Nepodlehněte svodům extrémních diet. ✅ Přinášíme vám tipy na extrémní diety, kterým je lepší se vyhnout. Myslete při hubnutí i na své zdraví. Kam až mohou vést extrémní diety?
Nejextrémnější diety světa
Na internetu najdete spoustu diet. Ať už jde o jakékoliv, žádné dlouhodobé výsledky nepřinesou a po návratu k běžnému jídelníčku vám přihodí ještě pár kilo navíc.
O škodlivost diet na zdraví ani nemluvě. Některé jsou opravdu šílené. Pojďte se s námi podívat, jaké extrémní diety jsou lidé schopní držet, jen aby zhubli. Lidská fantazie je opravdu „obdivuhodná.“
Ovšem pozor – berte je jen jako upozornění! Rozhodně je nedoporučujeme dodržovat, pokud chcete shodit nějaké to kilo.
1. Bezlepková dieta
Na úvod začněme tou nejméně šílenou dietou. Někteří lidé si myslí, že vyřazením lepku dokážou zhubnout. Zastánci této diety tvrdí, že vynecháním potravin s obsahem lepku zlepší trávení a tolik nezatěžují organismus, především střeva.
Tento názor je ale v rozporu s vědeckými studiemi. Zdravá střeva si s lepkem umí úplně bez problémů poradit. Také nebyla nikdy prokázaná souvislost bezlepkové diety s hubnutím.
Navíc vynechání lepku z potravy vede ke sníženému příjmu vlákniny, důležité právě pro střeva, a některých důležitých vitamínů – především vitamínů skupiny B, což vede k podráždění a nadměrné únavě.
Místo vynechání lepku by se lidé měli zaměřit na snížení konzumace kalorických potravin s lepkem i bez lepku. Takže žádné uzeniny, zmrzliny, polotovary nebo fast food. Jen v takovém případě bude snaha o hubnutí úspěšná.
2. Měsíční detoxikační dieta
Při této dietě budete šilhat hlady. Základem jídelníčku jsou nízkokalorické potraviny. Ze začátku budete mít hlad, ale jak si tělo na minimum potravy zvykne, bude vám „fajn.“ Dokonce zhubnete! Ale svaly, ne tuk. No, a když po měsíci začnete zase normálně jíst, kila vám začnou zpět naskakovat.
Držení detoxikačních diet na „očistu“ organismu je nesmysl. Tělo se umí detoxikovat samo a dělá to každý den prostřednictvím jater, ledvin nebo lymfatického systému. Zbytečně si podobnými detoxikačními dietami neničte zdraví.
Když už je vaším cílem detoxikace, zvažte postupnou úpravu jídelníčku v kombinaci s vhodnými doplňky stravy.
3. Ovocné diety – grepová, banánová, melounová
U těchto diet jíte celý den jen vám vybraný druh ovoce. Snídáte grep, obědváte grep, večeříte grep. Další den znovu. Je to ta nejlepší cesta, jak si vypěstovat „alergii“ na některý druh ovoce.
Ale aby to nebylo tak jednotvárné, ovoce jde různě upravovat.
Můžete si dát třeba k obědu dušený banán, na večeři pak třeba pečený! U mírnější formy této diety je povolené k ovoci přidat trochu vařeného masa, zeleniny a dalšího ovoce – a to už je docela „plnohodnotná“ strava!
Při podobných ovocných dietách dostanete tělo do extrémního kalorického deficitu. Díky tomu budete hubnout, ale na svalech, ne na tuku.
V jednodruhové ovocné stravě chybí dostatečné množství důležitých makroživin – sacharidů, bílkovin a tuků, proto je tento typ stravování z dlouhodobého hlediska naprosto neudržitelný.
Jak se pak vrátíte zpět k běžnému jídelníčku, raketově naberete kila zpět.
Na závěr musíme dodat, že místo jednoho druhu ovoce lze jíst i jeden druh zeleniny – záleží jen na vaší chuti!
4. Mléčná dieta
Dieta, která ve vás zaručeně vypěstuje averzi na všechny mléčné výrobky. Základem je ke každému jídlu vypít 250 ml mléka – ke snídani, ke svačině, k obědu, k odpolední svačině a také k večeři.
Pití mléka přitom doplňujete konzumací dalších mléčných výrobků, tvarohu nebo jogurtu, v maximální porci 150 gramů. Aby to nebylo tak stereotypní, občas můžete sníst i vařené maso, ovoce nebo zeleninu – opět maximálně 150 gramů.
A jak dlouho tuto zázračnou dietu držíte? Dva týdny.
5. Miminkovská dieta
Dieta s roztomilým názvem, ale to je asi tak všechno. Hlavní princip je ten, že se stravujete jako kojenec, snad jen s výjimkou popíjení mateřského mléka nebo sunaru. Všechno jídlo rozmixujete na kašičku, aby bylo líp stravitelné.
Ale pozor – jíst můžete jen miminkovské porce! Takže jestli o této dietě uvažujete, nejdřív si zjistěte, kolik gramů příkrmů takové miminka za den sní.
6. Projímadlová dieta
Při této dietě je zapotřebí se zásobit dostatkem projímadel nebo nejrůznějších „pročišťovacích“ koktejlů. Jakmile máte tuto přípravnou fázi za sebou, můžete začít.
Jíst můžete cokoliv, od čokolády po fast food. Jak budete mít jídlo v sobě, nastává nejdůležitější fáze celé diety – co nejrychleji dostat snězené jídlo zase z těla ven.
K tomu vám právě poslouží ona zmiňovaná projímadla.
Ale pozor – hrozí vypěstování závislosti na projímadlech! Také si můžete rozhodit zažívání takovým způsobem, že jíst možná budete už jen na toaletě.
A co vís, vaše tělo se dostane do křeče, nebude přijímat prakticky žádné živiny a současně, celá vaše trávicí soustava dostane pořádně zabrat.
7. Dieta podle Adama a Evy
Zastánci této diety tvrdí, že člověk by měl usilovat o návrat do biblického ráje a stravovat se tak, jako Adam s Evou. Co to znamená? Jíst převážně ovoce, které by mělo tvořit až 75 % jídelníčku. Zbytek asi můžete doplnit zeleninou nebo nějakým masem.
Každopádně tato dieta vede ke kritickému nedostatku vápníku, železa, vitamínů skupiny B a D, bílkovin a esenciálních mastných kyselin – koledujete si tak jen o zdravotní problémy.
8. Dieta podle Bible
Když už jsme u té biblické tematiky, musíme zmínit dietu S. Rubina z Jordánska. Ve své dietě dělí potraviny na zakázané (nečisté) a přijatelné (čisté). Mezi nečisté pokrmy patří maso a všechny jeho náhražky. Vše ostatní byste teoreticky jíst mohli. Hlavním principem biblické diety je modlitba. Každičký den musí začínat a končit modlitbou.
S. Rubin navíc doporučuje modlit se pokaždé, když dostanete hlad. Tak toho možná méně sníte. Samozřejmě úplně ideální je místo jídla zařadit modlitbu. Na jak dlouho vás to zasytí, to bude pravděpodobně značně individuální. Záleží, jak dlouhou modlitbu si vyberete.
9. Dieta z ráje
Dieta s velmi poetickým názvem a s netradičním cílem – ošálit vaše mlsné chutě. Jíst můžete prakticky cokoliv, co je chuťově nevýrazné. K tomu musíte každý den vypít sklenici extra panenského olivového oleje nebo cukrovou vodu. Po požití některé z těchto tekutin nesmíte 2 hodiny nic jíst a cítit jakékoliv vůně.
Tato procedura by vás měla zbavit chutí na jídlo, což povede ke snížení hmotnosti. Nedoporučujeme osobám se slabými žaludky, taková vypitá sklenka olivového oleje vás může donutit strávit celý den na toaletě.
10. Pravěká dieta
Pojďme na chvilku zabrousit do časů lovců mamutů. Ti jedli pouze zvířata, která ulovili, a rostliny, které nasbírali. Zastánci této diety tvrdí, že pravěcí lidé byli díky této stravě zdravější než my. Podle pravěké diety můžete jíst libové maso, ryby, zeleninu, ovoce, různé kořínky nebo ořechy.
Co naopak jíst nemůžete, to je obilí, luštěniny, mléčné výrobky, sůl, zpracované oleje a rafinovaný cukr.
Ano, může se jevit jako fajn, avšak dejte si pozor na složení svého jídelníčku. Zařaďte maso, zeleninu či ořechy.
11. Detoxikační proteinová dieta
Jednu detoxikační dietu jsme tu už měli, ale tahle je ještě o level výš. Autorem této diety je Dr. Robert Linn. Nesmíte při ní nic jíst, pouze pít. Ale ne kde co, to zase pozor! Povolený je pouze proteinový koktejl podle receptury Dr. Linna.
Přísady do koktejlu byste možná sehnali jen ve škole čar a kouzel v Bradavicích, posuďte sami – drcený zvířecí roh, pazneht, kosti, šlachy, kůže a další dobroty z jatek. Aby to mělo nějakou chuť, proteiňák se dá sehnat v různých příchutích.
12. Vatová dieta
Asi tušíte, co bude základem diety. Ano, správně – pojídání vaty. Když si dáte jako předkrm vatu, dalšího jídla moc nesníte. Ideální je samozřejmě jist jen vatu a nic dalšího.
Dieta zní sice šíleně, ale ve světě modelingu má bohužel pevné místo. Ostatně její „skvělé“ výsledky lze vidět na módních přehlídkách.
13. Tukožroutská dieta
Velmi oblíbená byla už v 80. letech minulého století. Tehdy se šířila prostřednictvím faxů, proto bývá někdy označovaná za „faxovou“ dietu. Ať už je název jakýkoliv, základem diety je po dobu 7 dnů jíst jen polévku.
To, že v takové stravě podstatně chybí důležité výživné složky, nemusíme snad ani zdůrazňovat. Zhubnete proto hlavně na svalech, ale ne na tuku.
14. Přežvykovací dieta
Autorem této diety je Horace Fletcher. Na první pohled netvrdí nic neobvyklého – každé soustu musíte minimálně 32x přežvýkat, a to ideálně s hlavou předkloněnou dopředu. Na tom by taky nebylo relativně nic divného.
Absurdní je až „finální“ fáze. Jakmile máte soustu dostatečně přežvýkáno, musíte zaklonit hlavu a nechat jídlo samo sklouznout do krku. Když nesklouzne, musíte ho vyplivnout. Proč? Toto jídlo vám není souzeno a měli byste se mu vyhýbat!
15. Žvýkací dieta
Princip je hodně podobný jako u přežvykovací diety. Také musíte sousto několikrát přežvýkat. Ale v žádném případě nepolykat, vždycky vyplivnout! Hlavní myšlenka této diety spočívá v tom, že rozžvýkáním jídla do sebe dostanete všechny živiny. Polykání je tak už zcela zbytečné.
16. Spací dieta
Má velice jednoduchou myšlenku – když spíte, nejíte. Ve dnech, které si na hubnutí vyhradíte, tak musíte co nejdéle spát. Samozřejmě, že to funguje. Ze zdravotního hlediska je to ale absurdní. Nejenže nejíte, ale taky nepijete. Pokud si chcete zničit zdraví, směle do toho!
17. Hubnutí s tasemnicí
Tak tohle je totální absurdistán. Sníte zárodek tasemnice, necháte jí v těle růst a budete se s ní dělit o vše, co sníte. V Mexiku k tomuto účelu dokonce vznikla první tasemnicová farma! Tímto způsobem prý zhubnete až 2 kg týdně. Účinek to nějaký mít bude. Ale fakt chcete mít v těle parazita?
18. Kyslíková dieta
Nejextrémnější dieta světa. V angličtině má tento „výživový“ směr dokonce vlastní název – breatharianism. V čem dieta spočívá? Prostě jen dýcháte. Nic nejíte, živí vás kyslík. Energii místo jídla čerpáte ze slunce. Kyslíková dieta je sebevražda a je zcela proti zdravému lidskému rozumu.
Žádná dieta neprospívá zdraví. Výše uvedený seznam je jen důkazem toho, čeho všeho jsou lidé schopní, jen aby zhubli. Uvedené diety vedou k totálnímu zničení zdraví, v krajních případech až ke smrti. Diety zkrátka nefungují, ať je vymyslí sebegeniálnější člověk. Cesta k hubnutí vždy vedla a vede jen přes změnu životního stylu.
Extrémní diety světa
Lidé, jezte, neblázněte, nabádá psycholožka a dietoložka Iva Málková
Cestou k vám jsem si na internetu přečetla, že výrobci spodního prádla už nechtějí hubené modelky. Podívejte na ty fotky, kde pózují ženy s nadváhou. Je to dobře, nebo špatně?Ukažte… No, u některých mi připadá, že mají nadváhu až moc.
Prezentovat obézní mladé holky není dobré. Ale když jde o normální ženy, u kterých postavy odpovídají jejich věku, je to dobře. Obezita se rozšířila i proto, že k nám s rozvojem soukromého podnikání přišel neomezený boom byznysu s hubnutím.
Dřív se do módy dostávaly různé diety tak, že si o nich řekly sousedky. Nanejvýš se poslouchalo, co říkal Rajko Doleček. Teď otevřete časopis a v každém se píše o hubnutí. Když jsem někam něco napsala, vždycky mi k tomu dali obrázek vychrtlé ženy. Proč? ptala jsem se.
No to tak musí být, odpovídaly redaktorky. Ale proč to tak musí být?
Ale nebylo to tak i kdysi, že ženy měly jako ideál štíhlé herečky nebo zpěvačky a chtěly se jim podobat?Tlak, kterému jsou ženy vystaveny, je šílený. Nikdy takový nebyl. Žijeme v prostředí, v němž se odevšad valí obrovská nabídka jídla. Taková taky nebyla. Zároveň se na nás valí rady, že máme být štíhlé. Právě to je jeden z důležitých faktorů, který se podílí na růstu obezity.
Jak to? Znamená to, že nevíme, co si s tím návalem nabídek, informací a rad počít?Mnozí prožijí velkou část života v tom, že přemýšlejí, co jíst a jak zhubnout. Točí různé diety.
Nějakou zkusí a zjistí, že jim není příjemná, takže se u nich objeví negativní emoce. Jenže jakmile se rozhodnou pro změnu, která jim není příjemná, nemůžou ji udržet dlouhodobě. To prostě nejde. Takže toho nechají.
A pak jim nějaký další guru zase řekne, že je něco úžasné, a oni to opět zkusí.
Kam to vede?Celý život investují spoustu energie do hubnutí, aby dosáhli nějakého ideálu, kterého stejně nedosáhnou. Lidé uvažují buď, anebo. Buď držím dietu, nebo jsem si vzal něco, co do ní nepatří.
Je sice normální vzít si občas něco, co do diety nepatří, jenže v myslích hubnoucích lidí to spustí automatické negativní myšlenky. Častují se výrazy, které by se jinému říct neodvážili. Dostanou se do deprese.
Začnou jíst a pak znovu hubnout.
Nepovažuje se teď za nadváhu to, co se kdysi bralo jako štíhlost? Dá se vůbec říct, co je normální váha?Normální váha? Ta podle mě je, když se člověk cítí dobře. V tomto platí Gaussova křivka stejně jako v jiných oblastech.
Šedesát procent lidí je v průměru, dvacet v podprůměru, dvacet v nadprůměru. Podobně jako když budeme rozebírat, kolik lidí je chytrých a hloupých nebo velkých a malých. Stejné je to s obezitou. A k tomu patří teorie kritického bodu.
Co to je?Každý má celý život určitou váhu, která je mu daná biologicky, s mírným nárůstem s přibývajícím věkem. Někdo se musí hlídat víc, ale nemělo by to být za cenu utrpení. Prostě je dobré vyhmátnout si váhu, která ke mně patří, při které je mi dobře – a tu si držet. Ne se střídavě cpát a hladovět.
NAJÍT SVŮJ KRITICKÝ BOD
Jak má člověk poznat, co je jeho ideální váha? Já si například držím plus minus stejnou váhu, jakou mám od dospívání.Po dětech jsem přibrala dvacet kilo, ale zase jsem se na ni dostala. Mám strop sedmdesát pět. Když třeba jedu s klienty na cvičební pobyt na Srí Lanku a jím tam méně než obvykle, zhubnu kilo. Ale klientky, které se doma nestravují optimálně, tam zhubnou pět a víc.
A zase je naberou?Snažíme se je naučit, aby nenabraly. Učíme je najít ten svůj kritický bod, svou váhu.
 |
Co posuzování nadváhy podle indexu tělesné hmotnosti BMI nebo podle obvodu pasu? Má to smysl?Rozložení tuku je dědičné. Obvod pasu je z hlediska zdraví směrodatnější než absolutní váha. Muži umírají na infarkt, protože mají velká břicha.
Jestli chcete čísla, tak u mužů je rizikový objem devadesát čtyři až sto dva centimetrů, to už je zdravotní riziko opravdu velké. U žen je hranice osmdesát až osmdesát osm. Definovat obezitu je těžké. Když lékaři sestavují různé studie, musí mít porovnání.
Nějaká hranice se udělat musí, k tomu je BMI nejjednodušší, ale vůbec nebere v úvahu složení těla. A jelikož svaly jsou těžší než tuk, může svalnatý sportovec s minimem tuku podle BMI spadat do pásma obezity. Je to tedy jen hrubý ukazatel, který má své mouchy.
Navíc je třeba brát v úvahu, že člověk s nadváhou, který sportuje, je na tom třeba lépe než nějaký vychrtlý kuřák. Existuje i psychologická definice obezity.
Jak zní?Porucha v myšlení a emocích, která vede k nevhodnému chování.
Proč se říká, že tlustí lidé jsou šťastní?Nevím. Myslím, že je to mýtus. Obézní lidé bývají většinou nešťastní. Vždyť už ve školkách děti přijímají spíš své vrstevníky tělesně postižené než obézní. Těm se naopak posmívají.
Žádná studie nikdy neprokázala, že obézní lidé mají jiné osobnostní rysy. Ale je známo, že ti, kteří hubnou nevhodnými způsoby, mívají úzkosti a deprese. Obézní nebývají ostatním sympatičtí, dokonce ani těm, kteří jsou taky obézní.
S jakými nejpodivnějšími metodami hubnutí jste se setkala?Těch už bylo! Náušnice, které měly působit jako akupresura, díky níž se mělo hubnout. Za rytmu bubnů jste si měla svítit žárovkou na břicho a to se mělo díky tomu zmenšovat. Pamatujete zázračná mýdla na hubnutí? Na příbalovém letáku se psalo: Nemydlete si prsa, protože vám při mytí odchází tuk jako tající sníh.
|
To byla divoká devadesátá léta, kdy se dalo prodat cokoli?Ta mýdla se objevila až později. V devadesátých letech sem přišly čaje na hubnutí, například čaj Čang Šlang. Pak začal Herbalife. Lidé ze společnosti seděli tam, co sedíte vy, a chtěli, abych se stala dealerem. Slibovali, že budu první na špici.
Tyto proteinové diety nejsou úplný nesmysl, ale musí se používat podle určitých zásad. Pak přišel Leoš Středa a jeho myostimulátory. Potom různé bezbolestné liposukce ultrazvukem, kryoterapií a podobně. Problém je v tom, že i když má něco racionální jádro, tak to laikové zkazí.
Například? Když se při bezbolestné liposukci různým způsobem rozruší tuková tkáň a člověk se ocitne v energetickém deficitu, tuk mu bude odcházet. Ale kolikrát nikdo lidem neřekl, že v tom energetickém deficitu mají být. Jakmile v něm nebyli, tuk šel do jater, kde se nemetabolizoval. Vlastně to ve výsledku mohlo být rizikové.
Možná to může trošku některým partiím pomoct zhubnout, ale opravdu to není tak, že tuk bude ubývat sám. Na mně to tedy rozhodně stopy nezanechalo.
Vy jste to vyzkoušela?Já vyzkoušela všechno.
Co si pod tím představit?Všechno. Jako dítě jsem byla obézní. Prostě jsem byla žravá. Rodiče se to snažili řešit.
Například mi nedávali do školy svačinu nebo bráchovi dávali večeři tajně, abych nechtěla tolik jako on. Od dospívání jsem zkoušela diety. Až při studiu psychologie mi došlo, že diety jsou nesmysl.
Když jsem začala s obézními lidmi pracovat, rozhodla jsem se, že musím všechny metody poznat, abych věděla, o čem mluvím.
NEVÍME, CO S JÍDLEM
Co nejhoršího jste vyzkoušela?Odsuzuju detoxy. Takže jsem ho vyzkoušela, když jsme byly se sestrou v Thajsku. Jak je tam levně, tak tohle bylo neuvěřitelně drahé.
Zaplatily jsme za hladovku a až pak jsme se dozvěděly, že v rámci detoxu si musíme denně dělat klystýry. To jsem trpěla, protože jsem věděla, že si ničím zdraví. To mě totiž nejvíc štve, když vidím, jak se sami ničíme.
Jak emoce válcují rozum, jak lidé dělají něco jenom proto, že jim někdo řekl, aby to dělali.
Jsou už náušnice, bubínky a mýdla minulostí? Potrpí si lidé spíš na rady založené na vědeckých poznatcích a vyšetřeních?Bohužel víc lidí pod vlivem reklam hubne laickým způsobem, i když odborný přístup je samozřejmě efektivnější. Jen jeden přístup, i když se používá spíš výjimečně, se mi nelíbí. Víte, co je aspirační terapie?
Netuším.Je to metoda, kterou provádějí odborníci, tak nevím, jestli mi přísluší ji kritizovat, ale já to považuju za řízenou bulimii. Do žaludku se přes břicho zavede hadička, díky níž se částečně odsává jídlo. Lidé se najedí a část potravy sami odsají. Sen obézních je splněn.
Co je typické pro dnešní dobu?Že se lidé ničí tím, jak si zužují výběr potravin. Dřív drželi diety, což znamená, že si něco z jídla ubrali. Jenže teď vznikají přímo směry, které zakazují jíst to či ono. Někdo lidem řekne, že nemají jíst maso, tak ho nejedí. Pak jim někdo řekne, že mají jíst jenom maso.
Co by ti, kteří ze zdravotních důvodů musí držet bezlepkovou dietu, dali za to, kdyby mohli jíst normální chleba. Spousta lidí si ho však dobrovolně vyřadila z jídelníčku. Přijde mi to bizarní.
K nám chodí klienti, kteří se celý život trápí, přemýšlejí, co mají a nemají jíst, a třeba až po čtyřicítce zjistí, že můžou jíst normálně.
Vypovídá to něco o společnosti?Podle mě už lidé nevědí co by. Dřív byli rádi, že mají jídlo. Teď ho mají tolik, že nevědí, co s ním. Chodím na tenis a tam nabízeli bezlepkový chléb Djokovič. Prostě chleba s portrétem tenisty Djokoviče.
Asi to souvisí s tím, že napsal knihu o tom, jak se syn výrobce pizzy stal úspěšným tenistou. Údajně mu k tomu pomohla bezlepková dieta. Šlo o normální bezlepkový křehký chleba, který místo dvacky stál stovku, ale měl daleko horší složení než klasický křehký chléb. Ale rodiče ho dětem kupovali.
Nejspíš si myslí, že z nich ty chleby udělají dalšího Djokoviče.
Hodně se mluví o superpotravinách a jedovatých potravinách. Co si o tom myslíte?Jedna z největších hloupostí. Některé potraviny se mají jíst často, jiné příležitostně. Ale to neznamená, že příležitostné je špatné či přímo zdraví škodlivé. Tato označení jen provokují černobílé myšlení. Tedy přesně to, čemu se snažíme klienty odnaučit.
Člověk si něco dá a hned si nadává, že zase selhal. No tak to je pak nešťastný člověk. Co mu pomůže ke zlepšení nálady? Jídlo. To je na tom nejpodivnější. Naším krédem je, aby se lidem žilo lépe. Aby si uměli sami vytvářet jídelníček a zařazovali do něj v rozumné míře i ty potraviny, které považovali za hřích.
Aby si oblíbené potraviny nezakazovali, ale naučili se je jíst jen občas a nijak si to nevyčítali.
 |
Mění se klienti za těch téměř třicet let, co společnost STOB existuje?V posledních letech s rozvojem sociálních sítí k nám do kurzů začínají chodit i mladší ročníky, často ženy mezi pětadvaceti až čtyřiceti lety. Většinou mají za sebou několik hubnoucích pokusů a pak teprve přijdou k nám.
V tom je trochu rozdíl proti minulosti, kdy nabídka v oblasti hubnutí nebyla tak široká a k nám chodili i ti, co hubli poprvé. Zároveň přibývá těch, kteří si chtějí ve vyšším věku něco dopřát a můžou si to dovolit. Před pětadvaceti lety jsme začínali pořádat pobyty se cvičením u moře. Začínali jsme Chorvatskem, Itálií, Řeckem. Teď je největší zájem o exotiku.
Jezdím s klienty na Mauricius, Seychely, Srí Lanku, do Ománu.
Jak to probíhá? Vždyť pobyt u moře v hotelu se stravou bývá právě místem, kde se cpeme víc než jindy.Přijdeme z procházky a následuje taková edukativní pětiminutovka.
Klienti se při ní rozhlížejí, co si z nabídky jídla vyberou.
A říkáme si: Hele, sladké můžeme mít kdekoli, ale tady je třeba využít, že je úžasná čerstvá zelenina a ryby! A tak si vybíráme, zatímco ostatní hosté okolo leží přejedení tak, že se nemůžou hýbat.
Když jsem se byla před časem podívat ve vašem kurzu pro muže, pánové chtěli po lektorce, ať jim poradí, jak se chovat v hotelu s all inclusive. Báli se, že to nezvládnou.Mnozí už se bojí každé příležitosti, kde je jídlo. Bojí se dovolené, Vánoc, Velikonoc, rodinných oslav. Ale to je přece hrozné.
Jídlo má být radost. To přece patří k životu, že si člověk občas dopřeje víc než běžně. Kdo nemá s váhou problémy, ten se další den cítí těžce a prostě zase jí méně.
Ten, kdo s váhou problémy má, se po přejedení ocitne v úzkosti, kterou řeší dalším přejídáním, protože to bere tak, že si ještě musí užít, než zase znovu začne hubnout.
PRÁCI BUDEME MÍT POŘÁD
Kolik lidí už prošlo vašimi kurzy?Dřív naše kurzy běžely ve sto městech. To bylo tři sta kurzů do roka, takže každý rok kolem šesti tisíc zájemců. Teď je velká konkurence, v některých městech kurzy zanikly. Hodně využíváme programy přes internet. Díky nim ovlivňujeme stovky tisíc lidí. Na jedné straně internet nemám ráda kvůli všem těm nabídkám na hlouposti, které se na něm šíří, a mám raději osobní kontakt. Na druhé straně je to výborný způsob, jak můžou lidé, kteří hubnou, získat kontakt mezi sebou. Na našich stránkách vznikají svépomocné, vzájemně se podporující skupiny. Zájemci si radí, diskutují. Jsou to diskuse na úrovni, neobjevují se tam žádné ošklivé komentáře. Já jsem už předala firmu dvěma dcerám a jejich partnerům a ti mladí to na rozdíl ode mě s internetem umí.
Takže typický příklad předání rodinné firmy další generaci, jak se to často děje u těch, kteří začali podnikat v devadesátých letech?Ano. My firmu od začátku provozovali ve třech panelákových pokojích. Původně jsem dělala na psychiatrii a vedla kurzy pro obézní děti, potom rodinné kurzy.
Pacientů mi přibývalo, přestávala jsem stíhat a manžel navrhl, že bych si mohla vyškolit lektory. Postupně se to rozběhlo, založili jsme STOB, manžel mi čím dál víc pomáhal a dcery říkaly, že nechtějí žít jako my. Sedět do noci u počítačů a pořád jen mluvit o lidech s obezitou.
No tak teď mi posílají maily o půlnoci a mluvíme jen o lidech s obezitou.
Je větší konkurence, když tak rádi posloucháme různé rady, co jíst či nejíst a co dělat či nedělat?Konkurence je obrovská. Vznikly franšízové společnosti s úžasným marketingem.
Nabízejí slevy, ale ve výsledku klienti zaplatí tisíce za program, v němž jedí určité potravinové doplňky, za jejichž prodej jsou poradci hodnoceni.
Zákazníci u nich taky často dostávají přesně sestavené jídelníčky a mnohým to vyhovuje, protože mají pocit, že někdo udělá všechno za ně.
Je pravda, že jste dostala velmi lukrativní nabídku na prodej vaší firmy?Ano, chtěla nás koupit americká organizace Weight Watchers, která byla původně mojí velkou inspirací. Mají zastoupení a pobočky v mnoha zemích.
Rakušané koupili jejich licenci pro východní země. Pozvali mě do Vídně, nabízeli mi úžasný plat. Váhala jsem. Jenže oni mají po celém světě stejný program na padesát dva týdnů. Vedou otevřené skupiny bez cvičení.
Já si myslím, že když do skupiny přicházejí postupně noví lidé, nedá se s nimi soustavně pracovat. A taky pohyb podle mě k hubnutí patří. Přesto jsem se nakonec rozhodla, že do toho půjdu.
Jenže potom řekli, že budou mít ve firmě padesát jedna procent a já čtyřicet devět. Tak jsem řekla, že ne, že STOB je moje třetí dítě. Měla jsem z toho dlouho noční můry, divoké sny.
Proč?Představovala jsem si, že v každé stanici metra jsou letáčky na jejich kurzy, jak udělají obrovskou reklamu, že přišli jako novinka z Ameriky, a tím nás totálně položí. Pronásledovalo mě to ještě dlouho.
Kdyby přišli, svojí reklamou by nás převálcovali, v lepším případě dočasně, o tom není pochyb. Nepřišli, a tak říkám, že se nás lekli. S jejich zástupci se setkávám na různých konferencích.
Prý taky mají úbytek kurzů a hodně lidí se i jim přelilo do kurzů internetových.
Může se někdy stát, že nebudete mít práci? Že se lidé vzpamatují, přestanou se trápit a začnou normálně, zdravě jíst?Myslím, že budeme mít práci pořád. Problém totiž není zhubnout, ale váhu si udržet. Díky všem těm nesmyslům, které se šíří, to vlastně ani nejde. Vždyť si vezměte, v jakých velikostech se dělá oblečení.
Mnohé ženy si ani na sebe nemají co koupit. To je další důvod, proč podléhají pocitu, že jsou nemožné, ošklivé a líné. Pořád se jim ze všech stran cpe do hlavy, že mají hubnout. Podléhají tomu, přestože jim jejich muži třeba říkají, že vůbec nechtějí, aby hubly, že se jim líbí takové, jaké jsou. Jenže tomu stejně nevěří.
Ten tlak je šílený a nezdá se mi, že by polevoval. Takže náš obor má pořád budoucnost.
Mýty a fakta o hubnutí. Čemu můžeš věřit a čemu ne?
Kolem hubnutí už toho bylo sepsáno tolik, že nemáš ani nejmenší šanci se v tom všem orientovat. Podle nás vůbec nejlíp zabírá používání selského rozumu. Přesto všechno se stále setkáváš s mýty, které o hubnutí kolují. Ty nejznámější jsme vzali a zkonzultovali s odborníky. Tady máš výsledek:
1. MÝTUS: Když snížím příjem cukrů, zhubnu?
FAKT: S cukry, lépe řečeno se sacharidy, to není tak jednoznačné. Existují totiž dva typy – jednoduché a složité.
Jednoduché cukry obsahují například průmyslově vyráběné sladkosti, které tělu nic dalšího nepřináší, žádné vitamíny, minerální látky ani vlákninu. Naopak celozrnný chléb, fazole nebo přírodní ovesné vločky s vysokým podílem složitých cukrů jsou lidskému organismu prospěšné.
Vyvážená strava by měla obsahovat až 50 procent zdravých sacharidů. Jejich dostatek navíc zmírní i tvou touhu po „špatných“ cukrech.
„Hlavní příčinou přibývání na váze jsou nejčastěji jednoduché cukry. Jejich konzumace se promítá v tukových polštářích na břiše i na bocích. Potraviny s obsahem vlákniny a nízkým glykemickým indexem jsou oproti nim zdraví prospěšné, ale ani s nimi se to nesmí přehánět,“ potvrzuje hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová.
2. MÝTUS: Po nízkotučných výrobcích nemůžu přibrat?
FAKT: Produkty s nálepkou „nízkotučný“ nebo „bez tuku“ jsou obvykle vyráběny s pomocí přidaného cukru, potravinového škrobu či soli.
To způsobuje, že si sice kupuješ zázračně odtučněný výrobek, ale ve finále konzumuješ minimálně stejný počet kalorií, jako se nachází v jeho běžné formě.
Nenech se oklamat marketingovými hesly na obalech, nauč se je číst. Nízkotučné výrobky z vyvážené stravy rozhodně odstraň.
3. MÝTUS: Jíst pozdě večer znamená ztloustnout?
FAKT: Lidé, kteří jedí v nočních hodinách, mají skutečně sklon k nadváze. Jako důvod se však neuvádí denní doba příjmu potravy, ale to, že noční jedlíci většinou sáhnou po kalorickém polotovaru, aby rychle zahnali hlad.
Někteří lidé s plným žaludkem špatně spí, přičemž únava následující den bývá dalším spouštěčem chuti na nezdravá jídla. A dostáváš se do začarovaného kruhu. Kvůli únavě sáhneš po rychlé energii v podobě sladkostí a večer zaženeš vlčí hlad hromadou nezdravých jídel.
Není to tedy o tom, jestli jíš večer, ale co jíš večer.
Zdroj: Shutterstock.com
4. MÝTUS: Díky hladovění zhubnu rychleji?
FAKT: Pokud se rozhodneš držet půst, který bys měla držet maximálně 36 hodin a přijímat jen tekutiny případně zeleninu, může půst fungovat.
Ospalý metabolismus náhlý nízký energetický příjem šokuje tak, že krátkodobě zrychlí spalování.
„Pokud však hladovíte přes den a večer to nevhodně doháníte nebo jíte stylem pouze jednou dvakrát denně a přitom skladba jídla je nevhodná, pak bude tělo reagovat opačně. Bude zásoby ukládat,“ varuje Monika Bartolomějová.
5. MÝTUS: Při hubnutí pomáhá nastavit si reálné cíle?
FAKT: Teoreticky to dává smysl. Když si stanovíme příliš ambiciózní mety a nedaří se nám je plnit, s větší pravděpodobností se vzdáme. Neplatí to však pro každého.
Někteří lidé mají v povaze, že potřebují silnou výzvu, aby ze sebe dostali to nejlepší. Pokud chceš hubnout a vydržet, zkus do hubnutí zapojit i svého partnera, kamarádku nebo kolegyni v práci.
Ve dvou se to, jak známo, lépe táhne a i hubnutí ti půjde snáz.
6. MÝTUS: Když chci zhubnout trvale, musím hubnout pomalu?
FAKT: I když je pravda, že většinu „rychlodietářů“ postihne známý jo-jo efekt, opět to nemusí platit pro každého. Především lidé s vysokou obezitou dokáží zhubnout za jediný rok přes dvacet kilogramů (například ze 130 na 110 kilo) a být stále úspěšní. Jen si vyber k hubnutí tu správnou formu, zaručené diety ani prášky ti nepomohou.
Zdroj: Shutterstock.com
7. MÝTUS: Všechny kalorie jsou si rovné?
FAKT: Energetický příjem v potravě měříme pomocí kalorií, nebo kilojoulů. Každá kalorie nese stejné množství energie, to je pravda. Ovšem různé kalorické zdroje mají různé účinky na naši váhu a zdraví.
„Každá potravina prochází svojí metabolickou cestou, během níž ovlivňuje hormonální hladinu a ukládání tuků v těle. Proteinové, tukové a sacharidové zdroje kalorií se chovají odlišně.
Je zřejmé, že i když přijmete stejné množství energie z ovoce či klasického cukru, efekt a přínos pro organismus bude odlišný.
Protein má zase oproti tukům a sacharidům moc více zasytit, a protože je náročné bílkoviny trávit, stojí to tělo i více energie,“ vysvětluje odbornice na výživu Monika Bartolomějová.
8. MÝTUS: Při hubnutí nesmíš přibrat?
FAKT: Tento rozšířený omyl je častou příčinou ztráty motivace během hubnutí. Většinu lidí vyděsí, když po prvotním shození kil váha stagnuje anebo i trochu přiberou. Jde však o naprosto přirozený jev – v řádech týdnů tělesná hmotnost obvykle kolísá až o několik kilogramů.
„Pokud váha ukazuje vyšší hodnotu, ještě není důvod k obavám. Rozdíly způsobuje nezpracovaná strava v trávicím systému nebo zadržovaná voda v těle. Své hubnutí proto sledujte v dlouhodobém horizontu, malé výkyvy na váze jsou normální,“ uklidňuje trenérka Markéta Brožová.
9. MÝTUS: Za obezitu může slabá vůle?
FAKT: Je zcela špatně domnívat se, že za váhovým přírůstkem člověka pokaždé stojí jeho neschopnost se ovládnout. Obezita je složité onemocnění způsobené celou řadou faktorů.
Na vině bývají četné genetické proměnné nebo zdravotní indikace, jako jsou deprese, syndrom polycystických vaječníků, onemocnění štítné žlázy a další. Roli hraje také dědičnost.
Obézní lidé většinou bojují s biologicky danou dysfunkcí hormonů, které mají na starosti tělesnou hmotnost. Proto musí vyvinout větší úsilí při hubnutí i udržení váhy.
10. MÝTUS: Při redukci váhy je důležité snídat?
FAKT: Studie ukázaly, že lidé, kteří nesnídají mají skutečně větší sklon k přibírání na váze.
Nemůže to ale být tím, že tito lidé žijí obecně víc nezdravě? Na tuto otázku odpověděl výzkum z roku 2014 (Obesity – diet myths and facts), který po čtyři měsíce sledoval přes tři stovky mužů a žen.
Ti buď snídali, anebo snídani přeskakovali. Žádný efekt jednoho nebo druhého chování na změnu hmotnosti se však neprokázal.
„Opět se dostáváme k tomu, že každý organismus je individuální. Někomu snídaně vyhovují, jinému ne. Primárně bychom se měli vyhýbat přejídání, ke kterému nás svádí nepravidelné stravování a nedostatek času během dne. Jestli jedinec snídá, nebo snídani vynechává a poprvé jí až dopolední zdravou svačinu, není podstatné,“ souhlasí nutriční specialistka Monika Bartolomějová.
Tak co říkáš? Přesvědčili jsme tě trošku, že to tvé hubnutí nevedeš špatným směrem? Napiš nám, jakým mýtům jsi dosud věřila. Těšíme se na příspěvky.
Foto: Shutterstock.com
Hubnutí pro holky ve škole – 1. díl
Jsi mladá a máš trápení se svojí postavou? Začala jsi přibývat na váze a nevíš co s tím? Roste ti bříško nebo zadek a jsi nacpaná v kalhotách? Zkoušíš různé diety, které stejně nepomáhají? Rodiče ti nevěří, že se cítíš tlustá? Co s tím?
Do poradny mi přichází mnoho mladých slečen, které se cítí tlusté a maminky je chlácholí. Podle výsledků tlusté nejsou, ale nejsou ani hubené.
Tak kde je pravda? Možná na sobě pozoruješ, že ti vylézají špíčky? To ale neznamená, že jsi tlustá, a že musíš hubnout.
Jen to znamená, že bys měla vyměnit špatnou stravu za zdravou, začít sportovat a dále již nepřibírat.
A co když teď napíšu, že je to velmi jednoduché?
Stačí totiž dodržovat pár bodů a postupně přidávat další a další změny. Jdeš do toho?
Nejdřív se trošku představím. A jestli to s hubnutím nebo se změnou stravy myslíš vážně, zaregistruj se (všechno je zdarma) a představ se mi taky, ráda si přečtu tvůj příběh.
O výživu se zajímám již skoro 20 let, ale intenzivně posledních šest let. Studuji léčebnou výživu a s tím spojenou zdravou stravu. Intenzivně se zajímám také o redukci celulitidy a díky pardubickému salonu HATEA mám mnoholeté zkušenosti a vím, co na ni platí.
Mám dvě úžasné děti – 21letého syna a 18tiletou dceru. Proto mi je mládež moc blízká. Moje děti nikdy neměly problémy s váhou, protože doma převládaly zdravé potraviny. Vím, že mnoho jejich kamarádek se potýká s nadváhou a neustálými dietami a neznalostmi si jen ubližují.
Maminky samy nevědí, co je správné a zdravé. A tak jim vaří těstoviny se salátem, ke snídani dávají müsli (tam jsou přeci zdravé vločky) a každodenně kupují jogurty (reklama přeci nemůže lhát). A ono je to všechno špatně. Často jim poradím, ale pokud se neporadí celkově se vším, jedna rada moc nepomůže.
Proto jsem se rozhodla napsat soubor článků potřebných pro mladé holky.
Nehledej v ničem vědu, pokusím se psát co nejvíce laicky, abys to pochopila a mohla ve svém jídelníčku dělat pozitivní změny. A když něčemu nebudeš rozumět, tak se zeptej. Buď já, nebo někdo zkušený ti tu odpoví.
A jak je to s tou dietou a hubnutím pro holky?
Tvoje tělo potřebuje jídlo k tomu, aby mohlo fungovat. Abys mohla žít, potřebuješ dýchat, chodit, učit se, mít správnou teplotu těla. Potřebuješ se ale také smát, povídat, tancovat, sportovat, randit. A k tomu všemu potřebuješ správné jídlo. Tak, jak budeš jíst, budeš se i chovat. Buď budeš veselá, aktivní, plná energie nebo unavená, nesoustředěná a smutná.
Když budeš jíst převážně tzv. mrtvé jídlo jako je třeba hamburger, brambůrky, ale i klasické těstoviny, pizzy, sladkosti, instantní věci, tak tvé tělo bude skoro polomrtvé. Všechna ta lepivá mouka, éčka a nezdravý rafinovaný tuk se uloží do tvého bříška, boků a zadečku.
Když budeš jíst hodně barevné zeleniny, hamburger a pizzu si uděláš domácí, těstoviny si dáš celozrnné, sladkosti jen v té správné podobě a začneš zařazovat zdravé suroviny a zdravé tuky. Tak nejen že nebudeš tloustnout, ale budeš zaručeně hubnout a ještě budeš plná energie na oblíbenou zábavu.
PRAVIDELNOST V JÍDLE
Dnes začneme pravidelností. Myslím, že to je bod číslo jedna. Celý týden se snaž dodržovat dnešní pravidlo, dokud nebude úplně automatické.
Pamatuj si magické číslo 3 hodiny. Jíst bys měla vždy po třech hodinách. Říkám tomu režim miminka. Už když ses narodila, sama ses budila po třech hodinách. Nikdo tě to neučil, nikdo ti to nenutil, prostě jsi to dělala přirozeně.
Podobný režim potřebujeme nastartovat i k úspěšnému bezproblémovému hubnutí. Když budeš jíst častěji než každé tři hodiny (samozřejmě někdy je to potřeba, třeba při sportu, nebo při různých problémech) tak si moc nestihne oddechnout tvoje trávící soustava a budeš své zažívání hodně přetěžovat.
Navíc toho sníš pravděpodobně víc a budou se ti přebytky ukládat do tuku. Když budeš jíst déle než po třech hodinách, tělo se přepne do úsporného režimu. Tvoje tělo se bojí hladu, protože dřív zde byly hladomory, kruté zimy a těla musela přežít. Proto si začne chránit tuk a začne rozkládat svaly.
Zpomalí metabolismus a to není z pohledu hubnutí žádoucí. My potřebujeme, aby metabolismus byl co nejrychlejší.
Co se stane, když budeš jíst pravidelně po třech hodinách?
- Zrychlíš metabolismus
- Budeš mít více energie a chuti k pohybu a k učení
- Zmenšíš chutě na sladké
- Začneš odbourávat tuk na břiše a vnitřní břišní tuk
- Zamezíš zvýšení hladiny cholesterolu
- Budeš si jídlo užívat
Nauč se tedy ráno snídat.
Podívej se, jaký by měl být Tvůj denní režim.
7,00
Snídat bys měla do jedné hodiny od probuzení. Pokud chodíš do školy na osmou hodinu, pravděpodobně budeš snídat kolem sedmé. Hodně studentek a žaček nesnídá. Nauč se to, je to tvoje tělo, tvoje váha, tvoje zdraví. V dalších článcích probereme, co bys měla snídat a jak se postupně naučit snídat.
- 10,00
- Ve škole si dej svačinu asi po třech hodinách od snídaně.
- 12,00 – 13,00
Obědvat bys měla asi po 2 – 3 hodinách od svačiny (svačinka je menší, proto se může pak jíst i dříve, čili i po dvou hodinách). Pravděpodobně obědváš ve škole, takže jsem zvědavá, co vymyslíme, protože školní jídelny většinou nemají se zdravou stravou nic společného, ale vždy se to dá nějak zmáknout.
- Pokud budeš mít oběd až kolem druhé hodiny, je vhodnější vložit dvě menší svačinky po dvou hodinách (jednu v 10,00 a druhou ve 12,00).
- Odpolední svačina – 3 hodiny po obědě.
- Večeře – 2-3 hodiny od svačiny.
- Buď ti s ní pomůže mamka, nebo ty můžeš připravit večeři pro rodinu.
- Od večeře ke spánku bys měla mít zase 3 hodiny.
- Pokud jdeš spát pozdě, je potřeba něco sníst, přibližně 2 – 3 hodiny před spaním.
- Snaž se celý týden sžít s tímto plánem.
Příště se podíváme na snídaně. Co snídat, abys byla štíhlá, měla pevnou kůži a ve škole ti to správně myslelo. Napiš mi do komentáře, co snídáš. Těším se na dotazy.
Hanka
Kategorie: Zdraví a hubnutí