Do Česka přijíždí méně turistů

Česko ročně navštíví miliony turistů z celého světa. V průměru zde stráví tři až čtyři dny a utratí necelé dva tisíce korun za den.

Stejně jako v jiných částech Evropy i v tuzemsku lze najít místa, která zasáhl fenomén takzvaného overtourismu neboli přetíženosti návštěvníky. On-line deník Aktuálně.

cz proto připravil speciál, který poukazuje na pozitivní i negativní aspekty cestovatelského trendu.

Suverénně nejnavštěvovanějším městem v Česku je Praha. Ročně do české metropole zavítá okolo sedmi milionů turistů. Fronty u nejznámějších památek a oblíbených míst jsou běžné, místním také častokrát vadí nevhodné chování turistů. S nadměrným počtem návštěvníků v určité časy během roku i dne se však potýkají i další místa, jako je Český Krumlov či Adršpach.

Prohlédněte si mapu, která ukazuje poměr započítaných návštěvníků vybraných míst za rok k počtu obyvatel. Červená barva označuje velmi vysoký počet návštěvníků na počet obyvatel, modrá naopak značí, že poměr návštěvníků vůči obyvatelům je nízký.

Vývoj turistického ruchu v Česku

Z dat Českého statistického úřadu za posledních sedm let vyplývá, že počet turistů v Česku roste, zároveň zde ale tráví čím dál méně času.

201215 098 817

Do Česka přijíždí méně turistů

Hosté hromadných ubytovacích zařízeních

Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, kempy, turistické ubytovny, chatové osady a další oficiálně zřízená místa pro ubytování hostů.

Do celkových čísel však nejsou započtena přespání prostřednictvím alternativních zařízení, kam patří také například nabídky platformy Airbnb.

Alternativy pro přespání využívá v Česku zhruba desetina zahraničních turistů. Jenom v Praze je okolo šesti tisíc nabídek.

Na spoustu míst v Česku však jezdí jednodenní návštěvníci. Obce pak častokrát řeší nedostatek parkovacích míst a přehuštěnost v určité dny a časy. Právě průtoková turistika je podle umělkyně Kateřiny Šedé, zabývající se dlouhodobě turistickým ruchem, problém, který místním vadí, jak je tomu například v Českém Krumlově.

„Myslím si, že místní nejvíc deptá průtoková turistika, s turisty nemají žádný bližší kontakt a připadají si určitým způsobem zneužití. A nikdo neví, co jiného s nimi vlastně dělat. Snažili jsme se je vloni v ulicích zastavit, ale oni se ani nechtějí zastavit.

Mají striktní plán – několik měst za tři dny, nechtějí být ničím překvapení a na první pohled netouží po větším sociálním kontaktu,“ popsala v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Počet nocí v hromadných ubytovacích zařízeních

Agentura CzechTourism se vloni zabývala složením turistů v Česku i jejich preferencemi. Z jejich dat vyplynulo, že nejvíce turistů a jednodenních návštěvníků tvoří Češi, Němci a Poláci. Utratí v průměru 1838 korun za den a nejčastěji míří za kulturními památkami, gastronomií a společenským životem. Do Česka přijíždí především autem nebo na motorce.

0 Kč

Češi 922 KčCizinci 2401 Kč

Do Česka přijíždí méně turistů 62 %
Do Česka přijíždí méně turistů 18 %
Do Česka přijíždí méně turistů 9 %
Do Česka přijíždí méně turistů 8 %
Do Česka přijíždí méně turistů 1 %
Kulturní památky 47 %
Gastronomie 26 %
Společenský život 23 %
Přírodní památky 20 %
Péče o kondici 15 %
Návštěvy kulturních akcí 13 %

Podívejte se na reportáže a rozhovory o turismu v Česku, které na Aktuálně.cz dosud vyšly.

Zdroje: CzechTourism | Český statistický úřad

Fotografie: Tomáš Vocelka | Jakub Plíhal | Magdaléna Daňková

CzechTourism: Turisté ze sousedních zemí jsou pro Česko klíčoví

Turisté ze sousedních států jsou klíčoví pro všechny regiony České republiky. Mnoho z nich přijíždí opakovaně, navštěvuje proto i méně známá místa.

V hromadných ubytovacích zařízeních tvoří třetinu všech zahraničních hostů. ČTK to sdělil ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka by se hranice se sousedními státy měly otevřít od července.

Do Česka přijíždí méně turistů

Z Německa podle Hergeta do České republiky přijíždí ročně přes dva miliony turistů, z Rakouska, Polska a Slovenska dalších 1,7 milionu. „Jsou žádanými klienty také proto, že Česko poměrně dobře znají a navštěvují i méně známé destinace. Častěji také tráví dovolenou v Česku aktivně, vyhledávají pobyty v přírodě a českou gastronomii,“ uvedl Herget.

Českou republiku podle reportu Tourdata Institutu turismu agentury CzechTourism už navštívily tři čtvrtiny Němců, více jak polovina chce přijet znovu. Nejvíce lidí přijíždí ze Saska a Bavorska.

V Česku loni přenocovalo přes 60 procent Němců, zhruba 38 procent německých turistů přijelo na výlet. Ti, kteří zde přespali, utratili za den průměrně 1 200 korun, výletník přes 3 000 korun.

Autem přijelo 85 procent Němců, 45 procent z nich přicestovalo s partnerem, 19 procent s rodinou. Němce v ČR nejvíce lákají památky a regionální turistika. 

Českou republiku navštívilo 37 procent Poláků, nejčastěji přijíždějí lidé ve věku 35 až 44 let, zejména rodiny s dětmi. Při návštěvě Česka tu loni přespalo kolem 60 procent Poláků, zbytek přijel na výlet. Při pobytu zde polský výletník utratil průměrně 1 800 korun, turista 1 300 korun.

Z Rakušanů byla v tuzemsku polovina populace, třetina v posledních pěti letech. Nejčastěji jezdí do Prahy a okolí, ale výlety tráví i v příhraničních oblastech. Jeden den strávilo loni v Česku 36 procent rakouských turistů, většina zvolila vícedenní pobyt. Výletník průměrně utratil 2 600 korun, turista 1 300 korun. 

Ze Slovenska do České republiky přijede několikrát za rok zhruba 60 procent turistů, necelá třetina přijíždí navštívit příbuzné a známé. Pro cestu volí přibližně desetina Slováků vlak. Průměrně tu při pobytu za den utratí kolem 1 000 korun. 

Tuzemské hotely a další ubytovací zařízení se budou moci podle vládního harmonogramu otevřít od 25. května. Jednání o otevření hranic je podle Petříčka nejdále se Slovenskem a Rakouskem, nejsložitější bude s Polskem. V Německu bude záviset na vývoji tamní epidemiologické situace, uvedl na konci minulého týdne.

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2019

Země Počet hostů Průměrný počet nocí
Německo 2 075 460 2,9
Slovensko 749 631 2
Polsko 671 857 2,1
Rakousko 285 457 1,9

Zdroj:ČSÚ

Foto: Shutterstock.com

Turistů v Česku přibylo, začali jezdit Rusové

Zdroj: Hospodářské noviny, 8. 8. 2012
Autor: Simone Radačičivá

Počet zahraničních návštěvníků Česka mírně roste, utrácejí tu ale méně. Zahraniční návštěvníky láká hlavně Praha, Karlovy Vary a jižní Čechy.

Obliba Česka coby turistické destinace mírně roste. V druhém čtvrtletí letošního roku se v tuzemsku ubytovalo 3,5 milionu návštěvníků. To představuje meziroční nárůst o 1,6 procenta.

Za tímto růstem ale stojí především hosté ze zahraničí, kterých do Česka přicestovalo o 2,6 procenta více. Naopak o poznání méně pak stoupla návštěvnost domácích hostů, jež posílila o 0,4 procenta.

Nejvíce zahraničních turistů přicestovalo z Německa, a sice 382 tisíc. Zájem Němců ale v poslední době mírně upadá, protože jejich počet klesl o jedno procento. Česko ale působí jako magnet pro návštěvníky z Ruska, kterých přijelo 188 tisíc, tedy o 21,6 procenta více. Vedle Rusů Česko láká i hosty ze Spojených států amerických. Těch do tuzemska dorazilo o 18,3 procenta více.

“Meziroční nárůst o 21,6 procenta v počtu turistů z Ruska není nic světoborného, protože v posledních letech jejich počet rostl až o 30 procent,” řekl HN analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting. Mění se i skladba u návštěvníků z USA. Zatímco v 90. letech do Česka jezdili zejména starší lidé a podnikatelé, nyní to podle Beránka jsou mladí lidé a studenti.

Nárůstu v počtu návštěvníků z Ruska si všímají i hoteliéři. “Zaznamenali jsme viditelný nárůst turistů z Ruska,” sdělil HN obchodní a marketingový ředitel Karel Žárský z hotelové a gastronomické společnosti EuroAgentur.

“Rusové jsou atraktivní klientela, protože průměrná doba pobytu je pět až šest dní,” upřesnil Pavel Hlinka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Rusko, vedle Spojených států a evropských zemí, představuje klíčový trh i pro hotel Four Seasons. “Zaznamenali jsme ale další narůst i u hostů z nových trhů, jako jsou Asie a Latinská Amerika,” uvedla ředitelka vztahů s veřejností Martina Vávrová z Four Seasons.

Beránek odhaduje, že do Česka za celý letošní rok přijede téměř 750 tisíc Rusů. Přesto by ruských turistů mohlo do tuzemska přijet mnohem více. Tomu ale brání vízová povinnost. “Eliminuje zájezdy na poslední chvíli,” vysvětlil.

Beránek se navíc domnívá, že se na turismu podepisuje i ekonomická krize, která nejvíce zasáhla jižní křídlo eurozóny. Podle Ondřeje Kazdy z marketingového oddělení hotelu Crowne Plaza do Prahy přijíždí méně návštěvníků ze zemí, jako je Španělsko nebo Řecko.

Hoteliéři oslovení HN navíc zmiňují i pokles tržeb, protože do Česka stále častěji směřují i méně majetní turisté. “Klientela neutrácí tolik v porovnání s předchozími roky,” řekl Kazda. Turisté, kteří do Česka přijíždí především za památkami a volnočasovými aktivitami, zde utrácejí méně peněz než například návštěvníci kongresů.

“Počet přenocování sice roste, ale tržby v hotelech celkově klesají,” shrnul Hlinka.

U zahraničních turistů si prim drží Praha. Celkem zhruba 65 procent turistů se totiž za brány hlavního města nepodívá. “Infrastruktura je mimo Prahu nedostatečná,” vysvětluje Hlinka s tím, že turisté na výlety často raději vyrážejí právě z Prahy.

Do města věží zavítalo v druhém čtvrtletí celkem 1,29 milionu zahraničních a 183 tisíc tuzemských návštěvníků.

Za Prahou se pak co do celkového počtu turistů umístil Jihomoravský kraj s 297 tisíci návštěvníky a Jihočeský kraj s 232 tisíci turisty.

Co táhne turisty do ČR? Bezpečí i levný alkohol

Odkud k nám přijíždí nejvíce turistů?Struktura návštěvníků se příliš nemění. Na prvním místě jsou Němci, potom Slováci, Rakušané a Poláci. Zkrátka naši sousedé. Také stále přetrvává to, že z Německa přijíždějí zejména senioři.

Mezi turisty, kteří u nás přenocují, vedou také Němci. V poslední době došlo trochu k poklesu počtu Rusů. To je způsobeno dvěma věcmi. Jednak kurzem rublu, kvůli němuž zahraniční zájezdy Rusům výrazně podražily. A druhá věc je pobídková politika ruské vlády po olympiádě.

Když jejich touroperátoři pošlou Rusy místo do západní Evropy do Soči, dostanou výrazné finanční pobídky. Trochu se mění struktura turistů. Jezdí méně těch organizovaných a více individuálních. Stále však vévodí skupina seniorů, kteří mají čas i finanční prostředky.

Budete mít zájem:  Firma pěstuje již třetí druh nehnědnoucích jablek

A zajímavé je, že toto neplatí jen pro turisty přijíždějící k nám, ale i pro Čechy 
v roli turistů.

Senioři jsou tedy v turismu silnou skupinou?Jednoznačně. A budou čím dál silnější. Věk se významně prodlužuje, lidé jsou do pozdějšího věku fit, chtějí si ještě užívat a jezdit. A je jasně vidět, že si to mohou dovolit, jak zdravotně tak finančně.

Vezmeme-li to podle národností, kdo u nás utrácí nejvíce peněz?Nevěřím v tomto ohledu moc statistikám. Je to taková přesná hra s nepřesnými čísly. Uvádí se, že to byli Rusové. Ale hodně utrácí bohatší návštěvníci ze vzdálenějších končin, z Asie, ale třeba 
i z Jižní Ameriky. Když už takovou cestu někdo podnikne, tak na ni má peníze a může si dovolit i utrácet.

Jak dlouho u nás turisté zůstávají?Ta doba se prakticky vůbec neprodlužuje. Návštěvníci Prahy zůstanou obvykle 3,5 dne. Údaj za celou Českou republiku neznám. Ale bohužel, nedaří se dostat zahraniční návštěvníky do regionů, přestože se tam už pořádají docela dobré akce a i infrastruktura se zlepšila.

Kam tedy kromě Prahy turisté nejvíce jezdí?Záleží na tom, odkud jsou. Poláci nejvíce na severní Moravu a do východních Čech. Vezměte si, že chtějí-li jet na jih k moři, jedou většinou přes nás. To už je docela velká masa lidí.

Zajímavé také je, že byť máme představu, že v Polsku je všechno levnější, tak Poláci k nám hodně jezdí nakupovat. Kupují kávu, cukrovinky a další věci.

Ale pokud někde v regionu pořádají například festival nebo podobnou akci, jedou se tam podívat Češi z blízkého okolí, ale cizince se nedaří přitáhnout. Jen v minimální míře. Je také nesmírně obtížné lidi přemluvit, aby alespoň část pobytu strávili mimo metropoli.

Než aby věci stále pakovali a stěhovali se do jiného hotelu, radši bydlí na jednom místě a odtud paprskovitě vyjíždí. Radši vstávají ráno v pět hodin, než aby se stěhovali.

Proč se nedaří dostat turisty do regionů?Myslím si, že to neděláme moc dobře. Podívejte se například do našich novin – okamžitě na vás vypadne skvěle udělaná příloha rakouské nebo švýcarské centrály cestovního ruchu.

Zvou k nim seniory, cyklisty, ukazují, jak je u nich zdravý vzduch, jak si u nich můžete pochutnat na specialitách na různých farmách, mají celou řadu aquaparků a termálních lázní. To je mimochodem například jedna naše velká bolest. Málo možností koupání.

Třeba z Tábora se jezdí na koupací zájezdy do Bad Füssingu, protože v okolí žádný takový vodní areál 
k dispozici není.

Pokud jde o ubytování, gastronomii a další služby, najdou to
u nás cizinci ve srovnatelné kvalitě jako třeba v Německu či Rakousku?Řekl bych, že toto šlo hodně nahoru. Největší problém vidím opravdu v propagaci.

Uvědomte si, že i v zahraničí se potýkají s poklesem návštěvníků z Ruska. Jenže na rozdíl od nás osloví potenciální turisty ze sousedních zemí, kteří to k nim mají blízko, tedy i nás.

Zcela vědecky si vyberou trh, na který se zaměří, a pak si vyhodnotí, jestli jejich způsob propagace měl úspěch, nebo ne. My to tak propracované nemáme.

Takže by to chtělo lepší propagaci?Ano. Vůbec se neděje třeba to, že někdo, když už připraví zvláštní akci typu rytířských turnajů a podobně, by připravil i cílený marketing a zaměřil se na oslovení publika v Rakousku nebo Německu. To hodně chybí.

Když už turisté přijedou, s čím 
u nás bývají nespokojení?Všeobecně je to lidský faktor. Češi jsou spíše uzavření. Můj synovec například nedávno vyprávěl, jak byl na školení ve Varšavě a večer zašli do několika barů a restaurací.

Kamkoli přišli, Poláci se s nimi hned začali bavit, ptali se, odkud jsou, byli velmi přátelští a pohostinní. A srovnal to s námi: „U nás, když někam přijdeš, tak na tebe všichni jenom zírají.“ Něco na tom je. Kromě toho stále ještě vázne jazykové vybavení lidí, kteří ve službách pracují. A veliký problém je dopravní obslužnost.

Do spousty míst vedou velmi špatné silnice, máme málo dálnic. Jak mají do hezkých míst turisté dojet, když tam nevede pořádná silnice? Další problém je parkování. Když už někam dojedete, nemáte kde zaparkovat, natož za normální peníze. To je absolutní horor. Beru to podle sebe.

Když jedu na hory, tak chci přece alespoň zadarmo zaparkovat, když už si koupím drahou permanentku. Další věc jsou informační centra. Často nejsou otevřená v době, kdy tam turisté přijedou.

Zmínil jste jazykové vybavení, na jaké řeči by se lidé měli zaměřit? Platí stále, že na angličtinu?Klade se sice většinou důraz na angličtinu, ale my jsme přece obklopeni hlavně Němci či německy mluvícími sousedy.

To je skupina, která sem hodně jezdí a zejména jejich senioři v angličtině nejsou zrovna zběhlí. Myslím, že na němčinu by se nemělo zapomínat. Totéž platí 
u ruštiny. Jen malé množství ruských návštěvníků je schopno se domluvit anglicky. Velmi specifická skupina jsou pak Číňané.

S těmi se většinou domluvíte opravdu jenom čínsky.

Nechci vám brát iluze, ale čínsky se asi Češi učit nebudou. Alespoň zatím. Mimochodem, podíváme-li se na to z druhé strany, které národy nemají mezi našimi poskytovateli služeb úplně dobrou pověst?Uvedu to na příkladu.

Připravovali jsme právě nedávno nabídku českých lázní pro arabský trh. A v některých lázeňských zařízeních nám řekli, že s arabskými návštěvníky už mají zkušenost a přestože dobře zaplatí, turisty z těchto zemí nechtějí.

Protože po nich zůstává ohromný nepořádek.

Hrají roli i kulturní rozdíly?Ty se ale netýkají jen návštěvníků z arabských zemí. Obrovský kulturní rozdíl je například také u Indů. Sám jsem je měl několikrát na starosti a jejich představy jsou prostě jiné.

Můžete být konkrétní?Veliký rozdíl je už třeba ve stravování. Jsou většinou vegetariáni nebo vegani.


V běžné, nevegetariánské restauraci nemají důvěru dát si ani hranolky, aby nebyly dělané na oleji, na kterém se předtím třeba mohlo smažit maso. Někdy nejedí žádnou potravinu, která se dotkla země (hlíny).

Když s nimi přijdete do indické restaurace, přečtou si menu a řeknou – hm, tohle ale určitě dělá nějaký Pákistánec, to není indická restaurace.

Co sem lidi ze vzdálenějších zemí vlastně přitahuje, co je pro ně lákadlem?Naprosto zásadní roli hraje to, že jsme považováni za bezpečnou destinaci. Kromě toho, že tady před mnoha lety byly velké povodně a že jsme tu kdysi měli nějaké komunisty, o nás nikdy nic neslyšeli. Tedy ani žádnou negativní zprávu.

A to pro ně určitě hraje významnou roli. Bezpečnost je důležitá i pro návštěvníky z blízkého okolí. A velkým tahákem je levný alkohol. Tak levné pivo není nikde na světě, stejně jako tak liberální postoj k alkoholu. Vysokoškolské zájezdy 
z USA mají úplnou atrakci z toho, že na diskotéce si u nás mohou dát alkohol.

U nich se ho do 21 let nesmí ani dotknout.

To se mi nezdá jako úplně dobrá vizitka, zrovna takové lákadlo. Nic jiného o nás neví, třeba 
o našich památkách?Není to tak, že by naše památky byly světoznámé a mezi běžnými lidmi bylo povědomí o nich rozšířené.

Na jednom semináři pracovnice CzechTourism v Číně říkala, že 90 procent Číňanů nikdy 
o České republice neslyšelo a nikdy by ani neplánovalo, že by do České republiky chtěli přijet.

Na druhou stranu, těch zbývajících deset procent je asi 130 milionů lidí.

V Číně měl nedávno ohromný úspěch film natáčený v Praze, díky němuž je prý Praha mezi Číňany teď nesmírně populární, ani to nepomohlo?Jen v určité vrstvě lidí. Nicméně to, že lidé jezdí po stopách filmů, je nyní velká móda. Vůbec je překvapivé pozorovat snahu oslovit potenciální turisty i nejrůznějšími netradičními kanály – třeba videem na YouTube
a podobně.

Stejně mi ale připadá, že to těm, kdo se mají o propagaci České republiky starat, tedy zrovna moc nejde. Dostat do povědomí světa jen to, že tu máme levný alkohol a nevadí nám, když ho pije mládež, to se mi nezdá jako velký úspěch.

Na druhou stranu to musíte brát tak, co my víme 
o vzdálených zemích. To je úplně stejné. Co víte třeba 
o Srí Lance? Když tam budete chtít jet, koupíte si nějakého průvodce, jinak nebudete vědět nic.

Tak je to u většiny návštěvníků a je to normální.

Stává se, že si turisté přečtou 
v průvodci něco, co není pravda, a pak to vyžadují?Velmi často. Někdy z toho vznikají komické situace, protože tomu, co si přečetli, věří. Třeba tvrdí, že nějaká restaurace, o které píší 
v průvodci, je nejvyhlášenější v Česku, ale přitom tady o ní nikdy nikdo neslyšel.

Další věc je, že zejména turisté ze vzdálenějších zemí začnou úplně ignorovat vzdálenostní měřítka. Doprovázel jsem třeba jeden indický pár, který jel do Vídně.

Paní si četla průvodce a povídá – tady píšou, že nejkrásnější město je Budapešť, nemohli bychom se tam zastavit? Tak jí povídám – no nevím, je to 200 km, a ona na to – no to je nic! Podařilo se mi ji přemluvit, na chvíli to utichlo, četla dál a za chvíli povídá – a píší tady, že pěkné město je také Záhřeb, už jste tam byl? Nemohli bychom se zastavit aspoň tam? A když jsme se loučili, povídá mi: jedeme ještě do Vídně, Inns᠆brucku, Salcburku a Curychu. Bude nám na to jeden den stačit? Lidé toho chtějí vidět co nejvíce a měřítka začnou trochu unikat. Ale velký problém je i naše mizerná dopravní infrastruktura, s tou oni nepočítají.

Budete mít zájem:  Kde syn je víc než dcera

Jak to myslíte?Když někomu řeknu, kolik kilometrů je z Prahy do Českého Krumlova, tak odpoví – skvělé, to se dá za dvě hodiny zvládnout. A já mu řeknu – to ano, ale jedině vrtulníkem. Autem po našich okreskách těžko.

Když jste mluvil o jídle, co česká gastronomie, mají turisté potřebu ochutnat typickou českou kuchyni?Ale ano. Záleží však hodně na národnosti.

Němci nebo Angličané sní všechno, stejně tak Američané – ti musí mít na stole vždycky máslo, pečivo a neperlivou vodu a jsou spokojeni. Francouzi, Italové nebo Řekové už jsou mnohem náročnější, těm se musí menu pečlivě vybírat.

Italům například většinou nechutná naše červené víno, říkají, že je nepitelné. Asiati preferují své jídlo. Rusové jsou také vděční strávníci a naše kuchyně je jim blízká.

Budeme-li mluvit o Praze jako nejnavštěvovanějším místu, co se tam turistům líbí nejvíc?Všichni jsou Prahou absolutně okouzleni. A je jedno, jestli jsou z blízkého okolí, nebo ze vzdálených končin. Vždycky také zmiňovali, že Praha je oproti městům jako Paříž nebo Řím velmi pohodová. Ale to se změnilo.

Město začíná být agresivní, už tou přemírou nabídky neustále lákající na cokoli. Celá turistická oblast se mění v šílené panoptikum. Je tam nesmírně hlučno, což je způsobeno nejen pouličními hudebníky, ale i stavebním ruchem. Centrum je také kapacitně přetížené, ale turisty se nedaří dostat mimo něj, i když je 
v Praze spousta krásných míst i jinde.

Když někomu ukážu Vyšehrad, je nadšený.

Proč se nedaří dostat je i mimo centrum?Příčiny jsou různé. Dám příklad. Městská část Praha 3 se snažila o zapsání kostela na náměstí Jiřího z Poděbrad na seznam UNESCO.

Ale co udělala pro to, aby se k němu turisté vůbec dostali? Kde tam u něj asi tak může turistický autobus byť jenom zastavit, natož zaparkovat? Tam nezastavíte ani s osobním autem! Taková památka musí být především přístupná. Totéž platí o restauracích.

Je spousta výtečných restaurací na Žižkově nebo na Vinohradech, ale z pohledu průvodce turistů absolutně nevyužitelných, protože tam prostě není kde zastavit. To se někomu může zdát podružné, ale ve skutečnosti je to zásadní. Celkově dopravní obslužnost je mizerná.

Srovnám-li to s Vídní, je na neuvěřitelně nízké úrovni. Totéž například veřejné toalety, městský mobiliář typu laviček a odpadkových košů – nic z toho v Praze u zastávek turistických autobusů není, to je stále ohromný dluh vůči návštěvníkům.

Vezměte si, že v autobusech jsou často senioři nebo školní děti, jak s nimi máte v tom šíleném provozu někam dojít? Praha je pro ně špatně přístupná. Totéž ale platí pro regiony. Jeďte se podívat na hořické trubičky, když v Hořicích není jediné autobusové parkoviště.

Podívejme se teď ještě krátce na to, jací jsou Češi jako turisté. Mají nás v zahraničí rádi?Češi mají všeobecně pověst, že jsou čistotní, nejsou 
s nimi problémy, nepůsobí výtržnosti. Cizinci z nás ale nemají pocit, že bychom byli nějak zvlášť štědří. Když jsem se ptal v Egyptě tamních průvodců, jací jsou Češi turisté, tak říkali: Nemáte v kultuře dávat spropitné.

Na druhou stranu jsou určitě vzdělaní, rádi si kupují výlety. Když jsem pracoval jako delegát v Řecku, tak jsme s anglickými delegáty vzájemně porovnávali naše klienty. Angličané říkali, že než by si jejich lidé koupili zájezd, radši peníze projí v restauraci. To Češi si radši otevřou konzervu, ale pojedou na výlet, aby něco viděli.

Doprovázel jsem jednou klienty ze střední Anglie, jel jsem s nimi do Českého Krumlova a tam jsme si sedli do zahradní restaurace. Povídám jim – prosím vás, nestihneme zámek, zavřou. A oni na to: Ále, to stihneme, my si chceme dát ještě dezert. Dali si dezert a já povídám: Ale teď už opravdu musíme jít, nebo nic neuvidíte. A oni na to: Zámky tady budou pořád, chceme ještě zmrzlinu.

A než jsme dorazili do jejich hotelu, ještě jsme se museli stavit na jedno občerstvení.

Mají se lidé bát jet do Tuniska nebo do Řecka vzhledem k nedávným atentátům nebo uprchlické krizi?Podle mé zkušenosti se třeba v Řecku nezměnilo absolutně nic. Pokud jde o Tunisko, řekl bych, že nikdy tam nebylo bezpečněji než teď po atentátech.

Je málo tak střežených míst. Ale zmínil bych ještě, že velkou módou současnosti jsou okružní plavby. To je velký zážitek cestovatelský, kulturní i gastronomický a není to drahé, začínají už na 11 000 korun. Okružní plavby jsou něčím, co teď Češi začínají objevovat.

 

Denisa Haveldová

Czechtourism chce přilákat turisty do Česka jako země příběhů

Podle údajů společnosti Global Blue se celkové výdaje čínských turistů v Česku meziročně zvýšily o tři čtvrtiny. Stále víc peněz nechávají v Česku také turisté z Ruska.

Počet ruských turistů se letos nejspíš přehoupne přes hranici 600 tisíc. Čínských turistů je méně, ale jejich příjezdy velmi rychle rostou a v nakupování je nikdo nepředčí.

Na obě země by se Česko mělo zaměřit ve svých marketingových kampaních, které mají přilákat více turistů.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Jak by bylo možné propagovat Česko, aby bylo pro zahraniční turisty atraktivní, zjišťoval Jaroslav Skalický

„Vidíme určitě velikánský rostoucí potenciál v Americe, Německu, Rusku. Z těch nových destinací si slibujeme relativně hodně z Jižní Ameriky, potencionálně z Indie a Číny,“ říká viceprezident Americké obchodní komory v Česku Michal Chour.

Podle komory by do Prahy mohlo jezdit mnohem více turistů, Česko se ale neumí na světových trzích dobře prodat, chybí mu myšlenka a jednotná strategie. A také světoznámá akce, na kterou by turisté přijížděli a která by přinesla život do ulic.

„Například gurmánský festival, který bude budován po dobu několika let a potom z toho vznikne gastronomická akce světové úrovně, za kterou se budou sjíždět lidi, a bude to v rozmezí týdne, 14 dnů či měsíce,“ upřesňuje Michal Chour.

Podle ředitele vládní agentury na podporu turistiky Czechtourism Rostislava Vondrušky na podobné projekty chybí peníze.

„Taková akce v kalibru jako je Formule 1 nebo Oktoberfest je především o velkých investicích. To je investice na dekády dopředu a nevím, jestli Česká republika bude v dohledné době moci nějaký takový magnet cestovního ruchu na svém území zorganizovat,“ vyjadřuje svoji skepsi Rostislav Vondruška.

Cestovní ruch může pomoci snížit nezaměstnanost

Investice do cestovního ruchu se ale státu dlouhodobě vyplatí. Podle studie společnosti KPMG získává státní pokladna ve formě daní a odvodů 40 korun z každé stokoruny, kterou turisté utratí. Cestovní ruch navíc vytváří i nová pracovní místa.

„Jsme schopni snižovat nezaměstnanost i v oblastech, kde neexistuje žádná jiná možnost ty lidi zaměstnat. A potom to není omezené na úroveň vzdělání. Paní, která uklízí pokoje, může mít základní vzdělání a stejně bude skvělá na tu práci,“ soudí Michal Chour.

Stát by měl podle Michala Choura podporovat kongresovou turistiku, protože její účastník utrácí ve městě 2x víc než běžný turista.

„Někdo přiveze do nějaké destinace 10 tisíc hostů. Když bude ta destinace Vídeň nebo Barcelona, tak organizátor dostaně za to od města nějaké peníze navíc. To tady vůbec neexistuje, ačkoliv to zhruba před třemi lety pan Bém sliboval, tak zatím se s tím bohužel ještě nic nestalo,“ vysvětluje Michal Chour.

Zlepšit situaci by měla nová koncepce cestovního ruchu na roky 2014 až 20, připravovaná na ministerstvu pro místní rozvoj, a také marketingová koncepce, na které pracuje Czechtourism.

„Základní myšlenka je to, že Česko je země příběhů. A vizuální styl má apelovat na to, aby lidé přijeli do České republiky a i oni prožili svůj vlastní příběh.

Například zde pracoval Einstein na své teorii relativitiy, tudíž v přijatelné nadsázce vyzýváme potencionální návštěvníky k tomu, aby i oni něco vymysleli v České republice,“ přibližuje strategii Czechtoutismu jeho ředitel Rostislav Vondruška.

Turisté ze sousedních zemí jsou pro ČR klíčoví, jen z Německa k nám jezdí přes dva miliony lidí | Firmy a trhy

PRAHA Turisté ze sousedních států jsou klíčoví pro všechny regiony České republiky. Mnoho z nich přijíždí opakovaně, navštěvuje proto i méně známá místa.

V hromadných ubytovacích zařízeních tvoří třetinu všech zahraničních hostů. Informoval o tom ředitel státní agentury CzechTourism Jan Herget.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) by se hranice se sousedními státy měly otevřít od července.

Z Německa podle Hergeta do České republiky přijíždí ročně přes dva miliony turistů, z Rakouska, Polska a Slovenska dalších 1,7 milionu. „Jsou žádanými klienty také proto, že Česko poměrně dobře znají a navštěvují i méně známé destinace. Častěji také tráví dovolenou v Česku aktivně, vyhledávají pobyty v přírodě a českou gastronomii,“ uvedl Herget.

Českou republiku podle reportu tourdata Institutu turismu agentury CzechTourism už navštívily tři čtvrtiny Němců, více jak polovina chce přijet znovu. Nejvíce lidí přijíždí ze Saska a Bavorska.

Budete mít zájem:  Lidé s lupénkou nemusejí být kožní infekcí ohroženi více

V ČR loni přenocovalo přes 60 procent Němců, zhruba 38 procent německých turistů přijelo na výlet. Ti, kteří zde přespali utratili za den průměrně 1200 korun, výletník přes 3000 korun.

Autem přijelo 85 procent Němců, 45 procent z nich přicestovalo s partnerem, 19 procent s rodinou. Němce v ČR nejvíce lákají památky a regionální turistika.

Českou republiku navštívilo 37 procent Poláků, nejčastěji přijíždějí lidé ve věku 35 až 44 let, zejména rodiny s dětmi. Při návštěvě ČR tu loni přespalo kolem 60 procent Poláků, zbytek přijel na výlet. Při pobytu zde polský výletník utratil průměrně 1800 korun, turista 1300 korun.

Z Rakušanů v tuzemsku byla polovina populace, třetina v posledních pěti letech. Nejčastěji jezdí do Prahy a okolí, ale výlety tráví i v příhraničních oblastech. Jeden den strávilo loni v ČR 36 procent rakouských turistů, většina zvolila vícedenní pobyt. Výletník průměrně utratil 2600 korun, turista 1300 korun.

Ze Slovenska do České republiky přijede několikrát za rok zhruba 60 procent turistů, necelá třetina přijíždí navštívit příbuzné a známé. Pro cestu volí přibližně desetina Slováků vlak. Průměrně tu při pobytu za den utratí kolem 1000 korun.

Tuzemské hotely a další ubytovací zařízení se budou moci podle vládního harmonogramu otevřít od 25. května. Jednání o otevření hranic je podle Petříčka nejdále se Slovenskem a Rakouskem, nejsložitější bude s Polskem. V Německu bude záviset na vývoji tamní epidemiologické situace, uvedl na konci minulého týdne.

Z Číny přijelo do Česka méně turistů. Přibylo Poláků

Turismus v Česku roste. Sice ubývá čínských návštěvníků, jiné státy je ale vyvažují. (Video: Anita Baselová, Jan Marek, Seznam.cz)

Počet hostů, kteří se v letošní hlavní turistické sezoně ubytovali v Česku, stoupl meziročně o 2,6 procenta na 7,5 milionu. Převažovali mezi nimi domácí turisté. Ze zahraničních zemí přijelo tradičně nejvíce Němců, následovali Poláci, kteří ze druhého místa sesadili Slováky, a ubylo Číňanů a Britů. Z cestovního ruchu nejvíce těží Praha.

Od začátku roku do konce září se v Česku ubytovalo 17,3 milionu lidí, což překonalo celoroční návštěvnost roku 2015.

Domácích hostů v českých hotelech, kempech či penzionech ve třetím čtvrtletí přibylo 2,8 procenta, zahraničních 2,3 procenta. Čechů se ubytovalo o 840 víc než cizinců.

Nejvíce turistů přijelo tradičně z Německa – celkem 586 tisíc návštěvníků, což je meziročně o procento více.

Následovali je Poláci, kterých v českých ubytovacích zařízeních přespalo 239 tisíc, tedy o 15 procent více, a Slováci s 233 tisíci hosty a téměř 6procentním nárůstem.

Následovali Američané a Číňané, kterých ale naopak ubylo. Čínských turistů přijelo 210 tisíc, tedy o 2,2 procenta méně než loni.

Hosté z Číny přitom před rokem byli třetí nejpočetnější národností mezi turisty v Česku, letos jich meziročně ubylo o 2,2 procenta na 210.000. Snížil se také zájem Britů, Korejců nebo Nizozemců.

Noclehů bylo letos v létě o 1,7 procenta více než před rokem, turisté v Česku strávili 20,9 milionu nocí. Nejvíce nocí připadá na domácí turisty, a to 12,5 milionu. Ze zahraničních turistů v Česku přespávali nejvíce Němci (1,65 milionu nocí), následují Rusové, Američané, Slováci a Poláci.

Nejexponovanějším místem v Česku je nadále Praha, kde se v létě ubytovalo 2,298 milionu lidí. Počet nocležníků stoupl proti loňskému létu o 1,4 procenta.

V metropoli výrazně převažují návštěvníci ze zahraničí, od července do září se jich v hlavním městě ubytovaly téměř dva miliony. Domácích turistů v Praze přespalo 304 300.

 Kromě Prahy zahraniční turisté převažují nad domácími ještě v Karlovarském kraji.

V Praze se v létě ubytovalo téměř čtvrt milionu Němců, bezmála 184 tisíc Američanů, více než 100 tisíc Britů a Číňanů. Zatímco Američanů přibylo, Číňanů a Němců v Praze přespalo meziročně o čtyři procenta méně, Britů o 2,3 procenta méně. Nejdéle zůstávali v Praze návštěvníci z Izraele, Ruska, ale také Malty, Kypru a Chorvatska, v průměru to byly alespoň tři noci.

Vedení hlavního města úbytek čínských turistů letos očekává. Praha od počátku roku ohlašovala, že chce ze smlouvy o partnerství s Pekingem odstranit článek obsahující souhlas s politikou jedné Číny, která neuznává nezávislost Tchaj-wanu. V říjnu obě města smlouvu vypověděla.

Pavel Vančura z Českého statistického úřadu si ale nemyslí, že by za úbytkem Číňanů v Česku byly spory mezi Prahou a Pekingem.

Ze všech zahraničních hostů v Česku Číňané tráví nejméně nocí, což je podle Vančury tím, že do Evropy přijíždějí zhruba na dva týdny a chtějí navštívit co nejvíce zemí.

Druhým nejnavštěvovanějším krajem po Praze je jižní Morava, následují jižní Čechy. Nejméně turistů přespalo v Pardubickém kraji.

Ve třetím čtvrtletí přibylo nocujících ve všech krajích kromě Vysočiny, kde se snížil počet hostů z ciziny. Nejvyšší přírůstek zaznamenal Olomoucký kraj, ve kterém se ubytovalo o 9,2 procenta více lidí než před rokem.

Více než pětiprocentní růst zaznamenala ubytovací zařízení také v Plzeňském, Středočeském a Karlovarském kraji.

Vančura dnes na tiskové konferenci uvedl, že návštěvnost českých hotelů a penzionů roste nepřetržitě od roku 2012. Letos ale růst zpomaluje. Úřad také poprvé zveřejnil, že největší část ubytovacích kapacit v Česku tvoří penziony a tříhvězdičkové hotely.

Ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda odhaduje, že tuzemský cestovní ruch letos s velkou pravděpodobností čeká další rekordní rok. Počet zahraničních turistů zřejmě poprvé překoná počet obyvatel České republiky.

Poprvé historii. Letos o Česka přijede více zahraničních turistů, než kolik má země obyvatel – a to jich má nejvíce od druhé světové války

6. října 2019

Cestovní ruch v České republice zažil po roce 1989 bouřlivý rozmach. Ten přesně souvisel pochopitelně s otevřením hranic, liberalizací tuzemské ekonomiky a jejím zapojením do globalizujícího se světového trhu.

Postupně se turismus dále rozvíjel díky zlevňování cestování v poměru k výdělkům zahraničního i tuzemského obyvatelstva, díky vstupu ČR do EU a vstupu naší země schengenského prostoru. Poslední desetiletí se pak v pokračujícím rozmachu turismu zrcadlí nástup asijských ekonomik a mohutnění střední třídy v zemích typu Číny.

V posledních pěti letech pak další zintenzivňování turismu v ČR odráží nebývalou prosperitu české ekonomiky, doprovázenou nejnižší mírou nezaměstnanosti v ekonomicky vyspělém světě, poměrně nízké ceny ropy a pohonných hmot po roce 2014 a rozšiřování on-line služeb v oblasti cestovního ruchu, ať už jde o on-line prodejce letenek či hotelu nebo platformy krátkodobého ubytování typu AirBnb. Turistický ruch zvláště v posledních letech díky výše uvedenému natolik zintenzivnil, že už je spatřován jako vítaný zdroj finančních prostředků, ale také jako environmentální zátěž nebo zátěž v oblasti památkové péče. Zvláště exponovaná místa typu Českého Krumlova, Adršpachu, Krkonoš či historického centra Prahy pravděpodobně budou proto v příštích letech se sílící frekvencí přistupovat k regulaci a omezování cestovního ruchu.

Mezi lety 1989 a 2018 vzrostl na území České republiky počet hotelů a podobných ubytovacích zařízení z 1431 na 6277. Například pětihvězdičkových hotelů bylo v roce 1989 v tuzemsku sedm, loni už 62. V loňském roce do Česka poprvé v historii přijel takový počet zahraničních hostů, který je plně srovnatelný s celkovým počtem obyvatel ČR.

Zahraničních hostů bylo loni 10,61 milionu, počet obyvatel pak loni dle včerejší informace ČSÚ činil 10,65 milionu – nejvíce od konce druhé světové války. Letošek tak podle všeho bude prvním rokem historie, kdy počet zahraničních hostů převýší počet obyvatel ČR.

Pro srovnání, v roce 1989 přijelo do země přibližně třikrát méně turistů, a sice 3,20 milionu. Více po republice cestují i sami Češi. V roce 1989 se jich v tuzemsku v rámci turistiky ubytovalo 5,90 milionu, loni to bylo 10,64 milionu.

Je to jeden z projevů rostoucí životní úrovní Čechů v posledních třiceti letech, ale také technologického rozvoje, zpohodlnění přepravy a poklesu přepravních nákladů či obecného rozvoje podnikatelství a ubytovacích kapacit.

Výsledky cestovního ruchu v ČR do značné části odráží vývoj domácí i světové ekonomiky. To plyne z obecného faktu, že intenzita cestovního ruchu s ekonomickým výkonem poměrně těsně souvisí. Čím lépe na tom lidé ekonomicky jsou, tím ochotněji utrácejí práce za cestování a turistiku, což jsou zpravidla výdaje zbytné.

Dlouhodobě pochopitelně hrají roli i další faktory, jak je technologický rozmach, relativní zlevňování mezinárodní přepravy, růst obecné životní úrovně obyvatelstva či globalizace a související intenzifikace obchodní výměny, ale také „výměny“ lidských zdrojů v podobě zahraničních stáží či pracovních nebo studijních pobytů.

Turistický ruch v ČR letos úspěšně navazuje na loňský historicky rekordní rok. Je to patrné z čísel za aktivitu v oblasti cestovního ruchu v letošním druhém čtvrtletí. Počet hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních se ve druhém kvartále meziročně zvýšil o 4,9 procenta.

Za letošní první pololetí je celkový počet ubytovaných hostů meziročně o 2,7 procenta vyšší. V řadě aspektů tuzemského cestovního ruchu se zrcadlí globální ekonomické faktory. Jistým překvapením druhého čtvrtletí je nízký nárůst počtu čínských návštěvníků. Tento vývoj souvisí s nepříznivým tlakem, pod kterým se čínská ekonomika ocitá v důsledku již přes rok trvající obchodní války s USA.

Od dubna do června také došlo k meziročnímu poklesu návštěvníků z Británie, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem, která podvazuje obecnou aktivitu ostrovní ekonomiky a zatemňuje Britům vyhlídky stran vlastní ekonomické budoucnosti.

Po loňském silném roce vykazují letos snížení návštěvnosti hosté z Jižní Koreje, což opět alespoň částečně souvisí s obchodní válkou. Korea patří kvůli své ekonomické provázanosti s Čínou v daném ohledu mezi nejzranitelnější ekonomiky.

Naopak například v návštěvnosti polských hostů se odráží dobrý výkon jejich ekonomiky, který v uplynulých čtvrtletích vysoce předčí výkon ekonomiky české. Symbolem zájmu polských návštěvníků o Česko se loni na jaře a v létě stal jejich nápor v Adršpachu, kvůli němuž několik dní v řadě kolabovala místní doprava.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *