Jak mohou deprese fyzicky ovlivnit mozek?

Deprese (depresivní onemocnění) je duševní porucha, při které dlouhodobě pociťujeme nepříjemné pocity (vyčerpání, skepse, nešťastnost, ztráta motivace, ztráta sebejistoty).

V dnešní době je označení “mám depresi” populární. V mnohých případech ovšem nemůžeme hovořit o depresi jako takové. Je totiž rozdíl mezi skutečnou depresí a špatnou náladou či rozladěním, smutkem.

  • Deprese je intenzivnější a hlubší než špatná nálada. [1]
  • Nepříznivě ovlivňuje naši výkonnost. (únava, nespavost, nezájem o koníčky, blízké osoby)
  • Je dlouhodbá (deprese musí trvat alespoň dva týdny)
  • Depresi doprovází i tělesné projevy (funkce mozku, úbytek na váze, nechutenství, zpomalení motorické aktivity)

Faktory ovlivňující vznik deprese

Existuje více činitelů, které mohou zvýšit pravděpodobnost či přímo zapříčinit vznik deprese. Vznik depresivního onemocnění je ale většinou ovlivněn více faktory, proto nenalezneme pouze jeden symptom.

BIOLOGIE

U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Dojde k narušení chemických pochodů v mozku, kdy je množství mediátorů (neurotransmiterů) v nerovnováze. Nejdůležitější roli hraje serotonin, noradrenalin a dopamin.

Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy.

Mozek dnes dokážeme zkoumat. Do mozku aplikujeme glukózu, která je označena radioaktivním fluorem. Záření je snímáno kamerou, která vytvoří mapu mozku. Na mapě se pak zobrazí určité množství barvy.

Na mozku zdravého člověka předpokládáme větší barevnost než u člověka s depresí. Více barva totiž značí vyšší aktivitu mozku.

Poznatek vedl k využití látek, které zvyšují hladinu neurotransmiterů k léčbě deprese. [2]

[3]

DĚDIČNOST

Dle odborníků zabývajících se genetikou je pravděpodobné, že existují geny, jež mají souvislost s depresí. Existuje i tzv. sociální dědičnost. Je pravděpodobné, že styk dítěte s blízkým depresivním člověkem (rodič, vrstevník, učitel) může dítě negativně ovlivnit. Může přejmout názory na vidění světa či vysvětlení příčin jistých událostí/ vlastních zážitků. [4]

Sociální dědičnost může mít větší vliv než genetika fyzická.Je nutné podotkout, že v případě dědičnosti jde o pouhý podklad pro budoucí depresivitu. Bylo by třeba více faktorů, které by ovlivnily vznik deprese.

OSOBNOST

Žádný typ osobonosti člověka nepředurčuje k depresi. Některé osobnostní rysy mohou způsobit vyšší riziko vzniku deprese. Jedná se o osoby s obsedantním, dogmatickým a rigorózním myšlením. Dle Friedricha Flacha (1974) existuje osobnost se znaky vyšší citové zranitelnosti (DPP- Depression Prone Personality)[5]

  • Vyšší míra etické odpovědnosti (bere věci až příliš vážně)
  • Mimořádně ambiciózní
  • Vyšší míře soutěživosti
  • Vyšší míra životní energie
  • Citlivě reaguje na vše, co by mohlo snížit self-esteem (sebecenění)

POHLAVÍ

Pohlaví bylo v minulosti považováno za důležitý faktor ovlivňující vznik deprese. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů.

Tento fakt může být ovlivněj skutečností, že jsou ženy pod větším společenským tlakem než muži (těhoteství, porod, menstruační cyklus).

Jiným vysvětlením je, že ženy častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži, také se o svých problémech častěji baví.[6]

JINÉ FAKTORY

Narušení životního stylu (nedostatek spánku, přepracování, nedostatek pohybu) Těžká životní situace (nezaměstnanost, finanční obtíže, ztráta blízké osoby) Špatné mezilidské vztahy (rozpad rodiny, rozvod, nepřítomnost skutečně blízké osoby)

Znaky deprese

Depresivní onemocnění je individuální a může mít různý průběh. Jednotlivé druhy deprese mají jiné příznaky, které se mohou prolínat a které depresi předcházejí. O depresi hovoříme, pokud trvá alespoň dva týdny.

Obecně ale můžeme mluvit o depresi, pokud pozorujeme:

  • Pesimismus
  • Negativní nálady
  • Smutek
  • Nízké sebevědomí
  • Ztráta sebeúcty
  • Ztráta smyslu bytí
  • Bezmocnost
  • Samota
  • Abulie (ztráta zájmu, neschopnost prožívat radost, zvýšená únava)
  • Nesoustředěnost
  • Sebevražedné myšlenky (U 60-80% pacientů)

+kromě negativních nálad jsou typické i negativní formy myšlení. Člověk má negativní představy, myšlenky, názory, očekávání,..

+biologické příznaky (poruchy spánku, úbytek na váze,..) [7]

Druhy deprese

Mezinárodní klasifikace nemocí pro rok 2014 (MKN-2014) definuje mnoho druhů depresí. Já uvádím ty nejznámější. [8]

  • Maniodepresivní deprese (deprese při maniodepresivní psychóze)
  • Neurotická deprese
  • Poporodní deprese
  • Postpsychotická deprese
  • Reaktivní (psychogenní) deprese
  • Psychotická deprese
  • Recidivující deprese
  • Senilní deprese
  • Sezonní deprese
  • Úzkostná deprese

Léčba deprese

Deprese je léčitelná duševní nemoc. K vylečéní je zpravidla nutná pomoc odborníka. Ideální léčba je kombinace léků a vhodné terapie. Cílem léčby je pomoci klientovi přehodnotit rámcování světa tak, aby došlo ke zvratu deprese.

