Máslo už není luxus jenom v tuzemsku. Francouzští pekaři chtějí zdražit croissanty, kde je tento tuk klíčovou ingrediencí. A Britům se minulý týden dostalo varování, že nedostatek může přijít na Vánoce, kdy se řada domácností těší na tradiční sladkosti s máslem a brandy. Co je důvodem tohoto nedostatku?
V Česku na rostoucí ceny másla upozornila nejnověji středeční čísla o červnové inflaci. Vzhůru ji táhly především ceny potravin (jenom máslo bylo o 43 procent dražší než před rokem) a bydlení. Do tuhého jde ale i jinde v Evropě.
Částečnou odpověď nabízí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO): Výroba mléka v největších producentských zemích klesá, což spolu se špatný počasím způsobuje, že světová cena másla poskočila v červnu na historický rekord.
Oproti květnovým hodnotám se světová cena másla zvýšila o 14,1 procenta. „Výrazně“ minulý měsíc stouply také světové ceny mléčných výrobků (v grafu fialově), upozorňuje FAO.
Zdroj: FAO
Špatné počasí se na jižní polokouli týká především Austrálie a Nového Zélandu, kde produkce mléka zaostává za loňskými objemy. V grafu je vidět, jak růst zpomalil v pěti hlavních producentských oblastech (EU, USA, Austrálie, Argentina, Nový Zéland)
Nový Zéland je přitom největším světovým vývozcem mléčných komodit. Nejdůležitějšími jsou plnotučné sušené mléko a sušené odtučněné mléko a na vývoz je v podobě mléčných komodit určena zhruba 95 procent veškeré tamní produkce mléka, upozorňuje novozélandská derivátová burza.
Následující graf ukazuje nárůst cen termínovaných kontraktů na dehydratovaný mléčný tuk (AMF), který se používá na příklad při výrobě zmrzliny, sladkostí a v kombinaci se sušeným mlékem také při výrobě mléka. Graf je za poslední rok, cena v amerických dolarech za tunu.
Zdroj: BBG
Naopak spotřeba másla nadále roste. Podle některých analytiků zákazníci volí „přírodní“ potraviny, což znamená větší zájem o máslo, a naopak margarín nechávají v obchodech. Popularitě prý napomohly i nedávné studie, které zpochybnily souvislost mezi ním a kardiovaskulárním onemocněním. Mléko a výrobky z něj navíc znovu nakupují také Číňané.
Podle analytičky Patty Claytonové ze zemědělské asociace Agriculture and Horticulture Development Board ale řada zemědělců nemá kapacity na to, aby zvýšila produkci. Rekordní ceny přitom neznamenají, že mlékárny jednoduše změní výhybku a poupraví výrobu tak, aby z dražšího másla profitovaly. Dodávat totiž pořád musejí také mléko, smetanu a sýr, citoval ji list Financial Times.
Kevin Bellamy z dánské Rabobank podle FT upozorňuje, že poté, co ceny mléčných výrobků v letech 2014 a 2015 skomíraly, bojuje řada farem v Evropě a v Brazílii s nedostatkem mladých krav.
Aktuální nedostatek neřeší světové zásoby, kde by se případně dalo čerpat, protože ty se s rostoucí poptávkou ztenčily.
Ceny másla se podle Bellamyho částečně vrátí zpátky. Potrvá to ale několik měsíců a na původní úroveň se podle něj nedostanou.
Zdroje: FAO, BBG, FT, nzxfutures.com, Patria.cz
Máslo – Príma receptář.cz
Máslo je tukem živočišného původu. U nás se vyrábí z mléčného tuku (musí být tímto tukem tvořeno minimálně z 80% bez dalších druhů tuku, další procenta jsou tvořeny vodou a mléčnou sušinou) a je tvořeno zejména nasycenými mastnými kyselinami. Z hlediska hubnutí může být pro někoho zajímavé, že oproti rostlinným tukům (margarín) se neukládá máslo v těle ve formě tak nechtěného tuku, protože je využitelné jako okamžitý zdroj energie. Máslo také obsahuje spoustu vitaminů, minerálů a antioxidantů.
Máslo versus margarín
Jak již bylo řečeno, máslo je živočišného původu. Se svou nezaměnitelnou výtečnou chutí, kterou předčí margarín, však nese i jisté nevýhody. Jde především o obsah cholesterolu, který je mnohem vyšší než u rostlinného margarínu. Margarín je také méně tučný, oproti 80% máslu je tvořen obvykle 60% tuku (jsou i nízkotučné s 20% tuku).
Mezi lidmi stále koluje fáma, že se v margarínu existují transmastné kyseliny, které snižují „dobrý“ cholesterol a naopak zvyšují ten špatný, který ucpává cévy. Po zjištění této skutečnosti byl proces výroby změněn tak, že při výrobě transmastné kyseliny nevznikají. Další možností je vařit na sádle. Má totiž příznivější složení mastných kyselin než samotné máslo a také nižší obsah cholesterolu. Vhodné je tuky střídat, takže pokud si nehlídáte vysokou hladinu cholesterolu, s klidem si dopřejte jednou máslo, podruhé margarín. Prospěje to vašemu zdraví.
Druhy másla
Podle trvanlivosti máslo dělíme na stolní, čerstvé a obyčejné máslo.
Čerstvé máslo má dobu trvanlivosti maximálně dvacet dnů od data výroby. Stolní máslo má delší dobu trvanlivosti. Skladování do 6°C je možné do tří měsíců. Pokud ho skladujeme při teplotách -18°C, tak cca rok až 24 měsíců.
Na druhou stranu je chudší o výživové hodnoty, mražení také mění jeho chuť a snižuje obsah vitamínů. Po rozmražení se více kazí. Máslo, nijak nespecifikované, vydrží asi 35 až 55 dní. Na obale zjistíme přesnou dobu trvanlivosti.
Setkáme-li se s názvem „tradiční máslo“, pak by mělo jít o máslo tradičně stloukané z mléka nebo smetany.
Máslo skladujeme v teplotách do 8°C. Teplota však nikdy nesmí překročit 15°C.
Výběr másla
Výrobci stále vymýšlí metody, jak ušetřit náklady a výrobkem oklamat zákazníka. V obchodech se setkáme s „másly“, které na obale nemají uvedeno přímo slovo „máslo“ ale např. pouze „Jihočeské“ a obrázkem másla. Pak jde o výrobek, který nesplňuje požadavky na 80% mléčného tuku a jsou do něj přidány další rostlinné tuky a přídavky.
Dalším problémem je váha výrobku. Klasické máslo má 250 g, dnes se však vyrábí másla o gramáži 200 g, čehož si zákazník nemusí všimnout, protože pátrá po ceně. Proto je dobré všímat si na cenovkách popisků, které určují cenu výrobku za kilo a tu porovnávat.
Ne vždy však znamená, že dražší máslo váhově stejné je kvalitnější než máslo levné. Nedávný test prokázal, že jsou levná másla častokrát kvalitnější než jejich drahé alternativy. Měli bychom si tedy všímat jejich složení, výrobce a dodavatele. Pokud žádný z údajů nechybí a není pochybný, můžeme máslo bez obav zakoupit.
Na pultech se můžeme setkat i s „biomásly“. Tato másla jsou vyrobena ze smetany či mléka krav, které byly chovány podle požadavků na biochovy (volné pasení se na louce, správné krmení, žádná nadbytečná léčiva apod.).
Tato másla jsou logicky dražší variantou. Měli bychom je podporovat zejména, jsou-li domácího původu.
Ekologický způsob výroby másla totiž poněkud ztrácí na své ekologičnosti, pokud jsou másla dovážena na dlouhé vzdálenosti přes celou Evropu.
Přepuštěné máslo neboli „ghee“ [ghí]
Jde o variantu másla, která je zdravější a kvalitnější, jelikož neobsahuje přebytečnou vodu (obyčejné máslo obsahuje až 16% vody). Proto se mu také říká bezvodý mléčný tuk. Díky tomu máslo ghee nežlukne, tedy se nekazí.
Dokonce má díky lepší skladbě mastných kyselin hojivé účinky. Z nich můžeme jmenovat blahodárné účinky na suchou pokožku, hojení jizev, působení proti zánětům ve střevech. Díky tomu se toto máslo používá jako základ léčivých mastí.
Přepuštěné máslo vydrží při správném uchovávání i několik měsíců. Přečištěné máslo je používáno v luxusních restauracích pro přípravu pokrmů, které zejména při smažení bohatě provoní a dodá jim nezaměnitelnou chuť. Toto máslo bohužel nenajdeme na pultech obchodů.
Ukážeme si tedy návod, jak toto máslo snadno připravit.
Prakticky jde jen o to máslo převařit a odebrat z něj vodní pěnu s nežádoucími příměsemi. Máslo tedy vložíme do hrnce a přivedeme k varu na středním plameni. Až se objeví bílá pěna, snížíme plamen. Vaříme za stálého míchání.
Pěnu a sražené kousky másla, které vyplavou na povrch, postupně odebíráme. Máslo nesmíme vařit příliš dlouho ani při vysoké teplotě (optimální teplota je asi 60°C, povolená do 80°C), jinak máslo ztmavne a získá nežádoucí zápach. Při vysoké teplotě bychom máslo zbavili také látek žádoucích.
Vaříme máslo na mírném ohni půl hodiny až hodinu, záleží na připravovaném množství. Výsledný produkt bude průzračná zlatá tekutina, kterou přelijeme přes ubrousek do nádoby, kde ho necháme ztuhnout. Zbylé kousky másla na dně hrnce a pěnu můžeme zužitkovat přidáním do polévek, k vaření zeleniny a podobně.
Přepuštěné máslo pak uchováváme pod poklopem (nebo v uzavřené nádobě) na chladném a suchém místě.
Domácí máslo
Pokud nevěříte máslům v obchodech, existuje rychlý způsob výroby vlastního voňavého chutného másla. Vyjde vás sice na zhruba 30 Kč za 100 g, ale jemná nasládlá chuť a požitek z výroby vám cenu rozhodně vynahradí. Při použití litru smetany ke šlehání získáme něco pod 150 g másla.
Budeme potřebova dva kelímky smetany ke šlehání s minimálně 30% tuku (nejlépe smetanu z tetrapaku bez stabilizátorů), ponorný mixér, sůl a bylinky na dochucení. Smetanu nalijeme do nádoby na šlehání a vyšleháme tuhou šlehačku. Tuto šlehačku nejlépe ve vysoké nádobě mixujeme ručním mixérem dál. Začne se srážet máslo.
Stále zanořujeme mixér do tekutiny, bude se oddělovat podmáslí do másla. Jakmile dosáhne máslo požadované hutnosti, vyklopíme ho a vylijeme podmáslí (nejlépe se bude pracovat s cedníkem, přes který podmáslí snadno proteče do záchytné nádoby). Podmáslí je možné si schovat například do chleba nebo kávy, je zdravé i samotné k pití.
Hroudu másla lehce rukama zpracujeme a hněteme pod proudem studené vody, aby se vyloučila zbylá syrovátka. Můžeme ještě máslo vložit do mixéru a proces zopakovat, aby zůstalo pouze čisté máslo. Nyní do něj zapracujeme bylinky a sůl podle chuti. Hotové máslo můžeme mazat na čerstvý domácí chléb. Uchováváme ho snadno v potravinářské fólii.
Pokud ho chceme uchovávat více profesionálně, použijeme dřevěné krabičky.
Drahé máslo žene lidi k domácí výrobě. Ke stloukání se používají mixéry i PET lahve | Moje peníze
PRAHA Ještě před pár lety byla výroba domácího másla jen nerentabilní zábavou hrstky přívrženců všeho stoprocentně domácího. Jenže jeho ceny se už vyšplhaly do takových výšin, že si řada lidí začíná dělat máslo vlastní. Může se to vyplatit. Potřeba je jen smetana, kuchyňský robot nebo obyčejná zavařovačka a trocha zkušeností.
Hlavně to nepřešlehej, ať z toho není máslo, říkávala autorce babička, když jí jako malá holka pomáhala v kuchyni připravovat smetanu na nedělní moučník. Napoprvé na zvídavou dětskou duši zafungoval babiččin povel přesně opačně.
Touha zjistit, jak se promění šlehačka v máslo, byla silnější. Smetana na dezert tedy nebyla, máslo ale také ne. Jen babiččino zamračené obočí. Přešleháním smetany totiž výroba domácího másla jaksi ustrnula kdesi na půli cesty.
V mixéru, sklenici i petce
Dnes šlehače a kuchyňské roboty lidé znovu v některých domácnostech roztáčejí. Také „přešlehávají“, avšak s cílem proces výroby másla dotáhnout do konce. Ještě před pár lety šlo o drahý koníček hrstky nadšenců do všeho nekupovaného. Jenže tento nejoblíbenější živočišný tuk je dnes už tak drahý, že se pomalu začíná vyplácet jeho výroba vlastníma rukama.
Postupy i nejrůznější vychytávky se čile se řeší i na sociálních sítích, kde si lidé radí, jak docílit co nejlepšího výsledku. „Pracuji v kravíně, ale stloukač másla nemám, takže vůbec nevím, jak na to,“ prosí o pomoc Žaneta z Královéhradecka. Odpovědí se jí dostaly desítky. Například: „Z 33% smetany. Vezmeš elektrický šlehač a za půl hodiny je hotovo i s úklidem,“ zněla jedna z nich.
„Kupuji 30% smetanu, když je ve slevě, a máslo jsem měla za dvě minuty,“ uvádí se v dalším příspěvku.
Méně elegantní výroba počítá se zapojením PET láhve, do níž se má nalít smetana, následně štěrchat, dokud se nesrazí, pak vše slít přes síto, rozříznout láhev, vyškrabat obsah, spojit jej rukama do koule, kterou je třeba propláchnout.
Podobně lze použít i zavařovací sklenice. Stlouká se nejen sladká smetana, ale i její zakysaná příbuzná, a dokonce se experimentuje i s jogurty.
Dlužno dodat, že výroba másla zajímá hlavně obyvatele venkova, kteří mají vlastní dojnice nebo přístup k plnotučnému mléku třeba od souseda za ceny jen o něco vyšší, než jsou výkupní. Ale i ti, kteří jsou odkázáni na supermarkety, nejsou ztraceni.
Kilogram domácího másla ze smetany ke šlehání, pokud ji seženou ve slevě, je vyjde zhruba na 200–220 korun, ve velkoobchodě stojí kilo másla 212 korun a tutéž českou značku prodávají obchody za 220 korun. Ceny jsou tedy srovnatelné, u domácí výroby však přicházejí další benefity.
Kromě toho, že chuť konečného výrobku je mnohem lahodnější a překvapivě jiná než u toho kupovaného, navíc zbude podmáslí.
Vlastní domácí máslo si dříve zkoušela vyrábět i Elen Kročilová z Vikantic v Rychlebských horách. „Dělávali jsme je u tety na Žítkové. Byla k tomu třeba máselnice, v níž se utloukla smetana. Pak se vše přecedilo přes plátno a máslo se nakonec vtlačovalo do formiček,“ říká.
Nejlepší podle ní bylo máslo ze smetany, která trochu zakysala, což nebyl takový problém, protože se z mléka sbírala třeba tři dny. Nyní žije jen pár kilometrů od polských hranic a na běžné nákupy jezdí do Polska.
„I tam teď ale máslo podražilo, stojí skoro jako u nás, takže už se to skoro nevyplatí,“ dodává.
Také u našich sousedů v Německu či Rakousku nenakoupíme levněji – cena másla se zde podle aktuálních údajů pohybuje obvykle od 1,90 do 2,40 eura, v akcích je k mání za 1,79 eura.
Máslo si vzít nedáme
Domácí výroba se tedy nabízí jako jedna z možných cest. Pro Čechy je totiž máslo veledůležitou surovinou, bez níž se neobejdou.
Stojí na něm celá tuzemská kuchyně, je potřeba už na tak základní věc, jako je jíška, poléváme jím kynuté knedlíky či žemlovku, pečeme na něm telecí i ryby a přidáváme jej do těst na buchty, koláče, dorty a piškoty.
V každé staré české kuchařské knize začíná mnoho receptů slovy „vezmi kus dobrého másla“.
Například Marie Jermářová, šéfová kuchařské školy Domácnost založené v dobách mocnářství, ve své stati o potravinách píše: „Máslo jest jediný tuk, jehož možno jest užíti bez rozdílu ke všem pokrmům, třebaže někde dáváme přednost slanině.
U mnohých krmí jest hlavní podmínkou, by máslo bylo co nejlepší. Působením krmení proslulo máslo z horských pastvin, zvláště vrchlabské. Ze zelené píce, v létě, jest máslo chutnější než v zimě. Z cukrové řepy má libě sladkou chuť.
Na zimu do zásoby kupuje se máslo nejvíc v září a říjnu, kdy bývají krávy nejlíp krmeny.“
Statistiky potvrzují, že se můžeme směle prohlásit za másložrouty. Podle údajů z roku 1936 každý Čech za jeden rok snědl 5,7 kilogramu másla (zatímco Slovák si dopřál jen 2,3 kg). Od druhé poloviny 50. let jsme si ho užívali stále více.
V roce 1982 jsme zdolali rekordní hranici 10 kg másla na osobu. Kromě faktu, že je máme prostě rádi, přál takto vysoké spotřebě i totalitní plánovací režim, který vydatně podporoval mlékárenský průmysl.Ještě v roce 1989 jsme zkonzumovali 9,4 kilogramů másla.
Vaříme a přepouštíme
Zásadní ránu mu poté zasadily vědecké poznatky o škodlivosti živočišných tuků na kardiovaskulární systém. V našich lednicích se usadily margaríny. „Vlastně mi tenkrát dost chutnaly, bylo to něco nového.
Dnes už mám na stole zase máslo a při pomyšlení na margarín mi naskakuje husí kůže,“ směje se šestačtyřicetiletá Marie Kolínská. Podobně jako ona uvažovaly spousty lidí, a tak máslo na dlouhou dobu upadlo v nemilost.
Jeho vůbec nejnižší spotřeba byla na přelomu let 1998 a 1999, a to čtyři kilogramy ročně. Zanikaly i mlékárny (ve smyslu provozů); ze 113 v roce 1989 na 63 v roce 2004. Zhruba v tuto dobu se ale ukázalo se, že máslo zas až tak moc neškodí a že margaríny jsou možná pro naše zdraví horší.
Postupně tedy začala spotřeba opět růst až na nynějších 5,5 kilogramu ročně. K vzestupnému trendu napomohla i móda přepuštěného másla čili ghí a návrat k poctivému vaření.
Rostoucí obliba másla je dnes řazena na seznam důvodů, proč je ho nedostatek a proč zdražuje. Tak jednoduché to ale není. Jak již psaly Lidové noviny, významný díl viny mají regulační zásahy Evropské unie a útlum produkce mléka. Pro srovnání. V České republice se ještě rok před vstupem do EU vyrobilo více než 65 tisíc tun másla, dnes ani ne třetina, 54% spotřebovaného másla v ČR je z dovozu.
„Není to proto, že bychom nebyli soběstační, ale proto, že si máslo dovážejí zahraniční řetězce,“ řekl Jiří Kopáček, předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského. Za úbytkem mléčného tuku stojí i zvýšený výroba sýrů (+3,3% oproti loňsku), tvarohů (+8,2 %), smetan (+3,4 %). „A protože není dostatek suroviny, snížila se výroba másla v celé Unii o 6,5 procenta,“ vysvětlil Kopáček.
A ta kráva mléko dává
Zemědělci navíc v posledních letech postupně obměňují stáda dojnic. Namísto plemen, která dávají vysokotučné mléko (jako jsou české stračeny), pořizují plemena s vyšším výnosem mléka, avšak nižším obsahem tuku. Stračeny mají roční průměrnou užitkovost 6598 kg mléka s tučností 4,0 %.
Dojnice „holštýnky“, jež nyní tvoří dvě třetiny celkového chovu v zemi, mají užitkovost 8721 kg mléka, avšak s tučností jen 3,76%. „Normálně by se to neprojevilo, nyní ale i tato trocha chybí,“ říká Kopáček. Proč se tedy nezvýší výroba mléka, aby bylo i více tuku? „Jsou potíže s odbytem druhé složky mléka, mléčné plazmy.
EU má nyní na zásobách 450 000 tun sušeného odstředěného mléka, které stěží prodává za nízké ceny.“
Do toho přišla vysoká poptávka po másle z Číny (oproti loňsku se tam dovoz zvýšil o 16 %) a z Indie.
V Česku k drahotě ale nemalou měrou přispívá i vysoká DPH a přemrštěné obchodní přirážky řetězců. Potravinářská komora ČR zjistila, že zatímco předloni byla obchodní přirážka 50%, na přelomu loňského a letošního roku se vyšplhala už na 70%.
„V cenotvorbě řetězců se navíc objevuje spekulativní jednání, kdy prodávají různá másla od různých výrobců za stejné ceny,“ říká Jiří Kopáček. Jsou to právě obchodníci, kdo si může mnout ruce. Pohled do nákupních vozíků nakupujících mluví za všechno.
V každém druhém najdete tři čtyři „čtvrtky“ másla do zásoby.
Jestli dělají dobře, ukážou další měsíce. Podle Kopáčka by se trh měl postupně uklidnit. Ceny pak znovu ovlivní zvýšená předvánoční poptávka. Výroba domácího másla má podle něj svá úskalí.
„Nikdy se nepodaří zajistit standardní kvalitu výrobku z hlediska obsahu tuku, přípustného množství vody a z hlediska mikrobiálního.“ Ani jedno z toho ale domácí výrobce zřejmě neodradí. Pochvalují s výraznou chuť i vůni.
Navíc jeho stloukání vůbec není složité.
Kdo šponuje cenu másla? Obchodník, ale i zákazník kupující do zásoby
Máslo se na pultech českých obchodů pohybuje v rozmezí od 50 do 80 korun. Jeho cena narůstá průběžně za poslední půlrok.
Premiér Bohuslav Sobotka požaduje prošetřit jeho zdražování. Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman zase vyzývá mlékárny k omezení vývozu. Ceně másla se dnes věnují deníky Mladá fronta DNES, Právo a Blesk.
Prověřte to!
Bohuslav Sobotka pověřil Specializovaný finanční úřad, aby odhalil, zda si některé firmy nenastavily nepřiměřeně vysokou cenu.
Jak uvedla už dříve mluvčí České potravinářské komory Dana Večeřová, faktorem, který nelze ovlivnit, jsou obchodní přirážky řetězců: Takže samozřejmě by se to máslo mohlo prodávat levněji.
Nicméně velice důležitý je ten fakt, že se zvyšuje poptávka a mléčného tuku je nedostatek.
Objevují se názory, že kroky předsedy vlády ohledně prošetření nárůstu ceny másla jsou předvolebním tahem.
Ministr zemědělství Marian Jurečka si nechal vypracovat od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací studii, která odhaluje současnou skladbu ceny za máslo. Zemědělci se na ní podílí 20 %, mlékárny 30 % a obchodníci 50 %.
Z té studie je patrné, že z celkové ceny másla největší část zůstává právě u obchodníků a prodejců, menší část zůstává u výrobců, to znamená u potravinářů, u mlékáren.
A nejmenší část zůstává u zemědělců, u prvovýrobců, komentuje studii Jurečka.
Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman apeluje na mlékárny, aby omezily vývoz másla do zahraničí a soustředily se spíše na tuzemský trh.
Z údajů Českého statistického úřadu se za první půlrok tohoto roku vyvezlo máslo za 203 milionů korun, což je přibližně stejně jako loni. Množství vyvezeného másla se ale meziročně snížilo na 1,7 milionu kilogramů, což je proti loňsku přibližně polovina. Podle údajů Českého statistického úřadu činila v srpnu průměrná cena čtvrtky másla 52,31 Kč, meziročně o 45,2 procenta více.
Cenu šponují i sami zákazníci
Rostoucí cena másla způsobuje mezi českými spotřebiteli paniku a tak berou pulty obchodů útokem a máslo pak nakupují do zásoby. Podle Miroslava Tomana je to však špatný krok, protože i to vytváří tlak na růst ceny.
Panika kolem cen másla způsobuje, že jakmile se objeví někde v akci, čeští zákazníci nelení a berou obchod doslova útokem. Jiní jezdí pro máslo za hranice. V německých řetězcích nakoupí máslo kolem 1,5 EURA. Jak ale zjistil server Podnikatel.cz od jednoho ze zákazníků, který nechtěl být jmenován, některé německé obchody dovolují Čechům nakoupit pouze pět kusů másla.
Alternativu pro stále zdražující se máslo nabídl už dříve sesterský server Vitalia.cz. Čtěte článek Domácí máslo – odpověď na drahé máslo v obchodech?
Máslo je teď nejdražší v historii. Proč?
Královéhradecký kraj, který dříve patřil v másle k nejlevnějším regionům Česka, toto výrazné a skokové zdražení postihlo nejvíc v republice. Podle statistiků je tu nejdražší v zemi. V Pardubickém kraji roste cena másla mírnějším tempem. Máslová krize kvůli zdražení smetany sice postihla celou Evropu, ale Česko ji kvůli kombinaci několika dalších faktorů odneslo obzvláště silně.
„Sklízíme teď plody posledních dvaceti let,“ míní ředitel opočenské mlékárny Antonín Kolář.
Vedle celoevropských a často zmiňovaných důvodů poukázal na letitý útlum českého zemědělství, krach českých mlékáren, dotační politiku EU, politiku obchodních řetězců a nynější vzrůst poptávky po smetaně. Jednoduše prasknul uměle vytvořený cenový polštář a léta podhodnocená cena másla se konečně narovnává.
Přečíst článek ›
Ještě v lednu patřil hradecký kraj v másle k nejlevnějším regionům. Dnes zde kilogram másla stojí přes dvě stovky, to je přes 50 korun za klasickou čtvrtkilovou hrudku. Nejvíc v Česku.
V Pardubickém kraji se cena másla zvýšila méně dramaticky, i zde však průměrná cena 250 gramů másla dosáhla 49 korun. Leda v akci se dá koupit kolem 43 korun, mnohde naopak už na másle visí cenovka kolem 60 korun. Ještě před rokem stálo máslo v průměru 35 korun.
Ale proč vůbec? Proč je máslo najednou tak drahé? Proč se jeho cena zvedla tak radikálně a skokově, během pár měsíců? A proč hlavně v Česku? A proč se nezvýšily ceny i ostatních mléčných výrobků, ale jen a pouze másla?
Jsou to otázky, které vrtají hlavou každému spotřebiteli a na které nikdo nenašel vyčerpávající odpověď. Faktorů je bezesporu více, dá se dokonce napsat, že hodně, a možná vůbec nemusí jít o nějaké kartelové dohody mlékáren nebo obchodních řetězců. Ostatně na Antimonopolní úřad zatím nedorazila ani žádná taková stížnost.
„Jedním z hlavních důvodů je rychle rostoucí poptávka po másle.
Před dvaceti lety lidé kvůli údajnému cholesterolu přecházeli na rostlinné tuky, teď se, hlavně pod vlivem kulinářských show v televizi, naopak k pravému máslu a smetaně ve velkém vracejí.
A protože Česko je dnes po zániku řady mlékáren už nesoběstačné, musíme smetanu k výrobě másla dovážet ze zahraničí, kde se její cena v poslední době výrazně zvýšila,“ uvedl ředitel Mlékárny Opočno Antonín Kolář.
Přečíst článek ›
Odmítl ale námitku Deníku, že na zdražení másla se tedy nejvíc podílejí právě mlékárny. V situaci, kdy je másla kvůli rostoucí poptávce nedostatek, byly podle něj obchodní řetězce (ty určují ceny) nuceny upustit od „vyděračských“ způsobů vůči mlékárnám; už je nedrží cenově pod krkem.
Řetězce totiž začaly být rády, že vůbec nějaké máslo v regálech mají. Přesně podle zákona nabídky a poptávky, takže cena logicky stoupla. „Másla není takové množství, abychom ho mohli nabízet formou spotřebitelských akcí,“ potvrdil například mluvčí obchodu Kolonial.cz František Brož.
Podobný názor jako Kolář má i ředitel Choceňské mlékárny Pavel Marek. „Nedostatek mléčného tuku je navíc v celé Evropě a tím logicky roste i jeho cena,“ řekl Marek. Nedomnívá se proto, že případný silnější dovoz másla ze zahraničí ceny na pultech sníží.
Už dnes je většina másla na tuzemském trhu z dovozu. Ještě v roce 2000 přitom Česko bylo jeho prakticky čistým vývozcem… Nabízí se tu ostatně srovnání másla s cukrem po zániku Česka coby cukrovarnické velmoci.