Deprese a antidepresiva: Nebudu brát léky, nechci být narkoman

Maniodepresivní psychóza je charakterizována jako závažné
duševní onemocnění
, při kterém dochází k periodickým
změnám nálady, vitality, psychických funkcí a celkového normálního
fungování organismu
.

Tyto změny se střídají po tzv. cyklech. Při bipolární
afektivní poruše se objevují čtyři různé druhy období, které jsou
rozděleny dle typů a intenzity příznaků. Jedná se o období
hypomanické (mírná forma, „hypo“ pochází z řečtiny
a vyjadřuje předponu „pod“), manické,
depresivní a smíšené.

Touto duševní chorobou trpí přibližně 1% dospělých lidí. Tomuto
onemocnění mohou předcházet varovné signály, ale není to vždy pravidlem.
První známky onemocnění se mohou objevit už v období puberty nebo
v období rané dospělosti.

Rizikové faktory maniodepresivní psychózy

Maniodepresivní psychóza patří mezi psychické poruchy, u kterých je
obecně známo, že jejich výskyt v rodině může být
dědičný, a tudíž, že je vázaný na geny.

Avšak je
nutné si uvědomit, že člověk dědí pouze vlohy (predispozice)
k určitému onemocnění a nedědí onemocnění samotné. Riziko se zvyšuje
s bližším příbuzenským vztahem.

Riziko také roste s vyšším počtem
příbuzných, kteří trpí bipolární afektivní poruchou nebo depresemi.

Dalšími faktory, které mohou podnítit vznik maniodepresivní psychózy,
jsou například silné emoce (úlek, děs, smutek, duševní
útrapy, strach atd.), fyzické a psychické vyčerpání nebo
dokonce roční období.

Prevence maniodepresivní psychózy

Toto onemocnění spadá pod psychické poruchy, kterým bohužel nelze
nikterak zabránit, protože jsou většinou vázány na dědičný přenos
(rozumějte přenos vloh k této chorobě).

Ku prospěchu vám může být zdravý životní styl,
dostatek fyzické aktivity, vyhýbání se stresovým a psychicky náročným
situacím a faktorům, pravidelný a dostatečný spánkový režim a
zamezení konzumace alkoholu a jiných psychoaktivních látek
(např. marihuana, LSD, kokain, pervitin apod.).

Příznaky a projevy maniodepresivní psychózy

Nyní je na místě popsat jednotlivá období bipolární afektivní poruchy
a jejich příznaky.

Vyskytuje-li se člověk v hypomanickém období,
má chronicky nadnesenou a dobrou náladu, nadměrné
množství energie, zvýšenou psychickou i fyzickou aktivitu a obecně se
cítí být v dobré kondici. Postižený je velice hovorný a
snadno navazuje kontakty s ostatními, komunikuje bez jakýchkoliv zábran, je
bezprostřední a nenucený.

Toto období zvýšené aktivity se může odrážet i v pacientově
sexuálním životě, kdy může docházet k povrchnímu a lehkomyslnému
navazování známostí a častému střídání partnerů.

Tyto známky se projevují i u pacientů, kteří jsou jinak ostýchaví,
stydliví a zdrženliví.

Osoba postižená tímto duševním onemocněním
nepociťuje v tomto období potřebu spánku
a stav ospalosti.

K odpočinku této osobě stačí pouhá chvíle, po které
se cítí naprosto odpočatá a plná energie, další polehávání a
pospávání v posteli bere jako naprosto ztrátovou záležitost.

Začátek tohoto období přichází celkem náhle bez jakýchkoliv
varovných signálů a je pacientem většinou dobře snášen. Protože
v této době pacient nepociťuje žádné známky onemocnění, necítí se
mizerně a není nikterak chorobou omezen, často přestane užívat
léky
a navštěvovat svého lékaře.

Manickou fázi lze charakterizovat jako období
nepřiměřeně dobré nálady a markantně zvýšené
aktivity. Nemocný se cítí být naprosto nejsilnější ve
všech směrech, neporazitelný a
nedostižitelný. Všechno kolem se mu zdá nesmírně
jednoduché a snadné a neexistuje nic, co by se nedalo vyřešit.

Na mysl mu vytanou všemožné nápady, které okolí není schopno ani
sledovat, natož je pochopit.

S narůstajícími nápady, tempem a aktivitou
člověk nechce ztrácet čas s názory ostatních a do svého projevu si
nenechá vůbec zasahovat.

Pakliže je někým přerušen, stoupne jeho
podráždění a sebemenší podnět roznítí jeho agresivitu
a člověk může jednat nepřiměřeně, zuřivě a
nebezpečně
.

Jindy zas pacient může překypovat žoviálností, kdy
vypráví různé vtipy, často s vulgárním nebo sexuálním podtextem i ve
společensky nepřijatelných situacích. Díky těmto příznakům pacient
často není schopen souvisle mluvit, jeho vyjadřování nemá ani hlavu a ani
patu, jeho projev je nesrozumitelný a
překotný.

Postižený člověk není schopen jakéhokoliv soustředění, což se
může navenek projevovat značnou roztržitostí. Člověk
trpící tímto onemocněním často postrádá racionální myšlení
i uvažování a má nadměrné sebevědomí, které se
navenek projevuje přehnaným zveličováním svých schopností, znalostí nebo
majetku a megalomanskými myšlenkami.

Pacient postrádá jakékoliv sociální zábrany, což dává najevo
nezodpovědným, neadekvátním, nedbalým až riskantním chováním, kterými
ohrožuje nejenom sebe, ale také své okolí.

Své nápady a myšlenky
okamžitě realizuje, aniž by si uvědomil jejich dopad a následky v osobní,
společenské i finanční sféře.

Pro příklad můžeme uvést časté
nadměrné utrácení, kdy pacient skupuje všechny možné
nepotřebné a zbytečné předměty, nebo kdy uzavírá naprosto nevýhodné ba
dokonce podvodné smlouvy.

Vážné následky s sebou přináší i tzv. mánie
s psychotickými příznaky
, kdy se u pacienta objevují
bludy a halucinace. U těchto osob se často
vyskytují velikášské bludy, při kterých je pacient chorobně přesvědčen
o své důležitosti a dokonalosti.

Megalomanické bludy mohou zasáhnout psychickou stránku, což se projevuje
např. pacientovým tvrzením, že vystudoval všechny vysoké školy světa a
že ovládá všechny světové jazyky, i fyzickou stránku osobnosti. Pacient
si například myslí, že je nejsilnější na světě, že je nesmrtelný a
že nikdy nemůže podlehnout žádné chorobě.

Mezi další psychotické příznaky řadíme i tzv.
paranoiditu, která je typická neúnosnou vztahovačností,
podezíravostí a kontrolovatelnými chorobnými myšlenkami.

Deprese jsou dalším obdobím, které je opakem
manických stavů. Tento stav je charakteristický poklesem
nálady
, snížením energie a životní a psychické aktivity. Pacient
v tomto období vypadá smutně, unaveně,
ztrápeně a ustrašeně, což se projevuje
v jejich mimice, gestikulaci či držení těla.

Tito lidé se často vyhýbají společnosti, jsou
málomluvní a své pocity a myšlenky raději před světem skrývají. Často
dochází k úplné rezignaci, kdy člověk ztratí jakýkoliv
zájem
, aktivitu a iniciativu. Jakékoliv úkoly a překážky, které
dříve pacient hravě zvládal, jsou teď pro něj nedosažitelné a
nepřekonatelné.

Lidé v této fázi onemocnění nejsou schopni pociťovat radost, svět
kolem vidí pouze v negativních barvách, nedokážou se plně koncentrovat,
ztrácí veškerý zájem o své koníčky, rodinu a přátele.

Nemocný se
cítí neustále ospale a dokáže ho unavit i sebemenší
činnost nebo námaha.

U těchto osob dochází i k poklesu
vlastního sebevědomí a sebedůvěry
a jakýkoliv neúspěch nebo
selhání přičítají vlastní neschopnosti a nemožnosti.

S nízkým sebevědomím se dále dostavují i pocity
bezcennosti, viny a výčitky
svědomí
. Nezřídka si pacient pohrává i s myšlenkou na
sebevraždu.

Depresivní stavy jsou také doprovázeny tzv. tělesnými
příznaky
, např. úbytek hmotnosti, poruchy spánku, ztráta
sexuálního apetitu atd.

Stav, který je charakteristický výše uvedenými příznaky a nelze jej
jednoznačně zařadit do určité kategorie, je stav
smíšený.

Osoby trpící maniodepresivní psychózou se od sebe liší druhem období,
kterým v dané době trpí i frekvenci, se kterou se jednotlivá období
objevují. U některých lidí se manické a depresivní období projevuje se
stejnou frekvencí, u jiných se častěji projevují depresivní stavy a
naopak.

Pacienti trpící bipolární afektivní poruchou během prvních deseti let
prožijí zhruba čtyři výše uvedená období. Ženy častěji zažívají
depresivní stavy, zatímco muži trpí manickými epizodami.

Jednotlivá období mohou trvat dny, dokonce až roky.
V některých případech může dojít mezi jednotlivými obdobími
i k úplnému zotavení, po kterém se nemusí po několik let objevit
jakékoliv příznaky maniodepresivní psychózy. Jiní pacienti však mohou
i nadále trpět depresemi nebo výkyvy nálady.

Bipolární afektivní porucha se převážně objevuje
v pubertálním období
nebo v období rané dospělosti.

Může se
však začít projevovat již v dětském věku nebo naopak až kolem
padesátého roku života.

Jestliže osoba starší padesáti let trpí manickou
fází poprvé nemusí se jednat vždy o maniodepresivní psychózu, ale na
vině může být i konzumace nadměrného množství alkoholu nebo užívání
různých léků.

Léčba maniodepresivní psychózy

Aby se pacientův stav zlepšil je nutné, aby byla léčba zahájena
včas
a aby byla správně nasměrována. Jestliže dojde
k zanedbání léčby, neužívání léků, úplné ignoraci atd. může to
mít negativní vliv na pacientův duševní stav.

Jednak se tento vliv může
promítnout na pacientově zdravotním stavu a jednak se může zvýšit riziko
pokusu o sebevraždu, které je ke všemu v prvních letech tohoto
onemocnění velice vysoké.

Toto tvrzení lze doložit faktem, že jeden
z pěti jedinců postižených maniodepresivní psychózou během této nemoci
spáchá sebevraždu.

Může dokonce dojít i k tomu, že se onemocnění stane
chronickým, to znamená, že se pacient příznaků
bipolární afektivní poruchy již nikdy nezbaví.

Někteří lidé mohou trpět častějším střídáním jednotlivých
fází, což značně ztěžuje léčbu, protože každá proběhlá fáze
může s sebou přinést další komplikace. Tomuto stavu se říká
rozněcování. Léčba si klade za cíl počet těchto fází
co nejvíce snížit.

Při léčbě maniodepresivní psychózy se doporučují hlavní tři
medikamenty
. Jedná se o tzv. antidepresiva, antipsychotika a
stabilizátory nálady. Pacientovi mohou být předepsány i léky, které
mají pomocné účinky např. při nespavosti, úzkosti, neklidu atd.

Antidepresivy se léčí příznaky deprese.
U maniodepresivní psychózy se musí antidepresiva užívat v kombinaci se
stabilizátory nálady.

Budete mít zájem:  V zimě na kolo? Jde to, ale musíte se dobře připravit

Pokud jsou antidepresiva užívaná bez
zmíněných stabilizátorů, může tento problém u nemocných postižených
bipolární afektivní poruchou vyústit ve vyvolání manických fází.

Farmakologický trh nabízí různé druhy antidepresiv s rozdílnými
chemickými mechanismy i vedlejšími účinky.

Další léky, které jsou při léčbě užívány jsou
antipsychotika, jež mají stabilizační účinky na
pacientův duševní stav.

Stabilizátory nálady, tzv. tymoprofylaktika, jsou
užívána k udržení nálady v mezích normy. Jsou podávány při tzv.
tymoprofylaxi, stabilizaci nálady, při které dochází k preventivnímu
užívání těchto léků, aby se zabránilo patologickým výkyvům nálady.
Nálada může být plně stabilizována až po několika týdnech.

Účinnou metodou při léčbě maniodepresivní psychózy je také
psychoterapie a tzv. fototerapie (aplikace
světla).

Dále se při léčbě tohoto duševního onemocnění užívá, veřejností
často neprávem negativně označovaná, elektrokonvulsivní
terapie
. Jedná se o nejrychleji a nejefektivněji účinkující
metodu, která zachránila již mnoho životů pacientům, kteří trpěli
těžkými depresemi nebo manickými stavy.

Dosud nebyla vynalezena žádná jiná léčebná metoda, která by účinky
elektrokonvulsivní terapie překonala. Používá se jen v těch
nejtěžších případech maniodepresivní psychózy, např. při velmi
těžkých depresích
, u pacientů se sebevražednými sklony nebo
u pacientů, u kterých se duševní stav navzdory léčbě nezlepšuje a již
dlouho trpí neúnosnými symptomy této choroby.

Pacient si samotnou terapii nepamatuje a nepociťuje
žádnou bolest
, poněvadž je před výkonem uspán. V některých
případech s sebou přináší i negativní vedlejší účinky, např.
v podobě přechodnému narušení paměti, která se však během několika
měsíců zase zotaví.

Jak si mohu pomoci sám

Při onemocnění maniodepresivní psychózou byste se měli vy a vaše
rodina snažit dozvědět se co nejvíce o tomto onemocnění a jeho
léčbě
. Čtěte knihu zabývající se touto problematikou,
navštěvujte a bavte se se svým lékařem nebo terapeutem.

Dodržujte pravidelný spánkový režim. Zvykněte si
chodit večer spát zhruba ve stejný čas i ráno ve stejnou dobu vstávat.
Různé studie prokázaly, že nepravidelný a narušený spánkový režim
může způsobit poruchy nálady. Jestliže se chystáte vycestovat do ciziny,
ve které platí rozdílné časové pásmo, domluvte se již předem se svým
lékařem.

Kromě spánkového režimu udržujte v pravidelném chodu i svůj denní
režim. Činnosti si plánujte, neleňte, ale zároveň se také
nepřepínejte.

V průběhu onemocnění nekonzumujte alkohol a jiné psychoaktivní
látky
, např. marihuanu, pervitin, kokain, LSD atd. Alkohol a drogy
mohou negativně ovlivnit dosavadní účinnost psychofarmakologické léčby,
narušit spánkový režim a mohou zvýšit výkyvy nálady.

Taktéž si dejte pozor na konzumaci kofeinu a některých
volně dostupných léků proti alergiím, nachlazení a bolesti, poněvadž
i malé množství látek vyskytujících se v těchto lécích mohou
negativně ovlivnit spánek a náladu nebo mohou reagovat s vašimi
předepsanými léky.

Přijměte podporu a pomoc od vaší rodiny nebo přátel. Ku prospěchu vám
může být i společná rodinná terapie nebo návštěva
podpůrné psychoterapeutické skupiny.

Pokuste se co nejvíce vyhýbat stresu a psychickému
náporu, a to nejvíce v zaměstnání. Zkuste si přizpůsobit pracovní dobu
tak, abyste se vždy dostali včas do postele a řádně si odpočinuli.

V každém případě se vyhněte směnnému provozu. Pokud nejste kvůli
bipolární afektivní poruše vůbec schopni pracovat, poraďte se se svým
lékařem, zda se zaměstnáním zcela skoncovat nebo si jen vzít pár
dní volna.

Naučte se rozpoznávat tzv. časné varovné signály,
které přichází s dalšími fázemi maniodepresivní psychózy. Každý
jedinec má takovéto varovné signály rozdílné a čím dříve je rozpozná,
tím dříve mu může být poskytnuta pomoc.

Tyto signály mohou být
zastoupeny např. změnou nálady, spánku, sebedůvěry, aktivity, koncentrace,
sexuálního zájmu, náhlým optimismem nebo naopak myšlenkami na sebevraždu,
ztrátou vlastního úsudku a dokonce i změnou účesu nebo stylem
oblékání.

Pokud máte pochybnosti a myslíte si, že léčba správně nezabírá a že
trpíte spíše různými vedlejšími účinky, neostýchejte se a poraďte se
se svým ošetřujícím lékařem. V žádném případě sami léky
nevysazujte ani si neupravujte jejich dávkování.

Jestliže na sobě pozorujete známky agresivity, máte sebevražedné
sklony, trpíte poruchami nálady, spánku a energie, máte puzení užívat
volně dostupné léky proti nachlazení nebo bolesti okamžitě a bez ohledu na
naplánované prohlídky, kontaktujte svého lékaře.

Komplikace maniodepresivní psychózy

Až v polovině případů dochází ke zvýšené konzumaci
alkoholu nebo léků
, které mohou předcházet závislosti a jejím
zdravotním komplikacím (např. onemocnění jater, periferních
nervů atd.)

Bipolární afektivní porucha s sebou nese také různá
společenská rizika
. Pacient si může způsobit nepříjemnosti
např. nevhodným vtipkováním, arogantním a sebevědomým vystupováním.
Veřejnost většinou není o duševním stavu jedince dostatečně
informována a takovéto chování připisuje k charakterovým vlastnostem
pacienta, což pacientovi značně stěžuje osobní
i společenský život.

Značné finanční ztráty, které doprovází lehkovážné chování
v manické fázi, často způsobují následné sociální
problémy
, které jsou logicky spjaty i s partnerským nebo
s manželským vztahem, který může být tímto duševním onemocněním
taktéž negativně ovlivněn.

Diskuse

Další názvy: bipolární afektivní porucha, cyklofrenie, maniomelancholie, maniomelancholická psychóza

Chat: MUDr. Tatiana Fabíniová — DoktorKA: Jste v depresi? — Česká televize

SK: „S kterou nemocí duševní se deprese nejvíc vyskytuje – komorbidita?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Nejčastěji se spolu s depresí objevují různé úzkostné poruchy.“

Simona: „Dobrý den, již 14let se léčím s depresemi, 1x denně beru Fluzak. Přibližně i stejnou dobu se u mne „tříbil“zlozvyk „nočního jezení“ s dohromady tak 4-5 přestávkami, měsíčními,kdy se mi dařilo potlačovat noční návyk. Bohužel vždy to dopadlo stejně,sklouzlo zpět.

Nyní již 4 měsíce spím hůře a hůře,když se nenajím a budím se i 3x za noc. Naučeně mé tělo vyžaduje něj.potravu,ale už ani po ukojení této navyklosti neusnu,takže jsem již 4měs.permanentně nevyspalá a řekla bych,že se to stále zhoršuje. Je nějaká pomoc v podobě přidání léků či upravení hladiny něj.

hormonu,nevím si rady. Testy na štítnu žl.byly v pořádku. Přidružila se bolest v podžebří a již jsem za 1/2roku měla 2 „asi“žlučníkové záchvaty. Vím,že je to o vůli a sebezapření,ale to mi jaksi schází. Bojím se chodit spát…je to uzavřený kruh.

Již při své výšce 161cm vážím 96kg 🙁 Děkuji za jakoukoliv pomoc či radu Simona“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Myslím, že úpravou medikace by bylo možné stav ovlivnit. Rovněž bych doporučovala zkusit psychoterapii, kde se člověk může některé věci naučit a některé zase odnaučit, pochopit sám sebe, své pohnutky chování.“

SK: „Je správný název maniodepresívní syndrom?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je to starší název poruchy, která je dnes v mezinárodní klasifikaci chorob označována jako Bipolární afektivní porucha. Podstatou jsou opakované změny nálady chorobné hloubky. Nemocný může trpět jak depresí, tak mánií.“

Lidka: „Dobrý den. Pozorně jsem poslouchala Váš rozhovor o příznacích deprese. Mám občas takové stavy, ale netrvají 14 dní, ale cca 2 dni jednou za půl roku. Stačí, abych vysadila a pořádně se vyspala. Takový stav mám většinou vždy po slovním napadení tchánem, který je despota a tyran. Je mu 70let. Týrá mne 10 let a svoji manželku 40 let.

Byla mi doporučena návštěva psychiatra, aby mi dal nějaké léky. Byla by toto cesta z celého problému? Podle mne ne. Prosím poraďte co mám dělat, abych se tchána tolik nebála. Stěhování nepřichází v úvahu. A po právní stránce se psychické týrání nedá dokázat. Chci dodat, že denně musím jezdit autem min., abych dopravila děti do školy, protože nemáme autob. spojení.

S pozdravem Lidka“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Doporučila bych nejdřív návštěvu psychologa nebo psychoterapeuta. Popovídat o problému, zkusit věci v rodině změnit. Zkušený terapeut pozná, zda je stav natolik závažný, že by vyžadoval intervenci psychiatra. Nebo můžete zkusit obojí, ale podle toho, jak to popisujete, považuji psychoterapii za nejlepší řešení.“

Martina Radková: „Dobrý den, se zájmem jsem sledovala Váš pořad a s hrůzou jsem zjistila , že mám všech 5 znaků deprese, nespavost,podrážděnost, nechutenství, častá nemocnost, s páteří jsem i po operaci, teť mám vážné problémy se žaludkem .Určitě bych měla navštívit odbornou pomoc . jak takové vyšetření vypadá , v případě předepsané prášky nemůžou mě ovlivňovat při práci ?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Vyšetření u psychiatra je v podstatě rozhovor. Vy řeknete svůj problém, lékař se případně vyptá na další věci, které jsou důležité (tělesné nemoci, jaké léky užíváte, výskyt psychických nemocí v rodině, užívání alkoholu, drog a podobně.

Potom s Vámi probere možné alternativy léčby, event. naordinuje další vyšetření, pokud jsou potřeba – krevní testy, event. neurolog. vyšetření a podobně. Někdy lékař s Vámi udělá i testy k upřesnění závažností některých příznaků – existují posuzovací škály např.

na depresi, na demenci a podobně.“

Madalena: „Dobrý den, léčím se se žaludkem, dvě malé děti a žádné hlídání, náročná práce…a samozřejmě ambice jít s dobou a dobře vypadat, vzdělávat se, sportovat, cestovat…dnes jsem se poznala v diagnóze deprese, ale není to jen obyčejná únava? Nemožnost ještě pár let vypnout? Děkuji :-)“

Budete mít zájem:  Trápí vás padání vlasů? Víme, jak se bránit

MUDr. Tatiana Fabíniová: „To se opravdu dá poznat jen při klinickém pohovoru. Tkhle z jedné věty Vám to nedokážu říct.“

SH: „Dobry den, jsem z Bolivii a bydlim česko uz 10 let. Mam vsechny priznaky co jste zmenila v televize. Mohla jste mi dopurucit kde muzu najit nejaky lekar ktery muze mi pomahat s depresi a hlavni ze bude mi chapat jako cizinka? Moc dekuji.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Na internetu určitě najdete nejbližší psychiatrickou ordinaci. Většinou v každé poliklinice bývá i psychiatrická ordinace.“

Pavla: „Dobrý den, po porodu jsem nejspíše trpěla depresemi. Celé šestinedělí jsem myslela, že se zblázním.

Nic mě nebavilo, teleze, knížky, pořád jsem brečela, ke svému dítěti jsem v té době neměla žádný citový vztah (právě naopak, měla jsem pocit, že jej nechci, že mě netěší ho mít). Poté jsem naštěstí s pomocí své maminky situaci nějak překonala.

V budoucnu bych chtěla druhé miminko, hrozí, že se tyto stavy budou znovu opakovat? Jak se jim vyvarovat? Lze se dopředu nějak připravit? Předem děkuji za dotaz.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Ano, tento stav se může a nemusí opakovat. Spolehlivá prevence asi neexistuje.

Někdy se doporučuje zastavit laktaci, tedy přestat kojit, ale taky to nemusí být spolehlivé řešení a deprese může přesto přetrvávat. Pokud se potíže objeví, ihned bych doporučila navštívit psychiatra.

Možná by bylo dobré zajít k psychiatrovi už v průběhu gravidity, popsat stav, který byl po prvním porodu a spolu s lékařem potom „hlídat“ stav po dalším porodu.“

Zdenek: „Dobrý den mám silnenpsychycke ataky co mám delat“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Objednat se k lékaři.“

Kristýna Pravda: „Dobrý večer, nemám žádný dotaz. Chci Vám jen poděkovat za Vaší péči. Vaše pacientka. :-)“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dobrý den Kristýno, moc děkuji! Ještě Vám napíšu email, tak se prosím zítra podívejte do schránky.Děkuji!“

Lea: „Dobrý večer, můj muž má všech 5 znaků deprese. Už dlouho vím, že není něco v pořádku. Z ničeho nemá radost, nesměje se, má problémy se žaludkem a většinu víkendu prospí, reaguje podrážděně. Muž je takový ten správný chlapák, všechno vydrží a vlastně mu nic není. Prosím poraďte jak ho dostat k lékaři. Děkuji.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „To je těžká věc, když někdo odmítá pomoc psychiatra. Někdy už v rámci depresivních příznaků je přítomná taková beznaděj, že nic nemá cenu zkoušet, že to lepší nebude. Antidepresiva může ale ordinovat i praktický lékař. Mnoho praktiků se v této problematice celkem dobře orientuje. Možná by bylo schůdnější ho nejdřív dostat k obvodnímu lékaři.“

Táňa: „Hezký večer paní doktorko, chtěla jsem zeptat, jestli se dá deprese úplně vyléčit a být bez antidepresiv? Je dle Vašich zkušeností s přibývajícím věkem i při léčení deprese tendence prohlubování či naopak umírňování depresivních epizod? Děkuji“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Průběhy depresivních nemocí jsou různé. Taky není deprese jako deprese. Některá deprese souvisí s nějakou životní událostí, některá s tělesnou nemocí a podobně. Šance, že se deprese vyléčí a už se nevrátí určitě existuje. Je nutné to probrat s odborníkem.“

Zdena: „Dobrý večer,mám všechny uváděné příznaky i když se léčím-přes 5 let jsem brala Argofan 150mg,pak „slábly“účinky.Nyní jsem dostala Aurorix 150mg,ale stále jsem v slzavém údolí.Je potřeba zvýšit dávky nebo řešit jinak?Děkuji moc.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je potřeba podrobně rozebrat příznaky, příčiny, efekt léčby, souběžnou jinou mediakci a podobně. Každý člověk je jinky na léčbu neexistují, Budete to muset projednat s Vaším lékařem.“

zdenek: „Byl sem u psychiatra předepsal mi léky dlouhodobě ale nechci je brát mám z nich strach a potřebují fungovat v práci..potřebují pomoc je mi zle už sem si volal 5 sanitku nemůžu dýchat vynechává mi srdce kóta se mi hlava a upadam do bezvědomí…můžete mi něco poradit beru neurol 0.5 a někdy mi pomůže ale nemůžu na něm porad fungovat já zesilim bojím se o zivot“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Podle toho, co popisuje bych řekla, že trpíte panickými ataky. Neurol je lék, který ataku může zastavit, ale nezabrání tomu, aby se stav neopakoval. Určitě bych doporučila návštěvu psychiatra.

Lékem volby jsou antidepresiva, ale jak jsem říkala v pořadu, léčbu lze nastavit tak, že léky „nebudete cítit“, prostě jen budete „normálně fungovat“. Není čeho se bát, myslím, že s lékama to nemůže být horší než s panikou.

Chce to jen trochu trpělivosti a důvěru v léčbu.“

Ivana: „Dobrý večer, všechny jmenované příznaky a mám a ještě spoustu dalších:-) , poslední dva roky obíhám různé lékaře jak na běžícím pásu a cítím se stále hůře ! Psychicky náročná práce již doslova se šikanou mě ničí ,ale co naplat .

Mám spoustu krásných koníčků , ke kterým se již dva roky nemohu donutit a připadám si jak bez motoru , bez šťávy a bez radosti ze života a to jsem byla naopak velice aktivní člověk , stihla jsem toho za den tolik , že se nyní až divím !Bojím se navštívit lékaře z důvodu ztráty zaměstnání 🙁 .

Hlavně mě zajímá , jestli by byla léčka k něčemu , když jsem vystavena dlouhodobému stresu , který mě bohužel asi dlouho neopustí 🙁 ?! Děkuji.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Návštěvy lékaře se nemusíte obávat, lékařské tajemství je v dnešní době pořád něco, co lékaři respektují. Lékař neposílá žádnou zprávu o Vás Vašemu zaměstnavateli.

Návštěvy psychiatra nebývají jen o tom, že dostanete do ruky recept, ale probere celou aktuální situaci a možná spolu najdete způsob, jak aktuální tlak zmírnit.

Někdy se člověk opravdu točí v bludném kruhu a sám není schopen vidět jinou cestu, kterou by mohl jít a byl by šťastnější.“

Jonák Milan: „Dobrý večer chtel jsem se zeptat ,jsem často unavený i když se dlouhodobě starám o nemocnou manželku a jsem sní doma,dlouhodobě mě bolí záda,občas nemohu spá a někdy spím až 14 hodin tak jsem se Vás chtěl zeptat zda bych neměl vyhledat odbornou pomoc děkuji .“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dlouhodý stres jako je péče o nemocného partnera může být spouštěčem deprese. Mám hodně takových pacientů. Návštěva psychiatra by mohla být užitečná.“

Hana: „Dobry vecer, obávám se, ze asi mám 3 typické varovné příznaky deprese a je mi 52 let. Mám se objednat opravdu k odborníkovi?Děkuji!“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Pokud máte pocit, že s těmi 3 příznaky nevíte rady a nějak Vám komplikují život, je na místě navštívit odborníka.“

Gábina: „Dobrý večer, paní doktorko, dají se mezi příznaky deprese řadit i srdeční extrasystoly?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Ano, extrasystoly můžou být projevem deprese nebo úzkosti. Je nutno to vyšetřit kardiologem a ten by měl posoudit, zda se jedná nebo nejedná o tzv. psychosomatický příznak.“

Irena: „Dobrý večer. Paní doktorko je možné se objednat do vaší ordinace? Potřebuji doporučení od praktického lékaře?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je možné se objednat, podívejte se na stránky psychiatrie-fabiniova.cz Já ale momentálně nové pacienty nepřijímám, objednala bych Vás ke kolegyni, která pracuje v mojí ambulanci.“

Kájina: „Dobrý den, prosím, nevím zda mám vyhledat a zda mi pomůže pomoc psychologa? Byla jsem u něj a dělal mi test deprese (mám 13 bodů), ale měla jsem hodnotiti pouze posledních 14 dní.

A je normální, že já sama nejsem sama se sebou spokojena, nemám zdravé sebevědomí, nevěřím si, neumím vůbec jednat asertivně a hlavně jsem věčně nervozní a z většiny věci vynervována -bojím se, že udělám danou práci-úkoly- špatně. Připadám si neschopná ve všem a v zimě je to ještě horší, rozlobí mě skoro každá neuklizená věc.

Takže nevim, jak správně vychovávat sve ditě, aby nebylo takové jak já. Hodně lidí ze mně vycítilo, že si nevěřím a zneužívali toho-projevilo se to v práci. Předem děkuji Krásný večer“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Psycholog by Vám byl určitě k prospěchu. Zkušený psycholog nebo terapeut by měl být schopen rozpoznat, zda je nutná i intervence psychiatra.“

Vladislava Milotova: „Paní doktorko, již delší čas nemohu večer usnout, užívám 1/3 Stilnoxu, vím, že je návykový. Je jiné řešení? Je mi 64 let, jsem alergická astmatička, užívám na toto léky.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Určitě jsou i jiná řešení. Zajděte k lékaři.“

Michal: „Dobrý večer, mohu se zeptat jaký je rozdíl mezi depresí a úzkostí? A jaké jsou příznaky úzkosti?“

Budete mít zájem:  Vlasy v zimě – čím nás nejčastěji trápí a jak tomu předejít?

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Deprese je smutná nálada, úzkost je napětí. Často se ale můžou vyskytovat i spolu.“

Jana: „Dobrý večer, psychoterapii praktikují kteří lékaři? (psycholog, psychiatr, ještě někdo další?). Děkuji.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Psychoterapii praktikují buď psychologové, nebo psychoterapeuti, kteří nemají vysokoškolské vzdělání, ale mají tzv. psychoterapeutický výcvik. Je to cca 5-letý vzdělávací program, ukončený zkouškou.“

Michal: „Dobrý den, jaký vliv má sport na deprese? Mám pocit že dnes je doba kdy se lidé s depresemi neobejdou bez léků. Je možné doporučit sport jako alternativní léčbu? Když mi umřeli rodiče krátce po sobě tak jsem zažíval obrovský stres a právě sport konkrétně běh mi pomohl toto období překonat. Neni na místě hovořit s pacienty i na toto téma jako možnou součást léčby?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Při sportu a vůbec při fyzickém pohybu mozek produkuje tzv. endorfiny, jakési naše vlastní hormony štěstí“. Lehčí formy deprese určitě lze zvládnout sportem, nebo úpravou režimu. Je spousta věcí, které člověk může udělat sám, aby se depresi vyhnul, či se jí zbavil. Jsou ale stavy, které bez léků nejde ovlivnit.“

Blanka: „Paní doktorko, mám velkou prosbu. Manžel po zarmutku ma velke zdravotni problemy, vsechny priznaky, vyhledal pomoc na psychiatrii, antidepresiva 3x zmenil, protoze se stavy naopak zhorsovaly. Po 2 letech leky vysazeny, ale stavy pretrvavaji. Moc prosim o radu kam se obratit, obvodni lekarka ani psychiatr nevedi. Dekuji B.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Neví, co všechno se už v léčbě zkusilo. Pokud stav nelze zvládnout ambulantně, ke zvážení je hospitalizace.“

Andrea Letková rod. Vrastiakova: „Dobrý večer pani doktorka, pozdravujem z Bratislavy, možno si ešte spomenies na spoluštudentku:-) vidím, že sa Ti darí a to ma teší, ešte raz Tá srdečne zdravím. Andy“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Ahoj Andrea, veľmi ma těší, že si sa ozvala! JAsné, že sa pamatám. Napiš mi na adresu [email protected] Určitě sa ozvem! Díky!“

Jana: „Dobrý večer, potřebuji k návštěvě psychologa (nebo psychiatra) doporučení praktického (nebo jiného) lékaře?“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Nepotřebuje žádné doporučení, můžete se rovnou objednat.“

Petr: „Dobrý večer, dá se maniodeprese úplně vyléčit? Děkuji“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Je to cyklická nemoc, kterou neumíme vyléčit, ale umíme ji léčit. Tzn. pokud pacient dodržuej léčbu, může relativně normálně žít.“

Jan Ritter: „Dobrý večer, paní doktorko, také bych Vám rád poděkoval za Vaši pomoc v loňském roce. Hlavně za radu, abych vše bral s nadhledem. Jsem rád, že jsem Vás zase viděl. Jsem úplně v pořádku.“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dobrý den, moc děkuji! Těší mě, že se Vám dobře daří!“

Petra: „Dobrý večer paní doktorko, chtěla jsem se zeptat, proč mi byla na psychiatrii diagnostikována disthymie, když mám všechny příznaky deprese. děkuji“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Dalo by se říct, že dysthymie je určitý druh deprese, nebo depresivní poruchy.“

antonín mohyla: „dobrý večer, můj dotaz zní kolik se platí u psychiatra a zda se tam musím objednat přes svou doktorku všeobecnou . moc dík“

MUDr. Tatiana Fabíniová: „Pokud má lékař smlouvu s Vaší zdravotní pojišťovnou, tak neplatíte nic. Obejdnat se můžete přímo v ambulanci, nepotřebujete doporučení prakt. lékaře.“

Boj s vlastním mozkem. Díky antidepresivům žije normální život, Petřinu poruchu zhoršuje vnější tlak

S Petrou se potkáváme v únoru v Hradci Králové, kde žije. Vyzvedává mě na nádraží a působí velmi mile a sympaticky. U džusu v kavárně svou nemoc popisuje jako neustálý šum v hlavě. Každý den prý bojuje s vlastním mozkem.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Poslechněte si celý příběh Petry, která bojuje s depresemi a úzkostnou poruchou

„Projevů úzkostně depresivní poruchy je spousta. Trpím na úzkostné záchvaty, kdy nemůžu dýchat a mám pocit, že mi vybouchne hlava. Někdy mám minimální stavy, kdy se jen nemůžu soustředit,“ popisuje.

Petra se někdy cítí velmi dobře. Má pocit, že jí to sluší, a je jí jedno, co si o ní okolí myslí. Pak ale přijdou dny, kdy se není schopná na veřejnosti třeba najíst.

„Mám pocit, že se v tu chvíli na mě všichni budou koukat a budou si říkat, že jsem tlustá ženská a nemám se divit, jak vypadám. Cítím na sobě reflektory. Mám pocit, že mě všichni soudí za maličkost,“ říká. Zároveň si ale uvědomuje, že reálně ji lidé nezkoumají. Přesto tyto myšlenky nedokáže vypnout.

‚Cítím, že selhávám‘

Roční období na pacienty vliv má, ale striktně sezonní deprese se podle vědců nepotvrdila

Číst článek

„Když bylo ráno slunce, tak to bylo hezké. Když je šedivo, tak je moje nálada horší,“ hodnotí Petra aktuální počasí.

Právě roční období může úzkostně depresivní poruchu zhoršovat. Stejně jako únava, nepříjemné vzpomínky, stres, tlak na výkon, ale například i sociální sítě.

„Navykli jsme si vystavovat na sociální sítě nejlepší okamžiky a já mám pak tendenci se poměřovat a soudit sama sebe. Cítím, že selhávám.“

Pomáhají léky

Petra bere na smíšenou úzkostně depresivní poruchu od 18 let antidepresiva. „Díky lékům jsem schopná vést relativně normální život. Nevyřeší všechno, ale troufám si říct, že bez nich bych tu nebyla. Myslela jsem na sebevraždu. Měla jsem pocit, že je svět natolik špatný, že se mi v něm nechce žít.“

Petra ukazuje své tetování na předloktí, které ji má od podobných myšlenek odrazovat. Vytetovat si nechala anglický nápis „Fight“, tedy v překladu boj. Místo písmene „i“ má středník | Foto: Veronika Hlaváčová | Zdroj: Český rozhlas

Petra ukazuje své tetování na předloktí, které ji má od podobných myšlenek odrazovat. Vytetovat si nechala anglický nápis „Fight“, tedy v překladu boj. Místo písmene „i“ má středník.

„Mám tetování takzvaného středníku. V angličtině se středník používá k ukončení věty, která ale ještě vlastně pokračuje. Z toho na internetu vzniklo hnutí lidí, kteří se snažili ukončit svůj příběh – svůj život. Proto mám toto tetování, aby mi připomínalo, že chci bojovat.“

Opora v manželovi

Psycholožka, která pomáhá obětem online predátorů: Internet zcela smíchal světy dětí a dospělých

Číst článek

Petra vystudovala vysokou školu, překládá knížky z angličtiny a doučuje studenty. S manželem Honzou je devět let. Ten se snaží být své ženě maximálně oporou. Často jí zdůrazňuje, že je jedinečná.

„Je to jediná žena, kterou miluji. Jsou dny, kdy o tom Péťu ani není potřeba přesvědčovat, ale jsou dny, kdy to vyžaduje vytrvalou práci, a neexistují vždycky kouzelná slova.“

Petra reaguje: „Stejně to nepomůže. Někdy pomůže jen to, že mě nechá celý den spát. Musela jsem se naučit říct – hele, teď se cítím mizerně, nevím proč. Není to tvoje vina, ale chci, abys mě nechal být. Nechci si na tobě vylívat něco, co s tebou nemá nic společného.“

‚Psychickou bolest přetavím do fyzické‘

Honza ví, že se Petra někdy na ruce tajně poškozuje nůžkami na nehty. Je to poznat z malých jizviček. Sám u ní osobně viděl jen škrábání kůže nehty.

V Česku roste spotřeba antidepresiv. Psychiatrů je přitom velký nedostatek

Číst článek

„Je to náročné téma. Nikdy jsem Petru s nůžkami neviděl. Vím, že se snaží občas poškrábat vlastními nehty a já jsem pak v situaci, kdy se musím poprat s vlastní manželkou, abych jí zabránil zatínat si drápy do rukou, což není veselá příhoda pro nikoho.“

Petra se prý se sebepoškozováním snaží pracovat. „Je to má potřeba se někdy potrestat. Připadám si hrozná, odporná a jako největší odpad světa. Někdy mám pocit ohromné bolesti. Tuto bolest přeměním do fyzické bolesti a uleví se mi. Snažím se s tím hodně bojovat.“

Slova lásky

Petře pomáhají v nepříjemných stavech její tři kočky. „Zažívám s nimi okamžiky chvilkové radosti. Když se cítím sama ze sebe příšerně, je to obrovská radost.“

V bytě má Petra taky předměty od kamarádů. Drobnosti jí připomínají, že ji mají rádi takovou, jaká je. Na stěnu si třeba lepí přání k narozeninám, pohledy z ciziny nebo vzkazy od nejbližších. „Je to pocit, že si někdo vzpomněl, jsou tam hezká slova lásky. Mám tu pár vzkazů, je to barevné a vytváří to i hezkou atmosféru.“

Od terapeutky má na nástěnce několik vět, ve kterých se má utvrzovat. Znějí: „Jsem dobrá a sebevědomá, cítím se plná energie a těším se na budoucnost.“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector