Do kdy kojit? Kojit i větší děti? Názory maminek i odborníků

Světová zdravotnická organizace ho doporučuje po dobu šesti měsíců, znamená to, že půl roku má dítě dostávat pouze mateřské mléko. Teprve poté mají rodiče zavádět jinou výživu, kojení však má ještě minimálně do věku dvou let dítěte pokračovat. Někteří výrobci umělé výživy tvrdí, že příkrmy mají být zahájeny dřív, čeští i světoví laktační poradci však oponují: není to pravda.

„Malé děti nepotřebují vůbec umělá mléka. Jíst mají začít zároveň s rodiči stejné jídlo jako oni a v čase, kdy jsou na ně připravené, nikoliv podle doporučení výrobců umělých mlék a výživ,“ uvedl k tomu světový odborník na kojení Jack Newman při návštěvě České republiky.

Nejvíce kojí matky ze Skandinávie, celosvětový žebříček vedou Norky. Ani Češky na tom nejsou špatně. „Při propuštění z porodnice je kojeno 98 procent dětí, to je slušné číslo. Naopak málo máme výlučně kojených dětí,“ říká předsedkyně Laktační ligy Anna Mydlilová.

Kojení je také věc inteligence. Mezi kojícími ženami je nejvíce vysokoškolaček 
a středoškolaček, ženy se základním vzděláním kojí výrazně méně.Počet českých kojených dětí stále stoupá, v roce 1992 bylo v šestém měsíci kojeno jen 
11 procent dětí, dnes je to skoro 40.

Přátelsky k dětem

V Čechách funguje 62 baby
friendly porodnic, které se hlásí k deseti krokům úspěšného kojení. Ideální ale není předporodní příprava. Prochází jí jen 30 procent budoucích matek, navíc měsíčně stojí přes tisíc korun. V Norsku je to povinné a zdarma.

Proč by ženy měly své děti kojit? Protože budou zdravější, chytřejší a pravděpodobně i poslušnější. Zahraniční výzkumy také dokázaly, že kojené děti netrpí obezitou, méně často mají cukrovku a mají větší šanci, že se vyhnou bezlepkové dietě. Tou u nás momentálně trpí sto tisíc obyvatel.

Pro ženy, které kojit z různých důvodů nemůžou, existují mléčné banky. V tuzemsku jich je zatím jenom pět, přitom myšlenka konzervovat mateřské mléko pochází od pražského pediatra Aloise Epsteina.

„O koupi mléka je zájem poměrně velký, ale dárkyň s přebytky mléka bohužel není dostatek, momentálně jich máme jen deset,“ říká Marcela Černá z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze, kde jeden litr mateřského mléka stojí devět set korun.

Kvůli vysoké ceně mléka začalo celosvětově fungovat sdílení mateřského mléka. 
V Česku se teprve začíná rozbíhat, v Polsku je už ale běžné.

Do kdy kojit? Kojit i větší děti? Názory maminek i odborníků

Současná žena světoznámého fotografa Jana Saudka Pavla Hodková: Nepřetržitě mám děti u prsu už pět a půl roku

Pavla Hodková je českou rekordmankou v kojení. S Janem Saudkem má dvě děti, pětiletého Matěje 
a tříletou Aničku.

Do kdy kojit? Kojit i větší děti? Názory maminek i odborníkůKojíte ještě teď?Kojit bych ráda přestala, ale dcera si nedá říct. Gurmánských zážitků je kolem tolik, že se docela divím, že mateřské mléko pořád chce. Klidně však odjede k babičce a týden tam vydrží, není na mléku tak závislá.

Před dcerkou jste dlouho kojila 
i syna. Jak probíhala výměna?Syna jsem kojila i během toho, co jsem čekala Andulku. Kojit jsem vůbec nepřestala, takže teď kojím nepřetržitě pět let a pět měsíců.


Z praktického hlediska to bylo dobré, protože mi odpadl stres, jestli kojení půjde, nebo ne, ani prsa mě nebolela. Jeden rok jsem dokonce kojila dvě děti najednou. Matěj skončil s mateřským mlékem ve třech letech, ten si to nechal vysvětlit.

Když se chce ale pomazlit, tak si na prso sáhne.

Dnes není běžné, že matky kojí několik let. Jak jste na to přišla?Neplánovala jsem to, vyplynulo to samo. Kojení mě 
v ničem neomezuje, starší děti nepotřebují kojit každé tři hodiny a mně ani nevadí, když dlouhou dobu nekojím. Myslím si, že je to přirozené.

Máte nějakou věkovou hranici, přes kterou už jít nechcete?Původně jsem si myslela, že Matěje budu kojit rok, ale postupně jsem to prodlužovala.

Když jsem čekala Aničku, nechtěla jsem ho odstavovat, aby na ni nežárlil. 
U Aničky doufám, že to spolu do jejích čtyř let dořešíme.

Teď ji kojím ráno, když přijdeme do školky, odpoledne 
a hlavně v noci, když nemůže usnout. Je to z toho, že jsem ji kojením jako malou uspávala.

Jaké výhody má dlouhé kojení?Je to hlavně o vztahu a intimitě. Kojení je milé pro mě i pro dítě. Největším negativem je snaha mého okolí, abych přestala. Já říkám, že to přijde samo. Je opravdu hezké se k dítěti přitulit a být s ním nablízko. Právě proto mi asi nejde přestat. 

KATEŘINA CIBOROVÁ

Jak dlouho kojit a kdy přestat? ⭐ | Dudlu.cz

Asi není třeba připomínat, že kojení je to nejlepší, co můžeme svým dětem dopřát. Však je také právo dítěte na kojení zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, která u nás vstoupila v platnost v roce 1991, sbírka zákonů č. 104/1991, článek 24.

Jaká je pak ideální délka kojení, to bylo odjakživa předmětem živých diskuzí a názor na to, jak dlouho je vhodné a přínosné kojit své dítě, se liší napříč společností, jednotlivými kulturami i dobou. Otázka délky kojení je tak dnes dost ožehavá a vzbuzuje mnohdy až nedůstojné vášně.

Já se vám na následujících řádcích pokusím nastínit pohled na problematiku kojení nejen jako porodní asistentka, ale také jako kojící matka. Pohled založený na nejnovějších poznatcích a doporučeních.

Do kdy kojit? Kojit i větší děti? Názory maminek i odborníků

Jak dlouho kojit dítě (Zdroj fotky: Freepik.com)

Do kdy kojit? Oficiální doporučení odborných společností

Světová zdravotnická organizace (WHO)/UNICEF, Národní laktační centrum/Laktační liga i Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučují výlučně kojit do ukončeného 6.

měsíce věku dítěte a dále s postupným zaváděním příkrmů v kojení pokračovat do 2 let věku a déle. Horní hranice ukončení kojení pak záleží na matce a dítěti.

Americká pediatrická akademie praktických lékařů pak zastává názor, že dítě by mělo být kojeno minimálně dva roky s horní hranicí sedmi let.

Jak odstavit kojení — samoodstav

Optimální je kojit dítě do tzv. samoodstavu, tedy do doby, kdy k odstavu samo dozraje a přestane jevit o kojení zájem. Tato doba je hodně individuální, každé dítě se přirozeně odstaví v jiném věku.

Existuje však spodní hranice, kdy lze u dítěte mluvit o samoodstavu – dříve než ve dvou letech se tak nestane, ne z přirozených příčin (dojde – li k odmítání kojení dříve než ve dvou letech, nejedná se o přirozený samoodstav, ale o tzv.

bojkot, který může mít řadu příčin a obvykle se dá snadno řešit, je – li zájem). K přirozenému samoodstavu nejčastěji dochází mezi třetím a čtvrtým rokem věku dítěte. Ale znovu připomínám – je to velice individuální.

Horní hranice pak není nijak omezena, záleží pouze na matce a jejím dítěti, jak a kdy kojení ukončí.

Kdy začít s příkrmy u kojených dětí

První příkrmy by se měly zavádět nejdříve od ukončeného šestého měsíce věku dítěte. Minimálně do jednoho roku by mělo být hlavní složkou potravy kojeného dítěte mateřské mléko a k němu postupně přidávat pevnou stravu – ovoce, zeleninu, maso.

Mateřské mléko je i po dosažení prvního roku věku dostačujícím zdrojem většiny důležitých živin, navíc obsahuje přirozená probiotika, prebiotika a cenné protilátky. Není neobvyklé, že plně kojené děti začínají s příkrmy i později než v půl roce věku nebo je zpočátku odmítají úplně.

V tomto případě je dobré nespěchat, do jídla nenutit, jen nabízet a stále kojit na požádání. Některé kojené děti bez problémů začnou jíst příkrmy v šesti měsících, jiné klidně až v jednom roce a nezřídka dokonce později.

Je to velmi individuální, proto nelze všechny kojené děti posuzovat stejně.

Pokud byste se však z jakéhokoli důvodu rozhodli ukončit kojení sami, není nutné ani vhodné přecházet na umělé mléčné formule, tzv. pokračovací či batolecí mléka, protože všechny potřebné živiny a vitaminy se dítěti dostanou v dostatečném množství právě v pestré stravě.

Význam dlouhodobého kojení

Kojení nemá pouze význam nutritivní, ale také psychologický. Kojením se dítěti nedostává jen výživy, ale také pocitu lásky a bezpečí, což má zásadní význam pro vývoj jeho mozku, vytvoření bezpečné vztahové vazby a pozdější duševní zdraví.

Mateřské mléko ani s postupujícím časem neztrácí nic ze své výživové hodnoty, stále má veliký přínos i pro větší děti. Je dokázáno, že dlouhodobé kojení má příznivý vliv na děti až do jejich dospělosti.

Dlouhodobě kojené děti jsou mnohem samostatnější, mohou mít vyšší IQ, dosahují vyššího vzdělání a jsou sociálně i emocionálně zdatnější než děti, které byly kojeny krátce či vůbec.

Kromě těchto benefitů má kojení a mateřské mléko ještě celou řadu dalších výhod – kojení je výbornou a prokázanou prevencí infekčních a respiračních onemocnění, zánětů středního ucha či obezity. S každým kojením dostává dítě v mateřském mléku miliony živých kmenových buněk. Mateřské mléko navíc pomáhá zvládat případné nemoci mnohem rychleji a bez komplikací. Všechny tyto výhody pak platí nezávisle na věku dítěte.

Ukončení kojení

Je na každé ženě, jak dlouho se rozhodne kojit a její rozhodnutí by mělo být respektováno. Rozhodnutí o ukončení kojení dítěte by však rozhodně nemělo proběhnout pod tlakem okolí (rodiny, přátel, potažmo společnosti).

Je škoda, že má společnost stále tolik předsudků vůči dlouhodobě kojícím ženám a jejich dětem, a to vše nejen navzdory nejnovějším poznatkům, výzkumům a doporučením odborných společností, které jednoznačně podporují dlouhodobé kojení, ale také navzdory přírodě, historii a naší etologii.

Možná to nevíte, ale kojit můžete i v těhotenství. Gravidita není důvodem k ukončení kojení, pokud máte malé dítě a kojit chcete. Spousta žen se dokonce doslova „prokojí“ celým těhotenstvím a následně kojí obě děti současně. Říká se tomu tandemové kojení a i ono má spoustu výhod.

O tom ale třeba v některém z příštích článků. Závěrem vám dám jednu radu – neobhajujte své kojení před druhými. To, jak dlouho budete či nebudete kojit, je jen a pouze vaše věc. Věc, která nikomu neubližuje a úplně nejmíň pak vašemu okolí, protože nikoho jiného než vás a všeho dítěte se vaše kojení netýká.

Je ostatně více než jisté, že kojením můžete jedině získat, nikoli ztratit.

Budete mít zájem:  Šetrné Léky Na Bolest?

Andrea Bělohradská, maminka a porodní asistentka

Jak správně kojit | Kdy jet do porodnice? | Co je šestinedělí

Nástřih hráze | Koronavirus a těhotenství | Otec u porodu | Termín porodu | Porodní plán 

Diskuze Do kdy je kojení prospěšné?

Ahoj maminky,

chtěla jsem se zeptat do kdy kdy je kojení pro dítě přínosem??? do kdy
je to pro něho prospěšné? a do kdy jste kojili své děti?
davaly jste potom UM? nebo rovnou kravske?

Příspěvek upraven
28.04.13 v 20:06

Velikost písma:

@Moniulik podle mě je
to pro dítě prospěšné do doby, kdy chce samo kojit. synovi je
15 měsíců, jsem ve 14tt a pořád kojím a mám v plánu kojit dokud se syn
sám neodstaví

Kojim už rok a půl, prospěšné je to podle mě pořád. Teď byla
nemocná, nebýt kojení skončila by nejspíš na kapackach. Kdybych někojila
dávala bych už kravské. U nás rozvázi z farmy, občas ho pije s ovocem
jako koktejl.

Popravdě si myslím že tady jako názor objektivní nedostaneš. Každá
maminka na to má vlastní teorie. Já například považuju za „divné“
kojit dítě co chodí a sežvejká v klidu chleba do té doby to mám v normě 

Ahoj. Největší přínos je do 6 měsíců. Já kojila obě holky do dvou
let, starší jsem odstavila já, mladší se víceméně odstavila sama.
Starší nikdy jiné mlíko nepila (doteď nepije mléko), mladší pila od roka
UM (nebyla jsem si jistá, že si ode mě bere dost, u starší jsem si jistá
byla, ta do roka nic jinéh nechtěla) a teď ve 3 letech přechází na
kravské.

@skoromamuška
píše:
Popravdě si myslím že tady jako názor objektivní nedostaneš. Každá
maminka na to má vlastní teorie. Já například považuju za „divné“
kojit dítě co chodí a sežvejká v klidu chleba do té doby to mám v normě

ja jsem pravě myslela, jestli nejsou nějaké studie nebo něco.. dneska
jsem narazila na tento příspěvek a docela mě to šokovalo.. https://www.emimino.cz/…ravi-ditete/

Já též ještě kojím (téměř 22 měsíců), ale zrovna se chystám na
odstavení. Můj alergolog tvrdí, že to dětem něco dává jen toho půl
roku, pak už by se mělo pomalu odstavovat, bral to tak do roka, teď se mě
pokaždé (jednou za čtvrt roku) ptá jestli ještě kojím a do kdy ještě
hodlám , ale na druhou stranu jsem slyšela
názor, že to má smysl cca do dvou let, jak se to ale určuje, to
netuším .

@krmar píše:
Já též ještě kojím (téměř 22 měsíců), ale zrovna se chystám na
odstavení. Můj alergolog tvrdí, že to dětem něco dává jen toho půl
roku, pak už by se mělo pomalu odstavovat, bral to tak do roka, teď se mě
pokaždé (jednou za čtvrt roku) ptá jestli ještě kojím a do kdy ještě
hodlám , ale na druhou stranu jsem slyšela
názor, že to má smysl cca do dvou let, jak se to ale určuje, to netuším
.

no právě.. někdo říka, že po roce už je zlozvyk.. někdo, že je
kojení prospěšné do dvou let.. tak jak je to? 

@Moniulik píše:
ja jsem pravě myslela, jestli nejsou nějaké studie nebo něco.. dneska jsem
narazila na tento příspěvek a docela mě to šokovalo.. https://www.emimino.cz/…ravi-ditete/

Ber to v klidu, na tohle tema najdes milion naprosto protichudnych tvrzeni
Ja zas cetla, ze delsi kojeni je prave prevenci
obezity a kardio onemocneni A taky je spousta clanku o tom, jak je
skodlivy KM Tomu verim daleko spis, nez tomu, co
tvrdi tenhle pan dr. 

Podle me je prinos tak do roka, stejne tak dlouho jsem i kojila. V roce uz
jedla prakticky vsechny potraviny. Na piti jsem ale kravske nedavala, do jidla
jo, ze zacatku UM, ale v tekute forme, praskove mi nepila.

syna uz kojim jen zridka – ma sedm mesicu, celkove ho mleko moc netankuje. Ma
to uz jako takovy mls, zakusek.

Ja kojim ted 15 mesicu a budu nejdyl do 2 let..Uz ted kojim jen rano a
vecer, pres den uz normalne papka s nama..

@skoromamuška
píše:
Popravdě si myslím že tady jako názor objektivní nedostaneš. Každá
maminka na to má vlastní teorie. Já například považuju za „divné“
kojit dítě co chodí a sežvejká v klidu chleba do té doby to mám v normě

Tak to máme podobně, když si kluk dal v roce na oslavě kuřecí stehno
s bramborem a zapil to šťávou, tak jsem si řekla, že kojení už bylo dost
Do roka mi to přijde akorát – ale to je moje
měřítko. Každá by to měla dělat podle svého mateřského citu a tak jak
to vyhovuje jí i dítěti. Každá matka a dítě je originál. Teď má syn
ráno UM, je mu skoro 14 měsíců.

@Moniulik píše:
no právě.. někdo říka, že po roce už je zlozvyk.. někdo, že je kojení
prospěšné do dvou let.. tak jak je to?

Takze kojit do roka a pak? Pak dat mliko od kravy? Neni to trochu postaveny
na hlavu? Beru, pokud nekdo odstavi
v roce a pak dite ji normalne, protoze mliko nechce…to byl zrejme ten cas pro
odstaveni a dite uz mliko nepotrebuje. Ale pokud ho chce a potrebuje, je urcite
lepsi MM nez KM 

Příspěvek upraven
28.04.13 v 20:11

Půl roku po porodu kojí jen třetina matek. Neumí si poradit, když je kojení problém

Jen zhruba 38 % českých matek kojí dítě i v šestém měsíci věku. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by přitom mělo být dítě pro dobrý a zdravý vývoj kojeno minimálně do půl roku a pak s příkrmy ještě do dvou let. Jenže když se kojení nedaří, mnoho matek se nemá na koho obrátit pro radu. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že se to změní.

Kojení má na zdraví dítěte prokazatelně pozitivní účinky. Déle plně kojené děti jsou například méně náchylné k nemocem. „Kojení přináší výrazné zdravotní benefity i ekonomické úspory,“ říká Aneta Majerčíková předsedkyně spolku SpoKojení.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by pro dobrý a zdravý vývoj mělo být dítě kojeno minimálně do půl roku a pak s příkrmy ještě do dvou let.

V České republice však dítě v šestém měsíci věku kojí jen asi 38 % matek.

Cílem WHO je dosáhnout 50 % plně kojených dětí do půl roku věku. Celosvětově je to ale v současnosti jen 40 procent, a v Evropě dokonce pouhých 22 %.

Nejčastější překážky kojení jsou podle Andrey Polokové ze slovenské organizace pro podporu kojení Mamila dvě. Tou první je, že když se dítě správně nepřisává, není matka schopná poznat, zda skutečně pije, nebo trpí hlady. A tou druhou bolestivost bradavek.

Problémem je podle ní i zakořeněná představa, že matky v prvních dnech nemají mléko, což není pravda. Ale děti jsou kvůli tomu v nemocnicích hned od začátku dokrmovány.

Když je s kojením problém, matky marně hledají pomoc

Za nejčastější příčinu předčasného ukončení kojení označují odborníci, zdravotníci i široká veřejnost nejednotné a často i zastaralé informace, které matky dostávají.

„Když žena odchází z porodnice, dostane informaci o tom, že po skončení šestinedělí si má zajít ke gynekologovi a s dítětem ať chodí na kontroly k pediatrovi. Ale když se vyskytne problém s kojením, neví, na koho se obrátit. Ptá se kamarádek a hledá rady na internetu. A pak už záleží jen na štěstí, na jaké informace narazí,“ popisuje porodní asistentka Magdaléna Ezrová.

Ministerstvo zdravotnictví se proto chystá zřídit informační portál o porodnictví, kojení a zdraví malých dětí, kde by matky nacházely jednotné a důvěryhodné informace na jednom místě.

Rozhodující jsou první dny po odchodu z porodnice

Zdravé maminky nechtějí zůstávat v porodnicích déle, než je nezbytně nutné, a většinou odcházejí třetí den po porodu. Ale přímo na oddělení je prostor pro rady zdravotnického personálu, jak má matka správně kojit, malý.

V 66 českých porodnicích fungují laktační poradny a každá porodnice má linku kojení pro matky, které zde porodily. Ty s certifikátem Baby Friendly Hospital mají poskytovat telefonické konzultace 24 hodin denně a dodržovat standardizované postupy zvané 10 kroků k úspěšnému kojení. Realita se však často liší, namítají občanské spolky. 

Například v laktační poradně při ambulanci Novorozeneckého oddělení Fakultní nemocnice Olomouc mají stále naplněnou kapacitu.

„Mnohým ženám, které mají po propuštění z oddělení potíže, dopomáháme do úplného bezproblémového kojení a v období obtíží je neustále doprovázíme. Díky tomuto se délka kojení určitě prodlužuje.

Kdyby nepřišly do poradny, pravděpodobně by nekojily vůbec nebo kratší dobu,“ popisuje vrchní sestra Jana Romanová.

Ministerstvo zdravotnictví by chtělo, aby všech 91 porodnic mělo vyškolené laktační poradkyně na plný úvazek, které by byly k dispozici sedm dní v týdnu, 12 hodin denně.

„Situaci s kojením by mohly pomoci bezplatné poradny v každé porodnici a také lepší spolupráce s praktickými dětskými lékaři, aby maminky dostávaly jednotné informace a byly více využívány postupy, které dopomáhají k dlouhodobému kojení. Velmi cenná by byla podpora v terénu, kdy by dětské sestry a porodní asistentky navštěvovaly maminky v jejich domácím prostředí,“ doplňuje Romancová.

Budete mít zájem:  3 důvody, proč dělat jógu kvůli sexu

VIDEO: Kojení má obrovský vliv na člověka, ovlivní celý vztah s matkou, říká objevitel holotropního dýchání

36:11

Holotropní dýchání umožní člověku prožít peklo i ráj, říká Stanislav Grof, který tuto metodu vyvinul. | Video: Daniela Drtinová

Návštěva laktační poradkyně může stát několik stovek i tisíců

Podle vyhlášky o preventivních prohlídkách mají praktičtí lékaři pro děti a dorost navštívit matku do 48 hodin po propuštění z porodnice v domácím prostředí.

Matku může navštívit také porodní asistentka, která by jí měla umět pomoci i v oblasti kojení. V případech, kdy to doporučí nemocniční či terénní gynekolog, proplácí pojišťovny i tři domácí návštěvy porodní asistentky. Ministerstvo chce do budoucna vyjednat možnost až pěti návštěv. 

Ostatní matky si musí za odbornou pomoc připlatit. Cena jediné konzultace soukromé terénní laktační poradkyně se může vyšplhat až ke dvěma tisícům korun. Přitom třeba v sousedním Německu je po porodu standardem čtrnáct bezplatných návštěv laktační poradkyně, a pokud poradkyně usoudí, že matka potřebuje pomoc nebo podporu i nadále, návštěv může být i více.

U VZP lze za současných podmínek na laktační poradenství čerpat příspěvek do výše 2000 korun, u ostatních pojišťoven do 500 korun. „Ministerstvo zdravotnictví bude jednat se zdravotními pojišťovnami, aby na laktační poradenství přispívaly stejně jako VZP,“ dodává Šteflová. A ty matky, které to potřebují, by měly mít nárok na proplacení více návštěv poradkyně.

Dalším řešením by podle ministerstva bylo využití agentur domácí péče, které zatím fungují v několika českých městech a pracují v nich vyškolené laktační poradkyně. K domácímu vyšetření by bylo zapotřebí doporučení dětského lékaře nebo neonatologa.

Zastánci kojení se zlobí na výrobce umělého mléka

Mnohé matky, které přestaly kojit do šestého měsíce věku dítěte, přesvědčila reklama, že když se kojení nedaří, může je plnohodnotně nahradit umělá výživa. 

Jakákoliv reklama na umělou mléčnou výživu je však podle Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka zakázána. Přitom se matky od firem dozvídají například, že výrobce „zná tajemství mateřského mléka“, nebo že daný produkt je „všechno, co miminko potřebuje pro zdravý začátek svého života“. S tím propagátoři přirozeného kojení zásadně nesouhlasí.

„Základním bodem nedodržování etického kodexu je vytváření mylného dojmu, že náhrady mateřského mléka jsou ekvivalentem mateřského mléka,“ říká Majerčíková.

Výrobci se hájí tím, že se kodex nevztahuje na výživu pro nemocné děti a že jejich výrobky nabízí alternativu a pomoc matkám a dětem, u kterých kojení není možné. Materiály s logy výrobců náhrad mateřského mléka, které se objevují v čekárnách u pediatrů, podle firem nejsou reklamy, ale informační brožury o kojení. O porušování kodexu se tedy podle nich nejedná.

„Nechceme vyvolávat kampaň proti těmto produktům, protože je zjevné, že některé děti je potřebují, ale důležité je to, aby rozhodnutí matky, jakou výživu dítěti dává, neodviselo od komerčních sdělení, ale nezávislých informací,“ dodává Majerčíková.

VIDEO: Zakladatelka Kojící guerilly: Matky se nesmí bát kojit, zahalovat se není povinnost

6:56

Představa, že se matky mohou zahalit plenou, neplatí vždycky, starší děti si plínu přes hlavu dát nenechají, sama jsem kojila syna do pěti let všude. | Video: DVTV

Kojení – vazba kojící matky a dítěte. Mgr. Ivana Stehlíková, Ph.D

Již od pradávna přemýšlí filozofové, lékaři, vědci a odborníci nad otázkou vlivu mateřského mléka na vývoj člověka. Hledají odpovědi v oblasti fyzického a psychického vývoje, v oblasti emocionálních a charakterových vlastností, v oblasti kognitivních schopností.

Archeologické nálezy z doby kamenné dokazují, jak nenahraditelná byla výživa mateřským mlékem. Ženské modly, jakožto bohyně hojnosti a plodnosti, byly znázorňovány s nejcharakterističtějšími znaky ženského pohlaví, extrémně mohutnými hýžděmi a prsy.

Staří Egypťané považovali mateřské mléko za léčivé a hojivé, řecká a římská mytologie připisovala speciálně mateřskému mléku bohyň zázračnou moc nesmrtelnosti, ve starověku byla známá domněnka o vlivu a přechodu vlastností kojné na novorozence mléčnou cestou.

Ze zachovaných literárních pramenů Indů, Peršanů, Egypťanů, Řeků a Římanů se však také dovídáme, že přirozený obyčej, kdy matka kojí své dítě, nebyl zcela pravidelným, tudíž že ne všechny matky své děti kojily.

Především zámožné matky z patricijských rodin se vzdávaly kojení ze společenských důvodů a z obavy, že ztratí kojením své pevné poprsí, tehdy považované za symbol ženské krásy. Ne vždy měla matka dostatek mléka, ne vždy byla přítomna vhodná kojná.

Vzhledem k tomu byly namísto kvalitního mateřského mléka podávány dětem náhražky v podobě kravského či kozího mléka, a proto jich mnoho takto živených umíralo.

V propagaci kojení vlastní matkou pokračovali i středověcí myslitelé. Zastáncem kojení byla sama církev, která hlásala, aby byl novorozenec kojen svou zdravou matkou. Kojnou pouze náhradou za matku nemocnou.

Koncem 18. století v Evropě ve znamení francouzské revoluce byly ženy podněcovány ke kojení za účelem předání všech vojenských, šlechetných a ctnostných vlastností, proudících mlékem do srdcí kojenců.

Tak matky, které zvolily kojení, vyslovily souhlas s režimem, naopak matky, které odmítaly kojit vlastní dítě, byly považovány za sociálně podvratné.

Podpora kojících žen přicházela ze strany vlády i v podobě státní podpory, která se týkala nejen žen vdaných, ale i svobodných matek, rozhodnutých neposílat své dítě k tzv. laciné kojné na venkov.

2. Existuje mnoho důvodů proč kojit    

Dítě má právo na mateřské mléko jako potravu plně odpovídající jeho potřebám a matka má právo kojit. Nenahraditelnost kojení z hlediska ochrany před nemocemi, alergiemi či infekcemi jak v dětském, tak dospělém věku, je dnes velmi dobře známá.

A mnohé studie se přiklánějí i k názoru, že existuje pozitivní vztah mezi kojením a kognitivním vývojem.

Poukazují na fakt, že čím déle jsou děti kojeny, tím dosahují nezanedbatelné rozdíly ve verbálních schopnostech, motorických dovednostech či stavech pozornosti, ale zejména nezanedbatelné rozdíly v inteligenčních testech a vykazují tak vyšší IQ ve srovnání s dětmi kojenými málo či nekojenými vůbec.

I přes všechny tyto skutečnosti však mnozí odborníci na druhou stranu upozorňují, že neexistují jednoznačné závěry, které by potvrzovaly vazbu mezi kojením dítěte a jeho zdravím tak, jak bylo propagováno dříve, neboť současné výzkumy nemohou dřívější výsledky zcela potvrdit.

Zda jsou rozdíly mezi dětmi způsobeny skutečně mateřským mlékem, jeho složením (esenciálními mastnými kyselinami s dlouhým řetězcem, inzulínu podobným růstovým faktorem) či k tomu přispívají okolnosti behaviorálního charakteru s kojením spojené (jistota a tělesná blízkost s matkou) bude ještě dlouho předmětem zkoumání. Přesto je mateřské mléko stále považováno za nejpřirozenější, nejvhodnější a nejhodnotnější způsob výživy novorozeného dítěte a přináší mnoho výhod pro matku i pro dítě, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické, mnoho výhod i pro celou rodinu a pro společnost.

Jde o situace, kdy kojení namísto výhod představuje pro dítě zdravotní riziko. Jde zejména o užívání určitých léků, které se vylučují do mateřského mléka, dále jde o užívání návykových látek, o nadměrnou konzumaci kofeinu, cigaret a alkoholu. Kojení se nedoporučuje matkám s infekčními chorobami, matkám, u kterých byl zjištěn virus HIV.

I otázka kouření se stává dilematem mnoha žen, které chtějí otěhotnět nebo těhotné již jsou.

Na jedné straně se matky shodují na škodlivosti kouření obecně a podporují ukončení kouření, na druhé straně mnohé neví ani o škodlivosti náhradních nikotinových cigaret a náplastí ani o škodlivosti byť jen pasivního kouření.

I vzhledem k obecnému rozšířenému povědomí o škodlivosti kouření při kojení byly ovlivněny názory mnoha matek-kuřaček o lepší kvalitě přípravků umělé výživy vzhledem ke kvalitě jejich mateřského mléka, a to tak silně, že se nakonec rozhodly s kojením nezačínat nebo ho předčasně ukončit.

4. Schopnost kojit

Je jen malé procento žen, které nemohou z různých důvodů kojit. Pokud si žena není čímkoliv jista, má možnost zeptat se v poradně svého gynekologa, který by měl s matkou všechny nejasnosti probrat, vysvětlit je a v těhotenství alespoň jednou prohlédnout její prsa.

Tak by se zřejmě matky nesetkaly až v porodnici s pojmy vpáčených a plochých bradavek, s možností nošení formovačů bradavek po celou dobu těhotenství a s možností použití kontaktních kojících kloboučků, s problematikou ragád a možnostmi jejich řešení.

Paradoxně, výsledky různých výzkumů poukazují na to, že gynekologové problematiku kojení s matkami nejen neřeší, ale jen malé procento matek prohlídku prsou prodělá. Otázkou tak zůstává, zda o prohlídku tyto matky výslovně zažádají nebo je prohlídka automatickou součástí návštěv.

Neméně důležitá je také spolupráce s rodinou, partnerem či přáteli, kteří mohou matku svým názorem ovlivnit. Partnerům kojení nevadí, jeho význam chápou a matku podporují.

Jiná skutečnost nastává ve vztahu matek se ženami starší generace (vlastních matek a babiček), které mají ještě v mnohém zakořeněné názory o slabém mléku či nedostatku mléka a pokud například dítě pláče po kojení dříve jak za tři hodiny, přiklánějí se okamžitě k dokrmu umělou výživou.

Téměř všechny matky shodně udávají, že dovednost kojení získaly v porodnici, mnohé však dodávají, že tato dovednost nebyla stoprocentní. Tápou, neví si rady s problematickými bradavkami, s nalitými prsy či záněty prsou, se spavým a neklidným dítětem.

Samy doma řeší vše s pomocí získaných informací, s pomocí laktační poradkyně, vlastní snahou a odhodlaností kojit. Dalším, na koho se matky díky ne zcela dobrým zkušenostem obracejí ve velmi malé míře, je pediatr. Často uvádějí, že ač očekávaly pomoc, pediatr je z časových důvodů odkazoval na dětskou sestru v ambulanci (a i ta nebyla schopna v mnohém matce vyhovět).

Dále pediatr neznal (nebo nechtěl znát) kontakt na laktační poradkyni v nejbližším okolí (pokud bychom uvažovali o možné spolupráci pediatra a laktační poradkyně – měl by si lékař sám zjistit například na internetu spojení na laktační poradkyni nebo by měla laktační poradkyně u pediatrů nabízet svoje poradenství?).

V neposlední řadě mnoho matek poukazuje na skutečnost, že jakýkoliv problém v kojení řešil pediatr okamžitým nasazením umělé výživy.

Budete mít zájem:  Léčivé Rostliny Nejlepší Využití Pro Zdraví Celé Rodiny?

5. Kojení – jediná cesta k citové vazbě kojící matky a dítěte?  

Sací reflex byl zaznamenán již v prenatálním období, kdy se plod učí strkat prsty do úst a během porodu, kdy reaguje na dotek úst.

První kojení jsou pro novorozence složitou činností, ke které je potřeba jednak obratnosti a spolupráce jazyka a spodní čelisti dítěte a jednak čas pro učení a upevnění čili zautomatizování sacího reflexu.

Uchopení bradavky je tak pro dítě daleko těžší než savička na láhvi při umělém krmení, takže dítě, které zkusí umělé krmení, kde mléko volně teče a není potřeba se namáhat, brzy kojení odmítá.

Doporučení odborníků je tedy ne v dokrmování či krmení lahví, ale například lžičkou, kapátkem nebo kádinkou. V pozdějším kojeneckém období je sací reflex spojen s poznáváním okolního světa – každý uchopený předmět je vložen do úst a reflexními pohyby jazyka a rtů dochází k ohmatávání předmětů.

I když dudlík ani samotná láhev nemohou plně nahradit teplo, vůni či měkkost matčiny bradavky a prsu, může krmení lahví, co nejvíce podobné kojení (fyzický kontakt na nahém těle a láskyplné kontakty matky) alespoň částečně prs nahradit a vytvořit v dítěti představu klidu a pohody.

Nemálo dětí dlouhodobě kojených přichází později k matce s přáním přisát se k prsu ne z pocitu žízně či hladu, ale z touhy po ochraně, sociálním kontaktu, komunikaci, jistotě a bezpečí, pocitu, že matka patří jim a je vždy k dispozici.  Nejčastější polohou kojících matek je poloha náruče. Nejčastější polohou matek krmících dítě lahví je poloha, kdy mají dítě v sedačce.

Argumentem matek je možnost komunikace s dítětem z očí do očí a volné ruce pro lepší manipulaci s dítětem i jídlem. Je škoda jak pro matku, tak pro dítě, že tím dochází k oddělení jejich tělesného kontaktu. Kromě toho, ve chvíli, kdy matka přestane kojit, mohou krmit dítě i další členové rodiny, což je rozdělení nejen tělesné, ale i bytostní.

Ač by bylo možno namítnout, že mazlit se s dítětem a chovat ho lze v jinou dobu, chvíle jídla je velmi intimní a málokdy nastává podobná. To, že kojení je skutečně chvílí, kdy se matka plně věnuje dítěti a nespěchá, potvrzuje srovnání dvou podobných otázek: když kojící matky odpovídají na dotaz, jak dlouho kojí, většina jich uvádí, že kojení trvá déle než 15 minut.

Nekojící matky uvádí, že krmení trvá méně než 15 minut, tudíž naprostý opak. Výsledek vychází zřejmě z toho, že při kojení se dítě musí snažit a namáhat, kdežto u krmení je dítě více povzbuzováno k jídlu, je zde také nebezpečí větších dírek u saviček, takže mléko dítěti teče rychleji a hlavně snadněji a dítě je tak rychleji najedeno.

Pokud je dítě střídavě kojeno i krmeno lahví, je toto sání dvěma způsoby pro dítě často matoucí a může při nesprávném přístupu znamenat pocit neúspěchu jak pro matku, tak pro dítě.

V žádném případě však nelze udělat obecný závěr, že jsou kojené děti vždy klidnější, šťastnější a jistější ve vztahu k matce! Pokud je kojící matka netrpělivá, bere kojení jako nutné zlo, které ji v mnohém omezuje, s dítětem nekomunikuje, nehladí ho, nepodepírá ani láskyplně nekolíbe, je toto dítě mnohem více ochuzeno než dítě matky, která z různého důvodu dítě nekojí, ale je trpělivá, krmení je pro ni intimní chvílí plnou lásky, hlazení, kolíbání a příjemné komunikace.

Co tedy ženy, které ze zdravotního důvodu kojit nemohou nebo se samy rozhodly z jakéhokoliv důvodu nekojit již před těhotenstvím či před porodem? Co ženy, které se při kojení trápí, mají bolesti, a čím více se trápí, tím více se trápí i dítě, které stres matky samozřejmě vycítí? A co ženy, které dítě adoptovaly…? Začarovaný kruh, ze kterého pak vede cesta k psychologovi, psychiatrovi, k výčitkám zklamání a pocitu neschopnosti… Jak bylo již výše uvedeno, matka má právo kojit, ne povinnost! Je tedy nutné ji při její volbě nekojit odsuzovat za to, že nesplnila úlohu „správné a dobré matky“? Stačí se podívat na různé webové stránky a diskuze, kde se matky, které nekojí, obávají, že se na ně společnost bude dívat přes prsty, stydí se projevit svůj názor o tom, že i ony dokážou vychovat bez kojení tělesně i duševně zdravé a milované dítě.

Dítě je bytost sociální a touží po společnosti. Ve společnosti je i při přijímání potravy. To začíná již při prvotním pití mateřského či umělého mléka.

Nejen tedy kojení, ale i krmení umělým mlékem tak nemusí znamenat pouze přijímání potravy a pocit nasycení, ale i společné zažívání klidu a míru, možnost být si nablízku, navazování očního kontaktu s blízkou osobou, vytváření a prohlubování vzájemného a intimního vztahu.

Obě formy příjmu potravy tak může předurčovat nejen způsob, jakým bude později jedinec stolovat a jaký bude jeho přístup k jídlu, ale i jak bude navazovat vztahy, jak bude schopen komunikovat a spoluprožívat společné chvíle s jinými lidmi.

Je také možné, že podle scénáře, jak je dítě v jídle podporováno a povzbuzováno, jak je v jídle omezováno nebo do jídla nuceno, jaké náhlé stravovací změny u dítěte nastávají, jaké libé či nelibé pocity u jídla zažívá, se vyvíjí další etapa jeho stravování a komunikace.  A je to vždy jen a jen na základě přístupu jeho matky, bez ohledu na to, jaký způsob výživy svého dítěte si vybrala.

Autor: Mgr. Ivana Stehlíková, Ph.D.

Diskuze » Poradna »

‚Je na matce, zda bude dítě krmit na veřejnosti‘. Ženy berou kojení na milost | Domov

„Kojení přináší svobodu,“ čítáme často v publikacích pro novopečené matky. „Jídlo pro miminko máte všude s sebou, v ideálním složení a odpovídající teplotě,“ stojí v jedné z nich.

Jak moc svobodná může matka při kojení být a co přesně vystihuje výraz „všude“, o tom se vede vposledních dnech poměrně vyhrocená debata. Tu vyvolala situace z konce března, kdy ochranka pražské Raiffeisenbank upozornila kojící ženu, aby se buď zahalila, nebo odešla. Ta banku opustila a o svůj zážitek se podělila na sociálních sítích. Banka se pak ženě omluvila.

Včera se přesto konal protest proti tomuto incidentu s názvem Kojit kdekoli (i v Raiffeisenbance) je normální. Na místě se sešlo nakonec jen šest maminek. „Tak holky, začněte kojit,“ vyzvala súsměvem ženy performerka aorganizátorka protestní akce Kateřina Olivová.

Přišla vlna zájmu

Podle porodníků, které LN oslovily, zažívá kojení mírnou renesanci. A pokud ženy mohou kojit, kojí a méně často kupují svému dítěti náhradní výživu. „Kojení zažívá vlny zájmu a nezájmu ze strany matek.

Teď jsou aktivnější a ipediatři více mluví o prospěšnosti mateřského mléka pro dítě,“ sdělil LN porodník Jaroslav Feyereisl. Ženy také častěji vyhledávají pomoc laktačních poradkyň, pokud mají s kojením potíže.

Že se v tuzemsku vztah ke kojení zlepšuje, si myslí i Vladimír Dvořák, předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP. „Nemám pocit, že by ženy pociťovaly jakoukoliv bariéru, která by je odrazovala od kojení, a to kdekoliv,“ řekl také Dvořák. Oba zmínění lékaři se shodují v tom, že záleží na každé matce, jak bude krmit své dítě a zda tak činí na veřejnosti.

Pokud stávající vlna zájmu, jak o ní hovoří porodník Feyereisl, brzy neopadne, bude dost možná k vidění více kojících matek na veřejných místech.

Některé budou soukromí své i dítěte chránit speciálním šátkem na kojení nebo plenou přehozenou přes prso, jiné ne.

Objevují se i svéráznější nápady, jak situaci vyřešit. Hovoří se například o kojírnách – speciálních místnostech, které se již objevují například v nákupních centrech nebo na radnicích.

Češky mají v kojení stále co dohánět. Plně kojených dětí je podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky až 85 procent. Ale jen ve chvíli, kdy opouští s rodiči brány porodnice. Poté číslo významně klesá.

Podíl dětí, které jsou kojeny po dobu prvních šesti měsíců života, se pohybuje okolo 40 procent. Češky se tak podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dostávají pod celosvětový průměr. Například v USA je tento podíl 51 procent. WHO stanovila cíle, aby v roce 2020 bylo výlučně kojeno 50 procent půlročních dětí. Těchto cílů zatím Česko nedosahuje.

Důvodů, proč budou tabulky možná brzy vypadat příznivěji, je několik. Podle sociologů zatím žádná tuzemská studie na podobné téma neexistuje, jisté je ale jedno: Češi jsou obecně více mobilní – jsou aktivní, podnikají výlety. Ato i ve chvíli, kdy mají malé děti. Takže i matky s kojenci více cestují, myšleno i po městě, kde bydlí. Krmí tedy své děti více venku.

Plné jesle, matka v práci

Silná vlna nepřející kojení byla podle odborníků například v 50. letech minulého století. Matky, které spěchaly do „pracovního procesu“, začínaly dětem dávat umělou výživu nejpozději ve třech měsících, aby si nejpozději do čtyř měsíců věku od mateřského mléka odvykly. Recepty na umělou výživu dostávaly tehdejší rodičky již v porodnicích.

V současnosti zůstávají matky doma s potomkem v průměru tři roky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector