Hubnutí ->
Nemoci–studie ->Novinky ->Strava ->Zdraví ->Životní styl ->
Hrozí vám Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba? Máme pro vás jednoduchý test, který odhalí, jak jste na tom. Vychází kromě jiného i z toho, jak se chováte ve spánku.
Podle lékařů spolu totiž tyto dva faktory velmi úzce souvisejí.Miliony lidí na celém světě trpí Parkinsonovou a Alzheimerovou nemocí nebo jejími syndromy.
Podle světových údajů zdravotnických informací je, ale toto ještě dvakrát až třikrát vyšší, než se dosud předpokládalo.
Zatímco při Parkinsonově chorobě zůstává mysl nepoškozená u Alzheimera se její stav rapidně zhoršuje zde
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje starší osoby v produktivním věku, ale objevuje se i u pacientů před padesátkou či čtyřicítkou.
Parkinsonova choroba označuje degenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, zapříčiněné nadměrnou ztrátou nervových buněk v bazálních gangliích mozku, odpovědných za produkci dopaminu (neurotransmiter=přenašeč signálů mezi neurony). Nedostatek dopaminu má za následek postupnou ztrátu schopnosti postiženého ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
Častým projevem je třes, mimovolné pohyby, pomalost a ztuhlost, rychlá únava, tzv. stavy „vypojení“, kdy má pacient obrovský problém se znovu „zapnout“ a uvést do pohybu, promluvit, artikulovat, usmát se. Za bezvýrazným obličejem se však stále skrývá inteligentní člověk, který tímto stavem trpí, a tak se přidávají deprese a další psychické problémy.
Obraz onemocnění se vždy zrcadlí v genomu člověka. Parkinsonova nemoc se projevuje primárně parkinsonským syndromem – různou měrou vyjádřeným třesem, pohybovým zpomalením a ztuhlostí. Zvl. v pozdní fázi choroby mohou být i projevy demence.
Příznaky demence se mohou dostavit i dříve Alzheimerova choroba ‚je Alzheimerova choroba ‚diabetem typu 3“ ta se projevuje především poruchou paměti, demencí, pacienti mohou mít ale i lehké projevy podobné Parkinsonově nemoci. Existuje i forma demence provázená výraznější parkinsonskou symptomatologií – DLBD.
Je obvykle popsána jako ‚diabetes mozku‘. Je to proto, že některé důkazy ukazují silnou souvislost mezi metabolickými onemocněními / poruchami a systémem zpracování signálu. U Alzheimerovy choroby, přítomnost zánětu a inzulinu v těle odolává poškozeným neuronům a brání komunikaci mezi mozkovými buňkami. Přizpůsobením se zdravější stravě můžete pomoci snížit zánět a chránit mozek. Jak si zde můžu pomoci ?
- Snižte cukr: vyvarujte se cukru a jednoduchých sacharidů, jako je bílá mouka, těstoviny, bílá rýže nebo cokoli s přidaným cukrem, protože to vede k dramatickým špičkám hladiny krevního cukru, které pak způsobují zánět v mozku.
- Vyhněte se hydrogenovaným olejům: trans-tuky mohou způsobit záněty a také produkují volné radikály, které jsou pro mozku velmi škodlivé. Pokuste se snížit spotřebu rychlého občerstvení a balených potravin.
- Konzumujte více OMEGA-3:DHA nalezená v omega-3 mastných kyselinách může pomoci zabránit Alzheimerově chorobě a demence redukcí beta-amyloidových plaků.
- Užijte si šálek zeleného čaje: pravidelná konzumace zeleného čaje zde může zvýšit bdělost a paměť, která zpomaluje stárnutí mozku. Pití 2-3 šálků čaje může z dlouhodobého hlediska prospět zdraví mozku.
Vaše sny se dostavují během hluboké fáze spánku (REM) a jejich úloha je pro zdraví člověka velmi důležitá. Pokud jsme třeba ve stresu, podvědomí se tímto způsobem snaží ulevit naší mysli. Právě ve snu totiž dochází k ‚řešení‘ problémů, které nás tíží.
Někdy se, ale stává, že sny jakoby ožijí a stávají se pro nás velmi emotivní a někdy i nebezpečnou záležitostí.
‚V případě poruchy chování v REM spánku dochází k částečnému nebo vzácně úplnému uskutečnění pohybů a chování podle probíhajícího snu v REM spánku.
Jedná se o potenciálně závažnou nemoc, neboť může dojít ke zranění např. při pádu z lůžka, bolestivým úderem či do předmětů v okolí lůžka nebo udeřením partnera na lůžku,‘
To ,ale není největší problém, který živé sny představují. ‚Ukazuje se, že nemocní postižení tímto onemocněním mají vyšší riziko rozvoje onemocnění s příznaky Parkinsonovy nemoci,‘
Při neurodegenerativních onemocněních jako je Parkinsonova choroba postupně zanikají nervové buňky. Parkinsonova nemoc na sebe upozorní omezením hybnosti, svalovou ztuhlostí a případně třesem, ale může mít i psychické příznaky.
Jestli máte některý z příznaků Parkinsonovy nemoci odhalí jednoduchý test. Odpovězte si na tyto otázky:
1) Míváte velmi živé sny, při kterých mluvíte, křičíte, nadáváte nebo se hlasitě smějete ze spánku?
2) Míváte velmi živé sny, při kterých jste se někdy zranil (např. o předměty v okolí nebo pádem z lůžka)?
3) Míváte velmi živé sny, při kterých jste někdy zranil spolunocležníka?
4) Třese se Vám jedna nebo obě ruce?
5) Zhoršila se výrazně obratnost vašich prstů, např. při zapínání knoflíků?
- 6) Máte lehce šouravou chůzi, nebo táhnete nohu za sebou?
- 7) Chodíte drobnými krůčky a stává se často, že zakopnete nebo upadnete?
- 8) Začínáte se vyhýbat přátelům, straníte se kontaktů s lidmi a nemáte do ničeho chuť?
9) Všimli jste si změny hlasu? Je monotónní a tišší než dříve, nebo velmi chraptivý?
- 10) Začali jste psát menší písmena?
-
- Deset příznaků, které by vás měly varovat Alzheimerova choroba
- 1) Ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly
Zapomínat občas pracovní úkoly, jména kolegů nebo telefonní čísla spolupracovníků a vzpomenout si na ně později, je normální. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou však zapomínají častěji a nevzpomenou si ani později.
2) Problémy s vykonáním běžných činností
Hodně vytížení lidé jsou občas roztržití, takže někdy nechají dušenou mrkev stát v kastrolu na sporáku a vzpomenou si na ni, až když už je po jídle. Lidé trpící Alzheimerovou chorobou ale připraví jídlo a nejen že ho zapomenout dát na stůl, ale zapomenou i na to, že ho vůbec udělali.
- 3) Problémy s řečí
- Každý má někdy problém najít správné slovo, ale člověk s Alzheimerovou chorobou zapomíná i jednoduchá slova nebo je nahrazuje nesprávnými, a jeho věty pak nedávají smysl.
- 4) Časová a místní dezorientace
Každý někdy zapomene, jaký je den a kam vlastně jede, to je normální. Ale lidé s Alzheimerovou nemocí se ztratí ve vlastní ulici a nevědí, kde jsou, jak se tam dostali, ani jak se dostanou domů.
5) Špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
Lidé se někdy tak zaberou do nějaké činnosti, že na chvíli zapomenou na dítě, které mají na starosti. Lidé s Alzheimerovou nemocí úplně zapomenou, že nějaké dítě existuje. Mohou se i nesmyslně obléknout, například si vezmou na sebe několik košil nebo halenek najednou.
6)Problémy s abstraktním myšlením
Placení složenek anebo sledování účtů kreditní karty může někoho vyvést z míry, když je trochu komplikovanější než jindy. Člověk s Alzheimerovou nemocí může úplně zapomenout, co ta čísla znamenají a co s nimi má dělat.
7) Zakládání věcí na nesprávné místo
Každý někdy někam založí peněženku nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí dává věci na zcela nesmyslná místa: žehličku do ledničky nebo hodinky do cukřenky.
8)Změny v náladě nebo chování
Každý má někdy špatnou náladu. Člověk s Alzheimerovou nemocí ale podléhá prudkým změnám nálady. Náhle a nečekaně propukne v pláč nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá žádný zjevný důvod.
9) Změny osobnosti
Lidské povahy se běžně do určité míry mění s věkem. Ale člověk s Alzheimerovou nemocí se může změnit zásadním způsobem. Stává se někdy velmi zmateným, podezíravým nebo ustrašeným.
10) Ztráta iniciativy
Když je člověk někdy znechucen domácími pracemi, zaměstnáním nebo společenskými povinnostmi, je to normální. Většinou se chuť do práce opět brzy dostaví. Člověk s Alzheimerovou nemocí může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustálé podněty, aby se do něčeho zapojil.
Dle klinických studií může Astaxanthin zlepšovat funkce mozku, a zpomalit tak proces jeho stárnutí. Rovněž pomáhá pacientům s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou.Výsledky studie dokládají, že Astaxanthin může sloužit jako prevence demence, a dokonce také Alzheimerovy choroby.
5 V další klinické studii Astaxanthin prokázal svou účinnost při zvyšování kognitivní funkce u zdravých starších lidí a při zpomalení procesu stárnutí.
Tato studie byla provedena za účelem zkoumání účinku doplňku stravy obsahujícího extrakt astaxanthinrichu získaného z Paracoccus carotinifaciens (astaxantinový doplněk) na kognitivní funkci subjektů ve věku 45-64 let.
Kognitivní funkce 28 subjektů podávaných perorálně 8 mg astaxantinu denně / astaxantinový přípravek po dobu 8 týdnů (astaxantinová skupina) a 26 subjektů, kterým bylo podáváno placebo (skupina placeba), byly srovnány pomocí testu slovní paměti, verbálního fluenčního testu a Stroopova testu.
Astaxantinová skupina zaznamenala výrazně větší zvýšení hladiny astaxantinu v krvi než skupina s placebem. Mezi výsledky testů však nedošlo k významným rozdílům mezi skupinami. Analýza podskupiny byla provedena po rozdělení subjektů do
Pozitivní účinky kávy
Káva je ve skutečnosti strašně zdravá a může vám pomoci zlepšit vaše zdraví. Ti co pijí kávu, mají mnohem nižší riziko některých závažných onemocnění. Káva je jedním z nejzdravějších nápojů na světě. Zlepšuje hladinu energie, nálady a fungování mozku.
Káva je víc než jen černá voda. Většina lidí pije více než jeden šálek denně. V kávových zrnech se nacházejí živiny, které se dostanou do konečného šálku nápoje. Káva obsahuje několik důležitých živin, včetně riboflavinu, kyseliny pantotenové, manganu, draslíku, hořčíku a niacinu.
Správný šálek kávy obsahuje:
- Riboflavin (vitamin B2)
- Kyselina pantothenová (vitamin B5)
- Mangan a draslík: 3%
- Hořčík a niacin (B3)
Prokázané zdravotní výhody
Káva může snížit riziko vzniku diabetu typu 2. Diabetes 2. typu je obrovský zdravotní problém, který v současné době postihuje asi 300 milionů lidí na celém světě.
Je to onemocnění týkající se zvýšení hladiny cukru v krvi v souvislosti s rezistencí na inzulín nebo neschopností vylučovat inzulín. Pijáci kávy mají výrazně snížené riziko vzniku diabetu 2. typu.
Studie ukazují, že lidé, kteří pijí více kávy mají o 23 až 50% nižší riziko vzniku této nemoci, jedna studie ukazuje dokonce snížení o 67%.
Pijáci kávy mají mnohem nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby, což je nejčastější příčinou demence po celém světě. Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších neurodegenerativní onemocnění a je nejčastější příčinou demence po celém světě. Toto onemocnění obvykle postihuje lidi nad 65 let věku.
V současnosti neexistuje žádný známý lék na Alzheimerovu chorobu. Nicméně, existuje několik věcí, které je možné udělat, aby se předcházelo a případně i zabránilo onemocnění. Důležité jako jakákoli prevence je především jíst zdravě a cvičit, ale pití kávy může být také neuvěřitelně efektivní.
Některé studie ukazují, že pijáci kávy mají dokonce až 65% nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
Kofein může snižovat také riziko vzniku Parkinsonovy choroby. Parkinsonova choroba je druhé nejčastější onemocnění, hned po Alzheimerově chorobě, co se týká demence.
Tato nemoc je zbůsobena tím, že umírají neurony v mozku. Stejně jako u Alzheimerovi choroby není znám žádný známý lék, takže je důležité zaměřit se na prevenci.
Pijáci kávy mají mnohem nižší riziko vzniku Parkinsonovy choroby, snížení rizika je se v rozmezí od 32-60%.
Šálek kávy má i ochranné účinky na játra. Játra jsou velmi důležitý orgán, který vykonává spoustu důležitých funkcí ve vašem těle. Běžné nemoci mají obrovský vliv na játra. Je spousta rizik, které vám pomůžou ochránit před cirhózou. Lidé, kteří pijí více šálků za den, mají až o 80% nižší riziko.
Káva pomáhá lidem, aby se cítili méně unavení a zvyšuje je jim energetickou hladinu. Obsahuje stimulant zvaný kofein , který je ve skutečnosti nejběžněji užívanou psychoaktivní látkou na světě.
Poté, co se napijete kávy, kofein se vstřebává do krevního řečiště a odtud až do mozku. Kofein blokuje tzv. neurotransmiter v mozku, což vede k stimulačnímu účinku. Veškeré odborné studie ukazují, že káva zvyšuje různé aspekty fungování mozku.
Mezi tyto aspekty patří paměť, nálada, bdělost, energetické hladiny reakčních časů a další obecné funkce.
Káva může pomoci i s rychlejším spalováním tuků. Několik studií ukazuje, že kofein může zvýšit spalování tuků v těle a zvýšit rychlost metabolismu. Kofein se vyskytuje v téměř každém spalovači tuků, který je na trhu dostupný.
Kofein je jedním z mála přírodních látek, který prokazatelně funguje na podporu spalování tuků. Některé studie ukazují, že kofein může zvýšit rychlost metabolismu o 3-11%.
Jiné odborné studie dokazují, že kofein může také specificky zvyšovat spalování tuku až o 10% u obézních jedinců a 29% u hubených lidí. Tyto účinky se ale s dlouhodobým konzumováním kávy snižují.
Káva pomáhá v boji proti depresi a vy se můžete cítit šťastnější. Deprese je závažná duševní porucha, která dokáže pořádně otrávit váš život. Podle Harvardské studie publikované v roce 2011, prý ženy, které pijí 4 nebo více šálků denně měli o 20% nižší riziko toho, aby se dostaly do deprese.
Šálek kávy je i výborná prevence proti rakovině. Rakovina je jedním z předních světových příčin úmrtí. Káva chrání před rakovinou jater i rakovinou tlustého střeva.
Rakovina jater je údajně třetí nejčastější příčinou úmrtí na světě a rakovina tlustého střeva na čtvrtém. Studie ukazují, že pijáci kávy mají až o 40% nižší riziko rakoviny jater.
Studie zjistily, že ti, kteří pili 4-5 šálků kávy denně měli o 15% nižší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.
Jak jistě všichni víte, kofein pomáhá zvyšovat krevní tlak. Účinek je pozvolný, ale obvykle zmizí, když se pije káva pravidelně. Existují důkazy, že ženy, které pijí kávu, mají snížené riziko srdečních onemocnění, dokonce prý až o 20%.
Shrnutí: Káva vám pomůže žít déle
Pijáci kávy mají celkově menší pravděpodobnost nemocí, a proto se tedy údajně mohou dožít vyššího věku. Existuje skutečně několik studií, které ukazují, že pijáci kávy mají nižší riziko úmrtí. Ve dvou velmi rozsáhlých studiích, bylo prokázáno u pití kávy 20% nižší riziko úmrtí u mužů a 26% nižší riziko úmrtí u žen.
Jak správně připravit skvělou kávu?
Kupujte čerstvou kávu
Určitě nejlepší káva je káva čerstvě semletá. Pokud si chcete opravdu pochutnat, nekupujte ji v supermarketech, ale ve specializovaných obchodech. Vzduch a jasné světlo jsou na chuť kávy to nejhorší. Pokud budete chtít kupovat v supermarketu, zaměřte se na vakuově utěsněné sáčky.
Udržujte kávová zrna „čerstvá“
Sklenice nebo keramické dózy s gumovým těsněním jsou nejlepší volbou. Odborníci důrazně varují před ukládáním kávy do ledničky. V nejlepším případě kupujte menší množství častěji, abyste ho mohli uchovávat v běžné pokojové teplotě a neztratilo svoje úžasné aroma.
Vyberte si dobrou kávu podle vás
Nejdůležitější je samozřejmě i výběr kávy. Ve specializovaných obchodech vám vždy velmi rádi poradí a doporučí, která pro vás bude nejvhodnější. V každém případě hledejte 100% čistá kávová zrna odrůdy Arabica. Levné alternativy mohou obsahovat nekvalitní zrnka kávy.
Melte sami
Nejlepší káva je vždy ihned po semletí. Pokud doma mlýnek nevlastníte, dopřejte si šálek kávy ihned co přijdete z obchodu, aroma bude nejlepší a nejintezivnější.
Voda
Ano, i voda je strašně důležitá, pokud si chcete opravdu pochutnat. Zvolte vodu balenou a ne z vodovou, která obsahuje stopy chlóru.
Nešetřete s kávou
Standardní množství na přípravu jedné „dobré kávy“ jsou 2 lžíce na necelých 200ml. Pokud budete s kávou šetřit, nikdy nedosáhnete toho správného zážitku a chuti.
Teplota vody
Voda, která je příliš horká bude extrahovat sloučeniny v kávě, které budou spíše hořké, než příjemné. Většina kvalitních kávovarů dokáže teplotu správně regulovat sama.
Správná teplota vody na zalití dobré kávy je cca 90 °C, pokud byste váhali, jak tuto teplotu odhadnout, tak je to 45 sekund od samotného varu vody, kdy se konvice vypne.
Ohřívání anebo dlouhotrvající vaření změní i tu nejlepší kávu na podivně chutnající.
Čisté zařízení
Udržujte váš kávovar, konvice a veškeré načiní a nádobí na přípravu, čisté. Alespoň jednou za měsíc prověďte vašemu kávovaru generální úklid.
Zdroj: https://authoritynutrition.com/top-13-evidence-based-health-benefits-of-coffee/
[kač]
Sdílejte tento článek na:
Jak káva povzbuzuje mozek?
Může káva pomoci proti Parkinsonově nemoci? • Autor: iStock.com
Jak už bylo uvedeno i v jiných našich článcích, kromě ranního a celodenního nakopnutí je šálek kávy přínosný i pro naše zdraví. Kofein v ní obsažený nám krátkodobě zlepšuje bdělost a paměť, to je samozřejmě jasné. Nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Neuroscience ale naznačuje i to, že káva může chránit i mozek.
Už ve starších pracích se zmiňovalo, že pití kávy může být spojeno s nižším rizikem rozvoje Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Díky zmiňované studii vědců z Krembil Brain Institute v kanadském Torontu víme víc.
Ukázalo se totiž, že fenylindany – chemické sloučeniny, které se tvoří během procesu vaření – podporují růst proteinů, které zabraňují rozvoji degenerativních mozkových chorob.
Platí také to, že čím je káva kvalitnější, tím více „ochranných“ látek v ní najdeme.
Ve studii vědci analyzovali chemické sloučeniny z různých vzorků kávy používaných jedním celosvětovým řetězcem.
Podívejme se ještě na dva typy bílkovin – amyloid beta a tau, jejich výskyt je charakteristickým znakem Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.
Už předchozí studie ukázaly, že tyto proteiny mají tendenci v mozku vytvářet shluky známé jako amyloidní plaky a tau proteiny.
Která látka chrání mozek?
Všechny tři typy testované kávy zabraňovaly vzniku shluku těchto bílkovin, což je pozitivní zpráva. Ale to, co tento efekt způsobuje, není překvapivě kofein. Znovu se tak vraťme k výše zmiňovaným fenylindanům, které vznikly při rozpadu kyselin během procesu pražení a které jsou do značné míry zodpovědné za hořkost kávy.
Příznaky Parkinsonovy nemoci: Jak ji poznat a léčit?
Více fenylindanů najdeme v silnějších kávách, tedy v zrnkách určených pro pravá espressa. Tím, že zrnka ohříváme, prochází jejich složení výraznými změnami. Proces pražení tak v zrnku vytvoří chemické látky, které by se tam jinak nevyskytovaly.
S tím souvisí i to, že fenylindany mají překvapivě silnou antioxidační vlastnost. Ale jejich schopnost integrovat do sebe pro náš mozek škodlivé amyloidní a tau proteiny dosud nebyla jasně prokázána. Jsou tak potřeba ještě další testy, které výše uvedené potvrdí.
Další laboratorní testy nicméně potvrdily, že směs fenylindanu skutečně zabraňuje shlukování. Vědce tyto výsledky zaujaly, ale zase tak výrazně překvapení nebyli.
V odborných kruzích je samozřejmě známé, že rostliny obsahují celou řadu různých chemických látek, které dokážou zabránit shluku proteinů beta amyloidu a tau.
Nová zjištění však nutně neznamenají to, že byste teď měli za každou cenu začít pít expresso. Jedná se o jeden výzkum, nic víc, nic míň. Mnoho poznatků o tom, jak výše uvedené sloučeniny v našem těle fungují, zatím nemáme.
Vědci tak doufají, že jejich práce přispěje k dalšímu studiu fenylindanů a možná dokonce k vývoji sloučeniny, která by byla používána k léčbě neurodegenerativních onemocnění. Příroda je totiž skvělý inovátor i chemik.
Takže šálek kávy si teď vychutnáte zase o něco líp, ale samozřejmě podotýkáme, že jeden, dva za den bohatě stačí, nic se nemá přehánět.
Bojíte se Alzheimera? Přečtěte si jak se mu vyhnout!
Pití kávy zabraňuje vzniku nepříjemné kožní choroby, tvrdí nová studie
Autor: Daniel Mareš
Bezkofeinová káva: Dobrá nebo špatná?
Káva je jedním z vůbec nejoblíbenějších nápojů na světě. Spousta nadšených kávoholiků si ji ráda vychutnává ve velkém množství, občas ale musí omezit přísun kofeinu. Stejně jako ti, co kávu milují, ale kofein konzumovat nemůžou. Právě pro ně je zrnková i mletá bezkofeinová káva jako stvořená. Doporučuje se zejména kardiakům a lidem trpícím hypertenzí.
Káva bez kofeinu tvoří asi 10 % celkové spotřeby kávy. Dodává se jak zrnková káva bez kofeinu a mletá káva bez kofeinu, tak i rozpustná. Ačkoliv název může mást, bezkofeinová káva není úplně bez kofeinu. V jednom šálku bezkofeinové kávy (240 ml) zůstává asi 2–12 mg kofeinu, oproti tomu šálek klasické kávy obsahuje 100 mg a více.
Historie kávy bez kofeinu
Poprvé patentoval výrobu kávy bez kofeinu Ludwig Roselius v roce 1906. Už předtím se ale oddělováním kofeinu od kávových zrn zabýval Friedlieb Ferdinand Runge v roce 1820.
Rungemu se podařilo izolovat sloučeninu, nedozvěděl se ale příliš mnoho o chemických vlastnostech kofeinu a nepokoušel se získané poznatky použít komerčně k výrobě bezkofeinové kávy.
Ludwig Roselius přišel na metodu odstraňování kofeinu náhodou, když se náklad s jeho kávou namočil do mořské vody a ztratil velké množství kofeinu a téměř žádnou chuť.
V Čechách byl patent na technologickou přípravu bezkofeinové kávy poprvé udělen panu Zdeňku Žáčkovi, a to v roce 1962.
Výroba bezkofeinové kávy
Bezkofeinová káva je v podstatě stejná jako normální káva, ale odstraňuje se z ní až 97 % kofeinu. Existuje několik způsobů, jak se kofein z kávy odstraňuje. Podíváme se na ty nejznámější.
Běžně se můžete setkat se dvěma nejužívanějšími metodami odstraňování kofeinu neboli dekofeinizace.
Každá metoda pracuje s nepraženými, zelenými zrny a jejím cílem je odstranit pouze kofein a zanechat ostatní chemikálie, jako je sacharóza, celulóza, proteiny, kyselina citrónová, kyselina vinná a kyselina mravenčí, v původním množství.
Nejedná se o lehký úkol, vzhledem k tomu, že káva obsahuje kolem 1 000 chemikálii, které přispívají k výsledné chuti a aromatu.
Evropský proces
Takzvaný evropský proces je vůbec nejčastějším způsobem výroby bezkofeinové zrnkové kávy. Probíhá tak, že se ještě nepražená káva namáčí ve vodě a jakmile se rozevře zelené zrno, tak se promývá v methylenchloridu.
Ten slouží k urychlení celého procesu a minimalizaci účinků, které může mít na chuť kávy přítomnost vody. Methylenchlorid absorbuje kofein, v dalším kroku se káva znovu promyje ve vodě a vysuší.
Tento proces dokáže zachovat aroma kávy a do velké míry i původní chuť.
Švýcarský vodní proces
Druhá oblíbená metoda dekofeinizace probíhá bez chemické reakce. K odstranění kofeinu z kávy se používá horké vody a páry. Káva se vylouhuje v horké vodě a páře a kofein se odstraňuje pomocí filtrů s aktivním uhlíkem.
Kávové boby se posléze opět namáčejí do roztoku zbaveného kofeinu. Nasáváním roztoku do sebe opět dostávají aroma a chuť. Na závěr se zrna suší a posílají do pražírny.
Nevýhodou tohoto procesu je, že se kromě kofeinu odstraňují také éterické oleje a aromata, výsledná káva je tak bez vůně a chuti. Pro švýcarský vodní proces se hodí více arabica než robusta.
Antioxidanty zůstávají
Káva patří k vůbec největším zdrojům antioxidantů ve stravě západního světa. K těm nejznámějším patří hydrocinnamické kyseliny a polyfenoly. Bezkofeinová káva obvykle obsahuje podobné množství antioxidantů jako normální káva, ačkoliv je to vždy o něco méně. Během procesu dekofeinizace totiž dochází k malé ztrátě antioxidantů.
Kromě antioxidantů obsahuje bezkofeinová káva také malé množství vybraných živin.
Jeden šálek kávy bez kofeinu vám poskytne 2,4 % doporučeného denního množství magnezia, 4,8 % draslíku a 2,5 % niacinu nebo vitaminu B3.
Možná se to nezdá jako moc, ale v případě, že vypijete 2–3 šálky denně, množství se rychle zvyšuje.
Zdravotní benefity kávy bez kofeinu
Ačkoliv se káva v minulosti hodně démonizovala, pravda je, že ve výsledku je její konzumace pro vaše tělo přínosná. Nicméně se těžko rozlišuje rozdíl mezi klasickou kávu a variantou bez kofeinu, co se zdravotních benefitů týče.
Konzumace kávy, ať už klasické nebo bezkofeinové, je často spojována se snižováním rizika vzniku diabetu 2. typu. Každý jednotlivý šálek kávy denně přispívá ke snížení rizika až o 7 %. Což znamená, že na tento efekt mají vliv jiné elementy než kofein.
Jedna rozsáhlá studie uvádí, že konzumace bezkofeinové kávy bývá spojována se sníženými hladinami jaterních enzymů, což naznačuje ochranný účinek kávy bez kofeinu.
Klasická i bezkofeinová káva mají pozitivní vliv na mentální potíže, spojené s věkem. Některé studie ukazují, že konzumace bezkofeinové kávy může chránit neurony v mozku. To by mohlo pomoci zabránit vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.
Významný rozdíl oproti klasické kávě je, že káva bez kofeinu nezpůsobuje pálení žáhy. Konzumace více než dvou šálků bezkofeinové kávy denně navíc může přispívat ke snížení rizika vzniku rakoviny konečníku.
Kávovník bez kofeinu
Pro ty, co nechtějí přijít ani o kousek chuti a aromatu, ale klasickou kávu si vychutnat nemohou, máme pozitivní zprávu. Podle brazilských vědců totiž existuje kávovník, jehož zrna neobsahují kofein.
Jedná se o kávovník druhu Coffea arabica bez kofeinu a nachází se v oblasti Etiopie.
Už dříve se vědci pokoušeli vyšlechtit vlastní kávovník bez kofeinu křížením arabiky a rostlin z Madagaskaru, chuť výsledné kávy ale nebyla dobrá.
Pro koho je káva bez kofeinu určena
Někdo může vypít šest šálků klasické kávy denně a nic to s ním neudělá. Naopak pro jiné je nadměrná konzumace kofeinu škodlivá. Vysoké množství kofeinu může nepříznivě ovlivnit centrální nervový systém, způsobit neklid, úzkost, potíže s trávením, srdeční arytmii nebo potíže se spánkem u citlivých osob.
Právě lidé, kteří jsou na příjem kofeinu citliví, často vyhledávají možnosti, jak ho omezit. Zároveň se bezkofeinová káva hodí pro ty, kterým zdravotní stav nedovolí velký přísun kofeinu.
Navíc se konzumace kofeinu nedoporučuje těhotným a kojícím ženám. Stejně tak by se kofeinu měly vyhnout děti, dospívající a osoby trpící úzkostí a problémy s nespavostí.
Káva patří mezi nejzdravější nápoje vůbec. Je plná antioxidantů a je spojená se snižováním rizika množství závažných chorob. Ne každý ale může konzumovat kofein.
Právě pro tyto osoby je bezkofeinová káva skvělým způsobem, jak si vychutnat kávu bez vedlejších účinků způsobených kofeinem.
Bezkofeinová káva má téměř všechny zdravotní benefity stejné jako klasická káva, ale žádný z vedlejších účinků.
Káva bez kofeinu na Kafone
U většiny výrobců se nedá určit, jak kofein z kávy odstraňují, protože tuto informaci obvykle nezveřejňují. Jediný výrobce, u kterého si můžete být jisti, že používá švýcarský proces odstraňování kofeinu je společnost Pellini.
Káva jako spása: Zachrání vás před Alzheimerem
Nevěřili byste, jak může být jednoduché předejít nebo alespoň snížit možnost toho, že ve stáří budete trpět Alzheimerovou chorobou. Ta totiž ničí život mnoha lidem v důchodovém věku. Provází ji ztráta paměti, dezorientace, problémy s řečí nebo také ztráta jakéhokoliv racionálního úsudku.
Skupina výzkumníků si ovšem dala tu práci, aby přišla na to, že existuje nápoj, který vám od této nepříjemné choroby pomůže. Minimálně pak vám celkem zajímavě sníží pravděpodobnost, že jí budete jednou trpět. Co tedy musíte pít?
Jaké jsou vlastně příznaky této nemoci?
- Problémy s řečí
- Časová a místní dezorientace
- Neschopnost racionálního úsudku
- Problémy s běžnými činnostmi
- Ztráta paměti
- Zakládání věcí na nesprávné místo
- Změny nálad a chování
- Změny osobnosti
- Ztráta vlastní iniciativy
Káva jako záchranný kruh Napadlo by vás vyzkoušet kávu jako onen spásný lék? Nás tedy ne. Ale naštěstí se našli tací, kterým to ‚seplo‘ správně. Zkoušeli kafe na myších, kterým ji nejprve dali bez kofeinu, následně s kofeinem a ve finále čistý kofein. Výsledek testu byl velmi zajímavý.
Lidé s Alzheimerem najdou špičkové služby v novém domově v Pyšelích
Právě klasická káva s kofeinem totiž zajistila tvorbu hormonu pozitivně působícího na stav mozku, čímž byly rapidně redukovány negativní symptomy choroby.
Co onen hormon způsobil?
To je právě to klíčové. Způsobil tvorbu nových neuronů a vznik nových spojení mezi nimi. Vědcům je dnes naprosto jasné, že právě tohoto hormonu mají pacienti trpící Alzheimerovou chorobou velmi málo. Takže dát si občas preventivně kvalitní kávu je bezesporu parádní nápad.
PÁTRÁNÍ po ztracené seniorce! Jak pomáhat lidem s Alzheimerovou chorobou?
Jaká káva je nejlepší?
Vědci se shodli na tom, že nejlepší je překapávaná, jelikož právě ta byla využita v testu. Dokonce jsme se dozvěděli také to, jak často bychom měli kávu pít. Doporučují se čtyři šálky denně s tím, že ten poslední bychom měli vypít okolo 16. hodiny.
Alzheimer útočí na mozkové buňky, nemocí trpí víc a víc seniorů
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, které se projevuje formou ztráty nervových buněk v některých částech mozku. Vlastně se dá nazývat jako nejčastější typ demence. Onemocnění popsal v roce 1906 německý lékař Alois Alzheimer.
Každé tělo je jiné
Je důležité, aby každý, kdo se rozhodne znenadání kávu pít, zachoval zdravý rozum. Každé lidské tělo reaguje na přísun kofeinu naprosto jinak. Klíčové jsou indispozice či sklony jednotlivých osob. Nikdy není dobrým nápadem to přehánět s kávou, když vám způsobí bušení srdce, problémy se spaním nebo podobné trable.
Pokud budete v těle cítít podobné změny, pak je samozřejmě rozumné příděl kávy snížit. Pro všechny ale platí jediné – pít kávu ve staré dobré černé formě. Samozřejmě si můžete chuť doladit nějakou tou kostkou curku nebo mlékem. To na jejím efektu v závislosti na Alzcheimerovu chorobu samozřejmě nebude mít vliv.
Potraviny, které napomáhají bojovat proti Parkinsonově chorobě
Zelený čaj blahodárně ovlivňuje léčbu Parkinsonovy choroby, ale i nemocí, jako je roztroušená skleróza nebo Alzheimer. Foto: Profimedia.cz
Bílé fazole jsou velmi bohaté na levodopu. Levodopa má schopnost zlepšit klinické projevy Parkinsonovy choroby, snižuje třes, zlepšuje kvalitu života a snižuje riziko smrti v důsledku choroby. Využívá se i při samotné léčbě, na počátku reaguje okolo 80 % nemocných na podání levodopy pozitivně, jsou patrné výsledky, po třech až čtyřech letech se pozoruje mírný pokles účinku.
Proto je dobré zahrnout fazole do svého jídelníčku. Pokud jste výraznými odpůrci fazolí, můžete je nahradit mucunou, luštěninou pocházející z Indie, která je bohatá na přírodní levodopu. Je rozšířená zejména v Mexiku, Brazílii a Indii.
Čekanka vyniká vysokým obsahem vlákniny, působí výrazně detoxikačně, zamezuje ukládání nebezpečných těžkých kovů v těle, snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Salátová čekanka obsahuje významné množství kyseliny listové a vitamínu B1. Strava chudá na kyselinu listovou může mít neblahý vliv na rozvoj neurologických příznaků podobných Parkinsonu.
Aby nedošlo k nedostatku kyseliny listové ve vaší stravě, je možné jí doplnit právě čekankou. Čekanka, špenát a tuřín vám pomohou zajistit její dostatečný přísun. Salátovou čekanku můžete smíchat s jiným druhem salátu, zeleninou, mořskými řasami či avokádem a vznikne vám chutné jídlo bohaté na kyselinu listovou a další vitamíny.
Pití jednoho a více hrnků kávy denně snižuje riziko rozvoje Parkinsonovy choroby. Káva obsahuje polyfenoly, zejména kyselinu chlorogenovou, což je silný antioxidant, který chrání buňky lidského těla proti volným radikálům a tím posiluje odolnost nervového systému.
Vliv volných radikálů může způsobit škodlivou reakci, poškození DNA, což způsobuje degenerativní poruchy mozku. Studie zabývající se vlivem kávy a kofeinu na zdraví člověka navíc ukázaly, že káva zlepšuje paměť a právě kofein snižuje riziko Parkinsonovy nemoci.
Kurkuma neboli indický šafrán má blahodárný vliv na funkci mozku. Má výrazné protizánětlivé účinky a blahodárně působí na nervové buňky. Kurkuma podporuje funkci vnitřních orgánů a čistí krev.
Patří mezi přírodní antibiotika s protibakteriálním a protivirovým účinkem, má příznivý vliv na mozkovou činnost, brzdí projevy stárnutí mozku a rozvoj stařecké demence či Parkinsonovy choroby.
Kurkuma zvyšuje aktivitu nervových přenašečů, čímž usnadňuje přenos mezi nervovými buňkami v nervových spojích.
Příznivé účinky zeleného čaje na zdraví jsou známy již odpradávna, přičemž velmi vysoká kvalita čaje a četnost pití tyto účinky výrazně posiluje.
Tajemství úspěchu zeleného čaje tkví v obsahu polyfenolových antioxidantů, které chrání neurony. Mezi další účinné látky patří mimo jiné tzv.
katechiny, které posilují imunitní systém, působí blahodárně na centrální nervovou soustavu a snižují krevní tlak.
Nedávné výzkumy potvrdily, že účinky zeleného čaje jsou skutečně prokazatelné, což znamená, že čím víc zeleného čaje vypijete, tím lépe jste chráněni před těmito problémy. Zelený čaj blahodárně ovlivňuje léčbu Parkinsonovy choroby, ale i nemocí, jako je roztroušená skleróza nebo Alzheimer. Má antibiotický účinek a napomáhá předcházet poruchám paměti.
Pokud sníte jedno červené jablko denně, budete proti Parkinsonově chorobě dobře chráněni. Proč? Za všechno mohou flavonoidy, v tomto případě jsou to antokyany, které mají důležité antioxidační účinky. Tyto sloučeniny pomáhají působit proti poškození buněk nestabilními molekulami kyslíku, nazývanými volné radikály.
Antokyany podporují odolnost cév, brání shlukování krevních destiček, umožňují regeneraci červeného barviva, jsou významným pomocníkem pro zlepšení krevního obrazu. Tyto látky zlepšují přežití a rozlišení nervových buněk. Mezi další ovoce, které obsahuje stejné tělu prospěšné látky, patří například pomeranče, hroznové víno a červené blumy.
Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.
Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.