Stres, který žena pociťuje během těhotenství, může ovlivnit vyvíjející se mozek jejího nenarozeného dítěte. Uvádí to nová studie zveřejněná v americkém lékařském časopise JAMA Network Open. Během pandemie koronaviru se přitom míra stresu u některých žen až ztrojnásobila.
U plodů nastávajících matek s vyššími hladinami úzkosti vědci zaznamenali slabší vazby mezi dvěma oblastmi mozku zapojenými do řídících a „vyšších“ kognitivních funkcí a zároveň silnější vazby mezi jeho částmi spojenými s emocemi a chováním.
Studie reflektuje nedávný výzkum, který odhalil přímý dopad stresu matky na budoucí vývoj dítěte.
„Zdá se, že toxické úrovně úzkosti mají přímý vliv na způsob, jakým je mozek plodu v děloze tvarován a organizován,“ uvedla autorka studie Catherine Limperopoulosová, která řídí Institut pro rozvoj mozku v Children's National ve Washingtonu, D. C. „To, co zažívá nastávající matka, zažívá také nenarozené dítě,“ dodala.
K tématu
„Toxická“ úroveň úzkosti byla ve studii definována jako hladina stresu, která narušuje schopnost ženy úspěšně plnit své každodenní povinnosti, ne však natolik, aby u ní mohla být diagnostikována duševního nemoc nebo porucha.
Hormony „bojuj nebo utíkej“
Stres způsobuje, že hypofýza a nadledviny zaplavují tělo tzv. hormony „bojuj nebo utíkej“, které nám původně měly pomoci uniknout před divokými zvířaty a ostatním nebezpečím. Dnes žijeme s chronickým stresem a tyto chemikálie, které zahrnují stresový hormon kortizol, mají schopnost překonat placentární bariéru mezi matkou a dítětem.
Souvislost mezi stresem a vývojem mozku plodu je obzvláště znepokojivá u žen, které jsou těhotné během pandemie, uvedla Limperopoulosová. Její předchozí výzkum zjistil, že se stres u těhotných žen v době koronaviru zdvojnásobil, někdy dokonce ztrojnásobil. „A existují další publikované studie, které potvrzují, že těhotné ženy hlásí během pandemie velmi vysokou hladinu stresu,“ sdělila.
„Je opravdu důležité, abychom upozorňovali ženy na skutečnost, že vysoká úroveň stresu může mít vliv na vývoj jejich dítěte, a nasměrovali je k možnostem, které jim mohou pomoci lépe zvládat stres během pandemie i mimo ni,“ vysvětlila Limperopoulosová.
Neurobehaviorální deficity
Předchozí výzkum spojil stres, úzkost a depresi u těhotných matek se sociálními, emočními a behaviorálními problémy u jejich potomků v pozdějším věku. Klinické studie zjistily neurobehaviorální deficity jako je porucha motorické koordinace, vyšší emoční reaktivita a jazykové zpoždění u dětí narozených stresovaným matkám.
K tématu
Limperopoulosová zveřejnila na začátku tohoto roku výzkum, který zjistil, že vysoká úroveň stresu během těhotenství narušila biochemii mozku dítěte a růst hipokampu – oblasti mozku, která se podílí na tvorbě nových vzpomínek, což souvisí také s učením a emocemi.
Předchozí studie odhalily neobvyklé elektroencefalografické vzorce v čelních lalocích dětí spolu se změnami v bílé hmotě odpovědnými za organizaci komunikace mezi různými částmi mozku.
Stres má také vliv na předčasný porod. Podle výzkumu zveřejněného v červenci měly ženy, které se s ním nebyly schopny během měsíců a dokonce i let před početím vyrovnat, kratší těhotenství než jiné matky.
„Každý den v děloze je důležitý pro růst a vývoj plodu,“ uvedla hlavní autorka této studie Christine Dunkel Schetterová, významná profesorka psychologie a psychiatrie, která toto téma roky zkoumala v Laboratoři stresových procesů a těhotenství na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Další studie zveřejněná tento měsíc zjistila, že ještě před početím stres matky může zkrátit délku telomer dítěte, sloučeninových struktur DNA umístěných na špičkách našich chromozomů. Jsou zodpovědné za ochranu našich buněk před stárnutím. Zkrácené telomery byly spojeny s vyšším rizikem srdečních onemocnění, rakoviny a předčasného úmrtí.
Výzkumu se zúčastnilo 50 žen
Poslední výzkum publikovaný v JAMA Network Open a vedený Limperopoulosovou analyzoval úrovně stresu 50 žen mezi 24. a 39. týdnem těhotenství. Vzorek se podle časopisu skládal ze vzdělaných žen, které se předtím již zúčastnily větší studie o vývoji mozku plodu. Žádná z nich neužívala léky.
K tématu
V den, kdy ženy vyplnily široce využívané a ověřené dotazníky o stresu, úzkosti a depresi, vědci provedli vysoce citlivé skenování mozku jejich vyvíjejících se dětí. „Vyšetření nepoškozují nastávající matku ani plod,“ řekla Limperopoulosová.
Studie sleduje matky a kojence do 18 měsíců věku dětí. Limperopoulosová chce zjistit, zda jsou následky během těhotenství ovlivněny i faktory prostředí. „A co je důležité, jsme schopni měřit preventabilní vlivy na plod před narozením,“ uvedla.
Limperopoulosová zdůraznila, že rizikové faktory stresu, úzkosti a deprese jsou upravitelné. Přesto „u 75 procent žen, které mají během těhotenství problémy s duševním zdravím, zůstávají nezjištěny, protože u nich systematicky nevyšetřujeme problémy,“ sdělila Limperopoulosová.
Více pozornosti psychickým problémům
„Skutečně musíme věnovat pozornost problémům duševního zdraví během těhotenství, protože se netýkají pouze těhotných žen. Zdá se, že mají trvalé dopady na dítě,“ vysvětlila Limperopoulosová.
„Pokud můžeme jako společnost provést změny, co pomohou dát těhotným ženám možnosti, které potřebují, a zajistit jim bezpečné a podpůrné prostředí před a během těhotenství, může to mít významný dopad na zdraví jejich dětí,“ dodala Judith Carrollová, docentka psychiatrie a biobehaviorálních věd.
Zdraví
Krátkodobé a dlouhodobé účinky alkoholu mohou mít vliv na vaše tělo i na duševní zdraví.
Proto je důležité mít dostatek informací – nejlépe dřív než se rozhodnete, zda vůbec a jak moc budete alkohol pít.
Existuje zřejmá souvislost mezi škodlivým užíváním alkoholu a jeho negativními dopady na celé tělo. Alkohol je hned po kouření druhým nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik rakoviny.
Nejvážnější zdravotní rizika užívání alkoholu
Alkohol je příčinou přibližně 6 % celkové úmrtnosti v ČR, což je asi 6,5 tisíc úmrtí ročně.
- Nemoci trávicí soustavy – záněty žaludku, střev a slinivky břišní, vředy, cukrovka, rakovina (dutiny ústní, jazyka, hrtanu, žaludku, slinivky břišní, tlustého střeva, atd.).
- Onemocnění jater – cirhóza, rakovina, zánět.
- Onemocnění srdce – infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu), arytmie.
- Poruchy spánku, chronická únava, epileptické záchvaty, oslabení imunity.
- Poškození mozku, neschopnost učit se a zapamatovávat si nové informace.
Alkohol může mít vliv také na vznik a rozvoj řady duševních onemocnění
- Úzkosti
- Deprese
- Psychotické poruchy
- Alkoholová demence
- Závislost
Kombinace užití alkoholu a dalších návykových látek vede obvykle k umocnění účinku užitých látek. Tento účinek se dá předem jen těžko odhadnout.
Užíváte-li léky, dávejte si pozor na kombinaci s alkoholem! Užívání alkoholu spolu s léky na spaní, bolest, úzkost, epilepsii, depresi, uvolnění svalů či s antibiotiky může vážně poškodit zdraví a v některých případech může mít i smrtelné následky.
Poraďte se s lékařem nebo lékárníkem, zda je bezpečné kombinovat alkohol s léky, které užíváte. Také si důkladně přečtěte příbalovou informaci u všech léků, které užíváte – nevhodnost kombinovat lék s pitím alkoholu tam je uvedena.
Tlumivé účinky alkoholu vám sice mohou pomoci usnout, ale i pár skleniček může mít výrazný vliv na kvalitu vašeho spánku. Pokud pijete alkohol pravidelně, možná míváte druhý den pocit únavy, jako byste vůbec nespali. Alkohol snižuje kvalitu spánku a může být i příčinou nespavosti.
Užívání alkoholu v těhotenství může být nebezpečné jak pro budoucí matku, tak zejména pro nenarozené dítě. Dosud se nepodařilo zjistit přesné množství alkoholu, jež by bylo pro vyvíjející se dítě neškodné – lékaři u nás proto těhotným ženám doporučují, aby alkohol nepily ani v malém množství (tj. doporučují úplnou abstinenci).
Alkohol v době těhotenství může dítěti způsobit tzv. fetální alkoholový syndrom (FAS), který zahrnuje
- Poruchy růstu
- Nižší porodní váhu
- Srdeční a cévní vady
- Deformity v obličeji
- Mírnou až střední mentální retardaci
- Poruchy chování – zvýšená dráždivost do 1 roku věku dítěte, později hyperkinetická porucha (ADHD, tedy hyperaktivita s poruchou pozornosti)
- Abnormálně malou hlavu způsobenou zpomaleným a nedostatečným vývojem mozku
- Svalovou hypotonii – snížené napětí a ochablost svalů
- Poruchy motorických (pohybových) dovedností a koordinace pohybů.
Fetální alkoholový syndrom není jediným ohrožením pro vývoj dítěte v těhotenství. Nemusí dojít přímo k FAS, přesto se u dětí mohou vyskytovat poruchy chování a intelektu, srdeční vady, zrakové a sluchové problémy či anomálie ve vývoji kloubů.
Rodiče mají na své děti mnohem větší vliv, než si častokrát uvědomují. Otevřené a smysluplné rozhovory mezi rodiči a jejich dětmi pomáhají dětem utvářet rozumný vztah k alkoholu.
Jaké jsou důvody, proč děti a mladiství pijí alkohol?
- V pubertě je častější vyhledávání rizikových situací
- Kopírování rodičů
- Snaha vyrovnat se svým kamarádům a starším sourozencům
- Mladí lidé vidí alkohol všude kolem sebe
- Snaha vyrovnat se se svými problémy – sami se sebou, v rodině, ve škole nebo s přáteli
- Testování nastavených pravidel, vlastních hranic a limitů
- Snaha prokázat svou dospělost
Organismus dětí a dospívajících se stále ještě vyvíjí, proto jsou vystaveni zvýšenému riziku zdravotního a emočního poškození v důsledku pití alkoholu.
Jaká rizika jsou spojená s pití alkoholu mezi mladistvými?
- Poškození jater
- Otrava alkoholem
- Agrese a násilí
- Záškoláctví
- Zpomalení vývoje mozku
- Nehody a úrazy
- Výskyt psychických problémů
- Další rizikové situace – neplánované a nechráněné sexuální zkušenosti, noční návraty domů bez doprovodu
- Experimentování s dalšími návykovými látkami
Na celkový fyzický vzhled významně působí i užívání alkoholu. Jeho účinky se projevují i při běžné konzumaci, první krátkodobé příznaky můžete pozorovat již po „náročné noci“ spojené s pitím alkoholu.
Při opakované konzumaci alkoholu se může objevit
- Předčasné stárnutí pleti
- Oteklý obličej
- Zhoršená kvalita kůže
- Suché vlasy a mastná pokožka hlavy
- Kruhy pod očima
- Vznik rozšířených cév a žilek na tvářích
- Zarudlé cévky v očích
- Hematomy a tmavé skvrny na kůži
- Zvýšené vypadávání vlasů.
Alkohol obsahuje vysoké množství cukru. Energetická hodnota alkoholu je proto velmi vysoká, 1 gram čistého alkoholu = 7 kalorií. Pro představu, 1 gram čistého tuku = 9 kalorií. Kalorie přijaté z alkoholu se nazývají „prázdné kalorie“, protože nemají žádnou výživovou hodnotu.
Většina alkoholických nápojů sice obsahuje i vitaminy a minerály, ale ne v dostatečném množství.
Jak snížit stres, depresi a stárnutí mozku
Existuje jedna dostupná a přirozená věc, která nevídaným způsobem stimuluje náš mozek. Snižuje stres, chrání před demencí, zvyšuje kreativitu a pomáhá léčit depresi. Až to zní trochu, jak z reklamy na nějaký komerční přípravek, že? Zajdu však ještě mnohem dál: výhody toho, o čem bude dnešní článek, nepřekoná ani kombinace léků, nejlepších výživových doplňků, relaxace a mentálních cvičení (např. luštění křížovek). Bude to chtít jen maličkost: ochotu se hýbat. Onen zázrak se totiž jmenuje PRAVIDELNÉ CVIČENÍ. Jak často a jaké dávky jakého typu cvičení jsou pro kýžený efekt potřeba?
Vzpomínám si, když jsem se ještě jako psycholog v opavské psychiatrické léčebně zeptal 28 pacientek na oddělení depresí, kolik z nich pravidelně běhá nebo se věnuje nějakému jinému pohybu. Nezvedla se tehdy ani jedna ruka.
Přitom jak tvrdí populární švédský psychiatr Anders Hansen ve své knize Doběhni svůj mozek, například zmiňované běhání je stejně účinné jako antidepresiva. Při určitých psychiatrických diagnózách jsou jistě psychofarmaka nezbytná.
Avšak podobně jako psychiatři mají tendenci nadhodnocovat význam léčiv, tak my, psychologové, zase někdy přeceňujeme význam relaxace a meditace.
Jak píše Hansen, pokud jde o stres, tak „když si člověk musí vybrat mezi sportem a dejme tomu relaxací, je sport bezesporu účinnější“ (2020: 59).
Kdo mě zná, ví, že na relaxaci a meditaci nedám dopustit. Ale i v mé terapeutické praxi se setkávám například s tím, že vysoce vystresovaný a úzkostný člověk není schopný být vůbec chvíli v klidu – proto mi v těchto případech připadá pohyb pro zlepšení celkového stavu lepší a účinnější než jakékoliv mentální techniky (které jsou v ten moment mimo jejich možnosti).
Běháním proti stresu a hromadění tuku v těle
„Podle americké psychologické asociace pociťuje 72 % všech dospělých Američanů občas velký stres a 42 % má v důsledku stresu potíže se spaním,“ píše Hansen (2020: 33).
Jedním z nebezpečí stresu je zvyšování produkce hormonu kortizolu. „Hormon kortizol brání tělu spalovat tuky. Vysoká hladina kortizolu vede k tomu, že si tělo začne ukládat tuk v oblasti břicha. Krom toho se zvyšuje chuť k jídlu, a to zejména kalorickému.
Pokud jste neustále vystresovaní a máte vysokou hladinu kortizolu, hrozí, že se vám budou ukládat kila v pase a zvýší se vaše chuť na sladké.
Jestliže začnete bojovat proti stresu pohybem, hladina kortizolu se sníží, což v důsledku pomůže snížit chuť k jídlu, zpomalit ukládání tuků, a naopak urychlit jejich spalování, což se velmi zřetelně projeví na vaší váze a postavě“ (s. 33).
Co tedy radí Hansen? Zaměřit se na kondiční trénink – z hlediska stresu je karido (např. běh) efektivnější než posilování. 3 x týdně si pořádně dejte do těla, pořádně si zvyšte tep. Ideálně 30–40 minut.
Vynikající výsledky – lepší odolnost vůči stresu a lepší psychickou pohodu – zaregistrujete již po pár měsících pravidelného tréninku. Tělo si postupně navykne, že zvýšení tepu neznamená nebezpečí, nýbrž že vede k něčemu pozitivnímu. „Dá se říci, že sportem tělo můžeme naučit nereagovat na stres tak silně.“ (Hansen, 2020: 37).
Místo depky opojení
Při velmi těžkých psychických stavech (např. sebevražedných myšlenkách a těžkých depresích) jsou pochopitelně nejúčinnější léky. Avšak Anders Hansen je známý propagátor myšlenky, že sport a léky se navzájem nevylučují.
Že při mírně až středně těžké depresi je sport stejně účinný jako antidepresiva. Avšak chce to běhat (nebo provozovat obdobně náročný pohyb) 3 x týdně po 45 minutách.
A pro zdravého člověka je pohyb tou nejlepší prevencí vzniku depresí v budoucnu.
Pro každého, komu teď není na duši dobře, má švédský psychiatr konkrétní návod, citujíce Hippokrata: „Když máte špatnou náladu, jděte se projít. A kdyby vás to nepřešlo, tak běžte ještě jednou.“ No a když začnete přímo běhat a pravidelně trénovat, tak jen že se vám zlepší nálada, ale vzroste šance i přímo na běžeckou euforii a opojení.
Paměť, kreativita a zdravé stárnutí
Už jenom každodenní procházky snižují podle Hansena riziko demence o 40 %. Zajímavé psychologické výzkumy byly také prováděny mezi lidmi, jež měli absolvovat paměťové testy. Pokud byli před nimi fyzicky aktivní, dosahovali pak lepších výsledků.
Zajímavé je tohle: „Lidé s mizernou kondicí, kteří se před testem hýbou, podávají v průměru lepší výkon než lidé s dobrou kondicí, kteří se ovšem před testem nehýbali“ (2020, 126-127). Co se týká samotné paměti, je nejlepší střídat kondiční trénink s posilováním.
Sportovat před učením nebo během něj.
Když sám běhám, tak zhruba ještě dvě hodiny poté se cítím velmi produktivní. Což potvrzují i Hansenovy závěry: Účinky na kreativitu se podle něj dostavují po tréninku a přetrvávají asi dvě hodiny.
Chce to se však úplně nevyčerpat.
Být v kondici se z mnoha důvodů vyplatí: „Mozek fyzicky aktivních lidí pracuje efektivněji a procesy v mozku spojené se stárnutím můžeme zpomalit, či dokonce zvrátit tak, že mozek omládne“ Hansen (2020: 17).
Na půjčení knihy Doběhni svůj mozek je už mezi mými přáteli pořadník.
Na závěr se z ní ještě podělím o jednu inspiraci, která mě motivuje a přivádí k údivu, jak je možné, že bylo v mém životě období, kdy jsem pohybu nepřikládal žádnou váhu a de facto žádný pohyb neměl: Jeden úctyhodný, stopětiletý muž, Fauja Singh, totiž kdysi řekl: „Každý den alespoň čtyři hodiny chodím nebo běhám. To udržuje moje tělo a mysl v činnosti.“
Knihy o cvičení a sportu naleznete zde.
Literatura:
Hansen, A. (2020): Doběhni svůj mozek. Praha: Forbes.
Deprese v těhotenství způsobují atypické stárnutí mozku dítěte
Příznaky deprese u matek během těhotenství jsou spojené s atypickým stárnutím mozku jejich potomků, které se pojí s většími úzkostmi a náladovostí v rané dospělosti. Zjistila to neurovědkyně Klára Marečková z výzkumné skupiny Milana Brázdila z institutu CEITEC MU ve spolupráci s kanadskými vědci z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu.
Výsledky práce tak potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky během těhotenství na zdraví potomků může být dlouhodobý.
Vývoj mozku ještě před narozením je stěžejní pro formování jeho struktury i funkčních spojení, které ovlivňují riziko výskytu neuropsychiatrických poruch. Protože až čtyřicet procent žen se během těhotenství potýká s příznaky deprese, která je pak spojena s příznaky úzkosti a deprese u jejich potomků, chtěli vědci odhalit konkrétní mechanismy, jež za tímto propojením stojí.
„Na základě předchozího výzkumu popisujícího sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím, který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme předpokládali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku,“ vysvětlila Klara Marečková, první autorka studie.
Česko-kanadský výzkumný tým nakonec prokázal, že vyšší míra depresivních symptomů u matky souvisí se zrychleným stárnutím mozku u potomstva. Jak vysoký, tak nízký věk mozku je přitom u dospívajících spojený se zvýšeným výskytem příznaků úzkosti a deprese.
Ke vzniku těchto stavů by tedy mohlo přispívat jak rychlejší, tak pomalejší zrání mozku.
Vědci také poukázali na to, že zrychlené stárnutí mozku může vysvětlit vztah mezi mírou depresivních symptomů u matek během těhotenství a příznaky deprese u jejich potomků v rané dospělosti.
Velká data z dlouhodobých studií
Cesta k výsledku nebyla jednoduchá. Protože se struktura mozku mění s věkem, museli odborníci nejprve tyto změny namodelovat pomocí velkého souboru dat.
Použili k tomu model takzvané Neuroatomatomické predikce věku (NAPR), který je založený na datech magnetické rezonance mozku od tisíců jedinců ve věku 6-89 let.
K odhadu věku mozku dospělých jedinců pak využili data z české dlouhodobé studie těhotenství a dětství ELSPAC, která sledovala děti narozené v letech 1991-1992 po více než 20 let, a podrobila je i vyšetření magnetickou rezonancí ve věku 23 až 24 let.
Zatímco chronologický věk testovaných byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let.
Vědci se díky modelu a snímkům lidí ze studie přesvědčili o tom, že ne každý mozek stárne stejnou rychlostí. „Když jsme vypočítali věk mozku našich účastníků, všimli jsme si, že zatímco jejich chronologický věk byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let. Rozdíl mezi věkem mozku a chronologickým věkem se tedy pohyboval od -10 do +20 let,“ vysvětlila Marečková.
Vědci proto posoudili vztah mezi depresivními symptomy matek během těhotenství, rozdílem věku mozku a chronologickým věkem, a příznaky deprese v mladé dospělosti.
To ukázalo, že respondenti s většími odchylkami od normativního vývoje mozku, pozitivními i negativními, měli více příznaků úzkosti a deprese.
Složitější modelování pak odhalilo, že u těch, jejichž věk mozku byl vyšší než chronologický věk, dokonce zrychlené zrání mozku vysvětlovalo vztah mezi mírou deprese u matek během těhotenství a mírou symptomů úzkostí a deprese u jejich potomků v rané dospělosti.
Výsledky práce tak potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky během těhotenství na zdraví potomků může být dlouhodobý.
Zároveň poodhalují mechanismus, který by mohl tento jev vysvětlit, a pomoci tak porozumět tomu, jak se vystavení rizikovým faktorům v prenatálním období může odrazit ve vyšší náchylnosti k neuropsychiatrickým onemocněním v dospělosti. „Náš výzkum může také podpořit úsilí o včasnou intervenci a prevenci depresí,“ podotkla Marečková.
Deprese žen v těhotenství způsobují rychlejší stárnutí mozku jejich potomků
Deprese nastávajících maminek spouští zrychlené stárnutí mozku plodu. Ukazují to výsledky studie, která proběhla v brněnském CEITECu. Předpoklady pro rozvinutí depresí je možné odhalit ze snímků mozku ještě před vypuknutím prvních příznaků.
„Jsem teprve v sedmém týdnu, ale už se cítím fyzicky i psychicky velmi mizerně. Chtěla bych být kvůli miminku v pohodě. Ale prostě to nejde… Asi se zblázním…“ Tuto zkušenost popsala na internetovém fóru žena, která se podepsala jako Dáša. A další se přidávaly s podobnými příběhy.
Depresi zažívá v těhotenství podle některých zdrojů až 40 % nastávajících maminek. Mají v tu chvíli vliv nejen na rodičku a její blízké, ale i na vývoj plodu. Klára Marečková z CEITECu Masarykovy univerzity zjistila, že symptomy deprese během těhotenství vedou k abnormálnímu stárnutí mozku potomků.
Co řekly snímky mozků?
Každý z nás má chronologický věk, ale vedle toho také věk biologický. A ty nemusejí být úplně shodné.
Klára Marečková
Výzkumnice vysvětluje, jak se svými kolegy k závěrům došla. „My jsme použili data z magnetické rezonance od tisíců lidí ve věku od 6 do 89 let. Díky tomu jsme byli schopni namodelovat stárnutí mozku a s ním spojené strukturální změny.“
Vědci využili snímky mozku dobrovolníků mezi 20. a 30. rokem života, kteří zároveň prošli brněnskou dlouhodobou studií ELSPAC, ta se zabývala faktory ovlivňujícími zdraví člověka.
Z těchto dat zjistili, že i když zkoumané mozky měly stejný chronologický věk, ten biologický se pohyboval od 14 do 41 let.
Studie sbírala o účastnících velmi podrobná data od jejich početí až po dospělost a díky tomu mohla Klára Marečková svá zjištění uvést do souvislostí.
„Lidé, u kterých bylo zrání mozku pomalejší, nebo naopak rychlejší, než bychom na základě jejich chronologického věku předpokládali, prožili více symptomů úzkosti a depresivity,“ upozorňuje Marečková. „Tito lidé tedy mohou být náchylnější k různým neuropsychiatrickým onemocněním a depresím.“
Vědkyně také odhalila, že predispozice k depresivním stavům je možné ze snímků mozku odhalit ještě před vypuknutím prvních příznaků.
„I když lidé ještě nebyli klasifikováni s klinickou depresí jako takovou, symptomy u nich už můžeme najít,“ vysvětluje Marečková.
„A pokud se například v jejich životě stane nějaká stresová událost, mohou se kvůli oné poslední kapce do klinické deprese snadněji přehoupnout.“
Vývoj mozku lze ovlivnit
Symptomy deprese v těhotenství sice jsou podle studie spouštěčem rychlejšího stárnutí mozku, ale není jisté, jestli je tato predispozice neměnná. Děti takových žen možná mají šanci ovlivnit stárnutí svého mozku životosprávou.
Některé studie podle Marečkové dokonce ukazují, že například hudebníci mají mladší mozek. „Tím, že se něco učíme a něco aktivně děláme, můžeme s rychlejším stárnutím mozku bojovat. Ale do určité míry je to myslím dáno i geneticky,“ uzavírá Marečková a apeluje na ženy v očekávání, aby se pokusily s případnými úzkostmi něco udělat.
„Péči psychologa nebo psychiatra může ženám doporučit praktický lékař nebo ambulantní gynekolog,“ říká Antonín Šebela z Národního ústavu duševního zdraví.
„Z neodborných forem pomoci mohu uvést například organizaci Úsměv mámy, která spolupracuje s naším ústavem.
“ Tato organizace pracuje prostřednictvím různých sociálních sítí po celé České republice a zájemkyně se zde setkají s konzultantkami, které samy obdobnými problémy prošly.
Deprese v těhotenství může ovlivnit zdraví potomka, způsobuje úzkosti a též deprese
Příznaky deprese u těhotných žen jsou spojeny s atypickým stárnutím mozku potomků. Odchylky od normálního vývoje mozku pak nejspíš souvisí s úzkostmi a náladovostí v jejich dospívání. Obojí zjistila neurovědkyně Klára Marečková institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.
Studie vznikla ve spolupráci českých vědců a kanadských kolegů z Centra pro závislost a duševní zdraví v Torontu. Výsledky publikoval časopis Cerebral Cortex.
Příznaky deprese lze zaznamenat až u 40 procent těhotných žen. Poznatky Marečkové a jejích kolegů potvrzují, že dopad depresivních příznaků u matky na zdraví potomků může být dlouhodobý. Zároveň poodhalili mechanismus, který by mohl tento jev vysvětlit.
„Na základě předchozího výzkumu, který popisuje sdílené biologické mechanismy mezi depresí a stárnutím a který prokázal, že deprese může souviset se zrychleným molekulárním stárnutím, jsme predikovali, že spojení mezi depresí matek během těhotenství a úzkostí a depresivními příznaky u potomků by mohlo být, přinejmenším částečně, vysvětlené odchylkami od normativních vývojových trajektorií mozku,“ uvedla Marečková na webu institutu.
Na základě rozsáhlých dat o konkrétních lidech se vědci přesvědčili, že ne každý mozek stárne stejnou rychlostí. U některých lidí z neuroanatomického hlediska dozrává opožděně, u jiných předčasně.
„Když jsme vypočítali věk mozku našich účastníků, všimli jsme si, že zatímco jejich chronologický věk byl 23 až 24 let, věk jejich mozku se pohyboval v rozpětí od 14 do 41 let. Rozdíl mezi věkem mozku a chronologickým věkem se tedy pohyboval od -10 do +20 let,“ vysvětlila Marečková.
Vědci dále zkoumali vztah mezi depresivními symptomy matek během těhotenství, atypickým vývojem mozku a symptomatologií potomků v rané dospělosti. Ukázalo se, že u lidí s většími odchylkami od normálního vývoje mozku – pozitivních i negativních – se objevuje více příznaků úzkosti a deprese.
Složitější modelování pak odhalilo, že u lidí, jejichž věk mozku byl vyšší než chronologický, dokonce zrychlené zrání mozku vysvětlovalo vztah mezi mírou deprese u matek během těhotenství a mírou symptomů úzkostí a deprese u jejich potomků v rané dospělosti.
19:29
Mateřská láska často nenaskočí automaticky. Já se bála všeho a čtyřicetkrát denně volala manželovi, říká zakladatelka organizace Úsměv mámy | Video: Daniela Drtinová
Jsou omega-3 mastné kyseliny výživou pro mozek? Tři nové studie říkají – ANO, SZÚ
Ukazuje se, že věda stále dokazuje nová pozitivní spojení mezi omega-3 mastnými kyselinami (MK) a zdravím mozku.
A zatímco konzumace omega-3 EPA a DHA s dlouhým řetězcem, které se nacházejí v tučných rybách (a doplňcích stravy), vás nemusí učinit chytřejšími, vědecký výzkum poukazuje na výhody těchto živin pro řadu funkcí mozku.
Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA jsou základní živiny, které kromě jiných zdravotních benefitů, pomáhají budovat strukturu mozku a regulovat jeho funkci. Tři studie zveřejněné letos v létě se zaměřily na vztah mezi omega-3 a mozkem.
Každá studie se zaměřuje na jinou oblast zdraví mozku: stárnutí mozku, Alzheimerovu chorobu a depresi. Přestože v těchto oblastech ještě nemáme definitivní odpovědi, studie jsou nadějné. Poskytují impuls pro lepší pochopení toho, jak omega-3 prospívají mozku.
Omega-3 EPA a DHA mohou pomoci působit proti účinkům znečištění ovzduší na mozek
Znečištění ovzduší je rostoucí problém, který podle ekologů odpovídá za mnoho milionů předčasných úmrtí osob globálně.
Znečištění ovzduší může nepřímo poškodit mozek, uvádí studie z roku 2019 ve vědeckém časopise Brain, která zjistila, že expozice částicím z ovzduší, s průměrem 2,5 mikronu a menším (PM2,5) může zvýšit riziko Alzheimerovy choroby, související s demencí a zrychlenému poklesu paměti.
Nová studie byla zveřejněná v časopisu Neurologie, Americké neurologické akademie. Vědci zjistili, že omega-3 mastné kyseliny již dříve prokázaly, že ovlivňují záněty a tak udržují strukturu ve stárnoucích mozcích. Další výzkum zjistil, že tyto živiny snižují poškození mozku způsobeným olovem a rtutí.
Ve studii autoři konkrétně zkoumali, zda omega-3 mastné kyseliny mohou mít ochranný účinek proti prachovým částicím PM2,5 – který se nachází ve znečištění ovzduší. Prospektivní kohortová studie byla provedena u podskupiny žen zapojených do klinických zkoušek tzv. ženské iniciativy pro zdraví. Z této populace 7 000 subjektů na konci 90.
let bylo přibližně 1400 z těchto žen zařazeno do podpůrné studie známé jako studie WHIMS-MRI. Současná studie čerpala z populace WHIMS s využitím uložené krve 1315 žen bez demence ve věku 65–80 let, které žily v oblastech s velmi rozdílnou úrovní znečištění ovzduší.
Experiment byl navržen tak, aby prozkoumal, zda krevní hladiny omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem mohou modifikovat potenciální neurotoxické účinky expozice částic PM2,5 na „normální mozkové objemy“.
Výhody konzumace ryb během těhotenství převažují nad zdravotním rizikem
Článek na webu nutraingredients-usa.com, založený na rozhovoru s Dr. Harrisem, společnost OmegaQuant, který je autorem této nejnovější neurologické studie, potvrdil, že vědci se také snažili korelovat účinky PM2,5 ve studijní skupině žen s hladinou omega-3 indexu v krvi (měřeno testem Omega-3, OmegaQuant).
Překvapení bylo, že omega-3 mají ochranný účinek v této oblasti, ačkoli nebylo jasné, jak tyto živiny ochranně fungují. Předpokládalo se, že by to mohlo být z nějakého druhu proti-zánětlivého účinku.
Autoři studie doporučili, aby byl proveden další výzkum, aby se zjistilo, zda by tyto výsledky mohly být zobecněny na širší populaci.
Použití správné dávky omega-3 je klíčem k benefitu u Alzheimerovy choroby
Aby omega-3 mastné kyseliny prospívaly mozku, musí se najít způsob, jak je dostat do mozku. Studie zkoumala tuto otázku u pacientů s Alzheimerovou chorobou (AD). AD je forma demence a onemocnění ochromující mozek.
Nechává rodinu a přátele pacientů bezmocně sledovat, jak jejich milovaní mizí v mlze ztráty paměti, nevyzpytatelného chování a izolace. Asi 50 milionů lidí na celém světě má nějakou formu demence. Není znám žádný účinný lék.
Modely na zvířatech a observační studie s omega-3 EPA a DHA prokázaly souvislost mezi vyššími hladinami těchto mastných kyselin a nižším výskytem AD a demence. Klinické studie, které testují přímé účinky doplňování omega-3 na AD, doposud přicházely s neuspokojivými výsledky.
Proč? Nyní vědci na Keck School of Medicine na University of Southern California (USC) oznámili výsledky pilotní studie a myslí si, že to může být dávkou.
Proč dávkou? Studie USC používala denní dávku nad 2 gramy DHA, což je dávka, která daleko převyšuje obvyklou dávku používanou v předchozích klinických studiích, která testovala preventivní sílu omega-3, což je obvykle 1 gram nebo méně denně.
A s vyšší dávkou zjistili některé pozitivní výsledky. Ačkoli předchozí studie testovala účinky vysokých dávek omega-3 na krev a mozkomíšní mok (CSF, tekutina, která se koupe v mozku) u pacientů s AD, klinická studie USC byla první, kdo tuto otázku zkoumal u lidí bez AD.
Studie zahrnula 33 účastníků z Los Angeles – mužů a žen ve věku 55 a více let – kteří, i když sami sebe nebyli kognitivně postiženi, měli v anamnéze rodinnou anamnézu. Obvykle měli sedavý životní styl a jedli málo nebo žádné tučné ryby.
Nikdo z nich neužil doplňky stravy s omega-3 po dobu nejméně tří měsíců před studií.
Přibližně polovina skupiny (15 lidí) nesla genovou variantu známou jako APOE4, která je spojena se zánětem v mozku a je známým faktorem pro zvýšení rizika AD čtyřikrát nebo vícekrát.
Nový výzkum nabídl pozitivní výhled na Omega-3 a bipolární poruchu
Účastníci byli náhodně přiděleni buď do léčebné skupiny, nebo do kontrolní skupiny. U těch, kteří byli léčeni, bylo požadováno, aby po dobu 6 měsíců užívali doplňky omega-3 obsahující 2,152 mg DHA a byli také poučeni, aby jinak omezili příjem polynenasycených mastných kyselin.
Kontrolní skupině bylo přikázáno užívat podobně vypadající tobolky placeba, které obsahovaly kukuřičný / sójový olej. Obě skupiny dostaly pokyny, aby denně užívaly doplňky vitamínu B (pozn. vliv na regeneraci nervové tkáně), které pomáhají tělu zpracovat omega-3.
Všichni účastníci byli hodnoceni třikrát: při screeningu, základním vyšetření a po 6 měsících (konec studie). Vědci hledali změny plazmatických a CSF hladin DHA a EPA a jak tyto korelovaly se stavem APOE (E4 nebo ne) a hladinami CSF biomarkeru depozice amyloidů v mozku (A-beta-42).
Byly také provedeny testy kognitivních funkcí.
Co vědci našli? Zjistili, že použití vhodné dávky je zásadní.
Na konci studie došlo u léčené skupiny ke zvýšení hladin DHA v krevní plazmě o 200 procent ve srovnání se skupinou s placebem, ale DHA v CSF vzrostla pouze o 28 procent. Ale toto 28% zvýšení bylo lepší než to dříve hlášené při nižších dávkách DHA.
V měřeních plazmy i CSF bylo procento zvýšení DHA u těch, kteří neměli kopii genu APOE4 (což je případ asi 75% Američanů), obvykle vyšší než u těch, kteří byli nosiči.
V léčené skupině, která nenesla variantu genu APOE4, vykazovali zvýšení EPA v jejich CSF, což bylo třikrát větší než to, které bylo pozorováno u nosičů APOE4. (Připomeňme, že byl doplněn pouze DHA, nikoli EPA.
Toto zjištění znamená, že DHA může do určité míry zvýšit jak hladinu DHA, tak EPA v těle). Uvědomme si, že studie používala dávku přes 2 gramy DHA denně oproti mnoha předchozím klinickým studiím, které podávaly 1 gram nebo méně denně.
Klíčové poznatky
Výsledky naznačují, že hladiny omega-3 v krvi nemusí naznačovat, kolik EPA a DHA nakonec dosahuje mozku.
To se dá očekávat kvůli hematoencefalické bariéře, která mozek pečlivě chrání tím, že z krve propouští pouze určité sloučeniny.
Budoucí výzkum by proto měl pečlivě zvážit, zda je dávka 2 gramů omega-3 denně dostatečná k tomu, aby byla přínosná pro onemocnění, jako je AD, nebo zda by měly být podávány ještě vyšší dávky.
To může platit zejména pro ty, kteří mají známé rizikové faktory pro AD… jako je nesení genové varianty APOE4. Zdá se, že tito lidé mohou být méně schopni přenášet DHA z krve do mozku, než ti, kteří nenosí příslušný gen. Je třeba, aby vědci zvážili studie s vyššími dávkami omega-3.
Výsledky studie také podporují jedinečný vztah živin k jednotlivci – kolik živin, které člověk potřebuje, v tomto případě omega-3 mastných kyselin, v souvislosti s vaším životním stylem, stravovacími zvyklostmi, genetikou, schopností absorbovat živiny a dalšími.
Naštěstí lze ve výzkumných studiích (a u jednotlivců) použít jednoduchý krevní test, jako je index omega-3 index, který měří hladinu EPA a DHA v krvi. Cílem je dosáhnout optimálního indexu 8-12%. Studie zdůrazňuje, že je třeba, aby vědci měřili hladiny omega-3 na začátku a na konci svých studií, aby lépe porozuměli, která úroveň omega-3 je spojena s nejlepšími výsledky.
Výsledky studie byly natolik zajímavé, že přilákaly finanční prostředky na větší studii.
Během dvou let se plánuje sledovat více než 300 účastníků a zkoumat, zda vysoké dávky omega-3 mohou zpomalit kognitivní pokles v nosičích genu APOE4. Dr.
Hussein Yassine, vedoucí autor studie a docent medicíny a neurologie na Keck School of Medicine, prohlašuje: „Tato pilotní studie jsou je důležitý krok k mnohem větším a složitějším studiím.“
Alzheimerova choroba je velmi komplexní multifaktoriální onemocnění. Výsledky studie mohou být klíčem k výzkumu, který odblokuje preventivní opatření týkající se dávek omega-3 EPA a DHA. Spotřebitelé by ale zatím neměli spěchat s používáním vysokých dávek.
Role omega-3 při prevenci Alzheimerovy potřeby je třeba dále prozkoumat. Dobrou zprávou však je, že jsme nyní v době, kdy personalizace hraje ve zdraví tak vzrůstající roli.
Jako první krok při užívání omega-3s má smysl zjistit index Omega-3 a zjistit, kolik, pokud vůbec, dalších DHA a EPA člověk potřebuje. “
Nová meta-analýza perinatální deprese zjišťuje pozitivní výhody omega-3
Přechod od problémů mozku u starších lidí k těm, které ovlivňují mladé ženy, řešila další studie – Meta-analýza – zkoumala bezpečnost a účinnost omega-3 mastných kyselin v oblasti zdraví mozku – perinatální deprese, která je obecně definován jako nástup epizody deprese, od mírné po těžkou, během těhotenství nebo po porodu do jednoho roku po porodu.
Po důkladném přezkumu literatury vědci z Pekingské univerzity, dalších čínských univerzit, nemocnic a výzkumných středisek identifikovali osm randomizovaných kontrolovaných studií, které splňovaly výběrová kritéria pro zařazení do analýzy. Tyto studie společně zahrnovaly 638 účastníků. Studie byly randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie, které hodnotily účinnost omega-3 terapie v perinatální depresi.
Meta-analýza, zveřejněná online v Translational Psychiatry, 17. června 2020, zjistila významný účinek omega-3 EPA a DHA na mírnou až střední perinatální depresi ve srovnání s placebem.
Nová studie ukazuje, že děti s vyššími hladinami omega-3 mají zdravější DNA
Autoři dále zjistili, že tyto živiny byly dobře tolerovány s nízkým výskytem vedlejších účinků. Ve skutečnosti mezi zahrnutými studiemi vykazujícími nežádoucí účinky nebyl mezi skupinami omega-3 a placebem žádný významný rozdíl ve výskytu gastrointestinálních a neurologických příhod.
Vědci hodnotili účinky odděleně v období před a po porodu a zjistili, že účinky byly významné v obou, ale byly patrnější během poporodního časového období. Autoři podpořili důležitost DHA, zejména v perinatálním období, kdy se DHA přenáší z maminek na děti, pro vývoj mozku a tvorbu sítnice, buď placentou, nebo kojením.
Varovali, že existuje nebezpečí nedostatku omega-3 pro matky bez včasného a řádného doplňování. Studie měla ale několik omezení, včetně skutečnosti, že velikost vzorku a počet zahrnutých studií byly relativně malé. Kromě toho nebyli schopni navrhnout vhodné rozmezí pozitivních dávek.
Přesný mechanismus, kterým omega-3 zlepšily depresivní příznaky u perinatálních žen, zůstává nejasný. Autoři požadují více kvalitních randomizovaných kontrolovaných studií s větší velikostí vzorku, aby ověřili své závěry.
Literatura
DIANA YOUNAN, ANDREW J PETKUS, KEITH F WIDAMAN, XINHUI WANG, RAMON CASANOVA, MARK A ESPELAND, MARGARET GATZ, VICTOR W HENDERSON, JOANN E MANSON, STEPHEN R RAPP et al. Particulate matter and episodic memory decline mediated by early neuroanatomic biomarkers of Alzheimer’s disease; Brain, Volume 143, Issue 1, January 2020, Pages 289–302,
CHENG CHEN, VIEW ORCID PROFILEPENGCHENG XUN, VIEW ORCID PROFILEJOEL D. KAUFMAN, KATHLEEN M. HAYDEN, MARK A. ESPELAND, ERIC A. WHITSEL, MARC L. SERRE, WILLIAM VIZUETE, TONYA ORCHARD, WILLIAM S.
HARRIS, XINHUI WANG, HELENA C. CHUI, JIU-CHIUAN CHEN, KA HE Erythrocyte omega-3 index, ambient fine particle exposure and brain aging. Neurology, First published July 15, 2020, DOI: https://doi.org/10.1212/WNL.0000000000010074
HANK SCHULTZ Omega-3s linked to protection against brain damage from particulates exposure. https://www.nutraingredients-usa.com/Article/2020/07/20/Omega-3s-linked-to-protection-against-brain-damage-from-particulates-exposure 20-Jul-2020
S využitím informací OmegaQuant, 23. 7. 2020