Jak rozvíjet představivost a fantazii u dětí?

Tweet

Jak by vám bylo po boku člověka s omezenou fantazií? Ať je to váš životní partner, obchodní partner, zaměstnanec, spolupracovník nebo kamarád… Vždyť právě představivost, společně se zvídavostí a kreativitou, jsou mocnými společníky na cestě životem, kteří nám dávají šanci na barvitější, úspěšnější a šťastnější budoucnost.

Fantazie je něco, co dostáváme od přírody jako děti, a to všichni bez výjimky. A záleží jen na vnějších okolnostech, jestli a do jaké míry nám přetrvá do dospělosti.

Jednou z těchto okolností je i rodičovská výchova a prostředí, v kterém dítě vyrůstá. Představivost můžeme v malinkém člověku snadno potlačit svými názory, omezováním a celkově nesprávným přístupem.

Anebo ji můžeme rozumně a účinně stimulovat a pokusit se vytvořit dítěti ty nejlepší podmínky pro jeho zdravý vývoj.

Otázky, „nelogické“ hry a poněkud jiná pohádka na dobrou noc

Jak vlastně můžeme stimulovat dětskou fantazii? Jsem si jistá, že každý z vás by dokázal uvést jako příklad nějakou aktivitu na rozvoj dětské představivosti, kterou provozujete uvědoměle nebo zcela spontánně. Ráda bych se však s vámi podělila o několik vlastních tipů, které jsou u nás se synem velmi oblíbené a frekventované.

Jedním z nich jsou otázky typu: Co ti to připomíná? a Jak by se dalo… (něco udělat)? U té první můžeme používat jak zrakové, tak sluchové vjemy.

Můžeme se ptát ohledně nějakého obrázku, na první pohled chaotické čmáranice, oblak nebo hvězd na nebi, vychýlení stromu nebo květiny, kamínků v písku… Mohli bychom pokračovat doslova do nekonečna.

Vždy nechme dítě popřemýšlet a odpovědět, abychom hru udržovali, můžeme přidat vlastní představy, navázat na další jev atd.

Jablečná barvaVánoční píseň Jingle Bells

Druhá otázka (nebo spíš možné odpovědi) mohou někdy i překvapit. Co je ale nejdůležitější, učí dítě neomezovat se, přemýšlet zeširoka. Např. otázka „Jak by se dala sníst polévka?“ může vyvolat odpověď: Teplá a lžící.

Ale také: Vestoje, vsedě, za běhu, s chutí, před spaním, před umytím, na kolenou tak, že sedím, držím v rukou talíř a polévku z něj vypiji… Myslím, že v tomto případě by vždy měla přijít vaše reakce a korekce, obzvlášť pokud by dětské představy mohly být jakkoliv nebezpečné pro zdraví dítěte nebo jeho okolí.

Neznamená to, že podobný „trénink“ provozujeme celý den. Ale občasné procvičování fantazie tímto způsobem může být velmi užitečné, obzvlášť pro případy v budoucnu, kdy dítě vnímá více souvislostí najednou a řeší skutečné případy. Na ukázku ještě jeden „smysluplnější“ příklad.

Popelnice, která vždy byla na jednom místě, je z nějakého důvodu přestěhovaná o deset metrů dál. Syn přišel s návrhem, že ji přesune zpátky, a na otázku, jak by se to dalo udělat, nejdřív odpověděl, že ji odtlačí sám. Přišel k popelnici a zkusil s ní pohnout.

Jakmile zjistil, že je popelnice pro něj zatím příliš těžká, vynořily se tyto návrhy: mohli bychom zavolat jeřáb, nebo bych mohl pozvat tátu, strejdu Maxima a ještě Pavlíka.Zajímavé je, jak reagují na podobné otázky dospělí. Klidně si to někdy vyzkoušejte.

Na některé otázky hned vypálí: Co tím myslíš? Na jiné, jakoby smysluplnější dotazy reagují většinou cca jednou nebo dvěma variantami. U dětí je to úplně jiné…

Další aktivitou, která je jako stvořená pro rozvoj fantazie, jsou hry typu Carcassonne nebo v našem případě Rodová osada. Dítě při nich nemusí tolik zapojovat logiku, jako právě představivost.

Samo vymýšlí, jak bude vypadat město nebo statek, kudy povede cesta, kde bude rybník, ovocný sad, škola nebo tržnice.

Ze začátku vám postačí samotné kartičky, pak, až bude dítě starší, můžete hru zpestřit i bodováním a dalšími nuancemi.

              

Posledním tipem pro dnešní článek je pohádka na dobrou noc. Ale nejen tak obyčejná pohádka, kterou dítěti přečtete nebo odvyprávíte. Ale příběh, který vytvoříte společně s dítětem. Můžete začít, nebo nabídněte, aby začalo dítě. A střídejte se dle situace.

Myslím, že je dobré nechat dítě mluvit, jak dlouho chce – to je právě ten okamžik, kdy fantazíruje, dovolte jeho mysli letět. Reagujte emocionálně a pokračujte, nechte příběh volně plynout. A nezáleží na tom, jestli pohádka bude dlouhá, logická nebo nějak zvlášť sofistikovaná (z pohledu nás dospělých).

Příběh můžete kdykoliv smysluplně zakončit. Důležité je, že jste ho vytvářeli spolu.

Chraňme v dítěti pocit zázraku

S fantazií těsně souvisí i dětská víra v zázraky. Upřímná víra v to, že svět je stále překvapujícím výtvorem velkého kouzelníka a že dobro vždy vítězí. A není třeba to dítěti rozmlouvat.

Samozřejmě zde nepropaguji výchovu dítěte v imaginárním světě izolovaném od každodenní reality (která je mimochodem výsledkem našeho života, našeho přístupu k životu).

Ale právě víra v zázraky může být nástrojem, který pomůže dítěti úspěšně a spokojeně kráčet cestou života.

Ráda bych zde uvedla slova úspěšné ruské psycholožky Galiny Šeremetěvové z knihy Aby dítě bylo šťastné (vydalo nakladatelství Zvonící cedry v roce 2008).

V kapitole Chraňte víru v zázraky najdeme tyto řádky:„Víra v to, že svět je zázračný, pomáhá dítěti vyvíjet vnitřní sílu i duši. Když dítě ztratí víru v zázraky, přijde o to nejcennější, vzdává se svých tužeb a vidin. Od tohoto okamžiku se jeho duše zatvrdí, stává se necitlivá.

Děti mají velkou potřebu soucitu a vítězství dobra nad zlem, jinak se brzdí jejich růst a vývoj. Pohádkoví hrdinové často pomáhají dětem pochopit vzájemné vztahy a duchovní hodnoty.

Občas je mnohem jednodušší vysvětlit dítěti nějaký problém na příkladu pohádkových postav, než používat kázání a trest. Neničte v dítěti pocit zázraku. Tento dar mu pomůže najít smysl života a vytvořit šťastnou budoucnost.“

Takže milí rodiče! Pokud se nám děti snaží něco říct a ať je to jakkoliv fantastické a nereálné, zkusme je vyslechnout. Nejméně efektivní (a hlavně škodlivou) reakcí z naší strany by mohla být ignorace, okřikování nebo shazování dítěte. Pamatujme na respekt a pochopení k malému učiteli. A někdy se možná nechme unést dětskou představivostí a při tom procvičme i tu svou.

Autor: ilhFoto: Nika Hölcl Valič, uvedomelyrodic.cz

Comments

comments

Jak rozvíjet u dětí fantazii a představivost

Fantazie je v našem životě velmi důležitá. Díky ní je život nejen pestřejší a zábavnější, ale také se mnohem lépe zvládají náročné úkoly i vyloženě těžké situace. Člověk s fantazií a představivostí snáze najde řešení, která nejsou na první pohled zřejmá.

Díky rozvoji fantazie v dětství máte také větší šanci, že jako dospělý člověk uspějete se svými projekty. Představivost zároveň rozvíjí slovní zásobu, řeč, komunikační dovednost a houževnatost, což přispívá k zdravému sebevědomí.

Jak se projevuje představivost u dětí

Už od 18. měsíce se dají u dítěte vypozorovat situace, kdy uplatňuje svou fantazii, částečně i proto, že ještě nemá pevnou hranici mezi ní a realitou.

Během předškolního věku jeho představivost vrcholí, někdy i tím, že se bojí strašidel pod postelí, nebo si povídá s hračkou jako se svým nejlepším kamarádem.

Běžné jsou hry na doktora, na prodavačku, kadeřnici nebo průvodčího ve vlaku a samozřejmě na rodinu.

Jak rozvíjet fantazii dítěte

Na vývoj dítěte je zcela zásadně působí prostředí, z něhož vychází. Láskyplné a podporující bývá pro dítě velmi podnětné a zároveň bezpečné, takže se jeho představivost může nerušeně rozvíjet. Jak její rozvoj můžete ovlivnit:

• Dětská hra – rozvíjí fantazii i řeč, zlepšuje slovní zásobu. Dítě se díky hře učí zvládat každodenní situace.
• Výlety za poznáním – nejde jen o pozorování přírody, nalezené přírodní materiály se dají použít k tvorbě, například domečku pro zvířátka.
• Společenské hry – dobře zvolené hry mají pozitivní vliv na celkový rozvoj dítěte
• Čtení knih – čtení rozvíjí fantazie i slovní zásobu a tím také vyjadřovací schopnost
• Tvoření – nezáleží na tom, zda dítě maluje, tvoří z hlíny či peče cukroví. Rozvíjí si nejen fantazii, ale i motoriku a další dovednosti.

Podpořit představivost svého dítěte můžete vhodně zvolenými otázkami: Co ti to připomíná? Co by se z toho dalo vyrobit? Jak se to dá udělat? Jakou barvu by to  mohlo mít?

Předchozí článekJak pěstovat pivoňkyDalší článekJak snížit horečku

Jak zabavit děti a dbát na rozvoj jejich fantazie?

Géniové a představivost

Mozart například, podle vlastních slov, tvořil každé své dílo ‚v hlavě‘, ve své obrazotvornosti. Einstein zas tvrdil, že zřídkakdy myslel slovy, spíše své myšlenky tvořil pomocí více či méně jasných představ, které dokázal úmyslně opakovat a spojovat.

A slavný chemik Kekulu ven Stradonitz dokonce uviděl ve snu obraz, který mu pomohl objevit molekulární strukturu benzenu.

 Motivace tedy, proč rozvíjet představivost našich dětí je silná, co říkáte? Zda z nich bude slavný vynálezce nebo šikovný prodavač nevíme, ale můžeme obohatit jejich život podněty, které jim pomohou objevovat nové, krásné a užitečné věci. Přinášíme vám tedy pár tipů jak na to:

1. Kreslení, lepení, malování, vyrábění

Vytvářejte spolu koláže, obrazy. Kombinujte různé materiály a techniky. Nebojte se použít i na první pohled netradiční věci jako: sůl, písek, peříčka, rýži, těstoviny, čočku, kmín, křídu, látku, knoflíky, bavlnky …

Děti mohou něco nakreslit a pak k tomu přilepovat pozadí – jako stromy z větviček nebo listy, jezírko z fólie, mušle nalepené u moře a písečnou pláž – povzbuďte dětskou fantazii a rozvíjejte poznání.Stanovte si téma, shromážděte vhodné materiály a dejte se do díla. Kupte vhodné lepidlo, bezpečné nůžky a dobré barvičky.

Témata, která jsou velmi vděčná objevíte i podle zálib vašeho děťátka, podle knížek, které čtete a pohádek. Může to být již zmíněný mořský svět, farma, zoo, podzim v lese, jaro u potoka, sídliště, město, vesnička …

2. Modelování

Použijte plastelínu a vytvářejte postavičky, zvířátka, části kuchyňky, nábytku a dítě vám už samo řekne, co byste mohli vymyslet. A pak si zahrajte s postavičkami krátkou scénku. Dobrá možnost je použít na vzduchu schnoucí modelovací hmotu.

Z ní se dají vytvořit nejen celé sady domácích i divokých zvířátek a postaviček, ale například i potraviny do kuchyňky nebo pohádkoví hrdinové … Speciální a vynikající je tzv.. ‚Inteligentní plastelína‘.

Má výjimečné vlastnosti, které podporují fantazii – natahuje se jako žvýkačka, tříští se jako porcelán, mění barvu, umí být kuličkami, které skáčou a když ji chvilku necháte bez povšimnutí rozteče se.

Dá se roztrhnout jako papír, modelovat do různých tvarů, natahovat a mimo jiné je i dobrou antistresovou hračkou (tedy vhodná i pro rodiče).

3. Divadélka

Ať už s plyšáky, opravdovými loutkami nebo nakreslenými a vystřiženými postavičkami z výkresu, vyrobenými z vařeček a látek – všechno jedno a všechno dobré. Jakmile vás děti uvidí hrát, bude je to inspirovat a navíc vás budou proto ještě více milovat.

4. Hry se slovy, barvami, tvary ..

Zkuste spolu přemýšlet, co by bylo kdyby …, co budeš dělat, když budeš velký, jak to asi vypadá v zemi, kde je stále sníh a led, nebo naopak, kde je stále teplo … a podobně. Můžete si to i nakreslit nebo jinak ztvárnit … Hra hádej na co myslím, je to zelené a je to blízko … zabaví i menší dětičky. Hádanky nejen rozveselí, ale i hodně naučí.

5. Stavitelské hry

Postavme město, hrad, farmu, zoo, obchůdek, dům, vesničku – to je obrovská výzva dětské fantazii.Nejdříve vyžadují hodně asistence, ale postupem času se zabaví i samy a určitě vás překvapí svými nápady. Dopřejte jim dostatek kostek, stavebnic, skládaček …

6. Čtení

Je známo, že čtení obrovským způsobem obohacuje dětskou fantazii. Skvělé jsou krátké i delší pohádky a příběhy – samozřejmě podle věku. Ale vynikající je čtení velkých obrazů – knížky bez textu. Je jich na trhu velké množství a jsou opravdu pokladem. Ne statické obrazy, ale dynamické – zachycující nějakou situaci, aktivitu.

Dá se o nich hodně mluvit, přemýšlet, co bylo předtím, než se to stalo, proč si někdo nedal pozor, a potom šel sbírat ty jahody … a podobně. Jsou knížky s otevíracími okénky, které skrývají překvapení – co se stalo, když se myška nedržela na houpačce a podobně. O tom děti milují mluvit. O zvířátkách na poli, v lese, u jezírka.

O školce, parku, jarmarku, kolotočích. Možností je nepočítaně.

7. Zpívání a tanec

CD s dětskými písničkami je už dost a jsou vynikajících zdrojem zábavy a impulsem k představivosti. Děti si představují zpívaný text ve velmi živých obrazech. Když k tomu připojíme i veselý tanec, ponese se bytem radostný smích. Lidové písničky, dětské, anglické, pohádkové, ukazovací, říkanky, to vše otevře dětem novou dimenzi života.

Jak funguje fantazie a jak rozvíjet představivost

Fantazie, z řeckého phantasia, značí schopnost naší obrazotvornosti a představivosti. Pro pisálky je fantazie bezesporu společně se zkušenostmi jedním ze základních kamenů jejich tvorby. Když se mluví o spisovatelském bloku, často se ruku v ruce pojí právě s nedostatkem fantazie; jako bychom zkrátka vyčerpali naše představy a všechno se zdálo plytké, klišovité nebo neoriginální. V dnešním článku bych se chtěl podívat na problematiku fantazie hned z několika úhlů.

Psychologové označují fantazii za proces, při němž obecně vznikají představy. Nemusí tomu tak být jen při psaní nebo podobné tvůrčí činnosti, ale zkrátka v každé minutě našeho běžného života. Představy vycházející z fantazie se však od běžných myšlenek liší tím, že vznikají bez zjevné zkušenosti – jde tedy o něco, co si v hlavě nově vytvoříme nebo pozměníme.

Na fantazii se mi nejvíce líbí jakési popření fyzikálního zákona příčiny a důsledku – něco zkrátka vznikne z ničeho. Nebo to tak alespoň působí.

Mnoho z naší fantazie ve skutečnosti vychází z naší paměti nebo podvědomí.

Zažili jsme toho tolik, že si to ani nemůžeme pamatovat, ale někde hluboko v našem mozku to je stále schované a čeká, až se to bude moci znovu probudit k životu.

Ovšem tím, jak si danou situaci nevybavujeme, se vzpomínka transformuje a zkombinuje s něčím zcela jiným, vznikne jakási směs myšlenek a ta vytvoří úplně novou představu.

Možná vám připadá, že fantazie je něco, co vzniká zcela spontánně, ale faktem je, že i fantazijní tvorba má své určité principy a postupy. Zde jsou některé z nich:

• kombinace – spojujeme různé části do nového celku
• personifikace – přenášíme živé vlastnosti na neživé věci
• aglutinace – spojujeme vlastnosti jedné věci s jinou
• hyperbolizace – zvětšujeme a přeháníme (například obři), může být i naopak
• fyziognomizace – přisuzujeme něčemu lidskou tvář
• schematizace – vyzdvihujeme jeden konkrétní znak
• magismus – přisuzujeme k něčemu mýty, pověry či symboly

Pokud máte velikou fantazii, třeba byste přišli i na další. Základní schéma ovšem vychází z toho, že něco již existujícího přetváříme do něčeho nového, a často ani nemusíme znát původní zdroj. Stává se to například při snění – také jste měli někdy sen, o němž jste si říkali, že byste ho ani nedokázali vymyslet? Vše funguje na základě asociačních zákonů (podobné vybavuje podobné).

Když potkáte člověka s velkou fantazií, obvykle se jedná o někoho s uměleckými sklony. Obdivuji lidi s velkou představivostí, protože to znamená, že dokáží pracovat se svými ideály a nějak je zhmotňovat do podoby, kterou mohou předat dál – lidem, kterým nebyla naservírována tak vysoká dávka představivosti.

Idealisté jsou tu proto, aby nás obohatili novými myšlenkami, poslové nových rozměrů.

Tím ale nechci říct, že by idealisté byly lepšími osobnostmi než třeba materialisté. Každý jsme se narodili s určitou dávkou předpokladů, s našimi vlohy, ambicemi a talentem, který využíváme různorodým způsobem.

Práce, kterou dokáže vykonávat idealista, může být nepochopitelná pro materialistu, ale i naopak. Naše diverzifikované osobnosti nám na této planetě předurčují jiné úděly.

Troufám si tedy říct, že je to právě fantazie, která určuje naši osobnost, ale i způsob, jakým budeme žít náš život.

Když chceme utéct ze skutečného světa – často se nějaké důvody najdou –, utíkáme do svých fantazijních představ. Fantazie nám slouží jako úniková reakce; místo mezi nebem a zemí, kde žijeme ve svém vlastním světě. Je to jeden z důvodů, proč miluju psaní. Získávám novou roli.

Emancipujeme se od objektivní reality a ukryjeme se do našeho soukromého království.

Fantazie může perfektně sloužit k odreagování.

Co když ale nedokážeme nabídnout alternativu k naší realitě a zkrátka naše fantazie nefunguje? Třeba máte také rádi psaní a chcete utéct mezi řádky, ale realita je silnější a tíživější.

A někdy se může stát, že nám naše fantazie vymyslí ty nejhorší scénáře, jen ne ty, které bychom chtěli. Scénáře o naší neschopnosti, strachu, beznaději nebo nešikovnosti.

Určitě znáte Rorschachův test, což jsou v psychologické sféře takové ty papíry s inkoustovými skvrnami, kdy máte určit, co si při konkrétní skvrně či obrazu vybavíte. Existují lidé, kteří vidí vzdušné zámky, a existují lidé, kteří vidí kaňku od kečupu. Co můžeme udělat proto, aby se naše fantazie rozšířila? Zkusím vám předat některé ze svých technik:

• K jednoduchým věcem vytvářejte příběhy. Když někde uvidíte igelitovou tašku, zkuste vymyslet příběh o tom, komu patřila, kde se vzala, co v ní bylo, jak mohla někoho ovlivnit…
• Představte si nějakou věc a popište ji všemi smysly – jak vypadá, jaká je na dotyk, jak chutná, jak voní a jaké vydává zvuky.
• Čtěte nebo sledujte umělecké filmy. Zejména symbolická nebo lyrická díla jsou plná fantazie, která vás inspiruje.
• Cestujte a rozšiřujte své obzory, neboť nové životní podněty a zkušenosti jsou vždy plné nových myšlenek.
• Představujte si svůj den nebo budoucnost
• Vizualizujte si svá přání, protože čím jasnější obrysy získají vaše cíle, tím jsou mimo jiné snadněji dosažitelné

Rozvíjení fantazie můžeme sledovat už u malých dětí, když si hrají, vymýšlejí pohádky nebo něco předstírají.

Také si říkáte, že mají dnešní děti zbytečně moc hraček? Možná stačí ponořit se zpátky do našeho dětského já, kdy jsme si dokázali vyhrát s malou větvičkou.

Někdy si říkám, jaká je škoda, že musíme vyrůst a vstoupit do dospělosti, kde získává naše fantazie čím dál více omezení. Naštěstí vždy můžeme začít psát!

Jak rozvíjet u dětí fantazii a představivost

Domů » Ostatní – Rodina a Vztahy

Fenomén dětství – hra

Nemůže snad být nic přirozenějšího, účinnějšího a oblíbenějšího pro malé dítě, než je hra. Dětská hra všestranně rozvíjí jeho fantazii, obohacuje slovní zásobu, pomáhá rozvoji řeči, komunikaci jak se svými vrstevníky tak s dospělými.

Pokud si dítě hraje samo, umí si snadno poradit, převezme i roli dospělých, hovoří samo za sebe, komunikuje se zvířátky, napodobuje jejich hlasy, ztrácí zábrany a snadno se vcítí do své role, kterou dovede zahrát perfektně.Když si někdy zahrajete hru se svými dětmi, budou vám za to vděčné.

Každá hra je vždy obohatí o nová poznání, naučí se respektovat pravidla a souvislosti, které prolínají každodenním životem.

Procházky přírodou

Každé roční období je specifické a charakteristické přírodními změnami. Tady se nalézá mnoho podnětů a inspirace k všestrannému rozvoji myšlení a vynalézavosti, k obohacování poznatků a patřičné fantazie.

Bavte se s dětmi o tom, co cestou vidíte, jaká je příroda v určitém ročním období, její charakteristika, barvy, stromy, květy na louce, ptactvo, zvířata, brouci, v zimě zase sníh a zimní příroda, proč se krmí v tomto období zvěř a jiné zákonitosti související s přírodou. Podnětů venku, v přírodě je opravdu moc a moc.

Veďte debatu přirozeně, nenuceně, chvílemi jen pozorujte, přemýšlejte, aby se dítě naučilo být k přírodě i k lidem citlivé a vnímavé.

Vztahy ke kamarádům a k okolí

Nedílnou součástí rozvoje fantazie a představivosti u malého dítěte je rovněž pěstování morálně volních vlastností jako je trpělivost, ctižádost, ohleduplnost i snaživost a myslet i na druhé. V dětské skupině je dost důležité, aby dítě nemyslelo jen na sebe, ale i na své kamarády, aby se tak učilo respektu k ostatním, s cílem vzájemně si pomáhat a mít se rádi.

Kniha – úžasný rádce a společník

Dětská knížka splňuje snad všechny aspekty, které mohou dětem prospívat.

Od nejútlejšího věku jsou to leporela, kde se děti pomocí sympatických obrázků seznamují s prvními slůvky a věcmi, které jej obklopují, přes vděčné pohádky až po reálné příběhy, které vedou k přemýšlení i fantazírování. Kniha je skvělý pomocník pro rozvíjení slovní zásoby, přemýšlivosti i fantazie, pochopení různých situačních složitostí i dobré zábavy.

Teď už vám neuteče žádný recept nebo návod.

Všechny nové recepty, sezónní rady, tipy a návody najdete v pravidelném JakTak zpravodaji ve své e-mailové schránce. ZDARMA.

Jak rozvíjet u dětí fantazii a představivost?

To, v jakém prostředí dítě žije, co ho obklopuje a jak dostatečně je toto prostředí podnětné, to může ovlivnit dětské chápání, fantazii a představivost. Na druhé straně však záleží na tom, jak dokážeme tyto aspekty u dětí podporovat a rozvíjet.

 Malé dítě je většinou citlivé, vnímavé a dychtivé poznávat svět a jeho podstatu i z hlediska výchovného a vzdělávacího. Je proto žádoucí tento zájem prohlubovat a upevňovat trpělivým odpovídáním na otázky i vytvářením situačních dějů.

To vše vede malé dítě k přemýšlení, vytváření fantastických scénářů a jisté dávky představivosti, které jsou úměrné jejich věku.

Rozvíjejte u dětí fantazii a představivost fenoménem dětství zvaným hra

Nemůže snad být nic přirozenějšího, efektivnějšího a oblíbenějšího pro malé dítě, než je hra.

Dětská hra všestranně rozvíjí jeho fantazii a představivost, obohacuje slovní zásobu, pomáhá rozvoji řeči, rozvoji komunikace jak se svými vrstevníky, tak i s dospělými.

Pokud si dítě hraje samo, umí si snadno poradit, převezme i roli dospělých, mluví samo za sebe, komunikuje se zvířátky, napodobuje jejich hlasy, ztrácí zábrany a snadno se vcítí do své role, kterou dokáže zahrát opravdu perfektně.

Když si někdy zahrajete hru se svými dětmi, budou vám za to vděčné. Každá hra je vždy obohatí o nové poznání, naučí se respektovat pravidla a souvislosti, které se prolínají každodenním životem.

Fantazii a představivost lze rozvíjet procházkami přírodou

Každé roční období je specifické a charakteristické jinými přírodními změnami. Zde se nachází mnoho podnětů a inspirací k všestrannému rozvoji myšlení a vynalézavosti, k obohacování poznatků a patřičné dávky fantazie.

Bavte se s dětmi o tom, co cestou vidíte, jaká je příroda v určitém ročním období, její charakteristika, barvy, stromy, květiny na louce, ptactvo, zvířata, brouci.

V zimě zase o sněhu a zimní přírodě, proč se krmí v tomto období zvěř a jiné zákonitosti související s přírodou. Podnětů venku, v přírodě, je opravdu velmi mnoho.

Veďte debatu přirozeně, nenuceně, chvílemi jen pozorujte, přemýšlejte, aby se dítě naučilo být k přírodě i k lidem citlivé a vnímavé.

Vztahy ke kamarádům představují nenahraditelný nástroj, jak rozvíjet fantazii a představivost

Nedílnou součástí rozvíjení fantazie a představivosti u malého dítěte je také pěstování morálních vlastností jako je trpělivost, ctižádost, ohleduplnost i snaživost a nebýt sobecký, čili myslet i na druhé.

V dětské skupině je dost důležité, aby dítě nemyslelo jen na sebe, ale i na své kamarády, aby se tak učilo respektu k ostatním, s cílem vzájemně si pomáhat a mít se rádi.

Je důležité, aby dítě pochopilo, že v životě jsou blízké osoby důležitou součástí, aby pak zvládlo všechny nástrahy, které život přinese.

Je třeba ho naučit empatii, aby se dokázalo vcítit do lidí a situací kolem a lépe pochopilo sociální vazby ve svém okolí.

Rozvíjení fantazie a představivosti například knihou – úžasným rádcem a společníkem

Dětská knížka splňuje snad všechny aspekty, které mohou dětem prospívat. Od nejútlejšího věku jsou to leporela, kde se děti pomocí sympatických obrázků seznamují s prvními slovíčky a věcmi, které ho obklopují, přes vděčné pohádky až po reálné příběhy, které vedou k přemýšlení i fantazírování.

Kniha je skvělý pomocník pro rozvíjení slovní zásoby, přemýšlivosti i fantazie, pro pochopení různých situačních složitostí, ale jsou i dobrou zábavou. Kniha podněcuje fantazii u všech věkových kategorii, nejen u dětí, ale i dospělých. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste fantazírovali v práci o tom hrdinovi z románu, který jste večer četli.

empatie,fantazie,hra,představivost,rozvoj komunikace,slovní zásoba

Batolata a předškoláci a jejich kreativní rozvoj / Rozhovory, články

Kreativita je zásadní životní dovednost, přičemž se nezvtahuje pouze k umělecké činnosti, i když je s ní často spojována.

Kreativitu vnímáme jako tvořivost projevující se v různých oblastech života, ve škole, v práci, v domácnosti.

Lze ji přirovnat k inteligenci, protože ji má každý, dělí se na několik stupňů, je možno ji rozvíjet a lze ji vnímat jako všeobecnou vlastnost či přiřadit k určité činnosti.

Podporujte tvořivost u dětí

Když se dítě narodí, je jako nepopsaný list papíru. Během poměrně krátké doby se musí naučit tolik věcí. Velkou výhodou dětí je jejich zájem o všechno, co se kolem nich děje. Již malé batole si rádo staví kostičky, maluje, razítkuje nebo si hraje s modelínou.

Všechny tyto činnosti mu napomáhají tříbit jemnou motoriku, zlepšovat koordinaci a rozvíjet fantazii. Tvoření je pro děti velmi důležité a přitom zábavné. Jde vlastně o učení formou hry a zábavy. Mnohé rodiče to však nebaví a přenechávají tyto činnosti do kompetencí školek.

Je pravda, že většina školek se snaží děti vést k těmto činnostem, malování je prakticky na denním pořádku, ale to mnohdy nestačí.

Pokud potřebujete inspiraci pro tvoření s dětmi, navštivte nějaký tvořící kroužek pro nejmenší nebo rodinné či mateřské centrum, případně mrkněte do naší Kreativní dílny nebo si přečtěte článek Výtvarné tvoření s dětmi do 3 let.

Kreativitu bychom měli v dětech podporovat už od útlého věku. JIž malinkému batoleti můžeme svěřit pastelky, prstové barvy nebo plastelínu. A že jen čmárají nebo patlají? To vůbec nevadí, spíše naopak.

Pusťte se s nimi do různých tvořících činností, ke kterému patří i běžné činnosti, jako jsou úklid nebo pečení a vaření. Ale nejedná se jen o výtvarné techniky a domácí práce. I s nejmenšími skládejte  kostičky nebo puzzle či mozaiku, časem můžete navlíkat větší korálky.

Výborné jsou různé Montessori aktivity, které vytvoříte z toho, co najdete doma. 

Tipy:

• Připravte si sklenici s víčkem, do kterého udělejte adekvátní otvor a nechte dítě vkládat například knoflíky, párátka nebo kamínky.
• Vytvořte kruh, který rozdělte na několik dílků jako koláč, každý vybarvěte jinou barvou. Poté stejnými barvami nabarvěte dřevěné kolíčky a nechte dítě přiřazovat barvy.
• Na kus kartónu namalujte tvary a nalepte kousky suchého zipu. Poté vystřihněte dané tvary a na zadní část nalepte druhou část suchého zipu, aby dítě mohlo správně přiřazovat.
• Namalujte na papíry různé křivky, tvary a další kresby a nechte dítě obtahovat prstem, obrázek překreslit nebo například obskládat kamínky, korálky nebo těstovinami.
• Vezměte tác, konvičku s vodou nebo třeba rýží či pískem a nechte děti přelévat nebo přesypávat do jiné nádoby.
• Na chodník nakreslete křídou různé čáry, vlnky apod. a nechte děti po nich chodit, skákat po jedné, po zpátku.
• Do tvořítka na led vložte lístečky s čísly a nechte dítě vkládat třeba luštěniny, a ne jen prsty, ale třeba pinzetou nebo lžičkou.

 Bohužel v současné době tyto činnosti stále častěji „přebíjí“ tablet a televize. Moderní technologie je pro rodiče pohodlná, dítěti půjčí tablet a mohou se věnovat svým činnostem.

Někteří se dokonce mylně domnívají, že „skládání“ puzzle na tabletu nahradí to klasické. Opak je ovšem pravdou.

Samozřejmě, váš potomek bude v pěti letech umět ovládat tablet lépe, než prarodiče, na druhou stranu však nebude schopný nakreslit lidskou postavu nebo postavit z lega auto. A to je škoda, nemyslíte?

K čemu je kreativita dobrá?

Kreativita je u dětí velmi ceněná vlastnost a je zdrojem velkého uspokojení, přičemž vytváří i pozitivní sebehodocení. Je tedy důležitá i pro rozvoj vlastního sebevědomí.

Kreativní děti hledají vlastní řešení a nespokojí se s první nabízenou variantou. Také rozvíjí soustředěnost, které dítě využije nejen ve školce, ale především ve školním zařízení.

Když se dítě do nějaké kreativní činnosti ponoří, dokáže se na ni plně soustředit. 

I když se to možná nezná, kreativitou se děti i učí. Tím, že se setkávají a zkouší různé techniky a materiály, poznávají, že se určité věci dají vytvořit více způsoby, často si hledají ten svůj ‚nový způsob‘.

Skládáním papíru a hrou společenských her se učí i jiným dovednostem, například matematice. Výtvarnými činnostmi si dítě rozvíjí jemnou motoriku a procvičují ruku pro psaní perem.

Navíc si rozvíjí fantazii a představivost.

Dnešní doba je natolik zrychlená, že si každý snaží „práci ulehčit“. Dokonce i učitelé v mateřských školkách často pouští dětem pohádky na CD, místo aby jim četli. A to je velká chyba, společné čtení, kreslení, zpívání, tancování a mnoho dalších aktivit tablet ani televize nikdy nenahradí.

Jaké činnosti jsou vhodné pro děti předškolního věku?

Pro rozvoj kreativity je velmi vhodné čtení. Proto dětem denně čtěte a veďte je ke čtení již odmalinka. S nejmenšími prohlížejte leporela, čtěte pětiminutové pohádky a nechte je ukazovat v knížce to, co vidí. Předškolákům už čtěte delší pohádky a klidně jim na konci nebo před čtením další den položte několik otázek vztahujících se k dané kapitole.

Nechte i samotné děti ptát se a podporujte jejich zvídavost, nejen při čtení. Čtení podporuje soustředěnost, rozvíjí slovní zásobu, pomáhá naslouchání mluveného slova. Zkuste i vyprávění a nechte vyprávět i děti, a hraní loutkového divadla. V neposlední řadě si říkejte říkanky, zpívejte a hrajte u toho na hudební nástroje, vyzkoušejte hádanky, jazykolamy.

Při společném výtvorném tvoření můžete vyrobit dárky k různým příležitostem nebo si vyzdobit byt. Při těchto činnostech nezapomeňte na nůžky a využijte i vystřihovánky. Více o stříhání nůžkami se dočtete v článku Pusťte se s dětmi do stříhání.

Pohybové aktivity

Kreativní rozvoj nespočívá pouze v tvoření, důležité jsou také pohybové aktivity. Malé děti milují například hru na schovávanou, s většími už toho lze podnikat mnohem více. Dávejte dětem jednoduché úkoly, například schovejte nějaký předmět a dítě jej bude hledat podle vašich nápověd.

Poté to zkuste obráceně, dítě schová předmět a vy budete hledat.

Nám se velmi osvědčila hra, kterou jsme hráli už my jako malé děti, „Honzo vstávej!, Kolik je hodin?“ Pamatujete? Tři slepičí, dva sloní, pět šneků… Dítě si tím dokonale tříbí fantazii, my jsme touto hrou strávili velkou část letních prázdnin.