Do důchodu půjdeme později a později a…

Znát datum odchodu do důchodu je pro každého z nás velice důležité. Zjistit, kdy půjdete do penze, však nemusí být tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.  Odchod do důchodu vám proto pomůže spočítat naše důchodová kalkulačka pro rok 2021. Do té stačí zadat několik základních údajů a výsledek se dozvíte během několika málo vteřin.

Důchodová kalkulačka 2021 je velice jednoduchá. Stačí zadat své datum narození, pohlaví a počet vychovaných dětí a následně kliknout na tlačítko „Spočítej“.

Záhy se objeví termín odchodu do penze, ale i další doplňující informace.

Naše kalkulačka odchodu do důchodu vám spočítá nejen to, kdy do důchodu můžete jít právě vy, ale odhalí také důchodový věk pro odchod do předčasného starobního důchodu.

Kalkulačka pro odchod do důchodu

Výpočet odchodu do starobního důchodu

Jak již bylo řečeno výše, způsob výpočtu důchodového věku, kterého musíte dosáhnout, abyste mohli odejít do řádné či předčasné penze, je poměrně komplikovaný. Závisí totiž současně hned na několika různých faktorech, jako je datum narození, pohlaví nebo počet vychovaných dětí.

Věk odchodu do důchodu, způsob stanovení výše důchodu i podmínky, které musí člověk splnit, aby tuto dávku mohl pobírat, jsou stanoveny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zde je také uvedeno, že výplata starobního důchodu čeká pojištěnce pouze za předpokladu, že dosáhnou důchodového věku a zároveň splní potřebnou dobu pojištění.

TIP: Interaktivní daňové formuláře ke stažení

Potřebujete v nejbližší době zpracovat daňové přiznání za loňský rok, ale nevíte si s tímto krokem rady? Pomohou vám naše interaktivní šablony ke stažení.

Dosažení důchodového věku

Aby vám vznikl nárok na pobírání starobního důchodu, musíte splňovat všechna kritéria popsaná v zákoně o důchodovém pojištění.

 Podmínkou pro odchod do starobního důchodu je dosažení určeného důchodového věku.

Hranice odchodu do penze se ovšem pro jednotlivé pojištěnce liší podle jejich data narození, přičemž v některých případech zákon zohledňuje také jejich pohlaví a počet vychovaných dětí.

Osoby narozené před rokem 1936

Nárok na odchod do důchodu je v případě pojištěnců, kteří se narodili kdykoliv před rokem 1936, jasně daný. Zatímco muži odcházeli do penze v 60 letech, u žen vše záviselo především na počtu dětí, které během života vychovaly. Výpočet důchodového věku se v tomto případě odvíjel od následujících kritérií:

• žádné vychované dítě – odchod do důchodu v 57 letech,
• jedno vychované dítě – odchod do důchodu v 56 letech,
• dvě vychované děti – odchod do důchodu v 55 letech,
• tři nebo čtyři vychované děti – odchod do důchodu v 54 letech,
• pět a více vychovaných dětí – odchod do důchodu v 53 letech.

Aby bylo možné považovat podmínku vychovaných dětí za splněnou, žena se musela osobně starat o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti let.

Jestliže se dítěte ujala až po jeho osmých narozeninách, podmínka byla splněna ve chvíli, kdy o danou ratolest osobně pečovala do dosažení zletilosti alespoň po dobu pěti let.

Pokud ovšem o dítě před dosažením zletilosti pečovat přestala, dané kritérium se za splněné nepovažuje.

Osoby narozené v letech 1936-1971

V kolika letech do důchodu půjdou pojištěnci, kteří na svět přišli mezi lety 1936 a 1971? Výpočet odchodu do důchodu je zde o mnoho složitější než v předchozím případě. Právě proto se na stránkách České správy sociálního zabezpečení objevila tabulka odchodu do důchodu, kde najdete podrobný přehled o zařazení konkrétních osob podle roku narození a dalších kritérií.

Podobně jako v předchozí skupině pojištěnců i zde mají jiný odchod do důchodu ženy a muži. Velkým rozdílem je však skutečnost, že tentokrát se do důchodového věku nepočítají pouze roky, ale i měsíce, přičemž tabulka bere u ženského pohlaví ohled také na počet vychovaných dětí a zároveň zohledňuje odchody do důchodu podle ročníků narození.

Například muži narození v roce 1936 odešli do důchodu ve věku 60 let a 2 měsíců. S každým dalším uplynulým rokem se pak jejich důchodový věk postupně navyšoval o další dva měsíce, a to až do roku 1964. Muži, kteří se narodili později (tedy po roce 1964) pak již mají hranici důchodového věku zastropovanou na 65 letech.

Ženy s pěti a více dětmi narozené v roce 1936 dosáhly na důchodový věk již v 53 letech. Ty, které žádnou ratolest nevychovaly, se oproti tomu musely smířit s odchodem do důchodu ve věku 57 let.

Na číslo 65 se pak ženy s jedním vychovaným dítětem sice dostávají ve stejný okamžik jako muži, tedy v roce 1965, pokud se ovšem staraly o více potomků, mohou přeci jen odejít do řádné penze o něco dříve.

Pokud patříte mezi osoby narozené v letech 1936-1971 a odchod do penze se vám nechce složitě hledat v příslušné tabulce nebo si zkrátka s výpočtem důchodového věku nevíte rady, zobrazí vám odchod do důchodu kalkulačka, kterou jsme pro vás připravili. Stačí jen správně vyplnit všechny požadované údaje.

Osoby narozené po roce 1971

Trápí vás otázka „Kdy půjdu do důchodu?“ a marně přemýšlíte, jak se svého důchodového věku dopočítat? Pokud patříte mezi pojištěnce, kteří na svět přišli až po roce 1971, ve skutečnosti je výpočet odchodu do důchodu velice jednoduchý. Hranice důchodového věku je totiž pro všechny zastropovaná na 65 letech a žádnou roli zde již nehraje ani pohlaví, ani počet vychovaných dětí.

Jedinou výjimku v tomto případě tvoří účastníci odboje a osoby, které odpracovaly potřebnou dobu v zaměstnání, které se řadí do I. pracovní kategorie stanovené pro účely důchodového zabezpečení. Pro tyto skupiny pojištěnců se výpočet důchodového věku i nadále řídí předpisy, které byly platné před 1. lednem 1996.

Potřebná doba pojištění

Výplata starobního důchodu samozřejmě závisí na tom, zda pojištěnec dosáhl určeného důchodového věku, ale svou roli zde hraje i další podmínka. Tou je získání potřebné doby pojištění, jež se odvíjí od ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Patří sem přitom nejen samotná doba povinného pojištění, ale i doby náhradní.

Při výpočtu doby pojištění, která je dostačující k tomu, abyste mohli pobírat starobní důchod, hraje svou roli hlavně rok dosažení důchodového věku. V závislosti na tomto faktoru činí potřebná doba pojištění:

• 25 let – při dosažení důchodového věku před rokem 2010,
• 26 let – při dosažení důchodového věku v roce 2010,
• 27 let – při dosažení důchodového věku v roce 2011,
• 28 let – při dosažení důchodového věku v roce 2012,
• 29 let – při dosažení důchodového věku v roce 2013,
• 30 let – při dosažení důchodového věku v roce 2014,
• 31 let – při dosažení důchodového věku v roce 2015,
• 32 let – při dosažení důchodového věku v roce 2016,
• 33 let – při dosažení důchodového věku v roce 2017,
• 34 let – při dosažení důchodového věku v roce 2018,
• 35 let – při dosažení důchodového věku po roce 2018.

Pokud člověk dosáhne důchodového věku a k tomuto dni zároveň splní potřebnou dobu pojištění, má poté nárok na výplatu starobního důchodu. Jestliže ovšem žadatel tuto podmínku nesplní, nárok na starobní důchod ke dni dosažení řádného důchodového věku nevzniká a dávka může být přiznána až k pozdějšímu datu, kdy žadatel potřebnou dobu pojištění získá.

Patříte-li mezi osoby, kterým nevznikl nárok na starobní důchod dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, mějte na paměti, že vám starobní důchod může být přiznán i v jiných případech, a to na základě ustanovení § 29 odst. 2,3 nebo 4 stejného zákona.

Předčasný odchod do důchodu

Za určitých okolností je možné odejít do důchodu předčasně, tedy dříve, než člověk dosáhne potřebného důchodového věku. Abyste i vy měli nárok na odchod do předčasného starobního důchodu, musíte ovšem splnit státem dané podmínky. Kdy můžete tento krok učinit, pokud prozatím nemáte potřebný věk pro odchod do starobního důchodu?

V případě, že je váš důchodový věk nižší než 63 let a zároveň jste splnili potřebnou dobu pojištění, existuje pro vás možnost odejít do důchodu až o 3 roky dříve.

Pokud byl váš důchodový věk určen alespoň na 63 let, nárok na předčasný odchod do důchodu až o 5 let dříve vám vzniká v momentě, kdy splníte potřebnou dobu pojištění a přitom dosáhnete věku alespoň 60 let.

Co se týče výplaty starobního důchodu, mějte také na paměti, že starobní důchod vám může být přiznán nejdříve ode dne podání žádosti o jeho přiznání. Jako den vzniku nároku na starobní důchod je pak označen ten den, od něhož je žadateli dávka přiznána.

Kolik činí výše důchodu?

Kromě věkové hranice odchodu do důchodu většinou pojištěnce zajímá také to, jakou částku v rámci vyplácení starobního důchodu měsíčně obdrží. Ani tento výpočet však není jednoduchý. Každý jedinec má totiž nárok na jinou výši důchodu v závislosti na tom, kolik peněz si během života vydělal a jak dlouho si platil důchodové pojištění.

V roce 2021 je výše základní výměry starobního důchodu stanovena na 3550 Kč, což znamená, že oproti roku 2020 zde došlo k navýšení o 60 Kč (z původních 3490 Kč). Pokud jde o výši procentní výměry starobního důchodu, ta se oproti loňskému roku zvýšila o 7,1 %. Průměrný starobní důchod tak vzrostl o 839 Kč na celkovou částku 15 336 Kč.

Pomohla vám naše kalkulačka důchodového věku? Pokud chcete vědět také to, na kolik peněz si díky starobnímu důchodu přijdete, neváhejte využít naši důchodovou kalkulačku pro rok 2021, která je zaměřená na výpočet výše důchodu. Ta pracuje s několika údaji, jako je doba pojištění v celých letech, osobní vyměřovací základ nebo počet čtvrtletí, která do důchodového věku ještě chybí.

Další kalkulačky

• Výpočet čisté mzdy
• Výpočet nemocenské
• Nárok na dovolenou

Podmínky pro pobírání starobního důchodu, způsob stanovení výše této dávky, ale také informace o tom, kdy člověk může odejít do důchodu, jsou uvedeny v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Aby vám vznikl nárok na starobní důchod, je nutné dosáhnout určeného důchodového věku a zároveň splnit potřebnou dobu pojištění.

