Narkóza neboli anestézie zcela vyřazuje vnímání bolesti a vědomí celého těla, pokud se jedná o celkovou anestézii, nebo pouze určité oblasti. Pak hovoříme o místní neboli lokální anestézii.
V případě celkové anestézie se vlastně jedná o umělé navozený spánek pomocí nitrožilně aplikovaných látek nebo vdechnutých pomocí obličejové masky.
U místní (svodné) anestézie se vyřazuje vnímání smyslů a bolesti vyřazením vedení nervových vzruchů pouze v určité oblasti.
Na čem závisí, zda podstoupím místní nebo celkovou anestézii?
Při celkové anestézii zcela vyřazeno vnímání bolesti a smyslů. Při místní anestézii lékaři blokují pouze vnímání bolesti cíleně pouze v určité oblasti těla. Pacient přitom zůstává při vědomí. Například lékař aplikuje kvůli zákroku 
na ruce lokální anestetikum do podpažní jamky. Tím se znecitliví nervová vlákna, která vedou vnímání bolesti v oblasti rukou. O druhu anestézie tedy rozhoduje rozsah operačního zákroku, věk, tělesná kondice, ale i další faktory. Svou roli může sehrávat i pacientovo přání.
Jakou roli hraje při operaci anesteziolog?
Anesteziolog je lékař specialista, který je částečně zodpovědný za přípravu pacienta k operaci, za navození anestézie, probuzení pacienta po operaci a také za jeho stav po operaci. V rozhovoru s ním před operací zjišťuje, na jaké se léčíme nemoci, jaké užíváme léky.
Na základě takových informací dokáže lépe odhadnout riziko plynoucí z narkózy pro pacienta. Pacient by měl proto sdělit vše důležité, co po něm anesteziolog potřebuje vědět. Před operací je nutné přestat kouřit, a to alespoň dva týdny.
Není povolena konzumace jídla 6 hodin před zákrokem a 2 h před zákrokem také pít tekutiny.
Mohu se během operace probudit?
Riziko je celkově zanedbatelné. Anesteziolog zůstává během operace u pacienta, dohlíží na něj a kontroluje pravidelně stav fáze anestézie na základě hodnot krevního tlaku, pulsu, tlaku kyslíku v krvi nebo koncentraci anestetických plynů, které pacient během operace vdechuje. Podle toho je schopen stav anestézie ovlivnit.
Dostanu před operací něco na uklidnění?
Často to není nutné. Obavy uklidní lékař v rozhovoru před samotnou operací. Při užití uklidňujícího prostředku stoupá riziko, že pacient bude po probuzení zmatený.
U úzkostných pacientů je však vhodné vzít na noc před zákrokem přípravek na podporu spánku.
Lékař anesteziolog zvažuje výhody a rizika u každého pacienta individuálně a dokáže doslova ušít každému anestézii „na míru“, jak zdůrazňuje odborník.
Anesteziolog, který se mnou vede předoperační rozhovor, bude i při zákroku na sále?
Kvůli plánům služeb tomu tak většinou není. Zkušený anesteziolog vede rozhovor před operací a vše zapíše detailně do operačního protokolu. Díky tomu kolega, který má při operaci službu, je ovšem přesně informován.
Budu po probuzení z narkózy zmatený?
Určité riziko existuje. Odborníci takový stav nazývají postoperační delirium. Často je bez povšimnutí, protože operovaný je po zákroku apatický. Méně častěji, ale nápadnější jsou pacienti, kteří se stávají neklidnými nebo agresivními. Z toho důvodu je však stav anestézie správně monitorovat a zvolit vhodný způsob anestézie.
Je možné stavu zmatenosti předcházet?
Ano. Pacient by měl dostatečně pít. Až dvě hodiny před zákrokem jsou povoleny čiré tekutiny. I v pooperační péči je důležitý příjem tekutin. Je dobré vědět od lékaře, kdy mohu pít čaj, vodu nebo jíst polévku. Pacient se ocitá po 
operaci snadněji v realitě, když má v dosahu brýle, zubní protézu, sluchadlo. Pokud sedí u pacienta při jeho probuzení z narkózy příbuzní, vidí známé tváře. Riziko pro delirium klesá, když se pacient, pokud je to možné, znovu co nejdříve začne pohybovat.
K čemu je čip, který mám na prstu?
Jedná se o pulzní oxymetr. Toto zařízení měří, kolik kyslíku se nachází ve vaší krvi a také eviduje srdeční frekvenci.
Proč bývá po probuzení pacientovi někdy nevolno?
Díky dnešní moderní anestézii se toto děje zřetelně méně často než v minulosti. Trvá-li zákrok delší dobu, nebo pokud pacient na závěr dostává opioidy, je riziko nevolnosti větší.
I po operaci na střevech, v uchu, v nose a v krku nebo po laparoskopii se cítíte více nepříjemně. Lidé, kteří častěji trpí mořskou nemocí, jsou také více postiženi.
A ženy si stěžují v takovém případě častěji než muži.
Odborné poradenství: Lékaři anesterziologického oddělení nemocnice v Neustadtu
Ošetření zubů – kdy je třeba zvolit celkovou anestezii?
I přesto, že je u nás stomatologie na velmi vysoké úrovni, na jednotlivé zákroky již existují účinná lokální anestetika, která zajistí, že nebudete při vykonávání zákroku cítit žádnou bolest. Stále se ale objevují dotazy, zda není možné ošetření při celkové anestezii. Celková anestezie je pro organismus člověka zátěž, proto se k ní přistupuje až jako k té nejkrajnější možnosti.
Celková anestezie je opravdu velký zásah, ke kterému je nutné přikročit jen výjimečně
Kdy k narkóze přistoupit
Nejčastěji se k celkové anestezii přistupuje u tří hlavních indikačních skupin. „V první řadě jde o klienty, kteří mají naplánovaný velmi rozsáhlý chirurgický zákrok a jejichž zdravotní stav jim nedovoluje ambulantní ošetření. Pokud například hrozí nějaký kolaps, pak se o celkové anestezii uvažuje.
Druhou skupinou jsou lidé, kteří mají velký strach (trpí tzv. odontofobií) a běžné relaxační prášky na ně nezabírají. Poslední indikovanou kategorií jsou nespolupracující děti, u kterých je ošetření při vědomí zcela vyloučeno, a přitom je zákroků naplánováno mnoho.
Samozřejmě je vše posuzováno individuálně a každá celková anestezie stojí za pečlivé zvážení,“ vysvětluje MUDr. Adam Šíma z Dentální kliniky Jan Stuchlík.
Rizika anestezie
Celková anestezie je opravdu velký zásah, ke kterému je nutné přikročit jen výjimečně. Pokud opomeneme, že zde existuje možnost, ač velmi malá, že se z ní neprobudíte, stále tu jsou i další rizika, která stojí za zmínku.
Doslova celý váš život svěříte do rukou anesteziologa, který nastaví správnou dávku pro uspání a dále kontroluje a dávkuje účinnou uspávací látku dle náročnosti zákroku. Po probuzení se anesteziolog postará o to, abyste dostali správnou dávku léků proti bolesti. O celkové anestezii je vhodné se informovat v dostatečném předstihu.
Pokud jste kuřáci či trpíte obezitou, je vhodné zkusit s tím něco udělat. Nevhodná je celková anestezie u malých dětí – cca do 2,5 roku dítěte.
Výhody a nevýhody ošetření
Pokud jde o výhody, pak věřte, že jich mnoho není – pacient si nic nepamatuje, necítí bolest a nevytvoří se ani žádné trauma pro další zubní ošetření.
Pro zubního lékaře je tu také jedna výhoda – nemusí se starat o to, zda pacient dostatečně spolupracuje, otvírá ústa, a také nemusí při svém výkonu dělat pauzy v případě, kdy má jedinec křeče v čelisti. Na samotném ošetření ale mnoho dalších výhod nenajdeme. Naopak. Anestezie znamená hned několik nepříjemností.
„Klasicky může klienty trápit mírná nevolnost po celkové anestezii a škrábání krku po intubaci. Nemůžeme ale ani vynechat složitost přípravy a finanční náročnost zákroku,“ upozorňuje MDDr. Šíma. Pojišťovna většinou takové ošetření u soukromého zubního lékaře neproplácí.
Je třeba, aby zařízení, kde se bude zákrok provádět, mělo operační sál, anesteziologa a dospávací pokoj. Navíc je nutné podstoupit všechna klasická předoperační vyšetření, stejně jako na každou jinou operaci, která je prováděna při celkové anestezii.
Sám se vždy snažím najít jiné řešení a celkové anestezii se vyhnout. Dnešní lokální anestetika jsou velmi dobrá, a lze tedy zajistit, aby klient nic necítil, i když bude v bdělém stavu,“ uzavírá doktor Šíma.
Stomatolog, specializuje se na implantologii, tkáňovou regeneraci a estetické zubní lékařství.
Je držitelem několika zahraničních kvalifikací mimo jiné i DGI – Deutsche Gesellschaft für Implantologie a členem několika odborných společností (Česká stomatologická komora, Deutsche Gesellschaft für Implantologie a další). Jako lékař působil na několika soukromých klinikách, nyní má vlastní dentální kliniku.
odborník uLékaře.cz
Váček na zubu Zuby Zubař Zubní kaz Předoperační vyšetření Líbil se vám článek? ANO NE Bradavice
Dobrý den, na patě mám takové šupinaté “cosi” s černou tečkou. Může se prosím…
Nález v moči
Dobrý den, mám v moči Leukocity, dusitany, Urobilinogen,bílkoviny a bilirubin….
Výrůstek pod kolenem
Dobrý den,trápí mě už asi tři roky výrustek pod kolenem.Mám ho na levé i pravé…
Přenos HPV viru
Dobry den, nevim jestli otázku dobre zformuluji. Mam mírně buněčné atipie a…
Mravenčení v nohou..
Dobrý den. Minulý víkend jsem byla na plese a měla jsem asi 10ti cm podpatky,na…
Červene flaky
Dobry den prajem som z toho zufaly co to moze byt. Pred troma tyzdnami som mal…
Druhy anestezie a co byste o ní měli vědět
První anesteziologické pracoviště při Ústřední vojenské nemocnici Praha vzniklo již v roce 1947, sto let po prvním zaznamenaném užití anestezie v České republice.
Přesto i po více než sto padesáti letech praxe se stále mezi lidmi šíří obavy o bezpečnost v průběhu narkózy, a to i přesto, že v České republice anesteziologové ročně provedou asi 850 tisíc anestezií, z toho je podáno přibližně 100 tisíc anestezií ročně pacientům v dětském věku.
- znamená znecitlivění
- jedná se o vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti
- úkolem anesteziologa je, aby operační zákrok byl pro pacienta co nejméně nepříjemný, zatěžující a bolestivý
Jaké jsou typy anestezie?
CELKOVÁ ANESTEZIE – NARKÓZA
- Pod pojmem anestezie si asi většina lidí představí nejprve celkové uspání, tedy narkózu.
- Ta je lékařem zvolena pro výkony, u nichž je nutné svalové uvolnění a nehybnost pacienta.
- Člověk se při celkové narkóze nachází v umělém spánku, nevnímá nic z toho, co se okolo něj děje, a necítí žádnou bolest.
- Prvním použitým celkovým anestetikem byl ether, který se však už pro své nežádoucí účinky nepoužívá.
S lokální anestezií se setkáváme často například u zubaře.
Jejím působením je znecitlivěna jen určitá část těla a pacient zůstává při vědomí, ale žádnou bolest necítí.
Existuje několik typů lokální anestezie, které se liší podle způsobu podání. „Místní anestetika jsou látky, které přerušují vodivost nervového vlákna pro nervový vzruch. Stejný účinek má například i lokální působení chladu nebo mrazu,“ dodává Jan Brázda.
- Celková anestezie uvede člověka do umělého spánku pomocí léků a anesteziologických plynů působících na centrální nervový systém.
- Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn.
- V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran.
Co se odehrává v lidském těle při celkové anestezii
- Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům.
- Při anestezii zaváděné nitrožilně dochází k rychlejšímu uspání pacienta. Většina lidí usne do deseti vteřin a jejich organizmus přestává vnímat všechny podněty.
- Anesteziolog pacienta díky přístrojům po celou dobu zákroku hlídá a po probuzení se postará, aby dostal správnou dávku léků proti bolesti.
„V dnešní době jsou lékaři schopni ušít každému pacientovi anestezii přímo na tělo podle jeho diagnózy, věku a případných zdravotních rizik.
Není tedy důvod k jakýmkoliv obavám,“ doplňuje MUDr. Jan Brázda.
Anestezie se bojíme. Jaká jsou rizika?
Přestože anestezie přinesla lidem velkou úlevu, běžně vzbuzuje u pacientů strach. Lidé se často obávají, že se z narkózy už neprobudí nebo že jim anestezie způsobí nevratné poškození mozku.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám.
„K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou totiž bývá pacientova diagnóza,“ vysvětluje lékař.
Mezi relativně časté, ale ne závažné nežádoucí účinky anestezie patří například nevolnost, únava, pocit škrábání v krku, bolesti hlavy či svalů.
„Lidé se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci,“ vysvětluje Jan Brázda.
„Pokud vás čeká celková anestezie a máte před zákrokem obavy, určitě se nebojte promluvit si o tom se svým lékařem či anesteziologem,“ dodává.
Čemu se vyhnout před celkovou anestezií
Před každou plánovanou anestezií by měl lékař pacienta vyšetřit. Součástí předoperační kontroly je vždy sesbírání informací potřebných k bližší analýze zdravotního stavu pacienta. Toto vyšetření je poté zhodnoceno anesteziologem a po domluvě s pacientem je zvolen nejvhodnější postup.
- Před operací je nutné přestat kouřit, protože kouření zvyšuje riziko komplikací až 4× a také zhoršuje schopnost regenerace. Aby se riziko snížilo, je nutné přestat s kouřením minimálně dva týdny před operací, ideálně ovšem dva měsíce.
- Pacientům s vyšší hmotností je doporučováno snížení váhy, obezita při narkóze představuje velké riziko, protože zatěžuje kardiovaskulární systém a činí komplikovanější i aplikaci anestezie.
- Před anestezií si nechte zkontrolovat stav chrupu, aby se zjistilo, zda netrpíte chronickým zánětem. Ten totiž zatěžuje imunitní systém a bakterie a jejich toxiny se ze zubního váčku mohou šířit dál krevní cestou.
- Večer před operací nejezte – šest hodin před výkonem nepijte, protože dochází k vyřazení obranných reflexů a hrozí riziko vdechnutí žaludečního obsahu. Děti podléhají dehydrataci rychleji, proto jim smí být podávány čiré tekutiny ještě dvě hodiny před operací.
- Odstraňte snímatelné zubní náhrady či rovnátka, při zákroku by mohly zapadnout do hrtanu.
- Stejně postupujte v případě náušnic, prstýnků, řetízků či čoček, které by mohly být zdrojem infekce, a v případě použití přístroje s elektrickým výbojem by mohlo dojít k popálení kůže.
- Ženy jsou povinny informovat lékaře o možném těhotenství.
- Ženy musejí být odlíčené a mít odlakované nehty, aby nedocházelo ke zkreslení či znemožnění monitorování okysličení krve, které se měří právě na lůžcích pod nehty.
„Pacient se před operací musí svědomitě řídit doporučením anesteziologa a je povinen mu nahlásit všechny léky, které pravidelně užívá,“ doplňuje předoperační doporučení lékař.
Děti a anestezie
Děti, a to zejména nižšího věku, nejsou schopné bez podání anestezie absolvovat diagnostické výkony, které jsou dospělým pacientům prováděny běžně.
Jedná se například o CT a vyšetření magnetickou rezonancí či gastroskopii, rektoskopii a další. „Když pracujeme s dětskými pacienty, jsme velmi opatrní.
V takových případech je vždy nutné podat celkovou anestezii a zbavit tak dítě strachu a nepříjemných pocitů. Klíčové je zabezpečit kvalitní výsledek vyšetření,“ říká MUDr. Jan Brázda.
- Záznamy o pokusech provedení celkové anestezie se datují do doby 3500 let př. n. l., do dob Sumerů či Babyloňanů, kteří za tímto účelem používali opiáty z mléka nedozrálých makovic.
- Poprvé podal pacientovi éterovou narkózu americký zubař William T. G. Morton 16. října roku 1846.
- V České republice anestezii poprvé použil Celestýn Opitz v Nemocnici Milosrdných bratří v Praze Na Františku již 7. února 1847.
Pracuje na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice Mělník, kterou provozuje společnost Mediterra. V oboru je od roku 1995. Studium absolvoval na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1994.
Atestaci prvního a druhého stupně v oboru Anesteziologie a resuscitace úspěšně složil v letech 1997 a 2003. Následně v roce 2008 absolvoval atestaci z oboru Intenzivní medicína a v roce 2010 v oboru Všeobecné praktické lékařství.
Od roku 2000 se také intenzivně zabývá léčbou chronické bolesti.
Zdroj: TZ Mediterra
Anestezie nemá se spánkem nic společného. Jedná se o intoxikaci anestetiky, která je řízena lékařem
Anestezie znamená znecitlivění. Jedná se o vyřazení veškerého vnímání, jak smyslového, tak vnímání bolesti. Úkolem anesteziologa je, aby operační zákrok byl pro pacienta co nejméně nepříjemný, zatěžující a bolestivý. Jaké jsou typy anestezie?
Anesteziolog MUDr. David Astapenko hovoří v naší radioporadně. Druhy anestezie a co byste o ní měli vědět. Výhody a nevýhody narkózy nebo lokální anestezie.
Celková anestezie – narkóza
Pod pojmem anestezie si asi většina lidí představí nejprve celkové uspání, tedy narkózu.
Ta je lékařem zvolena pro výkony, u nichž je nutné svalové uvolnění a nehybnost pacienta. Člověk se při celkové narkóze nachází v umělém spánku, nevnímá nic z toho, co se okolo něj děje, a necítí žádnou bolest.
Prvním použitým celkovým anestetikem byl ether, který se však už pro své nežádoucí účinky nepoužívá.
Lokální anestezie
S lokální anestezií se setkáváme často například u zubaře. Jejím působením je znecitlivěna jen určitá část těla a pacient zůstává při vědomí, ale žádnou bolest necítí.
Existuje několik typů lokální anestezie, které se liší podle způsobu podání. Místní anestetika jsou látky, které přerušují vodivost nervového vlákna pro nervový vzruch. Stejný účinek má například i lokální působení chladu nebo mrazu.
Čím se „uspává“
Celková anestezie uvede člověka do umělého spánku pomocí léků a anesteziologických plynů působících na centrální nervový systém. Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn.
V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran.
Co se odehrává v lidském těle při celkové anestezii
Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům.
Při anestezii zaváděné nitrožilně dochází k rychlejšímu uspání pacienta. Většina lidí usne do deseti vteřin a jejich organizmus přestává vnímat všechny podněty.
Anesteziolog pacienta díky přístrojům po celou dobu zákroku hlídá a po probuzení se postará, aby dostal správnou dávku léků proti bolesti.
Celou radioporadnu s MUDr. Davidem Astapenkem si můžete poslechnout v našem audio-archivu:
Deset věcí, které byste měli vědět o narkóze
Co se se mnou děje při celkové anestezii? Lékař nás pomocí anestetik přivede do řízeného bezvědomí. Nejdříve nám do žíly píchne uspávací látku, potom prostřednictvím kyslíkové masky inhalujeme směs čistého kyslíku a prchavých anestetik. Většina lidí reaguje do deseti sekund a usíná.
Při náročnějších operacích je vyřazeno samovolné dýchání a do dýchacích cest se zavádí rourka napojená na dýchací přístroj. Během operace nám do žíly postupně dávkují anestetika tak, abychom byli pořád v tom správném bezvědomí.
Anesteziolog nás díky přístrojům celou dobu hlídá a po probuzení se postará, abychom dostali správnou dávku léků proti bolesti.
Tip: Celková anestezie nebo postaru narkóza není rizikovější než ostatní typy anestezií. Má jen jiné plusy a minusy.
Jak funguje místní anestezie? Místní nebo taky svodná anestezie vyřazuje „ze hry“ jen určité místo na těle, zatímco vědomí normálně nebo ospale funguje. Existuje několik typů místní anestezie, které se liší podle způsobu podání.
Buď nám do konkrétního místa píchnou umrtvující látku, což udělá například chirurg při sešívání poraněné kůže, nebo nám podají anestetikum k příslušných nervům a vyřadí tím naše vnímání bolesti v určité oblasti, jak to známe třeba od zubaře.
Nejznámější a nejdiskutovanější jsou centrální blokády, kdy se roztok místního anestetika vpíchne přímo do prostoru páteřního kanálu nebo mezi míšní pleny v oblasti bederní páteře. Epidurální znecitlivění může být provedeno v kterémkoli úseku páteře.
Tip: Nebojte se blokády, ale dobře zvažte, kdo vám ji provede. Měl by mít zkušenou a pevnou ruku.
Co všechno dělá anesteziolog? Anesteziolog je zdánlivě ten nejméně důležitý odborník, který se nám před operací mihne před očima, zeptá se na pár nepodstatných drobností, píchne nám injekci a zmizí.
Ve skutečnosti nás má tento lékař v péči už při předoperačních vyšetřeních a studuje všechny informace o našem zdravotním stavu. Potom vyhodnotí, který typ anestezie a která anestetika by pro nás byla ta nejvhodnější, a pečlivě nás sleduje po celou dobu zákroku.
Tip: Při předoperačním pohovoru bychom se měli anesteziologa zeptat na všechny nejasnosti a také mu sdělit svá přání ohledně typu anestezie. Když budou reálná, určitě k nim přihlédne.
Kdy je pro mě výhodnější celková a kdy místní anestezie? Můžu o tom vůbec nějak rozhodovat? Volba anestezie záleží na rozsahu zákroku, na požadavcích operatéra, na našem zdravotním stavu, ale i na našem přání. Celková narkóza se většinou používá u velkých plicních, hrudních, břišních a cévních operací.
Při velkých a bolestivých zákrocích lékaři s oblibou využívají kombinovanou anestezii, tedy svodnou spolu s celkovou. Díky tomu nám mohou i po probuzení z narkózy podávat léky proti bolesti přímo tam, kde jsou potřeba.
Místní anestezie se užívá především pro kratší výkony, kde se neočekává velká ztráta krve. U někoho ovšem svodná anestezie neúčinkuje podle očekávání, a pak se výkon musí provést v anestezii celkové.
Tip: V poslední době k nám konečně dorazil ze Západu trend provádět císařský řez v epidurální či spinální anestezii. Víte, co se děje, ale nic vás nebolí. To je porod, panečku!
Proč by mi mohl lékař anestezii rozmlouvat? Vždycky, je-li možné operaci odložit, a získat tak čas pro vylepšení zdravotního stavu před zákrokem. Například silně obézní ženě, která má podstoupit operaci kolen, lékař jistě doporučí, aby alespoň část nadbytečných kil shodila.
- Jednak tím sníží možnost komplikací v průběhu operace i po ní a jednak pro ni i pro její nebohá kolena bude potom mnohem snazší rehabilitace.
- Lékař bude důkladně zvažovat zákrok vyžadující anestezii také v případě, jste-li těhotná nebo trpíte-li některým ze závažných onemocnění dýchacího ústrojí nebo srdce a cév.
- Tip: Odklad déle plánované operace sice není nic příjemného, ale snížení hrozby komplikací stojí za to.
Jsem kuřák. Praktický lékař mi doporučil před zákrokem nekouřit, ale nevím přesně, jak dlouho předem a kdy si mohu zase znovu zapálit. Kouření zvyšuje pravděpodobnost komplikací až čtyřikrát a výrazně snižuje schopnost regenerace. Kuřáci jsou daleko více ohroženi infekcemi dýchacích cest a problémy se srdcem a cévami.
Přestat kouřit den před operací ovšem nemá význam. Teprve po dvou týdnech bez cigarety dochází ke zlepšení funkce dýchacích cest a snižuje se produkce hlenu.
Po šesti týdnech je zlepšení výrazné a po osmi týdnech bez kouření jsou rizika při anestezii srovnatelná s těmi u nekuřáků. Po dobu pobytu v nemocnici by měla být cigareta tabu.
Tip: Ideální je s kouřením už nezačínat ani doma a brát to jako šanci s tím úplně skončit.
Mám se sám nějak připravovat předem? Je to vůbec třeba? Anestezie není pro pacienta pasivní záležitost. Šest hodin před zákrokem bychom neměli jíst, pít méně a neperlivé nápoje. Pokračujeme v užívání léků, které bereme dlouhodobě, ale nesmíme zapomenout uvést je lékaři při předoperačním vyšetření.
Přímo před operací odložíme všechny šperky, brýle, kontaktní čočky, případně zubní protézu. Srdeční stimulátor nevypínáme, naopak defibrilátor je třeba deaktivovat podle pokynů lékaře.
Tip: Mobilní telefon si na sál vzít nemůžete, ale jakmile to váš stav po operaci dovolí, můžete volat.
Jaké nepříjemnosti mě čekají po probuzení? Většinou nic závažného. V některých případech můžeme být bezprostředně po celkové anestezii mírně zmatení, cítit nevolnost nebo zvracet, může nás škrábat v krku a špatně se nám polyká.
Po spinální anestezii častěji bolí hlava, může se objevit přechodná porucha močení a někdy je třeba jednorázově zavést cévku.
Tip: Riziko nějakých zdravotních komplikací je u anestezie vždy, ale při spolupráci s dobrým lékařem ho lze minimalizovat.
Nemůžu se nečekaně probrat uprostřed operace? Není to sice nemožné, ale nestává se to. Anesteziolog pečlivě sleduje bdělost a citlivost pacienta a po celou dobu výkonu udržuje narkózu na dostatečně hluboké úrovni. Začne-li se přece jenom pacient probírat, není problém zvýšit dávku anestetika podávaného do žíly nebo vdechováním.
Tip: Máte-li pocit, že jste vzhůru předčasně, dejte o tom vědět svému anesteziologovi. On zařídí zbytek.
Závisí průběh anestezie na kvalitě anesteziologa? Určitě. Dobrý anesteziolog včas, správně a rychle rozpozná komplikace a stejně tak je řeší. Nestydí se přivolat kolegu na pomoc nebo jen ke konzultaci. Nicméně ani přítomnost zkušeného anesteziologa neznamená, že ke komplikacím nemůže dojít.
Tip: Kvalitního anesteziologa poznáte jednoduše – pacienti před vámi si na něj vůbec nevzpomínají.
• brnění, snížena citlivost v končetině nebo omezení pohybu mohou být důsledek polohy, ve které musíme ležet při operaci, a nemusí mít s anestezií nic společného
- • obezita a kouření jsou při anestezii významné rizikové faktory
- • epidurální anestezie může začít působit pomaleji – trvá to až hodinu, ale trvat může i několik dní, protože anestetikum se dávkuje pomocí katetru zavedeného do páteřního kanálu
- • jste-li hodně nervózní, lékař vám může na noc před operací předepsat takzvanou premedikaci – léky zklidňující strach a úzkost
- • před celkovou anestezií byste měli absolvovat pohovor s anesteziologem a podepsat informovaný souhlas
Anestezie – Wikipedie
Anesteziolog při přípravě celkové anestezie
Anestezie (z řeckého αν- + αἲσθησις = bez vnímání) představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie), nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Historie
Southworth & Hawes: Opětovné uzákonění používání éteru v praxi, 16. října 1846, daguerrotypie
Prvopočátky anesteziologie spadají do starověku. V Egyptě a Sýrii používali lékaři odvary z opia a mandragory k potlačení bolesti.
V českých zemích se dějiny moderní anesteziologie začaly odvíjet 8. února 1847, kdy Celestin Opitz podal éterovou narkózu v nemocnici Milosrdných bratří Na Františku v Praze. Byl mezi prvními, kteří v Rakousko-Uhersku začali s pokusy s éterovou narkózou na zvířatech; posléze ji zavedl do klinické praxe.
První anesteziologická oddělení byla v Česku založena po 2. světové válce v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, v nemocnici v Krči, v Brně u sv. Anny a v roce 1955 se obor stal samostatnou medicínskou disciplínou.
Anesteziologie a resuscitace
Podrobnější informace naleznete v článku Anesteziologie a resuscitace.
Anesteziologie a resuscitace (A + R) je obor, který se člení do čtyř podoborů:
A) Anesteziologie – zabývá se způsoby znecitlivění pro operace, léčebné a diagnostické výkony.
B) Resuscitace – zabývá se neodkladnou podporou nebo náhradou životních funkcí.
C) Resuscitační péče (intenzivní nebo kritická) – dlouhodobě léčí nemocné, u kterých hrozí nebo již došlo k selhání základních funkcí.
D) Léčba bolesti – s hlavním zaměřením na „neztišitelnou bolest“ v rámci nádorových onemocnění (souvisí s ní tzv. paliativní medicína).
Základní pojmy:
Anestezie – je vyřazení veškerého čití, senzitivního i bolestivého.
Analgezie – vyřazení jen bolestivého vnímání.
Analgosedace – je analgezie s lehkým útlumem vědomí, kdy je možné s nemocným po výraznějším impulsu navázat verbální kontakt.
Celková anestezie
Podrobnější informace naleznete v článku Celkové anestetikum.
Je vyřazením veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím.
Přesto, že dnešní anestetika jsou již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, může mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí) jako je třeba porucha chování.[1] Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života.
Celkovou anestezii volíme tedy spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální apod.) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“ a tak je přihlíženo k přání pacienta.
Mnohdy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává více zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60-70 %.
| Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Místní (lokální) anestezie
Na rozdíl od celkové anestezie působí místní jen na periferní nervy (nikoli na CNS), a to od jejich výstupu z míšních kořenů až po terminální zakončení.
Podle místa aplikace rozdělujeme místní anestezii na:
- topickou (povrchovou, slizniční) – spočívá v aplikaci anestetika na povrch, který je třeba znecitlivět. Užívány jsou anestetika amidového typu, výjimečně kokain.
- infiltrační – využívá infiltrace přímo v místě operačního zákroku, např. vynětí malých kožních afekcí (pih apod.). Do této skupiny je možné zařadit i nitrožilní regionální anestezii Bierovu (IVRA – Intervenous Regional Anesthesia), která spočívá v naplnění předem vyprázdněných žil končetiny místním anestetikem, které z žil proniká do tkáně, kterou infiltruje.
- okrskovou – jejímž základem je přerušení vodivosti nervových vláken v malé vzdálenosti od místa operačního zákroku.
- svodnou (blokády nervových pletení) – spočívá v zavedení anestetika cíleně k nervu nebo nervové pleteni, pomocí jehly (jednorázově) nebo ponechaným katetrem (kontinuálně, dlouhodobě).
- spinální (míšní) – podle místa ji dělíme na: Tuohyho jehla
- spinální epidurální – kdy je místní anestetikum zavedeno do páteřního kanálu vně vaku tvrdé pleny míšní. Anestetikum se rozprostře okolo vaku a přeruší vedení nervového vzruchu při výstupu nervu z míšního vaku. Působí na nervy senzitivní, sympatické, ale více či méně i na motorické. Založená je na podtlaku v epidurálním prostoru a provádí se metodou „visící kapky“ u ústí jehly, která je vsáta do konusu jehly po proniknutí jejího hrotu do epidurálního prostoru, nebo metodou ztráty odporu, kdy je na jehlu připojena speciální injekční stříkačka naplněná vzduchem či fyziologickým roztokem. Za stálého mírného tlaku na píst stříkačky proniká jehla mezi výběžky obratle, proráží žlutý vaz a proniká do epidurálního prostoru. V tomto okamžiku píst stříkačky náhle ztrácí pružný odpor. Podle výšky punkce se epidurální anestezie dělí na lumbální (bederní, ve výši obratlů L3–L4) a thorakální (hrudní), výjimečně cervikální (krční). K této punkci jsou nejčastěji používány jehly podle Tuohyho nebo Crawfordova. Zvláštním případem epidurální anestezie je tzv. anestezie kaudální, kdy je anestetikum zavedeno cestou punkce hiatus sacralis (křížového otvoru), zde lze použít i katetr, který může sloužit i měsíce k podávání léčiv.
- spinální subarachnoidální anestezie – je zavedení místního anestetika do vaku tvrdé pleny míšní, tedy subarachnoidálně do mozkomíšního moku. Punkce se provádí tenkou spinální jehlou, která pronikne do vaku tvrdé pleny. Podáme-li izobarické anestetikum, zůstává v místě aplikace a šíří se pouze difuzí. Podáme-li však hyperbarické anestetikum, pohybuje se toto podle gravitačních zákonů dolů a klesá. Polohováním pacienta tak lze měnit rozsah anestezie. Na stejném principu v opačném směru toku lze podávat hypobarická anestetika.
Indikací ke svodným nervovým a pleteňovým anesteziím jsou operace na končetinách. Indikací spinální a epidurální anestezie jsou výkony urologické, gynekologické, porodnické a některé ortopedické.
Místní anestetika
Podrobnější informace naleznete v článku Lokální anestetikum.
Místní anestetika jsou látky, které přerušují vodivost nervového vlákna pro nervový vzruch. Brání depolarizaci vlákna blokádou sodíkových kanálů. Stejný účinek má lokální působení chladu nebo mrazu. Toto však již nemá širšího klinického použití (byť se občas pro tyto účely používá například chlorethan).
Kombinovaná anestezie
Je současné zavedení celkové a místní anestezie. Je výhodná při rozsáhlých nitrobřišních výkonech, v cévní chirurgii, v replantační chirurgii.
Sem řadíme i kombinaci celkové anestezie a elektroanestezie, tedy zavedení pravoúhlých stejnosměrných elektrických potenciálů o definované frekvenci, amplitudě a délce trvání do CNS.
Přes své očekávané přednosti nedoznala elektroanestezie obecného klinického použití.
Nežádoucí účinky
Anestézie může mít i nežádoucí účinky. Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku.[2] Dále zvyšuje riziko poruch učení.[3] Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea.
Reference
- ↑ http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/dlouhodobe-dusledky-celkove-anestezie-471720 Archivováno 8. 11. 2015 na Wayback Machine – Dlouhodobé důsledky celkové anestezie
- ↑ http://www.naturalnews.com/034884_anesthesia_ADHD_brain_damage.html – Anesthesia may cause ADHD and Brain Damage
- ↑ http://www.cbsnews.com/news/anesthesia-use-in-children-may-increase-risk-for-language-memory-problems/ – Anesthesia use in children may increase risk for language, memory problems
Literatura
- Tvrdek, Miroslav et al.: Úvod do obecné chirurgie, Praha: Karolinum, 1994. ISBN 80-7066-840-7
Související články
- Analgetikum
- Celkové anestetikum
- Lokální anestetikum
- Crawford Long
Externí odkazy
- J. Málek, A. Dvořák a kol. Základy anesteziologie [PDF]. 3. lékařská fakulta UK, 2009. Dostupné online.
Portály: Medicína
Autoritní data: GND: 4001833-7
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anestezie&oldid=18666823“
7 tipů, jak se připravit na plánovanou operaci
Tip první: Sesbírejte co nejvíce informacíKaždá operace představuje zátěž pro vaše zdraví, fyzické i psychické, nervozitu ještě zvětšuje strach z neznámého. Tím, že budete přesně vědět, co vás čeká, budete mnohem klidnější.
Nejedná se pouze o průběh procedury, ale i o organizační záležitosti. Předem byste měli vědět, jak dlouho bude nutné v nemocnici zůstat, kdy vás může navštívit rodina a jaká je očekávaná doba rekonvalescence.
S dotazy se můžete obrátit také na zdravotní sestru, která zná chod pracoviště.
Tip druhý: Nebojte se komunikace s lékařemÚkolem vašeho lékaře je, aby vám dostatečně vysvětlil, co vám operace přinese a naopak jaká rizika pro vás znamená. Využijte možnost se ho zeptat na všechno, co vás zajímá a trápí.
Jen informovaní můžete souhlasit s podstoupením operace. Rozhodně byste neměli být z jeho strany pod nátlakem. Pokud máte pochybnosti, můžete využít možnost konzultace s jiným odborníkem (tzv. second opinion).
Dokud nepodepíšete informovaný souhlas a operace neproběhne, máte možnost se rozmyslet.
Tip třetí: Nebojte se anestéziKromě klasického předoperačního vyšetření, kterým lékař potvrdí, že váš zdravotní stav umožňuje provedení operace, vás čeká ještě vyšetření anesteziologa. Ten by vám měl vysvětlit, jaké možnosti anestézie (narkózy) máte na výběr, jaká rizika přináší a jak bude celý proces probíhat.
Právě anesteziolog je přítomný celé operaci, kontroluje během ní vaše vitální funkce a sleduje, jakým způsobem anestézie na vaše tělo působí. Mnoho lidí se bojí, že se probere během operace a bude moci jen paralyzovaně vnímat bolest.
K těmto případům ale dochází velmi zřídka a po řádném rozhovoru s anesteziologem se nemusíte ničeho obávat.
Tip čtvrtý: Udělejte preventivní změny ve svém životním styluI drobné změny v nezdravém životním stylu můžou mít pozitivní efekt na průběh operace. Například kuřáky obecně ohrožuje větší riziko komplikací během operace a také se jim obtížněji hojí rány. Ideální je přestat kouřit 14 dní před operací.
Lékař vám možná doporučí některý typ diety, předepíše vám nějaké další léky, nebo vám naopak řekne, abyste některé léky vysadili, např. ty na vysoký krevní tlak, protože můžou být nebezpečné při operačním zákroku, např. můžou vést ke větší krvácivosti.
Před operací si dopřejte dostatek spánku, aby vaše tělo bylo dokonale připravené.
Tip pátý: Zeptejte se na transfúzi vlastní krveTransfúze vlastní krve (autotransfúze) se užívá zejména při operacích, při nichž se předpokládá větší ztráta krve, např. při náhradě kyčelního nebo kolenního kloubu.
Pacient po několik týdnů dochází k odběru krve, která se později může použít podle potřeby během operace. Tato metoda je v mnohém výhodná, protože pacient se nemusí obávat přenosu infekčních onemocnění a nežádoucích imunitních reakcí.
Celý článek naleznete zde: http://www.toplekar.cz/archiv-clanku/x7-tipu-jak-se-pripravit-na-planovanou.html