Fotogalerie: Falšovaná vína 2021

„A kdo vybírá ty hrozny do výběru z hroznů?“ I takové otázky člověk zaslechne od návštěvníků na vinařských akcích. Pravděpodobně většině z vás připadnou absurdní. Avšak není důvod se jim smát či se nad nimi pohoršovat, naopak bychom měli trpělivě vysvětlovat. Pusťme se do toho.

Kritéria pro všechny přívlastky

Upřímně si řekněme, že pojem „přívlastková vína“ i názvy jednotlivých přívlastků mohou být významově trochu matoucí.

V první řadě slovem přívlastek nemáme na mysli slovní druh popisující konkrétní vlastnost vína (pitelné, voňavé, ovocné, kyselé atd.

), ale zatřídění vína do určených kvalitativních kategorií dle předem stanovených kritérií. Ty by měly spotřebiteli o víně něco málo napovědět.

Pro všechny přívlastky shodně platí důležitá pravidla:

  • přívlastkové víno musí pocházet z hroznů pěstovaných na území České republiky
  • cukernatost se nesmí uměle zvyšovat, veškerý obsah cukru pochází pouze ze sklizených hroznů
  • v případě mísení hroznů z více různých poloh musejí všechny spadat do stejné podoblasti

Přehled přívlastků

Ač by k tomu mohly názvy jednotlivých přívlastků svádět, víno „kabinetní“ nemá nic společného s učiteli, „pozdní sběr“ s hodinou sběru hroznů a u „výběrů“ nikdo speciálně jednotlivé hrozny z vinohradu nevybírá.

Dělení vín podle přívlastků je jen jedním ze způsobů jejich kategorizace. Tím dalším je například rozdělení podle původu. Suše úředně bychom mohli konstatovat, že jde o dělení podle „cukernatosti hroznů při sběru“.

Jednodušeji vysvětleno podle toho, jak moc jsou hrozny použité při výrobě toho kterého vína vyzrálé. Každý přívlastek má určenou hodnotu minimálního obsahu cukru v moštu, který se z hroznů vylisuje.

Fotogalerie: Falšovaná vína 2021

Obsah cukru je udáván ve „stupních normalizovaného moštoměru“ (°NM). Jeden stupeň odpovídá deseti gramům cukrů na litr tekutiny.

Nejnižší přívlastek – kabinet – má mít minimálně 19 °NM, což znamená, že v neprokvašeném moštu je 190 gramů cukru na litr tekutiny.

Sami tušíte, že to je sladkost výrazná, tedy nealkoholické mošty či burčák se mohou dělat z hroznů s mnohem nižším obsahem cukru, protože i tak působí velmi sladce.

Další stupně přívlastkových vín jsou pozdní sběr (21 °NM), výběr z hroznů (24 °NM), výběr z bobulí (27 °NM) a výběr z cibéb (32 °NM). Přívlastková vína ledová a slámová jsou kromě cukernatosti definována hlavně způsobem výroby.

Zatřiďování vín do přívlastků

Aby vinař mohl výsledné víno označit některým z přívlastků, není to úplně jednoduchá cesta. První úkon jej čeká už při sběru hroznů. To si zavolá tzv.

důvěrníka“ stanoveného Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), který mu příslušnou cukernatost za správní poplatek potvrdí.

Pro zajímavost seznam důvěrníků pro rok 2019 čítal osm osob pro podoblast znojemskou, 12 pro velkopavlovickou, 14 pro slováckou, devět pro mikulovskou a po jednom z každé z českých podoblastí.

Delším procesem je uvádění vína do prodeje. Vinař hotové nalahvované víno dodá spolu s ověřením cukernatosti a analytickým rozborem komisi SZPI. Ta víno ochutná a senzoricky vyhodnotí, zda odpovídá požadovanému přívlastku.

Jakmile víno projde komisí, dostane své evidenční číslo jakosti (určuje komise). Vinař sám si už před rozhodnutím komise stanovuje číslo šarže.

Dost důležité zde je, že v rámci jedné šarže se již nesmí s vínem nijak výrazně manipulovat – scelovat ani provádět žádné jiné technologické nebo enologické postupy nebo ošetření.

V rámci jedné šarže jednoho vinařství tedy musí existovat pouze jedno víno.

Fotogalerie: Falšovaná vína 2021

Přívlastek o vlastnostech vína vypovídá jen minimum

Velmi často se představy spotřebitelů o přívlastkových vínech týkají jejich vyšší kvality nebo vyššího obsahu zbytkového cukru. Přitom samotný přívlastek o nich nic moc nesvědčí.

Jediným „sítem kvality“ je zmíněná komise SZPI, která samozřejmě vyřazuje vadná vína a může takzvaně sestupnit vína subjektivně nekvalitní. Důvodem například může být neodpovídající barva nebo neodrůdový projev.

Nástroje k eliminaci méně kvalitních vín tedy existují, ale ti z vás, kteří se více pohybují po vinařských obcích, mi určitě dají za pravdu, že to na spoustě zatříděných vín není vidět.

Na obhajobu výroků komise ale musíme uvést, že víno se může „zvrhnout“ až po zatřídění, a to ještě nerozebíráme velké možnosti „šizení“ ze strany vinařů, jejichž vína v prodeji nemusejí těm zatříděným odpovídat.

Samozřejmě je tento postup postižitelný jako jakékoliv jiné falšování vína.

Vyšší přívlastek sice značí, že hrozny byly při sběru sladší, obsah cukru ve výsledném víně tomu ale nemusí odpovídat. Z původního cukru se totiž při kvašení stává alkohol a záleží na vinaři a na průběhu kvašení, kolik cukru zbude v hotovém víně.

Částečně ale přívlastek může něco napovědět o vlastnostech vína. Z vyzrálejších hroznů bývá víno zpravidla plnější a komplexnější, naopak nižší přívlastky se vyznačují větší svěžestí a ovocností.

Ještě dodejme, že velmi podobný systém dělení vín pomocí přívlastků najdete kromě Česka také ve Slovensku, Německu a Rakousku. Jinde ve světě ale budete „pozdní sběr“ shánět marně.

Text a obrázky v tomto článku byly aktualizovány 19. 4. 2020. Doplnili jsme informace o kritériích přívlastkových vín a také postup jejich zatřiďování.

V Česku ubylo vín „řízlých“ cukrem a vodou. Falšuje se i víno v plastu

Víno bývalo vnímáno jako komodita s pochybnou pověstí. Státní kontroloři jakosti se na ně zvláště zaměřovali, lidé si při nákupu dávali pozor.

Objevily se dokonce případy vína pančovaného devadesáti procenty vody. Ze Španělska se dovážel nápoj vydávaný za víno za 0,12 eura za litr (zhruba tři koruny).

Budete mít zájem:  Nenadýcháte, ale kocovina bude

Nejnovější výsledky kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) však ukazují, že od loňska je víno „čistší“.

Víno je čistší díky novele

Počet nevyhovujících vzorků, které prošly inspekcí, loni klesl. Snížilo se množství jak těch z laboratorní analýzy, tak vín s nesprávným označením.

Zatímco v letech 2013 až 2016 se za problematické dalo označit 35 až 43 procent vzorků, loni jich bylo pouze 18 procent. A v letošním roce je bilance rovněž příznivější než v ­minulosti. Do konce října bylo za nevyhovující označeno 27 procent vzorků vína. Inspekce navíc tvrdí, že číslo navyšuje vysoký počet vzorků vín s chybným označením na etiketě, které patří k těm mírnějším prohřeškům.

Analýza v laboratoři, která potvrzuje falšování vína, zatím ukazuje kolem 14 procent nevyhovujících vzorků. Rok však dosud není uzavřený.

„Co se týče falšovaných vzorků, tak jsme za posledních šest let na minimu,“ uvádí mluvčí SZPI Radoslav Pospíchal. Úřad zatím letos narazil na 23 takových případů. V ­roce 2015 bylo nalezeno 88 padělaných vín, která se nezákonně naředila vodou, alkoholem, syntetickým glycerolem či cukrem nebo se do nich přidaly jiné nepovolené látky.

Svaz vinařů České republiky prudký pokles vnímá jako důkaz účinnosti vinařského zákona, který v novém znění začal platit od začátku loňského roku.

Zákon v praxi zásadně zkomplikoval prodej sudového vína a stanovil přísnější oznamovací povinnosti pro dovozy, které navíc musí obchodníci nechat ležet na skladě deset dní, aby inspekce stihla provést kontroly.

Ve vinotékách proto nerezové keg sudy nahradily plastové obaly bag-in-box.

Fotogalerie: Falšovaná vína 2021

„Považuji to za jednoznačný důkaz správnosti zákona, který odradil velkou část podvodníků. Obchodníci s vínem, kterých se problémy týkaly, jsou teď disciplinovanější,“ je přesvědčen prezident svazu Tibor Nyitray.

Víno je čistší díky kontrolám

Nejčastějším případem podvodů s­ vínem v posledních dvou letech je podle SZPI přidávání syntetických aromat. Mezi ně patří broskvové aroma, které stojí za nejrozšířenějším případem falšování u oblíbené odrůdy Pálava. Inspekce má laboratorní metodu, která prohřešky odhaluje, akreditovánu teprve od července loňského roku.

Syntetická aromata se objevují v­ obalech všech typů, tedy nejen sudech a lahvových vínech. Zákazníci na ně mohou narazit i v­ bag-in-boxech, k jejichž masovému rozšíření vinařský zákon přispěl. Z 278 nevyhovujících vzorků vín od ledna do konce října bylo 50 v těchto obalech a z toho u patnácti bylo prokázáno falšování. Původem šlo o vína z ČR i ze zahraničí.

„Obal, ať už jde o lahev, bag-in-box nebo sud, nemůže problémy eliminovat, s kvalitou vína nesouvisí,“ namítá Nyitray. Největší přínos zákona podle něj spočívá v ­tom, že stanovuje jasnou odpovědnost za kvalitu vína. Na keg sudech dříve nebyl žádný kolek, a pokud na sebe vinotéka s dodavatelem přehazovali odpovědnost, ocitla se státní kontrola v patové situaci.

Pro vinotéky začal zákon platit s­ odkladem až od letošního ledna. V podstatě všichni provozovatelé přešli na plastové obaly, kvůli kterým zároveň stáčené víno podražilo až o deset korun na litr.

Kritici zákona, mezi nimiž jsou samotné vinotéky i obchodníci s vínem, kromě vysokých investic poukazovali na nedostatky při skladování a výčepu vína v plastových obalech, které jsou navíc neekologické.

„Výběr způsobu stáčených vín byl od začátku velmi nešťastný, protože tato technologie není uzpůsobena častému stáčení vína.

Sudy byly lepší,“ popsal Jan Pilous, jednatel distribuční společnosti Vinip, která dodává do restaurací i vinoték.

Zatímco stáčecí systém vína z­ kegů, které jsou pod tlakem, je nutné čistit jen několikrát do roka, u bag-in-boxů je to zhruba dvakrát do měsíce kvůli přítomnosti aktivních kvasinek.

Pokles nevyhovujících vzorků už v roce 2016 podle Pilouse vysvětluje větší aktivita kontrolorů před účinností zákona. „Kvalita vína se pročistila. Ale určitě to není novým zákonem, ale tím, že víno inspekce začala více kontrolovat,“ dodává.

Za přidání vody nebo cukru do vína má hrozit pokuta až 50 miliónů

Hlavní obsahIlustrační foto
Foto: Profimedia.cz

Zvednutí maximální výše pokuty za falšování vína je jedním z mnoha opatření, která novela navrhuje. Dalšími jsou třeba kontrolní pásky na sudech s vínem nebo povinnost dovozců nahlásit státu do 12 hodin dovoz vína, které pak budou muset nechat deset dnů ve skladu, aby mohlo být zkontrolováno. Sudové víno by nově nesměly prodávat trafiky.

Kontroly loni zjistily, že třetina sudového vína je pančovaná. Letos Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila, že ze 732 odebraných vzorků sudového vína nevyhovovala třetina.

KOMENTÁŘ DNE:
Fotogalerie: Falšovaná vína 2021 Lyžařské Nagano –  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Novela poprvé definuje falšování vína. Půjde například o přilití vody nebo alkoholu či o obohacení vína cukrem.

„Maximální pokuta padesát miliónů korun by měla platit pro firmy i jednotlivce,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Sankce při horní hranici této sumy by mohla padnout, jen kdyby firma víno falšovala opakovaně a ve velkém množství (stovky hektolitrů).

Nejvyšší udělené pokuty v oboru víno v roce 2014
Firma Pokuta
ALKONE a.s., Praha 1 1 290 000
VÍNO – VÍN Morava, s.r.o., Brno 1 200 000 
České vinařské závody a.s., Praha 900 000 
Vinařství Mutěnice, s.r.o., Mutěnice 900 000 
 Zdroj: SZPI

„Novelu předložíme vládě v nejbližších týdnech, rádi bychom, aby po projednání v parlamentu začala platit ve druhém čtvrtletí 2016,“ dodal Jordán.

Budete mít zájem:  Jak účinně zlikvidovat mravence v bytě?

Pokuty ukládá SZPI. Ta postihovala výše zmíněné postupy při falšování vína i dosud, i když nebyly přímo jmenované v zákoně. Pokuty byly ale většinou výrazně nižší, než možných pět miliónů.

„V loňském roce jsme udělili kvůli nedostatkům při kontrole vína celkem 213 pokut 16,8 miliónu korun,“ řekl Novinkám mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. Nejvyšší pokutu dostala loni firma Alkone z Prahy – 1,29 miliónu korun.  Pokutu 1,2 miliónu korun dostala firma Víno-Vín Morava z Brna, třetí a čtvrtou nejvyšší pokutou bylo 900 tisíc pro firmy České vinařské závody z Prahy a Vinařství Mutěnice.

Hlavní zprávy

Víno na pranýři – podvody a falšování ve světě vína

Pranýř leden 2021 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku uv…

Pranýř prosinec 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku…

Pranýř listopad 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku…

Pranýř říjen 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku uv…

Pranýř září 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku uve…

Pranýř léto 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku uve…

Pranýř červen 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku u…

Pranýř květen 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku u…

Pranýř duben 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku uv…

Pranýř březen 2020 přináší aktuální novinky z portálu „Potraviny na pranýři“ a z webu SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Zaměřuje se na výběr produktů z hroznů révy vinné. V okamžiku u…

Testy místo degustace. Inspekce používá novou metodu, jak poznat falšované víno

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: Státní zemědělská a potravinářská inspekce pančování falšované víno

Podle inspekce patřila mezi nejčastěji falšované odrůdy Pálava. Právě u ní degustátoři zaznamenali uměle přidávané broskvové aroma.

Za pančování vína pokuta až 50 milionů. Poslanci schválili novelu zákona o vinařství

Číst článek

„Kontroloři byli proškolení a dokázali odhadnout, že víno má nepřirozenou chuť.

Typicky to bylo u aromatických odrůd, jako je Pálava nebo taky Sauvignon, kde zjišťovali, že chuť není typická nebo neharmonická s vínem.

V tom případě to ale bylo bohužel hodně subjektivní a nedalo se to jednoznačně prokázat,“ popisuje prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray, jak se kvalita vína posuzovala doposud.

Pochybení byl opravdu velký počet. Víno totiž patří dlouhodobě k potravinám, se kterými je hodně problémů. V loňském roce odhalili inspektoři nějaké pochybení u čtyř kontrol z deseti.

„V loňském roce Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala celkem 1436 vzorků vína pro hodnocení. Z nich nevyhovělo 552, což představuje 38,4 procenta,“ říká mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

Letos z 506 vzorků nevyhovělo 117. Podle Kopřivy ale zatím není možné z těchto čísel dělat závěry, byť se může zdát, že procento pochybení by mohlo být menší.

Spotřebitelé nemůžou mít stoprocentní jistotu nikdy, podle prezidenta Svazu vinařů Tibora Nyitraye je ale určitě jistější kupovat víno v lahvích. To se totiž dostane i s popiskem do databáze Státní zemědělské a potravinářské inspekce a jeho falšování je tak daleko složitější.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Víno z Moravy? Svaz vinařů vyhlásil válku podvodníkům

Víno z maďarských hroznů v lahvi s moravskou etiketou? Na jihu Moravy poslední dobou nic výjimečného. Přibývá případů, kdy obchodníci s vínem vydávají výrobky z dovozu za moravské nebo nápoj ředí vodou. Svaz vinařů proti nim chystá strategii.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce jen letos v obchodech odhalila osmnáct falšovaných vín. „Po aférách s koňským masem nebo etanolem chceme zabránit, aby se něco takového stalo i v oblasti výroby vína.

K extrémnímu případu falšování vína došlo před asi třiceti lety v Rakousku, kde vinaři přidávali do lahví látku podobnou nemrznoucí směsi.

Byl to tehdy obrovský skandál a tamní vinařství to poškodilo na dlouhou dobu,“ sdělil prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Svaz chce zmapovat, jak černý trh s vínem funguje a jak s ním nejlépe bojovat. „Zadali jsme si analýzu u společnosti Ernst & Young, kterou zaplatíme z peněz, které zůstaly na účtu ze studie dopadů spotřební daně na tiché víno,“ doplnil Nyitray.

Budete mít zájem:  Letos v létě konečně dostanete lupénku pod kontrolu

Falešná vínaPoslední případy falšovaných vín v republice:- Královský hrozen (červené), Vinařství Mutěnice- Modrý Portugal (červené), Oldřich Herzán- Původní sklepmistr (bílé), Dang Trung Luong- Víno červené, Spotřební družstvo České Budějovice- Původní sklepmistr (červené), Van Minh Nguyen

Přehled falšovaných a závadných vín inspekce vyvěšuje na www.potravinynapranyri.cz

Podle Jiřího Ruibara z Rajhradských klášterních vinných sklepů moravští vinaři bojují s tím, že místní vinohrady nezvládnou pokrýt poptávku.

„Zvláště u žádaných odrůd, jako je Tramín nebo Pálava, vinaři těžko pokryjí spotřebu jen z moravských hroznů. A sotva by litr vína mohli prodávat za čtyřicet korun do vinoték, když jen hrozny stojí pětadvacet korun.

A protože lidé jsou patrioti a chtějí kupovat víno z Moravy, někteří obchodníci o původu hroznů lžou,“ upozornil.

Hrozny z dovozu jsou navíc levnější a zákazníci netuší, že za své peníze kupují méně ceněné a často i méně kvalitní víno. „Na chuti člověk sice nic nepozná, ale nemám ráda, když se jakýkoli výrobek tváří jako tradiční a ve skutečnosti je z dovozu,“ poznamenala třeba Martina Pokorná.

Informace o původu falšují i známá a zavedená vinařství. V roce 2010 musely z nařízení zemědělské a potravinářské inspekce stahovat lahve z prodeje Templářské sklepy Čejkovice. „Výrobce nebyl schopný prokázat původ hroznů, ze kterých vyrobil přes milion litrů vína a uváděl jej do maloobchodní sítě,“ informoval mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

Přestože se vinařství odvolalo, inspekci dal za pravdu Nejvyšší správní soud. „Zdůraznil, že podstata a smysl povinnosti v označování vín se zakládá mimo jiné na nezaměnitelných vlastnostech souvisejících s geografickým původem vína a že informace uvedené na vinětách lahví s vínem nesmí uvádět spotřebitele v omyl,“ dodal Kopřiva.

Na falšování vína reagovala minulý týden i vláda, která schválila posílení pravomocí potravinářské inspekce.

„Návrh úředníkům umožní zastavit prodej výrobků, které jsou nekvalitní nebo klamavě označené.

Získá také pravomoc zakázat užívání prostor, pokud kontrolovaná osoba odmítne inspektorům vstup na svůj pozemek, do výrobny nebo do prodejny,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.

Podle Nyitraye ze Svazu vinařů zatím mají moravská vinařství k rakouskému skandálu daleko. „Naštěstí jsou to jen náznaky a většinou se to netýká tradičních vinařství, protože kontroly jsou časté a poškození dobrého jména je už nevratné. To nechtějí riskovat,“ podotkl prezident Svazu vinařů.

Vše o… výrobě a spotřebě vína v Česku

Rozkvět vinohradnictví na našem území začal v patnáctém století a rozloha vinic byla podobná té dnešní. V České republice je v současnosti téměř 20 000 hektarů vinic, osazeno je o něco více než 17 000 hektarů. Dvě třetiny připadají na bílé moštové odrůdy, zbytek na modré.

Nejpěstovanějšími bílými odrůdami jsou Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Sauvignon, modrými pak Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe, Rulandské modré a Modrý Portugal. Těchto deset odrůd představuje dvě třetiny osázené plochy v České republice.

Průměr produkce vína v České republice se setrvale pohybuje okolo 600 000 hektolitrů. Z toho aktuálně asi 63 procent tvoří vína bílá, 28 procent červená a devět procent růžová. Produkce těch posledních mírně, ale soustavně roste.

Spotřeba na osobu je v České republice 20,1 litru ročně, za posledních dvacet let narostla zhruba o třetinu. Evropský průměr je 36 litrů na osobu a rok.

Češi jsou stále náročnějšími konzumenty. Zákazníci, kteří mají víno jako hobby, se orientují na kvalitu a stále více lidí je ochotno utratit i vyšší částky. Zajímají se častěji o původ vína, například o značky „Vína z Moravy“ a „Vína z Čech“. Většina spotřebitelů však stále posuzuje víno v poměru kvality a ceny.

Průměrná měsíční útrata za víno stále roste a blíží se čtyřem stům korun. Za lahev pro vlastní spotřebu jsou Češi ochotni zaplatit průměrně téměř 160 korun, za dárek více než 220 korun.

Vývoj prodeje odpovídá prodeji ostatních alkoholických nápojů. Setrvale klesá podíl vína vypitého v restauracích, vinárnách či vinotékách a roste podíl vína prodaného v obchodní síti, zejména supermarketech a hypermarketech, kde se vytvoří necelé dvě třetiny celkových tržeb.

Vedle trendu mírně rostoucí poptávky po růžovém zažívají vzestup aktuálně také vína šumivá i perlivá. Konzumenti tíhnou k tuzemským produktům a sílí rovněž poptávka po moravských přívlastkových vínech. Patrný je odklon od bílých polosladkých odrůd k sušším, u červených se trend nemění.

Po dřívějším zájmu začíná stagnovat obliba Rulandského šedého, Tramínu i Pálavy. Zvyšuje se zájem o Hibernal i Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský.

Novela vinařského zákona, platná od 1. dubna 2017, přinesla vinařům, výrobcům i distributorům řadu změn. Z pohledu konzumenta jsou zajímavá ustanovení týkající se regulace podílu falšovaných vín na českém trhu. Novela napomáhá výběru daní a chrání výrobce i spotřebitele.

Současná legislativa podporuje i kulturu pití vína, neboť se zaměřuje například na problémy spojené s nelegálním dovozem nebo změnou původu. To jsou případy, kdy nepoctivé firmy dělají ze zahraničních vín vína domácí.

Z hroznů deklarovaných ke konzumaci lisují mošt a ze zahraničního moštu lisují domácí víno. Pak je například možné, že odrůdy Pálava se v Česku prodá pod tuzemskou značkou větší množství, než kolik se jí tu vyrobí.

Falšovaná vína zpravidla nejsou nebezpečná a zdravotně závadná a mnohdy ani chuťově podřadná v odpovídající kategorii vín, ovšem naprosto likvidují možnost poctivé výroby i obchodu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *