Dovolená z Aukra? Průměrně za 2500 korun

10.06.2020 | Petr Gola,

DANĚ

Živnostníci mohou čerpat dovolenou dle svého uvážení, vždy však bez finančního plnění. Zaměstnanci mají nárok minimálně na zákonnou dovolenou během roku, přičemž za dny volna mají nárok na náhradu mzdy za dovolenou. Jak se počítá náhrada mzdy za dny dovolené?

Blíží se období dovolených. Během čerpání dovolené nedostáváte svůj běžný plat, ale náhradu mzdy. Díky tomu může někdo na dovolené i vydělat víc, než kolik dostává měsíčně ve mzdě.

Nárok zaměstnance na dovolenou je upraven v zákoníku práce a minimální výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. Dovolená zaměstnanců zaměstnavatelů taxativně vyjmenovaných v § 109 zákoníku práce činí 5 týdnů (např. zaměstnanci státu).

Pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol mají nárok na 8týdenní dovolenou.

Jak se tedy počítá mzda, když jste na dovolené? Vše, co potřebujete vědět:

Více o dovolené:

Při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou je základním vstupním údajem průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí.

Mzdová účetní tedy sečte hrubou mzdu za tři měsíce daného kalendářního čtvrtletí včetně případných měsíčních a čtvrtletních odměn či prémií (roční odměny se rozpočítávají) a vydělí je počtem odpracovaných hodin v daném kalendářním čtvrtletí. U zaměstnanců se stejnou hrubou měsíční mzdou během roku není rozdíl ve výší mzdy a výší náhrady mzdy za čerpanou dovolenou.

Zaměstnanci s rozdíly ve výši hrubé mzdy v jednotlivých kalendářních čtvrtletí však mohou načasováním termínu dovolené během roku vydělat, den dovolené je v takových případech v jednotlivých měsících jinak finančně ohodnocen.

Pan Novák čerpá v dubnu letošního roku 10denní dovolenou. Hrubou měsíční mzdu v lednu, únoru i březnu měl vždy 30 000 Kč. V prvním čtvrtletí roku odpracoval pan Novák celkem 504 hodin.

Souhrnná hrubá mzda za první čtvrtletí činí 90 000 Kč, průměrný hodinový výdělek je tedy 178,57 Kč (90 000 Kč: 504 hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené je 1 429 Kč (178,57 Kč x 8 hodin).

Za deset dní dovolené obdrží pan Novák náhradu mzdy za dovolenou ve výši 14 290 Kč (1 429 Kč x 10 dní).

Když si vyděláte každý měsíc jinak

• Paní Veselá čerpá 10denní dovolenou v dubnu a potom 10denní dovolenou v říjnu.
• V prvním čtvrtletí, ze kterého se počítá náhrada mzdy pro dovolenou v dubnu, měla průměrný hodinový výdělek 136,90 Kč (souhrnná hrubá mzda 69 000 Kč: 504 odpracovaných hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené v dubnu je 1 096 Kč (136,90 Kč x 8 hodin). Náhrada mzdy za 10denní dovolenou v dubnu činí 10 960 Kč (1 096 Kč x 10 dní dovolené).
• Ve třetím čtvrtletí roku, tedy za červenec, srpen a září, bude mít paní Veselá souhrnnou hrubou mzdu 93 000 Kč a odpracuje 496 hodin. Průměrný hodinový výdělek bude tedy 187,50 Kč (93 000 Kč: 496 hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené v říjnu bude 1 500 Kč (187,50 Kč x 8 hodin). Náhrada mzdy za 10denní dovolenou v říjnu je tedy 15 000 Kč (1 500 Kč x 10 dní dovolené).
• Rozdíl v náhradě mzdy za 10 dní dovolené u paní Veselé činí 4 040 Kč (15 000 Kč – 10 960 Kč). Důvodem je rozdílně vysoká hrubá mzda v předchozím kalendářním čtvrtletí, ze kterého se náhrada mzdy počítá.

(foto: Shutterstock)

I náhrada mzdy za dovolenou se zdaňuje

Při výpočtu čisté mzdy za měsíc, ve kterém byla čerpána dovolená, se sečte hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou a souhrnná částka podléhá standardnímu zdanění.

Z náhrady mzdy se odvádí tedy daň z příjmu fyzických osob, sociální pojištění i zdravotní pojištění, vše ve standardním zákonném rozsahu.

Souhrnné mzdové náklady zaměstnavatele tedy v praxi jsou značně vyšší než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, a to z důvodu placeného povinného pojistného za zaměstnance v souhrnné výši 33,8 % (24,8 % na sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění) a dále z důvodu placené dovolené zaměstnanci.

Zaměstnanec nemůže čerpat dovolenou libovolně

Zaměstnanci si nemohou čerpat dovolenou, jak je napadne. Čerpání dovolené je upraveno v § 217 zákoníku práce. Pokud jsou na pracovišti dobré vztahy, potom nebývá v praxi s čerpáním dovolené problém.

Dle § 217 zákoníku práce mimo jiné platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Zaměstnavatel je dále povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

• Přidáno: před 5 dny Přidám se s negativním názorem na Aukro a jeho ochranu kupujících. Zakoupen kazetový magnetofon, prý 100 % funkční, ihned po obdržení telefonát prodejci že nefunguje. Prodejce mě obvinil že jsem ho rozbil a že odmítá převzít zpět i když jsem nabízel že dopravu zaplatím. (Doufám že takhle nedávám návod jiným šmejdům.) Přes reklamační formulář Nahlášen na Aukro, no a to mi oznámilo že se do sporu míchat nebude že si to mám vyřešit sám. Takže ochrana kupujícího ala Aukro ČR, zinkasovat provizi a papa. Podvodník má moje peníze, aukro svoji provizi a já který mám být podle aukro chráněn , nefunkční tape deck a bez peněz! .Takže přátelé varuju nekupujte tam nic! Já s Aukrem končím a toho šmejda hlásím na PČR!
• Přidáno: před 2 týdny
  • předstíraná ochrana prodejců(kupujících)
  • zdražení % z poplatků prodeje
  • Vzdělanost při jednání (chápu vás,rozumím Vám-nic neřeší)

  Proč jde Aukro touto cestou?Samodestrukce????

• Přidáno: před 3 týdny

  • Neskutečný podvod při aukci OD KORUNKY
  • Tak zvaný Lumpereich vyrazit poplatky i spodvodem

  Tak zvaná výhoda bez poplatků.Při vydražení postrčí výherci emailem k platbě číslo Aukra ,na které má zaplatit a z kterého tu částku v hodnotě 1 koruny spoplatní prodejci dokonce i s poštovným,přesto,že v inzerátu stojí číslo prodejce a podmínkou prodeje byla platba předem na účet prodejce

• Přidáno: 8. 2. 2021

  Na Aukru jsem dřív nakupoval rád. Bohužel to co se teď stalo z Aukra je hrozné! Spostu podvodníků co buď prodávají padělky, nebo ještě lip co zboží vůbec nepošlou! Pomoc ze strany aukra žádná, i kvůli tomu, aby vám vrátili třeba jen 50 korun musíte prodávajícího co vás okrade nahlásit na policii! Spousta kecu okolo jak si zákazníků váží ale jejich činy tomu moc neodpovídají!

• Přidáno: 29. 1. 2021

  • Výhoda neexistuje
  • Je toho hodně aukro češi zničili škoda

  Většina prodejců po převzetí novým majitelem postupně odešla nabídka se snížila tak o 90% a kdo má odvahu tam něco koupit velice často je problém nebo přímo podvod….jo zákaznická podpora nic určitě nedoporučuji.

• Přidáno: 25. 1. 2021

  • rychlost
  • domluvení s prodavačem
  • rychlost (kontaktování o objednávce)
  • přehled
  • jednoduchost
  • doprava
  • BEST OBCHOD!

  Dobrý den,

  Na Aukru jsem si objednal v Pátek plazmovou lampu,(ale přes jiný účet, nevím proč to píšu z tohohle) v pondělí přišla zpráva že objednávka jede, další den přišla… prodejce GradamSweet je spolehlivý, Aukro, nej obchod, budu nakupovat dále, jen a jen aukro, mohu VŘELE doporučit. KUPUJTE! MOC MOC DOBRÝ OBCHOD!

  ODPOVĚDI NA DOTAZY

  7/
  ODPOVĚDI NA DOTAZY

  
     3/2012 Je někde stanoven termín, do kdy může úřad práce kontrolovat plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením? Stalo se nám, že jsme správně nevypočetli odvod do státního rozpočtu za rok 2008 a vznikl nám tak nedoplatek na odvodu do státního rozpočtu ve výši 31128 Kč. Musíme to nějakým způsobem doplatit nebo je to již promlčeno? 

     Podle § 141 odst. 3 zákona o zaměstnanosti odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.

  Vzhledem k tomu, že nesplnění povinnosti zaměstnávat osoby se ZP  ve výši povinného podílu je správním deliktem podle § 140 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, vztahuje se na něj ustanovení § 141 odst. 3.

  Jelikož od data, kdy nebyl odvod do státního rozpočtu odveden, uplynula doba delší než 3 roky, není třeba doplatek provést.

     POZOR: úřad práce ale může kontrolovat i dobu delší než 3 roky. Pouze již nemůže vyměřit pokutu, která u tohoto správního deliktu činí až 1000000 korun.

     4/2013 Jsme firma s velkými výkyvy výroby, protože máme období, kdy nejsou zakázky a zaměstnanci jsou na 60% průměrného výdělku a naopak v případě souběhu více zakázek potřebujeme, aby zaměstnanci pracovali více, takže mají spoustu přesčasů. Zajímalo by nás, zda by nám při těchto problémech pomohlo zavedení konta pracovní doby?

     Při rozhodování o zavedení či nezavedení konta pracovní doby je třeba vždy zvážit, zda jste schopni zaměstnancům zajistit naplnění fondu pracovní doby ve vyrovnávacím období (26 resp. 52 týdnů).

  Pokud toto nejste schopni zajistit, může nastat situace, že Vaši zaměstnanci budou v případě, že jim nebudete přidělovat práci, pobírat minimálně 80% průměrného výdělku místo stávajících 60%.

  Problematika uplatnění či neuplatnění konta pracovní doby je poměrně složitá a byla probírána na zářijových seminářích v roce 2012, kde účastníci obdrželi brožuru k uplatnění konta pracovní doby. Text brožury je přílohou tohoto čísla v elektronické podobě.

     5/2013 Jak máme správně sjednat dohodu o pracovní činnosti se zaměstnancem, aby se jednalo o zaměstnání malého rozsahu a odvody pojistného na SZ a VZP by byly minimalizovány?

     Pokud bude dohoda o pracovní činnosti sjednána tak, že „týdenní pracovní doba nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby“ nebo tak, že „zaměstnanec bude pracovat dle potřeb organizace a týdenní pracovní doba nepřekročí polovinu stanovené týdenní pracovní doby“, jedná se vždy o zaměstnání malého rozsahu z pohledu nemocenského pojištění. V těchto případech nebyl totiž započitatelný příjem sjednán vůbec, protože nevíme, kolik hodin zaměstnanec skutečně odpracuje. Nemocenské pojištění by v tomto případě vzniklo až při dosažení započitatelného příjmu 2500 Kč. Odvod zdravotního pojištění by se prováděl rovněž pouze v měsících, kdy by byl příjem 2500 Kč nebo vyšší.

     6/2013  Máme zaměstnance, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a do konce roku 2012 dostával 75% zaručené mzdy pro druhou skupinu prací tj. 39,90 Kč (53,10×0,75).

  Od ledna letošního roku mu z důvodu zrušení § 4 v NV 567/2006 Sb. vyplácíme za každou hodinu již 53,10 Kč. Nyní si v únoru bude čerpat dovolenou a potřebujeme zjistit průměrný výdělek.

  Musí být jeho průměrný výdělek alespoň ve výši 53,10 Kč na hodinu a v případě, že ano, podle kterého paragrafu zákoníku práce?

     Podle § 353 odst. 1 ZP se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy a odpracované doby v předchozím čtvrtletí. Podle § 357 odst. 1 ZP platí, že jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající minimální mzdě.

  Z dotazu vyplývá, že průměrný výdělek z předchozího čtvrtletí bude nejspíš nižší než minimální mzda 48,10 Kč, takže se průměrný výdělek zvýší na 48,10 Kč. Zaručená mzda v tomto případě nemusí být dodržena.

  Ostatně v příštích čtvrtletích už nemůže být průměrný výdělek nižší než 53,10 Kč.

     7/2013 Náš zaměstnanec byl na pracovní cestě v zahraničí. Nyní po návratu z cesty nepožaduje proplacení stravného. Jak máme postupovat, když se zároveň jedná o jednatele a společníka naší s.r.o.?

     Podle § 346c ZP zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mimo jiné náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (což jsou i cestovní náhrady).

  Pokud bude trvat na neproplacení stravného z této pracovní cesty, je třeba jej upozornit na to, že se dopouští přestupku podle § 14 zákona 251/2005 Sb.

  o inspekci práce, za který mu hrozí pokuta až do výše 200000 Kč.

     8/2013 V lednu letošního roku jsme zjistili, že jsme v listopadu 2011 zaplatili našemu zaměstnanci dvakrát prémie za třetí čtvrtletí. Můžeme je po něm ještě požadovat?

     Podle § 331 ZP může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat vrácení neprávem vyplacených částek, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

  Prémie po zaměstnanci požadovat můžete, ale pokud prohlásí, že je „převzal v dobré víře“, budete muset nárok uplatnit u soudu a prokázat, že se jedná o částky omylem vyplacené a zaměstnanec to věděl nebo musel předpokládat (např.

  předložením prémiového řádu s kterým byl zaměstnanec prokazatelně seznámen).

  
     9/2013 Zaměstnankyně s měsíčním příjmem 14000 Kč u nás nastoupila dne 28. 1. 2013 a od 18. 2. má ošetřování člena rodiny. Jakým způsobem u ní zjistíme denní vyměřovací základ pro výpočet ošetřovného? Můžeme vyjít ze započitatelného příjmu za období od 28. 1. do 17. 2. a tento příjem vydělit počtem kalendářních dnů v tomto období?

     Podle § 18 odst. 4 zákona 187/2006 Sb. o NP je v tomto případě rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, tj. od 28. 1. do 31. 1.

  Vzhledem k tomu, že v tomto rozhodném období nebylo alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se podle § 19 odst. 6 zákona o NP za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v měsíci, kdy vznikla pojistná událost. Ve Vašem případě by byl denní vyměřovací základ 14000:30.

  Údaj o započitatelném příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl (tj. 14000 Kč) se uvede dole na straně 1 Přílohy k žádosti o dávku…

  
     10/2013 Náš zaměstnanec využil svého práva a byl na rodičovské dovolené do tří let věku dítěte, tj. do 2. září 2012 a od 3. září začal opět pracovat. Jaký bude mít nárok na dovolenou za rok 2012? Přeme se, zda bude mít nárok na tři nebo čtyři dvanáctiny.

     Váš zaměstnanec bude mít nárok na celou dovolenou za rok 2012, pokud odpracoval do konce minulého roku alespoň 60 dnů, protože se jedná o nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli.

  Tato dovolená se bude krátit za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) z důvodu rodičovské dovolené o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Pokud by tento zaměstnanec neodpracoval do konce roku 2012 alespoň 60 dnů (z důvodu nemoci, ošetřovného apod.) měl by nárok na dovolenou pouze za odpracované dny, tj.

  jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů. Vámi uváděný spor by se týkal pouze zaměstnance, který vstoupil nově do zaměstnání od 2. září 2012.

  
     11/2013 Zaměstnankyně má ukončit mateřskou dovolenou 30. 3. 2013. Po jejím skončení si chce vyčerpat celou dovolenou za rok 2013. Majiteli naší společnosti se  nelíbí, proč si může zaměstnankyně vyčerpat celou dovolenou, když v roce 2013 neodpracovala ani jeden den a nechce povolit čerpání dovolené. Může tento postup nějakým způsobem obhájit?

     Podle § 216 odst. 2 ZP se doba mateřské dovolené považuje jako výkon práce pro účely dovolené. Zaměstnankyně „mateřskou dovolenou odpracovala“ 64 dnů, takže ji vzniká nárok na celou dovolenou za rok 2013 (§ 212 odst. 1).

  Pokud zaměstnankyně požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen ji vyhovět (§ 217 odst. 5). Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze podle § 223 odst. 1 z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.

  Pokud ji majitel společnosti tento postup neumožnil, dopustil by se přestupku na úseku dovolené, za který by mu hrozila pokuta až 200000 Kč podle § 16 zákona 251/2005 Sb. o inspekci práce.

  Rytíři vydražili černé dresy za 319 863 korun

  Koronavirus na Kladensku Rudolf Muzika

  V temném přítmí koronaviru zanikl ohlas na pád hokejového Kladna z extraligy. Ale poslední slovo klub Rytířů řekl až v neděli před půlnocí, kdy končila aukce jeho posledních „domácích“ dresů na portálu aukro.cz. Fanoušci tady vydražili sadu černých dresů ze zápasu proti Mladé Boleslavi za 193 563 korun.

  Rytíři Kladno vydražili černé dresy ze svého posledního extraligového utkání před domácími fanoušky za 319 763 korun. | Foto: Roman Mareš

  Pro srovnání: druhá černá sada dresů ze stejného utkání byla vydražena za 126 300, celkem tedy získali Rytíři a jejich nadace Knight Foundation 319 863 korun. Ta poputuje na konto zmíněné nadace Knights Foundation.

  Nadace využije vybrané prostředky na podporu dětského kardiocentra Fakultní nemocnice Motol a na podporu Vězeňské služby České republiky, která před i po zápase nabídla divákům pěknou show s hlavním bodem – ukázkou ozbrojeného zásahu proti unikajícímu trestanci přímo na ledové ploše.

  Rytíři se tak se soutěží dodatečně rozloučili s grácií a nejen před svými fanoušky, ale i před okolními, kteří měli na aukro.cz podstatně větší šanci zapojit se do dražby a také toho využívali. Částky za dresy byly na aukro.cz u drtivé většiny hráčů vyšší než při fyzické dražbě probíhající těsně po zápase Kladna s Mladou Boleslaví.

  Největší zájem byl pochopitelně o dres Jaromíra Jágra. V Kladně se prodal za 30 tisíc, na aukru za 47 200 korun! Za Jágrem byl v Kladně Petr Vampola (8500), na aukru dali fanoušci přednost kapitánu Jakubu Strnadovi (8200). Hodně nabídli rovněž za obránce Brady Austina (8001) a Martina Kehara (7690).

  V Kladně se dražilo o sedm dresů méně než na aukro.cz (24 – 31), v průměru pak na internetovém portálu vyšel jeden trikot na 6244 Kč (v Kladně 5263 Kč).

  Jednotlivé částky za dresy hráčů:

  • Vítězslav Bílek (3300 Kč)
  • Šimon Jelínek (3500)
  • Vítězslav Bílek (3555)
  • Šimon Jelínek (3355)
  • Martin Réway (3401)
  • Denis Godla (5200 – 4600)
  • David Stahl (2921 – 2600)
  • Ladislav Romančík (3000 – 2500)
  • Michal Barinka (5601 – 3500)
  • Marek Hovorka (3650 – 3000)
  • Štěpán Bláha (3759 – 2500)
  • Tomáš Redlich (4617 – 3000)
  • Antonín Melka (4101 – 5000)
  • Matyáš Zelingr (5200 – 3500)
  • Jakub Hajný (4406 – 3000)
  • André Lakos (4401 – 3000)
  • Josef Zajíc (4506 – 4200)
  • Martin Kehar (7649 – 3500)
  • Adam Brízgala (5901 – 4500)
  • Brendan O'Donnell (6500 – 4500)
  • Tomáš Kaut (5044 – 3000)
  • Brady Austin (8001 – 7000)
  • David Stach (5201 – 3200)
  • Jakub Strnad (8200 – 8000)
  • Patrik Machač (5401 – 3700)
  • Ladislav Zikmund (6200 – 5000)
  • Brendon Nash (5699 – 4000)
  • Petr Vampola (5800 – 8500)
  • Jaromír Jágr (47200 – 30000)
  • 45 – bez jmenovky (4252 – na ZS nebyl)
  • 46 – bez jmenovky (4001 – na ZS nebyl)

  Poznámka: dresy V. Bílka a Š. Jelínka se dražily jen na aukro.cz, ale každý dvakrát.

  Rudolf Muzika, Jan Šejhl

  Jarní seriál pro malé i velké zahradníky. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
  Toyota Yaris nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, v záruce Renault Megane koupeno v CZ Audi Q7 první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Audi SQ7 první majitel, servisní knížka, koupeno v D, v záruce Audi A4 servisní knížka, koupeno v CZ Peugeot 308 servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Octavia první majitel, servisní knížka Škoda Octavia servisní knížka, koupeno v D + PRODAT AUTO

  Češi v létě volili především letecké all inclusive zájezdy. Ceny pobytů meziročně klesly

  Letní sezóna dovolených se u Čechů i letos nesla v duchu osvědčených evropských destinací. Mezi nejoblíbenější dovolenkové země se tradičně zařadilo Řecko a Chorvatsko.

  Nárůst objednávek o celých 30 % pak cestovní agentura Invia zaznamenala v případě Bulharska a Španělska.

  Češi pro svou dovolenou nejčastěji volili stravování v podobě all inclusive služeb a leteckou dopravu, ubytovávali se především ve tříhvězdičkových hotelech. Využít mohli také snížených cen zájezdů, některé meziročně zlevnily až o dva tisíce korun.

  Tradičně nejvyhledávanějším cílem turistů jsou řecké ostrovy. Řecko tak v létě tvořilo 26% podíl na celkovém prodeji dovolených u cestovní agentury Invia.

  Druhou příčku v žebříčku nejoblíbenějších destinací zaujalo Chorvatsko s 15% podílem a třetí pozici obsadilo Bulharsko se 14% podílem na prodeji zájezdů u cestovní agentury Invia.

  „Právě v případě Bulharska došlo k výraznému nárůstu poptávky oproti loňskému roku. Cestovní agentura Invia registrovala meziroční zvýšení v počtu objednávek dovolené do bulharských letovisek o 31 %.

  Obdobný nárůst zájmu zaznamenala agentura i v případě prodeje zájezdů do Španělska,“ vysvětlil Michal Tůma, marketingový ředitel cestovní agentury Invia, která je největším prodejcem zájezdů přes internet na tuzemském trhu.

  Výrazné zvyšování poptávky v letošní sezóně bylo možné pozorovat i v případě České republiky a okolních států jako Slovenska, Rakouska či Maďarska. Ze vzdálenějších destinací pak rostla poptávka po Kanárských ostrovech, Černé hoře nebo též po Spojených arabských emirátech. Zájem o Turecko, Egypt a Tunisko naopak v letních měsících poklesl.

  Zájezdy oproti loňsku zlevnily

  Češi letos v létě utráceli za dovolenou v průměru 12 232 Kč na osobu, což je o 676 Kč méně než v loňské letní sezóně. Za poklesem průměrné ceny prodaných zájezdů stojí především snižování cen pobytů, k němuž v letošní sezóně došlo. „Z desítky nejpopulárnějších turistických cílu bylo nejvíce zlevněno Turecko.

  Průměrná cena prodaného zájezdu do této destinace letos činila 14 548 Kč na osobu, což je o 1 933 Kč méně než loni.

  Čtyřčlenná rodina tak na své dovolené mohla oproti loňsku ušetřit bezmála 8 tisíc,“ dodal Michal Tůma z cestovní agentury Invia, která letos v létě zprostředkovala dovolenou pro více než 200 tisíc lidí.

  Češi si dopřávali stravu all inclusive, 40 % turistů volilo tříhvězdičkové hotely

  Největší zájem byl v létě o pobyty se stravou all inclusive, které tvořily 50 % ze všech prodaných zájezdů. Klienti cestovní agentury Invia v průměru utráceli za all inclusive zájezdy 15 609 Kč na osobu. V letošním roce rostla rovněž poptávka po dovolených s polopenzí, které zaujímaly 24% podíl na prodeji dovolených.

  Oproti loňskému roku registrovala cestovní agentura Invia zvýšení poptávky po zájezdech s polopenzí celkem o 12 %. Dovolenou bez zajištěné stravy pak v letní sezóně preferovalo 18 % turistů. 6 % cestovatelů mělo zajištěné pouze snídaně.

  Turisté se nejčastěji ubytovávali ve tříhvězdičkových hotelech, které tvořily 40 % z celkové poptávky u cestovní agentury Invia. Čtyřhvězdičkové hotely volilo 29 % a pětihvězdičkové 7 % cestovatelů. Právě podíl prodeje zájezdů s ubytováním v pětihvězdičkových hotelech meziročně mírně klesl, a to o 1,5 procentního bodu.

  Průměrná cena zájezdu s ubytováním ve tříhvězdičkovém hotelu činila 11 661 Kč na osobu, za čtyřhvězdičkový hotel si lidé připláceli v průměru 3 853 Kč a za pětihvězdičkový 6 630 Kč.

  Doprava letadlem zůstala nejoblíbenější, zvolily ji dvě třetiny turistů

  Zákazníci cestovní agentury Invia se v létě dopravovali na svou dovolenou nejčastěji letadlem. Letecké zájezdy tvořily na celkovém prodeji dovolených dokonce 65 %. Průměrná cena prodaných leteckých pobytů pak letos činila 15 546 Kč na osobu. „Turisté si oproti loňskému roku také častěji zajišťovali dopravu sami.

  Zájem o vlastní dopravu meziročně stoupl o tři procentní body, tento druh přepravy tak tvořil 27% podíl na celkovém prodeji dovolených,“ doplnil Michal Tůma z cestovní agentury Invia a dodal, že za zájezdy s vlastní dopravou zaplatili turisté letos průměrně 5 711 Kč.

  Autobusovou dopravu pak v letošní sezóně volilo nejméně turistů, tvořila pouze 8 % z celkového prodeje dovolených.

  Přehled statistik prodeje dovolených u cestovní agentury Invia:

  10 nejoblíbenějších destinací v letní dovolenkové sezóně

  Destinace	Podíl na prodeji léto 2016	Průměrná cena na osobu 2016	Podíl na prodeji léto 2015	Průměrná cena na osobu 2015
  Řecko	26 %	15 173 Kč	26 %	15 534 Kč
  Chorvatsko	15 %	6 925 Kč	14 %	6 981 Kč
  Bulharsko	14 %	12 904 Kč	11 %	13 256 Kč
  Itálie	12 %	8 142 Kč	11 %	7 348 Kč
  Španělsko	7 %	17 423 Kč	5 %	18 040 Kč
  Egypt	5 %	14 281 Kč	5 %	15 360 Kč
  Turecko	4 %	14 548 Kč	12 %	16 481 Kč
  Tunisko	3 %	12 285 Kč	4 %	12 774 Kč
  Česká republika	2 %	3 377 Kč	1 %	3 092 Kč
  Kypr	2 %	15 321 Kč	2 %	16 706 Kč

  Prodej dovolených podle typu stravy

  Typ stravy	Podíl na prodeji léto 2016	Průměrná cena na osobu 2016	Podíl na prodeji léto 2015	Průměrná cena na osobu 2015
  All inclusive	50 %	15 609 Kč	53 %	16 201 Kč
  Polopenze	24 %	10 383 Kč	22 %	10 949 Kč
  Bez stravy	18 %	5 798 Kč	18 %	6 078 Kč
  Snídaně	6 %	10 268 Kč	6 %	10 981 Kč
  Plná penze	1 %	14 028 Kč	2 %	14 174 Kč

  Prodej dovolených podle typu dopravy

  Typ dopravy	Podíl na prodeji léto 2016	Průměrná cena na osobu 2016	Podíl na prodeji léto 2015	Průměrná cena na osobu 2015
  Letecky	65 %	15 546 Kč	68 %	16 065 Kč
  Vlastní	27 %	5 711 Kč	24 %	5 761 Kč
  Autobus	8 %	7 499 Kč	8 %	7 408 Kč

  Prodej dovolených podle úrovně hotelu

  Typ stravy	Podíl na prodeji léto 2016	Průměrná cena na osobu 2016	Podíl na prodeji léto 2015	Průměrná cena na osobu 2015
  Hotel 3*	40 %	11 661 Kč	39,5 %	12 368 Kč
  Hotel 4*	29 %	15 514 Kč	28 %	15 927 Kč
  Hotel 2*	8 %	9 401 Kč	8 %	9 482 Kč
  Hotel 5*	7 %	18 291 Kč	8,5 %	19 856 Kč
  Bez označení	16 %	6 591 Kč	16 %	6 896 Kč

  Zdroj: Statistiky Invia

  Publikováno: 04.10.2016