Endometrióza je jedním z nejčastějších gynekologických onemocnění u žen v reprodukčním věku, které může být jednou z příčin neplodnosti. Toto onemocnění je způsobeno nedostatkem nebo naopak zvýšenou hladinou hormonů.
Problém pak spočívá v tom, že během menstruace neodejdou z ženského těla všechny částečky výstelky dělohy, ale uchytí se na ostatních orgánech v pánevním dně, kde způsobují problémy.
Jaké jsou příznaky endometriózy a jak ji účinně léčit?
Co je to endometrióza a jak ji poznat?
V průběhu menstruace z těla odcházejí částečky děložní výstelky a sliznice (endometria).
V tuto chvíli ale může nastat situace, kdy endometria z těla neodejdou a zůstanou v oblasti pánevního dna a břišní dutiny, kde se mohou uchytit na dalších orgánech.
V ojedinělých případech můžou částečky ovlivnit také další orgány, například mozek a plíce. Nejčastější příčinou tohoto jevu jsou hormonální změny.
Lékaři se v minulosti domnívali, že endometrióza je jednou z civilizačních chorob, ale ukázalo se, že tato nemoc ženy trápí mnohem déle. Příčinou jsou opravdu hormony a hormonální změny. Za špatným vylučováním endometrií z ženského těla stojí především dvě hlavní příčiny:
- zvýšená hladina ženského hormonu estrogen
- snížená hladina mužského hormonu progesteron
Příznaky nedostatku estrogenu se projevují bolestmi hlavy, únavou, potížemi se soustředěním a změnami nálad. Lékaři zatím přesně neví, co výkyvy hladiny těchto hormonů způsobuje. Proto je těžké nejen určit, co je příčinou tohoto onemocnění, ale také jak jej účinně vyléčit. A to i přesto, že ze statistik vyplývá, že endometrióza je z 20 až 50 % příčinou neplodnosti žen.
Endometrióza trápí nejčastěji ženy v reprodukčním věku a má několik různých projevů. Z počátku se jedná o bolest při menstruaci, která je podstatně silnější než obvykle. Dále může jít o bolesti a tlak v podbřišku, bolesti vaječníků nebo bolest při sexu. Jedním z varovných signálů může být také krev v moči.
Léčba endometriózy
V případě, že příznaky odpovídají vašim symptomům a máte podezření na endometriózu, je nutné navštívit gynekologa.
Ten posoudí, zda příznaky odpovídají tomuto onemocnění, a pokud ano, musí žena podstoupit další vyšetření. To se provádí chirurgicky, většinou ve formě laparoskopie vaječníků, dělohy a dalších orgánů.
Případně lékař provede hysteroskopii, která pomůže najít případné abnormality.
Endometrióza se dá léčit chirurgicky nebo hormonálně. K druhé metodě existuje také alternativa v podobě přírodní hormonální léčby. V rámci chirurgického zákroku dojde k fyzickému odstranění ložisek, hormonální léčba se snaží zamezit jejich růstu nebo vzniku dalších. V mnoha případech se oba způsoby doplňují.
Chirurgický zákrok se nejčastěji provádí laparoskopicky a lékař pomocí laseru odstraní všechny ložiska a srůsty, které vznikají v důsledku endometriózy. Pokud jsou ložiska velká nebo těžko dostupná, je nutné provést klasický chirurgický zákrok řezem na břiše. V případě, že žena už děti má nebo je neplánuje, často lékaři volí variantu odstranění vaječníků, aby nedošlo k recidivě.
Endometrióza je pro řadu žen velmi zásadní problém, který by se neměl podceňovat. Zvláště ženy, které plánují potomka, by tím mohly vážně ohrozit své šance na otěhotnění. Včasná prevence je v tomto ohledu velmi důležitá. Pokud máte jakékoli pochybnosti nebo dotazy, neváhejte kontaktovat svého gynekologa.
Endometrióza: příznaky, léčba (endometriosa)
Endometrióza je jedním z nejčastějších gynekologických onemocnění.
Částečky děložní sliznice (endometria) se objevují mimo
děložní dutinu, kde v normálním případě nemají
co dělat.
Objevují se nejen na vaječnících, vejcovodech, močovém měchýři,
střevě, ale i vzácněji ve vzdálenějších částech těla jako jsou
plíce nebo mozek. Nikdy se nevyskytují v srdci a ve slezině.
Tyto částečky děložní sliznice však reagují na hormonální
změny během menstruačního cyklu stejně jakoby byly v děložní
dutině. Při každé menstruaci tak krvácejí.
Části
endometria jsou velmi malé, a tak nedochází k velkému krvácení.
Problémy
však postupně narůstají, protože se okolo ložisek vytvářejí
cysty a jizvy, které mohou vést až ke
srůstům.
Bohužel endometrióza může za 30-50% problémů s neplodností.
Příčina a rizikové endometriózy
Endometrióza nepatří do skupiny civilizačních nemocí, protože byla
popsána již v polovině 19.století. I když je známa takto dlouho, není
současná medicína schopna jistě popsat příčiny vzniku. Existuje několik
názorů, jak by mohla vznikat.
Mezi nejstarší a nejvíce uznávanou teorii patří tzv. teorie
implantační. Ta je založena na tom, že při menstruaci je
děložní sliznice odplavována z děložní dutiny pochvou.
Částečky
děložní sliznice jsou během menstruace odplaveny i do břišní dutiny.
Může zde docházet k jejich zahnízdění neboli implantaci a pak zde
dochází ke stejnému hormonálnímu procesu jako na děložní sliznici.
Samotný vznik endometriózy je způsoben několika faktory. Patří mezi ně
genetický, hormonální (obviňován je
především hormon estrogen) a imunologický faktor.
Příznaky a projevy endometriózy
Příznaky závisí na umístění nálezu, na jeho velikosti a stádiu.
Nejtypičtějším příznakem, která zavede pacientky k lékaři, je
dlouhodobá bolest. Bolest pobřišnice v raném stádiu je
způsobená enzymy, které působí na nervová zakončení. Pokud už se jedná
o tzv.
bílou endometriózu, bolest pochází od útlaku jizev
a srůstů. Bolesti se často při menstruaci zhoršují.
Pokud jsou ložiska rozeseta v pochvě nebo na děložním čípku, mívá
žena bolesti při pohlavním styku.
V případě umístění ložisek
v močovém měchýři, bývá krev moči.
Existuje přímá spojitost mezi neplodností žen a
endometriózou. Nejčastější příčinou neplodnosti jsou
srůsty v malé pánvi. Tyto srůsty mohou uzavřít vejcovod
a tím znemožnit posunutí vajíčka do dělohy. Také mohou zabránit
uvolnění vajíčka z vaječníku a pohybům vejcovodů.
V mnoha případech se endometrióza objeví při laparoskopickém
vyšetření neplodných žen. Může se přijít na to, že endometrióza svým
umístěním neovlivňuje plodnost a za onu neplodnost mohou jiné mechanismy
jako je imunitní systém nebo hormony.
Celkově je udáváno, že endometriózu má 50% neplodných žen a
neplodných žen s endometriózou je také asi 50%.
Vyšetření endometriózy
Lékař s vámi nejdříve probere vaše problémy a při podezření na
endometriózu vás pošle na specializované oddělení. K potvrzení nemoci je
totiž zapotřebí operačního vyšetření, nejčastěji používané
laparoskopie.
Laparoskopií lze prohlížet všechny orgány v oblasti břicha a pánve.
Pacientka je uvedena do celkové narkózy a je jí proveden malý řez
v pupeční jamce, kterým se vsune optický přístroj laparoskop. Ten je
opatřen kamerkou a světlem pro přehledné prohlížení orgánů.
Největší výhodou laparoskopie je, že lze provádět chirurgické
zákroky bez otevření břicha. Jizvička proto zůstává malá, pacientka je
schopná brzy jít znovu do práce a doba hospitalizace v nemocnice je
minimální.
Sám gynekolog vám může provést vyšetření zvané
hysteroskopie. Umožňuje řádně vyšetřit děložní hrdlo
i dutinu a dokáže uvnitř odhalit netypická ložiska. Po dezinfekci pochvy a
děložního hrdla je nejdříve zavedeno zrcadlo. Poté je vsunut tenký
optický přístroj hysteroskop s fyziologickým roztokem pro zlepšení
viditelnosti.
Výhodou hysteroskopie je jednodenní hospitalizace s minimálními
komplikacemi. Pacientka netrpí téměř žádnou bolestí.
Pokud vám bude prokázána endometrióza, lékař s největší
pravděpodobností určí i typ vašeho onemocnění. Co tedy může
zaslechnout:
V případě, že se jedná o endometriózu
peritoneální, budou se částečky děložní sliznice nacházet
na pobřišnici. Tento typ je nejlépe rozeznatelný, protože
se na pobřišnici vyskytují okem viditelné skvrny. Skvrny mění barvu podle
svého stádia – nejdříve jsou červené, poté modré a nakonec bílé.
U endometrózy ovariální se ložiska vyskytují na
povrchu vaječníků. Ložiska se mohou vnořit do vaječníku a způsobit tak
velké cysty zvané endometriom.
Při endometrióze rektovaginálního septa se endometrióza
nalézá v přepážce mezi konečníkem a pochvou. Typické jsou tuhé
uzlíky, které způsobují velkou a dlouhodobou bolest.
Adenomyóza se vyznačuje rozesetím ložisek uvnitř
děložní svaloviny. Mezi typické projevy patří bolestivá
menstruace, zvýšené krvácení během menstruace a bolest při pohlavním
styku. Často bývá doprovázena peritoneální endometriózou nebo
děložními myomy.
Léčba endometriózy
Vhodná léčba je lékařem doporučena po řádném posouzení vašeho
stavu a stádia nemoci. Využívá se chirurgické léčby v kombinaci
s léčbou hormonální. Lékaři nejčastěji první endometriózu odstraní
chirurgicky a poté nasadí hormonální léčbu, aby se endometrióza dále
nešířila.
Základem léčby bývá chirurgická operace, která se
provádí nejčastěji laparoskopicky (tedy stejnou metodou
jako se endometrióza vyšetřuje). Lékaři se snaží laserem odstranit co
možná nejvíce ložisek a rozdělit vzniklé srůsty. Úspěšnost operace
závisí na uložení a velikosti ložisek.
Při rozsáhlých nebo nepříznivě umístěných ložiskách je nutná
operace pomocí řezu na břichu. V těchto případech se doporučuje, pokud
však žena netouží po dalším dítěti, odstranit vaječníky kvůli
zastavení menstruačního cyklu a tím odstranit symptomy endometriózy.
Hormonální léčba bývá velmi úspěšná, dosahuje
80-90% úspěšnosti. Problémem však je, že až u 50% pacientek se do roku
od ukončení léčby problémy opakují. Hormonální léčba dosahuje
minimální úspěchu především u endometriózy
rektovaginálního septa.
Tyto léky bývají aplikovány do podkoží nebo do svalů. Podávané léky
tlumí hormony hormonálního řídícího centra hypofýzy.
Zablokování hypofýzy pak zabraňuje vyplavování ženských hormonů
estrogenů a endometrium není pravidelně obměňováno.
Hladina estrogenů
bývá velmi nízká (jako při klimakteriu neboli přechodu) a to způsobuje
problémy jako je dočasná ztráta menstruace, úbytek kostní hmoty, deprese,
změna nálad, migrény, poruchy spánků a návaly.
Nežádoucí příznaky do
půl roku od ukončené léčby mizí.
V hormonální léčbě je užívána někdy i hormonální
antikoncepce. Ta sníží hormonální podněty ložisek endometriózy
a zároveň snižuje bolest.
V některých případech se podávají antidepresiva,
protože depresí trpí asi 50% nemocných pacientek. Zároveň řeší
i problémy se spánkem.
Někdy lékař může poradit velmi efektivní léčbu a to přerušení
cyklu tím nejpřirozenějším způsobem – otěhotněním. Je
samozřejmé, že pokud endometrióza způsobila neplodnost, tato rada moc
efektivní nebude. Pokud se však otěhotnět povede, ve většině případů
dochází ke zmenšení ložiska endometriózy a minimalizovat riziko, že
nebudete moc mít potomka.
Nezapomínejte, že pokud je vám endometrióza diagnostikována, neznamená
to automaticky neplodnost. Existuje mnoho pacientek, které problémy
s otěhotněním nemají a pyšní se mnoha potomky. Proto nepropadejte panice,
dobrá psychická pohoda bývá jedním z nejdůležitějších léků.
Neplodnost u pacientky je vždy řešena individuálně a nabízí se
několik možností, jak tento problém léčit. Kromě již zmíněného
chirurgického zákroku a hormonální léčby se využívá metod
asistované reprodukce. To jsou metody, kde dochází k manipulování
se zárodečnými buňkami jako jsou spermie a vajíčka za účelem
těhotenství.
Prevence endometriózy
Určitě nepodceňujte dlouhodobé bolesti břicha a podbřišku a běžte se
poradit se svým gynekologem.
Mnoho lékařů při problémech žen jako je neplodnost nebo dlouhodobá
bolest v podbřišku na možnost endometriózy zapomíná. Proto je vhodné se
zeptat, zdali by to nemohla být právě ona, co způsobuje vaše problémy.
Jak si mohu pomoci sám
Zkuste vojtěšku, která pomáhá dobré srážlivosti krve
a rychlému hojení díky obsahu vitamínu K a železa.
Vitamín E pomáhá odbourávat nadbytečný estrogen a tím
působí proti srůstům. Dávkování je však vhodné konzultovat
s odborníkem, protože patří do skupiny vitamínů nerozpustných ve vodě a
lehce může dojít k předávkování.
Vhodné je se vyvarovat potravinám, které zvyšují tvorbu estrogenu jako
je sója, pšenice nebo citrusové plody.
O endometrióze
najdete informace i na eMimino.cz
Podobné příznaky jako endometrióza může mít
Zánět vaječníků bývá velmi často diagnozován i lékařem a pacientky
tak zbytečně dostávají antibiotika.
Komplikace endometriózy
Neplodnost
Diskuse
Další názvy: endometriosa, endometriosis
Diagnóza: Endometrióza
Endometrióza je onemocnění charakterizované výskytem funkčních endometrálních žlázek mimo děložní dutinu. Je to onemocnění provázené chronickým sterilním zánětlivým procesem. Postihuje 10 – 15 % žen v reprodukčním věku.
Nejčastějšími formami endometriózy je povrchová
(peritoneální) forma, ovariální forma (ovariální endometriomy, Sampsonovy
„čokoládové“ cysty), adenomyóza (děložní „vnitřní“ endometrióza) a hluboká endometrióza
(DIE – je charakterizována výskytem endometriotických uzlů).
Existuje mnoho teorií vzniku endometriózy, z nichž nejčastěji
je zmiňována teorie retrográdní menstruace, při níž endometrální buňky dosahují
a kolonizují břišní dutinu průnikem vejcovody v průběhu menstruace.
V závislosti na místních i vzdálených imunitních podmínkách, endometrální buňky
nastartují novotvorbu cév, která jim umožní v nových podmínkách přežít a včlenit
se do okolních tkání (implantace).
Tato teorie je podpořena faktem, že
nejčastější místa endometrálních implantátů jsou v oblasti malé pánve,
v blízkosti konců vejcovodů a v malé pánvi v blízkém okolí –
v Douglasově prostoru, na zadní stěně děložního hrdla, na křížovoděložních
vazech, ve vaječnících a v zadní děložní stěně.
Na vzniku ovariálních endometriomů a ložisek hluboké endometriózy,
které se objevují jednak v oblasti tlustého střeva, močového měchýře a
v oblasti pánevních vazů a v tříslech – čili stále poměrně blízko
děloze, ale také v mimopánevních oblastech, na břišní stěně, bránici a apendixu
– se podílí více faktorů. V ne zřídkavých kazuistikách jsou hlášena
endometriotická ložiska v pupku, játrech, ledvině, pleuře, centrálním
nervovém systému i na periferních nervech.
Po menopauze je výskyt endometriózy velmi zřídkavý a u
hormonálně neléčených žen je nové onemocnění výjimečné.
Je nejpravděpodobnější, že etiologie onemocnění je
multifaktoriální. V souvislosti s rostoucím výskytem endometriózy je
zřejmé, že významný podíl nesou faktory životního stylu a prostředí.
Například je známo, že endometrióza častěji postihuje
ženy s časnějším nástupem menstruace a ty, které mají kratší menstruační
cyklus a silněji krvácí v průběhu menstruace. Za významnou je považována
expozice některými ftalátovými metabolity a polychlorovanými bifenyly.
Diagnostika
a léčba
Podezření pro stanovení diagnózy se opírá jednak o
typický příznak bolestivé menstruace s maximem bolesti v 1. – 3. dni
cyklu. Protože se jedná o příznak značně nespecifický, vyskytující se i
z jiných příčin, je nutno ho ověřit některým z objektivních vyšetření.
Typický je především pohmatový gynekologický nález.
Z biochemických vyšetření je to vyšetření markeru Ca
-125. Jeho hodnota u endometriomů se pohybuje ve středně zvýšených hodnotách,
mnohem níže než u ovariálního karcinomu. U jiných forem endometriózy je zvýšení
nevýznamné.
Zejména u ovariálních endometriomů stojí na prvním místě
transvaginální sonografie. Její citlivost je natolik vysoká, že
v typických situacích a velikosti endometriomů do 4 cm nevyžaduje
histologické ověření, kterého by v malé pánvi bylo možno dosáhnout pouze
operačním výkonem.
Naproti tomu, v atypických situacích, zejména při
progresi sonografického nálezu nebo při symptomatickém průběhu bez efektu
konzervativní léčby se operační intervenci nevyhneme. Nejčastěji je volen
laparoskopický přístup. Ten umožňuje jak vizuální ověření, tak stanovení
rozsahu, bioptické cílené ověření a odstranění ložiska endometriózy.
Jednou
z nejčastějších indikací pro laparoskopii spojených s endometriózou
je současný výskyt neplodnosti.
Ložiska hluboké endometriózy lze s vysokou spolehlivostí
ověřit magnetickou rezonancí. Ultrazvukové vyšetření je přínosné i u této formy.
Léčba zevní pánevní endometriózy je vždy komplexní a při
jejím plánování zvažujeme věk pacientky, rozsah obtíží, velikost ložisek,
jejich distribuci, přání další gravidity a také s jakým odstupem žena otěhotnění
plánuje. Výsledná rozvaha poté obvykle zahrnuje jak operační tak medikamentózní
a další adjuvantní léčbu.
Operační léčba spočívá v odstranění endometriotického
ložiska.
U žen s časnými reprodukčními plány, pokud onemocnění postihuje
pánevní orgány ve větším rozsahu, zejména obě ovaria, volíme častěji méně
radikální formy, které méně ovlivňují pooperační ovariální rezervu oocytů.
V ostatních případech na reprodukčních orgánech provádíme resekční výkony,
abychom dosáhli odstranění ložisek až do zdravé tkáně.
Medikamentózní léčba se v současnosti opírá
především o kombinované hormonální antikoncepční preparáty. Režim volíme podle
tolerance pacientky cyklický nebo kontinuální.
Hormonální léčba po operačním
odstranění ložiska významně snižuje riziko návratu onemocnění. Další možnosti medikamentózní
léčby je modulace zánětlivého pánevního procesu pomocí nesteroidních
antirevmatik.
Další léky se slibnými výsledky se v současnosti objevují
v rámci klinických studií.
Adjuvantní léčba zahrnuje fyzioterapii – ženám
doporučujeme relaxační cvičení na pánevní dno, jógu, ve stravě se doporučuje
„gluten – free“ dieta. Stejně jako alternativní postupy typu psychoterapie,
akupunktura, holotropní dýchání, apod., mohou přispět k snížení
subjektivních obtíží pacientek.
- Endometrióza peritonea, Allan-Masters sy →
- ← Endometrióza, endometrion
- Adenomyóza
- Adenomyóza je forma endometriózy, která je
identifikovatelná podle ultrazvukového nálezu až u 20 % žen a je provázená
významnými příznaky jako bolest při menstruaci, bolest při pohlavním
Adenomyóza je jedním z významných faktorů
ovlivňujících výsledek léčby neplodnosti a všech forem asistované reprodukce. Souvisí
jak s anatomickou změnou dělohy a mechanickou poruchou děložní stěny, tak
s imunologickými faktory, provázejícími chronický zánětlivý proces
v blízkosti oplozeného vajíčka.
styku,
silné menstruační krvácení, intermenstruační krvácení a neplodnost, a to až u
jedné třetiny takto diagnostikovaných pacientek. Bioptické ověření adenomyózy
je velmi obtížné a je stále předmětem debat.
Adenomyóza má klinicky i
sonograficky dvě formy – fokální, charakterizovanou tvorbou homogenních ložisek
v děložní stěně (obdobné ovariálnímu endometriomu) a difuzní formu
s nehomogenním voštinovitým vzhledem odpovídajícím uzlům.
Medikamentózní léčba je obvykle podávána jako metoda první volby.
Část žen
prosperuje ze zavedení nitroděložního tělíska s levonorgestrelem (IUS),
které řeší jak menstruační problémy, tak brání rozvoji onemocnění dlouhodobým
uvolňováním gestagenu. Chirurgickým řešením u žen, které již dokončily své
reprodukční plány, je odstranění dělohy – hysterektomie. Konzervativní
chirurgické řešení obou forem je velmi nesnadné a nepřináší spolehlivé
výsledky.
V poslední době se velká pozornost věnuje též formě
adenomyózy spojené s lékařskou péčí a to s dlouhodobě rostoucí frekvencí
císařských řezů. Ložiska adenomyózy se vyskytují v děložní stěně
v jizvě po řezu. Typickými příznaky jsou opakovaný spotting provázený
dyskomfortem v podbřišku různého stupně a dysmenorea (bolestivý
stav provázející menstruaci).
Hovoříme o „C – section scar syndromu“.
Ultrazvukový obraz obvykle odpovídá endometriotickému uzlu a bývá doprovázený
různým stupněm anatomického defektu děložní stěny (děložní „niche“). Léčba může
být hysteroskopická, povrchovým odstraněním tkáně.
Pokud je její efekt
nedostatečný a obtíže přetrvávají, po dokončení reprodukčních plánů zvažujeme odstranění
dělohy.
Hluboká
pánevní endometrióza (DIE)
DIE je formou endometriózy, kdy onemocnění zcela zřetelně
přestupuje hranice mezi tkáněmi, vytváří uzly a ztrácí citlivost na medikamentózní
léčbu.
V pánvi je nejčastěji postihnuta oblast za děložním hrdlem
s šířením do okolních tkání, například stěny tlustého střeva, konečníku a
pánevních stěn k močovodům.
Dále může DIE postihovat stěnu močového
měchýře, obvykle jako pokračování adenomyózy přední děložní stěny.
Diagnostika je zaměřena na stanovení postižení tkání před
plánováním rozsahu operačního výkonu. Radikalita výkonu je plánována ke
kompletnímu odstranění ložisek až do zdravé tkáně. Kompromisní výkony zvyšují
riziko recidiv.
Pracoviště, která tuto léčbu provádí, musí disponovat jak
multidisciplinárními týmy, schopnými zvládat i případné komplikace, tak
specifickými znalostmi komplexní léčby endometriózy. Pacientka by měla být i po
kompletním operačním výkonu dlouhodobě sledována pracovištěm specializovaným na
léčbu endometriózy.
Efekt medikamentózní léčby DIE po operaci je vhodný zejména
u žen neplánujících otěhotnění.
Mimopánevní
lokalizace
Pacientky s mimopánevní endometriózou jsou obvykle
ve věku 30 – 40 let. Klinický obraz závisí na lokalizaci. Břišní lokalizace
obvykle zahrnuje triádu – tumor, cyklické krvácení (skryté nebo manifestní) a
bolest.
Při hrudní lokalizaci je to pneumotorax a hrudní bolest
s katameniálním výskytem (24 – 72 hodin po začátku menstruace).
Rychlé
stanovení diagnózy při vzdálených ložiscích endometriózy, například
v plicích, mozku nebo páteři je extrémně obtížné, protože jistě nestojí na
předních příčkách v diferenciálně diagnostickém algoritmu.
Léčba mimopánevní endometriózy je především chirurgická,
spočívající v částečném nebo úplném odstranění ložiska. Často bývá
doplněna o trvalou konzervativní medikamentózní léčbu nebo oboustranné
odstranění vaječníků. Samotná léčba k vyléčení endometriózy nevede, ale
snižuje riziko relapsů a následných komplikací.
Endometrióza
u dětí a dospívajících
Endometrióza u dívek a dospívajících byla dlouhodobě
podceňovaným tématem. Její citovanost ve vyhledávacích a publikačních
systémech byla do roku 2000 velmi nízká. Dnes je jisté, že neprávem.
Řada rizikových faktorů spojených s výskytem
endometriózy se pojí již s dětským věkem – novorozenecké krvácení děvčátek,
expozice steroidním hormonům, zvýšený body – mass index (BMI) v pozdním
dětském věku nebo časné adolescenci a rodinná anamnéza výskytu endometriózy
jsou rizikové faktory, ale jejich skutečný význam bude nutno v budoucnu
ověřit.
Není tedy pochyb, že endometrióza se vyskytuje již u
adolescentních dívek. Projevem endometriózy je chronická pánevní bolest. Tou
trpí až 28,1% menstruujících dívek. Jejím důsledkem, který často teprve přivede
dívku k lékaři, je zameškávání školní docházky při nedostatečné odpovědi
na analgetickou léčbu obvyklými nesteroidními analgetiky.
Bolesti se mohou
objevit i při užívání hormonální antikoncepce.
Dalšími projevy může být prodloužené
menstruační nebo premenstruační krvácení, problémy při močením spojené s přítomností
krve v moči (často zaměňované za zánět močových cest), dyspareunie
přetrvávající po koitarché (nepříjemné až bolestivé pocity po pohlavním styku),
bolestivá defekace při hlubokých ložiscích ve stěně rektosigmatu.
Závěr
Endometrióza díky svému výskytu v ženské
populaci patří mezi nejvýznamnější gynekologická onemocnění, zasluhující
pozornost jak odborníků z řad lékařů napříč obory, výzkumníků vyvíjejících nové
diagnostické a léčebné postupy, tak laické veřejnosti, jejíž informovanost
umožňuje časnější záchyt a tím i léčbu v méně pokročilých fázích
onemocnění.
text:
MUDr. Martin Charvátfoto:
MUDr. Martin Charvát – archiv / iStock
Endometrióza: příznaky, léčba, otěhotnění, operace
Endometrióza je nemoc, která vzniká, když se výstelky dutiny děložní během menstruace nedostanou ven z těla. Místo toho se uchytí v břišní dutině nebo jinde v těle, zasažený může být téměř kterýkoli orgán. Endometrióza je jedna z nejčastějších gynekologických nemocí u žen v reprodukčním věku.
Nejde o civilizační chorobu, jak se často uvádí, protože první zmínka o endrometrióze se datuje v našich končinách do poloviny devatenáctého století. V dnešní době jde o jednu z nejčastějších gynekologických diagnóz u žen v reprodukčním věku. Bohužel endometrióza může vést až k neplodnosti.
Uvádí se, že tato nemoc je ve dvaceti až padesáti procentech příčinou neplodnosti u žen.
Příčina vzniku
Endometrióza je způsobena hormonální nerovnováhou, kdy je estrogen v těle ženy dominantním hormonem. A to může být buď zvýšenou hladinou tohoto hormonu, anebo sníženou hladinou progesteronu. Důvodů, proč je hladina estrogenu zvýšena, může být mnoho, proto nelze jednoznačně říct, co je hlavním strůjcem nemoci.
Existují čtyři druhy endometriózy, rozdělené podle toho, kde se výstelka mimo děložní dutinu vyskytuje.
Endometrióza peritoneální se nachází na pobřišnici, endometrióza ovariální na vaječnících, endometrióza rektovaginálního septa se nalézá mezi konečníkem a vagínou a adenomyóza se vyskytuje uvnitř děložní svaloviny.
O jaký typ jde, pozná lékař při vyšetření, které se provádí buď laparoskopicky, nebo hysteroskopií.
Příznaky endometriózy
Endometrióza se ze začátku projevuje hlavně bolestivou menstruací, která může být mnohem silnější, než na co je žena zvyklá. Obvyklé jsou také tlaky a bolesti v podbřišku. Kromě toho může žena pociťovat bolest při pohlavím styku. Dalším příznakem bývají nezřídka kdy stopy krve v moči.
Léčba endometriózy
Pokud na sobě žena pozoruje příznaky, musí co nejdříve navštívit svého gynekologa. V případě, kdy lékař získá podezření na endometriózu, pošle pacientku na další vyšetření na specializované oddělení.
Aby se výskyt nemoci potvrdil či vyvrátil, musí být provedeno operační vyšetření, nejčastěji laparoskopické. Není nutné se toho bát, při tomto zákroku operatér udělá pouze malý řez v pupeční jamce, kterým pak vede laparoskop – přístroj s malou kamerkou.
Výhodou je, že není nutné otevírat celou dutinu břišní a navíc po zákroku zůstává pouze neznatelná jizvička. Pacientka si ale může pár dnů poležet v nemocnici.
Dalším způsobem vyšetření endometriózy je hysteroskopie. Tu provádí gynekolog za pomocí hysteroskopu s fyziologickým roztokem, který pomáhá k lepší viditelnosti, a pomůže tak snáze odhalit případná netypická ložiska, která se mohou skrývat v dutině břišní a děložním hrdle.
Jestliže lékař prokáže endometriózu, zahájí se léčba. Ta může být buď chirurgická, kdy se ložiska odstraní, anebo hormonální, která má zabránit dalšímu růstu. Obě dvě léčby se mohou samozřejmě prolínat.
Chirurgická léčba se často provádí laparoskopicky. Operatér se snaží pomocí laseru odstranit všechny srůsty, které endometrióza způsobuje.
V případě, kdy jsou ale větší a ložiska jsou rozmístěna na více místech, přistupuje ke klasické chirurgické operaci, tedy lékař provede řez na břiše. Nemusí to být ale pouze v případě, kdy jsou ložiska větší, ale i pokud se nachází na těžko přístupných místech.
Jestliže pacientka netouží už mít děti, často se přistupuje k odstranění vaječníků, aby se předešlo navrácení nemoci.
Hormonální léčba se nasazuje zejména u ložisek, které se nachází v pobřišnici. Tam má totiž největší šanci na úspěch na rozdíl třeba od endometriózy rektovaginálního septa. Principem této medikamentózní léčby je zablokování uvolňování hormonů z vaječníků, nedochází pak tedy ke změně endometria.
Tato léčba je v podstatě uměle vyvolaná menopauza, hladina hormonů je na podobné úrovni jako u ženy v přechodu. S tím jsou bohužel spojeny i negativní vedlejší účinky, jako jsou dočasná ztráta menses, náladovost, poruchy spánku nebo návaly.
V některých případech může pomoct i hormonální antikoncepce. Ta zmírňuje bolesti provázející endometriózu. Problém ale pak může nastat po jejím vysazení, kdy dochází k poruše ženského cyklu.
Bylinky
Poslední dobou se čím dál tím více žen ubírá směrem přírodní léčby i v případě endometriózy. Ovšem spíše než aby bylinky nemoc vyléčily, zmírňují její projevy při léčbě. V případě té hormonální, kdy může dojít ke stavu podobnému menopauze, je dobré, aby žena užívala bylinky, které jsou na jednotlivé neduhy. Například řimbaba a černý rybíz pomohou na migrénu.
Směs lípy, vrby úzkostlivé a třezalky tečkované funguje jako antidepresivum, na lepší spánek jsou zase dobré bacha, kozlík a withanie. Návaly pomůže zmírnit tinktura ze jmelí. Dále je pak důležité posílit imunitu ženy, a to pomocí měsíčku, ptačího jeřábu a eleuterokokou.
Prevence
Prevence v tomto případě není téměř možná. Faktory, které se na rozvoji nemoci podílí, jsou totiž genetické, imunologické a hormonální. Některé studie ukazují na to, že endometrióza hrozí více ženám a dívkám, které mají krátkou dobu mezi cykly, případně menstruují sedm a více dnů v měsíci.
Nicméně některé studie poukazují na faktory, které mohou zvyšovat hladinu estrogenu v krvi. Těmi jsou například nadváha, nedostatek vitamínu A a D, nadbytek mědi a nedostatek zinku v těle, snížená funkce progesteronu, stres a špatné stravování.Ačkoliv nelze stoprocentně říct, že pokud si budete hlídat tyto faktory, endometrióza se vám vyhne, určitě uděláte jen dobře, pokud si to budete hlídat.
Možné komplikace
S endometriózou se bohužel pojí komplikace při otěhotnění. Může být totiž příčinou mimoděložního těhotenství. Dále může také komplikovat samotné otěhotnění, některé ženy jsou v důsledku endometriózy dokonce neplodné. Jiné, pokud se to podaří, jsou vystaveny většímu riziku potratu. Komplikace se ale mohou objevit i později při samotném porodu.
Kdy k lékaři
K lékaři se vydejte okamžitě, pokud na sobě pozorujete výše uvedené příznaky, které se s endometriózou pojí.
TIP NA VIDEO: Endiometrióza je jedno z nejčastějších onemocnění u žen.
• VIDEO Ogilvy
Fyzioterapie a léčba endometriózy – Fyzio svět | Praha
Endometrióza patří k poměrně častým a obávaným diagnózám zvláště v souvislosti s neplodností (ženskou sterilitou). Postihuje 5 až 15% žen v reprodukčním věku, nejčastěji mezi 30. až 40. rokem života.
Koho se endometrióza nejčastěji týká?
- Ženy s neplodností – 20 až 50 % žen s diagnózou neplodnost.
- Ženy se silnou menstruací delší než 7 dní, která se vyskytuje v krátkých intervalech za sebou.
- Ženy s velmi bolestivou menstruací s maximem bolestí 1.-3. den cyklu – POZOR gynekologové často při bolestivé menstruaci předepisují antikoncepci, která sice ve většině případů vede k ústupu bolestí, ale neléčí samotnou příčinu a oddálí léčbu. Když pak ženy antikoncepci vysadí, aby mohly otěhotět, teprve tehdy se endometrióza diagnostikuje, což může být mnohdy pozdě.
- U dívek s omezeným nebo žádným odtokem menstruační krve, atd.
Buňky endometria v místě, kam nepatří
Příčiny tohoto onemocnění nejsou dosud zcela známy. Endometrióza je charakteristická výskytem buněk endometria (jinak také děložní sliznice, výstelky dělohy) jinde než v dutině děložní. Nejčastěji v pánevní oblasti (např. na vaječnících, vejcovodech i vazech dělohy). Toto onemocnění může postihnout i vzdálenější struktury jako např.
oko, srdce, plíce, mozek atd. Postižený orgán částečně určuje charakter příznaků. Není ale výjimkou, že malý nález působí velké obtíže a pokročilý nález se třeba vůbec neprojeví. V některých případech se mohou bolesti vyskytovat trvale i mimo cyklus. V pozdějším věku a v těhotenství se ložiska většinou zmenšují a po menopauze pomalu vymizí.
Dělení endometriózy podle lokalizace
- endometrióza v oblasti dělohy
- endometrióza v oblasti vaječníků, vejcovodů, okolních tkání a pochvy
- endometrióza mimo gynekologické orgány, např.
- v oblasti močového měchýře,
- tlustého a tenkého střeva, apendixu,
- v oblasti pánevních vazů a v tříslech,
- na břišní stěně,
- v bránici,
- v játrech,
- pupku,
- pooperačních jizvách např. po císařském řezu,
- vzácněji v plicích a mozkových plenách, i na periferních nervech atd.
Endometrium na tomto neobvyklém místě těla prochází vlivem měnící se hladiny pohlavních hormonů cyklickými změnami, stejně jako endometrium dělohy během menstruačního cyklu, včetně krvácení. V ložiscích endometriózy tedy dochází během menstruace ke krvácení, bolesti a rozvoji lokálního zánětu.
Opakované záněty přecházejí do chronicity a mají postupně širší dosah. V místě zánětu vznikají srůsty a adheze, které v oblasti pánve mohou způsobit neplodnost. Např. vlivem endometriózy se zhoršuje prokrvení a pohyblivost vejcovodu, může dojít k jeho přerušení popř. deformaci.
Srůsty uvnitř vejcovodu mohou působit jako síť, která zachytí oplodněné vajíčko, a to nemůže dále pokračovat do děložní dutiny. Vznikne tak mimoděložní těhotenství. Adheze a srůsty se postupně šíří nejen do hladké svaloviny orgánů, ale postupně i do kosterních svalů, kde se tvoří např. trigger pointy, a do kloubů a páteře, kde dochází k blokádám.
Typy endometriózy
- Povrchová peritoneální endometrióza (ložiska na pobřišnici) – Peritoneum čili pobřišnice vystýlá dutinu břišní, část dutiny pánevní a obaluje většinu vnitřních orgánů, které jsou zde uloženy. Tento typ onemocnění je nejsnáze diagnostikovatelný při operaci. Zpočátku jsou zde ložiska malá, těžko rozpoznatelná. Postupně se zvětšují vlivem hromadění odlučované tkáně a vznikem lokálního zánětu. Tato ložiska prodělávají stejný hormonální cyklus jako děložní výstelka, jen s tím rozdílem, že výstelka nemá kam odcházet a hromadí se tu. Postupně se v ložiscích snižuje cévní zásobení a mění se na jizvu.
- Ovariální endometrióza s výskytem ložisek na vaječnících.
- Endometrióza v oblasti mezi pochvou a konečníkem.
- Vnitřní endometrióza s ložisky uvnitř děložní svaloviny.
- Hluboká endometrióza charakterizovaná přítomností endometriotických uzlů.
Projevy
Charakteristické příznaky endometriózy jsou:
- pánevní bolesti různé intenzity – nejčastěji bolesti v podbřišku,
- bolestivá menstruace (dysmenorea),
- bolesti při pohlavním styku (dyspareunie),
- bolesti při tlaku na stolici
- neschopnost otěhotnět (sterilita).
Méně častými projevy jsou bolesti orgánů umístěných jinde než v dutině břišní, kde se endometrium vyskytuje.
Pokud se části endometria objeví v močovém měchýři nebo střevě příznakem můžou být i bolesti při močení nebo stolici, popř. i krev v moči nebo ve stolici.
Z tohoto pohledu není vždy jednoduché odlišit endometriózu od nádorového bujení. V anamnéze jsou typické cyklické obtíže, především v závěru menstruačního cyklu.
Jak endometrióza vzniká?
Existuje mnoho teorií vzniku endometriózy. Nejčastější je teorie tzv. retrográdní menstruace, při níž endometriální buňky během menstruace pronikají zpět do břišní dutiny průnikem přes vejcovody.
Tyto buňky zde nastartují novotvorbu cév, díky které v nových podmínkách přežijí a snáze se včlení do okolních tkání.
Tato teorie vysvětluje výskyt endometriózy v blízkosti vejcovodů, ve vaječnících, v Douglasově prostoru (prostor mezi dělohou a konečníkem), na zadní straně děložního hrdla, na vazech mezi dělohou a kostí křížovu.
Nejpravděpodobněji se ale jedná o několik příčin najednou, vzhledem i ke vzdálenějším lokalitám ložisek. Roli hrají i břišní pooperační jizvy např. po slepém střevě nebo po císařském řezu, pod kterými častěji ložiska endometriózy vznikají.
Vlivem rostoucího výskytu endometriózy se předpokládá, že svůj podíl nesou i faktory životního stylu a prostředí. Studie ukazují, že některé chemické látky (ftaláty a polychlorované bifenyly) by mohly mít toxické účinky na lidský reprodukční a hormonální systém.
U mužů mohou ftaláty a jejich metabolity způsobovat ubývání maskulinních znaků v populaci např. snižování počtu spermií, blokování mužských pohlavních hormonů (androgeny), nesestouplá varlata či vrozené vady penisu.
U pacientek s endometriózou byla v krvi zaznamenána vyšší hladina ftalátu a polychlorovaných bifenylů, což může být jedním z mnoha faktorů podílejících se na vzniku tohoto onemocnění.
Jakou roli hrají muži
Jde o zánětlivé onemocnění, proto nelze opomenout ani vystavení ženy infekci během pohlavního styku. Muži jsou ve většině případů přenašeči různě závažných virových i bakteriálních infekcí, které postihují ženy.
Pokud je žena při styku infekcí nakažena, během následné menstruace se infikovaná krev dostává do břišní dutiny, kde následně vznikají ložiska endometriózy. V některých případech je tedy důležité důkladně vyšetřit a zaléčit partnera.
Samozřejmě onemocnění zhoršuje i promiskuita obou partnerů.
Psychika
Stejně jako ve většině gynekologických diagnóz hraje zde psychika zásadní roli. Endometrióza je spojena s řadou komplikací, které mohou vést i k trvalé sterilitě, což je pro ženu samozřejmě psychicky náročné. Přestože se v diagnostice a léčbě endometriózy udělal velký pokrok, její příčina není stále objasněna, a proto je léčba poměrně problematická.
Hormonální léčba, kdy se uměle navodí klimakterium, bývá metodou první volby, představuje pro ženské tělo velkou zátěž. Hormony mohou mít vliv na změny nálad, chuťové preference a v neposlední řadě oddalují možnost otěhotnění. To vše může být pro ženu dalším zásahem do psychiky. Ačkoli je úspěšnost této léčby vysoká, do jednoho roku od vysazení léčby se obtíže mohou opakovat.
V některých případech je nutné, aby žena podstoupila laparoskopické vyšetření, během kterého jsou odstraňovány srůsty, popř. cysty. Ani tato léčba není ale stoprocentní. Ložiska endometriózy se mohou opět rozšířit a žena pak musí podstoupit další operaci.
Životní styl
Životní styl také ovlivňuje výskyt tohoto onemocnění. Kouření v mládí snižuje hladinu ženského pohlavního hormonu (estradiolu), který vzniká ve vaječnících a během těhotenství i v placentě, což působí na vznik endometriózy.
Bylo prokázáno, že konzumace kávy sice riziko vzniku endometriózy nezvyšuje, ale může zhoršovat projevy tohoto onemocnění (bolest, zažívací obtíže). Dlouhodobé pití alkoholu zase narušuje imunitní reakce a následně podporuje tvorbu prozánětlivých látek.
Příjem alkoholu se tedy u této diagnózy nedoporučuje.
Úprava stravy je velmi vhodným doplňkem léčby. V některých případech se doporučuje strava bez potenciálně zánětlivých složek (gluten, laktóza, lektin). Volba diety je ale vždy individuální, a je vhodné ji konzultovat s odborníkem.
Vhodné je doplňovat Omega-3 mastné kyseliny (EPA, DHA, ALA), u kterých byl prokázán významný protizánětlivý efekt. Některé studie ukazují, že strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny zkracuje dobu přežívání endometriálních buněk v těle a brání jejich uhnízdění mimo dělohu. Navíc zmírňují menstruační bolesti.
Dobrými zdroji jsou hlavně čerstvé, co nejméně tepelně upravené ryby nebo mořské plody.
Pohybová aktivita riziko naopak snižuje a působí i preventivně. Fyzioterapie by proto měla být podpůrnou součástí léčby sterility způsobené endometriózou.
Diagnostika
Některé druhy endometriózy lze prokázat pomocí biochemického vyšetření. Ultrazvukové vyšetření umožňuje zobrazení typických cystických změn na vaječnících a vejcovodech.
Důležitá je také diagnostika ložisek endometriózy v břišní dutině pomocí laparoskopie a v děloze pomocí hysteroskopie. Metody endoskopie umožňují odběr tkání pro histologické vyšetření, které nám pomůže v určení konečné diagnózy.
U pacientek s neplodností je možné provést i odstranění ložisek.
I pomocí magnetické rezonance je možné ověřit ložiska hluboké endometriózy. S dokonalejšími diagnostickými postupy jsou objevovány stále nové lokalizace tohoto onemocnění.
Léčba
Terapie závisí na velikosti a lokalizaci ložiska, na věku ženy, na tom, zda už byla těhotná, a popř. kdy plánuje těhotenství. Pomocí různých metod léčby je cílem zmírnění obtíží pacientky, chirurgické odstranění ložiska endometriózy, zabránění návratu příznaků a u mladých žen zachování nebo zlepšení jejich plodnosti. Léčba je ale komplikovaná vzhledem k nejasné etiologii.
Konzervativní léčba spočívá v zastavení cyklických změn endometria alespoň na půl roku. Žena po tuto dobu užívá buď hormonální antikoncepci nebo látky tlumící tvorbu gonadotropinů, které stimulují vývoj pohlavních orgánů. Tyto uměle navozené změny se podobají těhotenství nebo postmenopauze.
Během nich ložiska endometriózy postupně atrofují. Úspěšnost této léčby je 75 až 95%, přesto se ale do jednoho roku od vysazení mohou u 25 až 50% pacientek obtíže opakovat.
Proto je ženám často po této léčbě doporučováno, aby s těhotenstvím příliš neotálely, třeba i s pomocí in vitro fertilizace (IVF).
Ložiska endometriózy, jako např. cysty na vaječnících a srůsty, je možné odstranit laparoskopicky. Po jejich odstranění se zpravidla zahajuje hormonální léčba, která snižuje riziko návratu onemocnění. Možností utlumení zánětlivého procesu je také užívání nesteroidních antirevmatik.
Další léky, které by se v léčbě daly použít, se neustále testují. U neplodných žen při přetrvávající endometrióze je indikováno umělé oplodnění – IVF. Radikální zákroky (odstranění dělohy nebo vaječníku a vejcovodu) se provádějí v nejkrajnějším případě a u starších žen, které nemají zájem otěhotnět.
V současné době možnost trvalého vyléčení endometriózy neexistuje.
Jak fyzioterapie pomáhá s léčbou endometriózy?
Ložiska endometriózy nejsme schopni odstranit, k tomu slouží operační laparoskopický přístup. S čím Vám ale můžeme pomoci, je zmírnění potíží, které chronický zánět napáchal. Během fyzioterapie postupujeme podle individuálního nálezu.
Nejčastěji se setkáváme se:
- zvýšeným napětím, srůsty a adhezemi kolem vnitřních orgánů,
- zvýšeným napětím, srůsty a adhezemi v oblasti starých operačních jizev,
- špatným stereotypem dýchání,
- trigger pointy ve svalech,
- blokádami páteře (nejčastěji přechod hrudní a bederní páteře, bederní páteř a křížokyčelní/SI skloubení) a kloubů končetin
- změnou napětí a funkce pánevního dna, včetně oblasti kostrče.
Vhodně zvolená cílená léčba zaměřená na změnu dechu, uvolnění srůstů a adhezí, masáž vnitřních orgánů, relaxaci popř. aktivaci svalů pánevního dna a hlubokého stabilizačního systému páteře (HSSP) pozitivně ovlivní nejen držení těla, ale i funkci vnitřních orgánů díky jejich lepšímu prokrvení.
Mimo jiné se zlepší i průtok lymfy a stav imunitního systému, což pomůže s vypořádáním se s chronickými záněty a samotnou endometriózou. Nelze opomenout ani neinvazivnost tohoto přístupu a jeho pozitivní vliv na psychiku.
Fyzioterapie by ale v první řadě měla být součástí mezioborové péče o pacientku.
I pooperační péče spadá do práce fyzioterapeuta. Ať už se jedná o uvolnění jizev po laparoskopické léčbě endometriózy, nebo jiných gynekologických i břišních operacích.
Jako podpůrné techniky můžeme doporučit jógu, hormonální jógu, akupunkturu i psychoterapii, které mohou snížit subjektivní potíže pacientky.