Léčba ischemické choroby srdeční je dlouhodobá a jejím cílem je předejít dalšímu rozvoji aterosklerózy a následně i ischémie myokardu. Zahrnuje úpravy životosprávy, léčbu medikamenty, v některých případech i mechanické úpravy věnčitých tepen – tedy angioplastiku nebo srdeční bypass.
Jak se projevuje ischemická choroba srdeční?
Projevuje se jako tlak, pálení, řezání, těžkost, je cítit často přímo za hrudní kostí a může se šířit do levého ramena a ruky, do krku, zad. Někdy se projevuje jako např. pálení žáhy a může dojít k přehlédnutí onemocnění. Naopak jindy onemocnění trávicího ústrojí a jiných může imitovat ICHS.
Jak poznat ischemii?
Hlavním příznakem chronické ischemické choroby srdeční je angina pectoris. Jde o tlak, pálení, řezání, těžkost na hrudi v trvání jen několika minut po fyzické námaze. Tyto příznaky obvykle mizí po podání nitroglycerinu. Pokud neodezní po opakovaném podání, měl by pacient urychleně vyhledat lékaře.
Co to je ischemická choroba?
Pod pojmem ischemické choroby srdeční (ICHS) si můžeme představit nedokrevnost srdce. V podstatě jde o stav, kdy srdce (velmi výkonný orgán, fungující zjednodušeně jako čerpadlo) nemůže přes arteriosklerózou zúžené věnčité tepny dostávat dost krve.
Jak vzniká ischemie?
Ischemii způsobuje především nedostatek kyslíku (hypoxie), následně pak nedostatek živin, což vede k nahromadění škodlivých látek (odpadních produktů). Ucpání tepny, která do tkáně nebo do orgánu přivádí kyslík a živiny, může probíhat několika druhy: spasmus – dočasné ucpání tepny.
Jak poznat ucpané tepny?
Při námaze nejčastěji v chůzi vzniká prudká bolest postižené končetiny, která nemocného donutí kulhat nebo se zastavit. Po odpočinku může nemocný pokračovat v chůzi. Ve třetí fázi je už bolest trvalá, objevuje se přes den a v noci budí nemocného ze spánku.
Jak se projevuje angina pectoris?
Angina pectoris se projevuje v typické formě tlakovou až svíravou bolestí za hrudní kostí, která často vyzařuje do spodní čelisti, levého ramene nebo až na vnitřní stranu levé paže. Méně často bolest vyzařuje do nadbřišku. Potíže se charakteristicky objevují při tělesné zátěži, zejména v chladu.
Co je to ischemická bolest?
Příčinou bolesti je snížený přítok okysličené krve k pracujícím svalům, který nestačí krýt jejich zvýšenou potřebu kyslíku. Přestane-li sval pracovat, zmenší se jeho metabolismus a bolest ustoupí. Je to podobné jako bolest na hrudi při ischemické chorobě srdce (angina pectoris).
Jak zjistit kornatění tepen?
Příznaky aterosklerózy
- bledost.
- bolest na hrudi.
- úzkost.
- pocení
- ochrnutí
- dušnost.
- poruchy řeči.
- slepota.
Co je ischemie mozku?
Ischemie mozku (také mozková či cerebrální ischemie) je porucha prokrvení mozku, kvůli tomu má orgán nedostatek kyslíku a postupně odumírá. Děje se tak nejčastěji při ucpání tepny vedoucí právě k mozku.
Co to je infarkt?
Infarkt myokardu (IM) je jedním z projevů ischemické choroby srdeční. Jedná se o ischemické ložiskové odumření části srdečního svalu, které vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení v povodí levé nebo pravé věnčité tepny. Ve většině případů se jedná o uzávěr způsobený krevní sraženinou právě v místě zúžené věnčité tepny.
Co je to akutní ischemie?
Akutní končetinová ischemie je závažné onemocnění, které je zatížené vysokou morbiditou i mortalitou. Její výskyt je odhadován na 150 případů na 1 milion obyvatel za rok. Je definována jako náhle vzniklý stav ohrožující životnost končetiny způsobený kritickým poklesem krevního toku a perfuze tkání.
Co je příčinou mrtvice?
Mezi nejčastější mechanismy, jež stojí za vznikem mozkové mrtvice, patří: mozková trombóza, embolie a krvácení do mozku. Téměř v polovině případů je na vině trombóza, tedy ucpání trombem usazeným na stěně mozkové tepny. Následkem je stejně jako u embolie přerušení zásobování části mozku krví.
Co je to Venostáza?
Venostáza je městnání krve v rozšířených žilách a vlásečnicích, které provází srdeční selhání. Tkáně překrvené žilní krví trpí hypoxií. Mezi hlavní klinické příznaky patří hepatomegalie a zvýšená náplň krčních žil.
Čím je vyživováno srdce?
Srdeční svalovina (myokard) je vyživována věnčitými tepnami (pravá a levá) což jsou první tepny odstupující ze srdečnice. Vnitřek srdečních dutin vystýlá jednovrstevná buněčná pokrývka – endotel, na povrchu je vazivově tuková tkáň, přes kterou srdce obepíná dvojvrstevný osrdečník (perikard).