Pokud si ještě stále dáváte na jídlo hranolky, je na čase si přečíst, co vše mohou hranolky ve vašem těle napáchat za škody.
1Způsobují nárůst váhy
Hranolky jsou vysoce průmyslově zpracované a kaloricky bohaté jídlo (velké hranolky mají dokonce mnohonásobně více kalorií než hamburger nebo cheeseburger). V jedné porci hranolek je až 24 g tuku.
Zejména těch špatných – nasycených a trans tuků, které způsobují zvýšení cholesterolu a následně riziko srdečních onemocnění, mrtvice a cukrovky druhého typu. Dle studií diety založené na vysoké konzumaci tuků ničí nervové buňky mozku, které kontrolují tělesnou váhu (1).
Hranolky obsahují také nadbytek soli, která zadržuje vodu v těle a způsobuje též přibývání na váze.
2Zvyšují krevní tlak
Hranolky jsou osolené pořádnou dávkou soli. Pokud je jíte pravidelně (nejen hranolky, ale cokoliv, co obsahuje nadbytek soli), mohou dopomoci ke zvýšení vašeho krevního tlaku, což způsobuje nemoci srdce, ledvin a mrtvici. Doporučená denní dávka soli je méně než 5 g, jedny velké hranolky ale obsahují až 1/4 denní dávky soli!
3Nebezpečí (nejen!) pro těhotné
Zejména těhotné ženy a malé děti z důvodu jejich nízké hmotnosti by se měly vyhnout konzumaci hranolek, protože obsahují nebezpečný karcinogen a neurotoxin akrylamid, který poškozuje DNA. Akrylamid vzniká ve škrobovitých potravinách, které jsou smažené, pečené či jinak upravované ve vyšších teplotách (+ 120 °C).
Rizika konzumace akrylamidu:
- Potenciálně zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
- Nejvíce ohrožené jsou děti z důvodu jejich nízké hmotnosti.
- Má škodlivé účinky na nervový systém, prenatální a postnatální vývoj a reprodukční schopnosti mužů.
- Tvorbu akrylamidu v potravinách do značné míry ovlivňují jednotlivé složky, podmínky skladování a zpracování (především teplota).
- Velká expozice akrylamidu vzniká i při domácí přípravě pokrmů (pečení, smažení, pražení).
4Zvyšují riziko diabetu, obezity a nemocí srdce
Smažené a mastné hranolky jsou plné nevhodných tuků a soli, což zvyšuje riziko zdravotních problémů jako srdeční choroby, obezita, rakovina a cukrovka 2. typu.
5 zdravých alternativ k hranolkům
- Batátové hranolky – nakrájejte batáty na hranolky, postříkejte olejem a sojovou omáčkou a dejte péct. Podobně se dají udělat i z celeru, mrkve a petržele.
- Křupavé hranolky – nakrájejte cuketu nebo tofu na hranolky (skvělé je i avokádo na měsíčky) a obalte jako řízek v mouce, poté v těstíčku z hrašky a nakonec v kukuřičné strouhance. Dejte na plech a pečte cca 15+ min na 200°C dokřupava. V průběhu pečení alespoň 1x otočte.
- Polentové hranolky – udělejte si polentu dle návodu (můžete do těsta přidat i oblíbené koření, semínka, bylinky). Ztuhlou polentu nakrájejte na hranolky a obalte ve směsi oleje a sojové omáčky. Pečte 30 min na 180°C, až jsou hranolky křupavé.
- Tempura – udělejte si těstíčko z celozrnné nebo bezlepkové mouky s vodou (případně i kořením), anebo z hrašky s vodou a obalte v něm zeleninu, tofu, tempeh, divoké bylinky (např. kontryhel, jitrocel, kopřivu), bezinky atp. Vložte do rozpáleného oleje a až je tempura zlatavá, vytáhněte a nechejte okapat.
- Pečená zelenina – nejrůznější zeleninu (řepa, petržel, mrkev, kapustičky, brokolice) nakrájejte na různé tvary a obalte ve směsi oleje, sojové omáčky a bylinek. Dejte péct.
- Kadeřávkové chipsy – dají se udělat jak pečené, tak také sušené (RAW verze). Obalte je v olivovém oleji, sojové nebo tamari omáčce (super je i přidat sušený česnek), anebo v omáčce z kešu ořechů, šťávy z citronu, lahůdkového droždí, sojové omáčky, případně z dalších dochucovadel (koření).
S čím alternativu hranolek podávat?
– samotné
– s tofunézou
– s čočkonézou
– s kešu majonézou
– s rostlinným jogurtem – kokosovým, anebo sojovým
– s dipem
– s kečupem bez cukru
Karcinogenní akrylamid: pozor na připálenou kůrku i snídaňové cereálie
Akrylamid je malá molekula, která vzniká v potravinách takzvanou Maillardovou reakcí při teplotách nad 120 stupňů Celsia, tedy při smažení, pečení, grilování nebo toastování.
K jeho vzniku jsou zapotřebí dvě naprosto běžné suroviny používané pro výrobu potravin – cukr a aminokyseliny asparaginu.
Jenže z takových nevinných složek potravin může vzniknout toxická látka, která je schopná vyvolat zhoubný nádor.
    Zobrazit fotogalerii |
„Akrylamid negativně působí na nervový systém, v experimentech se zvířaty byla prokázána genotoxicita a karcinogenita, tedy schopnost ničit DNA a zvyšovat riziko rakoviny,“ řekla iDNES.cz řekla iDNES.cz profesorka Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické.
Na akrylamid v potravinách se přitom přišlo poměrně nedávno, až na počátku tohoto století, a navíc trochu náhodou. Bylo to ve Švédsku.
Akrylamid se používá ve stavebnictví, například jako injektážní činidlo. A při budování tunelu na jihu země pronikla technologickou chybou látka do okolí. Dostala se rovněž do organismu dělníků a farmářů.
Prodělali vyšetření, jehož součástí bylo i porovnání, kolik akrylamidu v sobě mají obyvatelé ze vzdáleného severu, který se obecně považovalo za čistou oblast.
Jaké bylo překvapení, když se zjistilo, že nebezpečnou látku v sobě mají také! Experti posléze zjistili, že pochází z vybraných tepelně zpracovaných potravin s vysokým obsahem škrobu, což jsou například bramborové lupínky.
Čím tmavší, tím horší
Vznik akrylamidu můžete doma dokonce sami pozorovat. Třeba při smažení hranolků nebo pečení toastů. Jakmile se zlatavá barva začne měnit v nahnědlou nebo dokonce až v černou, je to okamžik, kdy vzniká akrylamid.
„Nejvíce akrylamidu můžeme najít v tepelně zpracovaných potravinách s vyšším obsahem škrobu.
Nalézá se tedy především v produktech z brambor, ale je obsažen i v kávě, zejména méně pražené, v sušenkách, krekrech, chlebové kůrce, snídaňových cereáliích.
Čím více tmavě hnědá je barva na povrchu výrobku, tím více akrylamidu lze očekávat,“ vysvětlila profesorka Hajšlová. Tamní Ústav chemie a analýzy potravin se na výzkumu této látky rovněž podílel.
Hajšlová zároveň zdůraznila, že akrylamid nevzniká při vaření ve vodě či ohřevem v páře.
Pomůže vyvážený jídelníček
Máme se tedy vybraných pokrmů bát? A kolik vlastně bramborových lupínků, opečeného chleba nebo hranolek můžeme sníst, aby to ještě bylo bezpečné a nezvyšovali si riziko, že onemocníme rakovinou? „Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět,“ odpověděla Hajšlová.
Pokud je ovšem váš jídelníček pestrý, obsahuje hodně zeleniny a ovoce, do organismu se dostávají i látky s ochranným účinkem. V každém případě není potřeba propadat panice. I když jednou za čas sníte očividně nezdravý pokrm, není to zásadní problém.
Ústav analýzy potravin a výživy dokonce nabízí výrobcům a distributorům potravin kontrolu, kolik akrylamidu jejich produkt obsahuje.
Ostatně výsledky dlouholetého výzkumu této látky se promítly do loňského nařízení Evropské komise, která stanovuje, jak množství akrylamidu omezit.
A možná jste si toho sami všimli, že když si dáte hranolky v podniku rychlého občerstvení, už zdaleka nejsou tak výrazně propečené jako dříve. A bramborové lupínky ze supermarketu jsou bílé nebo mírně nažloutlé.
Letos na jaře se do vědeckých laboratoří po zmiňovaném nařízení Evropské komise o regulaci karcinogenního akrylamidu dostal rovněž český chléb a pečivo. Testy ovšem ukázaly, že množství nebezpečné látky je u většiny produktů pod stanovenou normou. Škodlivý může být podle Svazu pekařů a cukrářů pouze připálený chleba (psali jsme zde).
„V naprosté většině produktů je hladina této látky výrazně nižší než takzvaná porovnávací hodnota. Testy ukazují, že dobře upečeného, tedy nepřipáleného chleba či pečiva se kauza akrylamid nijak netýká,“ uvedl Svaz pekařů a cukrářů.
Podle jejího výkonného ředitele Jaromíra Dřízala by si ani poctivý pekař nedovolil prodávat připálené pečivo. „Jednoduše proto, že by si jej většina lidí nekoupila. V českých pekárnách tak na škodlivý chléb či pečivo nenarazíte,“ tvrdí Dřízal.
Barva má být zlatavá
Chránit se před akrylamidem můžete i doma, třeba při smažení hranolek nebo pečení pizzy. Není to nic těžkého.
„Při domácí tepelné úpravě potravin zní základní doporučení omezit na nezbytné minimum teplotu a trvání ohřevu. Optimální zbarvení povrchu dané potraviny je maximálně zlatavá barva, nikoli nahnědlá nebo hnědá,“ doporučila Hajšlová.
13 potravin, kterým se vyhněte při hubnutí. A zhubněte!
Pokud se snažíš zhubnout, vyvaruj se těchto potravin! ✔️ Mrkněte na to, co byste neměli jíst. A po letech zhubněte – doopravdy. Inspirujte se naším článkem ještě dnes.
Proč se zamyslet nad jídelníčkem při hubnutí?
Hubnutí je pro každého z nás náročné, ať už fyzicky, tak psychicky. Prvním impulzem je zpravidla až skutečnost, že nás v životě obtěžuje nadměrná hmotnost.
Vzhled nebo zdraví, vše pak směřuje k tomu, že s tím něco chceme dělat. Avšak často nevíme, jak začít.
I proto, než si představíme potraviny, které doporučujeme vyřadit z jídelníčku, si projděte naše tipy, jak vlastně vůbec začít hubnout.
Mnozí lidé tvrdí, že i při dietě se dá sníst vše, ale pouze v omezeném množství. Něco na tom bude a ano, i tato informace má rub i líc. Stačí se zaměřit na kalorie, které za ten den přijmeme. Na základě toho si stanovit limity a pak už je jen dodržet a nepřesáhnout.
Hned na úvod, neexistuje nic jako univerzální seznam potravin, které při hubnutí nesmíte pozřít. Avšak jsou suroviny, které je vhodné a my doporučujeme, omezit jejich přísun. V jakékoliv formě!
Čemu se vyhnout při hubnutí?
Pokud to myslíte s hubnutím vážně, nepostupujte k cíli rychle. Jinak neuspějete a už se nikdy nevrátíte ke svému úmyslu. Proto zkuste najet na nový režim postupně, po malých krůčcích dospět k cíli.
Stačí zavést pravidelnou stravu, kdy se v klidu a pohodě najíte až 6x denně dle potřeby. Menší porce, dle vašeho jídelníčku. Když už v tom budete, zapomeňte na smažené pokrmy, večerní dýchánky u brambůrků nebo slaných mandlí. Či se zamyslete nad sladkými dezertíky, které si pravidelně dopřáváte ke kávě.
Dále omezte příjem tučných potravin, kam patří všemožné dresinky, smetana, majonéza, tatarská omáčka a světe div se, i sýry a mléčné výrobky obecně. Ovšem jak jsme psali, žádný konkrétní seznam prostě není. Proto si občas dát sýr či sáhnout po tatarce, nikomu neublíží.
Zaměřte se na tuky zdravé, které najdete v kvalitních rostlinných olejích (olivový, řepkový), nebo například v rybách.
Jakmile upravíte svůj jídelníček, zbavíte se nevhodných tuků, můžete mi věřit, že vás potěší postupný úbytek váhy. A co víc, prospějete tím svému zdraví – snížíte riziko kardiovaskulárních chorob a podpoříte stabilní hladinu cholesterolu.
Jsou ty cukry opravdu nezdravé?
Odborníci na výživu se shodují, že je velkou chybou zcela vyřadit z jídelníčku sacharidy nebo tuky. Budete namítat, že se o tom přece všude píše jinak. Avšak věřte mi, tak jako bílkoviny, i tuky a cukry mají svůj význam v našem jídelníčku. Nezbavujme se jich zcela, avšak zamysleme se, kolik jich za den spořádáme. Lidské tělo potřebuje k fungování obojí – v rozumné podobě a míře.
Věděli jste, že v našem jídelníčku rozlišujeme cukry zdravé a nezdravé? My doporučujeme omezit ty nezdravé. Vyhněte se proto jednoduchým cukrům v podobě sladkostí, čokolády, bonbonů, různorodých tyčinek a pamlsků. Pokud se ptáte, co s ovocem, tak ač obsahuje cukry, neomezujte je. Ideální je zařadit denně tak 2-3 kousky a nejlépe v dopoledních hodinách.
Zaměřte se naopak na příjem kvalitních složených sacharidů a vynechejte protentokrát výrobky z bílé mouky (těstoviny, pečivo). Jestliže vsázíte na celozrnné varianty, zbystřete, i ty obsahují dostatečnou výši cukrů. Rozhodně se nejedná o zdravou náhražku bílého pečiva.
Které potraviny vyřadit z jídelníčku při hubnutí?
Ano, nebude to jednoduché! Netvrdíme, že to půjde hned. Avšak, projděte si tento seznam a zamyslete se. Musíte je stále mít ve vašem jídelníčku? Věříme, že minimálně některé z nich nikoliv.
1. Limonády
Stálice, která se napříč všemu stále objevuje v plánu těch, co chtějí hubnout. Právě konzumace sladkých sycených nápojů je hlavní celosvětovou příčinou epidemie obezity. Nesvádějme proto nic na bábovku od babičky nebo nedělní kachničku se sádlem a knedlíky.
Je to jednodušší, než si myslíte. A co víc, často obsahují umělá barviva, chemikálie a další látky, které nejsou pro tělo to pravé.
Jak už mnohé průzkumy dokázali, mezi hlavní účinky těchto látek patří například rakovinotvorné působení, ale také zhoršování paměti, nervové poruchy a předčasné stárnutí.
2. Uzeniny
Milujeme je, jsou součástí našeho jídelníčku, avšak pozor na kvalitu a kvantitu. Pokud kupujeme uzeniny s 60% podílem mase, něco je špatně. Krom toho tyto uzeniny obsahují velké množství soli a přídavných chemických látek. Myslete proto při nákupu na složení uzenin. Nakupujte s rozmyslem!
A zkuste na snídani místo párků vsadit na vejce, zeleninový talíř a doma upečený chléb. Budete se divit, kolik energie budete mít po celý zbytek dne.
3. Vysoce rafinované cukry
Už jsme zmínili, že cukry je vhodné rozlišovat. Mezi ty nejhorší patří vysoce rafinované cukry. Ty jsou obsaženy ve všech sladkostech, od bonbonů po zákusky.
A tím výčet rozhodně nekončí! Podívejte se do své spíže na složení kečupu, jogurtů či žvýkaček. Seznam škod, které páchá v organismu cukr, je děsivý.
Víte, proč je cukr považován za drogu? Nebo čím vlastně cukr nahradit?
4. Umělá sladidla
Často jsou nám umělá sladidla nabízena jako zdravá alternativa. Avšak víte, že jsou to právě umělá sladidla, které obsahují toxiny, jež podporují tloustnutí?
Nepodceňte proto umělá sladidla při náhradě rafinovaného cukru! Nejsou zase tak velkou výhrou.
5. Ryby chované na farmách
Ryba, téma na desítky stran. Prezentovaná jako zdravá, chutná. Zbystřete proto, abyste se soustředili na ryby, které jsou z volné přírody. Losos z farmy má minimální výživovou hodnotu.
Obsah nenasycených mastných kyselin Omega-3 je nesrovnatelný oproti masu ryb žijících volně. Ryby na farmách jsou krmeny kukuřicí, sójou nebo jinými krmivy, která kyselin Omega-3 obsahují mizivé množství.
Bohužel, tento chov má i stinnou stránku – kvůli stresu a nedostatku místa je tělo plné škodlivých kyselin. Zpravidla doplněné o antibiotika, která o to víc ruinují naše zdraví.
A to za to nestojí, co myslíte?
6. Popcorn
Ruku na srdce, kdo si ještě nikdy nedopřál k večernímu filmu popcorn. Avšak abychom vás nezatěžovali podrobnostmi a odbornými výrazy – popcorn prostě vynechejte.
Hydrogenované (trans) tuky, které obsahuje popcorn až ve 2násobných dávkách, jsou dle mnoha odborných studií průkazně zdraví škodlivé.
Mimo jiné aktivně ucpávají cévy, podílejí se cévních onemocnění a celkově pak sabotují lidské zdraví.
7. Smažená jídla
Další stálice, která nám často přistane na talíři. Smažák, řízek nebo koblížek – vše smažené, často na nevhodném tuku při nevhodné teplotě. Naše tělo trpí pod návalem tuku a kalorií.
Nejnebezpečnější jsou hranolky. Brambory obsahují škrob, ze kterého smažením vzniká glycidamid a akrylamid, což jsou průkazně rakovinotvorné látky. Myslete na to, až si půjdete dát zase hranolky do fast-foodu.
8. Šlehačka ve spreji, smetana do kávy
Milujete vídeňskou kávu? A kupujete tu nejlevnější šlehačku? Pak tu máme problém. Ztužené rostlinné tuky (protože tomu ani šlehačka říkat nejde), obsahují mimo jiné plno škrobů, éček a oxidu dusného.
Když už, vsaďte na živočišnou, nebo si šlehačku vyšlehejte doma. Není to nic složitého.
9. Ovoce a zelenina ošetřované pesticidy
Ono se to nezdá, každý nás tím straší, avšak myslete na to při výběru ovoce a zeleniny v obchodě. Věděli jste, že pesticidy ovlivňují mužskou plodnost zpomalováním spermií?
V lidském těle se pesticidy hromadí dlouhodobou konzumací. Pokud se chcete jejich konzumaci vyhnout, omezte nákup ovoce a zeleniny v supermarketech. Tam je 100% jistota, že jsou pesticidů plné.
Ať už jablka, jahody,, hrozny nebo papriky či celer. Všude tam se s pesticidy nešetří. U většiny pak stačí povrch omýt, nicméně pro 100% jistotu namočte ovoce či zeleninu do roztoku octa a vody (1:9).
Bohužel, toto nejde aplikovat u všech.
10. Průmyslově vyráběné jídlo
Každý z nás někdy nestíhá, proto občas sáhneme po polévce z pytlíku či instantní omáčce k masu. Avšak pozor na to – většina z nich obsahuje až 50 % doporučené denní dávky soli. Což už je opravdu hodně, nemyslíte?
Navíc, mnoho průmyslově vyráběných pokrmů obsahuje pro zachování trvanlivosti značný koktejl chemie, jež mají dopad na lidské zdraví – přispívají k rozvoji rakoviny, neplodnosti či přibývání na váze. Prostě a jednoduše, zbavte se doma pytlíků a vařte poctivě z čerstvých surovin.
11. Zaručeně „zdravé“ svačinky
Sušenky, corn-flaky, müsli nebo tyčinky – vše má rub i líc. Netvrdíme, že jsou všechny špatné, avšak většina obsahuje látky, které tam prostě nemají co dělat. Jsme znovu u cukru, kterého tyto „zdravotní“ pokrmy obsahují velké množství. Někdy až 50 %, což už je síla. Proto i v tomto případě myslete na to, zahledět se při nákupu na složení.
12. Alkohol
Tady se zaměříme spíše na starší osazenstvo, a ač není alkohol potravinou, musíme ho taktéž zmínit. S ohledem na statistiky spotřeby alkoholu v České republice máme za to, že i alkohol do tohoto seznamu patří. Netvrdíme, že přímo způsobuje tloustnutí, avšak pokud jej pozřeme ve větším množství, může nás přemoci „mlsná“.
13. Pufované potraviny
Každý, kdo hubne a vynechá pečivo, si koupí tzv. „pufíky“, které jsou zpravidla z rýže. Většina je pak považuje za dietní, ovšem málo kdo tuší, že jsou to jen prázdné kalorie, které nás nezasytí na dlouho. Za chvíli máte hlad, a pokud nemáte po ruce další pufík, obvykle se to zvrhne. Zbavte se nafouklých chlebíků.
Doufáme, že aspoň trochu napomůžeme ve vašem rozhodování, jak si sestavit svůj jídelníček. Pokud stále váháte, nahlédněte do naší sekce o hubnutí, kde jsme pro vás sepsali řadu článků na toto téma.
Které potraviny ne při hubnutí
Aktuální článek: 13 potravin, kterým se vyhněte při hubnutí. A zhubněte!
Hranolky zdravě? Jde to
Díky zámořským objevům Kryštofa Kolumba se
z Jižní Ameriky dostaly brambory do Evropy – a o pár století
později Evropané na oplátku zase přivezli Američanům hranolky… Smažená
pochoutka je dnes neodmyslitelnou součástí jídelníčku a znají ji lidé po celém
světě.
Brambory patří
mezi celosvětově nejčastěji konzumované plodiny na světě – a svůj podíl na tom
má i jejich populární úprava v podobě křupavých hranolek. Zatímco za
kolébku brambor je považováno dnešní Peru, o tom, kde se zrodily hranolky, se
vedou vzrušené debaty – rádi by si jejich vynález přivlastnili Francouzi i
Belgičané.
Legenda praví, že takzvané pommes de terre frites poprvé usmažil na
počátku 19. století Francouz Marie-Antoine Carême. Vlastně původně chtěl
z nešťastné lásky spáchat sebevraždu, a tak se plánoval otrávit
bramborovými hlízami, které považoval za jedovaté.
Nakrájel je na hranoly,
osmahl na pánvičce… Ale místo toho, aby ukončily jeho život, zajistily mu
věčnou slávu.
I Belgičané
mají ale svou historku: prý zdejší obyvatelé v 18. století lovili
v řece Maes drobné rybky, které si smažili na oleji.
Když však přišla tuhá
zima a hladinu pokryl led, zavládl hlad a lidé si místo nich začali na pánvičku
házet proužky brambor – tak vznikly hranolky.
Ať je to, jak chce, Belgičané
považují hranolky za své národní jídlo – podobně jako Češi knedlíky. Dokonce
v Bruggách najdete i Frietmuseum, první muzeum hranolků na světě.
Není brambora jako brambora…
Brambory zachránily miliony Evropanů před hladomorem – dokážou rychle zasytit, obsahují také množství pro tělo nezbytných prvků (draslík, hořčík, železo, fosfor, vápník, sodík…), vitaminů (A, B1, B2, B3, B6, C, D, E a K) a vlákninu.
Existuje celá řada odrůd brambor – v Evropě se jich pěstuje přibližně 1300 – ale jen pouhá desetina z nich je vhodná na přípravu hranolek. „Všichni máme rádi dlouhé hranolky a ty se dají vyrobit jen z velkých brambor. Na výrobu hranolek je nejlepší odrůda brambor innovator.
Na mé farmě tuto odrůdu pěstujeme na největší ploše,“ říká Mateusz Klak, zemědělec z polského Konczyce, který už od dětských let sledoval, jak otec pěstuje brambory a rozhodl se pokračovat v rodinné tradici.
„Ideální odrůda brambor neexistuje. Pohybujeme se v prostředí, které se neustále vyvíjí. Může se změnit legislativa, zemědělci používají stále nové technologie, mění se životní prostředí, postupy při zpracování.
Nemluvě o tom, že se vyvíjí také chuť spotřebitelů, i na to je potřeba myslet při hledání dokonalé odrůdy brambor,“ doplňuje francouzský farmář Loic Piat, který pěstuje brambory pro výrobce hranolek McCain.
Sklizené brambory se pak dále zpracovávají: na řadu přijde loupání, krájení, předsmažení na 175 °C, zmrazení na -39 °C… A na světě jsou „mražené hranolky“, které stačí dát na plech do trouby. Jejich vynálezem, jenž se přisuzuje právě zmíněné značce, se pro konečné spotřebitele domácí příprava velmi zjednodušila.
Hlavně zdravě!
Ve 20. století se bramborové proužky začaly smažit o sto šest – a to po celém světě.
Velkými milovníky „french fries“ se stali Američané a hranolky se začaly spojovat především s rozvojem rychlého občerstvení… Na přelomu nového milénia však hranolkový boom zasáhl trend zdravého stravování a výrobci se museli této skutečnosti přizpůsobit.
Na trhu se objevily horkovzdušné fritézy, firmy vyrábějící zmrazené hotové hranolky do trouby začaly být pod větším drobnohledem – palmový olej ani příliš soli už se nenosí, zákazníci řeší i dopad výroby na životní prostředí…
„Od roku 2008 jsme snížili množství použité soli v našich výrobcích o 41 % a průměrnou hladinu nasycených tuků o 46 %. Od září 2010 jsme při výrobě bramborových výrobků zcela přestali používat palmový olej.
Spotřebu energie při výrobě jsme v letech 2008 až 2012 snížili v průměru o 9 % a spotřebu vody o 10 %,“ uvádí na svých stránkách společnost McCain, která začínala jako rodinný podnik v roce 1956 v kanadském městě Florenceville a dnes patří mezi lídry v oblasti mražených výrobků – každá třetí „hranolka z mrazáku“, která se ve světě sní, je jejich.
Ti, kdo si doma
připravují hranolky z čerstvých brambor a následně je smaží
v klasické fritéze, by měli dávat pozor především na pravidelnou výměnu
oleje – může být totiž po delší době žluklý a zbytky smažených potravin, které
nejsou přefiltrované, se pak stávají možným zdrojem zdraví škodlivých látek. Podstatná
je i doba tepelné úpravy a teplota oleje – čím je počet stupňů nižší, tím více
tuku se nasákne. Příprava dobrých a zdravější varianty hranolek je zkrátka trošku
alchymie…
Věděli jste, že…
Když už hranolky, tak co nejzdravěji. Vybírejte nejlépe kvalitní předsmažené hranolky do trouby a takové, které obsahují co nejméně oleje (nejčastěji 5–8 %) a co nejvýhodnější složení použitých olejů (nejlépe slunečnicový).
Pokud trváte na fritování, je klíčové udržet stabilní teplotu oleje kolem 180 °C. Nejen, že se olej nepřepálí, ale při této teplotě se na povrchu hranolky vytvoří křupavá vrstva, která ji uzavře, a ona pak při smažení nasákne o něco méně tuku.
Jakmile ale do fritézy vhodíme příliš velké množství mražených hranolek, teplota prudce klesne a než opět stoupne na ideálních 180 °C, nasáknou výrazně více oleje. Běžně ho pak obsahují 15 až 16 % nebo i víc.
Proto bývá lepší fritovat hranolky v menším množství, nebo používat hranolky z čerstvých brambor.
Roli hraje také velikost hranolek a doba tepelné úpravy. Tedy – drobně nakrájené brambory smažené příliš dlouho při nízké teplotě mohou mít podle odborníků klidně i 36 % tuku. Čím větší a širší hranolka, tím méně tuku jejich povrch absorbuje.
Brambory jsou ideálním zdrojem vitamínu C. Jenže většinou se vitamín zbytečně ztrácí loupáním a dlouhým pozvolným vařením. Z pohledu příjmu vitamínu C je dokonce ideální konzumovat brambory smažené a se slupkou, protože rychlou tepelnou úpravou si udrží svůj obsah vitamínů a mají také velké množství draslíku.
Hranolky pečené v troubě mají velice podobné nutriční hodnoty jako ostatní běžné přílohy – 696 kJ/100 g, téměř identické jako například těstoviny (677 kJ/100 g). Dušená rýže má dokonce 833 kJ a houskový knedlík 890 kJ. Takže i u hranolek platí, že při racionální konzumaci mohou být součástí vyváženého jídelníčku.
Pečené hranolky: Jíst jich víc může být klíčem ke správnému tlaku
25. 08. 2021 | Doba čtení 3 minuty
Hranolky? A pečené? Dopřejte si oblíbené jídlo z fast foodů bez toho, abyste házeli zdravou dietu za hlavu. I hranolky mohou být zdravé a víc, než si myslíte. Podívejte se, co se dozvěděli o pečení hranolek na Purdue univerzitě v Indianě.
Co vědí Američané o hranolcích?
O tom, co si myslí Američané o jídle, máme každý svoje představy. Zemi fast foodů a obézních dětí i dospělých v mnohém nebereme vážně. Pokud jde o stravování a zdravý životní styl, pak to platí dvojnásob.
No, nemám pravdu? Je to ale trošku jinak. Tým vědců univerzity Purdue ve městě West Lafayette se zaměřil na to, jak nejlépe konzumovat brambory.
Proč by nás to mělo zajímat? Brambory jsou totiž nutričně docela zajímavé.
Lahodné hranolky si můžete připravit doma v troubě. Zdroj: Shaiith / Shutterstock.com
Draslík chybí většině populace
Nejenže na toto téma vznikla na Purdue studie, ale moc pěkně o souvislostech promluvila profesorka nutričních věd z téže univerzity Connie Weaverová. Na úvod profesorka Weaverová řekla, „Brambory obsahují úžasné množství draslíku a jen 3 % dospělých Američanů zkonzumují jeho denní doporučenou dávku.
Přičemž draslík je důležitým především pro udržení ideálních hodnot krevního tlaku.“ Teď si možná říkáte, že Amerika je daleko a Evropané mají jistě docela odlišné stravovací návyky. Obecně lze říci, že majorita z nás netrpí deficitem draslíku.
To znamená, že nepociťujeme zdravotní problémy spojené s nízkou hladinou tohoto minerálu, kterými jsou únava, bolest svalů, slabost, nepravidelný tep až paralýza. Jenže skutečností také je, že většina populace v potravě nepřijímá doporučenou denní dávku, která činí zhruba 4 700 mg denně.
Studie provedená na Purdue se zaměřila na to, jakým způsobem konzumovat brambory, aby naše tělo z vysokého obsahu draslíku maximálně profitovalo, což přímo souvisí se zajištěním zdravého krevního tlaku.
Brambory jsou důležitým, ale často opomíjeným, zdrojem draslíku. Zdroj: shutterstock.com
Hranolky jako zdroj draslíku
Profesorka Weaverová poukazuje na to, že „bílá zelenina“ bohatá na škroby, ale také další základní nutriční prvky, je často opomíjena, ale přitom je nejlevnější. Proto je důležité vědět, který způsob jejího zpracování je pro lidské tělo nejpřijatelnější.
Weaverová také připomíná, že je důležité sledovat poměr draslíku a sodíku. Jídla, která jsou sice zajímavá draslíkem, díky sodíku zcela degradují. Rovnováha je proto jen těžko dosažitelná. Díky tomu mají smažené bramborové hranolky de facto nulovou hodnotu.
Pečené hranolky vítězí
Zatímco smažením se množství draslíku v bramborách snižuje, díky studii nyní víme, že vaření ani pečení jeho hodnoty neovlivňuje. Navíc je z výsledků studie dobře patrné, že draslík je i dobře přijímán. U konzumentů vařených a pečených brambor byly hodnoty krevního tlaku prokazatelně lepší než u skupiny, která pojídala brambory smažené či ve formě doplňků stravy.
Pokud tedy toužíte po hranolcích, klidně si je dopřejte. Nejlépe však pečené!
Zdroje: https://www.purdue.edu, https://www.healthline.com
Které potraviny mají více nezdravých tuků
I na první pohled zdravé suroviny mohou obsahovat nezdravý tuk.
Foto: Profimedia.cz
Podle odborníků by denní příjem nezdravých tuků neměl tvořit více než 10 % ze všech přijatých kalorií. Pokud konzumujete 2000 kalorií denně, pak by tyto tuky neměly tvořit více než 200 kalorií či přesáhnout hmotnost 22 g.
Kardiologové přitom toto doporučení ještě snižují na 5–6 % ze všech přijatých kalorií (z 2000 kalorií se tedy jedná o 120 kalorií).
Šálek řeckého jogurtu obsahuje kolem 6 g nezdravých tuků, zatímco kvalitní zmrzlina kolem 4 gramů. Nicméně velikost klasického kopečku zmrzliny bývá menší, odpovídá velikosti cca 1/2 šálku.
Dnes již lze ale koupit jogurty řeckého typu, které obsahují méně tuku, či dokonce žádný.
Porce kuřecího stehna obsahuje až třikrát více nezdravého tuku než porce lososa. Pokud navíc milujete pečenou kůžičku, pak mějte na mysli, že ta obsahuje tuku ještě víc.
Osmdesát pět gramů masa z kuřecího stehna obsahuje asi 3 g nezdravého tuku. Pokud chcete preferovat kuřecí s nižším množstvím tuku, pak rozhodně zvolte prsa.
Šálek 2% mléka obsahuje 3 g nezdravého tuku, což je dvojnásobek toho, kolik obsahuje 85 g hovězí svíčkové, která byla před přípravou očištěna od veškerého viditelného tuku.
Mléko je ale lepším zdrojem vitaminu A, vitaminu D a vápníku, zároveň má i méně kalorií.
Cholesterol má v těle důležitou roli, v nadměrném množství ale škodíZdraví
Plátek, tedy 1/8 pizzy obsahuje 4,5 g nezdravých tuků, přičemž 1 porce (cca 15 ks) bramborových lupínků obsahuje 1 g nezdravých tuků. Otázkou zůstává, jaká porce vás více uspokojí.
Jeden glazovaný donut (kobliha) má asi 6 g nezdravých tuků. Ani avokádo ale není zcela bez nezdravých tuků. Celé obsahuje 4 g.
Samozřejmě avokádo obsahuje i celou řadu prospěšných vitaminů, minerálů i zdravých tuků. Zatímco kobliha obsahuje i velké množství jednoduchých sacharidů, které negativně ovlivňují hladinu krevních cukrů.
Makadamové ořechy nejsou tak zdravé, jak si mnozí myslí, 1/4 šálku těchto ořechů obsahuje 4 g nezdravých tuků, což je 4krát více, než když si dáte porci vepřové panenky.
Vepřová panenka je samozřejmě velmi libová, tudíž neobsahuje tolik tuku jako jiné druhy vepřového masa. Taková vepřová krkovička bude pravděpodobně obsahovat větší množství nezdravého tuku než makadamové ořechy.
Půl šálku tradičního salátu coleslaw, jehož součástí je majonéza, obsahuje 2 g nezdravých tuků, což je téměř dvojnásobek toho, co obsahuje plátek slaniny. Ani na první pohled zdravý salát tak nemusí být z pohledu obsažených tuků dietní a zdravý.
Čtyři sta padesát gramů pravého café latté, což je velikost L tohoto nápoje, obsahuje 7 g nezdravých tuků. Malé hranolky přitom obsahují 2–3 g nasycených tuků. Chcete-li zdravější variantu café latté, pak si ho udělejte z nízkotučného mléka, případně tuto kávu zkombinujte se zeleným čajem.
Jedna polévková lžíce másla (15 g) obsahuje 7 g nezdravých tuků, což je více než trojnásobek toho, co obsahuje lžíce olivového oleje (2 g). Vyměnit olivový olej za máslo má tak skutečně smysl. Nicméně jak máslo, tak olivový olej obsahují velké množství kalorií, proto je dobré to s jejich používáním nepřehánět.
Šálek kokosového mléka obsahuje až 50 g nezdravých tuků, jedná se o množství, které lidé mají zkonzumovat za 2 dny. Rozhodně se tedy nejedná o zdravou surovinu, kterou je možné konzumovat ve větším množství.
Šálek sójového mléka obsahuje 1,3 g nezdravých tuků, zatímco mandlové mléko neobsahuje téměř žádné nasycené tuky. Oba tyto nápoje v každém případě obsahují méně tuku než plnotučné mléčné výrobky, jako je mléko, smetana a sýr.
Pravda o kokosovém olejiZdraví
Borůvkový muffin obsahuje cca 3–4 g nezdravých tuků (vždy záleží na receptuře a velikosti muffinu). Je to dvakrát méně, než obsahuje 1 vařené vejce.
Nicméně muffin obsahuje i velké množství jednoduchých sacharidů, zatímco vejce naopak velké množství kvalitních bílkovin, vitaminů a dalších důležitých živin.
Hlavní zprávy
Zdravé hranolky
Nadpis pravděpodobně působí mírně jako protimluv, protože hranolky jsou asi pro téměř každého člověka jednoznačně synonymem nezdravého stravování. A dá se říci, že oprávněně. Pomfrity, které si převážně dopřáváme, opravdu našemu organismu příliš neprospívají. Ale dá se to změnit. Hranolky lze doma připravovat tak, že budou výrazně zdravější, než jsme byli zvyklí.
Co nám škodí
Největším problémem u hranolek je tuk. Lidský organismus ho potřebuje, ale jen v jistém množství a také musí mít nějakou kvalitu. Což u hranolek většinou nebývá.
Podle různých výzkumů ty kupované v restauracích a smažené doma mohou obsahovat dokonce více než třicet procent tuku. A množstvím to nekončí.
Při přípravě hranolek se velmi často používají nekvalitní oleje s vysokým obsahem transmastných kyselin, které výrazně zvyšují riziko výskytu různých srdečních a cévních onemocnění.
Nevhodně dobraný tuk navíc při teplotě sto osmdesát stupňů a více se začne rozkládat mimo jiné i na karcinogenní akrolein, který se pak dostane i do hranolek. Velmi často se také místo kvalitních brambor smaží předpřipravené polotovary, ve kterých můžeme objevit další nežádoucí látky. No a navíc se hranolky převážně prodávají a připravují příliš slané.
Zdravé z trouby
Z výše uvedeného asi jednoznačně vyniká, že relativně zdravé hranolky mohou vzniknout jen při přípravě, kdy nepoužijeme vůbec tuk a nebo ho použijeme naprosté minimum. No a samozřejmě musíme zapomenout na polotovary. Hranolky si raději vyrobíme sami z čerstvých brambor. Kvalitní brambory (sáhneme po typu B) oloupeme a nakrájíme je na požadovanou velikost.
Namočíme do studené vody (ideálně na půl hodiny). Pak je opláchneme a osušíme. Na plech rozložíme připravené hranolky a poprášíme je jemně solí nebo kořením. Druhá varianta je samozřejmě zdravější i když chuť je pak trochu jiná. Použít můžeme tymián, bazalku, rozmarýn, šalvěj, majoránku nebo oregano či česnek.
Plech dáme do trouby rozpálené na dvě stě stupňů a vše pečeme přibližně dvacet minut nebo do doby, kdy brambory začnou dostávat jemně nazlátlou barvu. Jestliže si nedokážeme představit hranolky připravované úplně bez oleje, tak postup malinko upravíme.
Osušené erteple vložíme do hrnce s pokličkou, nalijeme na ně panáčka oleje s rozmíchanou solí či kořením a opatrně ale pečlivě je promícháme a protřepeme tak, aby se nám všechny jemně promazaly a zároveň nerozbily. Teprve potom je dáme na plech a upečeme.
Zdravější smažení
Jsou ale samozřejmě lidé, kterým hranolky z trouby prostě nechutnají. Správný pomfrit je pro ně pouze smažený. I v takovém případě lze přípravu upravit tak, aby výsledek škodil zdraví co nejméně. Samozřejmostí je výběr kvalitního tuku, který zvládá vysoké teploty bez přepalování.
Pokrájené a opláchnuté brambory musíme velmi pečlivě vysušit a pokud jsme je vytáhli z lednice či studeného sklepa, necháme je ohřát na pokojovou teplotu. Do hlubokého oleje rozehřátého na sto devadesát stupňů házíme hranolky po malých dávkách. Díky tomuto postupu se velmi rychle vytvoří kůrčička, která zamezí většímu nasáknutí tukem.
Po minutě až dvou je vytáhneme a do oleje vložíme další porci. Na konci uděláme druhou fázi smažení, která by měla trvat přibližně čtyři až pět minut (dozlatova – délku smažení ovlivní jejich velikost) a teplotu oleje nastavíme na sto šedesát stupňů. Vše pak necháme odsát na papírové utěrce.
Výsledkem budou výborné hranolky s nízkým obsahem tuku a s minimálním množstvím škodlivin vznikajících při delším přepalování oleje.
Jsou brambory zdravé a smí se při hubnutí? Jen je jezte, jsou lepší jak rohlíky
Zdroj: Shutterstock
Když se někdo rozhodne zhubnout a začne řešit, co na talíři seškrtat, bývají brambory první na ráně. Vždyť je to přece příloha, hrozná asi jako rohlíky, a s takovými je potřeba šetřit. Ne tak docela, pravda o bramborách je trochu jiná a vy si je můžete dopřávat, i když se snažíte něco shodit.
Existuje jen málo zeleniny, která by nabízela tolik možností úprav jako brambory. Můžete je vařit, péci, smažit, jíst je v celku, na plátky, rozmačkané, jako knedlíky, noky nebo s nimi zahustit omáčku. Většině lidí chutnají, ale spousta z nich si je odpírá v momentě, kdy se snaží shodit přebytečná kila. Přitom vám s tím mohou pomoci.
Brambory jsou velmi zdravá, přirozeně se vyskytující potravina, a když se podíváte na jídelníček jako na celek, není problém do něj zařadit brambory tak, abyste si to nemuseli vyčítat. Tady máte čtyři důvody, proč se jim nevyhýbat.
1. Brambory mohou zabránit přejídání
Možná si myslíte, že brambory rovná se prázdné kalorie stejně jako třeba rohlíky nebo jiné pečivo z bílé mouky, jenže brambory nás na rozdíl od něj dokážou slušně nasytit na docela dlouhou dobu díky obsahu složitých škrobů.
Pak už nepřekvapí výsledky jedné studie, kterou přinesl Journal of the American College of Nutrition – podle ní lidé, kteří jedli dietní bramborová jídla, shodili několik kilo měsíčně.
Brambory obsahují 4,7 gramu vlákniny, přibližně stejně jako jablko.
2. Brambory jsou ve skutečnosti nízkokalorické
Větší brambora obsahuje zhruba 800 kilojoulů – což není nijak hrozné, ovšem pokud si ji dáte se zakysanou smetanou, sýrem a slaninou, číslo letí nahoru. Ale není to chyba brambor. Pokud se podávají v lehčí úpravě, dá se s nimi hubnout – volte je vařené jako přílohu, dávejte si je pečené na sucho v salátu, zapékejte je s různou zeleninou, řeckým jogurtem, salsou nebo fazolemi.
3. Brambory mohou zlepšit vaše výkony
Každý vytrvalostní sportovec ví, že sacharidy umožňují prodloužené tréninky, díky nimž nakonec spálíte více kalorií a dostanete se do lepší kondice. A přesně takhle fungují i brambory. Navíc obsahují dokonce více draslíku než oblíbené banány.
4. Brambory jsou výživnější, než si myslíte
Brambory obsahují škrob, škrob je sacharid, ale to neznamená, že je to špatně. Je to vlastně komplexní sacharid a takové při hubnutí spíše chceme než naopak, škrob mimo jiné pomáhá udržet v rovnováze hladinu našeho krevního cukru. Ideální nicméně je, když je jíme zároveň s bílkovinami a zdravými tuky.
Brambory navíc obsahují i vitamin C. „U brambor je nejdůležitější zvolit správný způsob přípravy. K největším ztrátám tohoto vitaminu dochází při jeho nejběžnějším způsobu přípravy – při vaření oloupaných brambor v osolené vodě,“ vysvětluje dietoložka Karolína Hlavatá, a doporučuje proto vařit brambory ve slupce a v páře.
A samozřejmě, i tady platí, že všeho moc škodí – velké porce brambor už dietní nejsou, stejně jako se nedají doporučit některé způsoby přípravy. Bramborák je zkrátka jen a jen kalorická bomba, kterou si můžete dát jen výjimečně.