Každého z nás občas potrápí bolest hlavy, zubu či jiné části těla. Jako první vezmeme do rukou prášek proti bolesti a vyrazíme k lékaři. Co ale dělat v případě, pokud vás přepadnou změny nálady, smutek nebo tíživý strach?
Problémy, pochybnosti, strach, negativní myšlenky se projevují v rovině fyzické právě bolestí různých částí těla či celkovou únavou. Lék proti bolesti nám přináší pocit uvolnění. Reálně potlačujeme problémy, které nás trápí, ale neodvážíme se je konstruktivně řešit. A tak postupně může vzniknout závislost.
Naši terapeuti mají za sebou mnohé zkušenosti. A jsou zde pro vás, aby vám pomohli s problémem naduživání léků.
Závislost se vyvíjí velmi nenápadně. Její hranice je velmi křehká. Zpočátku léky působí na bolest a poskytují uvolnění. Jedinec pak začíná brát léky pravidelně. Účinnost léku už není dostačující, jedinec navyšuje množství léků nebo začíná užívat léky se silnějším účinkem.
Léky jsou užívány více než pravidelně a s čím dál menším časovým odstupem. Jedinec má tendence překonávat pomocí léku spíše smutek, negativní náladu nebo strach.
Kdy se jedná o závislost?
Nekontrolovatelné zvyšování užívání léků vede k závislosti. Tak se dostává jedinec do bludného kruhu. Snaží se získat nové recepty na léky, a pokud se to nepodaří, tak se usiluje o léky jiné. A to je ta fáze, kdy jedinec dosáhl psychické nebo fyzické závislosti na chemické látce.
- Jedinec trpí nespavostí.
- Jedinec užívá tablety, ať už v podobě léků, vitamínů nebo doplňků stravy, a to každodenně.
- Jedinec je velmi ospalý a vykazuje zvýšenou potřebu spánku. V opačném případě může trpět nespavostí.
- Dochází ke zhoršení pozornosti.
- Jedinec je apatický, podrážděný, agresivnější, neklidný. V opačných případech může vykazovat až přílišnou euforii a veselost.
- Závislý ztrácí zájmy, přátele, je pasivní a uzavírá se sám do sebe.
- Dochází k zanedbávání péče o sebe samého a také o rodinu.
- Zanedbávání hygieny, jedinci nejsou schopni zvládat každodenní činnosti.
- Dochází ke zhoršení psychomotorického vývoje.
- Jedinec často mění lékaře, protože s nimi bývá nespokojený.
Jaké léky mohou způsobit závislost?
- Analgetika, která snižují vnímání bolesti.
- Hypnotika, neboli léky na spaní.
- Anxiolitika, která pozitivním způsobem ovlivňují náladu a regulují úzkost.
Jedinec funguje jenom v případech, pokud si vezme určité množství léků. Pokud ho tělo nedostane, přicházejí abstinenční příznaky. Ty mohou být stejné jako u ostatních návykových látek:
- Psychické – úzkost, strachy, bušení srdce, svíravost na hrudi a další.
- Fyzické – třes rukou, bolesti hlavy, kloubů, tělesná slabost.
- Mohou se objevit také nebezpečné epileptické záchvaty.
Pokud chceme závislost na lécích řešit, je potřeba vyhledat odborné specialisty, kteří se zabývají léčbou závislostí. Je velice nebezpečné vysazovat léky bez odborného dohledu.
A to právě s ohledem na abstinenční příznaky a přicházející epileptické záchvaty. Vždy se proto obraťte na odborníka, který vám s vaším problémem pomůže.
Zpočátku lákavé a pravidelně přicházející poživačné uvolnění se proměnilo v ďábelskou lest plnou zloby. Otevřená náruč pochopení, hřejivého a něžného chlácholení se nečekaně změnila v ďábelský chlad a vydírání. Z otevřené a vstřícné náruče vysunula chapadla závislost, ta nenasytná pijavice, a těsným obětím sevřela, a tím si i pojistila věrnost touhy po slasti, kterou nelze ovládnout.
Závislost na lécích
Závislosti můžeme dělit podle různých kritérií. Jedním je například dělení na látkové a nelátkové (procesní) závislosti. Mezi látkové závislosti řadíme například závislosti na alkoholu, lécích, a dalěích psychoaktivních látkách. Mezi nelátkové, procesní závislosti můžeme řadit návislost na hraní počítačových her, závislost na automatech nebo na sexu.
Další kritériem může být dělenína závislostí na závislost na legálních nebo na ilegálních drogách.
Legální drogy
Legální drogy jsou však stejně nebezpečné a závislost na nich může být stejně závažná jakoyávislost na nelegálnách drogách. Závislost na lécích patří k závislostem na legáních drogách.
K závislosti na lécích vedou různé situace, například dlouhodobý nadměrný stres, přepracovanost, úzkosti, nespavost nebo třeba i těžká životní situace.
Nejčastěji zneužívané léky jsou většinou léky, které lékař předepíše pacientovi jen na přechodnou dobu. Může to být praktický lékař nebo specialista. Právě neprovázanost lékařské dokumentace často vede k situacím, kdy různí lékaři předepisují pacientovi léky duplicitně.
Jedou z nejčastěji zneužívaných skupin léků jsou léky na uklidnění, například Neurol, Diazepam, Rivotril a jiné.
Prášky na spaní
Další skupinou léků, na které snadno vznikne závislost, jsou prášky na spaní. Nespavost je v dnešní době velm rozšířený problém. Nejnebezpečnější závislost je na lécích, které obsahují účinnou látku Zolpidem. Známe je pod komerčními názvy Stilnox, Hypnogen, Sanval. Tyto léky mohou způsobit velmi silnou závislost.
Kromě toho, že nám pomáhají usnout, mohou měnit i naši psychiku. Lidé pod jejich vlivem často dělají věci, které si druhý den nepamatují. Telefonují, přejídají se, mohou sednout i za volant a způsobit vážnou nehodu. V kombinaci s alkoholem jsou pravým zabijákem.
Léky proti bolesti
Poslední nejčastější skupinou léků, která často způsobuje závislost, jsou léky proti bolesti, takzvaná analgetika. Kromě tlumeni bolesti působí relaxačně a mají sedativni účinky. Mezi nejčastěji zneužívané léky z této skupinz patří Tramal.
Zavislost na lécích je stejně ohrožující jako závislosti na alkoholu nebo na drogách. Také zde platí, že čím dříve se začne s účinnou terapií, tím větší je naděje zvládnout léčbu ambulantní cestou. Při pokročilé závislosti totiž nezbývá již nic jiného, než několikaměsíční hospitalizace v psychaitrické léčebně.
- Léčba závislostí na alkoholuJakým způsobem lze léčit závislost na alkoholu. Jak zvládnout rizikovou či škodlivou konzumaci alkoholu? Je třeba si uvědomit, že každý…
- Druhy závislostiTak jako neexistují dva stejní lidé, neexistují dvě stejné závislosti a jeden obecný recept, jak závislost léčit. Ke každému člověku…
- Závislost na internetuZávislost na internetu a elektronických médiích je jednou z nejaktuálnějších hrozeb současné společnosti. Počet závislých roste alarmujícím tempem a z výsledků mnoha…
Závislost na lécích: co dělat, když se neobejdete bez své pilulky
O lécích se dá říci, že mohou být dobrými sluhy, ale zlými pány. Pokud je užíváme pouze tehdy, když je to nezbytně nutné, dobře nám slouží. Když je zneužíváme, začneme na nich být závislí a promění se v hodně zlé sluhy.
Ze statistik vyplývá, že počet těch, kteří jsou na lécích závislí, stále narůstá; většinou na takzvaně psychoaktivních léčivech, která jsou pouze na lékařský předpis – na internetu ovšem není problém sehnat je bez předpisu.
Výjimkou není ani zneužívání volně prodejných léků – jeden dva prášky jednou za čas například při bolesti hlavy jsou v pořádku a pomohou, hrst léků spolykaná denně, aniž by k tomu byl důvod, už není léčba, ale zneužívání, které většinou vyústí v závislost. A jak víme, každá závislost na čemkoli je nebezpečná a obtížně léčitelná.
Proč se léků nebojíme
Nejznámější a nejobávanější závislostí je ta na drogách, marihuanou počínaje přes pervitin, kokain po mnoho dalších a stále nových drog. Už mnohem méně si připouštíme závislost na alkoholu, a tu na lécích v podstatě nebereme na vědomí, možná proto, že o ní víme jen velmi málo.
Přitom právě do ní člověk sklouzne velice snadno. Paní Evě je čtyřicet let. Před rokem podstoupila léčbu, protože byla závislá na lécích a na alkoholu. „Když jsem byla malá, babička mi na všechno dávala prášky. A protože se o mě starala až do mých osmnácti let, krmila mě léky tak vydatně, že jsem se na nich stala závislou a brala jsem je, i když mě nic nebolelo.
Časem jsem k nim přidala i alkohol, ale dlouho jsem si neuvědomovala nebo nepřipouštěla, že jsem závislá.“
Když se pak stávalo stále častěji, že paní Eva netrefila domů a přivodila si různá zranění, rozhodla se pro léčbu. Teď abstinuje jak od léků, tak od alkoholu. Odvykací léčba ale rozhodně nebyla tak snadná jako vznik obou závislostí.
Jak ji poznáme?
„Počátky závislosti na lécích bývají plíživé, neplánované a překvapivé,“ upozorňuje adiktoložka Monika Plocová ze soukromého sanatoria v Praze a pokračuje: „Překvapivé jsou proto, že k lékové závislosti dochází také v souvislosti s braním léků, které nám předepisuje odborný lékař.
Hranice závislosti je velmi křehká. Zpočátku nám braní léků na bolest nebo na uvolnění pomáhá, a až později se změní v pravidelnou konzumaci.
Přestane nám stačit síla léku a postupně můžeme začít zvyšovat množství, snižovat časovou frekvenci užívání a začneme vyhledávat lék se silnějším účinkem,“ varuje Plocová.
Fyzická bolest občas potrápí každého a většina z nás sáhne po tabletce, která nás bolesti rychle zbaví nebo ji alespoň utlumí.
„Když dostupné léky nezabírají, stačí navštívit lékaře, který nám předepíše recept na vhodnou medikaci,“ říká Monika Plocová a pokračuje: „Stejně to chodí v případech, kdy se začneme potýkat se změnami nálad, se smutky a strachy. Pohodlná cesta tabletek zastaví bolest nebo navodí pocit uvolnění.
Ve skutečnosti tak jen odkládáme řešení primární podstaty našeho problému. Měli bychom si odpovědět na otázky: Proč mě bolí hlava? Proč jsem stále smutný? Proč mě nic nebaví?“
Někdo podlehne, někdo odolá
Droga sama, v našem případě lék, ale ke vzniku závislosti nestačí, lépe řečeno nemůže za ni, tu si způsobuje člověk, a ještě jak který.
Známý psychiatr Vladimír Vondráček konstatoval, že: „… mnozí lidé žijí v nepříznivém prostředí, jsou vydáni napospas psychické infekci, s drogou se seznámili, mají k ní snadný přístup, a přece se závislými nestanou.
“ Ovšem předem se dá jen těžko odhadnout, kdo je k závislosti náchylný a kdo nikoliv, proto je obezřetnost a opatrnost vždy a u každého na místě.
Je lepší, pokud to jenom trochu jde, obejít se bez prášků, protože, jak upozorňuje Monika Plocová: „Postupnou potřebou vyšších dávek léků můžete upadnout do pravidelného kolotoče, v němž se do popředí dostává získání receptu. V některých případech může dotyčný začít intenzivně shánět léky na černém trhu.“
| Co si pamatovatVolně prodejné léky sice člověka většinou neohrožují na životě, ale při nadměrném užívání mohou způsobovat vleklé zdravotní potíže. Mezi nejčastěji zneužívané patří léky proti bolesti jejichž častá konzumace vede k poruchám zažívacího systému, ledvin, jater či srážlivosti krve. Zneužíváním (abúzem) léku rozumíme jeho aplikaci buď z jiného než terapeutického důvodu, nebo ve vysokých dávkách po dlouhou dobu. Užívání léků nad rámec léčby je společensky závažný, ale zároveň podceňovaný jev. Při léčbě závislosti na lécích, která by měla být zahájena co nejdříve, je nutné jednak odstranit psychickou vazbu na drogu, jednak ulehčit překonání abstinenčních příznaků. V obou případech je u nás nemocnému umožněna účinná podpora a pomoc při hospitalizace nebo ambulantní léčbě ve specializovaných zařízeních. |
Hlavní příčinou tohoto koloběhu je závislost psychická nebo fyzická, často obě najednou, na některé z chemických látek, které léky obsahují.
Kdy se mít na pozoru
Zneužívání léků je častější než závislost sama.
Pro určení diagnózy zneužívání je podstatný fakt, že důsledkem je zdravotní poškození buď tělesné, například onemocnění jater a ledvin, nebo psychické, kupříkladu úzkostné stavy.
Zneužívání s sebou nese řadu dalších rizikových faktorů, mezi něž patří předávkování, interakce s jinými léky a alkoholem nebo úrazy zejména při zneužívání tlumivých léků.
Objevit se mohou i netypické a komplikované průběhy jinak běžných onemocnění. Zneužívání léků, které vede k závislosti, zasahuje i rodinný a pracovní život. A jaké jsou varovné signály toho, že se ze zneužívání může stát závislost?
„Časté braní léků bez rozmyslu, lék jako součást překonávání bolesti, tendence překonávat smutky, strach a jiné negativní nálady tabletkou, řešení nespavosti prášky, nadužívání vitaminů v tabletách,“ vypočítává Monika Plocová ze sanatoria, ve kterém se léčbě závislostí věnují. Jednoduše řečeno: jakmile se pilulky nebo kapky jakéhokoli druhu stávají nepostradatelnými, je třeba zpozornět.
Kde je opatrnost namístě?
Rozhodně u opioidů, mezi něž patří jak přírodní látky (opium, morfin), tak syntetické deriváty, z nichž nejznámější je kodein. Riziko návyku a zneužívání těchto látek je všeobecně známé.
Syndrom závislosti na opioidech se rozvíjí poměrně rychle a abstinenční a odvykací příznaky se podobají chřipkovým. Typické jsou bolesti svalů nebo svalové křeče, nevolnost a zvracení, průjem, rozšíření zornic, slzení doprovázené sekrecí z nosu.
Ve střehu bychom měli být také u tlumivých léků. Mezi ně patří barbituráty, benzodiazepiny a hypnotika, tedy léky určené ke zklidnění, k léčbě úzkostných stavů a nespavosti. Tlumivé léky jsou často zneužívány k navození pocitu pohody, ke snížení úzkosti a zábran, u někoho mohou barbituráty vyvolat i pocit euforie a neobvyklého vzrušení.
I když jsou na předpis, existuje jen málo domácností, kde se nějaký zklidňující prášek, především na spaní, nenajde. Při jejich častém užívání postupně dochází ke snižování účinku, pacient zvyšuje dávky, a po čase, i když podstatně delším než u opioidů, hrozí riziko vzniku závislosti.
Předávkování se projevuje ospalostí, špatnou koncentrací, závratěmi, nebo dokonce poruchami vědomí. Otravu, která může mít fatální následky, mnohonásobně zhoršuje alkohol.
Takové jsou stimulanty. Už za druhé světové války používali britští i němečtí letci amfetamin a pervitin pro udržení bdělosti při dlouhých náletech, a to dokonce povinně.
Později se tyto látky užívaly na hubnutí. V současnosti je jejich využití opodstatněné pouze proti nadměrné spavosti, a přesto jsou ve velkém zneužívány pro své stimulující účinky. Nejznámějšími zástupci jsou metylfenidát či amfetamin a jeho deriváty – pervitin a extáze.
Při předávkování hrozí srdeční infarkt, mrtvice, záchvaty křečí či dehydratace. Při dlouhodobém užívání hrozí vznik toxické psychózy, tedy psychiatrické poruchy podobné schizofrenii.
Článek vyšel v srpnovém vydání časopisu Zdraví.
Léky za volantem mohou být nebezpečné
Léky za volantem mohou být nebezpečné
O tom, že drogy do silničního provozu nepatří, dnes pochybuje již málokdo. Daleko méně se však hovoří o tom, že i řada léků na předpis či dokonce volně prodejných může být pro řidiče riziková.
Jak jsou léky nebezpečné?
Některé léky negativně ovlivňují pozornost, schopnost koncentrace, motoriku a koordinaci pohybů, kvalitu zrakového vnímání, zpomalují reakce, navozují spavost či naopak pocity vnitřního napětí nebo dokonce agresivitu, často i pocity zmatenosti či závrati. Zrádná může být také vzájemná kombinace zdánlivě neškodných preparátů či léků s alkoholem. Řidiči si často neuvědomují, že negativní účinek léčiv může přetrvávat mnoho hodin po jejich podání.
Jaké léky jsou rizikové?
Z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou rizikové především léky, jejichž používání je třeba konzultovat s lékařem či lékárníkem. Spadá sem široká škála skupin medikamentů, jejichž potenciál přispět ke vzniku nehody je opravdu vysoký.
Jedná s například o antiepileptika (léky k zabránění vzniku epileptických záchvatů); psychoanaleptika (látky stimulující centrální nervový systém); psycholeptika (látky tlumící centrální nervový systém); další léky na léčbu nervového systému (včetně léků používaných při léčbě závislosti na alkoholu či opiátech); léky na léčbu diabetu; antiparkinsonika (k tlumení projevů Parkinsonovy choroby); také léky používané při léčbě hypertenze, antihistaminika (léky proti alergii), nebo analgetika (léky k tlumení bolesti) mohou zvýšit riziko nehody.Další rizikové léky zmiňuje i Světová zdravotnická organizace. Například Zopiclone (přípravek na léčbu potíží se spánkem) může zvýšit riziko vzniku smrtelné nehody až o 160 %. Řada přípravků také zvyšuje riziko vzniku nehod spojených se zraněním.
Jak poznat lék nebezpečný pro řidiče?
Motoristé by měli v případě sebemenších pochybností konzultovat vhodnost používání i volně prodejných léků s lékárníkem. Pokud je lék na předpis, rozhodně by měli příslušného lékaře upozornit na to, že usedají za volant. V každém případě se vyplatí pročíst si příbalový leták.
Rizikové mohou být i některé volně prodávané přípravky proti kašli, bolesti či kapky do očí.
Pozor na to, že pokud by řidič prokazatelně způsobil nehodu pod vlivem léku, u něhož je v příbalovém letáku uvedeno upozornění na možné negativní účinky při řízení vozidel, musí počítat s tím, že k tomu bude při vyšetřování nehody přihlédnuto.
Před lety bývaly v České republice rizikové léky na obalu označovány varovným trojúhelníčkem. Motoristé tak byli účinně varováni před užitím preparátu, který mohl negativně ovlivnit jejich kondici při řízení vozidla. Dnes již bohužel tento symbol na lécích u nás nenajdeme.
To například ve Francii byl naopak systém označování léků zaveden jako jeden z prvků snižování dopravní nehodovosti. Podle možného dopadu na bezpečnost silničního provozu zde dělí léky do čtyř kategorií od těch, které nemají na bezpečnost žádný měřitelný vliv – až po ty, jež nesmějí řidiči užívat vůbec.
Pomoc v závislosti..
Závislost na lécích
Užívání léků nad rámec léčby je společensky závažným a zároveň podceňovaným jevem. Ve svých důsledcích vede k vážným zdravotním a ekonomickým následkům. Lze vystopovat různé příčiny vzniku abúzu (zneužívání) medikamentů.
Lék může být dlouhodobě předepisován lékařem pro léčbu vleklého onemocnění nebo příznaku (např. bolest, nespavost). Pacient pak lék často dále užívá bez vědomí, že se jedná o preparát, na který může vzniknout závislost.
U volně prodejných léků může hrát určitou roli nedostatečná informovanost pacienta o riziku vzniku návyku. Některé léky na spaní a proti úzkostem se mohou stát nebezpečnou drogou. Závislost na nich vzniká plíživě a nepozorovaně.
Po alkoholu patří k nejčastěji zneužívaným návykovým látkám.
Zneužíváním (abúzem) léku rozumíme aplikaci léků buď z jiného než terapeutického důvodu, nebo v neobvykle vysokých dávkách po neobvykle dlouhou dobu. Má-li takové užívání léku za následek poškození zdraví nebo mezilidských vztahů trvající minimálně měsíc, odpovídá dle MKN-10 (Mezinárodní klasifikace nemocí) škodlivému užívání.
Závislost na léku odpovídá potom podle MKN-10 syndromu závislosti, který má tyto znaky:
- silná touha získat látku (bažení, craving)
- obtíže s kontrolou a ovládáním užívání látky
- pokračování v užívání látky i přes jasný důkaz škodlivých následků
- dávání přednosti užívání před jinými aktivitami a povinnostmi
- zvýšená tolerance
- somatický odvykací stav
Nejméně tři příznaky by měly trvat alespoň měsíc nebo kratší období jednoho roku.
Definice závislosti na lécích:
Starší definice WHO (Světová zdravotnická organizace) zahrnuje i klinický popis: závislost je stav psychický nebo fyzický, vyplývající z působení léku nebo psychotropní účinné látky na organizmus, charakterizovaný změnami chování a dalšími reakcemi, mezi něž patří zejména chorobné lpění na nepřetržitém nebo opakovaném podávání psychotropní látky. Příčinou chorobného lpění jsou nejen samotné psychotropní účinky, ale také snaha předcházet nežádoucím stavům způsobeným chyběním účinné látky (léku). Dle WHO mají drogy jedinou společnou vlastnost. Působí na nervový systém, lidskou psychiku, patří tedy mezi psychotropní látky. Psychotropní je každá látka, která je schopna vyvolat podráždění nebo útlum centrálního nervového systému (CNS), způsobit změny vnímání, chování, nálady, myšlení. Potřeba opakovaného užití vzniká tehdy, když člověk tyto změny vnímá jako příjemné.
Příčiny vzniku závislosti
Samotná přítomnost drogy (v našem případě léku) však ke vzniku závislosti nestačí, do hry musí vstoupit důležitý faktor – sám člověk. V odborné literatuře se popisuje mnoho typů osobností, které jsou náchylné ke zneužívání nějaké návykové látky.
Tak, jak se nedá možnost vzniku závislosti předem vyloučit, není možné nikoho předem ani spolehlivě vytipovat. Známý psychiatr prof. Vondráček výstižně konstatoval, že mnozí lidé „žijí v nepříznivém prostředí, jsou vydáni napospas psychické infekci, s drogou se seznámili, mají k ní snadný přístup a přece se závislými nestanou“.
Mezi lidmi závislými však často nacházíme osoby nezdrženlivé (nedokáží odolat svodům drogy), nesebejisté (drogou potlačují zábrany či trému), neurotické (drogou zmírňují nervově podmíněné obtíže). Často to jsou lidé na první pohled nenápadní, „normální“.
V této skupině pak může hrát důležitou úlohu další činitel – prostředí. Důležitou úlohu má v případě alkoholu, kouření i některých léků rodina.
Dítě nebo mladý člověk, který vidí kolem sebe i u svých nejbližších pravidelnou konzumaci alkoholu, cigaret nebo léků, může postupně získat dojem, že jde o běžné, neškodné nebo i společensky nevyhnutelné či dokonce prospěšné jevy. Rodina může mít negativní vliv i z jiného aspektu. Nesamostatní mladí lidé formovaní nesprávnou výchovou nebo děti vychovávané v neharmonických rodinných poměrech se snadněji mohou dostat do problémů „řešitelných“ drogou.
Z hlediska závislostí nepochybně existují také riziková povolání či zaměstnání. Zde se pak uplatní někdy snadný přístup k drogám (např.
léky ve zdravotnictví), jindy snaha odstranit únavu, povzbudit tvůrčí fantazii (umělci) nebo jednoduše častější příležitost (hudebníci v nočních podnicích, na zájezdech aj.). Může to být i snaha o zvýšení pracovní výkonnosti u studentů, dálkových řidičů.
Ze všech uvedených faktorů, často též v kombinaci, může vzniknout podnět ke vstupu do bludného kruhu závislosti.
Bludný kruh závislosti
Prvním krokem v kruhu je úsilí zopakovat užitím drogy subjektivně příjemný zážitek nebo opětovné odstranění psychických či fyzických obtíží.
Subjektivně příjemný zážitek se často označuje jako euforie, což podle slovníku cizích slov znamená subjektivní pocit zdraví, dobré nálady nemocného.
Tabletka léku proti bolestem tedy nejen odstraní bolesti hlavy, ale může i vyvolat příjemný pocit dobré nálady, energie, chuti do práce, důvěry ve vlastní síly. Když se tyto pocity za několik hodin rozplynou, vrací se únava, rozladěnost, deprese, úzkost.
Proč je opět nezahnat? Vezměme si další tabletku. Když se krabička vyprázdní, můžeme si v lékárně koupit jinou, případně více do zásoby. Bude k dispozici i pro případ nějaké nečekané nepříjemné situace. Našli jsme spolehlivého pomocníka.
Časem však zjistíme, že nám jedna tabletka už nestačí. Bolesti hlavy se vrací, příjemné pocity jsou stále slabší a trvají kratší dobu. Jak je to možné? Náš přítel a pomocník nás opouští? Zkusme si tedy vzít tabletky dvě. Výsledek se určitě dostaví! Tím se projevuje jeden z charakteristických znaků závislosti – návyk na drogu (tolerance). Pro organismus je totiž droga cizí látka, s jejíž přítomností se musí vyrovnat. Zjednodušeně lze říci, že si tělo na drogu zvyká. Přizpůsobují se jí nervové buňky, takže časem už zvládnou vyšší dávky drogy, dokonce při trvalém podávání tak vysoké, že by pro člověka při jejím prvním podání znamenaly ohrožení života.
Nutnost zvyšovat dávky není však to nejhorší překvapení, které „přítel“ droga chystá. Když euforie vyvolaná jejím podáním ustoupí, klesá oběť jako na houpačce až pod počáteční úroveň nálady a objevují se nepříjemné pocity. Zpočátku mohou být nenápadné – zívání pocení, sekrece z nosu, slzení.
Další příznaky již není možno ignorovat – třesavka, neklid, úzkost, střídání tepla a chladu, nevolnost, zvracení, průjem nebo zácpa, poruchy spánku. Náhlé přerušení trvalého užívání návykových látek může způsobit až stav ohrožující život – rychlé snížení krevního tlaku, svalové křeče, delirium.
Příznaky vznikají po přerušení podávání drogy a nazývají se abstinenční příznaky a jejich vznik je výrazem závislosti organismu na droze. Organismus závislého se trvalému přísunu drogy přizpůsobuje natolik, že jeho nedostatek vyvolává poruchy některých funkcí.
Podle toho lze hovořit o psychické závislosti, projevující se různou intenzitou nutkání znovu drogu užít. Nevznikají zde však nebezpečné abstinenční příznaky. To ovšem neznamená, že bychom měli psychickou závislost brát na lehkou váhu.
Je totiž těsně svázána a v mnohém se neliší od fyzické závislosti. Zde jsou abstinenční příznaky nejen velmi nepříjemné, až těžko snesitelné, dokonce život ohrožující. Závisí to samozřejmě na typu drogy.
Závislost ohrožuje postiženého hned několika způsoby. Trvalý přísun drogy ve vysokých dávkách zatěžuje organismus a může vyvolat závažná onemocnění, která často zkracují život.
Chorobná závislost na droze a soustředění se na ni a na její získávání působí časem ztrátu zájmu o vlastní organismus, o svoje zdraví, vzhled, dochází k zanedbávání výživy a správné životosprávy. Ztrácí se zájem o rodinu, práci a další pozitivní životní hodnoty. Citový život se ochuzuje.
Důsledkem jsou krize a rozvrat v rodině, problémy v zaměstnání, vedoucí někdy až ke ztrátě místa, sestup na společenském žebříčku a celkový úpadek osobnosti.
V takovéto těžké životní situaci může závislý prožívající depresi při pohledu zpět na sestupnou tendenci svojí životní cesty sáhnout až na to poslední – dobrovolně ukončit život.
Hovoříme sice o bludném kruhu, ale ve skutečnosti se závislý vlastně pohybuje po spirále, na které jeho cesta pomalu nebo rychle, často stále rychleji směřuje dolů. zastávky na této cestě jsou chabé pokusy dostat se z dusícího vlivu drogy, mezníky symbolizuje její rostoucí spotřeba, ať již měřená v litrech, počtu balení tablet nebo krabiček cigaret. Varovnými signály jsou rostoucí zdravotní potíže, problémy v rodině, v zaměstnání, ve společenské životě. Na konci cesty se octne člověk sám na dně.
Cesta z bludného kruhu ven
Tuto cestu dolů je potřeba přerušit co nejdříve. Čím dříve se to podaří, tím méně těžká je cesta zpět, tím větší je šance, že se vstup do bludného kruhu nebude opakovat, že se tato smutná životní epizoda nerozroste na chronicky recidivující chorobu s vážnými následky.
Podle závažnosti příznaků a průběhu většiny závislostí (alkohol, drogy, léky) je možné si vytvořit představu o tom, že přerušení bludného kruhu nebývá věc jednoduchá a není možné ho ponechat pouze na samotném postiženém.
V léčbě je třeba jednak odstranit psychickou vazbu na drogu, jednak ulehčit překonání abstinenčních příznaků. V obou případech je umožněna nemocnému účinná podpora a pomoc při hospitalizaci v léčebných zařízeních.
Psychoterapie pomáhá postiženému najít východisko zdánlivě neřešitelných osobních problémů, které v minulosti „řešil“ drogou, překonat jeho komplexy a zábrany.
Typy léků, které nejčastěji vedou k vytvoření závislosti: 1.
Opioidy Mezi opioidy patří přírodní látky (opium, morfin – MST Continus®) a syntetické deriváty – opiáty, které se využívají hlavně pro analgetický účinek: bezitramid (Burgodin®), pethidin (Dolsin®), tilidin (Valoron®), dihydrokodein (DHC Continus®), kodein (Codein®), fentanyl, buprenorfin (Temgesic®, Subutex®), ethylmorfin (Diolan®).
Riziko návyku a zneužívání těchto preparátů je obecně známé, týká se i preparátů, které mají komplexnější mechanizmus účinku, než je pouze působení na opioidní receptory: tramadol (Tramal®), tilidin (Valoron®). Některé z látek ze skupiny opioidních analgetik lze za kontrolovaných podmínek podávat v rámci tzv. substituční léčby u závislých na opioidech (např.
diolan, kodein, metadon, buprenorfin, poslední dva jmenované jsou schváleny pro substituční léčbu v ČR). První zkušenost s opiáty nemusí být příjemná – jejich podání vyvolá nauzeu a zvracení. Tento nepříjemný efekt vymizí až s vývojem tolerance.
Syndrom závislosti se rozvíjí brzy a je pro opioidy typický s výrazným somatickým odvykacím stavem, který se projevuje „chřipkovými příznaky“, typické jsou bolesti svalů nebo svalové křeče, nauzea (nevolnost) a zvracení, průjem, dilatace zornic, slzení doprovázené sekrecí z nosu. Začátek rozvoje, vrchol a odeznívání abstinenčních příznaků závisí na poločasu zneužívaného opioidu (např. rozmezí začátku několika hodin u morfia a až jednoho a půl dne u metadonu).
Typická je „husí kůže“ a návaly horka či chladu. Stav je doprovázen touhou po opioidu. Samotný odvykací stav u jinak zdravého jedince neznamená ohrožení na životě, proto je též možné odvykat i bez farmakologické podpory.
2. Ostatní látky tlumící CNS Do této skupiny je možno zařadit preparáty mající sedativní, hypnotický a anxiolytický (úzkost potlačující) účinek.
Zařazení léčiva do třídy sedativa-hypnotika znamená, že hlavní terapeutické využití tohoto léčiva spočívá v tom, že navodí zklidnění provázené zmírněním úzkosti, nebo podporuje spánek. Patří sem i neopioidní analgetika (léky tlumící bolest). Sedativa a hypnotika jsou nejčastěji předepisovanými psychoaktivními látkami.
K rozvoji závislosti je obvykle zapotřebí nejméně několika měsíců denního užívání, ale existují velmi široké individuální rozdíly. Mnoho pacientů středního věku začne užívat benzodiazepiny proti nespavosti nebo úzkosti. Stanou-li se závislými, začnou obvykle navštěvovat několik lékařů, aby získali dostatečné množství látky na lékařský předpis.
Zneužívání barbiturátů a nebarbiturátových sedativ, hypnotik a anxiolytik patří spíše minulosti (chloralhydrát, bromisoval, paraldehyd), u nás se zneužívaly zejména koncem 60. a počátkem 70. let. Z kompozitních léků to byly především preparáty Algena®, Alnagon® resp. Dinyl®, které obsahovaly analgetikum (acylpyrin, fenacetin a aminofenazon), barbiturát a případně i kodein.
Jejich stoupající spotřeba si postupně vynutila zavedení preskripce a kontroly. Uvedené léky měly závažné vedlejší účinky (poškození jater a ledvin, anémie). Obdobně byla zneužívána hypnotika gluthethimid (Noxyron®), flunitrazepam (Rohypnol®) a metachalon (Dormogen®) a anxiolytikum meprobamat.
Po zavedení benzodiazepinových preparátů se pro léčbu nespavosti podávání barbiturátů v této indikaci omezilo. Základními představiteli benzodiazepinů jsou Neurol, Xanax, Diazepam, Rohypnol, Defobin, Elenium, Radepur, Rivotril, Oxazepam.
Nověji zavedená hypnotika zopiklon (Imovane®) a zolpidem (Hypnogen®, Stilnox®) mají podobné účinky přes odlišnou strukturu, klinické poznatky poukazují na riziko vzniku závislosti při dlouhodobém podávání. Syndrom závislosti se může rozvinout při delším podávání i u pacientů léčených clomethiazolem (Heminevrin®).
Člověk intoxikovaný sedativy či hypnotiky může mít následující příznaky: euforie a dezinhibice (odbržděné chování), apatie a útlum, hrubost nebo agresivita, labilita nálady, zhoršení pozornosti, anterográdní amnézie (porucha paměti), zhoršení psychomotorického výkonu, rušivý vliv na výkon běžných denních činností.
Déletrvající (měsíce) abúzus benzodiazepinů může vyvolat bolesti hlavy, deprese, úzkostné a paranoidní stavy, poruchy koordinace. Benzodiazepiny způsobují v závislosti na dávce významnou anterográdní ztrátu paměti (stav, kdy si pacient není schopen vzpomenout na události, které se odehrály v období po té, co začal lék brát).
Proto mohou významně zhoršovat schopnost učení se novým informacím. U chronických konzumentů je možné pozorovat přetrvávající tlumivý účinek těchto drog na centrální nervový systém. Útlum bývá střídán emoční nestabilitou, předrážděností, neschopností soustředit se a celkovým poklesem výkonnosti.
Pro okolí jsou obvykle nejvíce zřetelné změny v mluveném projevu závislého, řeč se stává málo zřetelnou, objevuje se koktavost s gestikulací. Charakteristické jsou výpadky paměti. Syndrom závislosti se může rozvinout (podle typu zneužívaného preparátu) během několika měsíců většinou s typickým somatickým odvykacím stavem.
Tento je charakterizován třesem jazyka, víček nebo napřažených rukou, nauzeou, dávením nebo zvracením, tachykardií a neklidem. Dále se vyskytují bolesti hlavy, poruchy spánku až nespavost, celková malátnost či slabost. Mohou se objevit přechodné iluze či halucinace, paranoidita. Závislý pociťuje úzkost, napětí. Syndrom může přetrvávat řadu dnů až týdnů. Někdy se rozvinou v počátku odvykacího stavu křeče , může následovat delirantní stav. V některých případech může stav končit smrtí. Příznaky výše zmíněného abstinenčního syndromu jsou tím závažnější, čím vyšší dávka byla užívána, a čím delší byla celková doba užívání návykové látky. Benzodiazepiny se alkoholu v mnohém podobají. Stejně jako alkoholici potřebují stále udržovat hladinku, stejně tak lidé závislý na lécích potřebují mít neustále svou drogu.
Problémy se závislostí na lékařem předepisovaných lécích mají častěji ženy a starší lidé.
První kontakt s drogou je spojen obvykle se zdravotními problémy, jako jsou bolesti hlavy, svalové či menstruační bolesti, poruchy spánku, psychické reakce při stresových situacích.
Mnohdy si svou závislost ani neuvědomují a problémy nastanou až ve chvíli, kdy nemají ke droze – svému léku přístup, jak tomu je v následujícím krátkém příběhu:
Úřednice musela po létech změnit léky, které užívala na úzkostné stavy, protože jí přestaly zabírat. Její lékařka je nahradila jinými.
Během čtyř dní začaly se ženou lomcovat abstinenční příznaky (neboli „absťák“, syndrom z odnětí) tak, že skončila na oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Bušilo jí srdce, potila se, třásly se jí ruce, špatně se jí dýchalo a trpěla strachem o svůj život.
Nakonec upadla do divokých a děsivých halucinací doprovázených třesem celého těla. Vždy je nutné myslet na to, že samotné léky na emoční, psychické problémy a na nespavost nestačí.
Pomoci může vhodně zvolená psychoterapie, změna životního stylu (stravování, pohyb, relaxace), návštěva spánkového centra (poradí, jak si upravit denní rytmus, vysvětlí, co obnáší spánková hygiena, jak napomoci zdravému spánku).
Závislost na lécích: co to je?
Léky jsou prvotně vytvořeny proto, aby lidem pomáhaly. Jejich výrobu, distribuci a nakládání s nimi upravuje zákon o léčivech [1]. Přípravky, jejichž užívání je povolené, jsou označovány jako legální drogy. Bohužel i léky povolené jsou často užívány ve větším než nutném množství nebo jsou zneužívány k jinému účelu než léčbě. V tom případě je jejich užívání nezákonné.
Dostupnost mnoha typů léků je omezena. Nemůžeme si je volně koupit v lékárně, ale jsou vázány na lékařský předpis. Jedním z důvodů tohoto omezení je možnost vzniku lékové závislosti.
Zneužívány jsou však i volně prodejné léky (například na bolesti hlavy), když nedodržíme doporučené dávkování, popřípadě je užíváme, i když léčba není potřeba.
Na lécích, kde nevzniká fyzická závislost, je možné získat závislost psychickou.
Závislost na lécích, která je srovnatelná se závislostí na alkoholu či nelegálních drogách, vzniká pomalu a nenápadně.
Pacient si vezme lék, který mu pomáhá překonat bolest, zvládnout silný smutek či večer usnout. Takový lék by se měl užívat krátkodobě, maximálně po několik týdnů.
Protože ho však užívá dlouhodobě nebo překračuje dávkování, organismus si na látku zvykne, síla léku přestane stačit a ten přestane pomáhat.
Pacient, aby dosáhl stejného účinku jako na začátku, musí zvyšovat množství užívaných prášků nebo kapek a zkracuje dobu mezi užitím. Vyhledává lék se stále silnějším účinkem.
Pokud mu již lékař odmítne další preparát předepsat, navštíví jiného odborného lékaře, nebo se snaží léky shánět nelegální cestou na černém trhu.
Jeho organismus už nefunguje bez pravidelné dávky chemické látky obsažené v léku.
Když tuto dávku nedostane, nastávají abstinenční příznaky, které se projevují stejně jako u jiných návykových látek (úzkost, strach, bušení srdce, svíravý pocit na hrudi, třes rukou, bolest hlavy a kloubů atd.). Hrozí epileptické záchvaty. Člověk, který se rozhodne řešit závislost na lécích, by nikdy neměl zkoušet vysadit léky sám bez odborné pomoci.
Velmi nebezpečná je kombinace užívání léků a alkoholu. Může končit smrtí.
Závislost se může vyvinout zejména u následujících skupin léků:
- anxiolytika (léky tlumící úzkost) a sedativa (uklidňující léky) – pozitivně ovlivňují náladu a odstraňují nebo zmírňují úzkost, psychické napětí nebo strach, popřípadě se užívají při poruchách spánku spojených s úzkostí;
- hypnotika – léky na spaní;
- analgetika – snižují vnímání bolesti;
- stimulanty – používají se při léčbě hyperaktivity a poruch pozornosti (například Ritalin, který se používá k léčbě ADHD), dále amfetaminy a jejich deriváty.
Příznaky závislosti na lécích
Na počátku lék, který je užíván například na bolest nebo na uvolnění, zabírá v doporučeném množství. Postupně po delší době, si organismus na látku přivykne a lék ztrácí účinnost.
K dosažení stejného účinku je třeba zvyšovat množství nebo lék užívat častěji. Člověk začne vyhledávat lék se stále vyšším obsahem účinné látky. Pokud lék vysadí, dostaví se abstinenční syndrom.
Stal se na léku závislým.
Rizika závislosti na lécích
Zneužívání léků sebou přináší mnoho rizik tělesných i psychických. Nadměrným užíváním může dojít k selhání zažívacího ústrojí, onemocnění jater a ledvin, slinivky, poruchám srážlivosti krve.
Některé preparáty způsobují poškození mozku. Velkou hrozbou je předávkování při nadměrném jednorázovém užití nebo interakce s jinými léky.
Obrovské zdravotní riziko přináší kombinace léků s alkoholem, která může skončit smrtí.
Závislost způsobená nadměrnou konzumací léků zasahuje do soukromého i pracovního života.