Domácí léčba omrzlin – jak na to?

Kateřina Hájková 01. 05. 2019   |  08:01

Puchýře na chodidlech ztěžují chůzi, cvičení i dlouhodobé stání. Důvodem jejich vzniku může být tření nebo tlak na paty, chodidla a prsty, vzniklý dlouhým stáním. Čím větší je tlak na nohy během dne, tím větší je riziko puchýřů. Co dělat s již vytvořeným puchýřem? A jak puchýřům nejlépe předcházet?

Špatné obutí, nadměrná vlhkost i plísňová infekce V mnoha případech vyplývá vznik puchýřů ze špatně sedících bot. Příliš těsné nebo naopak volné obutí způsobuje tření, které může pokožku narušit a iniciovat vznik bubliny plné tekutiny.

To může vyvolat i nadměrná vlhkost nebo pocení. Běžné je to třeba mezi sportovci, zejména běžci. Drobné puchýřky se tvoří také tehdy, když pot ucpává póry na chodidlech.

Mezi další možné původce patří spálení sluncem, omrzlina, alergická reakce, plísňová nebo bakteriální infekce, opar a další.

V případě velkých bolestí a potíží s chůzí navštivte lékaře Puchýře způsobené třením zpravidla ustoupí během několik dní a zabírá na ně domácí léčba.

Některé puchýře ale bohužel na domácí léčbu nereagují a časem se zhoršují. Pokud puchýř způsobuje silnou bolest nebo výrazně ztěžuje chůzi, navštivte lékaře.

To udělejte i v případě, že se přidruží horečka, nevolnost nebo zimnice. Může se jednat o známky infekce.

Puchýř propichujte jen ve výjimečných případech Lidé jsou často v pokušení puchýř propíchnout. To by se ale nemělo. Odhalíte totiž narušenou pokožku, kam se může dostat infekce. V podstatě změníte puchýř v otevřenou ránu. Spíše jej zalepte náplastí, která jej ochrání a umožní zhojení.

Ideální je tak nechat puchýř vstřebat – vysuší se, ztvrdne a zmizí zcela. Pokud vám bublina znesnadňuje chůzi a je skutečně velmi nepříjemná, můžete ji ve výjimečných případech vypustit. I když se to, jak je výše zmíněno, nedoporučuje.

Pokud už k tomu přikročíte, umyjte si před samotným zákrokem ruce teplou vodou a antibakteriálním mýdlem. Pomocí vatového tamponku dezinfikujte jehlu alkoholem a dezinfekcí přetřete i puchýř. Potom jej propíchněte, nechte tekutinu odtéci, naneste antibakteriální mast nebo krém a překryjte jej obvazem nebo gázou.

Následně ránu denně čistěte a znovu aplikujte antibakteriální mast. Uchovávejte zakryté, dokud se pokožka neuzdraví.

Noste kvalitní obuv i ponožky Prevence vytváření protivných puchýřků na chodidlech zahrnuje řešení základní příčiny. Pokud tušíte, že se puchýře objevují vlivem tření, je první obranou nošení perfektně padnoucích bot. Pomoci s tím mohou i speciální podologické vložky.

Nohy byste také měli udržovat co nejvíce v suchu. Pokud víte, že se vám hodně potí, používejte prášky a spreje zmírňující pocení a noste speciální prodyšné ponožky snižující vlhkost. U puchýřů způsobených zdravotním stavem se o možné léčbě poraďte s lékařem.

Pokud vyřešíte příčinu, zbavíte se i puchýřů.

Líbil se Vám článek? Sdílejte ho s přáteli! A přidejte si nás na seznam.cz!

A je to zase tady, omezení kvůli Covidu-19 začínají opět nabírat na síle a rouška je nezbytnou výbavou každého z nás. Nevyhneme se nasazení nejen v MHD, ale už i na všech vnitřních veřejných místech, zdravotnicích…

Čtěte dál

S nastupujícím podzimem každoročně stoupá i počet nachlazení, viróz, chřipek a dalších virových i bakteriálních infekcí. Letos na nás…

Nafouklé břicho, bolestivé vyprazdňování, tuhá stolice, krev na toaletním papíře a ohromná frustrace. Tyto a další symptomy zácpy znepříjemňují…

Sladkosti nejsou obecně doporučované v rámci zdravého stylu života. Nicméně i zde platí určité výjimky. Kvalitní hořká čokoláda je…

Možná i u vás doma mezi pokojovými rostlinami kraluje jedna dužnatá, pichlavá dáma – Aloe. Jde o sukulentní trvalku, hojně využívanou…

Ačkoliv je u nás k dispozici řada kvalitních vakcín, podle statistik je proočkovanost české populace stále poměrně nízká. A to nejen…

Snažíte se otěhotnět? Pak byste měly do jídelníčku zařadit určité potraviny. I když samozřejmě ani jedna z nich není samospásná, podpoří…

Na návštěvu zubaře, kterou byste měli absolvovat jednou za půl roku, se většina lidí netěší. Je ale jednou z nejdůležitějších prevencí,…

Hledáte přírodní prostředek pro přirozenou podporu imunity? V takovém případě jednou z nejlepších voleb bude sáhnout po čerstvém šípku….

Lékořice je bylinkou, která je v lidové medicíně k léčbě různých onemocnění užívána již po tisíce let. I přes blahodárné účinky na…

Probdělá noc dokáže pořádně otrávit náladu, k přetažení a únavě ale postačí, když se vám nedaří pár minut nebo dokonce i hodin usnout….

Bolesti hlavy mohou mít různý původ a nemusí se vždy jednat o nemoc. V případě nemoci je řešení samozřejmě náročnější a vyžaduje odbornou…

S doktorkou biochemie a odbornicí na výživu jsme si povídaly o radostech i strastech těhotenství, o významu stravy a duševní pohody…

První pomoc: Jak ošetřit omrzliny

Úvodní strana » Magazín Lékárna.cz » Články a blogy » První pomoc: Jak ošetřit omrzliny

Péče o tělo Zdraví z přírody Ženy Léčivé přípravky Bolest Kosmetika Muži Kůže Tuky Rady lékárníka

Dlouhá procházka v zimním odpoledni může, kromě dobrého pocitu, přinést i omrzliny. Poradíme, jak je rozpoznat a co s nimi dělat.

K léčbě omrzlin a popálené pokožky se hodí třezalkový olej. Měsíčková mast v sádle je zase vhodná k ošetření pokožky a k podpoře hojení ran i omrzlin. Aloe vera podporuje hojení již prohřátých omrzlin a urychluje regeneraci kůže.

 Vsadit můžete i na zázvor, kurkumu a kayanský pepř. Prohřívají, prokrvují postižená místa a mají protizánětlivý účinek. K léčbě omrzlin, popálenin, jizev nebo ran se také velmi dobře hodí rakytníkový olej. (PharmDr.

Kamila Horníčková)

• Obličej si mažte se krémy s vysokým obsahem tuku a sádla.  Jak pečovat o pleť v zimě se dozvíte i v našem dalším článku.
• Rty chraňte vhodnými balzámy
• Teple se oblékejte. Vhodné jsou přírodní materiály jako je vlna a merino
• Používejte čepici, rukavice, šálu včetně kvalitní zimní obuvi

Omrzlina je prakticky odumření měkkých tkání, kdy působením chladu dojde ke snížení prokrvení tkání. Vlivem nedostatku výživy a ztráty teploty tkáň podlehne nekróze.

Kdy k tomu dojde, je silně individuální, záleží na teplotě, záleží na zdraví cév, faktorem může být vlhkost, vítr i vykouřená cigareta, která způsobí stažení cév.

 U omrzlin jsou ale nejčastěji zasaženy okrajové části těla, kde je prokrvení nejhorší: nos, uši, prsty na rukou a nohou. 

Příznaky omrzlin

• pocit trnutí a mravenčení
• ztráta citlivosti a tvrdnutí kůže
• bílá, bíle kropenatá nebo načernalá barva pokožky

Vyššímu riziku omrzlin jsou vystavení hlavně lidé trpící cukrovkou, špatným průtokem krve nebo se sníženou schopností adekvátně reagovat na ochlazení. Zvýšené riziko je i u osob, kteří kouří cigarety nebo pijí ve větší míře alkohol. (PharmDr. Kamila Horníčková)

Čtyři stupně omrznutí

• 1. stupeň – šedobílé zbarvení, ztráta citlivosti, později zčervenání a bolest
• 2. stupeň – tvorba puchýřů
• 3. stupeň – krvácení do kůže, vznik modročerného zbarvení
• 4. stupeň – nezvratné zničení tkáně, která při zahřátí odpadá

První pomoc při omrzlinách

• Zahřejte postižená místa ve vodě do 40°
• Omrzlinu osušte, dezinfikujte a dle stupně omrznutí překryjeme ránu nebo puchýře vhodným sterilním krytím a vyčkejte na další možnost léčby stanovenou lékařem
• Při prvním a druhém stupni omrznutí promasírujte pokožku například třezalkovým olejem
• Dopřejte si horký nápoj
• Dbejte na prevenci proti vzniku infekce.

Podchlazení a omrzliny – příznaky, pomoc a prevence

Již po dvaceti minutách může mráz způsobit podchlazení nebo omrzliny. Ohroženy jsou zejména malé děti, senioři a chronicky nemocní. Opatrní by měli být hlavně kardiaci, lidé s vysokým krevním tlakem a astmatici.

Nízké teploty mohou být z hlediska poškození chladem nebezpečné pro všechny, ale zvlášť ohroženy jsou malé děti, starší lidé a chronicky nemocní. Podchlazení a omrzliny jsou stavy, které přímo souvisí s extrémně chladnými dny.

Podchlazení

Podchlazení neboli hypotermie vzniká působením nízkých teplot na celý organismus. Závažné případy podchlazení přitom mohou nastat již tehdy, pohybuje-li se rtuť teploměru kolem nuly.

Kromě nízké teploty se totiž na hypotermii podílejí i silný vítr, vysoká vlhkost vzduchu, zdravotní stav postiženého, nedostatečný oděv nebo působení návykových látek.

V ohrožení jsou tak zejména staří lidé, děti, osoby s minimálním množstvím podkožního tuku nebo jedinci pod vlivem alkoholu a drog.

Příčiny podchlazení

Déle trvající pobyt v mrazivém, nebo chladném vlhkém a větrném prostředí (horské túry). Ke vzniku podchlazení přispívá: nedostatečné oblečení, tělesné vyčerpání, nedostatečný kalorický příjem, nemoc, úraz, nebo vliv alkoholu.

Příznaky podchlazení

• Podchlazení je nebezpečné v tom, že příznaky často přicházejí pomalu a postupně, tím pádem si postižený tak závažné poškození organismu nejprve ani nemusí uvědomit.
• Zpočátku dochází ke zrychlení srdečního tepu, dechu a vzniku třesavky, později se objevuje svalová slabost až ztuhlost, únava a ospalá řeč.
• Podchlazený člověk má studenou a bledou kůži a postupně upadá do bezvědomí. V pokročilých případech hrozí zástava dechu, srdečního oběhu a následně smrt.

První pomoc při podchlazení

• Postiženého chraňte před dalším působením chladu. Přeneste jej do tepla a zabalte do přikrývek nebo dalších vrstev oblečení, případně vyměňte mokré oblečení za suché. Podle možností zahřívejte, aby se zabránilo dalším ztrátám tepla. – je možné podat rychlý zdroj energie (čokoláda, cukr, nikdy ne alkohol) – šetrně a postupně zvyšujte tělesnou teplotu (vyhřívané přikrývky, teplé oslazené nápoje, teplé obklady, event. celková koupel) – dle závažnosti celkového stavu vyhledejte vždy odborné ošetření .
• V žádném případě se nedoporučuje podávání alkoholu! Tyto nápoje totiž zvyšují ztrátu tepla z organismu.
• Jestliže je postižený v bezvědomí a nedýchá, zahajte kardiopulmonální resuscitaci. Podchlazení zpomaluje tělesný metabolismus, a proto má resuscitace značnou naději na úspěch i po delší době. Pacienta co nejrychleji dopravte do nemocnice nebo zavolejte rychlou záchrannou službu.

Důležité: Zahřívání povrchu těla (ruky, nohy atd.) musí být postupné, protože stuhnuté cévy by se po náhlém zahřátí mohli poškodit.

Omrzliny

Omrzliny vznikají působením nízkých teplot na odkryté části těla. Ohroženy jsou hlavně nedostatečně chráněné nebo nezakryté části těla na periferiích: nos, uši (zejména lalůčky), tváře, brada a prsty na rukou nebo nohou.

Omrzliny mohou způsobovat i nevratná poškození, která mohou v nejhorších případech vést až k amputacím. Zvýšené riziko omrzlin hrozí lidem s narušeným prokrvováním tkání způsobeným některými nemocemi – např. cukrovkou, užíváním léků (betablokátory) nebo kouřením.

Stejně jako u podchlazení hraje velkou roli ve vzniku omrzlin i oblečení: nedostatečné nebo příliš těsné.

Omrzlinami jsou víc ohroženi diabetici, lidé s metabolickými poruchami, lidé s nemocemi kůže, jako je lupénka či atopický ekzem.

Příznaky omrzlin

• Postižená část kůže je bledá až šedožlutá. Povrch pokožky je přitom chladný a necitlivý.
• Po zahřátí dojde k zarudnutí postižené oblasti a rozvoji bolesti, mravenčení a svědění.
• V závažných případech mohou vznikat i puchýře.

Podle dalšího vývoje omrzlin je dělíme na tři stupně:

• 1. stupeň – kůže je voskově bílá či nafialovělá, chladná a necitlivá. Postižený má v místě pocit svírání, při oteplování palčivě píchá. Takto vypadá na místě nehody každá omrzlina!
• 2. stupeň – kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře, je přechodným stadiem mezi vratným poškozením při první stupni a nevratným poškozením při třetím stupni. V místě omrznutí dochází ke ztrátě citlivosti.
• 3. stupeň – tvrdá ‚vosková‘ kůže, nebolestivá ložiska, po několika dnech projevuje zčernáním a úplným ztvrdnutím postižené části těla – dochází k odumření tkáně.

První pomoc při omrzlinách

Lehčí omrzliny můžete ošetřit sami. Člověka s omrzlinami dopravte do tepla, sundejte mu mokrý oděv a postupně zahřívejte zasažená místa.

Prsty nebo část ruky můžeme strčit do podpaží, okolí omrzlin je možné masírovat, kvůli lepšímu prokrvení – omrzliny netřeme. Pomoci může i teplá, ne však horká koupel, teplota by neměla přesáhnout 38°C.

Pokud se objeví puchýře, nikdy nepropichujeme, jen sterilně překryjeme.

Pozor:

• Nikdy omrzliny netřeme sněhem (další traumatizace), ani jiným materiálem (hrozí zanesení infekce)
• Nikdy nepodáváme alkohol, léky, neaplikujeme masti. Kouření se zakazuje
• Puchýře nikdy neotvíráme, chráníme je před protržením
• Některé omrzliny se mohou kompletně projevit až po delší době

Závažnější případy vyžadují transport do lékařského zařízení, především pokud je zasažena větší plocha těla a postižené části zůstávají i po zahřátí bledé a necitlivé.

Jak se chránit před podchlazením a omrzlinami

• Při pobytu v chladných oblastech se teple oblékejte. Dávejte přednost několika tenčím vrstvám a nikdy nechoďte ven bez čepice. Zaměřte se také na to, abyste měli v teple ruce i nohy. Kvůli omrzlinám se vyhněte příliš těsnému oblečení.
• Vyvarujte se dlouhého pobytu mimo budovy, zejména pokud panují nepříznivé teplotní a povětrnostní podmínky.
• Nezapomínejte na pitný režim a dopřejte si pravidelný odpočinek v teple.
• Na tůru vyražte dobře najezeni a do batohu přibalte i jídlo a pití na cestu. V žádném případě nevyrážejte na dlouhou túru do odlehlých oblastí.
• Ačkoliv si chcete oddechnout od stresu moderního života, raději s sebou vždy berte mobilní telefon.
• Vyvarujte se nadměrné konzumace alkoholu nebo jiných návykových látek.

Inzerce

Necitlivé prsty? Pozor na omrzliny!

• Aktivní život s RS
• Novinky
• Necitlivé prsty? Pozor na omrzliny!

Zima zpravidla přináší nejen sníh a s ním i romanticky zasněženou krajinu, ale i mráz, který může být velmi nebezpečný. Zvlášť, když máte necitlivé prsty. Proč a na co si dát pozor?

Když je tělo vystaveno nízkým teplotám, může dojít k jeho podchlazení. Nebezpečné je ovšem i lokální působení mrazu, zvláště když ho na některých místech těla necítíte.

Mohou tak vzniknout omrzliny, při kterých může být postižena nejen kůže a podkoží, ale i svaly, nervy a cévy. K tomu, aby omrzlina vznikla, stačí mnohdy i jen pár minut. Zimu proto není radno podceňovat.

Omrzliny jsou velmi nebezpečné a někdy mohou skončit i amputací.

Riziko nejen pro nejmenší

Někteří jedinci jsou ke vzniku omrzlin náchylnější než ostatní. Nejčastěji tkví problém ve zhoršeném prokrvování a zahřívání daného místa na těle nebo jsou na vině potíže s poškozenými nervy a jejich snížená citlivost. Tyto stavy pak mohou oslabit schopnost pozornosti a úměrných reakcí na chlad. Mezi rizikové faktory patří:

• dehydratace,
• únava,
• hlad,
• fyzické vyčerpání,
• nedostatečné oblečení,
• konzumace alkoholu,
• zranění,
• kouření (způsobuje zúžení krevních cév a rychlejší šíření omrzlin),
• cukrovka,
• deprese,
• onemocnění cév,
• nemoci nervové soustavy (například poruchy citlivosti při roztroušené skleróze),
• věk (mladší děti a senioři).

Jak poznáte omrzliny

Omrzliny prvního stupně se většinou projevují zčervenáním, svěděním až pálením, bolestí a otoky. U druhého stupně omrzlin se už objevují puchýře s čirým, mléčně zakaleným obsahem.

Třetí stupeň charakterizují šedomodré až černé puchýře způsobené poškozením cév a krvácením.

Při čtvrtém stupni je zbarvení kůže černohnědé a dochází k odumření tkání včetně hlubších struktur (svaly, šlachy, klouby).

Důležitá je první pomoc

Co dělat, když už omrzlina vznikne? V první řadě se pokuste zbavit její příčiny. Pokud je to možné, jděte rychle domů nebo se před mrazem schovejte v nějaké budově, nebo alespoň v závětří. Sundejte si šperky a mokré oblečení. Při omrzlinách na rukou si v rámci první pomoci strčte ruce do podpaží. Postiženou část následně prohřívejte ve vlažné vodě.

Pozor, nesmí být horká! Zbytek těla nechte pod přikrývkou. Nikdy nepoužívejte jako zdroje tepla lampy, radiátor, oheň nebo ohřívací podložky. Snadno by došlo k popálení. Vyhněte se také tření postiženého místa nebo propichování puchýřů. V případě žízně popíjejte teplé nealkoholické nápoje. Po zahřátí omrzliny opatrně a jemně zavažte sterilním obvazem.

Zejména v případě omrzlin druhého a vyššího stupně je nutné vyhledat ve vlastním zájmu lékaře. Ten vám postižená místa pečlivě ošetří.

Kvůli omrzlinám je kůže náchylnější k infekci, někdy je proto potřeba nasadit preventivně antibiotickou léčbu. U nejzávažnějších omrzlin je poslední šancí na záchranu končetiny podávání tzv.

trombolytik do žíly. Pokud ani ta nepomohou, je amputace jediným možným řešením.

Nepodceňujte prevenci

Pokud plánujete vyjít do mrazivého počasí, vždy se důkladně oblékněte. Oblečení by mělo být volné a nepromokavé. Je lepší vzít si několik vrstev než jednu silnou. Nezapomeňte ani na teplé ponožky, pořádné boty a rukavice. Omrzliny na prstech patří mezi ty nejčastější.

Při teplotách pod bodem mrazu omezte pobyt venku na minimum. Další vrstvy teplého oblečení mějte vždy po ruce. Příkladem je nouzový balíček teplého oblečení uložený v kufru auta.

To se může kdykoli nepředvídatelně porouchat. Mezi časté projevy roztroušené sklerózy i jiných chronických chorob patří poruchy citlivosti.

Myslete proto na to, že to, že chlad necítíte, ještě neznamená, že vaše kůže netrpí.

(dos)

Zdroj: https://www.healthline.com/health/frostbite

Hodnocení článku Líbí se vám článek?

Počet hodnocení: 0

Čtěte dále

Dělá vám horké léto vrásky na čele? Vlastně oprávněně, přehřátí může zhoršit příznaky roztroušené sklerózy. Jak na to, abyste…

číst více

Nácvik kognitivních funkcí – tak se odborně nazývá způsob, jak probudit mozek z letargie. Máte-li potíže s pamětí nebo…

číst více

Pravidelná fyzická činnost musí člověka především bavit. Pokud ale trpíte roztroušenou sklerózou, je třeba vybírat spíše s rozumem. Zapomeňte…

číst více

Počty pacientů, u kterých se prokáže roztroušená skleróza (RS), stále vzrůstají. Stejnou rychlostí se objevují také články na toto…

číst více

Že je pohyb důležitý, to dnes už každý ví. Jak moc je ale zásadní pro lidi s roztroušenou sklerózou?…

číst více

Roztroušená skleróza se bohužel nevyhýbá ani dětem. Pokud se její příznaky objeví před desátým rokem věku, může nepříznivě ovlivnit…

číst více

Omrzliny

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje. Omrzliny – rozvoj puchýřů

Omrzlina (congelatio) je druh poranění organismu, které vzniká působením nízkých teplot na kůži a v podkoží. Místa náchylná k tvorbě omrzlin jsou končetiny, především prsty, nos a uši, a to díky menšímu objemu, a tedy tendenci rychleji prochladnout. Během omrzlin organismus postupně ztrácí v končetinách cit, pak dochází k poškození tkáně. Rozsah postižené oblasti je v některých případech tak závažný, že může skončit až ztrátou poškozené končetiny. Chronické omrzliny se označují jako oznobeniny (pernio).[1][2]

Omrzliny se dělí na jednotlivé stupně v závislosti na síle poškození – od lehkých omrzlin, které nejsou příliš nebezpečné a projevují se jen znecitlivěním prstů, až po těžké omrzliny, kdy hrozí zčernání a odumření tkáně.

Příčiny tvorby omrzlin

Omrzliny se tvoří jako reakce organismu na vystavení nevhodným životním podmínkám, kdy dochází ke ztrátě tepla a k prochladnutí organismu. Základním předpokladem pro jejich vznik je nižší teplota okolí, než je teplota organismu.

U člověka je to teplota pod 15 °C (59 °F), ale většinou musí být mnohem nižší, a to pod 4 °C. Urychlujícím faktorem je působení větru, jehož proudění odnímá tepelnou vrstvu vytvořenou okolo těla (a vyzařovanou kůží) a rychleji ochlazuje organismus, čímž uspíší vznik omrzlin.

Podobně funguje i vlhkost, která opět snadno snižuje teplotu organismu.

V některých případech stojí za vznikem omrzlin nedostatečné prokrvení tkáně, které může být vrozeného původu a nebo může být navozeno uměle – zejména některými léky (beta blokátory) či nemocemi jako cukrovka, ale také například kouřením nebo nevhodným (například těsným) oblečením.

Příznaky

Prvními příznaky vzniku omrzlin jsou snižování citlivosti kůže a změna její barvy ze zdravě růžové na bílou. Další příznaky se vyvíjejí postupně, rozlišení na stupně není zpočátku možné. Tkáň se začíná nezvratně poškozovat, až nakonec odumře. Pokud by bylo působení mrazu vystaveno celé tělo, dojde k jeho třasu a nakonec upadne organismus do šoku a umírá.

První pomoc

Lehké omrzliny se dají poměrně snadno léčit a organismus je schopen se zcela uzdravit. Postižená část by měla být umístěna do prostředí s kontrolovanou pokojovou teplotou, zvláště nebezpečné je sálavé teplo, protože omrzlá tkáň je necitlivá.

Těžké omrzliny se léčí vložením končetiny do vody s teplotou 38 °C. Dobu úplného zmrznutí (ztuhnutí tkáně) je nutné zkrátit na minimum. Je vhodné přidat do vody antiseptický prostředek na bázi jódu nebo chlorhexidinu.

Protože rozmrazování je velmi bolestivé, dostávají omrzlí analgetika.

V případě, že není možné umístit končetinu do teplého místa, lze ji nouzově zahřívat kontaktem s teplejší částí těla, jako je například klín či podpaží. Doba ohřívání se tím ale prodlouží.

Je nutno se vyvarovat opakovaného omrznutí rozehřátých končetin, neboť by došlo k jejich většímu poškození. Je třeba zvážit riziko a případně ponechat omrzliny bez ohřívání.

Rozhodně se nedoporučuje postižená místa třít, masírovat či vkládat končetiny ke zdroji silného sálavého tepla, jako je oheň, kamna, ohřívací polštářky nebo fén. Na necitlivé kůži totiž snadno vznikají hluboké popáleniny. A konečně, nedoporučuje se ani propichování puchýřů.

Reference

1. ↑ Domácí lékař. Praha: Avicenum, 1991. 5., dopl. vyd. 792 s. S. 373
2. ↑ http://lekarske.slovniky.cz/pojem/pernio

Související články

• Oznobeniny

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.Autoritní data: GND: 4279006-2Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Omrzliny&oldid=16303335“

Nebezpečí omrzlin: Rady pro první pomoc

Lidé mají omrzliny podvědomě spojené s arktickými výpravami nebo s nebezpečím pro horolezce, zdolávající osmitisícovku.  K lehkým omrzlinám ale můžete při mrazivých teplotách přijít i uprostřed Prahy, o horských oblastech ani nemluvě. Proto je potřeba myslet jak na prevenci, tak i na první pomoc, když už dojde na nejhorší.

Jak vyplývá z informací, doporučení a metodických pokynů lékařské komise Českého horolezeckého svazu, existuje řada dispozic, které zvyšují riziko vzniku omrzlin.

Prvním překvapivým zjištěním je, že k omrzlinám inklinují v poměru 10:1 muži.

  Zdá se tedy s trochou nadsázky, že úlohou žen je zejména dohlédnout na to, aby jejich milovaní partneři a samozřejmě děti dbali na prevenci.

Samozřejmým nebezpečím jsou povětrnostní podmínky – intenzivní chlad, hluboký mráz a vítr. Důležitými faktory, které mohou v mrazivém prostředí zvýšit riziko omrzlin je mokré oblečení, dehydratace, fyzické vyčerpání a celkový nedostatek energie.

  Problémy samozřejmě hrozí, pokud dojde např. na horách k poranění a znemožnění pohybu.

K omrznutí nejvíce disponují místa s omezeným průtokem krve – to znamená prsty v příliš těsných botách nebo v těsných rukavicích, také pozor na prstýnky nebo upnuté hodinky.

Omrzlinám nahrává také špatný zdravotní stav.

Zejména lidé s nedostatečným prokrvením končetin, s cukrovkou, aterosklerózou, by měli v mrazivém počasí dobře zvážit všechna rizika a věnovat zvýšenou pozornost preventivním opatřením.

Na pozoru se musí mít také kuřáci! Vykouření každé cigarety vyvolává zúžení cév, které dále zhoršuje omezené prokrvení způsobené chladem.

Nečekejte žádné převratné objevy. Většinu dobrých rad pro rozličné situace lidé ve skutečnosti znají. Problém je ale ten, že si je jednak často nezasazují do kontextu a neaplikují jako celek. Jakmile však v lodi necháte byť jen jednu díru, hrozí, že se potopí. 

Co je tedy důležité? Mít dostatek tekutin, odpočinku a energie.  Zimní boty a rukavice dostatečně volné a odolné proti povětrnostním vlivům.  Nosit s sebou náhradní oblečení a mokré včas vyměnit za suché.

Je třeba také nezapomínat na aklimatizaci. Naše tělo se většinu času pohybuje v běžných klimatických podmínkách a potřebuje určitou „přechodovou komoru“, aby se přizpůsobilo.  Pokuste se také omezit kouření.

Nezapomínejte na průběžnou kontrolu, zejména u dětí! Pátrejte po známkách omrznutí, zejména ztrátě citlivosti.  Zpočátku všechny omrzliny vypadají stejně.

Kůže je bledá, chladná, necitlivá, někdy nafialovělá, počátek omrznutí může být doprovázen pocitem tlaku.   Omrzlin je několik stupňů, od povrchových po hluboké, s nevratným poničením tkáně.

  Každopádně je nutné od počátku jakýkoliv stupeň omrzlin začít urychleně a intenzivně léčit!

Léčba těžších omrzlin je dlouhodobá záležitost a výsledek závisí na intenzitě a délce působení chladu, na průběhu od vzniku omrzlin po jejich rozehřátí a intenzita léčby. Člověk s omrzlinami by měl každopádně navštívit lékaře!

Co tedy pomůže od prvních momentů zjištění omrzlin? Rozhodně sucho, závětří, zahřívání tělesným teplem (ne tepelnými zdroji).

Rozhodně co nejdříve vyměňte mokré oblečení a podávejte teplé, hodně sladké tekutiny bez alkoholu!  Alkohol může naopak uškodit.

Rozšiřuje cévy a podporuje další únik tepla z organizmu. Necitlivou tkáň nikdy přímo netřete.

Pokud jste již v teple domova nebo hotelu, sundejte mokrou obuv a oblečení, prstýnky, hodinky a podobně.  Končetiny můžete ponořit do vodní lázně s teplotou maximálně 40° C, ideálně s desinfekcí (Betadin aj).  V lázni ponechte omrzlé části těla max 1 – 2 hodiny do zčervenání a navrácení citlivosti, na obličej můžete přikládat teplé obklady.

Při zahřívání omrzlin nepoužívejte nikdy přímé teplo jako radiátory, vařiče nebo otevřený oheň. Pokud v terénu není jisté, jestli postižená tkáň znovu nezmrzne, počkejte s rozehříváním až po přesunu do bezpečí chaty.

Mohou vám pomoci i protizánětlivé léky či enzymatické přípravky. Proč tyto přípravky pomáhají u omrzlin? Vlivem chladu vznikají v cévách z vody obsažené v krvi ledové krystalky, které poškozují cévní stěnu. Krev se zahušťuje, hůře proudí a vznikají krevní sraženiny, které ucpávají drobné cévky. Ke tkáním se pak nedostává kyslík a živiny a vzniká zánět.

U vyšších stupňů omrzlin, kdy dochází ke tvorbě puchýřů, nikdy nepropichujte jejich kryt a od počátku se snažte zabránit infekci. Ošetření takových omrzlin ale náleží lékařům, hojení může trvat řáově měsíce. A nakonec opět – nepodceňujte prevenci. Posilujte imunitu vitamíny, enzymy a cvičením.

Oblékejte se přměřeně venkovní teplotě, lepší je vrstvené oblečení než jedna silná vrstva. Na obličej a ruce používejte ochranné krémy. Dávejte pozor na přechody z tepla do zimy. nehrajte si na hrdiny, které neofoukne.

Omrzliny jsou ve svém důsledku nebezpečná fyzická poranění, jejichž následky si můžete nést velmi dlouho.

Zdroj: www.horosvaz.cz – první pomoc, skripta – výukový materiál pro kurzy první pomoci LK CHS

        www.tribune.cz – Trochu jiné chronické rány – Omrzliny v létě, autor MUDr. Jaroslava Říhová

Autor: Martin Stanko

Jak léčit omrzliny

Omrzliny si nejčastěji spojujeme s nějakou extrémní, převážně vysokohorskou, turistikou, kde předpokládáme opravdu nepříjemný mráz.

Ve skutečnosti jde o celkem běžný zdravotní problém, který se může stát doslovně každému i v naší zemi. Vůbec nepotřebujeme mínus dvacet či třicet stupňů, stačí teploty kolem nuly a studený vítr  zesílený větší vlhkostí vzduchu.

Proto je užitečné znát způsoby, jak menší omrzliny doma léčit a nebo jak se ochránit před jejich vznikem.

Když naše tělo cítí chlad, tak automaticky začne stahovat cévy. Nejdříve na povrchu pokožky a pak proces postupuje stále hlouběji. Je to přirozená obranná reakce, která je mnohdy organismu ku prospěchu.

Jenže když situace trvá příliš dlouho, tak se zde objeví jeden malý problém. Stažené cévy totiž nedostatečně prokrvují postižené části těla a tím pádem dříve nebo později může dojít k jejich poškození.

A tak se objeví omrzliny.

Samozřejmě vždy je nejlepší prevence. Omrzliny vznikají působením chladu, tudíž je logické, že bránit nás bude nejlépe teplo. Ale není to jediná podmínka. Nutné je, abychom neomezovali krevní oběh.

Člověk může mít velmi teplé boty, ale pokud si natáhne nějaké hodně stahující ponožky, tak stejně po příchodu může řešit problém s omrzlými palci. Kromě správného oblečení bychom si měli chránit i ty části těla, které od chladu neodděluje nějaká látka. Tady nejlepší roli sehrají různé krémy, stačí i obyčejná vazelína.

Vlhká nechráněná pokožka prochladne velmi rychle, proto je důležité v studených dnech nevycházet z domu po koupání či mytí hlavy a nebo přímo po cvičení, kdy se z nás jen lije pot. Užitečné je počkat přibližně tři čtvrtě hodiny až hodinu.

Také nevycházíme v mokrém či vlhkém oblečení staženém ze sušáku nebo přímo vytaženém z pračky. Nebezpečný je  v mrazech i alkohol, narkotika, nikotin a některé léky, které ovlivňují činnost našich cév.

Když omrzliny nejsou příliš závažné, můžeme je v domácích podmínkách celkem jednoduše léčit. Ale dokud jsme stále venku, tak moc možností nemáme. Dobré je zrychlit pohyb, ruce dát do kapsy, zvednout si límec nebo tvář zabořit do šály a co nejrychleji spěchat domů či do tepla. Tam nás sice bude lákat horká vana či sprcha, ale správný postup musí být pomalejší.

Příliš rychlé roztažení cév by nám totiž vůbec neprospělo. Nejčastěji máme postižené ruce nebo nohy a ty proto po příchodu vložíme do studené vody (teplota přibližně dvacet pět stupňů), do které postupně přiléváme teplou. Lázeň, ve které omrzliny léčíme, by měla po čase dosáhnout teploty kolem čtyřiceti stupňů, ale ne více, abychom nepoškodili zmrzlou tkáň.

 Během koupele pijme nějaký teplý a sladký nápoj (ale držme ho za ouško, abychom si neopařili ruce, které jsou díky chladu mnohem citlivější) – rozhodně nepodáváme „panáka na rozehřátí,“ alkohol je při omrzlinách tabu. Po koupeli vše jemně osušíme a zabalíme do něčeho teplého a prodyšného. Omrzliny se sice nejčastěji týkají rukou či nohou, ale ne vždy.

Občas takto máme postižený nos, uši nebo jiné části těla. Ty je trošku těžké namáčet, ale můžeme na ně přiložit teplý ale ne horký, suchý obklad – nejlepší je nějaká látka, kterou nahřejeme na topení. A zároveň se přitom vnitřně rozehříváme stejným způsobem, jako u namáčení rukou či nohou.

 Postižená místa nemasírujme ani do nich nevtírejme sníh, občas se doporučuje jemná masáž okolí omrzlin. Po „rozmrznutí“ si lehněme, odpočívejme a držme postižená místa výše než srdce. Pokud se nám na pokožce udělaly puchýře, rozhodně je nepropichujme.

A také se nesnažme léčit vlastními silami, ale po jemném ovázání sterilní gázou raději co nejrychleji navštivme lékaře, který určí další postup. Puchýře totiž jsou již znakem velmi závažného zdravotního problému.

Nový příznak koronaviru. Covidové prsty připomínají omrzliny prostitutek, říká lékař

Zčervenalé prsty na nohou mohou být jediným příznakem nákazy koronavirem, upozornila Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Podle jejího ředitele a dermatologa Petra Arenbergera takzvané covidové prsty postihují až pět procent všech nakažených, nejčastěji mladých lidí. Chce na to především upozornit rodiče, jejichž děti se nyní začnou pomalu vracet do škol.

Vaše nemocnice upozornila na nový symptom nákazy koronavirem, na takzvané covidové prsty. Můžete ho popsat?

Covidové prsty se objevují především u dětí nebo mladistvých a někdy mohou být samostatným příznakem, který není doprovázený kašlem, teplotou nebo ztrátou chuti, jak je u covid-19 běžné.

S tím, jak s rozvolňováním protiepidemických opatření začnou chodit děti do škol, se riziko pacientů s takovým příznakem zvýší. Je proto potřeba, aby se nejen rodiče, ale třeba i praktičtí lékaři pro děti a dorost na tyto příznaky zaměřili a případně takového pacienta nechali vyšetřit na infekci covid-19.

Jak je možné, že se covid-19 projevuje tímto způsobem?

Při virové infekci se snadněji sráží krev. Především v nejtenčích cévách – tedy kapilárách – se sraženiny vychytávají a právě v konečcích prstů dochází k horšímu prokrvení.

Okolní tkáň potom začíná ‚mikroskopicky odumírat‘, vytváří se tam drobné nekrózky, čehož si všimnou bílé krvinky a začnou tkáň různě požírat.

Vytváří se pak zánět, který můžeme diagnostikovat jako zčervenání a zduření, které může svědět, pálit nebo bolet.

Dají se covidové prsty k něčemu připodobnit?

Připomíná to takzvané oznobeniny, což jsou změny, které vznikají z dlouhodobého působení podprahového chladu. Takovým typickým příkladem byla děvčata na E55 někde mezi Cínovcem a Teplicemi, která měla krátké sukně a čekala tam na své zákazníky. Jim se tyto oznobeniny objevovaly na stehnech.

Je to takové začervenání, trošku zduření dlouhodobě chladné kůže, které vede k tomu, že kůže je mírně poškozená, ale není omrzlá v tom pravém slova smyslu. Dlouhodobý chlad uzavírá drobné kapiláry a vytváří podobné klinické změny. Také je to na pohmat bolestivé a při přechodu z chladu do tepla to může zčervenat a podobně.

Objevuje se to opravdu výhradně na prstech? Některé fotky ukazují podobnou vyrážku také na patách pacientů.

Typické je to především na prstech dolních končetin, ale začervenání samozřejmě může vzniknout na jakémkoliv konci těla, které je vzdálené od srdce, protože tam je nejmenší prokrvení. Může to být klidně pata, mohou to být konečky prstů na rukou, i když u nich je prokrvení mnohem lepší než na dolních končetinách.

Proč se tento příznak objevuje zejména u dětí a mladých lidí?

Zřejmě se to snadněji projevuje tam, kde je normálně prokrvení velmi dobré, protože o to více je pak patrné, když se to zhorší. U starších lidí se s postupujícím zkornatěním tepen postupně vytváří takzvané kolaterály.

V oblastech, kde postupně ubývá kvalitní prokrvení, tak mají náhradní oběh, což vede k tomu, že když nastane tento problém, tak krev do těchto oblastí protéká jiným způsobem a nemusí to tak být tak nápadné jako u mladých pacientů.

Mluvčí vaší nemocnice uvedla, že se to může objevit až u 20 procent nakažených covid-19. Jak je tedy možné, že se na tenhle příznak přišlo až teď?

Uvádí se, že kožní projevy jako takové jsou asi u 20 procent pacientů. Covidové prsty bych viděl tak u čtyřech až pěti procent, ale přesto je to relativně velká skupina lidí.

V České republice na rozdíl od zemí, kde měli obrovské množství pacientů, bylo naštěstí postiženo relativně málo mladých osob. Druhým důvodem, proč to není tak markantní, je to, že pacient, který trpí dušností, vlastně už tolik nevěnuje pozornost nějakým červeným flíčkům, protože se klade důraz na jiné symptomy.

Kůže je však zrcadlem vnitřních nemocí, takže je potřeba těmhle na první pohled nevýznamným projevům věnovat náležitou pozornost. Je to takový signál, který by nás měl vést k provedení odběrů z nosohltanu. Na druhou stranu ne každý červený flíček na prstech nohou nebo rukou musí nezbytně znamenat covidovou infekci, ale je dobré na to myslet.

Covidové prsty tedy nejsou jediným kožním příznakem, který může nákazu koronavirem provázet?

Virová onemocnění obecně vyvolávají kožní projevy. I u covid-19 máme celou řadu projevů, jako je třeba kopřivka, se kterou se setkáváme u žloutenky nebo zánětu jater. Nebo to můžou být klasické virové exantémy, které jsou charakteristické třeba pro plané neštovice nebo spalničky.

Mohou to být takzvané petechie, to znamená drobná krvácení vyvolaná ucpanými sraženinami krve, které pak vidíme na kůži jako jemné hnědofialové nebo červenofialové tečky.

Covidové prsty jsou ale pro dermatologa řekněme lahůdkou, protože jsou relativně charakteristické právě pro toto onemocnění.

Covidové prsty mohu být jediným symptomem covid-19. Jak se tyto případy odhalují? To lidé přišli ke kožnímu lékaři a až náhodným testováním se přišlo, že jsou pozitivní?

Ano, minulý týden jsme o tom při telekonferenci diskutovali s našimi kolegy ze Španělska a Itálie. Na to se přišlo tak, že tyto příznaky se objevovaly u nemocných, kteří měli typické projevy, a pak přicházeli na kožní pacienti jenom s těmito selektivními projevy bez složitých systémových příznaků. Ti se testovali a zjistilo se, že jsou taky infikováni, přestože jsou jinak bezpříznakoví.

Jsou covidové prsty samy o sobě nakažlivé?

Kontaktem se nic takového nepřenáší, protože je to výsledek vnitřního problému, který se pouze zrcadlí na koncích prstů. Samo o sobě toto ložisko není infekční, infekční je pacient jako takový. 

Jak se tyto příznaky léčí?

Léčení není úplně jednoduché, protože se snažíme hlavně zlepšit prokrvení a zároveň potlačit zánět, který tkáň dále poškozuje. Pomáhá na to kyselina acetylsalicylová čili acylpyrin. Je to dáno tím, že acylpyrin prodlužuje čas, který je potřeba ke srážení krve.

Tím se předchází vzniku krevních sraženin, které toto onemocnění vyvolávají. Ve Spojených státech se jako základní léčba covidových prstů využívá aspirin a pak samozřejmě jakékoliv protizánětlivé prostředky, jako jsou kortikosteroidní krémy, které ulevují od obtíží.

Co byste doporučil lidem, když na svém těle objeví něco, co se covidovým prstům podobá?

Postupoval bych stejně, jako když chce člověk zjistit, jestli je nekažený, když má horečku a kašel. Je dobré zavolat svému praktickému nebo kožnímu lékaři a nechat si vystavit elektronickou žádanku na vyšetření na některém z odběrových míst.

Třeba u nás ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady máme drive-in stan. Když se s žádankou od praktického lékaře objednáte přes webové stránky, tak vás vyšetříme a v podstatě do druhého dne víte, jestli jste v pořádku, nebo máte toto onemocnění.