Hypersomnie neboli nadměrná denní spavost – příznaky, příčiny a léčba

Podle odborníků na spánkovou medicínu se potížím s nadměrnou denní spavostí věnuje málo pozornosti. Nadměrná denní spavost se vyznačuje chorobným sklonem k usínání během dne. Může se vyskytovat jako důsledek nedostatečného nočního spánku, nebo jako neurologická porucha.

Hypersomnie neboli nadměrná denní spavost – příznaky, příčiny a léčba

Hypersomnie neboli nadměrná spavost představuje samostatnou kategorii poruch spánku, která se projevuje, jak již vyplývá ze samotného názvu, nadměrnou spavostí a nekontrolovaným usínáním během dne.

Jedná se o poruchu spánku s méně častým výskytem v populaci (ve srovnání například s nespavostí), kterou trpí přibližně 5% pacientů. V lehké formě však hypersomnie postihuje až 15% pacientů.

Hypersomnie je zpravidla příznakem jiné choroby (cukrovka, encefalitida, epilepsie), ale může být chorobou i sama o sobě (tj. primární a sekundární hypersomnie).

Primární a sekundární hypersomnie

Hypersomnie může mít dvě formy, a to primární a sekundární. Rozlišujícím kritériem jsou přitom příčiny, které ji způsobují. Příčinou primární neboli centrální hypersomnie je poškození mozku.

Sekundární hypersomnii pak způsobují jiné faktory, například stres, přepracování, ale také depresivní stavy nebo některá onemocnění, virovými počínaje a onkologickými konče. Velmi častou příčinou hypersomnie jsou také hormonální změny, ke kterým dochází v těhotenství.

Nadměrná spavost může být i známkou únavového syndromu nebo onemocnění štítné žlázy. Hypersomnií často trpí pacienti s diagnózou obstrukční spánkové apnoe.   

Další dělení hypersomnie

Další dělení hypersomnie spočívá v rozlišování čtyř kategorií, kterými jsou:

  • Narkolepsie – pro narkolepsii je charakteristická zvýšená spavost během dne, spánek mohou doprovázet halucinace, může být rovněž přítomna spánková paralýza.
  • Idiopatická hypersomnie – hlavním příznakem idiopatické hypersomnie je pak nedostatečná regenerace těla během spánku, člověk je po noci unavený jako by ani nespal, trpí bolestmi hlavy a Raynaudovým syndromem (chladné končetiny).
  • Posttraumatická – k rozvoji posttraumatické hypersomnie dochází v důsledku úrazu, při kterém byl poškozený mozek.
  • Recidivující hypersomnie – jako recidivující hypersomnie se pak označuje forma onemocnění, která se opakovaně vrací a člověk má v těchto obdobích potřebu spánku, která přesahuje i 20 hodin. Tato forma se vyskytuje především u mužů a teenagerů.

Čtěte také: Poruchy spánku mohou být příznakem jiných nemocí

Pro hypersomnii je charakteristická nadměrná potřeba spánku. Hypersomnici spí více než 12 hodin denně, jak je tomu například v případě recidivující formy hypersomnie.

Pokud nemají možnost spát tak dlouhou dobu, jak potřebují, mívají nízkou tělesnou teplotu, cítí se unavení a usínají během dne. Právě nekontrolované usínání během dne (charakteristické pro narkoplepsii) je nejvíce závažným a velmi nebezpečným příznakem.

 Usínání přichází neočekávaně, nekontrolovaně a pacient není schopen se mu ubránit (hypesomnik může usnout například během rozhovoru). Z tohoto důvodu by lidé, kteří hypersomnií, trpí, neměli řídit motorová vozidla, ovládat stroje a vykonávat další činnosti, které vyžadují stálou pozornost.

 Hypersomnie vzhledem ke svým příznakům představuje velmi závažný zdravotní i společenský handicap, který nepříznivě ovlivňuje pracovní pracovní výkon a samozřejmě také osobní život pacientů.

Mezinárodní klasifikace poruch spánku (ICSD) rozděluje nadměrnou denní spavost na 3 stupně:

1. Mírná nadměrná denní spavost. Spánek přichází jen v klidu a v situacích, kdy je třeba malá pozornost (při ležení v klidné místnosti, při sledování televize nebo při čtení anebo při pasivní jízdě dopravním prostředkem). Mírná nadměrná denní spavost vyvolává jen  mírné společenské a pracovní problémy.

  Průměrná latence usnutí při MSLT je 10-15 min.2. Střední nadměrná denní spavost. Spánek se dostavuje denně, i při mírné fyzické námaze a i při středním stupni pozornosti (například při řízení vozidla, na koncertě a v divadle a na schůzích). Střední nadměrná denní spavost vyvolává středně významné sociální a pracovní potíže.

Průměrná latence usnutí při MSLT je 5-10 min.3. Závažná nadměrná denní spavost. Spánek přichází denně, a to i při fyzické aktivitě, která vyžaduje mírné a střední soustřední. Je to např. při jídle, při rozhovoru, při řízení, při chůzi atd. Symptomy závažné nadměrné denní spavosti vedou k významným společenským a pracovním obtížím.

Průměrná latence usnutí při MSLT je kratší než 5 min.

Čtěte také: Syndrom spánkové apnoe je třeba odlišit od pouhého chrápání

Diagnostika a léčba hypersomnie

Diagnostika se provádí na základě osobní anamnézy a polysomografického vyšetření. Pacient, který má podezření, že trpí některou z forem hypersomnie (jeho potřeba spánku je vyšší než 12 hodin denně místo 6-9 hodin, což je doba obvyklá pro zdravého člověka), by měl navštívit buď svého praktického lékaře, nebo spánkovou poradnu.

 Léčba hypersomnie závisí na příčině, která ji způsobuje. Například může být založena na posílení obranyschopnosti v případě, že je hlavní příčinou častá nemocnost pacienta. Obecně lze říci, hlavními principy léčby jsou medikace a úprava životního stylu.

Co se medikace týče, pacientům lékaři předepisují stimulancia, což jsou léky, které potlačují únavu a udržují tak člověka v bdělém stavu. Kromě toho tyto léky zlepšují schopnost koncentrace. Další skupinu předepisovaných léků představují antidepresiva.

V rámci domácí léčby se pak doporučuje důsledné ranní probírání, například studenou sprchou. Tato metoda je však účinná spíše u lehčích forem, nikoli například u narkolepsie.  

Čtěte také: Deset rad pro dobrý spánek

Jak si pomoci sám?

Vzhledem k tomu, že na hypersomnii se velkou měrou podílí psychický stav, je potřeba se zaměřit na svůj život. Někdy je deprese skrytá a člověk si ji plně neuvědomuje, přesto je přítomná. Pokud pociťujete nespokojenost se svým životem, máte často splíny, nebo jen moc povinností a žádný volný čas, zpozorněte.

Zkuste podniknout kroky k tomu, aby jste měli více času na sebe, na svoje koníčky. Někdy je to změna práce, jindy změna prostředí, ve kterém se obvykle pohybujete. Pomoci můžou i meditace, jóga, léčitel či literatura svépomoci. Na kvalitu života i spánku se může odrazit i pohodlná matrace, příjemné přikrývky a lůžkoviny obecně.

Snažte se dodržovat životosprávu. Hodně pijte, pravidelně jezte. Pokud byste se zanedbávali, nadměrné potřeby spánku se nezbavíte. Když totiž tělo nemá dostatek živin přijímaných z potravy, snaží si energii doplnit jinak – spánkem. Za únavou také můžou také stát chybějící vitamíny D nebo zinek.

Pomocníkem také může být přírodní léčba. Osvědčeným pomocníkem pro pacienty s hypersomnií se stal zelený čaj, který obsahuje velké množství kofeinu. Také se můžete během dne osvěžovat – např. studená sprcha.

Poslední pomocí, jakkoliv absurdní se to zdá, je fyzická aktivita. Pravidelným cvičením se do těla vyplavují hormony, které tělo nabudí a způsobí tak, že nebudete tolik unavení.

Komerční sdělení Hypersomnie neboli nadměrná denní spavost – příznaky, příčiny a léčba

Spánek a jeho poruchy

Příčinami, projevy nejčetnějších lidských neduhů, jejich domácí léčbou, odbornými i lidovými radami a mnohými dalšími věcmi se budeme zabývat v tomto seriálu.

Stejně jako vzduch, potravu, vodu a teplo, můžeme spánek přiřadit k základním lidským potřebám, které se výrazně podepisují na kvalitě života.

Jeho nedostatek může způsobit závažné poruchy a proto by jakékoliv déle trvající potíže s usínáním či kvalitou spánku neměly být podceňovány jak ze strany pacientů, tak lékařů.

Ačkoliv výzkum v oblasti spánku není ještě zdaleka u konce a mnohá fakta zůstávají neobjasněna, existuje již řada prostředků, jejichž pomocí lze poruchy spánku ovlivnit a léčit.

Spánkové fáze 

Každý člověk tráví spánkem značnou část svého života, různí lidé však mají odlišnou potřebu délky spánku. Ti, kteří spí krátce vystačí s méně než pěti a půl hodinami spánku denně a přitom nejsou v jeho dalším průběhu ospalí a unavení.

Dlouho spící jsou ti, kteří ke spánku potřebují více než devět hodin denně. Nezávisle na délce spánku se však během něj cyklicky opakují určité fáze.

Současná všeobecně přijímaná koncepce rozděluje spánek na dva základní typy a to spánek REM (rapid eye movements) a NREM (non rapid eye movements).

Spánek typu NREM se dělí na další čtyři stádia od povrchního k nejhlubšímu spánku. V zápisu EEG se první fáze NREM spánku vyznačuje vymizením pomalejšího rytmu alfa, který můžeme sledovat ještě těsně před zavřením očí.

V okamžiku usínaní se objevují rychlé vlny a vlny theta, lze pozorovat pomalé pohyby očních bulbů a snižuje se svalové napětí.

V této fázi usínající ještě neztrácí zcela kontakt s okolím, je schopen reagovat na hlasitý dotaz a vzápětí se velmi snadno probudí. Tato fáze představuje usínaní. 

Následná druhá fáze spánku NREM se projevuje dalším zpomalením elektrických projevů činnosti mozku.

V EEG se objevují zvláštní prvky, mezi které patří krátké série vln o frekvenci 12 až 14 Hz – takzvaná spánková vřeténka a komplexy K charakterizované ostrou bifázickou vlnou a sérií rychlých vln, podobně jako u vřeténka.

V této fázi ztrácí člověk kontakt s okolím a upadá do spánku. Oční pohyby zcela ustávají. První a druhou fázi NREM označujeme jako lehký spánek. 

Při přechodu do třetí fáze se opět zpomaluje elektrická činnost mozku a zároveň se postupně zvyšuje její amplituda. Vyskytují se vlny theta a četné delta vlny, které tvoří 20 až 50 % zápisu.

I v této fázi se vyskytují K komplexy a spánková vřeténka, oční bulby jsou stále bez pohybu. Ve fázi čtvrté již převažují pomalé vlny delta s vysokou amplitudou.

Budete mít zájem:  Kandidóza – příznaky toho, že vám přerůstá přes hlavu – jak ji léčit?

Třetí a čtvrtou fázi nazýváme hluboký spánek.

Spánek typu REM je charakterizován úplnou ztrátou nervového napětí, rychlými nepravidelnými očními pohyby a aktivním desynchronizovaným elektroencefalografickým záznamem. Je to fáze spánku, ve které se dostavují barevné, živé a emotivní sny. Oproti tomu sny v NREM spánku jsou většinou kusé, monotónní a často odrážejí jen skutečné děje předchozího dne. 

Celková doba spánku se tedy skládá z cyklického opakování NREM a REM spánku, přičemž po usnutí trvá spánek NREM obvykle několik desítek minut, poté se dostavuje REM spánek. Tím vzniká cyklus o trvání přibližně 70 až 100 minut, který během noci proběhne čtyřikrát až šestkrát.

První REM spánek nastává asi po hodině až hodině a půl a trvá jen velmi krátce (5 až 10 minut) V dalších cyklech se zkracují třetí a čtvrtá fáze NREM spánku a spánek REM se naopak prodlužuje.

U novorozenců a kojenců je fáze REM spánku podstatně delší, s přibývajícím věkem se zkracuje a u starých lidí může zcela vymizet.

Spánek a negativní vlivy

Na schopnost usnout a na kvalitu samotného spánku působí mnoho faktorů. Některé z nich můžeme ovlivnit, jiné bohužel ne. K těm druhým patří například počasí.

Ačkoliv klimatické vlivy nejsou ještě důkladně prozkoumány, můžeme říct, že příliš vysoký i nízký atmosférický tlak působí na spánek negativně. Významnou roli hraje teplota místnosti.

Bylo zjištěno, že teplota vyšší než 24 stupňů Celsia značně zhoršuje spánek, zejména omezuje REM spánek a hluboký spánek. Totéž platí i pro místnosti s teplotou menší než 12 stupňů. 

Přílišné přejídání i hladovění navečer se také nepříznivě odráží na možnosti usnout a na kvalitě spánku. Hluk podstatně narušuje spánek, přičemž citlivost na zvukové ruchy je výraznější ve stáří.

Důležitá je kvalita lůžka. Ačkoliv někomu vyhovuje lože spíše tvrdé a někomu měkčí, z mnoha laboratorních výzkumů vyplynulo, že měkčí lože napomáhá spánku více než tvrdé. 

Spánková deprivace

V rámci výzkumu se již koncem devatenáctého století prováděli na dobrovolnících pokusy s cíleným zbavením spánku. Mezi počáteční příznaky patří samozřejmě ospalost.

Po první noci beze spánku se objevuje snížení pozornosti a aktivity, zhoršuje se krátkodobá paměť, zkoumané osoby projevují pokles nálady a první známky agresivity.

Během dalších dvou až tří dnů se všechny příznaky značně zesilují, vyskytuje se pocit ohrožení, někdy poruchy orientace, třes rukou a zhoršení zrakových vjemů – především ve smyslu prostorového vidění a zaostřování.

Výraznější poruchy nervových funkcí jsou i po necelých pěti dnech bez spánku velmi výjimečné. Maximální doba spánkové deprivace je pět až devět dní, další zadržení spánku je takřka nemožné.

Nespavost

Nespavost neboli insomnie je velmi nepříjemnou záležitostí a pokud trvá delší dobu, vyvolává v důsledku nedostatku spánku různé zdravotní poruchy. Co to vlastně nespavost je? Jedná se de facto o subjektivní pocit, že spánek je pro člověka nedostatečný a nesplňuje jeho očekávání.

Společně s rozvojem civilizace se počet lidí trpících nespavostí rapidně zvyšuje. Některé studie udávají až 40 % z celkového počtu obyvatel, přičemž největší podíl připadá na skupinu starší 60.let.

To, že problémy se spánkem se dají snadno vyřešit pomocí rozličných hypnotik, je sice značně rozšířený, o to však nebezpečnější omyl. 

Nejen, že existují různé formy nespavosti, ale existuje též řada odlišných příčin, které ji způsobují. Z toho vyplývá, že nespavost není jednolitým jevem. V zásadě můžeme jednotlivé její formy rozdělit následovně…

Ztížené usínání. Dobu od zhasnutí světla a ulehnutí do okamžiku usnutí, která se dá přesně zjistit díky polysomnografickému pozorování, nazýváme latence usnutí. U většiny zdravě spících lidí se jedná o pouhých několik minut, maximální hranice je asi půl hodiny.

Těm, kteří trpí poruchou usínání, se přes všechny snahy nedaří delší dobu usnout – jejich latence usnutí se prodlužuje. To mají velmi často na svědomí zevní podněty jako například hluk, světlo, obtížné dýchání, projevy bolesti a horečky, silné prožitky z předchozího dne a neodbytné, utkvělé myšlenky.

Další možností jsou povzbuzující nápoje jako třeba káva a čaj, vypité nedlouho před ulehnutím. 

Časté buzení v průběhu noci. I zdravý člověk se během noci obvykle několikrát probudí, většinou však opět rychle usíná a ráno si na tato probuzení nevzpomíná.

O častém probouzení v průběhu noci, tedy další formě nespavosti, mluvíme, pokud jsou procitnutí častější, anebo pokud postižený nemůže delší dobu znovu usnout.

Takový spánek, který je přerušován častým probouzením, nepřináší dostatečný odpočinek. Tato forma nespavosti může být také projevem užívání některých léků.

Předčasné probouzení (před pátou hodinou ranní bez možnosti znovu usnout). Často se objevuje u lidí pokročilého věku. Zároveň je velmi typické pro depresi, kterou obvykle provázejí poruchy spánku. V této spojitosti je jistě zajímavý fakt, že cílená spánková deprivace může depresivní stavy naopak zlepšit. 

Nedostatečná kvalita spánku. Není všemi odborníky uznávána jako typ nespavosti s odůvodněním, že je obtížné ji objektivně prokázat. Projevuje se krátkou dobou trvání třetího a čtvrtého stadia NREM a také celého REM spánku. To však lze zjistit jen celonočním pozorováním ve spánkové laboratoři. 

Jen velmi vzácně je nespavost samostatným onemocněním, obvykle se vyskytuje jen jako příznak různých chorob. Často se jedná jen o nespavost přechodnou (do jednoho měsíce trvání), pokud je její trvání delší (několik měsíců až let), mluvíme o nespavosti chronické.

Příčiny nespavosti

Příčiny nespavosti mohou být v nemocích způsobujících bolest, svědění, dušnost, nebo časté nucení na močení. To vše pacienta ruší a znemožňuje mu usnout a klidně spát. Rušivým faktorem jsou vnější podněty v podobě hluku, světla, nepřiměřené teploty místnosti apod.

Za nejčastější příčinu chronické nespavosti bývají považovány příčiny psychologické, tedy například osobní konflikty, podrážděnost, neodbytné myšlenky, nepříjemné zážitky aj. Může být též způsobena různými látkami, například kávou, čajem, alkoholem, nikotinem nebo různými léky, nepříjemná je nespavost neurogenního původu, např. po úrazech, mozkových zánětech či při cévních poruchách.

Jak již bylo řečeno výše, často je způsobena depresí, dále úzkostí, halucinacemi, utkvělými představami. V takovém případě hovoříme o psychiatrických poruchách. 

Tzv. primární nespavost neboli nespavost bez zjevné příčiny je velmi vzácná – tvoří jen asi 5% všech případů.

Léčba nespavosti

Léčba nespavosti by neměla, což je bohužel dodnes běžné, spočívat v podávání uspávacích látek – hypnotik. Každý nemocný by měl být podroben odpovídajícímu vyšetření a podle jeho výsledků by také měla být zvolena vhodná léčba. 

Vhodně zvolená hypnotika sice pacientovi dokážou zajistit bezproblémové usnutí a dostatečnou délku spánku, je však nutné si uvědomit, že působí pouze symptomaticky a pokud poklesne účinnost léku a příčina nespavosti stále trvá, nespavost se opět vrací. 

Mnohá hypnotika jsou navíc méně či více návyková, takže při jejich dlouhodobém užívání nastává nežádoucí stav, kdy pacient bez těchto prostředků již nedokáže kvalitně usnout a spát. 

Tyto léky by se proto měly užívat velmi obezřetně. I v případě, kdy je nespavost způsobena projevy jiného onemocnění (horečka atd.), je sice možné podávat hypnotika v rámci doplňkové léčby, musí být však vhodně zvolena a podávána jen po dobu nezbytně nutnou. Ke zlepšení kvality spánku často stačí jen změna teploty v místnosti, tvrdší, či méně proležená matrace. 

I když nejstarším uspávacím prostředkem je pravděpodobně alkohol, nedoporučuje se ho k těmto účelům v současnosti používat, protože ve velmi malém množství může mít lehce příznivé účinky, ve větších dávkách značně snižuje kvalitu spánku.

S postupem času byly do léčby zavedeny soli bromu, chlorahydrát, na počátku dvacátého století deriváty kyseliny barbiturové a ještě později benzodiazepiny. Koncem osmdesátých let dvacátého století se objevuje nová generace hypnotik – cyklopyrolony a imidazopyridiny. Tyto látky na rozdíl od některých jejich předchůdců nemění strukturu spánku a nesnižují množství NREM spánku. 

V moderním světě se počet lidí trpících nespavostí a jinými spánkovými poruchami každoročně zvyšuje. A přitom právě kvalitní, zdravý spánek nám umožňuje dostatečně zregenerovat síly potřebné pro další den. Je proto potřeba nepodceňovat význam spánku a řešit problémy s nespavostí jinak, než neustálým polykáním prášků na spaní.

Filip Kopecký

Hypersomnie

Hlavní skupinu spánkových poruch tvoří různé druhy nespavosti. Za zmínku ale jistě stojí i problém opačný, tedy zvýšená spavost. Nadměrný noční spánek mívá prostou příčinu, například v nedostatečném spánku předchozího dne, přílišné námaze nebo v důsledku požití většího množství uspávacích prostředků.

Specifickým onemocněním je však nadměrná denní spavost. Ta může být vyprovokována nedostatkem nočního spánku způsobeného nespavostí. V takovém případě je potřeba zaměřit se na léčbu nespavosti. Mnoho lidí trpí denní spavostí kvůli špatné životosprávě, nebo díky nočnímu zaměstnání. V této souvislosti je podstatný fakt, že noční spánek je oproti dennímu kvalitnější.

Narkolepsie

Další méně četnou poruchou spánku je narkolepsie, jejíž výskyt je přibližně 4 případy z 10 000 obyvatel. Jejím hlavním příznakem jsou náhlé ataky nepřekonatelného spánku, který obvykle trvá jen krátkou dobu.

Budete mít zájem:  Artroskopie – co je to – kdy a proč se provádí?

U nemocných se objevují další příznaky v podobě kataplexie, spánkové obrny svalů a též spánkové halucinace. Nemoc se obvykle objevuje v mladším věku, (15 – 20 let), i když jsou známy i případy s pozdním začátkem (50 a více let).

Narkolepsie se rozvíjí pomalu, mnohdy trvá několik měsíců až let, než se plně rozvine.

Záchvaty spánku přicházejí zcela nahodile, i v naprosto neobvyklých situacích, a mají proměnlivou délku – od několika sekund do půl hodiny, déle jen zcela výjimečně. Počet těchto záchvatů se pohybuje od jednoho až po více než dvacet denně a v jejich průběhu lze nemocného většinou snadno vzbudit. Je zajímavé, že postižení se po prodělání záchvatu cítí obvykle osvěženi.

Spánkový apnoický syndrom

Projevuje se epizodami zástavy dechu během spánku na dobu obvykle delší než deset vteřin, vzácně trvají až dvě minuty.

Jsou provázeny snížením obsahu kyslíku v krvi a při jejich četném opakování nepřináší spánek potřebný odpočinek, protože každá apnoická pauza končí „zlehčením spánku“ nebo chvilkovým probuzením.

Pacient pak často trpí nadměrnou denní spavostí. Apnoický syndrom je častější u mužů, starších či obézních lidí a také po požití alkoholu či některých hypnotik.

Méně časté pauzy dýchání se mohou vyskytnout i u zdravých lidí, stává se tak zejména ve fázi spánku REM. 

Zásady užívání uspávacích prostředků – hypnotik

  1. Hypnotika lze bez většíchobav aplikovat v případech přechodné nespavosti s výjimkou některých nemocí, které svým nositelům nedovolují většinu hypnotik používat – myasthenia gravis, spánkový apnoický syndrom, těžká kardiopulmonální nedostatečnost (stav nedostatečnosti srdce a dýchání, při těžkých nemocech oběhového aparátu a plic), dušnost a některá další.
  2. U dlouhodobé, chronické nespavosti je třeba hypnotika podávat velmi opatrně, a to jen tam, kde je to nezbytné. Je vhodné hypnotika střídat.
  3. Podávat se mají pokud možno malé, ale efektivní dávky a pouze krátkodobě (několik dní).
  4. Je-li nutné užívat hypnotika dlouhodobě, musí se brát přerušovaně, vždy po několika dnech lék změnit nebo vysadit. I pro dlouhodobé trvalé podávání ovšem existují adekvátní léčiva, o jejichž užívání ovšem musí rozhodnout povolaný odborný lékař.
  5. Pokud se podávání hypnotik ukončuje, je vhodné postupně dávku léku snižovat.
  6. Zvláštní opatrnost vyžaduje podávání hypnotik u starších lidí (nad 60 let).
  7. Při podávání středně a dlouhodobě působících hypnotik je třeba počítat s ospalostí nebo se zpomalením reakcí druhý den, zejména dopoledne.
  8. Léčba insomnie je individuální.

Pramen: Nespavost a jiné poruchy spánku, A. Prusiński

Výzkum spánku

Hypnos a Somnus, nejen tato jména bohů spánku ze starověkého Řecka a Říma, ale i mnoho dochovaných názorů a hypotéz dokazují, že lidstvo se zajímalo o spánek již v dávných dobách. Nicméně základ současného studia spánku klademe až do druhé poloviny devatenáctého století, kdy několik vědců nezávisle na sobě provedlo ojedinělá pozorování.

Roku 1868 popsal poprvé Griesingerpohyby očních bulbů, pozorovatelné na víčkách během spánku, a poukázal na jejich souvislost se sny. Freud v roce 1895 zaznamenal, že ve spánku dochází k poklesu svalového napětí.

Během devatenáctého století také probíhaly první pokusy se spícími osobami. Ty byly mimo jiné v průběhu odpočinku buzeny a zjistilo se, že spánek je nejhlubší v první fázi noci.

Systematičtější spánkové studie se prováděly od počátku století dvacátého. Rakouský neurolog von Economo studoval v letech 1917 až 1920 oběti epidemie zvláštního typu zánětu mozku, při němž se k hlavním příznakům řadily poruchy spánku, a vyslovil teorii, že v mozku existují centra řídící spánek a bdění.

Periodické změny tepu, dýchání a krevního tlaku u spících lidí popisuje roku 1920 Mac William. Z jeho závěrů vyplývá, že spánek není jednolitým jevem, ale že existují nejméně dva jeho druhy – tzv. klidná a neklidná fáze.

Moderní výzkum spánku počíná okamžikem použití elektroencefalografie. První pozorování založené na třiceti celonočních zápisech EEG publikoval společně se svými spolupracovníky Loomis v roce 1937. Z těchto pozorování vyplynulo, že obraz EEG se v průběhu spánku mění a vyskytuje se v něm několik různých vzorců, které se cyklicky opakují.

Jejich rozdělení spánku na čtyři stádia znamenalo významný pokrok pro další výzkum. Zdokonalení elektronických metod pak umožnilo kromě sledování EEG ještě souběžný celonoční zápis dalších fyziologických parametrů.

Rozvoj výzkumu spánku v mnoha laboratořích po celém světě a vzrůstající zájem o tuto problematiku vedl ke vzniku nové specializace v rámci neurologie, kterou nazýváme somnologie či hypnologie.

Poruchy spánku: Zvýšená spavost a další poruchy spánku

Spánek patří mezi nejpříjemnější činnosti, trávíme jím zhruba třetinu života. Kvalitní spánek nám dodává sílu a energii, pomáhá regeneraci organismu.

Už ve starověkém Řecku lidé věřili, že na zem každou noc sestupuje bůh spánku Hypnos, který všechny živé tvory uspává a dává jim sny.

V dnešní době plné vědeckých poznatků již víme, že žádný takový bůh neexistuje a že usínání je čistě v našich rukách.

A zde narážíme na zásadní problém, protože dnešní uspěchaný svět si vybírá svou daň, a to zejména na kvalitě spánku. Všechen stres a problémy, kterým jsme během dne vystaveni vede k tomu, že většina z nás trpí nespavostí, nebo jiným typem spánkové poruchy.

Fáze spánku:

Spánek můžeme z odborného hlediska rozdělit do dvou fází, které se v průběhu noci několikrát vystřídají.

První fází je non-REM spánek (synchronní) při kterém dochází k uvolnění organismu a regeneraci somatických funkcí.

Druhou fázi pak označujeme za REM spánek (paradoxní, REM = rapid eye movement), který je typický rychlými pohyby očí, slouží k regeneraci mozkových funkcí a v tomto stádiu spánku se nám zdají sny.

Abychom mohli spánek označit za opravdu kvalitní, měl by trvat bez přerušení v průměru 7-9 hodin.

Co jsou to poruchy spánku?

Poruchami spánku rozumíme různé odchylky v oblasti usínání, spaní a probouzení. Některou z poruch spánku trpí ve stáří zhruba polovina populace, mohou se však objevit již u dětí a kojenců. Většinou souvisí s psychickým rozpoložením člověka, často také bývají příznakem nějakého vážného onemocnění, proto bychom je neměli v žádném případě bagatelizovat.

3. skupiny poruch spánku:

Insomnie – nespavost. Ta je jednou z nejčastějších poruch spánku, a proto se jí budeme blíže zabývat v následujícím článku.

Hypersomnie – zvýšená spavost

Další poruchy spánku – narkolepsie, Kleinův-Lewinův syndrom, parasomnie, náměsíčnost, noční můry a běsy, syndrom neklidných nohou, syndrom spánkové apnoe

Příčiny poruch spánku

Už výše jsme se zmínili, že poruchy spánku mohou být doprovodným projevem vážného onemocnění, např. Parkinsonovy či Alzheimerovy choroby. Určit, co přesně způsobuje poruchy spánku vyžaduje ryze individuální posouzení jedince, jeho osobnosti a psychiky.

Na každého působí při usínání rušivě něco jiného, někomu vadí barva, kterou jsou stěny ložnice vymalovány, jiný vypil během dne velké množství kávy.

Z hlediska psychologie je příčinou poruchy spánku zejména stres, bolest (fyzická i psychická), špatné psychické rozpoložení, nadměrné užívání alkoholu, závislost na drogách, nezdravý životní styl apod.

Poruchy spánku – charakteristika a typické projevy

HYPERSOMNIE

Tato forma poruchy spánku trápí v průměru 20 % populace a je charakterizována nadměrnou potřebou spánku a usínáním v průběhu dne. To ve většině případů vede k problémům v práci, v partnerských a společenských vztazích a k celkově snížené kvalitě života.

Projevy hypersomnie:

  • nutkavé záchvaty spánku, nezvládnutelná ospalost
  • snížená koncentrace
  • noční spánek není nijak narušen
  • potíže s ranním vstáváním

Narkolepsii můžeme přiřadit k problémům s nadměrnou denní spavostí, ovšem oproti hypersomnii je zde předpoklad dědičnosti a je poměrně vzácná.

Projevy narkolepsie:

  • kataplexie neboli naprosté ochabnutí svalů bez ztráty vědomí
  • zrakové a sluchové halucinace při usínání
  • mělký noční spánek
  • jedinec upadá do spánku i při provádění nějaké činnosti, předtím však nepociťuje žádný náznak únavy

Vzácné dědičné onemocnění, které se vyznačuje přílišnou denní spavostí s dalšími doprovodnými příznaky. Tato spánková porucha postihuje zejména chlapce v období dospívání a v průběhu následujících 10 let spontánně odezní.

Projevy Klein-Lewinova syndromu:

  • opakované záchvaty spavosti během dne
  • nadměrný příjem jídla (hyperfagie)
  • poruchy v oblasti sexuálního chování

Dysfunkce odrážející se na kvalitě spánku. Jde v podstatě o nenormální projevy, které narušují průběh spánku a mohou se objevit i při probouzení.

Projevy parasomnie:

  • pohybová aktivita ve spánku
  • riziko úrazu sebe sama či partnera
  • často agresivní projevy

 NÁMĚSÍČNOST – somnambulismus

  • Porucha spojená s probouzením se z non-REM spánku, která se objevuje nejčastěji v dětském věku u s postupem času odeznívá.
  • Projevy náměsíčnosti:
  • bezděčné opouštění lůžka, chůze
  • močení na různých místech
  • stěhování nábytku a věcí v domácnosti
  • zmatenost po probuzení
  • ztížená schopnost samovolně se probudit

Porucha spánku spojená s intenzivními sny děsivého charakteru

Projevy nočních můr:

  • porucha REM spánku
  • podvědomé pohyby
  • přerušovaný spánek
  • pocity strachu až hrůzy
  • vyskytuje se u dětí i dospělých

Projevy nočních děsů:

  • typická porucha spánku u dětí
  • týká se non-REM fáze
  • podvědomé pohyby
  • přerušovaný spánek
  • pocity strachu až hrůzy

Tato porucha spánku se objevuje nejčastěji u starších lidí či v těhotenství. Postihuje přibližně milion lidí v ČR, přičemž ohroženy jsou zejména ženy. Její komplikace spočívá v bolestivosti nohou, která může vést k poškození nervů a dlouhodobé nespavosti.

Budete mít zájem:  Apendektomie – odstranění slepého střeva (apendixu) – postup a co vše vás čeká?

Projevy syndromu neklidných nohou:

  • příznaky se objevují navečer před spaním, nebo v průběhu spánku
  • syndrom neklidných nohou provází změny citlivosti končetin, brnění, svědění, mravenčení až po silnou bolest

SYNDROM SPÁNKOVÉ APNOE – SAS (sleep apnoea syndrome)

Porucha spánku spojená s výpadky dýchání. Tato porucha spánku je často dědičná a postihuje spíše muže než ženy, a to mezi 40. až 60. rokem. Z odborného hlediska můžeme rozlišit 3 typy spánkové apnoe – centrální, obstrukční, komplexní.

Projevy spánkové apnoe:

  • špatné okysličení organismu
  • zvýšený odpor při výdechu, výpadky dýchání
  • vysoký krevní tlak
  • vyšší nemocnost a úmrtnost
  • chrápání, nekvalitní noční spánek
  • bolesti hlavy
  • pocení, nadměrné slinění
  • zvýšená denní spavost
  • problémy s koncentrací a pamětí
  • změny nálad
  • poruchy osobnosti

Prevence poruch spánku

Nejúčinnější prevencí je dodržování zásad spánkové hygieny:

  • jít spát až při pocitu ospalosti, nenutit se do spánku
  • nevyužívat postel k jiným účelům kromě spaní (výjimkou je sex)
  • pokud se snažíte usnout déle než půl hodiny a nedaří se vám to, jděte se věnovat nějaké činnosti
  • na večer nepijte kávu, energetické nápoje, černý a zelený čaj
  • nechoďte spát těsně po jídle
  • zbavte se stresu, před spaním nemyslete na problémy
  • dopřejte si dostatek pohybu
  • v ložnici udržujte nižší teplotu než v ostatních místnostech, před spaním vyvětrejte
  • dodržujte pravidelnost vstávání a usínání
  • omezte spánek během dne (výjimkou je nemoc, práce na směny…)
  • odstraňte z ložnice všechny rušivé prvky (televize, počítač, přemalujte stěny apod.)
  • vybírejte si kvalitní matraci

Léčba poruch spánku

Jestliže trpíte některou z poruch spánku, je namístě začít ji co nejdříve řešit. Mnoho lidí si snaží zlepšit kvalitu spaní pomocí volně dostupných léků. To může být v pořádku jen v případě, kdy tyto léky užíváte občas.

Pokud tomu tak není směřujete pomalu, ale jistě k závislosti. Proto doporučujeme obrátit se o pomoc k psychologovi, který zvolí vhodný způsob léčby (nejčastěji formou kognitivně-behaviorální terapie) a společně se zaměříte na odstranění problémů se spánkem.

U těžkých forem může být využito také hypnotik, záleží však na konkrétním případu. Podstatou úspěšné léčby je také změna dosavadních návyků a ustálení denního režimu. Mimo jiné můžete léčbu doplnit také bylinkami, např. třezalka, kozlík, levandule, meduňka…

V žádném případě poruchy spánku nepodceňujte, nedostatečná kvalita spánku se odrazí na kvalitě vašeho života. Jakmile však problém odstraníte, budete se cítit mnohem lépe, chce to ovšem dostatek času a trpělivosti. 

Právě jste četli článek: Poruchy spánku: Zvýšená spavost a další poruchy spánku

Nespavost: příznaky, léčba (insomnie)

Nespavost nebo-li insomnie je nejčastější skupina poruch spánku, jejížhlavním příznakem je porucha usínání aneboprůběh spánku (přerušovaný spánek, brzképrobouzení).

Poruchy spánku rozdělujeme podle převažující příčiny nainsomnie (nespavost), hypersomnie (nadměrnáspavost), poruchy cirkadiánního rytmu (tj.

poruchystřídání spánku a bdění, netolerance směnného režimu např.v povolání) a parasomnie (chorobné stavy a jevyvyskytující se v souvislosti se spánkem, např.

náměsíčnictví, mluveníve spánku, noční křeče v lýtkách a mnoho dalších).

Z časového hlediska pak insomnie dělíme na krátkodobé či občasné(intermitentní) a chronické, trvající déle než 6 měsíců.

Nespavost může mít řadu vyvolávajících faktorů, které obvyklerozlišujeme na zevní a vnitřní. Ty by měly být pečlivě prozkoumány azhodnoceny tak, aby bylo možno insomnii řádně léčit.

Mezi zevní faktory můžeme jmenovat stresa jiné vlivy z prostředí (jako je chlad, teplo, nepohodlné lůžko, hlukči pouhé tikání hodin) a nepřiměřenou spánkovou hygienu (režimováopatření). Spánková hygiena je soubor opatření, kterámají usnadnit usínání a napomoci normálnímu průběhu spánku(viz níže).

vnitřním faktorům pak řadímetělesné a psychické potíže. Častýmproblémem spojeným s poruchou spánku bývá přítomnost choroby, kterápacienta obtěžuje do té míry, že nemůže usnout.

Může se jednat o stavyspojené s bolestí (bolesti svalů, kloubů, nádorová onemocnění),svěděním (různé ekzémy), endokrinní poruchy jako je zvýšená funkceštítné žlázy, plicní choroby (kašel, astma), srdeční choroby (arytmie,dušnost v souvislosti se srdečním selháváním) problémy se zažíváním(dyspepsie), dále silné emoční zážitky, úzkost a jiné neduhy, kterédotyčnému takzvaně „nedají spát“.

Potřeba spánku je velmi individuální, průměrně se však pohybuje okolo6-8 hodin a bohužel díky současnému náročnému životnímu stylu je dobaspánku stále záměrně zkracována.

Za chorobný je možné považovat stav,kdy spánek nepřináší dostatečný odpočinek, dotyčný se necítízotavený, během noci se často budí, opakovaně nemůže usnout, během dneje unavený.

Tímto si utváří začarovaný kruh ve smyslu takovém, že sepak snaží dohánět probdělý čas odpočinkem během dne, ulehnutímv odpoledních hodinách a v noci opět nemůže usnout a podvědomě si takutváří návyk se spánkem během dne a bdělostí ve večerních, nočníchaž ranních hodinách. V odborných publikacích se hovoří o tzv.ďábelském kruhu.

Rizikové faktory nespavosti

Rizikovými faktory rozumíme stavy a podněty vedoucí k nespavosti, tj.nevhodné prostředí pro spánek zahrnující hluk (tikajícíbudík a jiná elektronika v ložnici), zápach, horko, chlad, nevyhovujícílůžkoviny či lože (např. tvrdá či příliš měkká matrace).

  • Dále užívání stimulujících nápojů jako je káva,energetické nápoje a alkohol brzy před usnutím, kouření a požíváníjiných návykových (především stimulujících) látek.
  • Rovněž řešení sporů a stresujících záležitostí před plánovanýmusnutím a zvýšená aktivita či sport méně než 5 hodin před spánkemmohou narušit proces usínání a spánku.
  • Také pospávání během dne a pobyt v posteli v době, kdy normálněnespíme nebo o to ani neusilujeme, nám může utvořit návyk, kdy siulehnutí přestaneme spojovat s dobou, kdy obvykle chodíme spát as místem, kde obvykle spíme.

Prevence nespavosti

Jak již bylo několikrát zmíněno, důležitá je zejménaspánková hygiena, vyřešení všech rizikových faktorů prospánek a včasné řešení již nastalých problémů se spánkem. Obecněplatí, že čím více se problémy odkládají, tím více nás obtěžují amohou být hůře řešitelné, případně se již nedaří zjistit, odkuddaná problematika pramení.

Příznaky a projevy nespavosti

Dominujícími příznaky nespavosti je prodloužená dobausínání, přerušovaný spánek a brzképrobouzení. Někdy si pacient na probouzení během noci nepamatuje,nicméně může být zvýšeně unavený, obtížně ráno vstává, necítíse zotavený po dostatečně dlouhé době pobytu na lůžku a během dne jecelkově méně výkonný.

Léčba nespavosti

Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimováopatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygienya dále léčba vyvolávající příčiny, kterou se snažímeodstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných chorobách, které mohoubýt zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba i nemocný uvědomoval.

Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezitulehnutí na lůžko předčasně, tedy až v době, kdy se cítíme skutečněunavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je si stanovit hodinu ulehnutíke spánku a tu každý den dodržovat).

Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řadypacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusitnějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout.Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom siutvořili návyk.

Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj,příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a topřevážně v odpoledních a pozdních večerních hodinách. Omezeníkouření taktéž pomáhá. Rovněž sportovní a jiné fyzicky či psychickynáročné aktivity bychom měli přibližně 5 hodin před spánkem omezit čivynechat.

Během dne bychom měli mít přiměřenou fyzickou aktivitu.

Měli bychom senaučit zvládat stres jak v práci, tak v soukromí (existuje řada volnědostupných kursů či knih), případně se ho snažit omezit (zaměstnatostatní členy rodiny např.

v péči o děti, sourozence, prarodiče apod.,opustit příliš stresující zaměstnání případně pokud máme povolánívíce, ponechat si jedno a na to se plně soustředit).

Standardním krokem je úprava ložnice ve smyslu izolace, ztišení, klidu,vytvoření zázemí a bezpečí.

Pokud nepomůže nácvik spánkové hygieny a vytvoření vlastníchspánkových rituálů, jako je například četba knížky před spaním,přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků zeskupiny tzv. hypnotik (nebenzodiazepinovái benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají seanxiolytika (ztišující léky proti úzkosti).

Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) seřeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeněprodukovaný v lidském těle a normálně navozující spánek (obvykleužíván při cestování letadlem).

Jak si mohu pomoci sám

Pomoci si můžete hned několika způsoby. Jednak dodržováním a nácvikemspánkové hygieny a vyhnutím se rizikovým faktorům včetně vyvarování senadměrného stresu a problémů v práci či rodině.

Navíc se může pokusit o navození spánku pomocí celé řadyčajů, které jsou běžně dostupné v lékárnách,drogeriích či supermarketech. Takové čaje či čajové směsi obvykleobsahují meduňku lékařskou, kozlík lékařský či chmel otáčivý.K dispozici jsou i kapky či tablety s těmito bylinkami. Na některépacienty působí velmi příznivě.

Komplikace nespavosti

Hlavní komplikací je zejména únava a psychicképotíže které nespavost logicky s sebou přináší. Z únavypramení řada nehod během dne, ať už automobilových, pracovních čijiných, snížená koncentrace a schopnost se učit.

Strach z nemožnosti usnout v postiženém vyvolává stále vzrůstajícíúzkost, ve výsledku se pak u pacienta můžeme potýkats depresí.

Diskuse

  • Nespavost,co vám pomohlo?
  • Co nanespavost kromě léků?

Další názvy: insomnie, porucha usínání a kontinuity spánku, porucha spánku

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *