„Děkujeme, odcházíme!“ říkají lékaři

„Děkujeme, odcházíme!“ říkají lékaři18B_R46_2010_n.jpg„Děkujeme, odcházíme!“ říkají lékaři18mala-varianta_R46_2010_s.jpg„Měl jsem po službě a byl jsem úplně na plech. Usínal jsem doma u televize. Jako už tolikrát jsem si povzdechl: Kdyby aspoň ten plat stál za to… Manželka se na mě podívala a řekla: A nechtěl bys tedy dělat něco jiného?“ vybavuje si příbramský chirurg František Kalát dva roky starou situaci, která rozhodla, že se teď připojil k protestu lékařských odborů Děkujeme, odcházíme. Z jeho oddělení tehdy odešlo pět lékařů do jiných nemocnic, zbylí pracovali ještě víc než obvykle. „Měl jsem třeba deset služeb měsíčně, to nedospíte,“ říká Kalát. „Místo abych se těšil na to, jaký zajímavý případ mi zase přijde, táhlo mi hlavou: To zas budu urvaný. Při zítřejší operaci budu unavený a nesoustředěný. Když je člověk takhle utahaný, nic ho nebaví, z ničeho nemá radost. Chce si jen lehnout a spát.“

Manželčina slova ho ale probrala jako studená sprcha. Dělat něco jiného? Na to až do té doby nikdy ani nepomyslel. „Měl jsem za sebou šest let na jedné z nejtěžších, nejprestižnějších škol a pět let praxe na chirurgii. Říkal jsem si, něčeho jsem dosáhl, něco umím, teď to budu dávat lidem. Tu práci mám rád,“ vzpomíná Kalát. „Tehdy mi ale došlo, že je něco špatně. Kdybych třeba prodával léky, budu vydělávat mnohem víc peněz za méně hodin v práci. Vždyť i můj kamarád, bagrista, nosí domů o deset tisíc víc a v práci rozhodně není tolik hodin jako já.“

Plat chirurga Kaláta skutečně není kdovíjaký. Nástupní plat lékaře po fakultě je necelých 15 tisíc korun hrubého. K tomu musíme samozřejmě připočítat služby, cena hodiny jeho práce se odvíjí zase od základního platu. Mladý chirurg si tak za hodinu vydělá necelou stokorunu.

Když odslouží něco přes sto hodin za měsíc navíc, přibude mu na výplatní pásce zhruba deset tisíc korun. „Nějaké mimořádné odměny se moc nerozdávají,“ říká chirurg. Kalát má teď – po sedmi letech na oddělení – základní plat o tisícikorunu vyšší než nastupující lékař.

Udělal si totiž takzvaný kmen (dříve první atestace), prošel předepsanou praxí na jiných odděleních (třeba interně či neurochirurgii) a dosáhl určitého počtu operací. Až bude mít Kalát tzv.

 euroatestaci (může ji mít nejdříve po pěti letech praxe), jeho hrubý výdělek se zvýší na 18 tisíc korun.

Atestaci zatím František Kalát nemá, ne snad proto, že je neschopný, ale jednoduše proto, že nestihl splnit všechny její podmínky. Čekají ho ještě stáže v některých podoborech chirurgie (např. dětské chirurgii, plastické chirurgii apod.). Personální situace, přesněji nedostatek lékařů na jednotlivých pracovištích, ale často neumožňuje uvolňování mladších lékařů na jednotlivé stáže.

Po manželčiných nenadálých slovech tehdy před dvěma lety si Kalát ujasnil dvě věci: Jinou práci dělat nechce. Ale za svou práci chirurga chce být slušně zaplacen.

Když Lékařský odborový klub (LOK) zahájil na jaře akci Děkujeme, odcházíme, Kalát příliš neváhal a připojil se.

Stal se tak jedním z bezmála čtyř tisíc lékařů, kteří „deklarují svou připravenost ukončit pracovní poměr“ k poslednímu dni tohoto roku.

Rád bych přidal, ale nemohu

Lékařské odbory tentokrát rozjely kampaň ve velkém stylu. „Už víc než 20 let slyšíme totéž: Nejsou peníze. Nejdřív musí přijít reforma zdravotnictví, pak bude na platy. Máme toho čekání na reformu dost, ať nejdřív nafouknou naše platy. Rozhodli jsme se do toho opřít, profesionálně,“ tvrdí předseda LOK Martin Engel.

V zájmu profesionalizace si odbory najaly agenturu Jiřího Hrabovského Ewing Public Relations. Spolu s ní lékaři vytáhli kartu, na kterou tuzemci slyší: Když nejsme zaplaceni doma, půjdeme za prací do ciziny. Města začala objíždět sanitka s nápisem „Náš exodus, váš exitus?“ na kapotě, z jedné strany s červeným křížem, z druhé přetřená na černo.

Její osádka láká kolemjdoucí: „Nechte si naposledy změřit tlak.“

„Děkujeme, odcházíme!“ říkají lékaři18A_R46_2010_s.jpg Odbory chtějí, aby začínající lékař bral jeden a půl násobek průměrné mzdy (zhruba 35 tisíc korun) a zkušený lékař trojnásobek průměru (něco přes 70 tisíc korun). Odhadují, že by na to byly potřeba asi tři miliardy korun. Chtějí také zjednodušit cestu lékařů k atestaci, o něco omezit praxe na jiných odděleních a třeba v případě chirurgů požadovat méně provedených operací. Engel si pochvaluje, že odezva v lékařských řadách je obrovská. Lékařů je u nás celkem asi 16 tisíc, Engel od nich odečítá ty, od nichž podporu ani nečekal – „lékaře ve funkcích“ a kolem tří tisíc pražských doktorů. Podle Engela jsou lépe placeni nebo se o místo víc bojí. Šéf odborářů si pochvaluje, že ze zbylých asi 11 tisíc lékařů je připravena podat výpověď více než třetina.

Ministerstvo zdravotnictví reagovalo, že na zvýšení platů nebudou příští rok peníze. Odhaduje totiž, že rozpočty zdravotních pojišťoven se octnou v asi desetimiliardovém deficitu.

„Všichni jsme v ekonomické krizi, zdravotníky nevyjímaje,“ prohlásil mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Ministr Leoš Heger (TOP 09) poznamenal, že věří, že výpovědi a odchody lékařů do ciziny nakonec nebudou tak masivní, jak odboráři tvrdí.

S ministerským odhadem deficitu souhlasí také viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Jaromír Gajdáček.

Podle něj by na vyšší platy musely nemocnice najít peníze vnitřními úsporami.m Jenže ředitelé nemocnic se zase převážně shodují v tom, že uspořit není v jejich silách.

„Nemohu lékařům přidat,“ říká například Stanislav Holobrada, ředitel už zmíněné příbramské nemocnice, kde výzvu Děkujeme, odcházíme podporují skoro všichni lékaři z chirurgie. „Dostáváme peníze od pojišťoven podle úhradové vyhlášky.

Letos jsme dostali o 15 procent méně než loni a příští rok budeme mít odhadem ještě o deset procent méně než letos. Musím zaplatit za léky, zdravotnický materiál, energie. Bojím se, že když se dostaneme do dluhů, jeden dva dodavatelé se domluví a pošlou nás do konkurzu.

“ Lékařům ale dobře rozumí a souhlasí s tím, že by měli brát víc. „Dvacet let jsem dělal chirurga,“ říká Holobrada. „Měl jsem 26 tisíc hrubého, když připočtu přesčasy, nosil jsem domů necelých 30 tisíc korun. Ve službě jsem přitom obvykle zůstával jeden všední den v týdnu a tři víkendy do měsíce.“

Míč vrací Holobrada zpět ministerstvu a pojišťovnám. Ministr Heger by podle něj měl pro lékaře udělat to samé co jeho předchůdkyně Dana Jurásková (původně zdravotní sestra) pro sestry.

Uložila pojišťovnám, aby posílaly měsíčně každé sestře dva tisíce navíc. Pro příbramskou nemocnici to znamenalo plus 700 tisíc korun. „Lékařů je asi třetina počtu sester.

Kdyby nemocnice dostala měsíčně od pojišťoven navíc milion, mohu každému z nich přidat tři čtyři tisíce korun,“ počítá ředitel Holobrada.

Ministerstvo ale nic takového neplánuje. „Vzhledem ke všeobecně známé ekonomické situaci a velmi napjatým rozpočtům pojišťoven o žádném obdobném kroku neuvažujeme,“ říká mluvčí Vlastimil Sršeň.

Budete mít zájem:  Nový rok v Praze bude bez ohňostroje

Nebudeme jako ovce

Příbramští lékaři však už na slova o tom, že není dost peněz, nejsou zvědaví. „Je to tradiční argument, když dojde na debatu o platech,“ říká Kalátův starší kolega, radiolog Martin Kopal.

„Ale ve zdravotnictví se točí spousta peněz a ani zdaleka nejsou vždycky využívány efektivně.“ Jako příklad uvádí lékovou politiku a stavební investice.

„Výdaje na léky rok od roku rostou,“ argumentuje Kopal s tím, že někdy spíš než o prospěch pacienta jde o úspěch farmaceutických lobby. „A tiskem už kolikrát proběhlo, že stavby a nákup techniky ve zdravotnictví trpí korupcí, která je zbytečně prodražuje,“ dodává Kopal.

Nesouhlasí s tím, že ve zdravotnickém rozpočtu by se nenašly tři miliardy na platy doktorů, když jen pro tři středočeské nemocnice – příbramskou, kolínskou a kladenskou – se v poslední době našly čtyři miliardy na přestavbu.

„Děkujeme, odcházíme!“ říkají lékaři18B_R46_2010_s.jpg Přesto starší z lékařů, Martin Kopal, přiznává, že nakonec výpověď možná nepodepíše. „Zatím nejsem rozhodnutý. Váhám, jestli to vyhrotím,“ říká. „Mám dvě nabídky ze zahraničí, tamní pracoviště jsem kontaktoval na základě jejich inzerátů ve zdravotnických časopisech. Bral bych tam čtyřikrát víc než tady. Ale nechce se mi přetrhat vazby s přáteli a rodinou. Mám dvě malé děti a zázemí prarodičů je pro nás důležité.“ Mladší František Kalát je rozhodnut se k případným hromadným výpovědím přidat. „Pořád je ještě prostor, aby pan ministr alespoň s nějakým návrhem na řešení krize přišel,“ říká. „Ale když se nic nestane, budu riskovat. Když teď nic neuděláme, budeme jako ovce, nikam nedojdeme.“

Kolik lékařů nakonec skutečně výpověď dá, natož to, kolik z nich najde práci v cizině, v tuto chvíli nikdo neví. Ředitel příbramské nemocnice má za to, že by dokázal zvládnout odchod poloviny lékařů z oddělení. Zůstaňme u chirurgů, i když výpovědí hrozí i jiné odbornosti.

„Mám tu 16 chirurgů,“ říká ředitel a představuje krizový plán po dobu, než by se oddělení znovu naplnilo: „Když jich osm odjede, ti zbylí si budou muset rozdělit služby tak, abychom zajistili akutní péči.

Plánované operace bychom museli odkládat, dnes operujeme každý den, v krizové situaci bychom operovali dva- až třikrát týdně.“

Odborář Martin Engel lékaře uklidňuje, že v cizině se o ně budou prát. Počítá s tím, že evropská pravidla pro přesčasy budou od roku 2012 přísnější, a tím pádem bude potřeba víc lékařů. „Kolega z jiného oddělení si našel místo v Chemnitzu,“ říká Kalát. „Jeho nástupní plat tam bude 90 tisíc korun.“

Dobrá zkušenost

Masový úprk bílých plášťů do ciziny ale zřejmě nehrozí, podle všeho jde spíš o marketingový tah odborů a jimi najaté reklamní agentury. Odchody lékařů za hranice navíc nejsou nic nového.

Ročně jich odchází kolem tří set, převážně do Velké Británie nebo do Německa.

Zájem o takovou zkušenost je pochopitelně větší mezi mladými doktory, loni třeba odešlo do ciziny šedesát ze zhruba tisíce absolventů medicíny.

Většina z lékařů se po nějaké době z ciziny zase vrátí a ve svém výsledku je tento trend přínosný nejen pro ně, ale i pro pacienty. Poznají totiž praxi západních zemí, získají sebevědomí, zkušenosti, znalost jazyka. A koneckonců pak vědí, proč léčí právě tady.

Jedním z navrátilců je lékařský mikrobiolog Filip Prusík z pražské vinohradské nemocnice. Ve Spojeném království pracoval necelé tři roky jako konzultant, v české terminologii starší sekundární lékař. Bral 120 tisíc korun čistého měsíčně. „Na první pohled vypadá ta částka oslnivě,“ říká.

„Ale musíte si uvědomit, že když jste v cizině, jsou náklady na život vyšší.“ Jeho rodina si například pronajímala byt v malém městě v Severním Irsku a zároveň platila byt na Dobříši, protože dříve či později počítala s návratem. Levné nebyly ani letenky pro čtyři lidi, když se chtěli na víkend podívat domů.

Prusíkova rodina měla tu výhodu, že lékaři jsou oba manželé. Jeho žena tak po mateřské sehnala také práci v nemocnici, brala zhruba 60 tisíc korun. „Polovinu z toho ale dala paní, která nám hlídala děti,“ vysvětluje Prusík. Jeho kolegové a kolegyně, kteří pracovali v zahraničí, ale většinou takové štěstí neměli.

Rodina se často vracela domů třeba proto, že partner nebo partnerka chtěli také práci, a ne zůstávat v domácnosti.

Na rozdíl od Česka je práce v cizině provázena značnou nejistotou. Prusík vzpomíná, že v jednom zaměstnání měl smlouvu na měsíc, jinde na tři měsíce, někde dokonce jen na tři týdny. Jeden čas také pro nemocnici pracoval ne jako zaměstnanec, ale jako „self employed“, osoba samostatně výdělečně činná.

„Máte pak sice víc peněz, ale bez nároku na dovolenou, nemocenskou, smlouvu uzavíráte vždy znovu každý měsíc,“ říká Prusík. Kromě zkušeností považuje za největší přínos pobytu v zahraničí to, že děti rok chodily do školy a umí perfektně anglicky.

Lékaři se shodují, že největší úsilí o získání zahraničního angažmá zřejmě kromě mladých vyvinou ti z nich, kdo žijí blízko hranic a mohou pendlovat mezi českým domovem a prací v Německu či Rakousku. 

Komora vyzvala lékaře, aby podpořili akci Děkujeme, odcházíme

Prezident ČLK Milan Kubek
Foto: Jan Handrejch, Právo

„Pan ministr nenabízí vůbec nic, to je ten základní problém. Pouze vyzývá k bezpodmínečné kapitulaci,“ uvedl Kubek.

Kubek zdůraznil, že nabídka ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) nedává žádnou záruku, že dojde k požadovaných změnám ve zdravotnictví. Mimo jiné není podle dané nabídky vůbec jisté, že se například změní systém vzdělávání lékařů, že se nastartuje reforma ku prospěchu lékařů a pacientů, nebo dojde k protikorupčním opatřením.

„ČLK požaduje speciální mzdovou normu, která zvýší tarifní odměňování od 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v závislosti na odbornosti lékaře,“ řekl také Kubek. Proti tomu se ale zamítavě staví jak ministerstvo, tak i vládní ODS, která požaduje v budoucnu tarifní odměňování zcela zrušit.

Kubek rovněž vyzval lékaře, kteří ve zdravotnictví zůstali, aby dbali na zákoník práce a bezpečnost pacientů. „Přepracovaný lékař bez ohledu na různé smlouvy znamená riziko pro pacienty,“ doplnil Kubek.

ČLK rovněž varovala před krizí ve zdravotnictví v důsledku odchodu zhruba 3 800 lékařů. Hrozí údajně, že nebude možné zajistit dostupnost ani akutní péče.

„Jen se usmívám, když ministr říká, kolik přibylo v posledních letech lékařů, přitom ví dobře, jak k tomu došlo. Když zaměstnanec podepíše dva různé úvazky, tak se nám tady množí lékaři jako bakterie. Podle našich propočtů je v systému 13 až 14 tisíc doktorů,“ řekl Kubek. Jako oficiální číslo se běžně uvádí 16 tisíc.

Trestní oznámení mě nepřekvapuje. Už tatínek říkal, že všechno má své meze, kromě hlouposti, závisti a nenávisti.

Na otázku, jak se ČLK staví k podanému trestnímu oznámení na odbory, odpověděl: „Žijeme ve svobodné zemi, trestní oznámení může podat každý, ostatně je to zadarmo, což nahrává nejrůznějším maniakům.“ K tomu dodal, že nevolnictví bylo zrušeno před 200 lety a lékaři mají právo ukončit pracovní poměr, nejsou-li spokojeni s pracovními podmínkami.

„Trestní oznámení mě nepřekvapuje, už tatínek říkal, že všechno má své meze, kromě hlouposti, závisti a nenávisti,“ doplnil Kubek.

Budete mít zájem:  Bolest Za Okem Příznaky?

ČLK také ocenila postoj odborů k jednání s tím, že učinily „obrovské“ ústupky. Mimo jiné například ustoupily od požadavku na zajištění návratů všech lékařů na svá původní místa. Podle ČLK hatí jednání ministerstvo a podezřívají z toho síly, které chtějí prostřednictvím krizového stavu dospět k privatizaci zdravotnických zařízení. Vyzvala ale k obnovení jednání.

„Chápu nedůvěru lékařů k slovům ministra. Není-li schopen vyřešit kauzu ředitele Motola Miloslava Ludvíka, který veřejně přiznal, že dochází k manipulaci se zakázkami a místo toho ho omlouvá, tak ztrácí důvěru,“ řekl Kubek závěrem. [celá zpráva]

Na tiskové konferenci vystoupila také senátorka hnutí Severočeši.cz Alena Dernerová. Vyjádřila se k aktuálním sporům v nemocnicích mezi lékaři a zdravotními sestrami. „Mělo by zaznít, sestřičkám bylo přidáno v posledních dvou letech tarifně, lékaři ale mají i dnes dostat přidáno na základě odměn,“ poznamenala k tomu.

Hlavní zprávy

Výsledek vyděračské akce lékařů: Děkujeme, (ne)odcházíme

  • Něco zlého jsem tušil, už když se včera večer stále zpožďovala tiskovka, kde měl Heger s lékaři oznámit výsledek obnoveného jednání o výši platů; bál jsem se, že Martin Engel s Milanem Kubkem, šéfové LOK a ČLK, za dveřmi Hegerovi aplikují jisté bolestivé zdravotní zákroky, které zlomí jeho sympatickou vůli šetřit, když už šetříme všichni.

Nespletl jsem se: když všichni zmínění vyšli před TV kamery, četl jsem z ministrovy tváře, že „zazpíval“. Nebo hůř: že otevřel peněženku a potupně na stůl vysypal i poslední drobné.

Počítejte se mnou, co všechno lékařům z veřejných nemocnic nakonec slíbil: v podstatě 1,9 miliardy korun na platy, letos patnáctiprocentní nárůst. Dalších deset procent navrch v příštím roce a plat ve výši 1,5 až trojnásobku průměrného platu v roce 2013, tedy až přes 70 000 korun měsíčně. Sestry naopak utřou, stěží dostanou 100 miliónů.

Kde je jakýkoli kompromis, o němž ministr i lékaři hovoří? Snad v tom, že lékaři nakonec neodejdou, což stejně nikdy nechtěli? Nebo jako chtěli, ale za pár týdnů by se mnozí zase vrátili: i průměrných necelých padesát tisíc korun měsíčně, jež mají včetně osobního ohodnocení nyní, je lepší než půlroční podpora v nezaměstnanosti a následné životní minimum. Byť hezky úřednicky tarifní, jak to mají rádi.

Navíc Engel, jenž se do sebe v poslední době očividně zamiloval, si je sám sebou nyní tak jistý, že zatímco Heger do kamer zkroušeně oznámil svou de facto prohru, šéf odborů akci Děkujeme, odcházíme ani nezrušil; teprve si s kamarády-odboráři sedne, dají hlavy dohromady a poradí se, jestli teď z ministra nevyrazí ještě nějaký milión navíc, když už leží na zemi. Výsledek nám řeknou ve středu.

Ano: příští i přespříští rok je v politice mezigalaktická časová vzdálenost a ve Strakově akademii může tou dobou sedět někdo jako třeba doktor David Rath, z lékařského trojnásobku tedy může být i pětinásobek. Středočeský hejtman umí být i velkorysý, ostatně zeptejte se některé z jeho žen.

Klidně taky ale může být ministrem zdravotnictví stále Heger a o dnešní budoucí sliby se s lékaři hádat znovu, takže nás Engel a spol. poctí dalším odcházením, mimochodem hororová vyhlídka.

Ani to ale nedává dohromady kompromis, kdy každý odchází s něčím. Nyní lékaři odcházejí se vším, zatímco Heger s ničím. Oněch 100 miliónů, které zatím zůstávají sestrám, nepočítám. Ze dvou miliard jde o drobení do polévky. Například Alexandr Vondra za to neozvučí ani konferenční sál.

Heger nás nemusel všechny tak trápit, jestli měl od začátku v kapse tenhle geniální závěr, jímž v okamžiku zcela postavil na hlavu celý předchozí příběh a z hrdiny udělal padoucha. Už kvůli Jiřímu Hrabovskému, mistru PR manipulace celé akce: malá mu byla i největší velikost trika „Děkujeme, odcházíme“.

Akce Děkujeme, odcházíme končí

Krize ve zdravotnictví je zřejmě zažehnána, ministerstvo zdravotnictví i nespokojení lékaři podepsali společnou dohodu. Memorandum, podle něhož by se měly doktorům zvýšit platy, schválila ve středu většina předsedů Lékařského odborového klubu z regionů. Akce Děkujeme, odcházíme by tedy měla v nejbližších dnech skončit.

Podle schváleného memoranda by lékařům měly od března vzrůst tarifní platy o 5000 až 8000 korun. Šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel řekl, že středeční jednání nebylo jednoduché.

„Jednáni bylo takové, že přijelo kolem 70 lidí z regionů, přijeli s určitými názory lidí, které zastupují, my jsme museli hledat většinový názor a já jsem rád, že se to podařilo. Došli jsme k tomu, že toto memorandum Lékařský odborový klub akceptuje.“

Zvýšení tarifních platů musí ještě odsouhlasit vláda, jednání je naplánováno na příští týden. Premiér Petr Nečas uvedl, že kabinet je připraven dohodu podpořit a připomněl, že peníze, které by na platy lékařů i dalších zaměstnanců ve zdravotnictví měly v příštích letech plynout, nesmí navýšit schodek státního rozpočtu.

„Vláda je připravena tento postup pana ministra Hegera schválit. Současně platí, co jsem řekl, prostředky na navýšení platů půjdou pouze z reformních opatření a z restrukturalizace lůžkové péče, nikoli navýšením plateb ze státního rozpočtu. Za druhé, že od příštího roku budou růst nejen platy lékařů, ale také platy nelékařského zdravotního personálu, především zdravotních sester.“

Také ministr zdravotnictví Leoš Heger uvedl, že na zvýšení platů je možné si vydělat pouze reformou a nastává doba úspor. Do příprav reformy by se měli zapojit i sami lékaři.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek ocenil, že lékaři na dohodu přistoupili. Ve zdravotnictví teď podle něj nastanou změny.

„Startují změny, končí otrocká práce v nemocnicích, lékaři se budou posílet na těch změnách, aby česká zdravotnictví bylo nejen ekonomicky udržitelné, ale aby bylo přátelské pro pacienty a aby v něm pracovali spokojení zdravotníci. Vyhrál zdravý rozum a já jsem rád, že lékaři takto rozhodli.“

Rozhodnutí lékařů přivítali také hejtmani a ředitelé nemocnic. Ředitelka Fakultní nemocnice v Plzni Jaroslava Kunová uvedla, že se výjimečně může stát, že některé lékaře jejich nadřízení zpět nevezmou.

„I když jsem o dvou o třech případech uvažoval, že bych je zpátky nevzala, tak asi vezmu všechny. Někteří ředitelé se vyjadřovali, že pokud se lékaři rozhodovali, že dají výpověď, tak oni taky třeba někoho zpět nevezmou. Myslím si, že to asi nebude pravidlem a nebudou to samozřejmě žádné velké počty, protože tolik lékařů nemáme, ale myslím si, že někteří jednotlivci asi tu nabídku vrátit se zpátky nedostanou.“

Budete mít zájem:  Žilní Nedostatečnost Přírodní Léčba?

K výzvě, aby lékaři ukončili akci Děkujeme, odcházíme, by měly odbory přistoupit do tří dnů po podepsání dohody. Nemocniční lékaři by měli stáhnout své výpovědi a péče o pacienty by tedy po 1. březnu neměla být nijak ohrožena.

MEDICAL TRIBUNE CZ > Děkujeme odcházíme: Lékaři si poprvé platí kampaň

16.09.2010 08:17 Zdroj: www.tribune.cz

Autor: (ivb)

Lékařský odborový klub stupňuje kampaň Děkujeme, odcházíme. Najal si profesionální mediální agenturu, která bude problém nemocničních lékařů vysvětlovat veřejnosti. Po republice budou jezdit retro sanitky Dr.ncák, lékaři pacientům naposledy změří tlak…

Lékaři žádají garanci platů ve výši 1,5-3 násobku průměrné mzdy vČeské republice a zrušení stávajícího postgraduálního vzdělávání. Pokud se tak nestane, lékaři podají hromadné výpovědi.

Požadavky lékařů by stály státní rozpočetzhruba tři miliardy korun. „To je pouze zlomek peněz, které českým zdravotnictvím ročně protečou,“ říká předseda LOK-SČL, Martin Engel.

Navýšit základní příjem lékařů vnemocnicíchpožadoval LOK již na jaře před parlamentními volbami. Po volbách vláda lékařům oznámila, že jejich tarifní platynaopak klesnou až o 50 procent.

Vtuto chvíli má LOK podporu převážně vmalých nemocnicích, kde je připraveno kodchodu 70 procent zaměstnanců. Nejaktivnější jsou nemocnice na Vysočině, výzvu podepsala většina lékařů ze všech nemocnic vkraji. Fakultní nemocnice vPraze akci příliš nepodporují. Vůbec nejmenší ohlas je podle Engela ve FN Motol.

Vnásledujících 13 týdnech, které zbývají do konce roku, navštíví tým lékařů celkem 65 nemocnic. Budou přesvědčovat nerozhodnuté kolegy, aby se připojili kvýzvě také oficiálně.

Součástí týmu bude předseda LOK Martin Engel, internistka znemocnice Havlíčův Brod Šárka Drinková, anesteziolog znemocnice Karlovy Vary Petr Igaz a Pavel Vávra, internista z nemocnice Nové Město na Moravě.

Tuto lékaři budou přesvědčovat své nerozhodnuté kolegy, aby se do akce zapojili.

Lékaři se mohou připojit kakci na webu www.dekujeme-odchazime.cz pomocí registrace. Akci podpoří tím, že dají organizátorům akce plnou moc vyjednávat jejich jménem.

Na požadavky LOK-SČL vláda nemá vrozpočtu vyčleněné žádné finance. „Chápu, že je finanční motivace pro zdravotníky klíčová a že si zaslouží mnohem lepší platy. Příští rok ale opravdu více peněz pro lékaře nenajdeme,“ uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Taképrvní náměstek MZ, Vladimír Pavelkaotevřeně říká, že se lékařilepších podmínek v tuto chvíli nedomohou.

„My jsme jako lékaři sloužili stovky hodin a bylo nás podstatně méně. Dnes počet lékařů podle statistik pořád narůstá. Kde jsou, to já nevím. Cesta klepšímu zdravotnictví spočívá v efektivnějším nakládání slidskými zdroji. Bude potřeba se podívat na personální vybavení pracovišť,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro Medical Tribune.

LOK-SČL namítá, že financí je vsystému zdravotnictví dost. „Stát by mohl ušetřit miliardy, pokud by změnil současnou špatnou lékovou politiku. Další zdroje peněz lze hledat vúsporách při nákupu zdravotnického materiálu, přístrojů a při stavbě a rekonstrukci budov ve zdravotnictví.“

Jednání odborů sministerstvem zdravotnictví zatím pokaždé zkrachovalo. Polští lékaři vroce 2007 uspěli se svými požadavky na vyšší platy také díky profesionálním vyjednavačům, kteří jim pomohli jednat svládou o jejich požadavcích.

DÁLE ČTĚTE:

Lékaři chtějí vyšší plat a přitvrzují
(ivb)

Děkujeme, odcházíme, říká již 3708 lékařů. Ministr zdravotnictví tomu nevěří

K výzvě Děkujeme, odcházíme se již přihlásilo asi 3708 z 16.000 nemocničních lékařů, uvedl to předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK – SČL) Martin Engel. Důvodem jsou nízké mzdy.

LOK chce, aby základní plat lékaře bez přesčasů vzrostl na 1,5násobek až trojnásobek průměrného platu. Mladí lékaři mají nástupní plat bez služeb 17.000 korun, po atestaci 34.000 korun. Průměrný plat lékaře je kolem 50.

000 korun, asi polovinu ale činí služby a přesčasy.

Dalších více než 200 nemocničních lékařů se k výzvě připojilo ve Zlínském kraji, ke konci roku jsou prý připraveni podat výpověď.

V březnu by pak v kraji mohl podle Engela nastat kolaps v poskytování zdravotnických služeb. „Některé nemocnice by mohly zaniknout či se sloučit,“ řekla v úterý novinářům lékařka Šárka Drinková.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger neočekává, že by výpověď skutečně všichni lékaři podali.

Velké nemocnice ve Zlínském kraji jsou akciovými společnostmi, které stoprocentně vlastní hejtmanství. Jde o Krajskou nemocnici T. Bati a nemocnice v Kroměříži, Uherském Hradišti a Vsetíně. „Při přechodu z příspěvkových organizací na akciové společnosti nám zůstal původní plat.

A od té doby náš plat zůstává stále stejný s tím, že se mění pouze podle toho, jaké výhody či eventuální minimální navýšení my dojednáme v kolektivní smlouvě.

Lékaři automatické navýšení nedostávají ani při zvýšení vzdělání,“ uvedla předsedkyně místní organizace Lékařského odborového klubu Krajské nemocnice T. Bati Marcela Henčlová.

Organizátoři výzvy prý pociťují ve Zlínském kraji velkou podporu. V nemocnicích ji podepsalo 30 až 50 procent lékařů. Největší podporu pak zatím vyjádřili lékaři z ARO, chirurgických, dětských a gynekologických oddělení.

Z největší nemocnice ve Zlínském kraji – Krajské nemocnice T. Bati výzvu podepsalo 110 z 290 lékařů, což je zhruba 40 procent.

„Například z anestezie, gynekologie, chirurgie výzvu podepsalo a je připraveno dát výpověď 90 až 100 procent, což je tak vysoké číslo, že práci lékařů nikdo nenahradí,“ řekla Drinková.

Lékaři berou méně než řemeslníci

Organizátoři iniciativy tvrdí, že průměrná mzda nemocničních lékařů je nižší než například u řemeslníků a mladí absolventi medicíny ve velkém odcházejí do zahraničí. Nemocniční lékaři mají snahu si přivydělat přesčasovou prací.

Měsíčně tak odpracují stovky hodin navíc, jsou unaveni, což v konečném důsledku může ohrozit pacienty. V některých regionálních nemocnicích jsou podle nich počty lékařů už nyní tak nízké, že odchod jen několika může způsobit kolaps.

Ministerstvo zdravotnictví neplánuje zvýšit ve vyhlášce na příští rok peníze pro lékaře a nemocnice a nesouhlasí ani s tím, aby lékaři vybírali od pacientů v hotovosti jenom proto, že si myslí, že by jim pojišťovny měly platit víc. Novinářům to v úterý řekl ekonomický náměstek ministra Petr Nosek. Uvedl, že když to pojišťovnám umožní jejich příjmy, mohou za léčení zaplatit i víc, než určí vyhláška. Zařízení si to s pojišťovnami mají vyjednat sama.

Zástupci lékařů, nemocnic a dalších druhů péče se dnes v sídle České lékařské komory domlouvají na společném postupu, jak vymoci od zdravotních pojišťoven příští rok více peněz. Nemocnice se obrátily na premiéra Petra Nečase (ODS) s prosbou o pomoc, péče o nemocné je prý ohrožena, hrozí uzavírání nemocnic. Premiér jim vzkázal, že je možné rozdělit pouze to, co je k dispozici.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector