Echokardiografie (ultrazvukovému vyšetření srdce) – jak probíhá?

Echokardiografie je ultrazvukové vyšetření srdce a cév, resp. krevního průtoku v srdečně-cévním (kardiovaskulárním) systému. Metoda je dnes rutinní součástí diagnostiky v kardiologii (obor vnitřního lékařství, zabývající se vyšetřováním a léčením onemocnění srdečně-cévního systému).

Mezi její hlavní přednosti patří, že je neinvazivní (tj. nepoškozuje mechanicky tkáně), vyšetření je poměrně snadno proveditelné a lze je podle potřeby opakovat. Nezatěžuje nemocného ani zářením ani podáním kontrastní látky.

V diagnostice některých chorobných stavů hraje rozhodující a nenahraditelnou roli.

Tělesné tkáně a tekutiny se ve vztahu k ultrazvukovému vlnění od sebe liší akustickým odporem (impedancí), kladeným průchodu ultrazvukových vln.

Ultrazvukové vlnění při průchodu tkáněmi podléhá útlumu díky odrazům (echům) na rozhraní tkání. Mezi standardní echokardiografické metody patří jednorozměrná, dvojrozměrná a dopplerovská echokardiografie.

Speciální metodu představuje kontrastní echokardiografie.

Jednorozměrná echokardiografie (tzv. M-modus):Obraz získáme zaměřením stálého ultrazvukového paprsku na některou část srdce. Vyšetříme tak struktury ohraničující obě srdeční komory, srdeční chlopně, levou srdeční předsíň a aortu (srdečnici).

Dvojrozměrná echokardiografie poskytuje prostorově správné zobrazení srdce a stala se nejvýznamnější echokardiografickou metodou.

Dopplerovská echokardiografie používá ultrazvuk k záznamu proudění krve v srdečně-cévním systému. Je patrná rychlost, směr a typ proudění krve. Barevná dopplerovská echokardiografie je v podstatě dvojrozměrné dopplerovské vyšetření, kde je signál ukazující směr proudění zakódován v barvě; proud směřující od sondy je znázorněn modře, proud směřující k sondě je červený.

Možnosti ultrazvukového vyšetření rozšiřují sondy, které jsou zaváděny do tělesných dutin.

Příkladem je transesofageální echokardiografie, při níž je speciálně upravená sonda zaváděna do jícnu a žaludku.

Výhodou tohoto přístupu je, že jednak přináší projekce nedostupné při vyšetření přes hrudní stěnu (transtorakální vyšetření), jednak pro blízkost sondy k srdci poskytuje kvalitnější obraz.

Chlopenní vady: Echokardiografie je zvláště užitečná při hodnocení všech chlopenních srdečních vad. Transezofageální echokardiografie je zvláště přínosná při vyšetřování chlopenních náhrad (umělých chlopní), a k průkazu tzv. vegetací (zbytnění srdeční výstelky) při bakteriálním zánětu srdeční nitroblány (endokarditidy) a krevních sraženin (trombů) v levé srdeční síni.

Posouzení srdečních oddílů: Echokardiografie dává výbornou možnost posoudit všechny srdeční oddíly, tj. obě síně i komory, změřit tloušťku stěny levé komory i rozměry srdečních dutin. Dopplerovská echokardiografie poskytuje informace o proudění krve, například o srdečním výdeji (tj. objemu krve vypuzené z levé komory při jednom srdečním stahu) nebo o nitrosrdečních tlacích.

Vrozené srdeční vady: Dvojrozměrná echokardiografie umožňuje kvalitní zobrazení anatomických změn jednotlivých srdečních oddílů. Dopplerovské vyšetření umožní vyšetřit nitrosrdeční zkraty.

Ischemická choroba srdeční (tj.

onemocnění, jehož podkladem je akutní nebo vleklé omezení až zastavení přítoku krve do určité oblasti srdečního svalu v důsledku postižení věnčitých tepen, s následkem přechodného nedokrvení až odúmrtě srdečního svalu).

Dvojrozměrná echokardiografie dokáže posoudit místní poruchu kinetiky (pohyblivosti) srdečních komor; při akutním srdečním infarktu může sledovat průběh poškození srdečního svalu včetně detekce komplikací (například výdutě srdeční stěny).

Kardiomyopatie (onemocnění postihující srdeční sval s následkem porušené funkce srdce, ať již primární – z nejasné příčiny, nebo sekundární – se známou příčinou): Jedno- i dvojrozměrná echokardiografie prokáže zbytnění (hypertrofii) srdeční stěny i překážku (obstrukci) ve výtokové části srdeční komory, v jiném případě naopak roztažení (dilataci) srdečních oddílů.

Srdeční útvary: Dvojrozměrná echokardiografie je nejvhodnější metodou k průkazu nitrosrdečních útvarů (zánětlivých, nádorových, krevních sraženin), z nichž většina je uložena uvnitř srdečních dutin. Metodou lze prokázat i útvary vně srdečního svalu.

Onemocnění osrdečníku (perikardu): Echokardiografie je nejvhodnější metodou k detekci výpotku osrdečníku, včetně tzv. tamponády srdce (tj. stlačení srdce vlivem nahromadění krve v dutině osrdečníku). Vyšetření může prokázat i některé formy zánětu osrdečníku .

Onemocnění srdečníce (aorty): Dvojrozměrnou echokardiografií lze vyšetřit celou aortu a prokázat řadu chorob, například podélné roztržení stěny aorty (tzv. disekci) nebo výduť (aneurysma).

Vyšetření může probíhat jak v ambulanci, tak přímo u lůžka pacienta v nemocnici. Vyšetřovaný si nejprve odloží oblečení v horní části těla, následně doktor aplikuje gel na hrudník pacienta.

Tento speciální gel má pomoci v šíření ultrazvuku.

Během vyšetření, které trvá jen několik málo minut, se pacienti nakloní na levý bok, zatímco doktor pohybuje sondou po hrudníku a kontroluje výsledky na obrazovce.

Při echokardiografii lékař kontroluje, zda není srdce zvětšené, a sleduje také objem vypuzované krve, rovnoměrné stahování svaloviny i srdeční chlopně. Pokud se chlopně zcela neuzavírají, jde o tzv. nedomykavost chlopně, v opačném případě se chlopně zcela neotevírají, pak jde o tzv. stenózu chlopně.

Prostřednictvím echokardiografie lze také rozpoznat infekci srdečních chlopní, tzv. endokarditidu, nebo objevit velké množství tekutiny v osrdečníku, který obklopuje srdce. Vyšetření může dále odhalit vrozené vývojové srdeční vady. Výsledek echokardiografie vám ve většině případů sdělí lékař ihned.

Vyšetření probíhá prostřednictvím ultrazvuku, což je, podobně jako zvuk, mechanické vlnění. Na rozdíl od zvuku je však jeho frekvence vyšší, ale protože lidské ucho nedokáže vnímat více než 20000 Hertzů (kmit/vteřina), neslyšíme jej a pojmenováváme jej jako ultrazvuk. Vyšetření pomocí ultrazvuku

funguje tak, že sonda vyšle vlnu, která některou tkání projde, od jiné se odrazí. Tak se vrátí opět k sondě, což je zároveň i přijímač. Právě na základě doby, kterou trvalo, než se ultrazvuková vlna vrátila, lze vypočítat vzdálenost dané struktury.

Ta se pak v závislosti na intenzitě přijatého signálu zobrazí v odstínech šedé na obrazovce. Místa, jimiž ultrazvuk plně prošel, budou mít černou barvu, zatímco místa, jimiž zcela neprošel, budou bílá. Na obdobném principu funguje i orientace netopýra ve tmě, který tak dokáže ulovit potravu.

Sonar, který pracuje obdobně, byl poprvé použit již během první světové války za účelem odhalení ponorek.

Echokardiografie využívá dále i Dopplerův jev, odtud název dopplerovské vyšetření či echo-doppler.

Tento fyzikální jev, ač původně vznikl pro popis světelného záření, vysvětluje, že při odražení ultrazvuku od struktury, jež se blíží či oddaluje od sondy, se změní frekvence. Právě podle této změny pak můžeme spočítat rychlost pohybu dané struktury.

Lékař tak může pozorovat proudění krve v srdci a cévách prostřednictvím různých odstínů barev, jež jsou závislé na rychlosti i směru proudění krve.

19 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Veronika26. 3. 2016 12:57:47

Dobrý den chci se zeptat proč se musí na ECHO srdce svlékat podprsenka.Kdyz si podprsenku neodlozím lze udělat ECHO srdce i v podprsence nerada bych si podprsenku dokládala myslím ze to není tak velký kus prádla . Děkuji za odpověď Veronika

ECHO srdce (echokardiografie): Nemocnice Jihlava

ECHO srdce (echokardiografie)

Je to nebolestivé a pacienta nezatěžující vyšetření srdce. Před tímto vyšetřením není nutná žádná speciální příprava. Pacient může normálně jíst a pít a užívat léky. Provádí se pomocí ultrazvuku. Vyšetření ultrazvukem je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostická metoda.

Její výhodou je, že nezatěžuje organismus  pronikavým zářením, není nutno před vyšetřením podávat kontrastní látku jako u některých rentgenových metod, a navíc lze, je-li to potřeba, vyšetřovat přímo u lůžka nemocného. Echokardiografie umožní lékaři v relativně krátké chvíli určit, jak Vaše srdce pracuje a zda  jsou srdeční chlopně v pořádku.

Lze také pozorovat Vaše srdce i v pohybu.

• Cílem vyšetření je zjistit nejen uložení, tvar a velikost srdce, ale také posoudit jeho strukturu, prokrvení a do jisté míry srdeční funkci.
• Kdy se toto vyšetření provádí ?

Při podezření na onemocnění v oblastech srdečního svalu, nitroblány srdeční, chlopní a osrdečníku. Vyšetření může odhalit například tekutinu v osrdečníku, vrozené vývojové vady, infekční onemocnění chlopní a nádory srdce.

Cenným pomocníkem lékaře je tzv. Dopplerovské vyšetření, které umožní mapovat toky krve jednotlivými srdečními dutinami (síněmi a komorami) a znázorňovat tak zúžení či nedomykavost chlopní a vypočítat tlaky krve v různých místech srdce.

1. Toto vyšetření je možné provádět na kardiologické vyšetřovně nebo i na lůžkovém oddělení přímo u lůžka pacienta.
3. Echokardiograf v ambulanci         Mobilní echokardiograf

Poloha je vleže na zádech s obnaženým hrudníkem. Lékař potře konec sondy vodivým gelem. Sondou pak přejíždí v různých úhlech po hrudníku. Získaná zobrazení srdce jsou nahrávána a zobrazována na obrazovce.  Lékař Vás v průběhu vyšetření požádá, abyste se otočil na bok. Celkem toto vyšetření trvá obvykle okolo 15 minut.

Po vyšetření není nutné dodržovat nějaký speciální režim. Můžete jíst, pít, užívat své léky a vykonávat běžnou denní činnost.

Výsledek Vám sdělí lékař ihned po vyšetření.

Echokardiografie

Echokardiografické vyšetření je jedno z klíčových vyšetření v kardiologii. Přináší cenné informace o poruchách stažlivosti srdečního svalu, poruchách funkce srdečních chlopní a přítomnosti dalších srdečních vad. Principem vyšetření je zobrazení srdce pomocí ultrazvukových vln.

Vyšetření se většinou provádí „přes hrudník“ (transthorakálně) a není pro nemocného nijak zatěžující. Ultrazvukovou sondou přiloženou na hrudník se přes tenkou vrstvu vodivého gelu (který umožňuje lepší zobrazení) vyšetří srdce a zhodnotí jeho funkce, velikost, stav chlopní atd.

Přibližně 10 % pacientů není „přes hrudník“ dostatečně kvalitně vyšetřitelných. Vyšetřením přes hrudník také nelze s určitostí vyloučit postižení chlopní zánětem nebo přítomnost krevních sraženin v srdečních dutinách.

V těchto případech je nutné provést vyšetření jícnovou echokardiografií (transezofageálně).

Transezofageální echokardiografie

Metoda využívá těsného sousedství jícnu a srdce. Při vyšetření se zavádí do jícnu ohebná sonda tloušťky malíku, na jejímž konci je ultrazvukový měnič. Před vyšetřením informujte zdravotnický personál o alergiích, onemocnění dutiny ústní, hltanu nebo jícnu. Před vyšetřením je nutné šestihodinové lačnění a to absolutní.

Nepovolujeme ani užití ranních léků, které se odkládá až na dobu jedné hodiny po vyšetření. Před vyšetřením si vyjměte zubní protézu nebo snímatelné náhrady, pokud je máte.Zdravotní setra Vám zavede kanylu do periferní žíly. V případě špatné snášenlivosti vyšetření nebo potížích při zavádění sondy do jícnu Vám do kanyly podáme léky na uklidnění .

V případě potřeby Vám bude nitrožilně podána kontrastní látka ke zlepšení diagnostické výtěžnosti vyšetření.Před vlastním zavedením sondy Vám sestra vystříká krk a horní část hltanu sprejem se znecitlivující látkou (Xylokainem nebo Lidokainem), jste-li alergický(á), je vyšetření provedeno bez znecitlivění.

Vyšetření je nepříjemné, ale nebolestivé a nemocní ho zpravidla snášejí dobře. Sonda se do krku zavádí vsedě nebo vleže na levém boku. Budete vyzván(a), abyste dýchal(a) pravidelně nosem a snažil(a) se sondu polknout. Po průniku sondy do jícnu se Vám uleví, může však přetrvávat mírný pocit na zvracení a občasné dávení.

Vlastní vyšetření pak lékař provádí po nezbytně dlouhou dobu za stálé monitorace EKG.

Vzhledem k místnímu znecitlivění nesmíte ještě hodinu po vyšetření jíst ani pít. Vystavoval(a) byste se riziku vdechnutí. Pokud Vám byla podána injekce na uklidnění, nesmíte 24 hodin po vyšetření řídit motorová vozidla a vykonávat činnost vyžadující zvýšenou pozornost.

Zátěžová echokardiografie

Časná diagnóza ischemické choroby srdeční (ICHS) ještě před jejími závažnými projevy, které představují náhlá smrt, infarkt myokardu a srdeční selhání, je hlavním cílem diagnostické zátěžové echokardiografie.

Klidové vyšetření často neposkytne dostatečné informace, a proto je diagnóza ICHS založena na zjištění známek ischemie (poruchy prokrvení) myokardu během zátěže. Tzv.

zátěžová echokardiografie představuje spojení echokardiografie (ultrazvukového vyšetření srdce) s různými formami zátěže: nejčastěji se používá farmakologická zátěž (lék dobutamin se podává nitrožilně v kontinuální infúzi v odstupňovaných dávkách) nebo dynamická zátěž na ergometru. U nemocných, kteří mají významně zúženou některou věnčitou tepnu, lze při této zátěži echokardiografickou metodou odhalit poruchy hybnosti srdečních stěn.

Kontrastní echokardiografie

Kontrastní echokardiografie je ultrazvuková diagnostická metoda, která využívá k zobrazení srdečních struktur echo-kontrastní látky. Metoda slouží zejm. k diagnotice nejrůzněších vrozených srdečních vad, např.

defektu síňové přepážky. Nejmodernější ultrazvukové techniky rovněž umožňují přímé zobrazení prokrvení (neboli perfuze) srdečního sval viz obrázek: šipka ukazuje defekt perfuze myokardu v oblasti srdečního hrotu).

Echokardiografie (ECHO)

Další názvy: ECHO, ultrazvukové vyšetření srdce, zátěžová echokardiografie

V textu najdete:Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Popis echokardiografie

Echokardiografie je vyšetření srdce pomocí ultrazvuku.Pomocí ní dokáže lékař posoudit nejen anatomii srdce, ale i jeho funkci.

Při echokardiografii toiž lékař sleduje srdce při práci v reálnémčase, může posoudit, jaký objem krve je srdcem vypuzován, změřit, jakrychle krev proudí jednotlivými úseky a zkontrolovat, jestli se dobřeuzavírají a otevírají srdeční chlopně.

Toto vyšetření je zcelanebolestivé a nevystavuje pacienta žádnému riziku, přitomnení technicky příliš náročné – patří proto k základnívyšetřovací metodě při podezření na onemocnění srdce.

Princip echokardiorafie

Při echokardiografii si prohlížíme srdce pomocí ultrazvuku. Ultrazvuk jemechanické vlnění, stejně jako zvuk, má ale vyšší frekvenci. Naše uchodokáže vnímat mechanické vlnění v rozmezí přibližně 20 – 20000 Hz(Hertzů – kmitů za sekundu), mechanické vlnění s vyšší frekvencíoznačujeme jako ultrazvuk.

Fyzikální princip vyšetření je poměrnějednoduchý: sonda přístroje vyšle ultrazvukovou vlnu, ta některýmitkáněmi projde a od některých se odrazí zpět k sondě, která fungujezároveň jako přijímač.

Vzhledem k tomu, že se ultrazvuk šíříkonstantní rychlostí, může přístroj spočítat podle času, který uplynulmezi vysláním a přijmutím ultrazvukového signálu, vzdálenost struktury,od které se ultrazvuk odrazil.

Podle intenzity přijatého signálu se pakdaná struktura zobrazí na obrazovce přístroje v různé stupni šedi –většinou se totiž odrazí jen část ultrazvukové vlny a část projde.Místa, od kterých se ultrazvuk odrazí kompletně se zobrazí bíle a místa,kterými ultrazvuk kompletně projde se zobrazí černě.

Na stejném principupracuje i sonar, který byl poprvé použit za první světové války prodetekci ponorek, stejný princip můžeme ale najít i v přírodě –netopýři ‚vidí‘ pomocí ultrazvuku a můžou tak lovit hmyz i vetmě.Při echokardiografii se využívá ještě další fyzikální jev –Dopplerův jev, mluví se potom o dopplerovském vyšetření či o‚echo-doppleru‘.

Tento jev byl popsán původně pro světelné záření,ale podobný princip funguje i u zvuku. Jde o to, že pokud se ultrazvukodrazí od objektu, který se pohybuje směrem od sondy či k sondě, změníse jeho frekvence. Podle změny frekvence přijatěho signálu pak můžepřístroj vypočítat rychlost pohybu daného objektu vzhledem k sondě.Přístroj tak může zobrazit proudění krve v srdci a velkých cévách, naobrazovce přístroje lékař uvidí různé barvy podle směru a rychlostiproudění krve.

Princip echokardiografu

Sonda echokardiografu obsahuje tzv. piezoelektrickýkrystal, který působením střídavého elektrického proududeformuje svůj tvar – vlastně vibruje v závislosti na frekvencistřídavého proudu a tím generuje ultrazvuk.

Opačný jev je využívánk zachycení odražených signálů (ech) – krystal je přijatýmultrazvukem deformován a tím generuje elektrické napětí. Většinou jestejný krystal používán jako vysílač ultrazvukového signálu (0,5 %provozná doby) i jako jeho přijímač (99,5 % provozní doby).

Používá seultrazvuk o frekvenci mezi 2 až 15 MHz.

Co dělat před echokardiografií

Na „echo srdce“ vás pošle lékař při podezření na onemocněnísrdce. Na vyšetření se není třeba nijak speciálně připravovat.

Průběh echokardiografie

Echokardiografie se nejčastěji provádí v lékařské ambulanci, aleu hospitalizovaných pacientů je možno zajet s přístrojem přímok lůžku nemocného.

Ve vyšetřovně budete nejprve požádáni, abyste siodložili do půl těla, poté se položíte na lůžko a lékař nanese naváš hrudník trochu gelu, který umožní lepší šíření ultrazvuku zesondy do vašeho těla.

Při vyšetření budete ležet nakloněni na levý bok,lékař bude jezdit sondou po vašem hrudníku a sledovat obrazovku. Celévyšetření zabere jen několik minut.

Výsledek echokardiografie

Výsledek vyšetření vám obvykle sdělí ihned lékař, kterývyšetření provádí. Z echokardiografie může posoudit, zda vaše srdcenení zvětšené, zda se jeho svalovina rovnoměrně stahuje a zda vypuzujedostatečné množství krve.

Může si také prohlédnout srdeční chlopně,zda se kompletně uzavírají – pokud ne, hovoří se o nedomykavostichlopně – a zda se dostatečně otevírají – pokud ne, jde o stenózuchlopně.

Lékař může při tomto vyšetření také odhalit napříkladinfekční onemocnění srdečních chlopní (endokarditidu) či přítomnostnadměrné tekutiny v osrdečníku, v prostoru obklopujícím srdce. U dětímůže echokardiografie odhalit vrozené vývojové vady srdce.

Další názvy: ECHO, ultrazvukové vyšetření srdce, zátěžová echokardiografie

Přidejte zkušenost s vyšetřením echokardiografie

Absolvoval jsem už asi třikrát. Nijak to nebolelo. Občas musí lékař nasondu trochu přitlačit, ale ani to nebylo nijak zvlášť nepříjemné. Trváto pár minut. Pak se člověk musí pořádně utřít, aby nebyl ulepenýod gelu.

Nechápu, že to někoho bolí. Byla jsem na tom 2× za život a nebolelo tovůbec. Na tom nemá co bolet. Je to vyšetření ulrazvukem, jede vám po tělepřes gel a je to spíš příjemné. Proč tady strašíte, lidi?

Dobrý den,

myslím si, že mám docela silný práh bolesti, ale tohle vyšetřeníopravdu celkem bolelo a hlavně to nejvíce bolelo, když doktor sledoval místopod žebry, malým ultrazvukem ve tvaru větší tužky či co to bylo, no tobych se zbláznila, bolelo mne to ještě 4 dny poté, nemohla jsem ten den,kdy mi ultrazvuk dělal, tzv. dodýchnout. Doktorovi jsem neřekla, že mě tonebolí, protože stejně to musel udělat. Viděla jsem zde zkušenosti jinýcha vypadá to, že ženy to bolelo více. Přeci jen máme prsa a trochu jinoustavbu těla. Člověk to musí absolvovat, aby zjistili nebo nezjistiliproblém.

Abslovoval jsem dnes vyšetření srdce echem- trvalo cca 20 minut.A hlavně- bylo naprosto bezbolestné! Nejsem žádný ostřílený„harcovník“ po lékařských ambulancích, bylo to mé druhé vyšetřeníechem, ale i to první (vyšetřovali mi břicho) bylo naprosto bezbolestné.Takže se vůbec nebojte!

Vyšetření bylo bolestivé, doktor velkou silou ultrazvukem tlačilv oblasti prsa a to skutečně bolelo. Nevím, jestli to bylo nutné, ale jájsem se bohužel neozvala.

Nepiště prosím, že je to vyšetření nebolestivé. Ultrazvuk obecněbývá většinou bolestivý (snad kromě ultrazvuku ledvin), ale ultrazvuksrdce bylo nejbolestivější echo vyšetření, jaké jsem kdy zažila.V životě bych na něj už znova nešla. Bolestí jsem brečela a myslelajsem, že snad omdlím.

Echokardiografie (ECHO) – Mojezdraví.cz

Echokardiografie je zobrazovací metoda využívaná v lékařství k ultrazvukovému vyšetření srdce. Z hlediska odborného jde o náročné vyšetření, které vyžaduje poměrně nákladné vyšetřovací zařízení a kvalifikovaného lékaře s velkou zkušeností v oboru.

Pomocí echokardiografie může lékař odhalit řadu anatomických i funkčních odchylek od normy a může diagnostikovat řadu srdečních onemocnění. Vyšetření lékaře informuje o anatomických i funkčních poměrech v srdci – velikosti srdečních oddílů, anatomii a funkci srdečních chlopní, umožní zjistit přečerpávací schopnosti srdce a navíc zobrazí i osrdečník.

Toto vyšetření je nezbytné pro diagnózu srdečního selhávání, chlopenních a jiných srdečních vad, infekční endokarditidy, tekutiny v osrdečníku a rovněž umožňuje zjistit, zda se v srdečních dutinách či na chlopních vyskytují sraženiny, jež mohou být příčinou mozkového infarktu.

Echokardiografie bývá, je-li to nutné, doplněna jícnovou sondou (kombinací ultrazvukového a endoskopického vyšetření).

Echokardiografie nezatěžuje vyšetřovaný organismus zářením, před vyšetřením není nutno podávat kontrastní látku jako u některých rentgenových vyšetření a když je to potřeba, je možné vyšetřit pacienta přímo na jeho lůžku.

Jak probíhá echokardiografie

Po příchodu na echokardiografické oddělení se položíte na lůžko na záda nebo na bok s odhaleným hrudníkem. Při klasickém vyšetření lékař přejíždí ultrazvukovou sondou v různých úhlech po hrudní stěně a pozoruje přitom srdeční oddíly v různých rovinách. Může určit tok krve a měřit velikosti srdečních dutin, posoudit funkci chlopní.

Vyšetření není bolestivé a nezatíží vás žádnými riziky. Rozhodne-li se lékař pro podrobnější, jícnové vyšetření, po místním znecitlivění vám zavede do jícnu tenkou hadičku, která má na konci malou sondu.

Tato sonda snímá srdeční aktivitu přes stěnu jícnu: Lékař tak získá ještě přesnější obraz pro diagnostiku infekční endokarditidy a lépe může nalézt sraženiny, které by se mohly vyskytovat v srdci.

Celé vyšetření netrvá déle než 20 minut. Po vyšetření pomocí jícnové sondy byste neměli několik hodin nic jíst ani pít, protože znecitlivující látka v ústech vám může způsobit problémy s polykáním. Po klasické echokardiografii nemusíte dodržovat žádný speciální režim. Můžete normálně jíst, pít, užívat své léky a provádět běžnou denní činnost.

Výsledek vám lékař oznámí ihned.

Obézní pacienti mohou být hůře vyšetřitelní. Metoda s použitím jícnové sondy může pro některé pacienty být nepříjemná – může například vyvolat dávivý reflex.

Co dělat před vyšetřením

Na vyšetření není třeba se nijak zvlášť připravovat, pokud budete vyšetřováni jícnovou sondou, musíte přijít nalačno.

Co nedělat před vyšetřením

Před vyšetřením jícnovou sondou několik hodin před zákrokem nejíst.

V těhotenství

Vyšetření echokardiografií se běžně v těhotenství neprovádí, specializovaná pracoviště při podezření na srdeční vadu provádějí ECHO pomocí ultrazvuku u nenarozeného plodu.

Echokardiografie

Echokardiografie je ultrazvukové vyšetření srdce.

Princip: detekce odrazu UZ vznikajícího na rozhraní srdečních struktur o různé denzitě. UZ signál vzniká v piezoelektrickém krystalu změnou elektrických impulzů na mechanické vlnění 2–10 MHz. Měnič v sondě, slouží jako vysílač i přijímač UZ signálů.

Jednorozměrná echokardiografie (M-mode)

Zobrazení levé komory v M-modu, podélné parasternální zobrazení.

Zobrazuje časový průběh pohybu srdečních struktur protínaných UZ paprskem. Její význam v současnosti klesá.

Využití:

1. měření velikosti srdečních oddílů + tloušťky stěn srdečních komor,
2. posouzení kontraktility zobrazených částí myokardu,
3. hodnocení pohybu + struktury chlopní.[1]

Dvourozměrná echokardiografie (2D)

Ukazuje plošné „řezy“ srdcem se zachováním skutečného pohybu jednotlivých struktur.

Indikace:

Dopplerovská echokardiografie

Dopplerovské vyšetření mitrální chlopně

Podstatou dopplerovské echokardiografie (DE) je Dopplerův jev popsaný Christianem Dopplerem, v té době profesorem pražské techniky, v r. 1842.

V medicíně používáme dva způsoby transmise Dopplerova signálu. Buď je ultrazvuk kontinuálně vysílán i přijímán − kontinuální DE, nebo se tak děje v krátkých časových intervalech − pulzní DE.

Kontinuální dopplerovská echokardiografie

Možnost přesně zachytit vyšší rychlosti krevního proudu v srdci.

Indikace: hodnocení tlakových gradientů v místech zúžení (mitrální / aortální stenóza, obstrukční kardiomyopatie aj.) či zkratů (VSV).

U kontinuální DE je signál neustále jedním piezoelektrickým krystalem uloženým v sondě vysílán a druhým přijímán, zatímco u pulzní DE se vysílání i příjem dějí jedním krystalem, ale v časových intervalech daných vzdáleností oblasti nastavitelného přijímání od povrchu měniče.

Pulzní dopplerovská echokardiografie

Ke snímání charakteru + směru krevního toku v libovolně zvoleném místě v srdci.

Indikace: posouzení charakteru diastolického plnění komor (nepřímé hodnocení diastolické funkce komor), průkaz regurgitace chlopní, patologických zkratů u vrozených srdečních vad (VSV).

Pulzní DE využívá periodického vysílání krátkých salv (1−2 mikrosekundy) ultrazvukových kmitů o frekvenci 1−10 MHz. Rytmus vysílání, nazývaný opakovací frekvencí, je shora omezen dobou potřebnou k tomu, aby vlnění dosáhlo odražečů a stačilo se vrátit zpět k měniči.

Oblast, v níž se vlastní měření odehrává, označujeme jako vzorkovací objem. Ten mívá obvykle tvar kapky, jejíž délka je měnitelná a zároveň jím můžeme pohybovat v ose ultrazvukového paprsku do potřebné hloubky.

Rozmezí vzorkovacího objemu a jeho šířka se mohou mírně odlišovat v různých typech ultrazvukových přístrojů.

Barevná dopplerovská echokardiografie

Přiřazuje určitou barvu určitému směru a rychlosti krevního toku (červená – krev směrem k měniči, modrá – od něj). Relativní rychlost proudění vyjadřují odstíny příslušné barvy. Změna laminárního proudění v turbulentní (stenózy, regurgitace) vede ke vzniku barevné mozaiky s možností kvantifikace regurgitací.

Indikace: kvantifikace regurgitací (chlopenní vady), průkaz + kvantifikace patologických zkratů (defekt septa síní či komor, ruptura myokardu, píštěle).

Zhruba od poloviny 80. let došlo k vývoji a rozvoji kvalitativně nové dopplerovské metody − barevně kódovaného mapování v reálném čase běžně označovaného termínem barevný Doppler. Metoda využívá známého principu indikátoru pohybujících se cílů a autokorelace fáze vyslaného a přijatého ultrazvukového vlnění.

Za těchto okolností nejde o úplnou spektrální analýzu, nýbrž se zaznamenává střední rychlost odražečů, především erytrocytů. Vysílání ultrazvukového vlnění probíhá v pulzním režimu, v němž vzorkování rychlosti probíhá ve více oblastech paprsku, jenž je zároveň rychle elektronicky vychylován ve zvolené úhlové výseči.

Získaná informace je zpracována počítačem a po převedení do barevného kódu superponována do dvourozměrného echokardiogramu amplitud odražených ech. Obraz vzniká v reálném čase a zaznamenává časový průběh proudění a jeho změn v dané úhlové výseči. Počet vzorkovacích objemů i linií je měnitelný podle potřeby a charakteru vyšetření.

Také zobrazovací frekvence (počet obrázků za sekundu) je různá v závislosti na počtu linií v sektoru.

Hlavní předností barevného mapování proudění je oproti konvenční DE prostorová orientace rychlostí i směru převažujícího proudění. Zároveň lépe vyniká vztah anatomických struktur a směru proudění; obě informace se vzájemně prolínají a doplňují v současném dvourozměrném echokardiografickém a dopplerovském obraze.

Barevné zobrazení může být také superponováno do jednorozměrného zobrazení způsobem M. Větší počet impulzů v jedné linii ultrazvukového paprsku zvýší citlivost rychlostního záznamu zvýšením poměru signál / šum a tím i přesnost odhadu absolutní rychlosti a variance (výraz turbulence).

Zásadním omezením metody je nejednoznačnost, která při překročení Nyquistova limitu (jenž je nižší než při kontinuální DE) vede ke změně v červenou nebo naopak.

Proto při vyšetření barevným Dopplerem hraje zkušenost vyšetřujícího velmi významnou roli. Je samozřejmé, že podobně jako u konvenčních dopplerovských systémů záleží i u barevného mapování na správném nastavení ovládacích prvků přístroje.

Také citlivost jednotlivých dosud používaných systémů je do jisté míry rozdílná.

Po dosažení mezinárodní jednotné dohody vyjadřuje červená barva pohyb krve směrem k měniči a barva modrá pohyb od něj.

Relativní rychlost proudění (jde o,,střední“ rychlost) je kódována v odstínech příslušné barvy (od tmavé do nejsvětlejší) a variance rychlosti, tedy výraz turbulentního proudění, vzniká příměsí zelené a žluté barvy k základním (červená a modrá). Výsledkem je mozaika všech uvedených barev.

Pro vyšetřování barevného mapování krevního proudění platí určitá obecná pravidla

• Čím užší je barevný sektor a menší hloubka měření, tím přesnější a reálnější je vlastní barevné zobrazení.
• Červená barva indikuje vždy proudění směrem k měniči, modrá od něj.
• Čím světlejší je barevný odstín, tím vyšší je rychlost proudění odražečů.
• Mozaika barev s příměsí zelené a žluté indikuje větší varianci rychlostí, tedy turbulenci.

Za hlavní přínos barevného mapování proudění považujeme informace o

• směru a relativní rychlosti proudění;
• uniformitě nebo narušenosti proudění;
• počtu a směru proudivých trysek;
• časování krevních proudů (spolu se zobrazením způsobem M).

Metodika dopplerovské echokardiografie

Technika vyšetření: na rozdíl od konvenční echokardiografie se při dopplerovském vyšetření používá poněkud odlišná technika snímání.

Hlavní roli hrají následující faktory:

• tangenciální zaměření krevního proudění s co nejmenším incidenčním úhlem;
• správná velikost i umístění vzorkovacího objemu ve směru krevního proudu, jejž chceme hodnotit;
• optimální nastavení zisku signálu, aby nedošlo k jeho nadměrnému zesílení a tím i ke zhoršení poměru signál / šum;
• výběr dopplerovského měniče s nejvhodnější vysílací frekvencí; zhruba lze říci, že pro vyšetření dětí a novorozenců jsou vhodné vyšší frekvence (5−7 MHz), pro dospělé pak frekvence nižší (1−3 MHz). Čím je frekvence vyšší, tím k většímu oslabení ultrazvukové energie dochází při průchodu tkáněmi;
• výběr vhodného vyšetřovacího okénka.

Stenóza plicnice(vlevo: zdravé srdce;

vpravo: stenóza plicnice)

Perspektivy dopplerovské echokardiografie

Barevná dopplerovská echokardiografie

Metoda má v současném provedení ještě technické nedostatky. Za jeden z nejzávažnějších je všeobecně považována nejednoznačnost v zobrazení. Perspektivně se očekává odbourání tohoto rušivého, byť zkušeností překonatelného nedostatku.

Zátěžová dopplerovská echokardiografie

Technika vychází z principu měření změn rychlosti i kvality proudění během izotonické nebo izometrické zátěže, případně i v průběhu intervenčních medikamentózních testů (dipyridamol). Při ní je možné jak hodnocení systolických, tak i diastolických ukazatelů funkce levé i pravé komory.

Peroperační dopplerovská echokardiografie

Má praktické uplatnění.

Během kardiochirurgického výkonu je možné peroperační stanovení transprotetických tlakových gradientů, odhalení nedokonale odstraněných, nebo i nově vzniklých regurgitací a posouzení funkce komor před odpojením od mimotělního oběhu. Technicky nejsnadnějším se ukazuje vyšetření na obnaženém srdci, neboť při transezofageálním přístupu není často možné dosáhnout optimálního incidenčního úhlu během Dopplerova měření.[3]

Kontrastní echokardiografie

Využívá echogenity mikrobublin vzduchu v látkách, které jsou aplikovány do krve. Po jejich i.v. aplikaci možno znázornit jejich průtok pravým i levým srdcem.

Indikace: patologické komunikace (defekt septa síní), zvýraznění dopplerovských signálů u hůře vyšetřitelných, zvýraznění siluety endokardu (posouzení poruch kontraktility, určení objemů srdečních oddílů).

Transezofageální echokardiografie

Transezofageální echokardiografie je ultrazvukové vyšetření srdce, při kterém je ultrazvuková sonda zaváděna do jícnu a žaludku. Ultrazvuková sonda se tak dostává do těsné blízkosti srdce, čímž lze přesněji vizualizovat některé struktury srdce (v porovnání s klasickou transtorakální echokardiografií).

Mezi hlavní indikace transezofageální echokardiografie řadíme:

• Sonda pro transezofageální echokardiografii
• Schéma sondy zavedené do jícnu
• Zobrazení trikuspidální chlopně při transezofageální 3D echokardiografii

Odkazy

Související články

• Dopplerovská echokardiografie
• Zátěžové vyšetření kardiovaskulárního systému

Reference

1. ↑ DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
2. ↑ DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.
3. ↑ DOC. MUDR. NIEDERLE, P.. Dopplerovská echokardiografie. 1. vydání. Praha : MAXDORF s.r.o., 1996. ISBN 80-85800-41-1.
4. ↑ DÍTĚ, P., et al. Vnitřní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-496-6.

Echokardiografie

Echokardiografie nebo jen krátce ECHO je ultrazvukové vyšetření srdce. Ultrazvuk je naprosto bezbolestná a neškodná zobrazovací metoda.Patří mezi zcela běžná vyšetření.

Kdy se používá?

Vyšetření srdce ultrazvukem patří mezi základní vyšetřovací metody v kardiologii.

Nijak nezatěžuje, a proto se používá ve všech případech, kdy je potřeba z jakéhokoliv důvodu zobrazit srdce v pohybu, ověřit jeho schopnost pumpovat krev, změřit jeho rozměry nebo ověřit stav chlopní.

Může se jednat o stavy po infarktu, podezření na zvětšení (hypertrofii) srdce, zánět srdeční nitroblány (endokardu), nedomykavost chlopní apod. Vyšetření obvykle indikuje internista, kardiolog, praktický lékař. Provádí ho kardiolog.

K čemu bude?

Echokardiografie se používá k vyšetření srdečních funkcí a parametrů jednotlivých srdečních oddílů. Ultrazvukové vlny dokáží bez bolesti vytvořit „řez“ srdcem.

Umožní lékaři nahlédnout do všech srdečních oddílů, změřit jejich velikost, pohyblivost a tloušťku stěny. Zobrazí srdeční chlopně v akci a informuje o jejich velikosti i struktuře.

Barevné dopplerovské zobrazení ukáže tok krve v jednotlivých fázích srdeční činnosti.

Co je potřeba?

Ultrazvukový přístroj se skládá ze sondy napojené na přístroj s ovládacím pultem a zobrazovacím monitorem. Pro lepší zobrazení se na ultrazvukovou sondu nebo přímo na vyšetřované místo nanáší průhledný gel.

Jak se připravit?

Vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu. Můžete jíst i pít bez jakýchkoli omezení.

Jak vyšetření probíhá?

Po vstupu do místnosti si na pokyn lékaře odloží klient oblečení a položí se na lehátko. Vyšetření probíhá v poloze na zádech nebo na boku. Trvá asi 10 minut.

Kdy bude výsledek?

Výsledek vyšetření vidí vyšetřující lékař již v průběhu na obrazovce přístroje. Může obraz zastavit a provádět potřebná měření. V případě potřeby jej vytiskne a přiloží k nálezu. Po vyšetření napíše zprávu, kterou dostanete okamžitě k dispozici.

Co vyšetření ukáže?

Lékař z obrazu získává přehled o síle srdečních stěn, o velikosti síní a komor, o průměru chlopní a velkých cév. Vyšetření srdce v akci ho informuje o pohyblivosti jeho jednotlivých částí, schopnosti srdečního svalu relaxovat, stahovat se a vypuzovat krev, o funkci chlopní, o rychlosti a množství protékající krve a tvorbě vírů v srdečních dutinách.

Kam povedou další kroky?

Vyšetření Vás nijak neomezuje. Po jeho skončení můžete odejít a věnovat se libovolné činnosti.

Dostupnost vyšetření:

Ultrazvukové vyšetření srdce provádějí specializované kardiologické ambulance.