po infuzi
  • dostupnost resusc. vybavení

Trastuzumab – (Herceptin)

• Karcinom prsu
• Obvykle velmi dobře tolerována
• Časným nežádoucím účinkem je cytokinová reakce – imunitní systém reaguje příliš silnou obrannou reakcí, která má poškozující efekt na celý organismus (chřipkové příznaky, nevolnost, nauzea, zvracení, zvýšené svalové napětí, bolest hlavy, dušnost, snížení TK, vyrážka, pocit únavy, záněty prsů)
  • – při opakovaných aplikacích se postupně snižuje
  • – reakci zmírníme premedikací antihistaminik a antipyretik

Kardiotoxicita – pokles ejekční frakce, srdeční selhání

Sunitinib – Sutent

• Gastrointestinální stromální tumor po selhání léčby imatinib- mesylátem
• Getastatický adenokarcinom ledviny
• Změny barvy kůže, vyrážka, suchá pokožka, suchost v ústech
• Únava, gastrointest. projevy
• Krvácivé projevy
• Kardiotoxicita
• Tablety: 50 mg 4 týdny, 2 týdny pauza (režim 4/2)

Reakce na Sutent –exantém v obličeji

1. Bolestivé zčervenání okolí nehtů
2. Hand-foot syndrom
3. Hand-foot syndrom
4. Erytém skróta
5. Klinické studie a biologická léčba proč?

• Rozvoj v oblasti protinádorové léčby
• Výhody pro pacienta:
• Mnohdy jediná šance, jak získat protinádorovou terapii
• Získání léčby, která v dané indikaci není hrazena zdravotní pojišťovnou
• Výhody pro kliniku:
• Léčbu hradí firma, která studii zadává = úspora nákladů kliniky
• Zvýšení prestiže kliniky – podíl na vědeckém rozvoji

Sestra ve výzkumu

• Profil sestry:
• Vzdělání (vysoká škola – bakalářské studium )
• Zaujetí pro práci – zájem o nové poznatky, hledat odpovědi na otázky, zájem o práci s odbornou literaturou
• Přesnost a odpovědnost – nedbalost může zkreslit výsledky a znehodnotit výzkumný úkol
• Náplň práce:
• Zná protokol studie, na které spolupracuje
• Pečlivě vede dokumentaci
• Spolupracuje se studijní koordinátorkou a lékaři
• Odebírá biologický materiál
• Měří hodnoty FF, EKG
• Podává indikovanou terapii
• Pozoruje reakce nemocného
• Provádí vlastní péči o pacienta
• Účastní se odborných vzdělávacích seminářů a konferencí
• Vyvíjí přednáškovou činnost se záměrem předat své zkušenosti

Studijní oddělení na onkologické klinice FN Olomouc

Datum přednesení příspěvku: 7. 1. 2011

Cílená Biologická léčba. Jak funguje, vyléčí i jiné nemoci, než je rakovina?

Biologická léčba je cílená léčba. Využívá k boji proti nemocem různé prvky imunitního systému našeho vlastního organismu. Nejčastěji je cílená biologická léčba využívána při léčbě rakoviny a různých autoimunitních onemocnění.

Jak funguje cílená biologická léčba?

Díky výsledkům vědy v dnešní době dobře známe mnohé biologické struktury a metabolické pochody, které jsou vlastní pouze nádorovým buňkám (případně buňkám, které se vyskytují u autoimunitních chorob). Cílená biologická léčba se zaměřuje právě na tyto netypické struktury a metabolické pochody.

Proč zvolit cílenou biologickou léčbu?

Léky, které se používají při cílené biologické léčbě, se váží vždy na konkrétní místo v lidském těle (proto také cílená léčba), což umožní lepší účinek a vyšší bezpečnost. Cílená biologická léčba je léčba relativně šetrná a méně toxická (v porovnání např. s klasickou chemoterapií v onkologii).

Látkám používaným v cílené biologické léčbě říkáme modifikátory imunitní odpovědi. Jedná se o velké bílkovinné molekuly, které jsou velmi podobné nebo shodné s uvedenými netypickými strukturami lidského těla.

Většinou jde o látky (různé biologické produkty), které si naše tělo umí vytvořit samo.

Pro léčebné účely jsou však tyto látky vyráběny ve farmaceutických laboratořích a následně dodávány do těla, kde pak působí jako lék.

Cílená biologická léčba – rizika

Některé z těchto látek může pacientův organismus vnímat jako cizí bílkovinu, která způsobí alergickou reakci a pak může dojít ke snížení účinnosti cílené biologické léčby. Jinými slovy, i cílená biologická léčba má svá rizika a množství nežádoucích účinků.

Přestože je cílená biologická léčba označována za méně toxickou, mohou se velmi často objevovat chřipkové příznaky – teplota, třesavka, únava, bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu.

U některých léků se po dlouhodobém podávání může rozvinout hypertenze (vysoký krevní tlak), cílená biologická léčba může být také spojena s výskytem kožní toxicity (projevem může být třeba hnisavé a nevzhledné akné).

Aplikace a náklady cílené biologické léčby

Cílenou biologickou léčbu mohou pacientovi předepsat lékaři ve specializovaných centrech pro danou léčbu, tato centra bývají nejčastěji ve velkých nemocnicích (často fakultních nemocnicích nebo specializovaných ambulancích). Cílená biologická léčba bývá pro konkrétního pacienta individuálně stavěna přímo „na tělo“. Nemocný musí před započetím cílené biologické léčby absolvovat řadu vyšetření, aby se zjistilo, jestli je pro něj léčba opravdu vhodná, protože je finančně velmi náročná.

Cílená biologická léčba se aplikuje převážně injekčně – některé léky si mohou pacienti aplikovat doma sami (obvykle formou samoaplikátoru do podkoží), někteří dochází na léčbu do specializovaného centra biologické léčby ve vybraných nemocnicích.

Náklady na cílenou biologickou léčbu bývají velmi vysoké, mnohonásobně vyšší než u standardní terapie (často se jedná o desítky tisíc až miliónů ročně).

Proto se k biologické léčbě přistupuje až po selhání standardní léčby nebo při jejím nedostatečném efektu.

Vysoká cena biologické léčby je dána velmi zdlouhavým a složitým výzkumem a vývojem těchto přípravků a často i náročnými podmínkami na transport a skladování.

Nejvíce biologických léků se vyvíjí pro využití v oblasti onkologie, dále pak v gastroenterologii, dermatologii a revmatologii. Bývají mnohdy nadějí pro těžce nemocné pacienty, jimž klasická léčba nepomáhá.

PharmDr. Kateřina Šumberová

Lékárna v Malešicích, Praha

Centrum biologické léčby – Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace

• Telefon na infuzní stacionář: 558 415 841
• (Budova O, suterén, vchod O2)
• Telefon do gastroenterologické ambulance: 558 415 368
• (Budova F)
• 

Informace o biologické léčbě

Biologická léčba zahrnuje přípravky, které stimulují imunitní systém k boji proti nemoci, nebo přímo potlačují nemoc podobným způsobem jako vlastní imunitní systém.

Jde o skupinu léků používaných v některých oborech medicíny, používá se také u vybraných pacientů s nespecifickými střevními záněty, většinou v situacích, kdy jiná léčba není účinná, nelze ji podávat nebo při těžkém průběhu zánětu.

Vhodnost biologické léčby musí posoudit lékař z centra pro aplikaci biologické léčby.

V současnosti je k léčbě nespecifických střevních zánětů k dispozici několik typů biologické léčby. Ve většině případů se používá infliximab (Remicade), adalimumab (Humira), golimumab (Simponi), vedolizumab (Entyvio), ustekinumab (Stelara) nebo tzv. malé molekuly, které v současnosti představuje tofacitinib (Xaljanz).

K dispozici jsou kromě originálních léčiv také biosimilární přípravky. Biosimilární preparáty jsou biologické látky podobné originálním biologikům, jejichž biologické vlastnosti nevykazují klinicky významné odlišnosti od produktů originálních.

V současné době je k dispozici biosimilární infliximab (Remsima, Inflectra, Flixabi, Zessly) a adalimumab (Hulio, Idacio, Hyrimoz, Imraldi).

Léčba se skládá z tzv. počáteční indukční fáze, kdy je lék podáván častěji nebo ve vyšší dávce, na konci této fáze se zhodnotí účinnost a případné nežádoucí účinky. Pokud lék u pacienta účinkuje, následuje pokračovací fáze, kdy je lék dlouhodobě pravidelně podáván.

Infliximab je podáván v nitrožilní infuzi v týdnu 0,2,6 a následně po 8 týdnech. Adalimumab je podáván podkožně v týdnu 0,2 a poté každé 2 týdny. Golimumab je podáván podkožně v týdnu 0,2 a každé 4 týdny.

Vedolizumab je standardně podáván v nitrožilní infuzi v týdnu 0,2,6 a následně po 8 týdnech. Ustekinumab je podáván v úvodu v nitrožilní infuzi a poté v podkožních injekcích každých 8 týdnů.

Tofacitinib se užívá perorálně v tabletách.

Při neúčinnosti léčby, která může být primární (lék vůbec nezačne účinkovat) nebo sekundární (nejprve lék účinkuje, nemoc se dostane do klidového stádia, ale během času léčba selže), se dle mechanismu selhání buď přechází na jiný léčebný preparát, nebo se navyšuje dávka či zkracuje interval podání léku. V rozhodování o další léčebné strategii nám pomáhá vyšetření hladiny biologika v séru a hladina protilátek proti biologikům.

Komplikace léčby nejsou časté, nejčastěji jde o lokální reakce v místě vpichu u přípravků podávaných podkožně a dále o nezávažné alergické reakce, velmi vzácně může nastat závažná alergická reakce vyžadující intenzivní péči.

Alergické reakce mohou být buď časné (většinou v prvních minutách infuze) nebo pozdní (až několik dní po infuzi).

Biologická léčba může zvýšit riziko některých infekcí, kožních nebo hematologických nádorových onemocnění i autoimunitních chorob, dále některé typy biologické léčby mohou zhoršit průběh chronického srdečního selhání nebo demyelinizačního onemocnění. Možné jsou i kožní nebo kloubní nežádoucí účinky.

Provedení podrobných vyšetření před zahájením léčby a pravidelné sledování pacientů během léčby tato rizika snižuje a dokáže je včas odhalit a léčit. Před zahájením léčby se lékař důkladně obeznámí s pacientovou anamnézou a každý pacient se standardně vyšetřuje stran přítomnosti latentních, tzn. „spících‘ infekčních onemocnění, zejména jde o chronickou hepatitidu B a tuberkulózu.

Podávání léčby se v naprosté většině případů odehrává v ambulantním režimu. Před zahájením léčby je každý pacient důsledně vyšetřen, léčbu a typ přípravku indikuje lékař z centra biologické léčby.

U pacientů na biologické léčbě je vhodné očkování proti pneumokokovi, hepatitidě B, pokud již nebylo, a každoroční očkování proti chřipce. Podání neživých vakcín je bezpečné živé očkovací látky jsou kontraindikovány. Je vhodná důsledná ochrana před slunečním zářením a používání krémů s vysokým ochranným faktorem.

Doporučené webové odkazy pro pacienty

Biologická léčba je šance

„Biologické léky dokážou projevy revmatoidní artritidy maximálně zklidnit, ale nejsou zatím schopny ji vyléčit,“ říká doc. MUDr. Marta Olejárová, CSc., z pražského Revmatologického ústavu, jíž právě vychází v edici Aeskulap nakladatelství Mladá fronta kniha „Biologická léčba v revmatologii“.

* Biologická léčba není novinkou, odkdy se u nás využívá?

V revmatologii se prostředky biologické léčby objevily zhruba před deseti lety. První látka, která se začala používat, je infliximab, který byl zprvu určen k léčbě revmatoidní artritidy. Pozdější studie prokázaly jeho účinnost i u jiných zánětlivých revmatických onemocnění, např. u Bechtěrevovy nemoci a psoriatické artritidy.

* Je rozdíl mezi biologickými léčebnými přípravky, které se užívaly tenkrát a které se užívají nyní?

V podstatě se stále užívají všechna „biologika“, ale přibyly k nim další, která se liší od první generace biologických léků mechanismem účinku, způsobem podávání i bezpečnostním profilem. Již zmíněný infliximab se podává v intravenózních (nitrožilních) infuzích, na které pacient dochází ambulantně do zdravotnického zařízení, infuze se podávají v pravidelných intervalech.

Když je později už nastavená tak zvaná udržovací léčba, docházejí pacienti na infuze zhruba jednou za osm týdnů. Další přípravky (adalimumab, etanercept) je možné podávat v subkutánních (podkožních) injekcích v intervalech 1–2 týdny a pacient si je může aplikovat sám.

Takže pokud pacient dobře spolupracuje a zvládne injekční techniku, probíhá léčba mimo zdravotnické zařízení a pacient chodí pouze na pravidelné kontroly v určených intervalech.

Ale tak jako všechno má svůj rub a líc – přestože se jedná o velmi účinné prostředky léčby revmatoidní artritidy, nelze je ordinovat všem nemocným.

Určitá část pacientů biologické léky užívat nemůže, např. z důvodu závažných infekcí nebo onkologického onemocnění. Existuje i malé procento nemocných, kteří na léčbu neodpovídají nebo neodpovídají dostatečně.

Proto vědci hledají další prostředky biologické léčby, které působí trochu jiným mechanismem.

Biologická léčba také není určena pacientům s degenerativními kloubními chorobami – tedy artrózou, jichž je v populaci většina.

* Mnoho z těch, kteří revmatoidní artritidou trpí, je přesvědčeno, že biologické léky by pro ně mohly být spasením, považují je za zázrak. Plní očekávání i podle vás, lékařů?

Účinnost biologických léků je opravdu výjimečná. Když jsem poprvé viděla výsledky klinické studie zabývající se zmíněným infliximabem, doslova jsem na ně nevěřícně zírala.

Skutečně tyto léky dokážou projevy nemocí maximálně zklidnit, ale zatím nejsou schopny ji vyléčit.

Znamená to, že se po dobu léčby pacient skutečně může cítit zdráv nebo může mít jen minimální potíže a kvalita jeho života, subjektivní potíže i pracovní schopnost se mohou výrazně zlepšit.

Na druhou stranu i tyto léky, stejně jako jakékoli jiné, mohou mít specifické nežádoucí účinky, které je nezbytné pečlivě sledovat. U každého pacienta musí lékař pravidelně vyhodnocovat bezpečnost léčby.

Takže kdybych to měla shrnout – jedná se o léky, které zcela určitě představují naprosto novou dimenzi léčby pacientů trpících zánětlivými chorobami, ale samozřejmě mají svá úskalí a nejsou vhodné pro všechny.

* Pokud organismus pacienta odpovídá dobře, lze biologickou léčbu užívat trvale?

Pacienti se zánětlivými revmatickými chorobami jsou léčeni dlouhodobě, protože se ukazuje, že po přerušení léčby dojde u většiny nemocných k novému vzplanutí choroby. Ale jak jsem řekla – záleží hlavně na tom, zda ji pacient toleruje.

Zkušenosti s biologickou léčbou jsou stále ještě relativně krátké, takže ještě nejsou úplně vypracována standardní schémata, jak dlouho léčit, kdy léčbu ukončit a podobně.

Podle posledních doporučení je možné u pacientů, jejichž zdravotní stav dlouhodobě nevykazuje projevy nemoci, zvážit i ukončení léčby. Samozřejmě za podmínky jejich dalšího sledování. To je jasné.

* Paní doktorko, i když vědci nebo lékaři mají pocit, že jsou biologické léky úspěšné, přesto se rozhlížejí dál. Existuje něco, co by třeba bylo ještě slibnější?

Pochopitelně, pokud by se čistě teoreticky našel přípravek, který by byl schopen revmatoidní artritidu zastavit jednou provždy a zcela bezpečně, byl by to asi ideální lék.

Osobně ale nejsem přesvědčena, že se takového léku v nejbližších letech dočkáme. Problémem je např. včasná diagnostika onemocnění, neboť zpočátku mohou mít pacienti jen neurčité příznaky a specifické problémy, např.

zánět kloubu, které se objevují později.

Zatím se snažíme maximálně zkrátit dobu od prvních projevů k diagnóze a vytipovat pacienty s nepříznivou prognózou, aby mohla být účinná léčba těmto nemocným podána včas. Dalším směrem je vývoj prostředků biologické léčby s jinými mechanismy působení a lepším bezpečnostním profilem.

* Biologická léčba je vhodná i pro děti?

U některých z těchto prostředků byly provedeny úspěšné klinické studie i u dětských pacientů se zánětlivými revmatickými chorobami. Biologická léčba se používá k léčbě dětí i u nás.

* Který z lékařů může předepsat svému pacientovi biologickou léčbu?

V současné době je biologická léčba soustředěna do center biologické léčby, kterých je několik v každém kraji České republiky, ale je pravděpodobné, že se bude počet lékařů, kteří ji mohou předepisovat, bude rozšiřovat. Lze očekávat, že v budoucnu bude biologickou léčbu aplikovat každý erudovaný revmatolog. Souvisí to ale s ekonomickou situací zdravotních pojišťoven.

* Denně k vám přicházejí noví a noví pacienti, jistě často vystrašení a sklíčení. Je něco, co by měli vědět, co byste jim chtěla vzkázat?

Pacientům, u nichž diagnostikuji revmatoidní artritidu, jež je závažné onemocnění, které může změnit jejich život, sděluji i jednu dobrou zprávu: „Máte štěstí, že jste začali stonat až v 21. století.“

Biologická léčba v revmatologii MUDr. Marta Olejárová, CSc. Mladá fronta, edice Aeskulap

MUDr. Marta Olejárová, CSc., přináší ve své nové knize ucelený soubor aktuálních informací o způsobech i možnostech revmatických chorob pomocí biologických léčiv.

V kapitole „Biologická léčba v Č eské republice“ pak čtenář nalezne také aktuální informace o současných podmínkách biologické léčby v naší republice, přehled specializovaných center i informace o „Registru nemocných s revmatickými chorobami léčených biologickou léčbou v Č R (ATTRA)“, díky němuž lze dlouhodobě hodnotit výsledky léčby včetně její bezpečnosti, fyzické funkce a kvality života i farmakoekonomických parametrů. Knihu lze objednat prostřednictvím internetu na www.Zdravi.Euro.cz, na [email protected] nebo na telefonním čísle 225 276 308.

Aktuality a zajímavosti z onkologie

Rubriky: Onkologický výzkum | Onkologická prevence | Česká onkologie | Vývoj projektu NOP On-line

Patnáct let Národního onkologického programu České republiky 26. 2. 2021 linkos.cz | Další informace…

Se vstupem ČR do EU v roce 2003 byla i ČR vyzvána k účasti na třídenní instruktážní a harmonizační konferenci Unie pro mezinárodní boj proti rakovině (UICC) v Ženevě zaměřené na tvorbu národních onkologických programů v evropských zemích. V delegaci ČR byli tehdy zástupkyně aparátu Ministerstva zdravotnictví ČR, předseda Ligy proti rakovině prof. Zdeněk Dienstbier a vědecký tajemník výboru České onkologické společnosti ČLS JEP prof. Jan Žaloudík.

Samoodběrový test k pozvánce na screening 15. 2. 2021 Národní screeningové centrum | Další informace…

Pouze třicet pět procent žen starších padesáti let chodí v ČR pravidelně na preventivní prohlídky proti rakovině děložního čípku. Mnohé ženy tak nereagují na opakované pozvánky zdravotních pojišťoven.

Preventivním gynekologickým vyšetřením lze tomuto zákeřnému onemocnění ve většině případů předejít. Přesto v ČR každoročně onemocní rakovinou děložního čípku přibližně 800 žen a více než 300 jich umírá.

Odkládání preventivních kontrol 24. 1. 2021 Česká televize | Další informace…

Ambulantní specialisté upozorňují, že návštěvnost v jejich ordinacích není stále taková, jako před pandemií koronaviru. Odkládání naplánovaných kontrol přitom podle nich může vést k rozvoji onemocnění.

Nebezpečné odkládání preventivních prohlídek 22. 1. 2021 Česká televize | Další informace…

Až o 15 % méně zhoubných nádorů odhalili loni v laboratořích lékaři v několika nemocnicích v Moravskoslezském kraji. Během pandemie koronaviru lidé totiž mnohem častěji odkládají ze strachu před nákazou preventivní prohlídky i kontroly u specialistů. Statistiky za rok 2020 přitom ukazují na výrazný nárůst zemřelých.

Rakovina nespí ani v covidové době. Odkládání vyšetření zkracuje životy 4. 12. 2020 zdravotnickydenik.cz | Další informace…

Pandemie covid-19 dnes polyká skoro všechnu pozornost věnovanou (nejen) zdravotnictví. Bohužel to ale zdaleka neznamená, že ostatní choroby spí. Odsouvání screeningových vyšetření a léčby se přitom může velmi vymstít u onkologických pacientů, u nichž se tak zvyšuje riziko úmrtí. Nejvíce pak odkládáním screeningu riskují ti, u nichž se vyskytují rizikové faktory rakoviny.

Nádorová onemocnění ve starším věku 27. 10. 2015 IBA MU | Další informace…

Stárnoucí populace se stává aktuálním problémem onkologické péče v rozvinutých zemích. U starších onkologických pacientů je nezbytné přihlížet ke specifikům této populace. Dosud však neexistují standardní léčebná doporučení pro starší populaci, neboť vyšší věkové kategorie nejsou dostatečně zastoupeny v klinických studiích.

Adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů 15. 1. 2014 IBA MU | Další informace…

V České republice bylo v lednu 2014 zahájeno adresné zvaní občanů do programů screeningu zhoubných nádorů, konkrétně screeningu nádorů děložního hrdla a nádorů prsu u žen, a dále nádorů tlustého střeva a konečníku. Cílem je posílit stávající programy prevence a zvýšit dosud nedostatečnou účast v nich – proto jsou adresně zváni občané, kteří se těchto programů dlouhodobě neúčastní a riskují tak závažné nádorové onemocnění.

» Archiv