Hranice odchodu do důchodu se liší podle roku narození. Zatímco muži narození před rokem 1936 odcházeli od důchodu v 60 letech, u žen závisel důchodový věk na počtu vychovaných dětí. Pojištěnci narození mezi lety 1936 a 1971 se musí řídit speciální tabulkou, která počítá nejen s roky, ale i s měsíci. Pro osoby, které se narodily po roce 1971, je pak důchodový věk zastropovaný na 65 letech.

Další podmínkou pro pobírání starobního důchodu je dosažení potřebné doby pojištění. Ta se liší hlavně na základě roku, kdy pojištěnec dosáhne důchodového věku. U lidí, kteří ho dosáhli před rokem 2010, činila potřebná doba pojištění 25 let. Osoby, jež dosáhnou důchodového věku až po roce 2018, musí počítat s tím, že potřebná doba pojištění činí 35 let.

Předčasný odchod do důchodu až o 3 roky dříve je možný u pojištěnců, jejichž důchodový věk je nižší než 63 let a zároveň splnili potřebnou dobu pojištění.

V případě osob, jejichž důchodový věk byl určen alespoň na 63 let, vzniká nárok na odchod do předčasného důchodu ve chvíli, kdy splní potřebnou dobu pojištění a přitom dosáhnou věku alespoň 60 let.

Mohou pak odejít do penze až o 5 let dříve.

???? Důchodová kalkulačka 2021: odchod do důchodu – Měšec.cz

Ať už se váš odchod do důchodu rychle blíží, nebo se vám tento okamžik zdá prozatím v nedohlednu, jistě byste rádi znali přesné datum nástupu do penze. S výpočtem důchodového věku vám pomůže naše jednoduchá důchodová kalkulačka 2021, která vám během několika desítek vteřin prozradí, kdy do důchodu půjdete právě vy.

V dnešní době spoustu z nás trápí zapeklitá otázka: „Kdy půjdu do důchodu?“

Díky naší důchodové kalkulačce pro rok 2020 si už s tímto výpočtem nemusíte dělat starosti. Stačí zadat několik potřebných údajů, jako je datum narození, pohlaví a počet vychovaných dětí, a následně kliknout na tlačítko „Spočítat“.

Jelikož v posledním roce neproběhly žádné změny zákona o důchodovém pojištění, metoda, jak spočítat odchod do důchodu 2021, tedy zůstává stejná jako pro odchod do důchodu 2020.

Způsob stanovení výše důchodu,
podmínky pro jeho získání a věk odchodu do důchodu upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění.

Pokud si chcete spočítat, kdy vás čeká odchod do starobního
důchodu, není to však tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Stejně
jako pro nárok na výplatu starobního důchodu zde svou roli hrají dva důležité
faktory, a to konkrétně dosažení důchodového věku a získání potřebné doby
pojištění.

Dosažení důchodového věku

Hranice odchodu do penze se dle
zákona o důchodovém pojištění liší
v závislosti na tom, ve kterém roce se pojištěnec narodil. Právě
z toho důvodu počítá naše kalkulačka důchodu s přesným datem narození
a v případě žen narozených do roku 1971 dokáže zohlednit také počet
vychovaných dětí.

Pojištěnci narození před rokem 1936

Pokud se řadíte mezi pojištěnce
narozené před rokem 1936, důchodový věk je zde jasně daný. Zatímco v případě mužů činí 60 let, u žen
závisí především na počtu vychovaných dětí. Jestliže se budete držet tohoto
kritéria, svůj důchodový věk můžete zjistit následujícím způsobem:

• 57 let – žádné vychované dítě,
• 56 let – 1 vychované dítě,
• 55 let – 2 vychované děti,
• 54 let – 3 nebo 4 vychované děti,
• 53 let – 5 a více vychovaných dětí.

Pojištěnci narození mezi lety 1936 a 1971

Výpočet důchodového věku pro
pojištěnce narozené v období mezi lety 1936 a 1971 je o něco složitější. V tomto
případě se využívá speciální tabulka odchodu do
důchodu, kde se kromě celých let do důchodového věku započítávají i měsíce.
Zde mají také různý odchod do důchodu
ženy a muži.

Zatímco třeba muži, kteří se
narodili v roce 1940, odcházeli do důchodu ve věku 60 let a 10 měsíců, u
žen se mohlo jednat o 53 roků (v případě 5 a více vychovaných dětí), ale také o
58 roků a 8 měsíců (v případě žádných vychovaných dětí). Právě z důvodu
těchto odlišností je jednodušší, když vám spočítá odchod do důchodu kalkulačka.

Pokud se jedná o muže narozeného
v roce 1971, tomu naše kalkulačka důchodového věku ukáže číslo 65, což
bude stejné i pro většinu žen narozených v daném roce. Pouze ty, které
během svého života vychovaly pět nebo více dětí, mají důchodový věk stanoven na
64 roků a 8 měsíců.

Pojištěnci narození po roce 1971

Pokud jste se narodili po roce
1971, je váš důchodový věk zastropovaný. Hranice pro odchod do důchodu
momentálně pro všechny činí 65 let a žádnou roli zde nehraje ani počet dětí, které žena během svého
života vychovala.

Věková hranice odchodu do důchodu
zůstává stejná pouze pro účastníky odboje a osoby, které odpracovaly určenou
dobu v zaměstnání, jež se řadí do I. pracovní kategorie stanovené pro
účely důchodového zabezpečení. U těchto skupin pojištěnců se i nadále výpočet
důchodového věku řídí předpisy platnými před 1. lednem 1996.

Potřebná doba pojištění

Dosažení důchodového věku
představuje pouze první z podmínek, které musíte splnit, abyste se dočkali
vyplacení starobního důchodu. Stejně důležité je ovšem i získání potřebné doby
pojištění, která se odvíjí od ustanovení
§29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Do celkové doby pojištění poté
musíte započíst jak samotné doby povinného pojištění, tak i doby náhradní.

Při výpočtu potřebné doby
pojištění hraje roli především rok
dosažení důchodového věku. Pro ty, kteří tohoto věku dosáhli před rokem
2010, v závislosti na tomto faktoru činila potřebná doba pojištění 25 let.
Dále je nutné řídit se následujícími pokyny:

• v roce 2010 – 26 let,
• v roce 2011 – 27 let,
• v roce 2012 – 28 let,
• v roce 2013 – 29 let,
• v roce 2014 – 30 let,
• v roce 2015 – 31 let,
• v roce 2016 – 32 let,
• v roce 2017 – 33 let,
• v roce 2018 – 34 let,
• po roce
  2018 – 35 let.

V případě, že potřebnou dobu
pojištění ke dni dosažení důchodového věku nesplníte, nebudete mít na něj v tuto chvíli nárok.

Může vám být přiznán
až k pozdějšímu datu, kdy již potřebnou dobu pojištění získáte. Jestliže vám
pak nevznikne nárok na starobní důchod dle ustanovení §29 odst.

1 zákona o
důchodovém pojištění, může vám být přiznán na základě ustanovení §29 odst. 2, 3
nebo 4 stejného zákona.

Předčasný odchod do důchodu

Pokud splníte státem daná
kritéria, v některých případech je možné odejít do starobního důchodu předčasně,
ještě než dosáhnete potřebného
důchodového věku. Jaké požadavky tedy zákon udává a kdy do předčasného
důchodu můžete odejít právě vy?

Pokud je váš důchodový věk nižší než 63 let a zároveň splňujete potřebnou dobu pojištění, můžete do
důchodu odejít až o 3 roky dříve.

Jestliže
máte důchodový věk určen alespoň na 63 let, vzniká nárok na odchod do
předčasného důchodu ve chvíli, kdy splníte potřebnou dobu pojištění a dosáhnete
věku alespoň 60 let.

V takovém případě můžete odejít do penze dokonce až o 5 let dříve.

Jaká je momentálně výše důchodu?

Také výše důchodu, na nějž má
člověk nárok, se samozřejmě liší případ od případu. Závisí hlavně na tom, kolik
peněz jste si v rámci svého zaměstnání nebo výdělečné činnosti vydělali a
jak dlouho jste platili důchodové pojištění. V roce 2021 pak výše základní výměry starobního důchodu
činí 3550 Kč, zatímco výše procentní výměry je určena na 770 Kč měsíčně.

O tom, jak se počítá výše důchodu
pro rok 2021, se dočtete v našem
přehledném návodu. Zajímat by vás ale mohla i daňová kalkulačka pro
zaměstnance. 

Jak zjistit, kdy půjdu do důchodu?

Aby vám vznikl nárok na odchod do
penze a pobírání starobního důchodu, je nutné splnit dvě základní podmínky,
které jsou stanovené v zákoně o
důchodovém pojištění. První z nich je dosažení důchodového věku, druhou pak
získání potřebné doby pojištění. Od toho se následně odvíjí datum nástupu do
penze.

Jak je to s dosažením důchodového věku?

Hranice odchodu do důchodu se
liší podle toho, v jakém roce jste se
narodili. Zatímco u mužů narozených před rokem 1936 činí 60 let, u žen se v
tomto případě odvíjí od počtu vychovaných dětí.

Pokud jste se narodili mezi
lety 1936 a 1971, je nutné řídit se tabulkou odchodu do důchodu, která u žen
opět zohledňuje počet vychovaných dětí.

Lidé narození po roce 1971 pak mají
důchodový věk zastropovaný, takže pro všechny činí 65 let.

Kdo má nárok na předčasný odchod do důchodu?

V některých případech můžete
odejít do starobního důchodu předčasně. I zde je však nutné splnit dané
podmínky.

Jestliže je váš důchodový věk nižší než 63 let a splňujete také
potřebnou dobu pojištění, odchod do důchodu je možný až o 3 roky dříve.

Pokud byl váš důchodový věk určen nejméně na 63
let, nárok na předčasný odchod do
důchodu až o 5 roků dříve vzniká v momentě, kdy dosáhnete alespoň věku 60
let a zároveň splníte potřebnou dobu pojištění.

Jak funguje důchodová kalkulačka?

Výpočet odchodu do důchodu je
díky naší přehledné kalkulačce velice jednoduchý. Stačí vyplnit tři údaje, kam patří pohlaví, datum narození a počet
vychovaných dětí.

Následně už jen kliknete na tlačítko „Spočítat“ a zobrazí se vám výsledek.

Zjistíte tak, jaký je váš důchodový věk, kdy můžete jít do důchodu, pokud jste
splnili dané podmínky, a kdy máte nárok odejít do důchodu, pokud jste
byli důchodově pojištěni méně než 35 let, ale více než 20 let.

Do důchodu se bude chodit čím dál později. Odpor Senátu byl marný

Věk odchodu do důchodu se bude postupně zvyšovat, výpočet penzí se od října kvůli rozhodnutí Ústavního soudu změní ve prospěch lidí s vyššími příjmy. Rozhodla o tom dnes sněmovna hlasy vládní koalice v rámci takzvané malé důchodové reformy. Námitky levicového Senátu odmítla. Důchodovou novelu ještě dostane k podpisu prezident.

Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice.

Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085.

Důchodový věk se totiž bude podle novely oddalovat každému ročníku o dva měsíce, jako je tomu nyní u mužů.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) poslancům řekl, že přijetí senátní verze by znamenalo opuštění principu, podle něhož každá koruna příspěvku, který lidé vloží do důchodového systému, se náležitě projeví na výši jejich penze. Nový výpočet penzí má posílit zásluhovost v důchodovém systému, a to zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Stanovení výše základní výměry důchodu bude vázáno na vývoj průměrné mzdy.

Schválení senátní verze by podle Drábka „z hlediska dlouhodobé stability důchodového systému a odpovědnosti k budoucím generacím bylo nezodpovědné“.

V rozporu s verdiktem ústavních soudců by znamenalo, že by se část příjmů nezohleďnovala na výši důchodu.

Drábkův stínový protějšek z ČSSD, senátor Zdeněk Škromach namítal, že přijetí senátní verze by bylo spravedlivější ke středněpříjmovým penzistům, kteří by zůstali na svém, zatímco nízkopříjmoví by si mírně polepšili.

Podíl osob věku 65+ / počet osob věku 16-64:

Podíl osob věku 65+/ počet osob věku 16-64 Autor: mpsv.cz

Lidí v produktivním věku (15-64) bude ubývat, důchodců (65+) přibývat:

Podíl osob podle věku Autor: mpsv

Zdroj: MPSV

Vyšší penze má podle novely dostávat ve srovnání se současným stavem zhruba pětina lidí, kteří pobírají nad 36 tisíc korun měsíčně. Podle ministerstva by se jim důchody měly zvýšit v průměru o dva procentní body.

U desetiny lidí s nejnižšími příjmy zůstanou penze na současné úrovni, u zbývajících 70 procent se sníží o jedno až tři procenta, tedy řádově o desetikoruny až stokoruny. Snižování má být zaváděno postupně, plně platit začne od roku 2015.

Snížení by měla dorovnat valorizace, která má být nově automatická bez zásahu vlády.

Základní výměra starobního důchodu by měla podle novely představovat devět procent průměrné mzdy, ČSSD navrhovala zvýšení na deset procent.

Podle Škromacha by to stát přišlo navíc o tři až pět miliard korun, které Senát navrhoval získat zvýšením stropů pojistného na sociální zabezpečení.

Starobních důchodců bylo na konci letošního března 2,266 milionu, meziročně se jejich počet zvýšil o 40 400. Průměrný starobní měsíční důchod představoval 10 511 korun.

Zvyšování věku pro odchod do důchodu, které Senát odmítl, vláda navrhla z ekonomických důvodů a v návaznosti na prodlužující se průměrnou délku života. Týkat se bude žen narozených po roce 1955 a mužů narozených po roce 1965. Pro obě pohlaví má být tato věková hranice sjednocena v roce 2041.

Věkové složení obyvatelstva 12/2009

Věkové složení obyvatelstva 12/2009 Autor: mpsv

Hranice věku pro odchod do důchodu (v letech a měsících)

Hranice věku pro odchod do důchodu (v letech a měsících) Autor: ctk Hranice věku pro odchod do důchodu (v letech a měsících) Autor: ctk Zdroj: ČTK

Autor: ČTK

Půjdou dvacátníci do důchodu v 73 letech? Reformu je třeba brát vážně, říkají experti

Experti oslovení Novinkami oceňují snahu zvýšit transparentnost systému, pochybují však, zda lze vůbec hovořit o reformě.
Foto: repro MPSV

Návrh je rozdělen na tři novely. První se zabývá rozdělením prvního pilíře a zavedením základního důchodu 10 tisíc. Druhá novela se týká mírnějších podmínek pro důchod u zaměstnanců v náročných profesích a ve třetí jde o zavedení příplatku 500 korun za každé dítě, o které daný důchodce pečoval.

Prezentace důchodové reformy.

Foto: repro MPSV

„Je zřejmé, že případné realizace druhé a třetí novely by byly teprve prvními nesmělými krůčky k odstranění nepřehlednosti, nespravedlnosti a neudržitelnosti systému.

Navíc ta první novela nemá v současné podobě šanci projít schvalovacím řízením, neboť k ní MPSV nezískalo souhlas koaličního partnera hnutí ANO,“ konstatoval předseda minulé důchodové komise Martin Potůček, který zasedá i v aktuální komisi pro spravedlivé důchody.

I hodnocení dalších oslovených expertů bylo spíše smíšené. „Nejsem si jist, zda předložený návrh nazvat důchodovou reformou, ale je to, řekněme, posun k lepšímu z hlediska transparentnosti systému,“ uvedl na dotaz Novinek ekonom Filip Pertold z think-tanku IDEA při CERGE-EI.

„Rozdělení stávajícího průběžného (PAYG) systému na nultý (stejný pro všechny) a první pilíř (odvozený od pracovní historie) mimo jiné znamená, že politici budou moci transparentněji nastavovat parametry důchodů,“ doplnil Pertold.

MPSV s rozdělením systému slibuje i zprovoznění důchodové kalkulačky, kde si každý občan bude moct ověřit, na jakou penzi bude mít nárok. Právě snahu o transparentnost systému oslovení experti oceňují nejvíce.

„Rozdělení pro srozumitelnost považuji za prospěšné, jen s jeho výší se nedá souhlasit. Již nyní máme v českém systému základní výměru, což je de facto nultý pilíř, aniž by se mu tak říkalo,“ uvedl expert na důchodové systémy Petr Brabec z Národohospodářské fakulty VŠE.

„V roce 2021 bude základní výměra 3550 korun, zatímco návrh základní penze je 10 tisíc, což je téměř trojnásobek, a tím pádem se sníží důležitost příjmu během života a systém tak bude ještě více solidární,“ dodal Brabec.

Potůček vnímá princip s oddělením solidární a zásluhové složky důchodů, na kterém je návrh založen, jako správný. „Ďábel se skrývá ve zdánlivém detailu: kde ve státním rozpočtu České republiky vzít ty stovky miliard korun, které by realizace tohoto návrhu stála v budoucích letech a desetiletích?“ uvedl.

Podle Potůčka se reforma penzí neobejde bez „trvalé a těsné kooperace MPSV a ministerstva financí“. S tímto hodnocením souhlasí i Filip Pertold.

„Často se kritizuje, že reforma nenachází nové zdroje, ze kterých by se zajistily lepší důchody v budoucnu. To je sice pravda, ale to by muselo dojít k součinnosti ministerstva financí a MPSV a ke změně daňového mixu, což není zjevně politicky možné,“domnívá se Pertold.

Upozornil přitom i na daňový balíček, který podvazuje příjmy rozpočtu, s tím, že dvě procenta HDP představují odhadovaný deficit důchodového účtu asi za 15 let. „V českých podmínkách nelze hledat nové zdroje pro důchodovou reformu (která nutně bude znamenat určitý propad příjmů) a zároveň snižovat daně, tak svět opravdu nefunguje,“ zdůraznil Pertold.

„Nynější reforma nejen že neřeší zvyšující se nároky důchodů na státní rozpočet, avšak ještě výrazně je prohlubuje tím, že zavádí základní důchod, ale starobní penze nikomu nesnižuje, tím pádem je logické, že musí najít dodatečné prostředky jinde,“ upozornil Petr Brabec.

„Kompletní výplata základního důchodu mimo sociální pojištění se nabízí, ale povede to jen ke zvýšení daní, což nepovažuji za prospěšné,“ dodal.

MPSV hovoří o tom, že aktuálně předkládá pouze první fázi reformy. Případné zvýšení finančních zdrojů má řešit až druhá fáze v roce 2025. Podle MPSV by mělo jít o daňovou reformu, tedy o oblast, kterou má v kompetenci zmíněné ministerstvo financí.

Před tím, než MPSV odhalilo obrysy navrhovaných změn, OECD zveřejnila svoji zprávu o aktuálním stavu českého penzijního systému s navrhovanými změnami.

Organizace doporučila snížit hranici povinné doby pojištění, na jejímž základě má člověk nárok na důchod, z aktuálních 35 let. Aktuální návrh MPSV v souladu s OECD navrhuje snížení tohoto limitu na 25 let.

OECD: Češi by měli do důchodu odcházet pozdějiEkonomika

„Z pozitivních bodů kromě přehlednosti bych ještě vyzdvihl snížení limitu odpracovaných let na nárok na důchod na 25 let,“ konstatoval Pertold.

OECD však vedle toho hovořila také o tom, že by se dále měl posouvat minimální věk odchodu do důchodu, který je aktuálně zastropován na 65 letech. MPSV ale o tom nechce ani slyšet.

„Bohužel nedošlo k otevření prodlužování důchodového věku, což by dávalo smysl spolu s nižším důchodovým věkem pro náročné profese. Důchodový věk bude klíčová veličina pro udržitelnost celého systému,“ komentoval to Pertold.

Realitu odchodu do penze pro ročník 2000 odhaduji na 71 až 73 let, aby byly veřejné penze fiskálně udržitelné a zároveň se důchody nemusely snižovatPetr Brabec, NF VŠE

Podle Brabce se věk řádného odchodu do penze časem musí zvýšit. „Jakýkoliv strop vlastně v čemkoliv v dynamické tržní ekonomice je neudržitelný dlouhodobě. Při zvyšujícím se věku dožití není možné, aby ročník 2000 a pozdější odcházel do penze v 65 letech,“ upřesnil.

„Dle mého názoru se jedná o klamání veřejnosti a mladých lidí. Realitu odchodu do penze pro ročník 2000 odhaduji na 71 až 73 let, aby byly veřejné penze fiskálně udržitelné a zároveň se důchody nemusely snižovat,“ dodal Brabec.

Ačkoliv ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluví o nutnosti politického konsenzu, aktuálně nemá pro svoji podporu vyjednanou podporu ani ve vládě. S ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) je navíc dlouhodobě ve při ohledně toho, zda se návrh stihne dopracovat a schválit do voleb.

Najít shodu napříč politickým spektrem se v oblasti penzí dlouhodobě nedaří. V roce 2013 vešla v účinnost takzvaná velká důchodová reforma vlády premiéra Petra Nečase (ODS), ale o tři roky později ji zrušila vláda ČSSD. „Není možné toto znovu dopustit,“ zdůraznil Brabec.

„Nejedná se jen o politický konsenzus, ale zejména o veřejný, celospolečenský konsenzus u reformy penzí. Ale jeho docílení bude značně složité. Proto je jednodušší zachovat stávající systém a přidat k němu další – více strukturované penzijní spoření s výraznou stimulací k vyšší účasti,“ dodal.

Nutnost konsenzu zdůraznil také Potůček: „Žádná smysluplná důchodová reforma nemůže být připravena a posléze realizována bez schopnosti politiků – včetně těch koaličních – vést mezi sebou upřímný a produktivní dialog.“

„V naší zemi nazrála situace, kdy další pokračování prací na důchodové reformě může zajistit pouze stálý a nezávislý poradní orgán ustavený zákonem. Příkladem k následování je v roce 2017 zákonem ustavená Rada pro rozpočtovou odpovědnost,“ uvedl.

Připomněl přitom, že od roku 2004 už se důchodovou reformou zabývalo šest různých komisí, které po volbách ukončily činnost. Proto navrhuje ustavit nový orgán, který by se touto problematikou zabýval dlouhodobě po vzoru Národní rozpočtové rady.

„Ustavit radu pro důchodovou reformu cestou novely zákona o důchodovém pojištění by bylo možno v podobě poslanecké iniciativy připravit a přijmout ještě v tomto volebním období. Tak aby další – v pořadí už sedmý – pokus o důchodovou reformu nakonec uspěl,“ uzavřel Potůček.

Hlavní zprávy

Česko nebude mít na důchody. Buď budou vyšší daně, nebo půjdeme do penze později

Debata o změnách důchodového systému zatím probíhá spíše za zavřenými dveřmi, ze kterých ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová jen velmi zřídka vychází s bližšími informacemi. Na jednotlivých bodech chce najít shodu nejen s koaličními partnery z hnutí ANO, souznění hledá napříč politickým spektrem. Na zásadní prohlášení je proto doposud skoupá.

Zatím víme, že se chystá státem garantovaný minimální důchod, bonifikace za péči o děti nebo možnost předčasné penze pro pracovníky v náročných profesích. Důchodový systém během let také neodvratitelně zatíží nástup generace Husákových dětí na odpočinek. A přestože zatím neznáme konkrétní cifry, lze odhadovat strmý nárůst výdajové stránky systému.

Odkud se načerpají příjmy? Ačkoliv jde o zásadní otázku, Komise pro spravedlivé důchody se k jejímu řešení dostává až nyní – po roce a půl svého fungování. A zatím nedospěla ke konkrétně naformulovanému receptu.

Navzdory režimu utajení už ministryně prozradila, že chce důchody financovat mimo jiné z vyššího zdanění právnických osob. ČSSD přišla například se sektorovou bankovní daní. O té sice hnutí ANO nechce slyšet, sociální demokraté se ale myšlenky nevzdávají.

„Myslím, že bychom se neměli plazit před bankami. Návrh bankovní daně máme připraven a předložíme, pokud se nedohodneme v koalici,“ řekla ministryně nedávno v České televizi. Další peníze na penze si slibuje ze zrušení některých daňových výjimek, jako jsou slevy na nepracující manželku či manžela.

Ani další aktuální nápady Maláčové ale v ANO nepadají na úrodnou půdu. „MPSV pouze v opravdu velmi hrubých obrysech představilo rozdělení prvního pilíře, jeden by měl být financován z blíže neurčených daní. To by znamenalo zvýšení daňové zátěže až ve stovkách miliard korun. Takový návrh je pro ANO nepřijatelný,“ vzkázala Seznamu Lenka Dražilová (ANO), členka důchodové komise.

Z hnutí premiéra Andreje Babiše se naopak ozývá návrh na zvýšení hranice pro odchod do důchodu – to ale na oplátku odmítá ČSSD. „Toto jednoduché opatření by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému, snížilo by výdaje státního rozpočtu o 1,6 procenta HDP, tedy zhruba 90 miliard korun ročně,“ uvedla už dříve Alena Schillerová (za ANO).

S návody na hledání finančních zdrojů přichází i další strany. Podle ODS je třeba problém řešit komplexně a myslet i na podporu rodinné politiky.

Prosazuje třeba možnost posílat jedno procento důchodového pojištění jako příspěvek na důchod přímo vlastním rodičům nebo prarodičům, kteří jsou v penzi, nebo možnost zaměstnavatelů spořit svým zaměstnancům a přispívat tak k jejich důchodu na základě odpracovaných let.

„Prorodinná politika je klíčová věc. Důchodovou reformou řeší tři a více dětí. Demografický vývoj je zásadní,” řekl k věci Jan Bauer z ODS. Stejně jako ANO se také ODS staví k sektorové dani odmítavě – systém by prý ani zdaleka nezahojila.

Třeba Piráti ji a priori nezavrhují, záleželo by podle nich ale na konkrétní podobě. Příjmy do rozpočtu potom chtějí hledat i přes navýšení poplatku za těžbu nerostných surovin, které dřív slibovalo také hnutí ANO. „Tam je určitě potenciál.

Sami ale máme další návrhy, bude se projednávat třeba zrušení osvobození při prodeji podílových listů u společností nad 20 milionů korun stejně jako legalizace a zdanění konopí.

A podílíme se i na návrhu digitální daně,” vyjmenoval pirátský poslanec Tomáš Martínek.

Podle ekonomky Heleny Horské je problém právě v tom, že se počítá s příjmy, které v systému zatím nejsou. Pokud jde o ministerský návrh na sektorovou daň, problém podle ní nejen neřeší, ale potřebné výdaje ani zdaleka nemůže pokrýt.

„Když chcete voličům něco prodat, děláte vše pro to, abyste peníze do rozpočtu dostali. A jak to uděláte? Vymyslíte si nové daně a budete se snažit víc přerozdělovat. Lidé se většinou zajímají jen o to, zda budou mít vyšší důchody, ale nikoho už nezajímá, kdo to zaplatí,” řekla pro Seznam.

Česko by podle ní mělo objektivní diskuzí a analýzou hledat míru přerozdělování, kterou chce jako společnost akceptovat.

Rezervovaná je ke změnám zatím Národní rozpočtová rada, podle které je nejdříve třeba počkat na konkrétní parametry a propočty, se kterými Maláčová přijde. Předsedkyně Eva Zamrazilová ale upozornila, že současné nastavení není udržitelné, lidé by si ale zároveň od změn neměli slibovat více peněz v peněženkách.

Do důchodu později

20.01.2004 | Renata Pražáková,

DŮCHODY A DÁVKY

Vládní reforma veřejných rozpočtů je v plném proudu. Díky ní se od 1. ledna 2004 změnil zákon o důchodovém pojištění a v jeho rámci došlo k posunu věkových hranic pro nárok na starobní důchod. Jedno je jasné, do důchodu půjdeme později.

Podmínky odchodu do důchodu upravuje Zákon č. 115/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Od svého vzniku již prošel několika novelizacemi, ale ta nejzásadnější přišla nedávno. Vládou připravovaná reforma veřejných rozpočtů se podepsala i na jeho novém znění, které vešlo od 1. ledna 2004 v platnost. Podívejte se s námi, jak se změnily podmínky pro odchod do důchodu.

Základním východiskem pro výpočet důchodového věku je datum narození. Podle nového zákona o důchodovém pojištění (č. 425/2003 Sb.

, § 32) činí důchodový věk:  u mužů     60 let  u žen        53 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí                    54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti                    55 let, pokud vychovaly 2 děti                    56 let, pokud vychovaly 1 dítě                    57 let pokud tohoto věku pojištěnci dosáhli do 31. prosince 1995! Tyto roky tedy všeobecně platí pouze pro muže narozené před rokem 1936 a pro ženy narozené pře rokem 1939, popřípadě 1943 v závislosti na počtu vychovaných dětí.

U vyšších ročníků (tedy pojištěnců, kteří dosáhnou uvedených věkových hranic v období od 1. ledna 1996 do 31. prosince 2012) je již výpočet důchodového věku poněkud složitější.

Důchodový věk se totiž stanoví tak, že ke kalendářnímu měsíci, ve kterém daná osoba dosáhla výše uvedených věkových hranic, se přičítají u mužů 2 kalendářní měsíce a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31.prosince 1995 do dne dosažení tohoto věku.

• Zároveň ale platí, a to je právě ta letošní novinka, že po 31. prosinci 2012 činí důchodový věk:  u mužů     63 let  u žen        59 let, pokud vychovaly alespoň 5 dětí                    60 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti                    61 let, pokud vychovaly 2 děti                    62 let, pokud vychovaly 1 dítě
•                     63 let

Obecná formulace je poněkud komplikovanější, ale vše jistě pomůže objasnit níže přiložená tabulka. To, co bylo tak složitě popsáno, je zde přehledně uspořádáno.

Důchodový věk (roky + měsíce)
rok narození	muži	ženy (podle počtu vychovaných dětí)
bezdětná	1 dítě	2 děti	3-4 děti	5 a více
před r. 1936	60	57	56	55	54	53
1936	60 + 2	57	56	55	54	53
1937	60 + 4	57	56	55	54	53
1938	60 + 6	57	56	55	54	53
1939	60 + 8	57 + 4	56	55	54	53
1940	60 + 10	57 + 8	56 + 4	55	54	53
1941	61	58	56 + 8	55 + 4	54	53
1942	61 + 2	58 + 4	57	55 + 8	54 + 4	53
1943	61 + 4	58 + 8	57 + 4	56	54 + 8	53 + 4
1944	61 + 6	59	57 + 8	56 + 4	55	53 + 8
1945	61 + 8	59 + 4	58	56 + 8	55 + 4	54
1946	61 + 10	59 + 8	58 + 4	57	55 + 8	54 + 4
1947	62	60	58 + 8	57 + 4	56	54 + 8
1948	62 + 2	60 + 4	59	57 + 8	56 + 4	55
1949	62 + 4	60 + 8	59 + 4	58	56 + 8	55 + 4
1950	62 + 6	61	59 + 8	58 + 4	57	55 + 8
1951	62 + 8	61 + 4	60	58 + 8	57 + 4	56
1952	62 + 10	61 + 8	60 + 4	59	57 + 8	56 + 4
1953	63	62	60 + 8	59 + 4	58	56 + 8
1954	63	62 + 4	61	59 + 8	58 + 4	57
1955	63	62 + 8	61 + 4	60	58 + 8	57 + 4
1956	63	63	61 + 8	60 + 4	59	57 + 8
1957	63	63	62	60 + 8	59 + 4	58
1958	63	63	62	61	59 + 8	58 + 4
1959	63	63	62	61	60	58 + 8
po roce 1959	63	63	62	61	60	59

I v novém systému tedy zůstal u žen stále zachován princip odchodu do důchodu podle počtu vychovaných dětí. Čím více dětí žena vychovala, tím dříve může odejít do důchodu.

Podmínka výchovy je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě alespoň 10 let do dosažení jeho zletilosti.

Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže o něj žena pečovala alespoň pět let do dosažení jeho zletilosti. Vše však neplatí v případě, že žena před dosažením zletilosti dítěte přestala o něj pečovat.

Do důchodu daná osoba odchází v den, který se číslem shoduje se dnem, kdy se narodil. Stát se ale může i to, že daný měsíc takové datum vůbec neobsahuje. Pak se za den odchodu do důchodu považuje poslední den určeného kalendářního měsíce.

Například tedy jedná-li se o ženu se dvěmi dětmi narozenou 31. května 1950, pak dle tabulky zjistíme, že její důchodový věk je 58 let a 4 měsíce. Do důchodu by tedy měla odcházet opět v 31. den určeného kalendářního měsíce.

Vzhledem k tomu, že to ale vychází na září, které má pouze 30 dní, tak je dnem odchodu do důchodu již 30. září 2008.

Aby mohla osoba odejít do penze a pobírat starobní důchod musí splnit, kromě potřebného věku, ještě jednu omezující podmínku. Musí být účastníkem důchodového pojištění nejméně 25 let. Jestliže tuto podmínku nesplňuje, pak se věk odchodu do důchodu prodlužuje na 65 let věku. Avšak i v tomto případě musí být po určitou dobu pojištěn, a to po dobu 15ti let.

Chcete-li si být jisti, kdy můžete odejít do důchodu, zkuste využít naší kalkulačky. Po zadání roku narození, pohlaví a u žen navíc počtu vychovaných dětí vám sama zjistí, kdy přesně do důchodu půjdete.