Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
|
Já jsem dodnes nevěděl že kůň je jedovatý…… |
|
O to ale přece vůbec nejde. |
|
Možná by stálo za to zkontrolovat obsah a DNA masa u hamburgrů v Mc….Jinak mně neklamali, já jsem si dával masové kuličky a maso tam bylo.Možná kdybychmo věděli co je v salámech tak se nám někdy udělá blbě…. |
|
nevim co máte proti mletému masu, z čeho je hamburger? Ten kupují všichni… |
|
Mně chutnaly, možná právě pro to že tam byla konina. Budu je kupovat dál, doufam že to nezdraží…. |
|
Co bude dál? Po vyšumění se udělaj testy na psí maso v polotovarech |
|
dyt je to v napisu ! KOTT Bullar |
Tak nevím, jak kott nebo bullar souvisí s koněm (ani foneticky)….BTW kött je maso a bullar jsou kuličky (švédsky)…. |
jen jestli je to švédsky. třeba po slovenský je kot jen jedno konkrétní maso. 🙂 |
tak ať tu koninu hodí na pulty a nemusí ji šmelit do mletých polotovarů. jinak ty mleté polotovary jsou odporné věci i bez koniny. naopak si myslím, že tím to získává spíše na kvalitě… |
Nejsem si jistý, že by ty zasmrádlé zbytky z kafilérie někdo koupil. |
tak proč někdo kupuje mleté polotovary? buď je to hnus z krávy nebo hnus zkoně nebo obého, v každém případě je to hnus. hlavně že je to levné… |
Hnus z krávy, plus kousek hnusu z prasete, plus docela dost sádla a loje (tedy tuku z krávy a prasete), plus pár emulgátorů, které zajistí, že se ten tuk spojí s „masem“, plus dusitanová sůl, po které to pěkně zrůžoví a vypadá čerstvě. Plus akce, půl kila „mletého polotovaru“ jen za 29.90 a lidé se po tom mohou utlouct! |
Maso z kafilerek, dobrou chut |
Mno z kafilerky je tady leda tak váš trapný humor. |
Vy jste taky kafilerka, čr je jedna z nejhlídanějších zemí co se týče potravin a není možné, aby někdo prodával maso z kafilerky na pultech v obchodě. A jestli se to stane do týdne se na to přijde. |
Pak má být k dostání konina u řezníka, když je všechna nacpaná v nechutných polotovarech! A ať mi nikdo neříká, že je levnější než hovězí. Když se náhodou objeví aspoň ta z Argentiny, je stejně drahá. |
souhlas…mám taky rád koninu |
To co je tam přidané určitě není kvalitní konina. Jde buď o maso koní, kteří pošli věkem a nikdo normální by jej v obchodě nekoupil, nebo spíše o koňskou variantu růžového slizu, tedy zbytky masa odrbané z kostí ocelovým kartáčem. |
Tak je to pravda. Láska prochází žaludkem.Vždy mě fascinovalo, kolik holek, které si v normální hospodě dají pizzu, nebo zeleninový salát, si v Ikea pochutnávalo na sekané.Spousta mladých holek koně prostě miluje. |
Věř jenom tomu co si vychováš a vypěstuješ za barákem na zahradě |
Marihuany se nenajím. |
To ne ale potom ta chuť na jídlo |
Zrovna v pátek jsem je měl a rozdíl poznat nebyl |
cital som clanok u konkurencie, ze poliaci za to nemozuten poprask okolo koni je asi aj kvoli tomu, ze to je ako by nam do kuliciek porcovali psy alebo kocky – holt dost vela ludi ma ku konom podobny vztah ako k uvedenym domacim zvieratam. Kolko ludi by si tu pomlsalo na macacej salame? Vraj chuti ako kralik… |
Opět se bavím nad diskuzí. Zejména mě nutí k úsměvu příspěvky, které tvrdí, že lepší konina než drůbeží separát, nebo výkřiky typu – „co máte proti konině, furt lepší než sója“ apod.Tak za prvé, oni v těch výrobcích objevili koňskou DNA, jakou část koně nám do toho Poláci namleli, netuší nikdo, takže bych byl opatrný s tou kvalitou koniny. Dále je rozdíl mezi argentinskou nebo brazilskou koninou a koninou polskou nebo rumunskou (vysoký obsah loje). Ten rozdíl je jak v kvalitě, tak v ceně a u těch prvních dvou by se rozhodně nevyplatilo hovězí pančovat. A za třetí, koukám, že si tenhle národ už na okrádání od výrobců tak zvyknul, že to mnohým příjde košer a kdyby to šlo místo do kafilérky do slevičky, ještě by se o to mnozí poprali |
Nejpodstatnější na to je, že ty dodávky byly nelegální a lze se důvodně domnívat, že koňské maso neprošlo veterinární kontrolou. Jinak v tomto případě Polákům křivdíte. Jak z článku vyplývá, zásilka šla k českému podvodníku, pardon podnikateli. |
Koukám, jak se tedy tepe do IKEA, tak milí zlatí čeští nábytkáři, doby, kdy jste dodali zfušovanou nábytkovou stěnu za dva roky od objednávky a v jiném odstínu a ještě jste dostali prachy za „ochotu,“ tak ty už jsou dávno pryč.Dneska prostě člověk dostane nápad, mrkne na net a když není moc náročný, tak si pro to sjede do IKEA a večer to má smontovaný. Tomu neumíte konkurovat – za ekvivalent si řeknete dvakrát tolik a za lepší kvalitu klidně pětkrát. Místo podávání podnětů na IKEA se raděj snažte zlepšit své výkony.P.S. ty podněty jsou někde k nahlédnutí? |
Myslím, že umíme rozlišit výrobky prodávané v IKEA od koňského oběda |
jak můžete dávat do souvislosti kvalitu a obchod IKEA? |
Jak vidíte, tak zcela jednoduše. Nejsem totiž hýkal, který v roce 1991 ohromoval příbuzenstvo nábytkem Kurdis, Hämman a Tykadlö, zatímco dneska už při zaslechnutí slova IKEA naznačuje nucení na zvracení. |
Proti konskemu masu taky nejak extra nic nemam,pokud je to to bez Fenylbutazonu.Ovsem Polakum bych dal zakaz vyrabet jakekoli potraviny. Uz nadelali problemu dost |
Kuličky z hovězího a vepřového masa byly vyrobeny ve Švédsku. Je to v článku. |
bojím se, že se tohle vyrabí na zakázku … nebude dělat Polák, bude dělat Rumun … práci potřebují všude |
A proto mi ty kuličky tak chutnaly :))) |
Hele, jestli je nikdo opravdu nechce, tak já si tímhle klidně naplním mrazák. Koňské maso mě nijak neuráží. Mnohem radši si dám pořádný kus koňské svaloviny, nežli pochybné strojově oddělené separáty, které vzniknou nadrcením snad úplně všeho, co na krávě je (paznehty, kosti a kůži nevyjímaje). |
Strojně oddělené maso se vyrábí zejména drůbeží a bezpečně bez kůží a paznehtů, kecko. |
Tak to bude asi nějaká chyba, když se mi občas v salámu objeví kousek peří. (Neříkám, že bych se divil – za tu cenu…) |
To určitě chyba je, ale správně říkáte, že holt za tu cenu se může stát… |
když z toho nekoukaj hřebíky,… |
A nábytek z IKEY má koňské nohy! |
světe div se, že by IKEA podváděla aby ušetřila? No kdo by to byl řekl 🙂 |
Jistě, v žádném případě by to nemohl být dodavatel, který pro IKEA vyrábí, žejo. |
výmluvo neopusť mě 🙂 je až vtipné jak se tu IKEI skoro všichni zastávají :-), kdyby něco podobného udělala nějaká státní firma, nebo třeba ČEZ a jim podobní „oblíbenci“ – to by byl mazec, to by byla horlivá diskuze :-). |
Máš hodně blbej odhad, chlapče. |
Může mi někdo fundovaně vysvětlit, čím je to koňské maso závadné? Neříkám, kdyby do toho mleli čokly nebo kočky. Ale tekhle? |
Závané není, ale nebylo to tam napsané. Klamání zákazníka. |
DOBROU CHUŤ: Koně, konibar a kónika
Uprostřed dějinného zlomu zvaného Covid-19, kdy je to v ČT jako v tom starém vtipu o Leninovi. Jak ten pán povídal: „Otevřu rádio, Lenin. Otevřu noviny, Lenin. Otevřu televizi, Lenin. Bojím se otevřít konzervu.“ Já už se bojím otevřít cokoliv, aby na mne nevyrazil koronavirus.
V klidu se usaďte u počítačem či na jakém čerchmantovi tohle budete číst, máte-li možnost, sundejte si roušku, protizdravotní disidenti si mohou i zapálit i cígo a čtěte si. Tohle je o úplně jiných věcech.
V minulém dílu jsme se dostali od vybuchlé kotelny až na velký statek, který díky pomalu tající normalizaci nějak přes dědictví získala jedna Čechošvýcarka a chovala tam koně. A dala zrekonstruovat selskou budovu, takové to jihočeské baroko. V kuchyni nechala postavit velký kachlový sporák. A k němu dodala i babičku. Asi aby to bylo stylový.
Leč babička nebyla ze Starého bělidla, ale z paneláku. Takže obsluha velkého selského kachlového sporáku pro ni byla záhadou. Navíc obě dámy netušily, že topit v takovém klasickém kachlovém sporáku hnědým uhlím třídy „ořech 2“, které bývá plné mouru a malých kousků, je o „přershubu“. Bývalým babičkám z Bělidla by to bylo jasné. Dnešním babičkám nikoliv.
Stál jsem tedy v rozlehlé selské místnosti, kde to vypadalo jako po boji. Partyzánů s nacisty o kachlový sporák.
Protože s nacisty se u nás bojuje už jen „umělecky”, důvod musel být jiný. A taky byl. Šikula kamnář udělal sporák hodně akumulační, skoro bavorský. Odtahy kouře vedly silně nahoru a pak zase dolů, hezky podle příruček.
Jenže zapomněl, že staré příručky a německé dnešní návody na stavbu kachlových kamen nepočítají s jistými českými „špecifikámi”, ako hovoria bratia Slováci. A to s tím, že se u nás i ve sporácích spaluje místo vyzrálého dřeva hnědé uhlí. Uhlí sirnaté, smradlavé a plynaté.
A když se naloží do sporáku moc nekvalitního hnědého uhlí, hezky se to nechá doutnat, aby se nemuselo dlouho přikládat (pak je venku sice hodně kouře, ale co!), pak stačí jen otevřít dvířka, do ohniště plného hořlavého plynu vnikne vzduch a v něm je kyslík. Plameny prošlehnou.
No a babička má kliku, když nedopadne jako Destinn von Halzbach. (Předpokládám, že většina čtenářů zná moje knížky o topidlech, ostatní si je mohou najít na www.grada.cz či vygooglovat.)
A proč o tom píšu ve vztahu ke koním? Paní domu mne potom, po odborném posudku (zbytky kamen zbourat, znovu je nechat postavit a netopit hnědým uhlím) provedla mezi svými koňmi.
Než jsme vešli dovnitř do stáje, prošli jsme se po statku. Divocí mladí hřebci byli venku na pastvině a když viděli cizího chlapa, pohazovali zadkama a zvedali se na zadní a vůbec se předváděli.
Jako všichni mladý kluci.
Zato setkání s kobylkami bylo úžasné. Stáj byla uprostřed rozdělena chodbou a místo ohrady byly směrem dovnitř silné roury, které nedovolily kobylám vyjít ze stání, ale hlavy mohly prostrčit ven do uličky.
Takže kobylky měly stání tak, že člověk, když procházel uličkou, kobylky se k němu natahovaly, paní je hladila po hlavách a dávala cukr a mrkev a ony pak do nás strkaly svými velikými hlavami s moudrýma očima s brvami, jaké by jim mohla závidět každá královna krásy.
A pak mne svými pysky jemně okusovaly na ramenou i na rukách a v té kobylí-holčičí stáji vládl klid, mír a pohoda.
Jestli jsem se bál? To víte, že jo. Ale ne moc. Strašně se mi to líbilo, a přitom mne to trochu děsilo a lákalo mne to si na ně sáhnout a bál jsem se, aby mne nekously. No prostě asi tak, jako když se mladý mužský dostane prvně na dosah k nějaké cizí krásné ženské. Taky se, po pravdě řečeno, těší, ale i trochu bojí.
Takže já už teďka přesně vím, proč mají některý mladý holky tak rády koně. Na druhé straně ovšem vím, proč já mám rád koninu. Protože mi chutná.
Předpokládám, že tenhle text nebude nikdo překládat do angličtiny, protože Angličané by o mně ihned prohlásili, že jsem zrůda, bestie a zvrhlík. Když jsem se přiznal, že jím koninu.
To je jako by někdo u nás prohlásil, že baští psy. Tedy oni někteří lidi psy jedí, ale nepokládá se to za „salonfähig“.
Moderně řečeno je to „shocking”, případně je to úplně „disgusting“, abychom zůstali výrazově v Anglii.
Ono je to s tím, kdo co jí a nejí, vůbec všelijaké. Indonésani jedí opice, Číňané psy a kočky, Vietnamci hady, my koně a Angličané a Francouzi ústřice. Já osobně považuji za nejodpornější ústřice!
Pamatujete se na reklamní vtípek „plosim, bóbika“, jak se úslužný majitel postará o dámina pejska? Případně jak byla celosvětová „hrůza“, že v jídelnách IKEA míchali do mletého masa koninu? Jak dámy omdlévaly a progresivní západní tisk ječel? No, tak bychom asi ječeli my, kdyby nám někdo dal do karbanátků rozemletého psa.
Ale z praktického hlediska jíst koně je rozumné. Je to velké zvíře a lidstvo nemělo desetitisíce let až do tohohle století nikdy dost masa, aby se s ním dalo plýtvat. A zakopat koně jen tak do země, to už je nějaký plýtvání! Takovýho masa a nevyužít ho!
Ovšem záleží na pohledu a možnostech. Slony třeba Evropani taky nejedí. A že je to nějakého masa! Tedy z hlediska skutečného „domorodce“, nad kterým se kdejaký moderní vědec a novinář rozplývá, jak vlastně takový domorodec souzní s přírodou.
Tak já myslím, že by domorodec všechno, co jde, prostě sežral. Dokonce by nedbal ani na ekologické názory Zelených, co je chráněný a co ne. Skutečnost je taková, že domorodci sežerou všechno, co před nima neuteče na strom a neskočí do vody.
Ostatně jako naši vlastní nedávní předkové.
Prostě nechat ladem něco tak velkého, jako je maso z koně, museli naši předci považovat za naprosto pitomý nápad. A nebo slon. To je hora masa! Však v Evropě byli „lovci mamutů“, jak napsal pan Štorch a já mu věřím.
A mamut není v podstatě nic jiného než chlupatej slon.
A v Africe, než tam přišel bílý muž a zavedl moderní státy a posléze i ekologii a národní parky, tak takový slon k večeři byl přímo korunou toho, co si černošská vesnice mohla přát.
Ani takovej homo habilis, případně skutečný Indián od Orinoka anebo Pygmej anebo Mašukulumb by neplakali, kdyby byl nablízku mrtvý slon. Nebo kůň. Ti by nabrousili mačetu a rozdělali oheň. A byla by hostina!
Je tedy vidět, že už v tom přístupu k jídlu je mezi národy rozdíl, a proto jsou různý civilizace různý. U nás je koně jíst přípustný. Jestli slony, to nevím, ale koně jo. Dokonce bývaly speciální restaurace, kde se prodávala konina. Jako třeba ve Vysočanech na Harfě byla restaurace, které se říkalo Konibar.
Měli tam dobrý pivo a dělali koňský guláš a koňské roštěnky a taky koňské bifteky. A za pár korun toho byla plná huba. My pracující z Kolbenky, Barev, Orla, Tesly a vůbec jsme tuto restauraci vyhledávali.
Na bonton se moc nehledělo, na kvalitní dlabanec ano.
S hygienou se to taky nepřehánělo, ale hygiena a stará Kolbenka, čili ČKD, to stejně nešlo moc dohromady! Kdo jednou viděl šatny ve starý Kolbence, nikdy nezapomene!
Nejíst koně patří, abych tak řekl, už k vyšší civilizační zpovykanosti.
Anebo, nevím, možná to vzniklo tak, že byli původní Keltové v Anglii tak žraví, že dobyvší je Germáni v čele s Vilémem Dobyvatelem, tuším v pátém století, nezavedli jenom nové technologie, moderní stavbu hradů a angličtinu, ale i zákaz konzumovat koně. Aby jim je porobené keltské služebnictvo nesežralo. Jsou lidi, který to tvrděj. Zda je to pravda, je otázka pro historiky.
U nás a v rakouském císařství a později i v Rakousku-Uhersku se vědělo, že konina je jedlá. Dokonce se říkalo, a já to potvrdím, že pořádný český guláš (pozor, neplést s pravým neturistickým maďarským gulášem, píše se to maďarsky „gulyás”) by měl mít v sobě kousek koniny.
Co většina lidí zná jako maďarský guláš, byste v Maďarsku překvapivě nenašli. Proč? Pravý gulyás je vlastně polévka, a to silný vývar. Pro našince je to právě ten problém, že po přečtení maďarského jídelního lístku a objednání očekává něco, co tam není. Dostane totiž většinou něco, co připomíná čistý silný vývar s kousky masa.
Maďarsky guláš a perkelt jsou různé věci. Maďarský guláš je spíše polévka a perkelt je v Maďarsku to, co bychom po česku spíše považovali za guláš.
Do českého hospodského guláše patřil v minulosti vždycky kus koniny. Koňské maso je takové načervenalé a nasládlé a dá tomu sósu s kvalitní mletou paprikou takovou tu správnou chuť a vůni. I v nejlepších prvorepublikových restauracích – a tím spíš v hostincích či hospodách – vyhlášených svojí kuchyní, přidávali vždycky do guláše koninu.
Pravý guláš (i ten bez koniny) také musí být starý nejméně dva dny. Guláš ráno uvařený a v poledne prodaný je jako sex bez polibků. Nasytí to, ale je to jen taková náhražka skutečného prožitku.
Český guláš, takový ten hustý, by měl být maličko, ale maličičinko připálený. Jen tak přichycený ode dna. A hrnec by měl mít zevnitř po obvodu takový ten usazený rantl ze zatuhlého a mírně přischlého sósu.
Ostatně, i mnohé manželky často vaří guláš blbě, protože nejsou s to pochopit základní zásadu pořádného guláše. Že na kilo masa musí být kilo cibule! Jak není dost cibule, nemá to tu správnou hustotu, stékavost a vůbec sklovitost.
A že se správný český guláš nejí hned po uvaření!
Gulášů jsou tisíce a každý je originál. Mně chutnával za totáče takzvaný „plzeňský guláš”, kde se ke guláši přidávaly kolečka nakrájené čerstvé cibule a trocha majolky na kraj talíře. Lidová to krmě.
Pryč jsou také doby povinných třeskutých Prvních májů a obědů v Konibaru na Harfě, kde stál guláš s knedlíkem + jedna desítka + jedny Lípy celkem 10 korun.
Však když jsem jednou dostal v téhle době měsíční výplatu 1200 hrubého, tedy asi tisícovku čistého, sešel se kvůli tomu závodní výbor ROH, zdali nejsem nějak moc dobře placený, víc než někteří zasloužilí pracovníci! Tak tak.
Jo, dál než ke Konibaru jsem nikdy v průvodu nedošel, a myslím si, že mnoho dělnických kolegů už chodilo na prvomájový sraz před fabrikou ani ne tak z obavy z kádrového postihu, ale spíš to použili jako možnost legálně zdrhnout manželce. Jo a v Konibaru měli ten koňský guláš. Na ten měli peníze i ti utlačovaní proletáři, co jinak museli doma po výplatě „udělat stojku“.
Tehdy, na konci padesátých let, se sice před fabrikou na Prvního máje sešla většina zaměstnanců, pěšky se vyrazilo jakoby k Václaváku, ale už na Palmovce šel jen ředitel, předseda ZO KSČ, předseda ZV ROH, někdo za svazáky a pár chudáků. Co potřebovali schvalovací bumážku pro studium potomka či čekali na podnikový byt. A jiní nešťastníci.
Ostatní se tak nějak po cestě rozprskli do hospod, kde býval vždycky guláš, buřty a pivo (jo a rum). Až následně museli soudruzi ty hospody v době prvomájových oslav zavřít. Čímž se z původních továrenských davů připravujících se dobrovolně-povinně na První máj staly osamocené skupiny zoufalců. Co tam prostě z kádrových důvodů museli.
Co by tam také dělnická třída dělala, když jim komouši na ten den zavřeli hospody?!
Ovšem ani v nové době není vše růžové. Nebo vlastně někdy je růžové, i když nechci. Před pár lety jsem se cestou moravskými kraji nechal nalákat na černou ceduli opřenou před řeznictvím, na které bylo napsáno, že mají koňské klobásky.
Zastavil jsem naleštěný služební vůz mezi dodávky a náklaďáky a vydal se do jídelny za pracujícím lidem. Dám si dršťkovou a teplou klobásu. Koňskou. I s kremžskou hořčicí, budou-li mít. Jako za mlada.
Dršťková byla z drštěk, a tak jsem byl dobře naladěn. Houstičky byly křupavé a posolené. Evidentně nebyly ze supermarketu.
Rozhodl jsem se, že si dám té koňské klobásky 15 deka, ať si užiju, když už nenavštěvuji všechny ty nóbl restaurace, co doporučují ti experti na progresivní stravování. Dám si koninu, abych si taky trochu zalabužničil.
Když jsou lahůdkou langusty, škeble a jiné potvory, musí být ušlechtilé zvíře, jakým je kůň, taky vybraná lahůdka.
Zakoupil jsem patnáct deka koniny, kremžskou hořčici měli a k tomu jsem si dal dvě houstičky. Pán, co stál ve frontě přede mnou a bylo jasný, že to není šofér od žádného jaguáru, spíš to vypadalo na kamion, se stal mým proti…
A teď nevím co?! Když je hráč proti hráči, je to protihráč.
Když je jedlík proti jedlíkovi, je to „protijedlík”? To je nějaká blbost! A neopravujte mne, že to byl spolustolovník, my spolu neseděli u stolu, my stáli poctivě v bufáči u bufetovýho vysokýho toho. No vlastně taky stolu. Ale ke stání.
Zakousli jsme se oba. Chuť to nemělo špatnou. To ne. Přiměřeně kořeněné, přiměřeně tuhé, ale celkem voňavé. Barva červená, slupka křupavá. Ale prostě, nebudu to napínat, prostě bylo to dobrý, ale nebyla to ta pravá červená, spíš růžová, a nebyla to konina. Anebo né úplně konina. Tedy čistá konina. Do téhle uzenky nějaký uličník namíchal vepřové. A ještě asi trochu hovězího. Nebo kuře?!?
Proti mně stojící pán žvýkal, koukal na mě, já také žvýkal a povídám: „Dobrý to je, ale není to konina.”
Pán přehodil sousto zleva doprava, mlaskl a pravil: „No ňáká konina tam bude, ale je to šizený!“ Zvedl uzenku, kousnul si znovu a podíval se, aby se tak řeklo, na „řez”.
„No, načervenalý to je,” pravil, „ale není to ta pravá červená barva koniny. To bude přibarvený.”
Kousl jsem si do uzenky, hořčici jsem vynechal, abych nepřekryl tu původní chuť, jak radí fajnšmekři, a chvíli poválel sousto v ústech a nechal pracovat chuťové pohárky.
„Hm, hm, moc skutečný koniny v tom není!” konstatoval jsem.
„Jo, jo, všechno je to samý klam,“ pravil filosoficky stavěný šofér kamionu. „Tohle dřívávějc…“ nedokončil větu a povídá: „Znáte tu o slavičí paštice?!” a zasmál se.
„Jak starý Kohn…“ povídám a to už jsme se řehtali oba.
Obsluha pultu se na nás udiveně dívala, když jsme do sebe soukali zbytek uzeniny a housky a smáli se jak dva prdlouši. Ještě když jsme nastupovali do aut, volal na mne seshora z kabiny: „Slavičí paštika. cha chá…“ A vyrazili jsme. Já jel na Prahu.
Málokdy vzdychám po starých časech. Ale vzpomínky na Konibar na Harfě ve Vysočanech patří k těm, co se neztratí.
Oni tam dělali z koniny všechno. Tedy až na pivo. Třeba takové malé biftečky, co se jim říkalo “rychlíky“. Skutečný anglické bifteky á 250 g by byly i v Konibaru moc drahý. V celých Vysočanech, Libni a Hloubětíně by na to nikdo neměl. Pravý biftek z koniny jsem jedl až za moc let, když už u nás Konibar nebyl. Bylo to ve Francii.
- A na koňské bifteky si nevezmeme jen tak nějaký recept, ale recept do kamaráda Michala „Drobka“ Málka z jeho Barbecue kuchařky (teď už jen sehnat toho koně…).
- Biftek z koňského masa (jde to i s hovězím) Suroviny: 200 g koňské kýty 1 až 2 lžíce olivového oleje 10 g másla 1 lžíce citrónové šťávy 1— 2 lžíce portského vína sůl, pepř,
- 4 lžíce vývaru
Postup: Maso omyjte, osušte a zlehka naklepejte. Posypejte čerstvě mletým pepřem a přidejte 1/2 lžíce citrónové šťávy a 1/2 lžíce oleje. Maso dejte odpočinout alespoň na 20 minut do chladu. Ohřejte pánev, kterou jste pomocí mašlovačky potřeli zbylým olejem.
Maso na rozpáleném tuku opečte zprudka 2 minuty z každé strany. Snižte teplotu na pánvi a do šťávy přidejte máslo, portské, zbylou citrónovou šťávu a horký vývar. Chvíli míchejte až šťáva zhoustne. Bifteky solte teprve hotové, a to jen jemně.
Připravte si nahřáté talíře, na které budete maso servírovat. Maso dejte na teplé talíře a zalijte šťávou. Koňské maso má nízký obsah tuku a velký obsah látek, které působí například proti chudokrevnosti. Takže si můžeme dopřát něco pikantního, dobrého a vydatného.
Ve výsledku bude mít pokrm trochu sladší chuť, protože koňské maso je sladší než hovězí, ale to může být jen ku prospěchu věci.
- Takže, ještě jednou: tam kde je v receptu uvedeno koňské, můžeme použít i hovězí.
- Pokračování příště
Čtenářům jen připomínám, že knihu „Kdo rád jí, ať zvedne ruku“ s veselými kresbami L. Lichého si můžete objednat včetně podpisu autora až do domu (a to za slevu na konečných 249 Kč včetně balného a poštovného) na mailové adrese [email protected]
Europoslanec Poc: O problému s koninou věděli Irové už před půl rokem
Testy Státní veterinární správy (SVS) již v pondělí potvrdily, že v polském hovězím burgeru a masových kuličkách pro švédský nábytkářský řetězec IKEA bylo koňské maso. Veterinární správa ho našla v prodejně v Olomouci.
Ředitel Státní veterinární správy Bedřich Horyna pak pro média sdělil, že se konina měla prodávat v síti prodejen IKEA po celé republice.
„Lasagne, masové kuličky i hamburgery a další jídla s koninou Česko zlikviduje,“ řekl v Bruselu pak v pondělí Českému rozhlasu ministr zemědělství Petr Bendl. Odmítl tak návrhy některých německých politiků, podle kterých je ničení zmrazených jídel s koninou plýtváním.
S Bendlem pak souhlasí i člen výboru europarlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Pavel Poc z ČSSD. Ten jako člen skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu volá po jiném systému kontrol, který by zamezil, aby problémy s potravinami překročily hranice určitého členského státu.
„Především musíme přejít od systému, kdy náhodná kontrola zjistí problém až tehdy, kdy překročí hranice několika členských států, k systému, kdy členské státy budou schopny garantovat občanům, spotřebitelům, kvalitu potravin. Měl by být takový systém kontrol, snad preventivních, který zabrání tomu, aby, pokud už k takovému problému dojde, tak aby překročil hranice členského státu,“ řekl Poc v rozhovoru pro Rádio Česko.
„Je potřeba hodně akcentovat informovanost spotřebitelů, ta se musí prostě zlepšit. Podle některých pramenů věděly kontrolní orgány v Irsku o tom problému už před půl rokem a z nějakých prazvláštních důvodů ho nekomunikovaly a ani nezasáhly,“ dodal europoslanec Poc.
Konina není závadná
Koňské maso není zdravotně nijak závadné, přesto jde o klamání spotřebitelů, podobně jako v případu, který se teď prošetřuje v Německu, kde zřejmě docházelo k vydávání vajec z klasických drůbežáren za vejce v biokvalitě snášená slepicemi z volných chovů, připomněl rozhlas.
O skandálu s výskytem koňského masa v předem připravených potravinách jednali totiž v Bruselu ministři zemědělství členských zemí Evropské unie.
Někteří němečtí politici pak na jednání navrhovali, aby zmrazené lasagne nebo hamburgery s výskytem koniny dostali chudší lidé, kteří nemají na nákup jídla.
Za tento návrh se postavil třeba i slovenský ministr zemědělství Lubomír Jahnátek, ovšem jak již bylo řečeno, Bendl s tím nesouhlasil.
Naopak Bendl řekl v pondělí Českému rozhlasu, že Česko podpoří povinné označování původu masa ve zpracovaných potravinách. Někteří odborníci ale varují před protekcionismem. Domácí zemědělci by prý povinné označení mohli využít k tomu, aby spotřebitele nabádali ke koupi jen jejich vlastních produktů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
Bendl , Brusel , ČRo , Poc , potraviny , koňské maso
autor: olb
Aktuální informace o tématu: ikea konske or maso
A B C CH D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Další jedovaté maso v Česku! Prostředek proti parazitům a plísním v sobě mělo 10 500 pstruhů dovezených k nám z Itálie. Sedmkrát víc, než povolují…
Miloval film a filmaři měli rádi jeho! Věděli, že jim Karel Gott přivede do kin miliony diváků, kteří chtějí vidět svou hvězdu na stříbrném plátně.
Starý Egypt, Řecko či Řím. Tam všude už lidé bojovali s nepoctivými obchodníky. Jak ukazuje výstava v Přerově, praktiky šizuňků, které zkoušeli na…
Už zase! Tvůrci legendárního kresleného seriálu Simpsonovi by se mohli pasovat do rolí věštců. Ukázalo se totiž, že opět nakoukli do budoucnosti. V…
Druhá nejoblíbenější zmrzlina nejen v Česku, ale i na celém světě slaví dnes svůj den! Ačkoli v oblíbenosti ji stále poráží vanilková, na…
Před časem se slavný žokej nechal slyšet, že by se utloukl po koňském salámu. A začalo tóčo!
Jsou štíhlounké, mají ladné pohyby a vzbuzují v mužích touhu chránit je. Baletky a tanečnice! Jejich křehké kráse podlehla i celá řada slavných…
Konspirační teorie se nevyhnuly ani oblíbené žluté rodince Simpsonových. Může animovaný seriál předpovídat budoucnost? Podle některých jeho diváků…
Na farmě koňařky Zuzany jako na jediné dojde k předání slunečnice, protože nikde jinde již nezbyl dostatek soutěžících. Celkem tristní, ale co se…
Obchodní řetězce zastavily prodej švédských masových kuliček a polských burgerů, ve kterých se našly stopy koňského masa. A někteří Češi se…
Aféra s koňským masem, které se v obchodech vydávalo za hovězí, či vepřové, už dorazila i do Česka. Je to ale vůbec důvod k panice?
Testy v Česku potvrdily přítomnost nedeklarovaného koňského masa v masových kuličkách určených pro švédský nábytkářský řetězec IKEA a v polském…
IKEA kvůli konině zastavila prodej švédských kuliček
Švédské kuličky Ikea s koňským masem
•
Veterináři odhalili koninu v předsmaženém hovězím hamburgeru od společnosti BidVest (dříve Nowaco) a v kuličkách z hovězího a vepřového masa v brněnské prodejně řetězce IKEA. Nábytkářský řetězec následně pozastavil prodej masových kuliček po celé Evropě.
Kontrola Státní veterinární správy v Praze potvrdila výsledky páteční kontroly na přítomnost konňského masa v dalších dvou výrobcích prodávaných v Česku. Počet případů koniny vydávané za hovězí tak v Česku stoupl na čtyři.
„Iniciovali jsme nezávislé testování všech masových kuliček, a jakmile získáme potvrzení o jejich kvalitě, začneme masové kuličky znovu prodávat,“ řekl mluvčí IKEA Petr Chadraba.
Řetězec masové kuličky stahuje už podruhé během posledních let, o Vánocích 2011 z českých prodejen zmizely kvůli kvůli sójové bílkovině, o níž obal mlčel.
Uvedené šarže výrobků se nedostaly do prodeje, uvedla veterinární správa. Firma Bidvest ovšem tvrdí, že prodala již zhruba 800 kilogramů dotčených hamburgerů. Oba výrobky byla také nahlášeny do systému rychlého varování RASFF pro ostatní členské státy EU. Koňské maso ale není zdravotně závadné a jedná se tak v tomto případě o klamání spotřebitele.
Kromě toho prověřuje krajská veterinární správa pro Zlínský kraj, zda a kolik irského koňského, které bylo označené jako hovězí maso, do České republiky směřovalo.
„Toto zjistily irské dozorové orgány a okamžitě, díky velmi dobré spolupráci, informovaly již v pátek Státní veterinární správu,“ podotkl mluvčí veterinární správy Josef Duben. Maso podle průvodních dokumentů směřovalo do společnosti Kovář plus s.r.o. v Kunovicích.
„Podle varování, které jsme obdrželi, maso bylo označené jako hovězí, ale ve skutečnosti se jednalo o čistou koňskou svalovinu,“ uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.
Polské hamburgery obsahují koňské maso Autor:
Předsmažený hovězí hamburger s koňským masem
Dosud veterinární inspektoři odebrali 43 vzorků výrobků, ve státních veterinárních ústavech jich bylo dosud vyšetřeno 24, z toho ve třech případech byla prokázána přítomnost koňské DNA tam, kde neměla být. Vůbec prvním případem byly lasagne Bolognese původem od lucemburské firmy.
Bendl volá po trestech
Problémy s koňským masem se netýkají pouze Česka. Do potravního řetězce ve Francii se dostalo maso tří koní z Británie obsahující koňské analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské konzumaci. Oznámil to o víkendu francouzský ministr zemědělství Stéphane Le Foll.
Žádné zdravotní nebezpečí to však nepředstavuje, dodal. První případ koňského masa vydávaného za hovězí v sobotu oznámila Itálie. Obsah koniny úřady podle agentury ANSA nalezly v mrazených lasagních firmy Primia.
Podobné případy se již objevily ve více než deseti zemích EU, včetně České republiky a Slovenska.
Ministr zemědělství Petr Bendl dnes v Bruselu požadoval tvrdé potrestání společností, které falešným označením masa oklamaly zákazníky.
„Aby všichni ostatní věděli, že budou-li klamat zákazníka, nečeká je v České republice nic jiného než tvrdý trest,“ vysvětlil.
Zároveň se postavil proti myšlence, aby se konina rozdala chudým, jak navrhl německý ministr pro rozvojové záležitosti Dirk Niebel.
O aféře s koňským masem čtěte více:
Autor: ČTK, duk, bru
Ikonický pokrm v novém. IKEA letos uvede rostlinnou variantu masových koulí, dorazí i do Česka
- ByznysEKO
- Rostlinná alternativa populárních masových kuliček z IKEA
- Foto: IKEA
IKEA je známá nejen pro svůj bohatý sortiment nábytku a věcí do domácností, ale také doplňkové služby, kterým vévodí restaurační zázemí a sortiment švédských kulinářských specialit. Snad každý zná ikonické masové kuličky, které jsou se značkou úzce spjaty a jen za minulý rok jich mělo být globálně prodáno přes jednu miliardu. Slavný pokrm se navíc brzy promění a bude nabízen i alternativně z rostlinných proteinů.
O veganské verzi populárních masových kuliček, které se v prodejnách IKEA běžně servírují s bramborovou kaší, smetanovou omáčkou a brusinkovým džemem, se mluvilo již loni na jaře. Tehdy švédský nábytkářský gigant představil jahodovou zmrzlinu bez jakéhokoliv zastoupení kravského mléka a také zeleninový hot dog vytvořený z kapusty, červené čočky, mrkve a zázvoru.
Nešlo však o jediná jídla, kterých si mohli užívat vegetariáni a vegani. Vedle dětského zeleninového burgeru měla IKEA v nabídce i zeleninové masové koule za 59 korun podávané s rajčatovým ragú se špenátem, brokolicí a bulgurem. Pokrm se ovšem zcela jasně prezentoval jako varianta ze zeleniny a nešlo tak o snahu napodobit chuť tradičního masa. To přichází až nyní.
Rostlinné masové koule budou vypadat stejně jako klasické
Foto: IKEA
S ohledem na trend rostlinných náhražek masa IKEA ještě letos uvede nový typ masových koulí, které budou složeny z hrachového proteinu, ovsa, brambor a jablek. Všechny tyto ingredience mají být umíchány do takové podoby, aby co nejlépe napodobily texturu původní „masové varianty“ a současně i stejně chutnaly.
„Doufáme, že tyto nové veganské kuličky inspirují milovníky masových kuliček IKEA, aby vyzkoušeli udržitelnější alternativu, aniž by museli dělat kompromis, pokud jde o chuť a texturu jídla. Protože tyto kuličky vypadají jako maso a chutnají jako maso – ale neobsahují a nepotřebují maso,“ dodává pro CzechCrunch české zastoupení IKEA.
V průběhu letošního roku by se rostlinné masové koule měly objevit ve zhruba 290 prodejnách po celé Evropě, a to včetně České republiky. Nyní je otázkou, kdy se tomu tak přesně stane.
IKEA má několik masových i nemasových variant svých populárních kuliček
Foto: IKEA
IKEA měla pro magazín The Verge potvrdit srpnové uvedení na většině evropských trzích, tudíž bychom mohli očekávat, že bude tento termín platit i pro české pobočky IKEA. Na druhou stranu tuzemské zastoupení švédského nábytkáře prozatím přesný termín potvrdit nechce, do některých zemí pravděpodobně dorazí nemasové kuličky o pár měsíců později
Gastronomický trend, na který lidé slyší
S rostlinnými variantami tradičních masových pokrmů se v posledních měsících roztrhl pytel. Může za to zejména loňský rok, kdy se naplno projevila síla výrobců falešného masa jako Beyond Meat a Impossible Foods, kteří se uchytili i v předních fastfoodových řetězcích a inovují jak ikonické burgery (třeba Whooper od Burger Kingu), tak kuřecí křídla od KFC.
V dubnu navíc dorazí nový hráč pod názvem Daring Foods, který bude nabízet alternativní kuřecí maso bez živočišného proteinu, a v Česku se o podobnou gastronomickou „revoluci“ snaží mimo jiné firma Mana. Ta se proslavila svým práškovým nápojem.
Veškeré dění okolo rostlinného masa můžete sledovat pod tagem nemaso, kde budete mít k dispozici všechny zásadní novinky z tohoto rostoucího odvětví.
Rostlinný burger od Many se jmenuje ManaBurger
Foto: Mana
Testy hygieniků na jihu Moravy ve dvou případech prokázaly koninu
Formulář pro opuštění okresu. Kde ho najdete, kam ho budete potřebovat ČTK
Brno – Po letošních kontrolách v jihomoravských restauracích a jídelnách hygienici ve dvou případech laboratorně prokázali nedeklarované koňské maso.
Jednou to byl polotovar pro hamburgery v brněnské velkokapacitní jídelně, podruhé čistá koňská svalovina v restauraci na Znojemsku.
Případy převzala Státní veterinární správa, která dozoruje výrobu, prodej a dovoz masa, řekli dnes novinářům lékaři z krajské hygienické stanice.
Ilustrační foto | Foto: DENÍK/Michal Červinka
„V obou případech byla potvrzena koňská DNA. Protože to bylo zachyceno ještě ve skladu před výdejem a kulinářským zpracováním, tak bylo maso vráceno na základě reklamací výrobci,“ uvedla vedoucí odboru hygieny výživy Jana Laštovičková.
Jihomoravští hygienici do konkrétních jídelen a restaurací vyráželi v posledních týdnech na základě mezinárodních upozornění na konkrétní dodávky a souvisejících distribučních seznamů. V řadě případů už bylo maso snědené, testy se proto už neprováděly a konina se najisto neprokázala.
Žádná zdravotní rizika v souvislosti s nedeklarovaným koňským masem podle hygieniků nehrozí. Problém v tomto případě spočívá v klamání spotřebitele, uvedl ředitel stanice Jan Mareček.
Aféra s koninou zasáhla letos celou Evropu. Stopy koňského masa obsahovalo skoro pět procent hovězích výrobků, které od minulého měsíce do poloviny dubna testovaly úřady v 27 státech Evropské unie.
Do Česka se aféra přenesla v únoru, kdy veterinární správa našla koňské maso v několika výrobcích různých firem. Společnost IKEA už dostala od veterinární správy pokutu půl milionu korun za masové kuličky s koninou neuvedenou na obalu. Řetězec Tesco má podle potravinářské inspekce zaplatit kvůli lasagním s koninou pokutu 650.000 korun.
Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
26.4.2013
- Kontroly potravin,
- maso,
- Brno,
- Morava,
- Krajská hygienická stanice,
- Státní veterinární správa České republiky,
- restaurace,
- Evropská unie,
- IKEA,
- Tesco,
- Evropa,
- lékař,
- pokuta
DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
17 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
6 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
2 DENÍK PRO DOBROU NÁLADU
PRACOVNÍK / PRACOVNICE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH – TERÉNNÍ PRÁCE, 20 000 Kč Skladníci, obsluha manipulačních vozíků, 16 800 Kč Praktická sestra, 34 860 Kč Automechanik, 1 500 Kč ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI V OBLASTI SKLADOVÁNÍ (ZamK), 65 535 Kč Skladník/skladnice, 30 000 Kč Všeobecná sestra, 33 000 Kč PRACOVNÍCI OSTRAHY, STRÁŽNÍ (vyhrazeno pro OZP), 17 200 Kč + PODAT INZERÁT Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Opel Astra nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo, v záruce Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v CZ, vyrobeno v EU, garážované, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Renault Megane nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ Audi R8 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované + PRODAT AUTO