  • PSYCHOTERAPIE
  • Pod pojmem psychoterapie rozumíme použití psychicky dostupných prostředků (rozhovor, sociální kontakt) v řešení té či oné metody pro daného člověka v těžké životní situaci.[9]
  • Při léčbě deprese se setkáváme s různými druhy psychoterapie. Nejznámější a dnes nejpoužívanější je Kognitivně behaviorální terapie (KBT)

FARMAKOTERAPIE

Léky hrají při léčbě deprese velkou roli, hlavně v akutních případech. Aplikace je jednodušší a nevyžaduje opakované navštěvování specialisty (jako při psychoterapii). Léky zlepšují náladu, umožňují pacientovi zabývat se problémy, které depresivní stav dříve způsobily. Nástup účinku trvá i několik týdnů. [10]

Léčba deprese antidepresivy je běžně známá.

Funkcí antidepresiv je, že vrací hladinu neurotransmiterů do normy a tím zvyšují citlivost nervů. Obvykle platí, že se lék musí užívat i poté, kdy se cítíme dobře, nesmíme lék vysadit náhle. Postupem času neztrácí antidepresiva účinnost a nevyžadují zvýšování dávky.

Stabilizátory nálad se využívají v případě, že antidepresiva u pacienta nefungují, nebo při manických stavech, kdy je nutný rychlý zvrat onemocnění. (např. lithium)

ODKAZY

Reference

  1. ↑ McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
  2. ↑ McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
  3. ↑ Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview
  4. ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
  5. ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  6. ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
  7. ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  8. ↑ Aktualizace MKN-10 s platností od 1. ledna 2013. (n.d.). Retrieved from http://www.uzis.cz/zpravy/aktualizace-mkn-10-platnosti-od-1-ledna-2013
  9. ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  10. ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.

Styron, W. (1993). Viditelná temnota: Memoáry šílenství. Praha: Svoboda.

Použité zdroje

  • Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
  • McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
  • Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.

Zdroje obrázků

Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview

Klíčová slova

deprese, depresivní onemocnění, antidepresiva, psychoterapie

Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vzniku onemocnění hrají roli psychické, neurobiologické a sociální faktory. Společně mohou působit velmi komplexně.

Podle takzvaných modelů stresové zranitelnosti vznikají depresivní poruchy na pozadí takzvané citlivosti dané osoby, například v souvislosti s rodinnou zátěží či některými osobnostními rysy.

Pokud u zranitelných osob dochází k interakci zátěže (např. stresu, násilí, ztráty zaměstnání) s jinými faktory (např.

poruchami mozkového metabolismu, psychickými procesy, jako je smutek) a případně dalšími onemocněními nebo nedostatkem sociální podpory, mohou se rozvinout deprese.

Neurobiologická perspektiva

Pokud člověk trpí depresí, může docházet ke změnám metabolismu v mozku – vzniká zde nerovnováha přenašečů (neurotransmiterů) serotoninu, noradrenalinu a/nebo dopaminu.

U depresivních onemocnění, která jsou střídavě spojená s chorobně dobrou náladou (mánií), dochází v mozkovém metabolismu k jiným změnám. Rozvinutí deprese mohou podpořit také poruchy hormonální hladiny (např.

onemocnění štítné žlázy nebo změněná hladina kortizolu).

Deprese je prokazatelně spojena se změnou funkce a struktury v několika oblastech mozku (především v takzvaném limbickém systému). Tyto změny v mozku mohou vykazovat také interakce s jinými soustavami orgánů.

Vedle toho mohou v mozku vzniknout zánětlivé procesy v důsledku psychosociálních nebo fyzických stresorů. Psychické a biologické faktory působí společně, například i prostřednictvím hormonálních drah.

Vedle toho může riziko deprese zvyšovat narušený spánkový rytmus nebo změna struktury spánku (např. jeho hloubka).

Psychologické teorie

Existují i další teorie – mimo jiné z oblasti psychologie –, které se zabývaly příčinami deprese.

Za faktory, které mohou přispět k rozvoji deprese, považují například trauma, násilí, strach ze ztráty nebo negativní vnímání sebe sama / svých osobnostních rysů (např. nízké sebevědomí).

Může jít o vzorce chování a reakce na vztahy nebo dominanci negativních vzorců myšlení a pocitů bezmoci, pokud jde o zvládání vlastních pocitů.

Sociologické modely

Tyto modely zkoumají prokazatelný vztah ke společnosti. Deprese tak má být vnímána rovněž jako fenomén určité doby nebo kultury. K depresivním náladám může případně přispět i moderní způsob života zahrnující komplexní osobní i profesní svět nebo zahlcení elektronickými médii.

Jaké jsou rizikové faktory?

K rizikovým faktorům onemocnění depresí patří zejména:

  • depresivní nebo bipolární onemocnění v rodině,
  • předchozí depresivní epizody,
  • pokusy o sebevraždu v anamnéze, respektive v rodinné anamnéze,
  • tělesná onemocnění (např. „organická deprese“ způsobená onemocněním/poškozením mozku, sníženou funkcí štítné žlázy, rakovinou, mrtvicí apod.),
  • chronické úzkostné poruchy v dětství a mládí,
  • závislost,
  • náročné životní okolnosti (např. ztráta blízkého člověka, ztráta zaměstnání, chronická zátěž – třeba na pracovišti),
  • poruchy spánku,
  • chybějící nebo nedostatečná sociální podpora,
  • diskriminace (např. na základě pohlaví nebo sexuální orientace),
  • osamělost,   
  • nedostatek světla (důsledkem může být tzv. zimní deprese).

Vedle toho jsou patrné souvislosti mezi depresí a sociálními a ekonomickými faktory. Depresivním onemocněním častěji trpí lidé s nižším vzděláním, nižšími příjmy či dlouhodobě nezaměstnaní.

Budete mít zájem:  Jablečný ocet na vši ve vlasech – jak ho použít?

Pokud jde o rozdíly v souvislosti s genderovými aspekty, hraje roli řada faktorů (např. modelové role, zvládání stresu).

Jak předcházet vzniku deprese?

Obecně není možné depresi spolehlivě předcházet. Při této chorobě interaguje příliš mnoho faktorů. Lidé však disponují protektivními vlastnostmi, které je mohou před psychickým dnem chránit.

Jednou z nich je odolnost. Jde o míru rezistence vůči negativním vlivům, aniž by se přitom u dané osoby rozvinulo psychické onemocnění.

Odolnost je tak vysvětlením toho, proč někdo dokáže přestát těžkou krizi, aniž by se přitom zhroutil.

K protektivním faktorům patří mimo jiné stabilní okruh přátel, materiální jistota, sebedůvěra a humor. Vyvážený duševní život, schopnost říct si o pomoc, být součástí sociální sítě, být celkově zdravý – to vše může do jisté míry působit preventivně. Preventivní funkci má zdravý životní styl: zdravá strava a pohyb, zdravý spánek, vyhýbání se kouření a nezdravé konzumaci alkoholu. 

Pokud dojde k depresivní epizodě nebo jinému (psychickému) onemocnění, je rozhodující, aby byla co nejrychleji diagnostikována a neprodleně léčena.

Nemoci způsobené stresem. Víte, jaké to jsou?

  • Chronický stres může vést až k depresím, pokud není řešena příčina, která stres způsobuje. Zdroj: Shutterstock.com
  • Stresové situace zvyšují srdeční tepovou frekvenci a krevní tlak, což v dlouhodobém hledisku může vést ke snížení přítoku krve do srdečního svalu. Zdroj: Shutterstock.com
  • Lidské tělo má v případě psychické nerovnováhu potřebu kalorické kompenzace, často v podobě cukrů, což může vést k obezitě. Zdroj: Shutterstock.com
  • Jedním z typických příznaků stresu je nespavost. Zdroj: Shutterstock.com
  • Ve chvíli, kdy mozek aktivuje obraný mechanismus, dojde k omezení průtoku krve v trávicím ústrojí. Zdroj: Shutterstock.com
  • Dlouhodobý stres je možné odbourat odstraněním příčiny, dostatkem odpočinku a také fyzické aktivity. Zdroj: Shutterstock.com

Za spoustou civilizačních onemocnění dnes stojí stres, a to zejména pokud přejde v chronickou podobu, neboť způsobuje neustálé vyplavování stresových hormonů, které mají degenerativní vliv na lidský organismus.

Zatímco náhlé emoční stresové situace zvyšují riziko vzniku srdečních onemocnění, dlouhodobý stres může být příčinou deprese, cukrovky, obezity nebo dokonce rakoviny. Víte, jak si se stresem poradit a jak ho léčit?

Stres a vliv na organismus

Stres lze popsat jako obrannou reakci organismu proti vnějším faktorům, které mu způsobují nadměrnou zátěž.

Pod vlivem těchto vnějších sil dochází k vychýlení organismu z vnitřní rovnováhy, v jehož důsledku jsou v lidském těle vyplavovány stresové hormony kortizol a adrenalin.

Pokud se člověk nachází v situaci, která mu způsobuje určitou zátěž v dlouhodobém měřítku, v těle neustále proudí stresové hormony v mírně zvýšeném množství, což má degenerativní vliv na organismus a způsobuje různá onemocnění.

Jaké má stres příznaky?

Stres a deprese

Dříve lidé zažívali návaly stresu vždy jen v určitých momentech života, při nichž docházelo k vyplavení vysoké dávky adrenalinu a kortizolu do těla jen po omezenou dobu, což jim umožňovalo přežít například v boji nebo na útěku.

Po zbytek času byl jejich organismus v klidovém stavu, a to bylo ve výsledku pro tělo zdravé. Dnes už takovým situacím vystavováni nejsme, nicméně novodobý styl života mnohdy vede ke stavům, kdy nám tělem neustále kolují stresové hormony.

Nízká míra stresu, pokud se objeví nárazově v určitých situacích, nemusí být pro organismus škodlivá, naopak člověku umožňuje čelit novým výzvám.

Permanentně zvýšené hladiny stresových hormonů vedou k chronickému stresu, který může způsobit úzkosti a deprese. Dochází k němu ve chvíli, kdy odmítáme řešit příčiny, které stres způsobují.

Chronický stres způsobující deprese často souvisí například s náročnou prací vykonávanou za nízký plat.

Stres a zažívací problémy

Ve chvíli, kdy lidský mozek aktivuje obrannou reakci organismu, může dojít k zastavení trávení důsledkem toho, že mozek omezí průtok krve v trávicím ústrojí i stahy trávicích svalů a sníží sekreci hormonů, které jsou potřebné pro trávení.

Z logického hlediska je trávení zastaveno z prostého důvodu: tělo potřebuje začít doplňovat živiny do orgánů, které mají při stresové situaci za úkol podat dostatečně vysoký výkon. Zatímco se tedy důležité orgány prokrvují, z trávicí soustavy je krev odváděna pryč. Zažívací projevy způsobené stresem se mohou projevit zácpou, průjmem, nadýmáním nebo také pálením žáhy.

Časté vystavování stresovým situacím může způsobovat nechuť k jídlu, což vede k nižší konzumaci jídla a poruchám trávení. Tito lidé jsou obvykle velmi vytížení a mají problém si na jídlo vůbec najít čas.

Stres a obezita

Zatímco v krátkodobých stresových situacích lidé obvykle trpí nechutí k jídlu, v případě chronického stresu je tomu většinou naopak.

Při chronickém stresu, kdy v těle neustále koluje hormon kortizol, mají lidé větší sklony k přejídání.

Tělo má v případě psychické nestability sklony ke kalorické kompenzaci zejména v podobě cukrů, což může vést v některých případech až k obezitě.

Na vině není pouze zvýšená touha po sladkém, ale také uspěchaný životní styl, který směřuje k rychlému a špatnému způsobu stravování, například ve formě fastfoodů nebo čehokoliv rychlého, co je k dostání na ulici za účelem rychlé konzumace.

Další příčinou obezity je rychlý způsob stravování. Nehledě na to, jaký typ potravin si zakoupíme, často se na jídlo nesoustředíme, tím pádem mozek neobdrží dostatečné informace o příjmu potravy, což vede k následné kompenzaci dalším jídlem. Kortizol navíc ovlivňuje ukládání tuku, konkrétně kde a jak se ukládá.

Stres a cukrovka

Jaká je spojitost mezi stresem a cukrovkou? Stres může mít vliv na kontrolu glykemie, tedy na hladiny cukru v krvi, jelikož stresové hormony zabraňují uvolňování inzulinu a snižují jeho účinky. Nedostatek inzulinu v krvi se projeví zvýšenou hladinou cukrů v krvi neboli hyperglykemií. Stresové hormony neovlivňují pouze vznik diabetu, ale také jeho průběh, proto je potřeba ho řešit spolu s léčbou.

Cukrovka neboli diabetes souvisí úzce také s obezitou, konkrétně diabetem II. typu, jelikož tělo je při chronickém stresu obvykle zásobeno vysokým obsahem cukru.

Stres a srdeční problémy

Vzhledem k tomu, že stres zvyšuje srdeční tepovou frekvenci a také krevní tlak, hrozí zde riziko vysokého krevního tlaku a dalších srdečních onemocnění. Stresové hormony mají vliv na uvolňování cholesterolu a triglyceridů (hlavní složky rostlinných olejů a živočišných tuků) do krevního oběhu, čímž ovlivňují celý kardiovaskulární systém.

Situace způsobující náhlý emoční stres mohou být příčinou vážných srdečních onemocnění, dokonce i infarktu. Z toho důvodu se musejí stresovým situacím vyhýbat zejména lidé, kteří již trpí nějakými srdečními problémy. Onemocnění kardiovaskulárního systému bývá umocňováno zejména kouřením, které může v kombinaci se stresem způsobit vážné obtíže.

V případě dlouhodobého stresu, leč v malém množství, hrozí až trojnásobné riziko poklesu přítoku krve do srdečního svalu oproti klidovému rozpoložení. Naopak situace navozující pocity radosti a štěstí snižují pravděpodobnost poklesu přítoku krve do srdečního svalu.

Stres a rakovina

Přestože prozatím nebyly objeveny žádné důkazy o tom, že by rakovinu přímo způsobil stres, existují doklady o tom, že stres má vliv na vývoj některých typů rakoviny. Vznik rakoviny způsobují pravděpodobně jiné faktory, včetně dědičného rysu, nicméně stres zde sehrává významnou roli. Jak vzniká vazba mezi stresem a rakovinou?

Chronický stres má často za následek sklony k určitým vzorcům jednání, jako jsou výše zmíněné přejídání, dále také kouření a zvýšená konzumace alkoholu, což jsou faktory zvyšující riziko vzniku rakoviny, například rakoviny plic nebo tlustého střeva. Kortizol a adrenalin dále snižují imunitní systém organismu, což vás činní náchylnější k různým onemocněním, včetně těch rakovinových.

Jak se bránit stresu?

V boji proti stresu hraje roli především vypěstování si určitých návyků, které vám pomohou zvládat určitý typ situací.

Pokud se dostanete do náhlé stresové situace, měli byste ji umět co nejdříve opustit a následně dostat pod kontrolu fyzické příznaky stresu, například zpomalit dýchání, které by mělo být hluboké a vycházet z břicha, dále si utřídit a zracionalizovat myšlenky nebo si předem připravit uklidňující myšlenky a ty si třeba předříkávat polohlasem.

Pokud se ocitnete v životní situaci způsobující dlouhodobý stres, je potřeba začít řešit jeho příčiny, ty pokud možno odstranit a změnit svůj životní styl. V případě, že se budete potýkat s depresemi a jinými psychickými obtížemi, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Jak odbourat chronický stres?

  • Sdělovat svoje emoce a potřeby.
  • Ujasnit si hodnoty a priority.
  • Najít si dostatek času na odpočinek.
  • Dodržovat pravidelný stravovací režim.
  • Oddělovat práci od osobního života.
  • Věnovat se vlastním zájmům ve volném čase.
  • Neutíkat před konflikty, ale řešit je.
  • Neodkládat nepříjemné povinnosti.
  • Mít dostatek fyzické aktivity.

Homeopatika na stres

K léčbě stresu se také využívají různá homeopatika, konkrétně koncentráty obsahující určité byliny, které se nazývají rostlinné adaptageny, což jsou látky zvyšující schopnost organizmu přizpůsobovat se nadměrné psychické i fyzikální zátěži, aniž by způsobovaly návykovost. Nejúčinnějšími bylinami jsou rozchodnice růžová, arálie mandúžská, klanopraška čínská a parcha saflorová.

Většina těchto bylin pochází z dálného východu a obsahuje léčivé látky, které mají příznivý vliv na imunitu, antioxidační účinky a preventivní účinky proti kardiovaskulárním chorobám. Jejich efektivitu můžete umocnit kombinováním s vitamínem B a také kustovnicí čínskou.

Zdroj: celostnimedicina.cz, akademiestresu.cz

Depresivní symptomy v těhotenství vedou k rychlejšímu stárnutí mozku dětí, tvrdí výzkumníci z Brna

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Životní styl a společnost / Zdraví | Související témata: stárnutí těhotenství deprese Masarykova univerzita Národní ústav duševního zdraví Česko

„Jsem teprve v sedmém týdnu, ale už se cítím fyzicky i psychicky velmi mizerně.

Budete mít zájem:  Tachyarytmie (rychlá tepová frekvence) – příznaky, příčiny a léčba

Chtěla bych být kvůli miminku v pohodě. Ale prostě to nejde… Asi se zblázním…“ Tuto zkušenost popsala na internetovém fóru žena, která se podepsala jako Dáša. A další se přidávaly s podobnými příběhy.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Zhoršená psychická pohoda budoucích maminek má vliv na plod

Depresi zažívá v těhotenství podle Kláry Marečkové z CEITEC Masarykovy univerzity až 40 % nastávajících matek. Ty mají v tu chvíli vliv nejen na rodičku a její blízké, ale i na vývoj plodu. Marečková zjistila, že symptomy deprese během těhotenství vedou k abnormálnímu stárnutí mozku potomků.

„Použili jsme data z magnetické rezonance od tisíců lidí ve věku od 6 do 89 let. Díky tomu jsme byli schopni namodelovat stárnutí mozku a s ním spojené strukturální změny,“ vysvětluje výzkumnice, jak se svými kolegy k závěrům došla.

„Každý z nás má chronologický věk, ale vedle toho také věk biologický. A ty nemusejí být úplně shodné.“

Klára Marečková

Vědci využili snímky mozku dobrovolníků mezi 20. a 30. rokem života, kteří zároveň prošli brněnskou dlouhodobou studií ELSPAC, ta se zabývala faktory ovlivňujícími zdraví člověka.

Z těchto dat zjistili, že i když zkoumané mozky měly stejný chronologický věk, ten biologický se pohyboval od 14 do 41 let.

Studie sbírala o účastnících velmi podrobná data od jejich početí až po dospělost, a díky tomu mohla Klára Marečková svá zjištění uvést do souvislostí.

„Lidé, u kterých bylo zrání mozku pomalejší, nebo naopak rychlejší, než bychom na základě jejich chronologického věku předpokládali, prožili více symptomů úzkosti a depresivity,“ upozorňuje Marečková. „Tito lidé tedy mohou být náchylnější k různým neuropsychiatrickým onemocněním a depresím.“

Vědkyně také odhalila, že predispozice k depresivním stavům je možné ze snímků mozku odhalit ještě před vypuknutím prvních příznaků.

„I když lidé ještě nebyli klasifikováni s klinickou depresí jako takovou, symptomy u nich už můžeme najít,“ vysvětluje Marečková.

„A pokud se například v jejich životě stane nějaká stresová událost, mohou se kvůli oné poslední kapce do klinické deprese snadněji přehoupnout.“

Vývoj mozku lze ovlivnit

Symptomy deprese v těhotenství sice jsou podle studie spouštěčem rychlejšího stárnutí mozku, ale není jisté, jestli je tato predispozice neměnná. Děti takových žen možná mají šanci ovlivnit stárnutí svého mozku životosprávou.

Plánovaný plošný screening odhalí poruchy štítné žlázy. Zamezit má potížím v těhotenství i při porodu

Číst článek

Některé studie podle Marečkové dokonce ukazují, že například hudebníci mají mladší mozek. „Tím, že se něco učíme a něco aktivně děláme, můžeme s rychlejším stárnutím mozku bojovat. Ale do určité míry je to myslím dáno i geneticky,“ uzavírá Marečková a apeluje na ženy v očekávání, aby se pokusily s případnými úzkostmi něco udělat.

„Péči psychologa nebo psychiatra může ženám doporučit praktický lékař nebo ambulantní gynekolog,“ říká Antonín Šebela z Národního ústavu duševního zdraví.

„Z neodborných forem pomoci mohu uvést například organizaci Úsměv mámy, která spolupracuje s naším ústavem.

“ Tato organizace pracuje prostřednictvím různých sociálních sítí po celé České republice a zájemkyně se zde setkají s konzultantkami, které samy obdobnými problémy prošly.

Další články

Nejčtenější

Krajské volby 2020, Senátní volby 2020, Tenet, Druhá vlna koronaviru, Film, Koronavirus USA, Koronavirus, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, 10 důkazů v kauze Čapí hnízdo, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Prezidentské volby USA 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

CBD na léčbu deprese. Tohle byste měli vědět

Posttraumatická stresová porucha, sociální fobie (též sociálně úzkostná porucha) a kompulzivně obsedantní porucha jsou pouze příklady problémů, se kterými se lidé musí dennodenně potýkat. Deprese a úzkosti mohou oslabovat a vysilovat jak fyzicky, tak duševně a uzdravení je často velmi obtížné.

Tradiční léčba deprese

Přestože existují různé způsoby léčby, ne všechny jsou vhodné a plošně účinné. Vhodnost léčby může rovněž ovlivňovat i diagnostikovaný typ deprese. Nejběžnější typy léčby deprese zahrnují:

Pohybová cvičení. Existují důkazy, že cvičení je výborným lékem na depresi. Přesto se běžně doporučuje pouze v případě slabé deprese.

Svépomocné skupiny.  Pro mnohé pacienty je možnost o svých potížích mluvit účinným způsobem, jak depresi zmírnit. Tato možnost je nicméně využívaná také jen u slabé deprese.

Terapeutická sezení. Tato léčba je velmi podobná svépomocným skupinám, jde však o léčbu individuálního charakteru. Zahrnuje poradenské služby a kognitivní behaviorální terapii (CBT).

Antidepresivní medikace. V současnosti je v oběhu více než 25 různých typů antidepresiv, která napomáhají potlačovat příznaky deprese. Přestože je zřejmé, že tyto léky fungují, ne každý je ochotný, vzhledem k jejich snadné návykovosti, antidepresiva užívat.

Odborná péče. Lidé trpící těžkou formou deprese mohou být v péči psychiatrů, terapeutů a specializovaných ošetřovatelů.

Kombinovaná terapie. U těžké deprese je možné podstupovat kombinace několika různých forem léčby. Běžně se kombinují například užívání antidepresiv a terapeutická sezení.

Tyto tradiční způsoby léčby jsou efektivní jen za určitých podmínek, tedy ne vždy. Pro někoho, kdo nerad o svých problémech hovoří, může terapie znamenat pouze prohloubení úzkosti a deprese.

Jaké další možnosti léčby se tedy takovému člověku nabízí v případě, kdy mu současně nevyhovuje ani užívání antidepresiv? Na tuto otázku bylo až do nedávné doby velmi obtížné najít odpověď.

Současná situace je však naštěstí jiná.

Využití CBD pro léčbu deprese

V posledních několika letech probíhá rozsáhlý výzkum sloučeniny, která má několik léčebných vlastností. Tato sloučenina se nazývá kanabidiol, jinak známá také jako CBD. Jedná se o aktivní kanabinoid nacházející se v rostlině konopí, který je v současné době důvodně označovaný jako zázračný olej.

Potvrzuje se, že CBD je užitečný v mnoha ohledech, včetně snižování stresu a úzkosti a léčby deprese. V porovnání s běžnými antidepresivy potvrzují lidé užívající CBD minimální vedlejší účinky a rovněž téměř okamžitou úlevu. Někteří doporučují konopný olej z Amazonie.

Nejčastější dotazy k užívání CBD pro léčbu deprese

Následuje výčet nejčastějších dotazů a odpovědí týkajících se léčby deprese pomocí CBD.

Co je CBD?

Kanabidiol (CBD) se získává z rostlin konopí. Jedná se o jednu z mnoha chemických látek, které konopí produkuje, včetně například tetrahydrokanabinolu (THC).

Zatímco THC je běžně spojován s marihuanou, CBD je dominantní pro samčí rostliny konopí. CBD není psychoaktivní a fakt, že uživatele „nedostane do rauše“ tvoří hlavní rozdíl mezi CBD a THC.

Díky tomu je CBD využíván k léčbě nejrůznějších potíží, od chronické bolesti či nespavosti, až po depresi.

Jak CBD pomáhá při depresi?

Naše tělo obsahuje přirozený endokanabinoidní systém, který zahrnuje receptory CB1 v mozku a receptory CB2 převážně v imunitních buňkách. Výskyt CBD v krvi tento systém aktivuje a ovlivňuje naše nervové přenašeče.

Funkce CBD při léčbě deprese je úzce spojená se serotoninem, což je chemická látka vyskytující se v mozku, která ovlivňuje jak naše emoce, tak naše motorické schopnosti.

Serotonin působí jako vnitřní stabilizátor naší nálady a je nezbytný pro zdravý spánek, stravovací návyky i zažívání.

Nízká hladina serotoninu může vést až k depresi, což může CBD zvrátit díky významnému působení na receptor 5-HT1A, který uvolňuje serotonin do těla. CBD podněcuje tento receptor k efektivnější činnosti a produkci serotoninu.

Kromě toho CBD ovlivňuje činnost hipokampu v mozku, který je spojený s ovládáním našich emocí. V případě deprese se hipokampus může zmenšit. Přínosem léčby CBD je stimulace tvorby nových neuronů, a tudíž větší produkce neuronů v mozku.

Přestože výzkum propojení mezi CBD a mozkem má před sebou ještě dlouhou cestu, je evidentní, že jde o slibnou alternativu klasické medikace. Někteří dokonce tvrdí, že výsledky výzkumu jsou podobné výsledkům běžných léků na depresi, ovšem bez nepříznivých vedlejších účinků.

Vedle léčby deprese se podle nedávných studií potvrzuje i efektivní působení CBD také při léčbě úzkostných poruch. Další přidanou hodnotou CBD je prevence rizika návykovosti, běžně spojované s léky na předpis. Vzhledem k tomu, že deprese a návykovost mohou často jít ruku v ruce, může CBD nabídnout bezpečnou a přírodní alternativu pro pacienty hledající úlevu.

Je nutné poznamenat, že některé formy CBD mohou obsahovat stopové množství THC, které může být odhaleno v testech na přítomnost drog v organismu.

A to dokonce i v případě, že pacient nezaznamená při užívání CBD oleje žádnou změnu svého psychického stavu.

Každý, kdo uvažuje o užívání CBD, by měl tuto variantu konzultovat s praktickým lékařem a zároveň pečlivě posoudit veškeré výhody a rizika daného produktu.

Jak dlouho trvá, než pocítím účinky CBD?

To záleží na několika různých faktorech, včetně váhy uživatele, míry intolerance, síly CBD a formy, ve které je užíván. Pokud užíváte koncentrát, nebo vapujete, pocítíte účinky mnohem rychleji, než při užívání CBD perorálně nebo lokálně.

Je CBD návykový?

Není. Na rozdíl od THC nevzniká na CBD návyk. THC se váže přímo na receptory CB1, které spouští pocit intoxikace a euforie. Naproti tomu, CBD nemá žádné návykové vlastnosti a nepůsobí omamně. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v loňském roce prohlášení potvrzující nulový potenciál CBD k vytvoření návykovosti.

Budete mít zájem:  Argyrie – co je to za nemoc? příznaky, příčiny a léčba

Jaká forma CBD je k léčbě deprese nejlepší?

Toto silně závisí na síle dávkování zvolené formy CBD a osobních preferencí. Pokud běžně používáte vaporizér, účinky CBD můžete pocítit snadno a rychle.

Vyráběné směsi často obsahují přísady, které svou chutí zaručí, že nebudete muset snášet tak trochu zemitou pachuť CBD.

Pokud vám tato chuť nevadí, další skvělou metodou aplikace CBD jsou tinktury, neboť pár kapek pod jazyk nebo v nápoji má téměř okamžitý účinek. Další snadný a rychlý způsob užívání CBD jsou kapsle.

S kapslemi se vyhnete rizika překročení doporučeného dávkování, protože přesně víte, jak velkou dávku pokaždé užíváte.

Tyto perorálně užívané varianty jsou také velmi účinné a dobře maskují chuť CBD, přesto trvá dlouho, než začnou působit, neboť tělo musí nejdřív zpracovat veškeré jídlo konzumované současně s lékem.

Další možnost představují lokálně aplikované léčebné prostředky, které mohou mít určitý účinek na léčbu deprese, nicméně jsou daleko vhodnější například na úlevu od bolesti, kožní problémy a péči o pokožku.

Může při užívání CBD dojít k intoxikaci?

Ne. Jak již bylo zmíněno, omamné účinky má díky psychoaktivním vlastnostem pouze THC, který najdeme jen v rostlinách marihuany. CBD takové vlastnosti nemá, což umožňuje jeho léčebné použití.

Je vyléčení deprese zaručeno?

U žádné léčby není bohužel možné její účinnost garantovat, dokud ji pacient nevyzkouší, a to platí i v případě CBD. Přestože je u mnoha lidí trpících depresí velmi efektivní, rozhodně to není jisté řešení pro každého. Pokud vámi užívaná varianta CBD pro vás není účinná, zkuste ji zkombinovat s nějakou tradičnější formou léčby.

Závěrečné tipy

Zkonzultujte užívání CBD se svým lékařem, obzvlášť pokud užíváte jiné léky na depresi. Přestože u CBD nejsou běžně známé negativní vedlejší účinky, otevřená komunikace s lékařem pro zajištění bezpečné léčby se rozhodně doporučuje.

Začněte zlehka! Na začátku užívejte malé dávky a v případě potřeby dávkování postupně navyšujte. Každý na CBD reaguje jinak a neexistuje žádný jednotný a unifikovaný přístup k léčbě deprese ani jiných zdravotních potíží pomocí CBD.

Zamyšlení na konec

Doufáme, že tento článek pro vás byl plný užitečných informací.

Deprese se dá někdy opravdu velmi obtížně léčit a pacienti jsou často schopni vyzkoušet téměř cokoliv, co by jejich potíže mohlo zmírnit.

Rozhodně obraťte svou pozornost k CBD dřív, než vyzkoušíte nějakou drastičtější metodu. I vy byste mohli patřit k těm tisícům lidí, jejichž život pomohl tento zázračný olej změnit.

FOTO: iStock

„Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům.

Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu.

Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.“

Symbiotické bakterie ve střevech ovlivňují deprese, nálady i vnímání bolesti

‚Už vás zase trápí deprese? Prášky nezabírají? Nezoufejte – třeba nám pomohou bakterie!‘ Podobné závěry brzy nebudou v ordinacích psychiatrů ničím výjimečným. Výzkum za výzkumem totiž ukazuje, že střevní mikroflóra ovlivňuje náš mozek, hormonální systém i nervovou síť.

Podle nového výzkumu souvisí výskyt střevních bakterií s celou řadou psychických faktorů včetně depresí. Zatímco některé bakterie mohou člověka před depresemi chránit, jiné k jejich rozvoji spíše přispívají.

Ještě jiné potom mohou zvýrazňovat, nebo naopak oslabovat účinky antidepresiv.

Prvním krokem léčby psychických onemocnění by se tak v budoucnu mohla stát analýza naší ‚střevní zoo‘ spojená se změnou stravy či transplantací mikroorganismů od zdravých dárců.

Obyčejného člověka spojení mezi střevy a mozkem nepřekvapí. Když jsme zamilovaní, máme ‚v břichu motýly‘. Když se něčeho obáváme, je nám těžko. Chronický stres nás může pěkně prohnat, zatímco když se lekneme, na záchod se nám v mžiku chtít přestane. Obvykle ale v tomto směru uvažujeme poněkud jednosměrně – různé stavy našeho mozku se mohou promítnout do fungování trávicí soustavy.

Druhý mozek v břiše

Co když je ale pomyslná ‚linka‘ obousměrná? Další a další výzkumy ukazují, že také střeva mohou ovlivňovat nastavení a fungování našeho mozku, o dalších systémech, jako je například hormonální, nemluvě. Dokonce i v odborné literatuře se s mírnou nadsázkou mluví o ‚druhém mozku‘ v břiše.

Jak je to možné? Střeva hostí ohromnou populaci symbiotických mikroorganismů, z nichž většina spadá mezi bakterie. Za normálních okolností nám tito souputníci pomáhají správně trávit potravu.

Když se vymknou kontrole, nebo když do našich těl pronikne cizorodý druh, mohou ve střevech napáchat pěknou paseku. V každém okamžiku ale pečují hlavně o svůj vlastní prospěch.

Nerozpakují se tedy s našimi těly manipulovat, ovlivňovat trávicí soustavu a nezřídka i psychické nastavení.

Střevní bakterie z nás samozřejmě neudělají vraždící psychopaty. Mohou ale vychýlit koncentrace hormonů, nervových přenašečů nebo různých látek modulujících fungování imunitního systému na jednu či druhou stranu.

Podobný zásah se může projevit například změnou nálad, propuknutím depresí či jejich zhoršením.

Během milionů let se navíc lidé bakteriálním podnětům přizpůsobili, a tak dnes poškození střevní mikroflóry nebo její náhlá změna mohou vést k výrazně neblahým důsledkům.

Jak mohou manipulovat našimi mozky

Jedny z nepřesvědčivějších dokladů pro vliv střevních bakterií na lidskou psychiku nedávno přinesl rozsáhlý tým evropských vědců v časopisu Nature Microbiology.

Výzkumníci nejprve srovnali zastoupení bakteriálních druhů ve střevech (respektive výkalech) belgických a nizozemských dobrovolníků s údaji o vnímané kvalitě života a depresivitě.

Údaje přitom vycházely jak z lékařských vyšetření, tak odpovědí v medicínských dotaznících.

Své objevy badatelé následně ověřili na datech ze starších studií. Nakonec s pomocí molekulárně-biologických databází vytvořili katalog biosyntetických drah střevních bakterií.

Na jeho základě mohli podpořit nebo vyvrátit hned několik uvažovaných způsobů, prostřednictvím kterých by bakterie mohly manipulovat našimi mozky, a vytipovat, jaké další bakteriální druhy by na nás mohly mít zásadní vliv.

Rozsáhlé výzkumy zaměřené na souvislost lidské střevní mikroflóry s psychickým stavem jsou spíše vzácností. Důvod spočívá především v množství různých faktorů, které na lidi každý den působí.

Zatímco pokusné myši nebo potkany můžeme izolovat od okolních vlivů, psychické rozpoložení lidí výrazně ovlivňují události každodenního života. Pokusné populace také bývají na rozdíl od těch lidských geneticky velmi homogenní.

Vzájemné interakce mezi geny, psychickým stavem a střevními bakteriemi přitom mohou být všechno, jen ne triviální.

Co chybí pacientům s depresemi?

Výzkumníci proto museli využít co největší datové soubory a odfiltrovat vliv věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, střevních chorob a dalších faktorů, které sice se zastoupením střevních bakterií prokazatelně souvisí, ale které by mohly maskovat jejich přímý vliv na psychiku. Statistické analýzy následně ukázaly, že mezi vnímanou kvalitou života a zastoupením i četností různých druhů střevních bakterií panuje nezanedbatelná souvislost.

Nejsilněji se tyto vazby projevily u vnímání tělesné bolesti, fyzického fungování a hodnocení obecného zdravotního stavu. Z konkrétních rodů bakterií, jejichž přítomnost s dotazníkovým hodnocením kvality života korelovala nejsilněji, můžeme jmenovat zejména Faecalibacterium, Coprococcus či Flavonifractor či Bacteroides.

První dva zmíněné rody ve střevech produkují butyrát, drobnou molekulu z okruhu mastných kyselin, která snižuje zánětlivost střevní sliznice. V souladu s tím jejich přítomnost spíše zlepšuje hodnocení kvality života.

Statisticky častěji navíc tyto bakterie chybí ve střevech depresivních pacientů. Co se týče bakterií rodu Flavonifractor, ty hodnocení kvality života spíše snižují. U lidí s depresemi na ně potom narazíme častěji.

Některé druhy rodu Bacteroides rovněž snižují vnímanou kvalitu života.

V tomto případě je situace ještě zajímavější, neboť se jedná o druhy chudých střevních mikroflór následujících kupříkladu nasazení silných antibiotik.

Stejný vzor navíc bývá častěji zastoupen u pacientů s depresemi a Crohnovou chorobou. Cílené vybití střevní mikroflóry očividně našemu fyzickému ani psychickému zdraví nepřidá.

Nižší zastoupení u depresivních pacientů vykazovaly ještě bakterie rodu Dialister. Co se týče ostatních, nebylo bohužel možné rozlišit, nakolik jejich zastoupení ovlivňuje depresivitu a nakolik je naopak důsledkem používání různých antidepresiv.

Antidepresiva zřejmě prohrávají se střevní mikroflórou

Různé složité interakce mezi depresivitou, bakteriemi a konkrétními druhy antidepresiv nicméně naznačují, že střevní mikroorganismy mohou účinky psychofarmak výrazně modulovat.

Nelze tak vyloučit, že za slabou odpověď některých psychiatrických pacientů na léčbu může právě jejich střevní mikroflóra.

Cílenou změnou množství a zastoupení střevních bakterií bychom mohli dosáhnout buď větší účinnosti léků, nebo dokonce spontánního zlepšení psychického stavu.

V poslední části studie vědci využili molekulárně-biologická data zahrnující poznatky o genech různých biosyntetických drah bakterií lidské střevní mikroflóry.

Vzhledem k tomu, že lidskou psychiku mohou přímo nebo zprostředkovaně ovlivňovat hlavně krátké mastné kyseliny, nervové přenašeče, hormony a látky ovlivňující imunitní systém, vytipovali vědci několik desítek potenciálních způsobů, jak by střevní bakterie mohly lidmi manipulovat.

Všechny rody bakterií, které v předchozích částech studie vykázaly souvislost s lidským zdravím, v tomto seznamu nějakým způsobem figurují. Nemají tudíž jenom ‚motiv‘, ale i ‚prostředky‘, jak si s lidmi pohrát.

Díky novému seznamu mohli vědci rovněž vytipovat další bakterie, které by lidské psychické či fyzické zdraví mohly ovlivňovat. Podobné projekty se tak mohou stát základem úplně nového druhu moderní medicíny.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *