Fotosenzitivní epilepsie – epileptické záchvaty vyvolané světly či blikáním televize

Většinová reakce starší generace na informaci, že má vaše dítě epilepsii, je následující: ‚To se nesmí dívat na televizi a rozhodně ho nepouštějte na počítač!‘ Přiznejme si, že nadměrné sledování televize a hraní na PC není asi dobré pro žádné dítě, lepší by bylo, kdyby běhalo venku.

Na druhou stranu jsme se s mužem shodli na tom, že většina našich kamarádů, kteří svoji pubertu trávili výhradně před PC, umí výborně anglicky a nijak to neovlivnilo jejich vzdělání, natož schopnosti. Možná mají malé problémy se socializací, ale být geekem je v dnešní době naopak cool. Používání PC a dalších informačních technologií se v dnešní době prakticky nevyhnete.

Jak na to s diagnózou epilepsie? Fotosenzitivní epilepsieTímto druhem epilepsie trpí přibližně 3 % epileptiků. Prokazuje se na běžném vyšetření EEG tzv. fotostimulací. V případě, že je vaše dítě citlivé na světelné efekty, může sledování obrazovky televize nebo monitoru vést k vyvolání epileptického záchvatu.

Fotosenzitivním epileptikům se doporučuje použití speciálních, tmavě tónovaných brýlí a hygiena v používání uvedených zařízení.

Co konkrétně při sledování televize a používání PC vyvolává epileptické záchvaty?

  • blikající světlo
  • vysoký kontrast, černobílý obraz
  • výrazné geometrické tvary – pruhy, šachovnice
  • stroboskopická světla

Nejen televize. V běžném životě se setkáme s uvedenými spouštěči i například:

  • na vodní hladině
  • při jízdě ve stínu stromových alejí – mihotavý kontrast stínu a světla
  • na diskotékách
  • na poutích a jiných zábavních akcích
  • laser games
  • zrcadlové labyrinty
  • moderní expozice muzeí, zejména těch technických a audiovizuálních

Epileptik může samozřejmě koukat na TV a používat PC. Doporučuje se však aplikovat následující hygienická pravidla v uvedených činnostech:

  • omezení doby na uvedených zařízeních na cca 1-2 hod. denně
  • zajistit náležitý odstup od obrazovky
  • nezatemňovat místnost, naopak používat další světelné zdroje v blízkosti obrazovky, vyhnete se tak výraznému kontrastu
  • nepoužívat černobílé obrazovky (to už snad dnes doma nemáme :-))
  • vyloučit hry, které jsou označeny jako nevhodné pro epileptiky (také jsme jednu od Ježíška dostali)
  • naprosto vynechat hry na principu virtuální reality
  • u fotocitlivých epileptiků použití speciálního filtru na obrazovku, speciálních brýlí

15. prosince 1997 v 18:30 japonského času

Fotosenzitivní epilepsie – epileptické záchvaty vyvolané světly či blikáním televize

Většina dětských kanálů se v dnešní době neobejde bez japonských animovaných filmů prezentujících se speciální formou animace. Kontrast, světelné efekty a rychlá změna obrazu jsou pro japonskou kinematografii typické. Za masové rozšíření japonské anime vděčíme zejména seriálu Pokémoni.

Po odvysílání 38. epizody /Elektrický voják Porygon/ tohoto seriálu skončilo v Japonsku 685 dětí ve vozech záchranné služby.

310 chlapců a 375 dívek buď prodělalo epileptický záchvat, nebo si stěžovalo na rozmazané vidění, bolesti hlavy, závratě, nevolnost. 150 dětí poté muselo být hospitalizováno.

Příčinnou byla scéna, kdy Pikachu používá svoji bojovou techniku zvanou ‚paka paka‘, která byla prezentována jako intenzivně blikající červenomodré světlo dosahující rychlosti 12 Hz po dobu cca 6 sekund. 

Zpráva se v japonských médiích rychle rozšířila a vyvolala vlnu hysterie. Tvorba seriálu byla na krátkou dobu pozastavena.

Na základě tohoto bezprecedentního incidentu se sešlo Ministerstvo zdravotnictví a bylo povoláno mnoho odborníků k posouzení dané situace. Seriál měl nicméně silnou fanouškovskou základnu.

Výsledkem tedy bylo po technické stránce seriál upravit, nebezpečné scény byly odstraněny nebo převedeny do 4 obrázkových scén.

Na začátku vysílání tohoto a podobných japonských seriálů a filmů by mělo být odvysíláno varování, které upozorní rodiče na podobu daného formátu. Vaše dítě by se uvedeným seriálům mělo raději vyhýbat.

I když se na EEG neprokáže fotosenzibilita, dávejte si pozor – důležitý je individuální přístup a vysledování reakcí na uvedené situace.

Pozoruji u svého syna nastupující bolesti hlavy při delším sledování televize nebo hraní her překračující 1,5 hod. Je potřeba hlídat podobu online her, které svému dítěti povolíte. Syn dostal záchvat při hraní na portále Lega, kdy hrál hru s rytíři a hrady. U her pořízených na paměťových médiích by mělo být uvedeno, zda mohou vyvolat epileptický záchvat. 

Dále pro nás byl rizikový dlouhodobý pobyt u vody, kdy vyvolal záchvat patrně pohled na vodní hladinu.

Při návštěvě muzejních expozic a dětských vědeckých center si dopředu voláme a zjišťujeme si bližší informace.

Zdroje informací:

Ošlejšková, H. a Makovská, Z.: Naše dítě má epilepsii. Informace pro rodiče. Brno: Klinika dětské neurologie LF MU a FN Brno, 2009Epilepsie. Volný čas a sport.

Praha: Společnost ‚E’/Czech Epilepsy Association, o.s.Pokémon episodes removed from rotation. Wikipedie. [online][cit. 28.5.2016] Dostupný z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pok%C3%A9mon_episodes_removed_from_rotation

Obrázek:Pokémon. Wikipedie. https://en.wikipedia.org/wiki/Pok%C3%A9mon

Vážení rodiče, budu ráda za Vaše komentáře k článku a popis osobních zkušeností s daným tématem. Článek můžete nasdílet všude tam, kde ho budete považovat za pomocný.

6 kuriózních způsobů, jak vás může ohrozit i zranit běžná elektronika

Vše o elektřině

Dlaně jako dřevorubec v posledním tažení, fotosenzitivní epilepsie anebo syndrom počítačového vidění.

Nečteme vám z „nákupního“ seznamu každého správného hypochondra, ale vybíráme několik chorob, které popsali uznávaní vědci v souvislosti s nadměrným používáním běžné elektroniky.

Víte, jaké nepěkné věci vám může přivodit váš počítač, mobilní telefon nebo dokonce herní konzole playstation?

Fotosenzitivní epilepsie – epileptické záchvaty vyvolané světly či blikáním televize6 kuriózních způsobů, jak vás může ohrozit i zranit běžná elektronika

Počítačová revoluce radikálně proměnila způsob, jak v 21. století pracujeme, sdílíme informace nebo vyhledáváme zábavu. Jenže neomezené možnosti virtuálního světa sebou přináší i reálná rizika, která si málokdo uvědomuje.

Podle studie amerického lékařského časopisu American Journal of Preventive Medicine počet různých zranění a poruch způsobených běžnou elektronikou strmě stoupá. Podívejte se, co se vám může přihodit, když se nedokážete dlouhé hodiny odpoutat od digitálních zařízení. 

Vyrážky a mozoly z hraní na playstationu

Nově objevenou kožní nemoc z příliš dlouhého svírání herní konzole playstation doktoři poprvé našli u dvanáctileté dívky ze Švýcarska. Její dlaně s mozoly připomínaly ruce dřevorubce, který kácel stromy více než 10 hodin v kuse. Švýcarská rodina si marně lámala hlavu s tím, jak k nezvyklým puchýřům jejich dcera přišla. 

Pak si ale vzpomněli, že jejich ratolest tráví dlouhé hodiny hraním videoher. Mozoly a kožní vyrážka vzniká kombinací nadměrného pocení a dlouho nepolevujícího sevření pěsti v zápalu hry. Podobné příznaky jako doktoři v ženevské univerzitní nemocnici sledovali lékaři i u vášnivých hráčů v Británii.

Nemoc z hraní odborníci překřtili na „Playstation palmar hidradenitis“. I když v latině to možná zní odporně a zároveň smrtelně vážně, stačí na pár dnů přestat s herní posedlostí, a příznaky nemoci odezní jako popularita 2D stříleček.

Epileptické záchvaty vyvolané zíráním do obrazovky

Epilepsií trpí podle statistik jeden člověk ze sta. Pouze 3 až 5 % z této skupiny se trápí fotosenzitivní druhem epilepsie. To znamená, že lidem vadí blikání a ostré střídání světla, tmy a stínu.

Epileptici citliví na světlo tak mohou po sledování blikající televizní či počítačové obrazovky dostat záchvat nebo dokonce omdlít.

Rizikově na fotosenzitivní epileptiky ale působí i jiné každodenní situace (odraz slunečních paprsků na sněhu, světelná show v nočních klubech apod.).

Budete mít zájem:  Kickbox a zdraví – vlastní zkušenosti a názory

Nemoc počítačové generace

Kdo s prstem na myši vstává i chodí spát, dříve či později se seznámí se syndromem karpálního tunelu (část zápěstí).

Začíná to nejdříve ztuhlou rukou, kterou stačí ze začátku protřepat, aby ochromení polevilo.

Při chronickém přetížení zápěstí se ale později připojuje déle trvající bolest a snížená citlivost prstů, která už nechce vymizet, ani když se snažíte dlaň masírovat sebevíc. 

Pro zamezení obtíží se doporučuje nevytáčet ruku na počítačové myši do extrémních úhlů a často si dělat přestávky od náruživého klikání. Syndrom karpálního tunelu byl dokonce uznán jako nemoc z povolání kancelářských profesí. Nejvážnější případy syndromu nelze řešit jinak než chirurgickou operací.

„Evoluce“ palce používáním chytrých telefonů

Homo sapiens se stále vyvíjí. Osvojení uchopovacího reflexu v dávných dobách proměnilo pozici prstů na ruce u lidí i opic.

Možná se lidská ruka promění znovu, aby ulehčila lidstvu posedlému užíváním chytrých telefonů a tabletů v jejich ovládání. Než nás ale dožene evoluční vývoj, bude častý pohyb palce po dotykovém displeji způsobovat bolesti palcového kloubu i šlach. V extrémním případě může dojít až k zánětu šlach.

Syndrom počítačového vidění

Tento syndrom si může vypěstovat každý, kdo déle než dvě hodiny denně kouká do obrazovky počítače. Projevuje se jako zarudlýma i suchýma očima, slzením, rozmazaným nebo dvojitým viděním

Dokonce až 90 % lidí, kteří pracují s počítačem, trpí některým ze zmíněných symptomů. Pokud se vám pořád zdá, že tento text se vás netýká, nejspíš se díváte do počítače v ideální vzdálenosti 55 až 65 cm od obrazovky a každých 20 minut si děláte přestávky. 

Šelest v uších posilovaný mobilními telefony

Zvonění či pískání v uších bez vnějšího zvukového vjemu, které v různých intervalech zesiluje, se odborně nazývá tinnitus. Trpí jím zhruba desetina populace. 

Záhadou zatím zůstává, co vlastně šelest v uších vyvolává. Podle jedné studie lidé, kteří velmi často a dlouho volají mobilním telefonem, podstupují dvakrát větší riziko, že se u nich rozvine tinnitus. Mnoho lidí se naučí zvonění v uších prostě ignorovat. Vážné problémy, které člověka omezují v každodenním životě, se projevují pouze u malé části nemocných.

Autor: Kamila Hamalčíková

Epileptické záchvaty vyvolané sledováním televize

  • Zpět na výběr číslaZpět na Home page
  • Obsah 5/98
  • Věda pro praxi
  • Proč právě imunologie Integrinyve zdraví a nemoci Českáneurochirurgie – současné trendy Buňkykostní dřeně se mohou diferencovat na myocyty Nebezpečírakoviny v USA se začíná snižovat Doxazosinv léčbě benigní hyperplázie prostaty Epileptickézáchvaty vyvolané sledováním televize Vitiligo
  • Vnitřní lékařství
  • Léčba chronické hepatitidy B aC
  • Farmakoterapie /Farmacie

Hepatitida C a G a jejichléčba interferonem Inzulín – změna koncentrace! Budoucnost obchodně nejúspěšnějšího léku Rekombinantní gonadotropin pro asistovanou reprodukci Nový přípravek k léčbě kolorektálního karcinomu – irinotecan K používání aspirinu při sekundární prevenci ICHS je třebapřistupovat individuálně Poslední kroky k celosvětové eradikaci poliomyelitidy Souvisí užívání analgetik s výskytem nádorů? Akné a akneiformní dermatózy Akné dospělých žen Topická léčba plakové psoriázy tacalcitolem Jedinečná selektivní fibrinolytická aktivita stafylokinázy Dehtové preparáty v dermatologii Léčba kožních infekcí fluorochinoly Klinické hodnocení finasteridu Deprese související s léčbou akné isotretinoinem Terbinafin na postupu v antifungální léčbě Ketokonazol v léčbě seboroické dermatitidy a lupovitosti Deset nejprodávanějších OTC přípravků v SRN v lednu až březnu1998

  1. Systémováenzymoterapie
  2. Proteolytické enzymy vrevmatologii I. Vakcíny pro léčbu melanomu
  3. Konference -semináře
  4. Na český trh byl uvedenPremarin Demence na postupu? Tisková konference o virových hapatitidách injekčních narkomanů
  5. IMUNOLOGIE DNES
  6. Imunostimulace I. – Kdya jak používat bakteriální imunomodulátory Imunostimulace pomocí autovakcín
  7. Počítače vmedicíně
  8. Pragomedica 1998 – za vícepeněz méně muziky
  9. Soutěže
  10. Nadace JANSSEN-CILAG – soutěžo nejlepší vědeckou práci Vypsání ceny firmy Novartis v oboru klinická osteologie -metabolická onemocnění skeletu
  11. Inzerce
  12. Řádková inzerce Odborná literatura fy Triton Rakovina štítné žlázy – nakladatelství LIBRI
  13. Fotosenzitivní epilepsie – epileptické záchvaty vyvolané světly či blikáním televize
VĚDA PRO PRAXI / 22. 5. 1998 / STRANA 13 / MEDICÍNA 5 / V

Epileptické záchvaty vyvolané sledováním televize

V prosinci minulého roku došlo v Japonsku k mimořádnému nahromadění epileptických záchvatů u 685 osob, převážně u dětí, ale i u dospělých, kteří sledovali populární televizní pořad o kapesních příšerkách (Pocket Monsters).

Během dvaceti minut po začátku pořadu dostávaly nemocnice po celém Japonsku telefonické žádosti o hospitalizaci, a kolem 200 (většinou dětských) pacientů bylo přijato. Část pacientů měla retrográdní amnézii a nedovedla si vybavit podnět, který vyvolal záchvat.

Jiní si byli jisti, že k záchvatu došlo v okamžiku rychlých opakovaných záblesků a změn barev na obrazovce (důvodem byly červené střely, rychle pálené ze samopalu). Uvedený pořad v Japonsku sleduje v průměru 10 milionů diváků, z toho 55% všech žáků základní školy. Zatím není jasné, proč právě jeden z mnoha podobných pořadů vyvolal tak velký počet epileptických záchvatů.

Některé příčiny se ale rýsují. Fotosenzitivní epilepsie (PSE) je nepříliš časté onemocnění, které např. ve Velké Británii postihuje asi jednoho ze čtyř tisíc obyvatel. Záchvaty se u 90% postižených projeví do 20 let věku (podle britských zkušeností k tomu v 60% dojde právě při sledování TV pořadu).

Později asi 25% postižených fotosenzitivitu ztrácí, u ostatních přetrvává celoživotně. U některých k záchvatům dochází i bez zrakového podnětu, ale většinou je vyvolávajícím podnětem kolísající světlo (např. TV obrazovka), nebo velký kontrast mezi bílým a černým. Všichni pacienti s PSE mají změny na EEG, obvykle při binokulárním vidění.

Proto má být pacient poučen, aby sledoval TV v dobře osvětlené místnosti ze vzdálenosti alespoň 2,5 m a při přibližování k televizní obrazovce si zakrýval jedno oko. Udržovacím lékem je kyselina valproová. Nejvíce provokujícím podnětem je střídání záblesků 16x za sekundu, ke kterému je citlivých 89% pacientů s PSE.

K standardní evropské TV frekvenci (50Hz, PAL) je citlivých méně než polovina, k americké (60 Hz, NTSC) jen asi 15%. V Japonsku platí stejná TV norma jako v USA. Důležitá je ale vzdálenost, z které divák obrazovku sleduje: k “řádkování“ patrnému ze vzdálenosti 1 m je citlivých asi 75% pacientů s PSE. To platí pro evropskou i americkou TV normu.

Otázkou se již delší dobu poměrně podrobně zabývají zdravotnické instituce ve Velké Británii, kde také byla vydána pravidla závazná pro všechny TV stanice, která stanoví nejvyšší povolený počet “záblesků“ (ne více než 3 za sekundu – na takovou frekvenci je citlivých jen asi 3% osob s PSE), limity kontrastu a frekvenci jeho změn atp.

Podle briských údajů je riziko vyvolání záchvatu při sledování TV asi 1 případ na 3 miliony diváků. Ovšem u dětí ve věku 7–19 let je incidence PSE 5x vyšší než u jiných věkových skupin. Britská regulační pravidla se považují za účinná, protože za celý rok 1996 bylo úhrnem hlášeno jen sedm případů epileptického záchvatu v souvislosti se sledováním TV.

Porovnávání evropských poznatků s japonskými odhalilo neočekávanou závislost záchvatů na barvě TV obrazu, jmenovitě na charakteristice červené barvy.

Budete mít zájem:  Minerální voda a její přínosy pro vaše zdraví – proč ji pít? máme hned 12 důvodů

Zatímco evropská televize vysílá červenou barvu o vlnové délce 580 nm (která působí na fotoreceptory sítnice pro červenou i pro zelenou), vlnová délka “japonských červení“ je 624 a 704 nm a působí pouze na čípky sítnice pro červenou barvu. Japonský pořad o kapesních příšerkách byl zapůjčen do Británie a testován na skupině šesti britských diváků s PSE. Během sledování jim byl snímán EEG. Byli vybráni pacienti buď s nízkou fotosenzitivitiu, nebo udržovaní na valproátu. Film promítaný v černobílé verzi nevyvolal žádné reakce, barevná verze způsobila EEG změny u 5 osob. To se považuje za potvrzení názoru, že kritickým faktorem v japonském incidentu byla nešťastná koincidence charakteru barev a rychlých změn intenzity světla.

Obecně ovšem platí, že pro vnímavé (geneticky predisponované) osoby může být sledování televize zdrojem poškozování zdraví.

Otázkou se podrobně zabývá G. F. A. Harding v časopisu NATURE MEDICINE 4:265, March 1998. jf

Pozor na blikající efekty, varuje Disney před novými Star Wars

Studio Disney vydalo neobvyklé prohlášení, v němž varuje před vizuálními a blikajícími efekty ve svém nadcházejícím filmu Star Wars: Vzestup Skywalkera. Efekty mohou podle studia mít negativní vliv na diváky s fotosenzitivní epilepsií.

Disney zároveň spolupracuje s neziskovou organizací Epilepsy Foundation, jež potenciálně dotčeným divákům poskytla nezbytné informace a rady. V samotném prohlášení pak studio apeluje na provozovatele kin, aby své zákazníky na potenciálně škodlivý vizuální obsah upozornili.

‚Z důvodu zvýšené opatrnosti vám doporučujeme, abyste u pokladen, v on-line systému a na dalších vhodných místech, kde to vaši zákazníci uvidí, vyvěsili následující upozornění: Star Wars: Vzestup Skywalkera obsahuje několik sekvencí s dlouhotrvajícími blikajícími světly, které mohou ovlivnit ty, kteří jsou náchylní k fotocitlivé epilepsii nebo jsou jinak fotocitliví,‘ napsal v hromadném dopise Disney.

Další podrobnosti ohledně zmíněných sekvencí studio neposkytlo. Patrně zareagovalo na kritiku z loňského roku, kdy mu bylo vyčítáno, že nevydalo stejné varování před premiérou animovaného filmu Úžasňákovi 2.

Nakonec tak učinilo o pár dní později.

Snímek podle některých expertů rovněž obsahoval řadu blikajících sekvencí, které mohly být u některých diváků spouštěčem epileptických záchvatů nebo migrény, píše server The Hollywood Reporter.

Vystavení se intenzivním blikajícím světlům s určitými vizuálními vzorci vyvolává záchvat nebo migrénu zhruba u tří procent pacientů trpících fotosenzitivní epilepsií, uvádí Epilepsy Foundation.

Organizace ocenila aktivní snahu Disneyho a poděkovala, že se na ni studio obrátilo s žádostí o spolupráci.

hroženým lidem Epilepsy Foundation ve svém informativním článku například doporučuje ohroženým lidem jít na film s někým, kdo už ho viděl, aby je mohl upozornit, jakmile k dotyčným sekvencím dojde, a oni si mohli zakrýt oči.

Týká se to i zábavních parků

Podobná varování nevydávají jen filmová studia. Stejný krok nedávno učinila také kabelová stanice HBO, která varovala před určitými scénami před zhlédnutím šesté epizody seriálu Watchmen. Před blikajícími světly pak u vstupu na některé atrakce varují také zábavní parky.

Snímek Star Wars: Vzestup Skywalkera bude mít v českých kinech premiéru ve čtvrtek 19. prosince, v USA o den později. Film uzavře novou trilogii sci-fi ságy, jež započala před čtyřmi lety. Režie se ujal J. J. Abrams, který natočil i první díl s podtitulem Síla se probouzí.

Reflexní záchvat – Reflex seizure

Reflexní záchvaty jsou epileptické záchvaty, které jsou trvale vyvolávány konkrétním stimulem nebo spouštěčem, čímž se odlišují od jiných epileptických záchvatů, které jsou obvykle nevyprovokované.

Reflexní záchvaty jsou jinak podobné nevyprovokovaných záchvaty a může být fokální (jednoduché nebo komplexní), generalizované , myoklonické nebo absence záchvaty. Epilepsické syndromy charakterizované opakovanými reflexními záchvaty jsou známé jako reflexní epilepsie .

Fotocitlivé záchvaty jsou často myoklonické, absenční nebo ohniskové záchvaty v týlním laloku , zatímco muzikogenní záchvaty jsou spojeny s ohniskovými záchvaty v spánkovém laloku .

Spouštěče mohou zahrnovat různé podněty, přičemž nejběžnějšími (75 až 80%) jsou blikající světla vedoucí k fotocitlivým záchvatům . Reflexní epilepsie jsou obecně považovány za genetické .

Dědičnost je závislá na typu reflexní epilepsie, u některých typů chybí specifické genetické vzorce dědičnosti.

Například se předpokládá, že fotogenická epilepsie sleduje autozomálně dominantní vzorec s neúplnou penetrací , zatímco záchvaty vyvolané proprioceptivními podněty nenásledují pozorovatelný vzor dědičnosti. Základní mechanismus zahrnuje stimulaci existující sítě neuronů specifickým spouštěčem.

Léčba reflexní epilepsie obvykle zahrnuje snížení expozice spouštěčům osoby i antiepileptické léky . Reflexní epilepsie je relativně vzácná a tvoří přibližně 5% syndromů epilepsie.

Příznaky a symptomy

Reflexní záchvaty mohou být generalizované nebo fokální záchvaty nebo obojí. U jakéhokoli daného stimulu však může docházet k velkým odchylkám v druhu vyvolaného záchvatu.

Například čtení epilepsie může způsobit myoklonické trhnutí v čelisti nebo může způsobit fokální záchvaty v oblastech mozku odpovědných za čtení.

U reflexní epilepsie jsou generalizované záchvaty častější než fokální záchvaty.

Generalizované záchvaty

Generalizované záchvaty jsou záchvaty, které vznikají ve velkých oblastech mozku, včetně obou hemisfér. Generalizované záchvaty mohou mít formu myoklonických trhnutí , absencí nebo generalizovaných tonicko-klonických záchvatů .

Myoklonické záškuby jsou nejčastějším generalizovaným záchvatem pozorovaným u reflexních záchvatů a mohou být lokalizovány v končetinách, trupu nebo v určitých oblastech těla (např. Ve svalech čelisti nebo očních víček). Reflexní záchvaty absence jsou také běžné, zejména v reakci na určité druhy spouštěcích podnětů, jako jsou lehké, proprioseptivní, kognitivní, emocionální nebo jazykové.

Generalizované tonicko-klonické záchvaty jsou méně časté a mohou se objevit nezávisle nebo častěji po shluku myoklonických trhnutí nebo absenčních záchvatů.

Ohniskové záchvaty

Ohniskové záchvaty jsou záchvaty, které vznikají z malé oblasti mozku v jedné hemisféře. Ohniskové záchvaty se dělí na jednoduché nebo složité ohniskové záchvaty. Jednoduché ohniskové záchvaty nezahrnují poškození vědomí, ale místo toho mohou mít motorické, smyslové nebo autonomní projevy. Komplexní záchvaty ohniska zahrnují zhoršení nebo ztrátu vědomí.

Ohniskové záchvaty se obvykle vyskytují pouze u určitých typů reflexních epilepsií, jako jsou záchvaty týlního laloku u fotocitlivých epilepsií týlního laloku nebo záchvaty spánkového laloku u muzikogenních epilepsií.

Ohniskové záchvaty mohou být lokalizovány pouze v oblasti mozku odpovědné za podnět, šířit se do dalších oblastí mozku nebo se dokonce vyvinout v generalizovaný záchvat.

Spouštěče

Podněty, které způsobují reflexní záchvaty, lze rozdělit na vnitřní nebo vnější. U dárce může být spouštěcím podnětem vnitřní, vnější nebo kombinace obou.

Vnější podněty

Vnější podněty jsou smyslové podněty, které pocházejí z prostředí člověka. Podobně jako vnitřní podněty lze vnější podněty rozdělit do dvou kategorií, jednoduchých nebo složitých.

Příklady jednoduchých vnějších podnětů zahrnují blikající světla nebo dotek, zatímco komplexní vnější podněty mohou zahrnovat hudbu, jazyk, čtení nebo stimulaci z jídla.

Mezi nejběžnější typy reflexní epilepsie patří světlo a hudba.

Fotocitlivá epilepsie je abnormální citlivost mozku na vizuální podněty a je nejčastějším spouštěčem reflexních záchvatů. Reflexní záchvaty mohou být vyvolány blikáním nebo neblikáním světla, televizí, videohrami nebo jinými vizuálními vzory.

Většina lidí, kteří mají fotocitlivou epilepsii, je citlivá na konkrétní vzorce vizuálních podnětů. Bylo prokázáno, že vizuální podněty určité frekvence (15–25 záblesků / s), vlnové délky (červené světlo při 660–720 nm) a vysokého kontrastu mají vyšší riziko vyvolání záchvatů u fotocitlivých lidí.

Riziko záchvatů může navíc ovlivnit emoční vzrušení, únava nebo délka expozice.

Budete mít zájem:  Poměr mezi hdl a ldl cholesterolem – proč je tato hodnota důležitá?

Musikogenní epilepsie je vzácná reflexní epilepsie, která je považována za abnormální citlivost mozku na hudební podněty, avšak přesný mechanismus těchto záchvatů není znám. Lidé s muzikogenní epilepsií mohou mít záchvaty vyvolané nejen hudebními podněty, ale také emocionálním obsahem nebo pamětí spojenou s touto melodií nebo rytmem.

Záchvaty mohou být také vyvolány, když lidé s tímto onemocněním přemýšlejí o určitých druzích hudby, aniž by ji skutečně slyšeli. Kromě toho se může vyskytnout musikogenní epilepsie se zvuky, které by člověk obvykle nespojoval s hudbou, například se zvuky strojů.

Zatímco určité druhy hudby mohou u určité osoby vyvolat záchvat, poslech jiných druhů hudby může zabránit nebo ukončit epileptickou aktivitu.

Vnitřní podněty

Vnitřní podněty jsou konkrétní činnosti nebo činnosti prováděné osobou, které vedou k reflexnímu záchvatu. Skutečné podněty lze rozdělit do dvou kategorií, buď základních nebo komplikovaných. Základní vnitřní podněty jsou obvykle jednoduché motorické pohyby, zatímco složité vnitřní podněty mohou zahrnovat emoce, myšlenky, výpočty nebo rozhodování.

Myšlení epilepsie je vzácná forma reflexní epilepsie, která je vyvolána konkrétním kognitivním úkolem. To může zahrnovat myšlení, výpočty, řešení problémů, abstraktní uvažování nebo rozhodování. Myšlení epilepsie nenastává v reakci na čtení, psaní nebo verbální komunikaci.

Čtení epilepsie je považováno za další odlišný druh reflexní epilepsie.

Myšlení epilepsie obvykle vede k generalizovaným záchvatům, které se projevují jako bilaterální monoklonus, absenční záchvaty nebo generalizované tonicko-klonické záchvaty, kterým předcházejí myoklonické trhnutí.

Způsobit

Ačkoli se předpokládá, že reflexní záchvaty mají genetickou složku, přesné geny nejsou jasné. Od roku 2016 zahrnují některé zajímavé geny:

Dědičné vzorce a geny zájmů

TypyDědičnost vzorGeny zájmu
Fotocitlivý Autozomálně dominantní 6p217q32 13q31 16p13
Musicogenic Žádné nebo se překrývá se vzácnými genetickými epilepsiemi LGI1SCN1A
Myslící Překrývá se s idiopatickými generalizovanými epilepsiemi žádný
Jíst Neznámý MECP2
Horká voda Autozomálně dominantní 10q21.3 – q22.34q24 – q28 Synapsin 1 GPR56
Čtení Autozomálně dominantní s neúplnou penetrací Žádný
Orgasmus Žádný Žádný
Pohyb vyvolaný Žádný Žádný
Somatosenzorická indukce Neznámý Žádný

Patofyziologie

Epileptické záchvaty se vyskytují v důsledku změn v mozku, které vedou ke snížení prahu záchvatů u konkrétního jedince, což činí danou osobu zranitelnou vůči opakujícím se záchvatům.

Tyto změny mohou být výsledkem strukturální abnormality, mozkových lézí nebo jednoduše genetické dispozice k záchvatům.

U reflexní epilepsie mají tyto změny v mozku za následek malou oblast, která je schopná přerušit normální střelecké vzorce a je pravděpodobnější, že vytvoří synchronní střelecké vzorce, které charakterizují záchvat.

Tyto hyperexcitovatelné oblasti pak mohou být aktivovány určitými podněty, které vedou k reflexnímu záchvatu. Reflexní záchvaty jsou tedy pozoruhodné, protože prezentace konkrétního stimulu, který aktivuje hyperexcitovatelné oblasti mozku, přímo překonává práh záchvatu a vede k reflexnímu záchvatu.

Aktivace hyperexcitabilních oblastí mozku je navíc regulována usnadněním faktorů, které mohou zvýšit pravděpodobnost vyvolání záchvatu. Nejčastěji se jedná o únavu, nedostatek spánku nebo stres. Facilitující faktory se u každého jednotlivce liší. Vzhledem k velké odchylce mezi různými druhy reflexních epilepsií se konkrétní mechanismus způsobující reflexní záchvaty může lišit.

Diagnóza

Diagnóza reflexní epilepsie obvykle zahrnuje komplexní lékařskou a rodinnou anamnézu a celou řadu testů. Tyto testy mohou zahrnovat elektroencefalografii (EEG), zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) a také genetické testování.

Postup diagnostiky epilepsie obecně probíhá ve třech krocích:

  1. Zjištění, zda je záchvat nebo událost podobná záchvatu skutečně epileptickým záchvatem.
  2. Určení, jaký druh záchvatu někdo utrpěl.
  3. Zjištění, zda je tento záchvat nebo záchvaty součástí konkrétního syndromu nebo onemocnění s epilepsií.

Léčba

Léčba reflexní epilepsie obvykle zahrnuje snížení expozice spouštěčům osoby i antiepileptické léky . Specifická léčba závisí jak na osobě, tak na druhu reflexních spouštěčů.

Například u fotosenzitivní epilepsie se někteří lidé mohou spoléhat pouze na řízení expozice jejich spouštěčům, zatímco jiní mohou mít z antiepileptik velkou výhodu.

Kromě toho mohou být k léčbě reflexní epilepsie dané osoby použity různé antiepileptické léky v závislosti na druhu záchvatů, které prožívají.

Fotocitlivá epilepsie

Fotocitlivá reflexní epilepsie se obvykle léčí jak změnami životního stylu, tak antiepileptiky.

Některé úpravy životního stylu, které lze doporučit, omezují dobu, po kterou je člověk vystaven televizi nebo obrazovkám, sledují televizi ve světlé dobře osvětlené místnosti na vzdálenost nejméně 2 metry a vyhýbají se televizi nebo videohrám, když jsou unavení.

LCD TV obrazovky nebo televizory s vyšší obnovovací frekvencí (100 Hz) způsobují menší blikání a tím snižují pravděpodobnost záchvatu. Kromě toho bylo prokázáno, že speciální brýle Z1 s modrým zorníkem snižují záchvaty u mnoha lidí s fotocitlivou reflexní epilepsií.

Pokud výše uvedené úpravy životního stylu tento stav nezvládnou, lze použít také antiepileptika. Valproát je obvykle lékem první volby u lidí s fotocitlivou reflexní epilepsií, u nichž mnoho lidí nemá záchvaty. Mezi antiepileptické léky druhé řady patří levetiracetam , benzodiazepiny (jako je klonazepam ), lamotrigin , karbamazepin , brivaracetam , ethosuximid a topiramát .

Fotocitlivá reflexní epilepsie má tendenci s věkem klesat, zejména u třicátníků. U 25-50% lidí mohou záchvaty spontánně ustoupit nebo zmizet.

Epidemiologie

V roce 2015 byla epilepsie přítomna u přibližně 1,3% populace Spojených států, přibližně 3 milionů dospělých a 470 000 dětí. Reflexní epilepsie se vyskytuje přibližně u 5% lidí s epilepsií.

Fotocitlivá epilepsie je nejběžnějším typem reflexní epilepsie, představuje 75-80% případů. Kromě toho mohou reflexní epilepsie vykazovat preferenční rozdělení mezi oběma pohlavími nebo určitými věkovými skupinami.

Například fotocitlivá epilepsie je častější u žen (60% případů) a je také častější u mladších lidí (7–19 let).

Reference

Typ epilepsieFrekvenceSkupiny obvykle ovlivněny
Fotocitlivý 1 ze 4 000 lidí Častější u žen (60%)Častější u mladších lidí
Musicogenic 1 z 10 000 000 lidí Žádná převaha pohlaví
Myslící Překrývá se s juvenilní myoklonickou epilepsií Neznámý
Jíst 1 z 1 000–2 000 lidí s epilepsií Častější u mužů (3: 1)
Horká voda Vzácný Častější u mužů (70%)
Čtení Vzácný Častější u mužů (1,8: 1)
Orgasmus Vzácný Častější u žen
Pohyb vyvolaný Vzácný Neznámý
Somatosenzorická indukce Vzácný Neznámý

Dějiny

Spouštění záchvatů při epilepsii je fenomén, který byl pozorován od starověku. Apologia zaznamenává případy kol způsobuje záchvaty Točící hrnčířských epilepsií otroky. V roce 1850 popsal Marshal Hall roli specifických podnětů při vyvolání záchvatů. Od té doby bylo identifikováno mnoho typů stimulů, které mohou vyvolat záchvaty.

Mezinárodní liga proti epilepsii (ILAE) identifikovaný epilepsie způsobený konkrétní podněty v roce 1989 ve své oficiální definice epilepsie a nověji aktualizovala tuto definici, aby rozpoznal nové typy kontaktních a generalizovaných záchvatů.

V současné době jsou reflexní epilepsie klasifikovány jako různé typy epilepsie a jsou identifikovány podle typu spouštěcího stimulu.

Reference

externí odkazy

  • Reflexní epilepsie – přehled Medscape Reference

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *