Elektronické občanky: budou přínosem, nebo noční můrou?

15.3.2017 

Elektronické občanky: budou přínosem, nebo noční můrou?

Zní to jako noční můra každého cestovatele a cestovatelky. Sáhnete do kapsy, kde měl být váš pas – a pas nikde. Chcete se v hotelu prokázat občankou, ale nemáte ji.

Co s tím? Protože ze zákona máte povinnost se o své doklady starat, musíte situaci řešit ihned, ať už vás pálí pořádně, protože jste bez dokladů na druhé straně světa, nebo jen trochu, když ztratíte občanku třeba v rodném městě.

Obojí je problém, ale řešení ztráty dokladů v zahraničí se může zdát k řešení složitější. Neztrácejte hlavu a čtěte dále.

Když ztratíte občanku

Věděli jste, že s vlastnictvím občanského průkazu se pojí celá řada povinností? Nechránit ho proti zničení, odcizení nebo poškození je přestupek. Nesmí se nosit v zadní kapse tak, aby se ohýbal, nechávat  v mrazu nebo horku, na slunci… Celý seznam povinností držitele občanky najdete na stránkách ministerstva vnitra.

Legrací tedy samozřejmě není ani jeho ztráta.

Když občanský průkaz ztratíte, je vaší povinností tuto skutečnost nahlásit úřadům, a to neprodleně. Jedná se nejen o povinnost danou zákonem, jde zároveň o bezpečnostní postup. Nikdy totiž nevíte, kdo ztracený průkaz najde a co s ním může dělat.

Kde hlásit ztrátu občanského průkazu?

Ztrátu je možné nahlásit na policii, městském úřadě s rozšířenou působností nebo na matrice – občanka bude vedena v seznamu neplatných dokladů, který je propojený i se Schengenským informačním systémem a Interpolem, takže ho nikdo nemůže zneužít ani v zahraničí.

Následně si musíte zažádat o nový občanský průkaz, který vám bude vydán do 30 dní. Potvrzení o občanském průkazu, které dostanete namísto ztracené občanky, neobsahuje fotku.

To sebou nese řadu komplikací, nelze s ním třeba přebírat doporučené dopisy nebo cestovat, proto budete možná potřebovat občanku sice plnohodnotnou, ale dočasnou. Tu vám vydají do 15 dní, v místě trvalého bydliště i na počkání.

Za nový občanský průkaz zaplatíte správní poplatek 100 Kč

Zmizelý pas

Pokud ztratíte pas, vyjde vás to nejdráž ze všech dokladů. Nový cestovní pas stojí 600 Kč. I ten je možné vydat ve zkrácené lhůtě (ta běžná je 30 dní)., Vyhotoven je už za 6 dní, vyjde vás ale na 4000 Kč (pro děti 2000 Kč). I přes vysoký poplatek má omezenou platnost.

Protože mít cestovní pas není povinné, není ani povinné si po skončení jeho platnosti pořídit nový. Pokud ho ovšem ztratíte, platí totéž, co v případě ztráty občanky. Musíte jeho ztrátu nebo krádež nahlásit, aby nemohlo dojít k jeho zneužití. To znamená, že je nadále neplatný – i kdybyste ho ztratili a pak zase našli, už se s ním prokazovat nesmíte.

Pas vám může vydat i zastupitelský úřad v zahraničí, pokud tam žijete nebo pobýváte déle. To vám ale na dovolené moc nepomůže…

…a co s tím v zahraničí?

Ztráta dokladů v zahraniční je prekérní situací.Ale nebojte, v základu je její řešení podobné tomu, jaké platí pro Českou republiku.

Nejdříve musíte ztrátu nahlásit místní policii, která vydá potvrzení o tom, že jste o doklady přišli. Pak musíte zamířit na zastupitelský úřad a požádat o doklad nový. Zastupitelský úřad vám může vydat cestovní pas nebo průkaz.

Pokud jste na běžné dovolené, asi bude lepší volbou cestovní průkaz, který je možné vydat jakmile jsou splněny podmínky pro jeho vystavení.

Podmínkami je především aktuální fotografie, osobní přítomnost na zastupitelském úřadě (kam obvykle musíte dojet), vyplnění formulářů a zaplacení poplatku 400 Kč. Detaily se dočtete na stránce Ministerstva zahraničí.

Cestovní průkaz slouží pro konkrétní účel a období, tedy laicky řečeno pro cestu domů.

 Chcete-li si nechat v zahraničí vydat plnohodnotný pas, počkáte si 120 dní a zaplatíte 1200 Kč, za děti 400 Kč.

Nejdůležitější tedy je nepanikařit a ztrátu dokladů ohlásit – v Česku příslušnému úřadu nebo policii, v zahraničí místní policii – a pak s příslušnými úřady řešit vydání dokladů nových.

Bez občanky v ČR a bez cestovních dokladů v zahraničí se neobejdete a navíc jste povinni situaci řešit. Nezapomeňte také, že když své doklady najdete a mezitím jste je nahlásili jako ztracené, je zakázané se jimi prokazovat. Přejeme vám, ať podobnou situaci nemusíte řešit, a pokud ano, ať to jde hladce.

Méně papírování, více komunikace přes internet. Úřady vydávají už jen ‚chytré‘ občanské průkazy

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: občanský průkaz e-občanka

„Občan požádá o občanku s čipem, přijde na úřad, zadefinuje si své dva kódy – jak je známe od operátorů – PIN a PUK. Dále si musí do počítače stáhnout software a potřebuje čtečku,“ popisuje pro Radiožurnál Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci.

Vnitro chce kvůli občankám s čipem dalších 982 milionů. Důvodem jsou vyšší náklady

Číst článek

Nové občanské průkazy s čipem budou postupně dostávat lidé, kterým skončila platnost starého průkazu nebo ti, kteří občanku ztratili a lidé, kteří změnili osobní údaje, jako je bydliště nebo příjmení po svatbě. Systém e-občanky nabízí zatím 37 funkcí, z domova si můžete vytisknout třeba trestní rejstřík.

„Potvrzení žádostí, výpisy, různé náhledy, výčet starobního důvodu, Česká správa sociálního zabezpečení, bodové hodnocení řidiče, výpisy z registru obyvatel. Prostě 37 různých funkcí,“ vyjmenovává Dzurilla.

Vládní zmocněnec pro IT vysvětluje, že do roka by mohlo aktivně využívat služby elektronické občanky asi 600 tisíc lidí.

Úřady měsíčně vydají na 100 tisíc nových občanských průkazů. Pokud si ho bude chtít majitel aktivovat pro elektronickou komunikaci, potřebuje čtečku čipových karet. Ta se připojuje k počítači. Na trhu jsou podle jednoho z prodejců Karla Pištěka desítky druhů čteček. Stojí nad 200 korun.

„Pro občanský průkaz existuje čtečka pro kontaktní kartu, do které ji musíme zasunout, kontakt se propojí s čipem – velice jednoduché. Na konci kabelu je standardní konektor USB. Ten strčíte do počítače a vše se vám propojí,“ popisuje krok za krokem Pištěk.

Celá aparatura | Foto: Veronika Hlaváčová | Zdroj: Český rozhlas

Obezřetnost je na místě

Podle experta na počítačovou bezpečnost Jiřího Nápravníka jsou e-občanky v první vlně dobrou alternativou k Czechpointům. Doma u osobního počítače by se měli lidé v systému e-občanek chovat kvůli případnému zneužití jako v internetovém bankovnictví.

Budete mít zájem:  Praktické rady k sestavení jídelníčku pro diabetiky

Komunikace s úřady z domova. Od července budou úřady vydávat nově občanské průkazy s čipem

Číst článek

„Měly by platit stejné návyky a obezřetnost. Sledovat, jestli se nespouští nějaká skrytá okna, používat svůj osobní počítač a tak dále,“ vyjmenovává Nápravník.

Odborník na bezpečnost Jiří Nápravník dál říká, že pokud by lidé podnikali přes elektronickou občanku v budoucnu zásadnější kroky, stát by měl pohlídat riziko zneužití podvodníky.

„V okamžiku, kdybych e-občanku mohl použít pro aktivní operace, například zadat daňové přiznání, komunikovat kvalifikovaně se soudem, tak pokud by se taková komunikace stala útokem útočníka, je důležité, jak se k tomu postaví stát,“ dodává Nápravník.

Elektronické občanské průkazy vydávají úřady od 1. července. Z domova se budou moc moct zájemci o systému připojovat od 8. července.

  • Seznam 37 dostupných služeb orgánů státní správy
  • Informace o stavu a průběhu vyřizování žádosti o dávku nemocenského pojištěníInformace o druhu a výši vyplacených dávek nemocenského pojištěníPotvrzení o druhu a výši vyplacených dávek nemocenského pojištěníInformace o dočasné pracovní neschopnostiPotvrzení o dočasné pracovní neschopnostiInformace o stavu pohledávek na pojistném a penále pro fyzické osoby – zaměstnavatelePotvrzení o bezdlužnosti fyzických osob – OSVČ a zaměstnavatelůNáhled na inventuru pohledávek OSVČ za kalendářní rokInformace o zaplaceném pojistném na nemocenské pojištění OSVČInformace o pojistných vztazích zaměstnanceInformativní výpočet starobního důchoduNáhled na informativní osobní list důchodového pojištěníŽádost o sestavení informativního osobního listu důchodového pojištěníPřehled dob důchodového pojištěníNáhled na evidenční listy důchodového pojištění od roku 2004Informace o výši a druhu pobíraného důchoduPotvrzení o výši a druhu pobíraného důchoduNeveřejný výpis údajů podnikající fyzické osoby z registru osobVeřejný výpis z registru osobVýpis bodového hodnocení řidičeVýpis údajů z Registru obyvatel (ZR01)Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelůVýpis z insolvenčního rejstříkuVýpis z rejstříku trestů právnických osobVýpis z veřejného rejstříkuVýpis o využívání údajů z registru obyvatel (ZR05)Žádost o poskytnutí údajů třetí osobě (ZR10)Žádost o výpis z Rejstříku trestůZáznam o využívání údajů v registru osobPřístup k lékovému kontu pacienta (eRecept)Náhled na data ze základních registrůŽádost o informace dle zk. 106Archivace datových zpráv (v prostředí Portálu občana)Připojení vícero datových schránek do protálu občanaMožnost ukládání dokumentů v portálu občanaMožnost ukládání vlastních dokladů v portálu občana
  • Notifikace událostí (např. konec platnosti OP) SMS, email

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Jaké výhody přináší občanské průkazy s čipem? Plošně se začnou vydávat 1. července

Do 24 hodin bude občanské průkazy a cestovní pasy vydávat ministerstvo vnitra na svém pracovišti v Praze v ulici Na Pankráci 72. Pro dospělé je cena 1000 korun a u dětí 500 korun u občanského průkazu, v případě pasu je to pak 6000 a 2000 korun.

Do radiopradny přišla Ing.Terézia Vitáková, vedoucí Správního odboru Magistrátu města Hradec Králové, aby posluchačům vysvětlila změny ve vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů od 1. července 2018. Občanské průkazy s čipem budou moci lidé získat do 24 hodin.

Od 8. července s ním budou moci držitelé využívat služeb elektronického portálu veřejné správy. Budou si moci s touto e-Občankou vyřídit například potvrzení o bezdlužnosti, výpis z rejstříku trestů nebo výpis z bodového hodnocení řidiče.

Do poloviny roku 2020 by měly všechny úřady poskytující nějaké on-line služby, umožnit přihlášení občanským průkazem.

Čtěte takéNa úřad přes internet

Portál zatím nabídne 37 služeb, ke kterým patří získání informací o vyřizování žádosti o dávku nemocenského pojištění a další sociální služby. Nebo také přístup k e-receptu. V budoucnosti by mělo být možné prostřednictvím portálu platit poplatky, pokuty i daně.

Občanské průkazy i cestovní pasy do 24 hodin bude vydávat pouze ministerstvo vnitra na svém pracovišti v Praze v ulici Na Pankráci 72. Pro dospělé je cena 1000 korun a u děti 500 korun u občanského průkazu, v případě pasu je to pak 6000 a 2000 korun.

Oba průkazy lze také získat do 5 pracovních dnů i na úřadech obcí s rozšířenou působností; poplatky pro dospělé činí 500 a pro děti 300 korun u občanských průkazů, 3000 a 1000 korun u pasů.

Ve standardních lhůtách do 30 dnů bude vydání pasu stát dospělého 600 a dítě 100 korun. Za vydání občanského průkazu zaplatí občané mladší 15 let 50 korun, pro dospělé je tato služba zadarmo.

Plošné vydávání občanských průkazů s elektronickým čipem bude zahájeno v neděli 1. července, fakticky o den později, tedy v pondělí 2. července. K aktivaci čipu bude podobně jako u platební karty či mobilního telefonu nutné zadat čtyřmístný až desetimístný identifikační osobní kód a deblokační osobní kód.

K využívání občanského průkazu s čipem pro komunikaci s elektronickým portálem si občané budou muset pořídit čtečku čipových karet, pokud ji už nemají zabudovanou ve svých počítačích. Získají ji ve většině obchodů s elektronikou. Navíc si budou muset stáhnout aplikaci e-Občanky.

I lidé, kteří nebudou chtít čip aktivovat, budou muset při převzetí elektronické občanky uvést bezpečnostní kód. Ten slouží k bezpečnějšímu ověření totožnosti žadatele při osobním jednání s úřady.

Nové elektronické občanské průkazy: budou přínosem, nebo noční můrou?

V pátek jsem zde na Lupě psal o záměru zpoplatnit datové schránky, tak aby jejichž uživatelé platili státu příspěvek  (zřejmě ve výši plné ceny) za každou odeslanou datovou zprávu.

Následně se tématu chopila i další média, a přinesla mimo jiné i jeden zajímavý argument ze strany resortu vnitra, který návrh na zpoplatnění zformuloval.

Jeho mluvčí řekl, že důvodem je i snaha zamezit „nadužívání“ datových schránek:

Skutečnost, že systém datových schránek funguje zdarma, by podle Řepky mohla vést k nadužívání schránek. Cílem ministerstva prý je, aby uživatel schránky odeslal datovou zprávu jen tehdy, pokud věc skutečně potřebuje poslat doporučeně. V opačném případě by měl využít e-mail s elektronickým podpisem.

S tímto argumentem si dovolím souhlasit. Ale současně bych rád poukázal na to, že je to právě stát, kdo chystá opravdu výrazné „nadužívání“ datových schránek, a hodlá ho dokonce nařídit přímo zákonem.

A to v souvislosti se zaváděním nových „elektronických“ občanských průkazů, jejichž start  byl před časem posunut z letošního roku na rok 2012. Shodou okolností právě minulý týden o nich také jednala vláda. Řešila hlavně to, zda (resp.

Budete mít zájem:  Chytré hubnutí: nahradí jednou aplikace trenéry a výživové poradce?

jak dlouho) na nich má být uváděno rodné číslo a bydliště či rodinný stav.

Abychom ale docenili, kde je skryt problém, musíme si nejprve říci něco o koncepci těchto „elektronických“ občanských průkazů.

Dvoudílné občanské průkazy

Trendem, který se prosazuje ve světě, je „zvyšování inteligence“ předmětů, které fungují jako osobní doklady, resp. průkazy.

Původně ryze pasivní kartičky, na kterých jsou údaje napsány či vytištěny, jsou čím dál tím více opatřovány elektronickými čipy, a do nich jsou nahrávány různé aplikace a hlavně další údaje o držiteli.

Samozřejmě s respektováním zásad bezpečnosti a ochrany osobních údajů, tak aby nemohlo docházet k jejich zneužití.

Obecně tedy jde o distribuované řešení: občané si „své“ údaje nosí primárně u sebe, na svém (či „ve svém“) osobním dokladu, a díky tomu také mohou snáze a efektivněji rozhodovat o tom, kdy a komu tyto údaje poskytnou. Na druhou stranu je toto řešení přeci jen (potenciálně) nebezpečnější v tom, že při ztrátě dokladu a prolomení jeho ochrany má útočník přístup k údajům, které doklad obsahuje.

Naše koncepce elektronických občanských dokladů, tak jak je již zakotvena v platných zákonech, ale jde přesně opačným směrem: k maximálně centralizovanému řešení.

Častěji se měnící údaje, týkající se držitele dokladu, nevkládá přímo do tohoto dokladu, ale naopak se je snaží z dokladu odstranit a uložit na jedno centrální místo: do systému základních registrů.

Přesněji do základního registru obyvatel.

Asi nejvýstižnější je přirovnání, které svého času (za působení ministra Ivana Langera) používali  zástupci resortu vnitra: o novém elektronickém průkazu říkali, že bude vlastně dvoudílný. Plastová kartička, kterou má člověk v ruce, bude jen jedním jeho dílem, zatímco druhý díl (obsahující hlavní údaje o držiteli) bude mít elektronickou podobu a bude obsažen v základních registrech.

Elektronický průkaz nebude  elektronický

To mimo jiné znamená, že náš elektronický doklad nebude ani tak „nosičem“ konkrétních údajů. Místo toho má být pouze prostředkem identifikace svého držitele a co nejjednodušším „ukazatelem“ (odkazem), který říká, kde (na jakém místě) v základních registrech lze najít údaje o držiteli.

Také to ale znamená, že náš  „elektronický“ občanský průkaz sám o sobě (resp. jeho první díl) vůbec nepotřebuje být elektronický, protože „elektronický“ je už jeho druhý díl (v základních registrech).

Však se také předpokládá, že až budou nové „elektronické“ občanské průkazy vydávány (od roku 2012), budou to primárně jen plastové kartičky bez jakéhokoli čipu (a jen se  „strojově čitelnými údaji“).

Zájemcům pak bude možné (za příplatek, odhadem ve výši 500 Kč) vydat i verzi s čipem, který ale nebude mít na základní funkce občanského průkazu žádný vliv. A kdyby snad čip nebyl funkční, platnost občanského průkazu to nijak neovlivní.

Dnes vlastně ani nikdo neví, k čemu tam ten čip bude.

Zákon říká jen to, že „do kontaktního elektronického čipu se zapíše číslo občanského průkazu a dále lze zapsat údaje, jejichž zápis a rozsah stanoví zvláštní právní předpis“.

Primární ale stále budou údaje ve strojově čitelné zóně (obdobné té dnešní), umožňující „elektronické čtení“ (a to bez ohledu na to, zda jde o průkaz s čipem či bez něj).

Sériové číslo dokladu jako identifikátor občana

Držitele průkazu přitom bude identifikovat (strojově čitelné) sériové číslo průkazu. To bude jakýmsi indexem do základních registrů, k dalším údajům o držiteli. Nikoli ale přímým indexem, nýbrž jen nepřímým.

Přes toto sériové číslo průkazu se totiž nejprve získá agendový identifikátor držitele v rámci agendového informačního systému evidence občanských průkazů, a podle něj se přes převodník ORG (provozovaný Úřadem na ochranu osobních údajů) teprve získá agendový identifikátor držitele průkazu v rámci základního registru obyvatel. A podle něj už bude možné  nalézt třeba údaj o bydlišti příslušné osoby. S důležitým dodatkem, že k tomuto údaji (obecně k jakýmkoli osobním údajům v základním registru obyvatel) se dostane jen ten, kdo na to má ze zákona právo, nebo k tomu má souhlas příslušného subjektu údajů.

Principiální výhody není těžké si domyslet, protože vyplývají již ze samotné podstaty ryze centralizovaného řešení: data jsou „na jedné hromadě“, a tak je stačí měnit (aktualizovat) jen jednou, v příslušném základním registru.

Při změně těch údajů, které jsou obsaženy jen v základních registrech (jako třeba při změně bydliště), nebude třeba vydávat nový průkaz.

A třeba při ztrátě či zneužití občanského průkazu stačit zneplatnit (zablokovat) jeho sériové číslo, a v agendě evidence občanských průkazů dané osobě přiřadit sériové číslo nového dokladu.

Také ochrana osobních údajů bude moci být skutečně maximální možná. Vše je totiž „plně pod palcem“, a u všech požadavků lze posuzovat jejich oprávněnost, všechno zaznamenávat, dlouhodobě uchovávat atd. 

Nevýhody a potenciální problémy si asi každý dokáže domyslet a představit sám. Teoreticky je to hezké řešení. Ale praxe bývá často úplně jiná.

Bydliště, stav a rodné číslo

Určitou nejasností kolem koncepce nových „elektronických“ občanských průkazů je to, kolik údajů o držiteli na nich vlastně zbude. Původní představa byla taková, že na nich již nebude ani údaj o bydlišti, ani o (rodinném) stavu, a ani rodné číslo. Hlavně proto, aby nebylo nutné průkazy tak často měnit, resp. vydávat nové.

Při projednávání příslušného návrhu, ještě v roce 2009, ale poslanci rozhodli o tom, že tyto údaje na „elektronickém“ občanském průkazu zůstanou. Dnes platná legislativa s nimi tedy počítá „i na plastové kartičce“.

Snahy o odstranění údajů o bydlišti, stavu a rodném čísle ze samotného průkazu (plastové kartičky, resp. prvního dílu dvoudílného průkazu) ale přetrvávají, a na stole již je návrh novely zákona, která by tak učinila. Přesněji: jde o návrh, který umožňuje ponechat tyto údaje  na občanském průkazu (jako přechodné opatření) do konce roku 2016. Minulý týden o tomto návrhu jednala vláda.

Budete mít zájem:  Potravinářská komora zpochybnila kvalitu kohoutkové vody

Jak se kdo dostane k údajům?

Pojďme nyní již k jádru problému. Ten se týká toho, kdo a jak se dostane ke „druhému dílu“ nového občanského průkazu. Tedy k údajům, které jsou o dotyčné osobě vedeny v základním registru obyvatel. Například tedy k údaji o bydlišti občana.

Celá koncepce základních registrů poměrně detailně řeší to, jak se budou k osobním údajům v základních registrech dostávat úředníci. Základní představa je asi takováto: občan přijde na úřad a předloží svůj „elektronický“ občanský průkaz. Ten vloží do čtečky, která přečte strojově čitelné sériové číslo dokladu. Nebo ho úředník do svého systému zadá ručně.

Občan se také bude muset autentizovat (prokázat, že je skutečně tím, za koho se vydává), a to zadáním bezpečnostního osobního kódu (obdoby PINu), který je přiřazen k jeho občanskému průkazu.

Případně bude tato fáze probíhat on-line: občan se přihlásí (identifikuje) sériovým číslem svého občanského průkazu, a autentizuje svým 4 až 10 ciferným bezpečnostním osobním kódem.

Pak již může následovat „elektronická činnost“: úředník, vyřizující požadavek občana, získá přístup k požadovaným údajům o občanovi přímo ze základních registrů, a bude je moci využít ve svém informačním systému, aniž by mu je musel občan sám sdělovat. Tedy: přístup k těmto údajům získá, pokud na to má ze zákona nárok. Pokud ne, bude mu takovýto přístup muset občan (jako subjekt údajů) explicitně odsouhlasit.

Podstatné ale je, že vše se bude moci odehrát v interaktivním režimu: informační systém, se kterým pracuje úředník (při vyřizování žádosti občana) bude moci získat data od informačního systému základních registrů interaktivním způsobem a v reálném čase, díky jejich přímému propojení.

Jenže: koncepce základních registrů počítá s takovýmto způsobem získávání dat jen pro agendy (agendové informační systémy) v rámci veřejné správy. Nikoli už pro agendy soukromých subjektů, mezi které patří například banky, telekomunikační operátoři, utility atd.

A i ti často potřebují znát svého zákazníka, včetně takových údajů, jako je údaj o jeho bydlišti. Někteří z nich to mají dokonce nařízeno zákonem: třeba banky musí (kvůli zákonům proti praní špinavých peněz) zjišťovat a vést o svých zákaznících řadu osobních údajů.

Jen přes datové schránky!

Pro privátní subjekty je ale v dosavadní koncepci základních registrů (i elektronických občanských průkazů)  předpokládán úplně jiný režim získávání údajů ze základního registru obyvatel.

Privátním subjektům se nedává možnost napojit jejich informační systémy přímo na informační systém základních registrů, a přes toto propojení  interaktivně získávat osobní údaje – samozřejmě jen takové, na které mají ze zákona nárok, nebo takové, ke kterým mají souhlas příslušného subjektu.

Nemůže to tedy fungovat třeba tak, že zájemce o založení nového účtu přijde do banky a dá této bance (třeba jen jednorázový) souhlas, aby si banka sama (u státu) zjistila, kde právě bydlí.

Tedy aby informační systém banky mohl vznést interaktivní dotaz do informačního systému základních registrů na bydliště zákazníka, získal v reálném čase odpověď a s tou dále pracoval.

Pro privátní subjekty zatím připadá v úvahu pouze jiná varianta: subjekt údajů (tedy třeba zájemce o založení nového účtu, právě se nacházející u bankovní přepážky) by musel sám vznést požadavek na poskytnutí jeho osobních údajů třetí straně (zde: bance), a adresovat ho informačnímu systému základních registr. Ten by vyhověl tím způsobem, že by doručil požadované údaje do datové schránky třetí strany (zde: banky). Tak si to představuje paragraf 58 (resp. po novele 58a) zákona o základních registrech:

Na žádost subjektu údajů staršího 18 let mohou být z registru obyvatel a registru práv a povinností poskytnuty referenční údaje v jím vymezeném rozsahu jiné fyzické nebo právnické osobě do datové schránky této osoby.

Zkusme to domyslet: všude v privátním sektoru, kde dnes předložíte občanku, abyste prokázali, kde bydlíte, bude muset být odeslána datová zpráva. Není právě toto „nadužíváním“ datových zpráv, kterému chce vnitro zabránit? Nemluvě již o tom, že když by se mělo za datové zprávy platit, k čí tíži to asi půjde?

Bavit se ale můžeme i o technickém provedení: přenos datové zprávy a její následné zpracování nějakou dobu trvá. V ideálním případě to mohou být sekundy, jinak třeba dlouhé minuty či dokonce i hodiny.

Jen si zkuste představit, že sedíte na pobočce banky v městě X, a datová zpráva s údajem o vašem bydlišti dorazí do datové schránky banky jako takové.

Tuto datovou schránku někdo musí vybrat a roztřídit nové zprávy: podle něčeho (zatím kdoví čeho) si musí správně domyslet, na které přepážce a na které pobočce banky právě čekáte, a tam obsah zprávy nějakým způsobem doručit. Tedy pokud tam ještě čekáte.

Proti svým vlastním zásadám?

Nebo jiná perlička: abyste mohli poskytnout bance (či jinému privátnímu subjektu) něco ze svých osobních údajů, musíte do svého dotazu uvést jak své vlastní identifikační údaje, tak i identifikační údaje toho, kdo má být příjemcem dat.

V případě právnické osoby nově navrhované znění zákona (č. 111/2000, par. 58a, čl. 4) předepisuje jméno, příjmení, datum a místo narození, a dále sériové číslo elektronického občanského průkazu  té fyzické osoby, která jedná jménem právnické osoby.

Zřejmě tedy jednatele (či jednatelů) banky.  Jednoduché a prosté, ne?

Pokud bychom celou tuto absurdnost brali vážně, pak se nabízí zajímavá otázka: když bude požadovaný osobní údaj zasílán (výhradně) do datové schránky konkrétní právnické osoby, měl by stát vědět lépe než kdo jiný, komu tuto datovou schránku zřídil.

Včetně osobních údajů všech jednatelů, kterým poslal nezbytné přístupové údaje.

Jestliže  nyní chce po každém žadateli tyto údaje znovu zopakovat, je to myšleno „pro kontrolu“, nebo je to jen důsledkem jeho neschopnosti použít takové údaje, které již má k dispozici?

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector