Jak cvičit plíce a dýchání po prodělání covidu

Jedním z doporučených cviků je i takzvaný tygřík, při kterém se leží na břiše. Foto: Se svolením FN Olomouc / MaVe

Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19. Odborníci z Olomouce proto vytvořili sadu cviků, které vyléčeným pomohou dostat se zpět do formy.  Pravidelné cvičení může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru.  

Koronavirus napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce. 

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova,. 

U většiny pacientů se podle něj daří postižené plíce dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. 

Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.

Experti z Olomouce sestavili pro lidi po infekci covid-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů. 

„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců.

Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc Eliška Sovová. 

Silový trénink radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně třikrát týdně a každý den jej doplnit o třicetiminutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou. Podle ní není nutné čekat měsíce, než se lidé vrátí ke sportu a zdravému pohybu. 

„Těm, jež prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ dodává profesorka Sovová. 

Na vytvoření brožury se podílela i docentka Kateřina Neumannová z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která je přední expertka na plicní rehabilitaci.

Jak cvičit plíce a dýchání po prodělání covidu

Čtěte také:

Covid brzdí odhalení vzácného a smrtelného onemocnění plic

„Vytvořit univerzální brožuru pro pacienty po covid-19 nebylo vůbec lehké, proto chci zdůraznit, že je nutno ke každému pacientovi přistupovat individuálně.

Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se pacient poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ dodává Kateřina Neumannová. 

  • Návod na cvičení najdou pacienti v ordinacích pneumologů po celé České republice.
  • Příklad tří cviků vytvořených odborníky z Fakultní Nemocnice Olomouc:
  • PROTAŽENÍ PRSNÍCH SVALŮ – STŘEDNÍ ČÁST

Výchozí pozice: ležíme na zádech na posteli s pokrčenými nohami na šířku pánve, bederní páteř mírně přitlačíme k podložce, jedna horní končetina je v pozici svícnu (pravý úhel v rameni a lokti), druhá ruka fixuje hrudní kost a ve směru šipky ji táhne do strany. Provedení: nádech směřujeme do oblasti hrudníku. S výdechem se snažíme uvolnit pokrčenou horní končetinu a současně protahujeme sval tahem do strany pomocí ruky, která je na hrudníku. Počet opakování: cvik provádíme 3× na pravou a 3× na levou stranu. 

BRÁNIČNÍ DÝCHÁNÍ VLEŽE NA BŘIŠE – „Tygřík“

Výchozí pozice: ležíme na břiše, pravou horní i dolní končetinu pokrčíme, hlavu otočíme obličejem na stranu pokrčených končetin, levou dolní končetinu necháme nataženou, levá paže je položena na podložce za zády. Provedení: volně tuto pozici prodýcháme, poté stranu vyměníme. Počet opakování: každou stranu prodýcháme asi 2 minuty. 

PRODLOUŽENÝ VÝDECH PŘES SEŠPULENÉ RTY

Výchozí pozice: vzpřímeně se posadíme na židli. Je-li to možné, sedíme na židli bez opory zad. Provedení: nadechujeme se pomalu plynule nosem, nádech nesmí být maximální. Na konci nádechu si na  1 sekundu odpočineme, následuje pomalý plynulý výdech přes sešpulené rty.

Výdech je prodloužený, asi 1,5× delší než nádech, ale také není maximální. Páteř je po celou dobu napřímená, při nádechu nesmí docházet ke zvedání ramen, při výdechu jsou záda napřímená, nesmí docházet ke kulatým zádům. Počet opakování: cvičíme 5–10 opakování, 3× denně.

Lze cvičit vsedě na židli nebo na velkém gymnastickém míči.

Potíže po covidu: "Někdo mi seděl na prsou". Pomohl trénink plic

Když při jedné z vycházek v době vánočních prázdnin roztřásla panem Tomášem zimnice, tušil, že nepůjde o reakci na chladné počasí. Ještě ten den ulehl do postele se zvýšenou teplotou. Přidaly se problémy s dýcháním.

„Hned jsem volal praktickému lékaři, který mě poslal na testy. Ty potvrdily pozitivitu infekce Covid-19,“ vypráví Tomáš.

Přečíst článek ›

K prvním příznakům se přibližně po pěti dnech probíhající nemoci přidala ztráta čichu a následně také chuti – další nejběžnější projevy koronavirové infekce. Největší starost však Tomášovi dělalo zhoršené dýchání.

„Nemohl jsem se pořádně nadechnout. Bylo to, jako by mi někdo pořád seděl na prsou. I když jsem měl nějakou zátěž nebo jen odpočíval, pořád to bylo stejné,“ popisuje svůj zdravotní stav.

Dušnost ho neopustila, ani když se po ukončení neschopenky vrátil zpět k práci dispečera logistické firmy, která mimo jiné zahrnuje i fyzickou manipulaci s nedoručenými zásilkami. Proto navštívil plicní ambulanci, kde zahájili terapii pomocí léků určených k inhalaci, které mu pomáhají zlepšit dýchání.

Jak pan Tomáš přiznává, zhoršený zdravotní stav ho zároveň donutil zamyslet se nad vlastní fyzickou kondicí.

„Dřív jsem hrával fotbal nebo tenis a chodil jsem často plavat. Poslední dobou jsem ale sport zanedbával. Když jsem se chtěl k tenisu vrátit, skončilo to natrženou achilovkou. Chybějící fyzická aktivita se bohužel odrazila na mojí hmotnosti. Postupně jsem se přesunul do kolonky – obézní. Objednal jsem se proto na fyzioterapii do Fakultní nemocnice Olomouc,“ dodává Tomáš.

Přečíst článek ›

Dvacet minut denně

Od fyzioterapie očekával, že mu pomůže zlepšit fyzickou kondici a zhubnout nadbytečná kila. Místo pocení na rotopedu mu však specialisté doporučili dechová cvičení.

„Vysvětlili mi, že kvůli dýchacím potížím, které mě provázely v průběhu infekce Covid-19 i po ní, musíme začít zvolna a postarat se především o plíce. Mám teď sadu šesti dechových cvičení, které si opakuji každý den. Zabere mi to asi dvacet minut,“ popisuje Tomáš.

Techniky, které se věnují tréninku správného dýchání, mají za úkol zvýšit sílu dýchacích svalů a odvrátit nebezpečí plicní fibrózy, která se u pacientů po prodělané infekci Covid-19 může později objevit.

„Po měsíci cvičení se mi konečně opět lépe dýchá. Ještě mě čeká jedna kontrola na plicním oddělení a pak už bychom se v rámci fyzioterapie měli pustit do cvičení s větší zátěží,“ uzavírá Tomáš.

Přečíst článek ›

Hýbat se, posílit plíce a na vzduch

Sérii cviků pro postcovidové pacienty vytvořila Fakultní nemocnice Olomouc ve spolupráci s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Vydaná příručka zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit.

Pravidelné cvičení totiž může podle odborníků zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z koronaviru.

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova.

Návod na cviky pro pacienty po Covid-19

U většiny pacientů se podle něj daří postižené plíce dobře léčit. „Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale.

Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo Covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.

Těm, kteří prodělali Covid-19 s mírným průběhem nebo bez příznaků, doporučují olomoučtí odborníci začít s cvičením 14 dní po nemoci.

K dechovému cvičení je podle nich vhodné připojit i kondiční procházky a postupně také silový trénink. Ten radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně třikrát týdně a každý den jej doplnit o 30minutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou.

Budete mít zájem:  Ňadra v historii: Křehké ženy v korzetu

„Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců. Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ zdůrazňuje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc Eliška Sovová.

Prodělali jste covid? Nechte si otestovat plíce i srdce, můžou zůstat následky

„Podle nedávno zveřejněné studie z Německa, která zkoumala změny na srdci u pacientů s covid-19 s pomocí magnetické rezonance, se tyto změny ukázaly až v 78 procentech případů.

Přečíst článek ›

Data z Číny a dalších zemí se liší a kolísají mezi 20 a 60 procenty,“ říká Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejenže koronavirus zatíží celý organismus jedince, tedy i jeho srdce, ale je na něm zákeřné to, že poškozuje tkáně také napřímo. „Říká se, že kardiaci umírají nikoli na koronavirus, ale s koronavirem. Současná data ukazující časté přímé poškození srdce to ale hodně zpochybňují,“ popisuje Linhart a upozorňuje pacienty s onemocněním srdce, aby nevynechávali léčbu a pravidelné kontroly.

Kardiologové nejsou jediní, kdo varuje před trvalými následky koronavirového onemocnění. Například ve fakultní nemocnici Hradec Králové systematicky sledují pacienty, kteří ho prodělali. „Téměř polovina ještě tři měsíce po prodělané infekci udává přítomnost respiračních příznaků, nejčastěji horšího dýchání, kašle a únavy.

Přečíst článek ›

Kromě toho má 28 procent z nich má po třech měsících stále porušený čich a devět procent chuť,“ popisuje dosavadní výsledky Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice. U rekonvalescentů se podle něj ale projevují i další obtíže. Například bolesti na hrudníku či zbytkové postižení plicní tkáně.

Prevence následků

Podle pneumologů, tedy specialistů na plicní choroby, by si měli pacienti, kteří prodělali covidovou infekci nechat zkontrolovat plíce u specialistů.

„Sledujeme je ambulantně, abychom případně včas zachytili případné trvalejší následky.

Navíc jsme schopni rozeznat a pečovat i o jiné plicní nemoci, na které se kvůli koronaviru zapomíná,“ říká šéfka České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.

Přečíst článek ›

Čeští lékaři nejsou jediní, kteří před možnými dlouhodobými následky covidu varují. Vedle již zmíněné německé studie o přetrvávajících problémech vyléčených pacientů mluví i Italové z Bergama.

Alespoň podle reportáže amerického listu Washington Post. Polovina těch, kteří byli prohlášeni za zdravé, se vyléčena necítí. A jedná se i o jiné obtíže než s plícemi.

Trpí i ztrátami paměti či nespavostí.

Jak zatočit se zdravotními následky covidu?

„Celá naše rodina prodělala COVID-19, ostatním bylo brzy dobře, ale já měl vysokou horečku, byl jsem extrémně unavený, letargický, ztratil jsem chuť a čich. Návrat k jakž takž normálu mi trval 8 týdnů a i nyní se stále cítím unavený až tak, že si musím jít přes den lehnout.

Nejhorší byla přetrvávající dušnost, pořádně jsem se nemohl nadechnout, a to i při běžném pohybu po bytě, neustále mě bolela hlava a ani čich a chuť se nevrátily. Trpěl jsem velkou únavou, přidaly se i záchvaty úzkosti a deprese.

Nyní, po 12 týdnech, už trochu cvičím, zvládnu procházku venku a celkově se cítím mnohem lépe,“ popsal svoji zkušenost s covidem čtyřicetiletý pacient, který v minulosti netrpěl žádnými zdravotními obtížemi.

Přestože se většina pacientů uzdraví spontánně, podle některých studií se ke stavu před covidem za 14 až 21 dní od provedeného testu vrátí pouze 65 % nemocných. Přibližně 10 % pacientů potrápí nemoc COVID-19 i déle než tři týdny, u menšího procenta pacientů pak uzdravení trvá v řádu měsíců.

Velmi častým příznakem je přetrvávající únava a slabost, jež můžeme přičíst jak plicním, tak srdečním následkům, ale také chronickému únavovému syndromu. Mezi další dlouhodobé příznaky patří kašel, zvýšená teplota, ztráta čichu a chuti – mohou mizet a zase se objevovat.

Další problémy zahrnují dušnost, bolest na hrudi, bolesti svalů a svalovou slabost, neurokognitivní obtíže jako bolesti hlavy, závratě, poruchy rovnováhy, zmatenost, neschopnost se soustředit, gastrointestinální potíže, vyrážky, takzvané covidové prsty, poruchy metabolismu, např.

zhoršení diabetu, tromboembolické onemocnění, deprese, úzkosti a další psychické obtíže.

Příznaky se navíc mohou vracet ve vlnách, některé dny je člověku lépe, jindy hůře. Určitě je vhodné celou situaci konzultovat se svým praktickým lékařem, který vás může odeslat na specializované vyšetření. Ke specialistovi se se svými problémy ale můžete objednat i sami.

K vyšetření specialistou by měli být vždy odesláni pacienti, kteří vykazují plicní, kardiologické, neurologické či psychiatrické symptomy, jež jsou nové, přetrvávající nebo se zhoršují. Mnoho lidí však nebylo na covid testováno, a tudíž není jasné, zda jde o následky covidu, či nikoli.

I proto je důležité se daným příznakům věnovat a pacienta případně odeslat na další vyšetření.

Stále samozřejmě bohužel platí, že řada lidí návštěvu u lékaře odsouvá. To přitom může být zcela kontraproduktivní.

„Hodně pacientů odkládá návštěvu z důvodu strachu z nákazy, většinou se jejich zdravotní obtíže ale zhorší natolik, že následná léčba trvá podstatně déle, než by bylo nutné, kdyby přišli včas.

Naše ordinace jsou přitom pravidelně dezinfikovány a při objednání na konkrétní čas je riziko nákazy minimální,“ komentuje kožní specialista Polikliniky Prahy 7 MUDr. Ondřej Šeda.

Dobrá zpráva je, že ačkoli následky covidu mohou přetrvávat i měsíce, většinou postupně odezní.

U pacientů, kteří sice nebyli hospitalizováni, ale měli těžší průběh, se doporučuje delší sledování praktickým lékařem, rentgen plic po 12 týdnech od propuknutí nemoci, pravidelné měření saturace kyslíkem (pomocí pulzního oxymetru) a v případě vážnějších či déletrvajících příznaků léčba v plicní ambulanci. Specializovaná plicní rehabilitace není většinou nutná, ale cílená dechová cvičení doprovázená postupným zvyšováním zátěže a aktivity mohou pomoci rychlejšímu uzdravení. Důležitý je samozřejmě i pohyb, ale rozhodně není dobré mít na sebe příliš vysoké nároky a naložit si spoustu cvičení – to totiž může vést k ještě větší únavě a zhoršení problémů s dýcháním. Pokud se vracíte do práce, možná se budete potřebovat se zaměstnavatelem dohodnout na postupném návratu.

U starších osob může mít onemocnění i vážnější následky. Může to být způsobeno přidruženými chronickými onemocněními, která bývají spojena s vyšším věkem, větší křehkostí a mnohdy také sociální izolací. Senioři jsou rovněž ve větší míře ohroženi úbytkem svalové hmoty a pohyblivosti tzv. sarkopenií, dále podvýživou, depresí, chronickou bolestí či deliriem.

Níže jsme pro vás připravili několik rad a tipů, jak následky covidu zvládnout. Podrobnější informace od jednotlivých specialistů a návody ke cvičení naleznete v lednu na www.poliklinikaprahy7.cz v sekci informace pro pacienty.

  • Kdy byste měli vyhledat radu lékaře?
  • • přetrvávající či horšící se dušnost či kašel
  • • saturace kyslíkem v krvi nižší než 96 % (pulzní oxymetr pro domácí použití je možné zakoupit za cca 350 Kč, ale měl by ho mít i váš praktický lékař)
  • • bolesti na hrudi neznámého původu
  • • přetrvávající svalová slabost, bolesti svalů, brnění končetin
  • • nově vzniklá zmatenost, závratě, poruchy rovnováhy
  • • záchvaty paniky či přetrvávající úzkost, strach či deprese

Výše uvedené příznaky nejsou specifické pro COVID–19. Pokud některé z nich vzniknou náhle (zvláště bolest na hrudi, bolesti hlavy, porucha vědomí, řeči, zraku či hybnosti končetin), je nutné ihned volat tel.: 155 pro podezření na infarkt či cévní mozkovou příhodu. Rozhodně tedy nečekat, až se obtíže zhorší nebo odezní.

Co pro vás může udělat váš praktický lékař? Volejte svého praktického lékaře hned, jakmile onemocníte respiračním onemocněním, lékař vás odešle na testy a navrhne symptomatickou léčbu, dále může sledovat vývoj vašeho zdravotního stavu.

Pokud příznaky přetrvávají delší dobu, lékař vás opět vyšetří a navrhne individuální léčebný postup, změří vám krevní tlak nebo míru dušnosti pomocí pulzního oxymetru či vás odešle na krevní testy, RTG, EKG anebo k jinému specialistovi dle individuálních obtíží a nasadí symptomatickou léčbu.

Může také vypsat žádanku na fyzioterapii či ošetřovatelskou péči poskytovanou agenturou domácí zdravotní péče.

Techniky pro zlepšení dechových funkcí Častým dlouhodobějším příznakem covidu může být přetrvávající kašel a dechová nedostatečnost – dušnost.

Pro kontrolu, kolik kyslíku je obsaženo v krvi (ukazatel dušnosti), je možné využít domácí oxymetr, který je možné zakoupit za cca 350 Kč.

Pokud množství kyslíku opakovaně klesne pod 96 % nebo pokud trpíte neustupujícím kašlem, měli byste konzultovat svého praktického lékaře, který vás taktéž může změřit pomocí pulzního oxymetru, či se objednat na plicní ambulanci.

Vyzkoušet můžete i následující cvičení na podporu dechových funkcí: posaďte se do polohy s oporou a pomalu provádějte nádech nosem a výdech ústy, přičemž uvolněte hrudník a ramena, což vám umožní dýchání až do břicha. Výdech by měl být 2x delší než nádech.

Budete mít zájem:  Firma pěstuje již třetí druh nehnědnoucích jablek

Toto cvičení lze provádět opakovaně v průběhu dne, v 5–10minutových dávkách nebo i déle, je-li to užitečné. Další praktické cvičení na podporu dechových funkcí a posílení svalů najdete od ledna na webu Polikliniky Prahy 7.

Jiné dýchací techniky jako brániční dýchání, pomalé hluboké dýchání, dýchání našpulenými rty nebo techniky jógy vyžadují odbornou radu.

Praktický lékař či jiný specialista vám může také předepsat fyzioterapii na posílení dechových funkcí nebo obnovu svalové síly, které vám rádi poskytnou pracovníci Oddělení rehabilitace Polikliniky Prahy 7.

Únava a postupný návrat k aktivitě Pokud trpíte zvýšenou únavou anebo ochablými svaly a svalovou slabostí, je vhodné si aktivitu dávkovat a zvyšovat zátěž velmi pomalu, což vám pomůže šetřit energii a postupně zvyšovat výkonnost.

Pro udržení svalových funkcí je důležité zařazovat pohybové aktivity, ty by ale měly opět začínat pomalu, třeba jen protažením svalů a chůzí po bytě. Zátěž i rozsah zvyšujte jen postupně, jinak se totiž vaše únava může ještě zhoršit a uzdravení bude trvat déle.

Obecně vám pomůže pravidlo 3P (Pozvolné tempo, Plánování, Priority).

Pozvolné tempo Provádějte úkon pouze do doby, kdy se začnete cítit unavení, a nikoli až do vyčerpání. Například vyjděte 5 schodů a pak si 30 sekund odpočiňte. Pokud totiž vyjdete najednou celé patro, budete muset nahoře odpočívat 10 minut a druhý den budete o to víc unavení.

Tipy

  • Rozdělte činnosti na menší úkony po celý den
  • Během aktivity si odpočiňte, je to klíč k dobití energie
  • Mezi náročnějšími aktivitami si naplánujte alespoň 30 minut odpočinku

Plánujte

Úkony, které potřebujete udělat, si zkuste rozdělit do menších částí a naplánovat do více dní v týdnu, zvláště pokud vám dané činnosti zhoršují dušnost nebo vás unavují. Náročnější aktivity, jako nakupování, pochůzky, praní prádla, si rozplánujte na různé dny a vždy je prokládejte dnem volna.

Tipy

Požádejte o pomoc rodinu či přátele. Osamělí lidé mohou využít i pečovatelskou službu či se spojit s dobrovolníky ze sousedských spolků Prahy 7. 

Pokud trpíte svalovou slabostí, můžete využít celou řadu pomůcek, které vám usnadní běžné činnosti (speciálně upravené nádobí, mycí potřeby apod.). Více vám poradí váš rehabilitační pracovník nebo se můžete obrátit na poradnu ergoterapie či půjčovnu kompenzačních pomůcek na Poliklinice Prahy 7.

Senioři, kteří nejsou schopni docházet na rehabilitaci ambulantně, mohou využít základní rehabilitační cvičení se sestrou z agentury domácí péče. Poukaz na tuto službu vám předepíše váš praktický lékař či jiný specialista.

Stanovte si priority

Některé každodenní činnosti jsou nutné, ale jiné nikoli. Položte si následující otázky a zjistěte, které z vašich úkolů jsou nezbytné:

Co musím udělat dnes? Co chci dnes dělat? Co lze odložit na další den? Čím mohu pověřit někoho jiného?

Tipy

  • V průběhu provádění úkonu plynule dýchejte, nezadržujte dech.
  • Snažte se pokud možno vyhnout tahání, zvedání, ohýbání, natahování a kroucení.
  • Těžší věci namísto zvedání posouvejte.
  • Ohýbejte se pokrčením kolen, ne až od pasu.

Obtíže v oblasti duševního zdraví Někteří z pacientů si stěžují na dlouhodobější obtíže, jako jsou úzkosti, záchvaty paniky, osamělost či ztráta životního smyslu, beznaděj až deprese. Hůře se mohou cítit lidé, kteří o někoho pečují, a mají tak dvojí zátěž.

Dobré je o svých pocitech mluvit s přáteli či rodinou, vyhledávat sociální kontakty místo izolace, dobře o sebe pečovat a trochu se i rozmazlovat – třeba kvalitním jídlem či rituály, které vám dělají dobře.

Pokud máte potřebu sdílet svoji aktuální situaci nebo se vaše psychika nelepší, je vhodné vyhledat odbornou pomoc.

Navštivte odborníka V případě dalších přetrvávajících obtíží můžete kontaktovat specialisty z Polikliniky Prahy 7, Františka Křížka 22 (vstup z ulice Milady Horákové).

Obvykle je doporučována žádanka od praktického lékaře, ale ke specialistovi s výjimkou fyzioterapie a domácí zdravotní péče se můžete objednat i bez žádanky.

Na všechna vyšetření je ale nutné se objednat předem.

Psychické obtíže úzkost, záchvaty paniky, deprese, klinická psycholožka PhDr. Alexandra Machková, 270 005 566, [email protected], úterý 15.30–16.30 a středa 7–8 jsou hodiny vyhrazené pro telefonické konzultace či pacienty, kteří se cítí v krizi

  1. Neurologické obtíže nepřestávající bolesti hlavy a svalů, poruchy rovnováhy, soustředění, závratě či zmatenost: neurologie, MUDr. Helena Dvořáková, 270 005 640
  2. Problémy s dýcháním plicní oddělení, MUDr. Věra Pacovská, 270 005 639
  3. Ztráta čichu/chuti trvající déle než 1 měsíc oddělení ORL, 270 005 636
  4. Vyrážky, ekzémy, „covidové prsty“ kožní oddělení, MUDr. Ondřej Šeda, 270 005 648
  5. Bolesti na hrudi či jiné nespecifické kardiologické či interní obtíže, zejména pokud se již léčíte na kardiologii kardiologie/interna, MUDr. Hussam Sibai, 270 005 633
  6. Zhoršená kontrola diabetu či jiné nespecifické interní obtíže diabetologie/interna, MUDr. Martina Jakoubková, 270 005 631
  7. Problémy se svalovou slabostí, omezená pohyblivost v důsledku neaktivity, potíže s dýcháním (na fyzioterapii nutná žádanka od lékaře) oddělení rehabilitace, Dukelských hrdinů 1, 233 372 970
  8. Pomoc na dosah
  9. Pokud jste se v důsledku situace spojené s onemocněním COVID-19 dostali do obtíží, můžete využít poradny ve foyer Polikliniky Prahy 7.
  10. Poradna pro seniory, půjčovna kompenzačních pomůcek po a st 8–12, 777 482 466
  11. Poradna pro pečující po 13–15, po–pá 9–17 dostupné
  12. na 730 195 346

Jak rozdýchat plíce po COVID-19: Návod k cvičení a rehabilitaci

Únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonost jsou nejčastější pozůstatky prodělané infekce covid-19. Odborníci z Fakultní nemocnice Olomouc proto vytvořili sadu cviků pro pacienty vyléčené z covidu-19, které jim pomohou dostat se zpět do formy.

Vydali návod na cvičení, který zahrnuje nácvik správného dýchání, silový trénink a doporučení vytrvalostních aktivit.

Pravidelné cvičení totiž může podle expertů zabránit plicní fibróze a pozánětlivému ztuhnutí plic, které jsou vážnými komplikacemi u pacientů vyléčených z infekce covid-19.

Lékaři radí zejména pacientům s mírným průběhem nemoci vrátit se k pohybovým aktivitám co nejdříve – k dechovému cvičení je podle nich vhodné připojit i kondiční procházky a postupně také silový trénink.

Koronavirus napadá horní cesty dýchací. Pokud imunitní systém včas nezasáhne, postupuje dál do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce.

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u 4 % nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ vysvětluje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D.

Zároveň však dodává, že u většiny pacientů se postižené plíce daří dobře léčit.

„Problém nastává ve chvíli, kdy se na plicích začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne,“ popisuje primář Sova příčiny plicní fibrózy, která plíce poškozuje trvale. Z tohoto důvodu doporučuje všem, kdo covid-19 prodělali, začít se co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.

Experti z Olomouce sestavili pro lidi po infekci covid-19 sadu univerzálních cviků, které jsou zaměřené na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému dochází k lepšímu okysličení organismu, zvýšení rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů.

„Dýchání má vliv na celý náš organismus. Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců.

Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace z FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D.

Silový trénink radí lidem po koronaviru absolvovat minimálně 3× týdně a každý den jej doplnit o 30minutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitou. Podle ní není nutné čekat měsíce, než se lidé vrátí ke sportu a zdravému pohybu.

„Těm, jež prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit 14 dní po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo.

Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ dodává prof. Sovová.

Na vytvoření brožury se podílela i doc. Mgr. Kateřina Neumannová, Ph.D., z Katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, která je přední expertka na plicní rehabilitaci.

„Vytvořit univerzální brožuru pro pacienty po covid-19 nebylo vůbec lehké, proto chci zdůraznit, že je nutno ke každému pacientovi přistupovat individuálně.

Při nejasnostech, jak má pacient cvičení a pohybové aktivity provádět, jaká cvičení a jaké pohybové aktivity jsou pro něj vhodné, je nezbytné, aby se pacient poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ dodává doc. Kateřina Neumannová.

Potíže s dechem vyřešilo cvičení

Když při jedné z pravidelných vycházek v době vánočních prázdnin roztřásla Tomáše (45) zimnice, tušil, že nepůjde jen o důsledek chladného počasí. Ještě ten den ulehl do postele se zvýšenou teplotou a myšlenkou, že letošní Silvestr pro něj bude mimořádně poklidný.

Budete mít zájem:  Jizva po císařském řezu a péče o ní

„K teplotě se rovnou přidaly problémy s dýcháním. Hned jsem proto volal svému praktickému lékaři, který mě poslal na testy. Ty potvrdily pozitivitu infekce covid-19,“ vypráví Tomáš.

K prvním příznakům se přibližně po pěti dnech probíhající nemoci přidala ztráta čichu a následně také chuti. Největší starost však Tomášovi dělalo zhoršené dýchání. „Nemohl jsem se pořádně nadechnout. Bylo to, jako by mi někdo pořád seděl na prsou.

I když jsem měl nějakou zátěž nebo jen odpočíval, pořád to bylo stejné,“ popisuje svůj zdravotní stav.

Dušnost ho neopustila, ani když se po ukončení neschopenky vrátil zpět k práci dispečera logistické firmy, která mimo jiné zahrnuje i fyzickou manipulaci s nedoručenými zásilkami. Navštívil proto plicní ambulanci, kde zahájili terapii s pomocí léků určených k inhalaci, které mu pomáhají zlepšit dýchání. Zhoršený zdravotní stav ho zároveň donutil zamyslet se nad vlastní fyzickou kondicí.

„Dřív jsem hrával fotbal nebo tenis a chodil jsem často plavat. Poslední dobou jsem ale sport zanedbával. Když jsem se chtěl k tenisu vrátit, skončilo to natrženou achilovkou. Chybějící fyzická aktivita se bohužel odrazila na mojí hmotnosti. Postupně jsem se přesunul do kolonky – obézní. Objednal jsem se proto na fyzioterapii do Fakultní nemocnice v Olomouci,“ dodává Tomáš.

Od fyzioterapie očekával, že mu pomůže zlepšit fyzickou kondici a zhubnout nadbytečná kila. Místo pocení na rotopedu mu však doporučili dechová cvičení.

„Vysvětlili mi, že kvůli dýchacím potížím, které mě provázely v průběhu infekce covid-19 i po ní, musíme začít zvolna a postarat se především o plíce.

Mám teď sadu šesti dechových cvičení, které si opakuji každý den. Zabere mi to asi 20 minut,“ vysvětluje Tomáš.

Techniky, které se věnují tréninku správného dýchání, mají za úkol zvýšit sílu dýchacích svalů a odvrátit nebezpečí plicní fibrózy, která se u pacientů po prodělané infekci covid-19 může později objevit.

Lékaři proto radí zejména pacientům s mírným průběhem nemoci vrátit se k pohybovým aktivitám co nejdříve. K dechovému cvičení je podle nich vhodné připojit i kondiční procházky a postupně také silový trénink.

„Po měsíci cvičení se mi konečně opět lépe dýchá. Ještě mě čeká jedna kontrola na plicním oddělení a pak už bychom se v rámci fyzioterapie měli pustit do cvičení s větší zátěží,“ uzavírá Tomáš.

Dopady prodělání nemoci COVID-19 na zdraví

Při velmi těžkém průběhu jsou nejčastěji postiženy plíce rozsáhlou oboustrannou pneumonií, která může být komplikována výskytem syndromu akutní dechové tísně (tzv.

plicním otokem), postižením srdečního svalu, arytmiemi, poruchou srážení krve, případně sekundární infekcí plic.

Kromě toho v následující fázi onemocnění může docházet k rozvoji dalších orgánových komplikací a pozdních následků (nově nazývaných post-COVID syndrom či long-COVID).

U větší části pacientů, kteří nemoc COVID-19 prodělali v domácím prostředí, se neobjevují žádné dlouhodobé následky. Nicméně u některých osob jsou popisovány dlouhodobé projevy postižení plicního parenchymu, dolních dýchacích cest, plicních cév, srdce a dalších orgánů.

Pacienti po prodělání onemocnění COVID-19 nejčastěji uvádějí únavu, dechové obtíže (dušnost případně vnímání blíže nespecifikovatelného dechového diskomfortu), kašel, bolesti na hrudi, malátnost, mravenčení končetin, poruchy zažívání, úzkost, depresi a další řadu příznaků, které mohou trvat i několik měsíců.

Pomůže cvičení, plicní rehabilitace a porada s odborníkem

  • Pokud tedy po prodělání nemoci COVID-19 vnímáte, že vaše tělo „nefunguje“ tak, jak jste byli dříve zvyklí, cítíte se unaveni, během běžných denních i pohybových aktivit cítíte, že se při nich zadýcháváte (máte pocit krátkého dechu, pocit, že nestačíte s dechem, že vám nejde zhluboka nadechnout, vydechnout), nevydržíte je vykonávat tak dlouho, jak jste je před nemocí prováděli, cítíte se při nich nebo po jejich provádění unavení, tak je vhodné váš stav konzultovat s vaším ošetřujícím lékařem.
  • Ošetřující lékař vám v rámci komplexního řešení vašich obtíží může indikovat také ambulantní plicní rehabilitaci, která nejčastěji zahrnuje vstupní a výstupní vyšetření, edukaci, pohybovou léčbu, techniky respirační fyzioterapie a další fyzioterapeutické postupy, které jsou zvoleny podle všech vašich obtíží včetně zahrnutí léčby i jiných onemocnění, pokud se s nějakým dalším onemocněním léčíte.
  • Na programu plicní rehabilitace se budete společně podílet s vaším fyzioterapeutem, který vás postupně naučí všechny důležité cviky a nastaví vám pohybový trénink tak, aby léčba byla pro vás co nejvíce přínosná.

Zpočátku poradí fyzioterapeut

Je důležité si uvědomit, že bude nutné naučenou „autosestavu“ cviků a pohybový trénink provádět pravidelně i v rámci domácího cvičebního programu, aby benefity z této léčby byly co největší. Po ukončení ambulantní rehabilitační léčby a zhodnocení jejího efektu vám fyzioterapeut nastaví i následný domácí program plicní rehabilitace, ve kterém již budete pokračovat zcela samostatně.

Je také důležité se postupně navrátit k pohybovým aktivitám, které jste před onemocněním vykonávali.

Nicméně rychlost návratu k pohybovým aktivitám bude rozdílná u pacientů, kteří měli asymptomatický případně lehký průběh, v porovnání s lidmi, u kterých byl průběh nemoci těžký (viz tabulka níže).

Prováděním pravidelné pohybové aktivity ve spojení s úpravou jídelníčku a vhodnou délkou spánku můžete ovlivnit i nejčastější rizikový faktor pro těžký průběh COVID-19 – nadváhu a obezitu.

Pohybová aktivita dle tíže průběhu nemoci

Asymptomatický (neboli bezpříznakový) pacient Začít s pohybovou aktivitou nízké až střední intenzity za týden po ukončení izolace.
Oligosymptomatický (s méně výraznými projevy) pacient s lehkým průběhem a bez nutnosti hospitalizace Začít s pohybovou aktivitou nízké až střední intenzity přibližně dva týdny po ukončení izolace.
Symptomatický pacient vyžadující hospitalizaci bez nutnosti pobytu na JIP Začít s pohybovou aktivitou nízké až střední intenzity dle doporučení lékaře nebo fyzioterapeuta. V 6. až 8. týdnu od diagnózy COVID-19 je vhodné provést zhodnocení plicních a srdečních funkcí.
Symptomatický pacient vyžadující ventilační podporu (umělou plicní ventilaci) Přísně individuální zhodnocení plicních, srdečních a dalších funkcí a individuální nastavení pohybové aktivity lékařem nebo fyzioterapeutem.

Viz též: Z plicní rehabilitace neprofitují jen pneumologičtí pacienti

Lékaři sestavili cviky pro tělo oslabené covidem, hlavní je posílení plic

Podle zkušeností lékařů jsou únava, vyčerpání, dušnost a celkově snížená výkonnost nejčastějšími následky prodělání nákazy koronavirem. Pokud se s ním navíc imunitní systém nedokáže dobře vypořádat, postupuje do plic, kde může vyvolat virový zánět. V takovém případě trvá léčba déle a pacienti mohou mít dýchací obtíže i po odeznění infekce.

„U řady pacientů sledujeme po prodělané infekci změny na plicích. Častěji se jedná o starší lidi, u nichž měla infekce horší průběh. Asi u čtyř procent nemocných, kteří u nás podstoupili podrobné vyšetření kvůli přetrvávajícím postcovidovým problémům, pozorujeme výrazné snížení plicních funkcí,“ popsal primář kliniky plicních nemocí a tuberkulózy olomoucké fakultní nemocnice Milan Sova.

U většiny pacientů se postižené plíce daří dobře léčit, problém nastává ve chvíli, kdy se na nich začnou vytvářet drobné jizvy a jemná plicní tkáň tuhne.

To vede ke vzniku plicní fibrózy, která plíce trvale poškozuje. Lidé by se proto po vyléčení měli začít co nejdříve hýbat, posílit plíce správným dýcháním a vyrazit na čerstvý vzduch.

Při cvičení je třeba poslouchat své tělo

Pomoci jim má také nová příručka s univerzálními cviky zaměřenými na posilování svalů končetin, středu těla, ale také na brániční dýchání, díky kterému dochází k lepšímu okysličení organismu, zlepšenému rozvíjení hrudníku a posílení dýchacích svalů.

„Hodně lidí má špatný dechový vzor a nedýchají správně, což může v důsledku zhoršovat tělesný výkon, a to nejen u sportovců. Zároveň platí, že ke správnému dýchání nestačí posilovat pouze plíce, je třeba zaměřit se i na další části našeho těla,“ shrnula přednostka kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace Eliška Sovová.

Ta radí lidem po prodělaném koronaviru absolvovat silový trénink minimálně třikrát týdně a každý den jej doplnit o třicetiminutovou svižnou procházku nebo jinou vytrvalostní aktivitu. Podle ní není nutné čekat měsíce, než se lidé vrátí ke sportu a zdravému pohybu.

„Těm, jež prodělali covid-19 pouze s mírným průběhem nebo dokonce bez příznaků, doporučujeme začít cvičit dva týdny po nemoci. Důležité přitom je vnímat své tělo. Nadměrné pocení, velkou únavu nebo dušnost bychom měli brát jako signály ke zpomalení nebo doplnění dalších vyšetření v odborných postcovidových poradnách,“ podotkla Sovová.

„Ke každému je nutné přistupovat individuálně. Při nejasnostech, jaká cvičení a pohybové aktivity jsou pro pacienta vhodné, či jak je má provádět, je nezbytné, aby se poradil se svým ošetřujícím lékařem nebo přímo s fyzioterapeutem,“ doplnila expertka na plicní rehabilitaci Kateřina Neumannová z katedry fyzioterapie olomoucké fakulty tělesné kultury.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector