Čtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybí

Londýn/Praha Fotbalový obránce Vladimír Coufal zažívá skvělé časy. Na podzim si splnil sen přestupem do West Hamu United, kde patří do základní sestavy, a o Vánocích se mu narodila dcerka.

Český fotbal si po letech znovu dělá jméno v Anglii. Vladimír Coufal si na tempo v Premier League zvykl velice rychle a společně s Tomášem Součkem patří k oporám West Hamu United. Osmadvacetiletý obránce si získal fanoušky stejným způsobem jako ve Slavii – zaujal svou bojovností a výbornou fyzickou připraveností.

„Hodili mě do vody a čekali, jestli budu plavat, nebo se utopím. Potvrdilo se, že i ty největší hvězdy jsou jen lidé z masa a kostí,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny a Lidovky.cz Coufal, kterého navíc o Vánocích potěšil přírůstek do rodiny – manželka Hana mu porodila dceru Natálku.

Lidovky.cz: Máte za sebou první tři měsíce v Anglii. Jak si v nejlepší soutěži na světě zvykáte?Zatím jsem nadšený, kvalita soutěže je neskutečná. Všude okolo jsou výborní hráči, každý trénink musíte ukazovat, co umíte.

Snažím se fotbalu obětovat všechno, a proto jsem rád, že se mi zatím daří. Adaptoval jsem se poměrně rychle, spoluhráči mi spoustu věcí usnadnili. Ohromně mi pomohlo, že už tady byl Suk (Tomáš Souček).

Díky němu bylo všechno jednodušší.

Čtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybíČtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybí

Lidovky.cz: Tomáš Souček podává v poslední době fantastické výkony. Je pro West Ham nepostradatelný?Určitě. V minulé sezoně se sice tolik střelecky neprosazoval, ale i tak byl neuvěřitelně platný. Jeho přínos nespočívá jen v gólech.

Na hřišti se nabízí, pořád chce balon. Skvěle čte hru, ať už v ofenzivě, nebo při bránění standardních situací. V záloze si sedli s Declanem Ricem. Pomáhají do defenzivy, daří se jim přerušovat akce soupeřů.

Tvoří jednu z nejlepších středových dvojic v lize.

Lidovky.cz: A v čem jste se v Premier League nejvíce posunul vy?Asi v bránění situací jeden na jednoho. Ne že bych to před příchodem do Anglie neuměl, ale všichni pracují v úplně jiné rychlosti než v české lize.

Když vás obejdou, okamžitě se cpou do zakončení nebo do další kombinace. Proto je potřeba zavírat prostory, hru celkově lépe číst a předvídat. Trenér si se mnou sedl, všechno mi vysvětlil a já se jen snažím plnit jeho pokyny.

Lidovky.cz: Jaká panuje atmosféra v kabině? S kým si nejvíce rozumíte?Se Sukem se hodně bavíme s Ukrajincem Andrijem Jarmolenkem – vtipný kluk, skvělý do party.

To samé lze říct i o brankáři Fabiańském, který je ve West Hamu už dlouhou dobu a snaží se nám ve všem pomoct. Ale i ostatní jsou v pohodě, máme tu i poměrně dost francouzsky mluvících kluků.

Jejich angličtina je nám přece jen trochu bližší než ta, kterou používají hráči z Británie. (směje se)

Čtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybí

Tomáš Souček slaví s Vladimírem Coufalem

Lidovky.cz: Když hráč přestupuje do Anglie, těší se také na výborné fanoušky. Jak moc vám během pandemie koronaviru chybí na tribunách?Strašně moc.

Na zápas s Manchesterem United organizátoři pustili alespoň dva tisíce lidí, což bylo příjemné, protože zpívali klubovou hymnu a povzbuzovali nás, ale plný stadion je pořád něco jiného. Snažím se být optimistou.

Doufám, že se vše co nejdříve vrátí do normálu. Celé už to trvá hrozně dlouho.

Lidovky.cz: Vzhledem ke všem opatřením jste si asi ještě ani nestihl pořádně prohlédnout Londýn, že?Je to tak. Pohybuji se jen mezi tréninkovým centrem, stadionem a domovem. Když jsme jeli centrem Londýna na zápas s Chelsea, viděl jsem Tower Bridge, Big Ben a ještě nějaké další památky, ale jen z okna autobusu to opravdu není ono.

Lidovky.cz: Jak si na Anglii a nepříjemnou situaci zvyká vaše rodina?Manželka je většinou sama doma, nikam pořádně nemůže. Zaplaťpánbůh že je tu Suk s rodinou a můžeme se vídat alespoň spolu i s dětmi. Před Vánoci to vypadalo lépe, zašli jsme si všichni alespoň na oběd, ale teď je situace katastrofální. Všechno je zavřené, takže jsme jen doma, občas vyrazíme na procházku do přírody.

Čtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybí

Coufal Davidu Moyesovi velmi sedí.

Lidovky.cz: O Vánocích se vám v Praze narodila dcera Natálka. Neuvažoval jste o tom, že byste v klubu požádal o volno a strávil první dny po porodu s manželkou?’Kvůli opatřením to nebylo možné, po návratu do Anglie bych musel podstoupit pětidenní karanténu.

Navíc v tu dobu, kdy manželka rodila, se objevil nový kmen covidu a byly zrušeny všechny lety z Anglie do Čech, takže bych se za ní ani nedostal. Manželka to pochopila, porod zvládla neskutečně, stejně jako cestu letadlem do Anglie s oběma dětmi a všemi věcmi.

V sobotu jsem si je vyzvedl a už jsme všichni spolu.

Fyzicky zdatný pravý obránce rád podporuje útok, a proto může hrát také v záloze. Ostravský odchovanec začínal v seniorském fotbale za tehdy druholigový Hlučín. Po půlročním hostování v Opavě jej koupil Liberec, kde se vypracoval na reprezentační úroveň a přestoupil do Slavie. Sešívaným výrazně pomohl ke dvěma titulům a úspěchům v evropských pohárech. Zkraje aktuální sezony odešel do anglického West Hamu, s nímž podepsal tříletou smlouvu s opcí.S manželkou Hanou mají syna Nicolase a dceru Natálii.

Lidovky.cz: Pojďme zpět k Premier League. Jak vám bylo, když jste zjistili, že v úvodních kolech narazíte třeba na favority Tottenham, Liverpool nebo Manchester City?Říkal jsem si, že když přežiju tohle, tak už v Premier League zvládnu všechno.

(směje se) West Ham mě hodil do vody a čekal, jestli budu plavat, nebo se utopím. Naštěstí se mi zápasy povedly, získal jsem skvělé zkušenosti. Jen jsem si potvrdil, že není potřeba se ničeho bát, že i hráči z takových klubů jsou jen lidé z masa a kostí.

Lidovky.cz: Který z týmů na vás udělal největší dojem?Asi Manchester City. Hrát proti nim je strašně složité hlavně z psychického hlediska. Celý zápas jsme byli bez balonu, síly nám docházely rychleji. Několikrát mohli postupovat směrem k naší bráně, ale raději ještě třikrát otočili kombinaci přes celé hřiště. To si pak připadáte jako v bagu.

Lidovky.cz: Se kterým hráčem jste měl při bránění největší problémy?Překvapivě s Joaem Cancelem, který působí právě v Manchesteru City. I když se jedná o obránce, je na tom skvěle technicky, několikrát mi utekl. Výborně hraje i Jack Grealish z Aston Villy.

Byl jsem na něj dobře připravený, ale taky mi párkrát udělal neuvěřitelnou kličku. Nemá problém přejít přes tři nebo čtyři hráče a školit větší hvězdy než jsem já. Momentálně je pro mě společně s Brunem Fernandesem z Manchesteru United nejlepším hráčem Premier League.

Lidovky.cz: Začátek sezony se vám i přes těžký los povedl, z posledních sedmi utkání jste ale vyhráli jen dvě. Čím to? Nevyhovuje vám dobývání obran papírově slabších soupeřů?Je to možné.

Snažíme se hrát ze zabezpečené obrany a vyrážet do brejků, ale netvrdím, že když máme držet balon, nevíme si rady. To také umíme, máme kvalitní tým. Stačí, abychom získali zpět herní sebevědomí. Proti Evertonu (1:0) už byl náš výkon lepší, zase jsme si trochu dovolili.

Sice jsme ztratili několik bodů, ale pořád můžeme být spokojeni. Vždyť minulou sezonu se tu hrálo o záchranu.

Čtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybí

Fotbalisté West Hamu slaví druhou branku do sítě Aston Villy.

Lidovky.cz: Premier League tradičně pokračovala i přes Vánoce, West Ham měl na programu hned tři zápasy během šesti dní.

Uvítal jste, když vás trenér v utkání proti Southamptonu posadil na lavičku?Abych řekl pravdu, cítil jsem se skvěle a chtěl jsem hrát. Ale trenér se tak rozhodl a mně nezbývalo nic jiného, než to přijmout.

Načerpal jsem nové síly, trochu si odpočinul. Jsem rád, že jsem se proti Evertonu vrátil do sestavy a že se nám podařilo vyhrát.

Lidovky.cz: Jak na vás zatím působí trenér David Moyes. Je si v něčem podobný s Jindřichem Trpišovským?Oba jsou směrem k hráčům hodně otevření.

Nemají problém vám cokoliv vysvětlit a zároveň se zajímají také o osobní věci, ptají se na rodinu. Oba umí pořádně zařvat, když se naštvou. Ve Slavii vždycky létaly po kabině koše od prádla.

Trenér Moyes také dokáže zvýšit hlas, což jsem od něj vůbec nečekal.

Lidovky.cz: Rozumíte Moyesovi v kabině? Přece jen angličtina se skotským přízvukem se hodně liší od toho, na co jsme zvyklí v Česku…Máte pravdu, je to obrovský rozdíl.

Ze začátku jsem mu skoro vůbec nerozuměl, ale už se lepším. Když nehrajeme dobře a o poločase spustí v kabině fén, sype to na nás, jsem pořád trochu ztracený, nestíhám to vnímat.

Budete mít zájem:  Nejlepší Léky Na Nachlazení?

Pak se ostatních většinou ptám, co říkal. (směje se)

Čtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybí

Zdeněk Ondrášek vstřelil druhou branku Česka, gratuluje mu Vladimír Coufal.

Lidovky.cz: O Slavii se ví, že na české poměry trénuje hodně intenzivně. Dá se to nějak porovnat s West Hamem?Musím říct, že díky Slavii jsme se Sukem na Premier League fyzicky skvěle nachystaní.

Trénovali jsme opravdu hodně, proto nemáme problém přeběhat ostatní kluky v různých datových ukazatelích. I díky tomu si nás tu cení. Rozdíl není v intenzitě, ale spíše v kvalitě tréninků.

Hráči jsou tu prostě na vyšší úrovni.

Lidovky.cz: Slavia má za sebou další povedený podzim. Sledoval jste její zápasy?Zatím mi utekly asi jen tři. Kluci předvádí skvělé výkony. Myslím si, že v lize už mají jistý titul.

Když se podívám na ostatní týmy, nenapadá mě nikdo, kdo by je mohl ohrozit. Sparta i Plzeň pořád mají své problémy. S klukama jsem v kontaktu, nejvíce s Lukášem Masopustem a se Standou Teclem.

Ale občas si zavoláme nebo napíšeme také s trenéry, hlavně se Zdeňkem Houšteckým.

Lidovky.cz: Co byste Slavii poradil pro nadcházející dvojzápas Evropské ligy s Leicesterem, který máte možnost zblízka sledovat?Klukům to nastaví zrcadlo, ukáže se, jak na tom opravdu jsou. Je to těžký, ale rozhodně hratelný soupeř.

V Lize mistrů jsme trápili lepší týmy, nic není nemožné. Záleží, jak k tomu Leicester přistoupí, jestli se nebude soustředit spíše na ligu. Slavie musí hrát aktivně a hodně presovat. Nestačí se zaměřit pouze na Jamieho Vardyho, mají spoustu výborných hráčů.

Když se Leicester dostane ke své hře na útočné polovině, je to téměř neubránitelné.

Lidovky.cz: Stihl jste se ve Slavii ještě potkat s Abdallahem Simou?Ano, měl jsem sem s ním pár tréninků. A abych byl upřímný, takový nástup jsem v jeho podání nečekal. Uvidíme, jak dlouho si formu udrží. Samozřejmě, nějaké výpadky přijdou, pořád se jedná o mladého hráče. Jsem na něj zvědavý, opravdu mě hodně překvapil.

Lidovky.cz: S jakými cíli vstupujete do roku 2021? Čeho byste chtěl dosáhnout na klubové úrovni nebo třeba s reprezentací na Euru?V lize bych chtěl skončit třeba do osmého místa, bylo by super si zase zahrát evropské poháry.

Chci i nadále nastupovat v základní sestavě a podávat stále lepší výkony, abych dokázal, že povedené zápasy, co mám za sebou, nebyly náhoda. Doufám, že s reprezentací na mistrovství Evropy postoupíme ze skupiny. Máme dobrou partu, kvalitní tým a můžeme udělat zajímavý výsledek.

A samozřejmě si přeju, aby byla celá rodina zdravá a život se co nejdříve vrátil zase do normálu.

Czexpats In Science

  • Blanka Collis, postdoktorandka na Ústavu organické chemie a biochemie
  • Napíšeš něco o rozdílu mezi UK a ČR z hlediska mateřství/rodičovství a jeho skloubení s vědeckou kariérou, případně o tom, jaký je rozdíl mezi postdoktorandskou pozicí v UK a v ČR?
  • Tak znělo zadání pro blog.

Proč ne, postdokem jsem byla v Británii a jsem jím nyní i v Čechách. Srovnání pozice postdoktoranda (nebo „postdoka“) by vydalo na samostatný článek, dnes se tedy soustřeďme pouze na mateřství. Z vlastní zkušenosti znám situaci v Anglii během těhotenství, porodu a návratu do práce, první dcera se mi narodila během postdoktorandské pozice v Oxfordu. V Čechách jsem nastoupila do práce když bylo dcerám 4,5 a 2,5 roku, mohu tedy posoudit situaci maminky vracející se do práce v době, kdy jsou již děti starší. Ostatní situace se mohu pokusit porovnat, ale jedná se jen o můj názor, který nemusí být vždy úplně objektivní.

Kdo tedy jsem a jak vypadala moje vědecká kariéra doposud? Do Německa a následně do Británie jsem vycestovala již jako dítě se svými rodiči.

Po složení anglické maturity jsem se rozhodla v Anglii zůstat, vystudovala jsem přírodní vědy na univerzitě v Cambridge a následně obhájila doktorát v oboru enzymologie na univerzitě v Sheffieldu. Pak jsem přijala nabídku čtyřleté postdoktorandské pozice na univerzitě v Oxfordu, kde jsem zkoumala proteiny, které opravují DNA.

Asi po třech letech se mi narodila první dcera, v jejích deseti měsících jsem na krátkou dobu nastoupila zpět do práce a po ukončení smlouvy jsem zůstala doma s dcerou, ke které se po roce narodila druhá. Manžel, Brit, se pak rozhodl, že se naučí česky, a na zkušenou jsme se přestěhovali do Prahy.

S malými dětmi je totiž přesun rozumnější/jednodušší. Zde jsem následně začala pracovat v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) jako postdoktorand ve skupině zabývající se studiem membránových proteáz.

Teď tedy k tomu mateřství…

Úvahy o rodičovství

V době úvah o založení rodiny jsem během svých enzymologických studií pracovala každodenně s radioaktivními substráty a tudíž byla bezpečnost práce jednou z mých priorit. Z tohoto hlediska jsem ocenila  jasná, někdy až úzkostlivě přísná, bezpečnostní pravidla, na která se v Británii dost striktně dohlíží.

Při nástupu na nové pracoviště všichni (od bakalářských studentů až po nově jmenované profesory) absolvují mnoho přednášek o bezpečnosti práce.

V Oxfordu to byl rovnou celý den bezpečnostních přednášek, s tématy  od požární ochrany, přes práci s chemikáliemi, tekutým dusíkem a suchým ledem, radioaktivními látkami, po práci s geneticky modifikovanými organismy. Kromě toho nám vysvětlovali, jak bezpečně zvedat a nosit těžké náklady nebo jak sedět u počítače.

J Bezpečnostní technik „safety officer“ byl tedy v ústavech velmi dobře znám. Nechci křivdit českému systému, i na mém nynějším pracovišti jsme byli proškoleni o otázkách bezpečnosti. Paragrafy týkající se bezpečnosti práce jsou též velmi důkladně rozepsané na ústavním intranetu.

[Čte je ale někdo?] Školení ale nebyla organizována centrálně a tudíž není jasné, zda byli všichni noví pracovníci proškoleni stejně. S naším bezpečnostním technikem jsem během dvou let práce v ústavu ani jednou nemluvila!

Někteří poukazovali na přehnanost celého toho britského bezpečnostního divadla, stěžovali si, že se zaměstnancům nepřičítá žádný selský rozum. Výše zmínění „safety officers“ se ne vždy těšili velké oblibě mezi zaměstnanci a občas o nich kolovaly jízlivé vtípky a karikatury.

Důležité ale je, že když člověk uvažuje o těhotenství, přesně ví za kým jít a s kým situaci zkonzultovat. Já tedy ještě před potvrzením těhotenství konzultovala mou práci a její případné změny s kolegyní pověřenou bezpečností práce s radioaktivitou, ze školení a častého kontaktu během kontrol laboratoří jsem ji dobře znala.

S ní jsem také sepsala „risk assessment“ (hodnocení rizika) mé další práce dříve, než jsem těhotenství oznámila svému šéfovi. Vše jsem konzultovala i s naší „safety officer“, sepsaly jsme „risk assessment“ každé používané chemikálie, a určily jak minimalizovat rizika.

Když je bezpečností pověřená osoba někdo schovaný a mezi zaměstnanci nepříliš známý, je taková konzultace těžší.

Druhá věc, kterou jsem v Británii kvitovala s povděkem, je dostupnost informací ohledně mé životní situace. Tedy: „Jsem těhotná, komu o tom musím z právního hlediska říct a co z toho pro mě plyne.“ I teď, když se snažím tyto informace zpětně dohledat, je to velice jednoduché.

Stačí hledat termín „University of Oxford maternity“ a informace jsou dostupné i mimo univerzitní síť, tedy též pro budoucí zaměstnance. Takto jednoduše dostupné informace mi na stránkách mého nynějšího pracoviště chybí, nejen na veřejně přístupné webové stránce, ale i na jeho intranetu.

To se netýká pouze informací o mateřství, ale i dalších situací, například i) mám nemocné rodiče a musím se o ně starat, jaké jsou mé možnosti ohledně uvolnění ze zaměstnáni; ii) jsem nemocná/ý, komu a kde to oznámit; iii) mám nemocné dítě a musím se o něj starat; atd.

Za další vědecká pracoviště v ČR mluvit nemůžu, ale kvituji s povděkem, že na našem ústavu existuje iniciativa Women in Science@IOCB, která se mimo jiné snaží řešit i tyto nedostatky.

A rodičovství je už za pár

Nástup na mateřskou dovolenou je už za dveřmi, tak jak to vypadá s odchodem a s příspěvky? Teď budu komentovat pocitově a zcela subjektivně.

Z hovorů s lidmi kolem sebe mám pocit, že v Británii je implicitní předpoklad, že se maminky po roce (v akademické sféře většinou po šesti měsících) vrátí do práce, v ČR se implicitně předpokládá, že se vrátí po třech letech, možná po šesti, pokud se narodí i druhé děcko. V tom je dost zásadní rozdíl, který má dopad na to, jak zaměstnavatel dlouhodobě počítá nebo nepočítá se zapojením vědkyně do projektů skupiny. V ČR je myslím také matka vracející se do práce dřív než ve 3 letech dítěte vnímána negativně, kdežto v Británii se respektuje osobní volba rodičů: rozhodnu se být s dětmi doma déle, je to v pořádku, rozhodnu se vrátit do práce, také je to v pořádku.

V Británii se mateřská dělí na dvě části: „ordinary maternity leave“ (26 týdnů) a „additional maternity leave“ (26 týdnů), tedy dohromady jeden rok. Ze zákona má matka minimální nárok na příspěvky v mateřství („Statutory Maternity Pay“) po dobu 39 týdnů.

Po dobu šesti týdnů je to 90 % průměrného týdenního platu a zbylých 33 týdnů buď £145,18 týdně (cca 4,200 Kč) nebo 90 % průměrného týdenního platu, podle toho, která částka je nižší. Posledních třináct týdnů mateřské dovolené je bez příspěvku.

Budete mít zájem:  Tai Chi: Nikdy nekončící zdravý pohyb

Nad toto zákonné minimum většina univerzit, včetně oxfordské, maminkám na mateřské platí po dobu šesti měsíců (26 týdnů) plný plat, poté tři měsíce (13 týdnů) již zmíněné „statutory maternity pay“ a poté tři měsíce (13 týdnů) žádný plat.

Aby bylo možné tohoto benefitu navíc využít, musí být maminka na univerzitě zaměstnaná alespoň 6 měsíců a plánovat tam návrat do práce na minimálně tři měsíce po mateřské.

V reálu, vzhledem k tlaku publikovat, aby se člověk udržel v akademické sféře, a vzhledem k tomu, že finančně nejvýhodnějších bylo prvních šest měsíců mateřské, se většina mých kolegyň vracela do práce po cca 6 měsících od odchodu. Kamarádky mimo akademickou sféru zpravidla zůstávaly s dětmi doma na mateřské celý rok. Mateřská se počítá už od odchodu z práce, takže bylo běžné pracovat až skoro do plánovaného termínu porodu, abychom si co nejvíc užily čas s prckem doma. Samozřejmě, že u rizikových těhotenství šly maminky na mateřskou dříve, ze zákona je to možné až 11 týdnů před termínem.

V ČR se mateřské příspěvky pobírají 28 týdnů po odchodu na mateřskou dovolenou, v tom se od britského systému, kde je základní mateřská na půl roku, příliš neliší. Velký rozdíl je ale v délce následného pobytu na rodičovské. V Británii mateřská/rodičovská končí v roce dítěte.

To neznamená, že všechny maminky se vrací do práce, některé zvolí možnost zůstat s dítětem (dětmi) doma a rodinu živí otec, případně je s dítětem doma otec a do práce chodí matka.

Ale ve velké části rodin pracují oba rodiče od jednoho roku věku dítěte a s tím je spojená i větší nabídka chův, jesliček, mini-školek a podobných zařízení, než jakou máme k dispozici v ČR.

Ano, zařízení v Británii jsou v porovnání například se Skandinávií sakra drahá (například univerzitou dotované místo pro roční dceru při plném úvazku by mě bývalo stálo cca £900 měsíčně – v přepočtu 26,500 Kč – což odpovídalo asi polovině mého platu), ale existují.

Nutno dodat, že se myslí i na otce. V Británii je již dlouho zavedena otcovská dovolená, která umožňuje tatínkům si vzít dva týdny volno po porodu potomka, aby měli šanci se s prckem také trochu seznámit a pomoci novopečené mamince doma.

Tuto možnost většina otců využívá a schvaluji, že i v ČR byla v roce 2018 týdenní otcovská dovolená zavedena. V Británii navíc v roce 2011 zavedli možnost, aby se během druhé poloviny „mateřské dovolené“ maminka s tatínkem doma vystřídali. I my jsme toho využili a manžel byl na tři měsíce doma s dcerou, když jí bylo 10 měsíců.

V roce 2015 tento systém Britové rozšířili do takové míry, že matka si povinně musí vzít pouze dva týdny mateřské dovolené po porodu, zbylých 50 týdnů rodičovské si mohou maminka a tatínek libovolně střídat. Já se pohybuji v kruzích lidí, kde je tato možnost hojně využívaná.

Obecně však lze říci, že stejně jako tatínci na rodičovské v ČR, jsou tatínci na rodičovské v Británii spíše v menšině- před rokem se psalo o tom, že možnost využívá pouze kolem 2 % otců.

Jak je to po návratu do práce

V této sekci popravdě z vlastní zkušenosti nemůžu porovnávat britský a český systém jako takový, ale spíš britský s pseudo-západním, který máme na ÚOCHB. Zde je hojně podporována práce na částečný úvazek. Maminky dětí mladších tří let dostávají příspěvek na péči o dítě, který jim umožňuje dřívější návrat do práce, ale uznávám, že tato situace je v českém prostředí spíše raritou.

Jak jsem již zmínila, nabídka kvalitních předškolních zařízení je v českém prostředí mnohem menší než v Británii. Státní školky nemají dostatečnou kapacitu a i kdyby ji měly, tak nemyslím, že v nynější podobě mohou fungovat s mladšími dětmi.

Pro ty je nutné zavést jesle, případně podporovat dětské skupiny, ale to je téma, které by vydalo na dalších deset článků.

Na druhé straně je v ČR péče o 3-6-leté děti většinou kvalitní i finančně dostupná (ve státní školce platíme školné cca 800 Kč a za jídlo také cca 800 Kč měsíčně).

Další výhoda britského systému je podpora práce na částečný úvazek, která ještě v ČR není úplné rozšířená. Já si například matně vzpomínám, že moje PhD školitelka během mého studia pracovala pouze čtyři dny v týdnu a prostě jsme na to byli zvyklí a nikomu to nepřišlo zvláštní.

Ale abych o britském systému pouze nebásnila, i tam se ke mně nechovali úplně férově, když mi končila smlouva. Smlouva na dobu určitou mi končila čtyři měsíce po návratu z mateřské a univerzita mi nedokázala nabídnout jinou pozici, tudíž jsem měla nárok na odstupné („redundancy pay“).

Já s tím počítala, chystala jsem se trávit nějaký čas doma s dcerou, ale dohodli jsme se s přímým nadřízeným, že bych mohla dodělat pár věcí na velmi malý úvazek, na to by se peníze našly.

Smlouva, která mi byla předložena v poslední den platnosti mé stávající smlouvy ale v tichosti psala, že mé odstupné se bude počítat podle mého (na krátkou dobu zkráceného) úvazku v době ukončení smlouvy a tímto bych o odstupné v zásadě přišla, což by samozřejmě matky k práci na částečný úvazek nepovzbuzovalo.

Vše se nakonec vyřešilo, jen to znamenalo pár nepříjemných dnů: s přímým nadřízeným jsme byli sice dohodnuti, ale administrativa ze strany lidských zdrojů byla méně než optimální.

Během mateřské dovolené se mi nahromadily dny dovolené, které jsem si později mohla vybírat, což mi přidalo flexibilitu a možnost v zásadě pracovat na částečný úvazek za plný plat.

Jak toto funguje v ČR pouze tuším- myslím, že během čerpání mateřské dovolené se dovolená také hromadí, stejně jako když člověk řádně pracuje, ale během rodičovské se nehromadí.

Benefity, například příspěvky na penzijní pojištění (v Británii) nebo body v benefitních systémech (v ČR) se maminkám přičítají i během mateřské (ale ne rodičovské), takže v tomto směru nevidím velký rozdíl.

Ještě dodám, že dovolenou jsem měla na univerzitě v Británii o týden delší (30 dní plus svátky) než na ústavu Akademie Věd v ČR (25 dní plus svátky), což se samozřejmě rodičům hodí, když potřebují pokrýt školní prázdniny.

V Británii si navíc každý rodič může vybrat až 18 týdnů neplaceného volna (maximálně 4 týdny za rok) do 18 let dítěte.

I v ČR možnost neplaceného volna existuje, ale myslím, že není využívaná až do 18 let dítěte, a hlavně nejsou dostupné informace v laickém a jednoduše pochopitelném jazyce.

A závěrem?

Co je lepší a co je horší? Těžko říct, já jsem ráda, že jsem PhD a postdoka dělala v Británii a že se mi děti narodily tam, ale setkala jsem se s názorem, že některé české kolegyně/kamarádky nechtěly rodit v rámci anglického zdravotnictví.

A blízkost prarodičů a příbuzných může být nesporné plus v situaci, kdy má člověk malé děti a potřebuje s nimi občas pomoct.

Hlídací babičky jako ty české v Británii spíš nefungují: asi je to dané většími vzdálenostmi a také větší dostupností péče o děti.

Důležité a dost zásadní je kompaktnost studia. Kde v Británii kombinovaný magistr a PhD trvá cca 8 let (4+4), v ČR se to blíží v optimálním případě deseti (5+5). V Británii se maturuje v osmnácti, tudíž jsem studium PhD dokončila ve 26 letech a děti se mi narodily po několika letech postdoktorandské práce.

V Čechách naopak spousta žen začne studovat PhD, pak odchází na mateřskou a k doktorátu se velká část nevrátí. Jiné naopak odkládají zakládání rodiny na dobu „po doktorátu“, což se někdy může povážlivě prodloužit.

Každopádně ale doba sbírání vědeckých zkušenosti v době před mateřskou bývá v Británii o něco delší a tím pádem je návrat do práce o snadnější, ať už člověk na mateřské strávil jakkoli dlouhou dobu.

Budete mít zájem:  Javorová detoxikace či dieta – jak na ni?

Čtyři věci, které mi po návratu z Anglie chybí

Blanka Collis pochází z Prahy. Již jako dítě bydlela dlouhodobě v Německu a Anglii. Maturovala na Saffron Waldenu a v Anglii vystudovala i přírodní vědy na Cambridgské univerzitě.

Doktorské studium realizovala v Sheffieldu a následně čtyřletý postdok v Oxfordu, odborně v oblasti oprav molekuly DNA.

Nyní s britským manželem a dvěmi dcerami žije v Praze a pracuje ve skupině membránových proteáz na ÚOCHB AV ČR v Praze, kde se věnuje porozumění membránových proteinových komplexů pomocí mikroskopie živých buňek, strukturních metod a biochemické charakterizace.

Boxerka Sedláčková se připravuje na zápas o evropský titul, její trenér mezitím vyzývá Konečného

Kde se nacházíte: iROZHLAS.

cz / Sport / Ostatní sporty | Související témata: box lucie sedláčková Lukáš Konečný Štěpán Horváth

Zhruba před rokem v jejím realizačním týmu nahradil na postu trenéra elitního boxera Lukáše Konečného jiný boxer Štěpán Horváth, který je zároveň Sedláčkové partnerem: „Ne že by mě úplně předělával, já mám svůj styl. Ale učí mě technické věci, které třeba mně osobně chybí. Také mi vysvětluje nějaké věci, o kterých jsem ani netušila, že existují,“ hodnotí pro Radiožurnál Sedláčková přínos svého trenéra.

Comeback po čtyřech letech. Boxer Lukáš Konečný chystá návrat do ringu

Číst článek

Právě svého předchůdce Konečného prostřednictvím médií nyní Horváth vyzval k přímému souboji a spekuluje se tak o jejich vzájemném zápase. Čtyřicetiletý Konečný totiž před nedávném vyhlásil návrat do ringu.

'Anglie je pro mě životní změna'

Kromě trenéra Sedláčková změnila i tréninkové prostředí. V současné době se připravuje v Anglii: „Pro mě to byla životní změna i v mém soukromém životě. Jít do cizí země vůbec není sranda a musím říct, že mě hrozně bavilo poznávat novou kulturu, jiný systém a lidi v něm,“ říká Sedláčková.

S boxem začala zhruba před deseti lety. Ve své kategorii nemá v Česku konkurenci: „Jsme dohromady maximálně tři profesionální boxerky, ve světovém žebříčku nás je tak 117.“

Daří se jí ale i za hranicemi, kde se v roce 2016 stala juniorskou mistryní světa v pérové váze. I za tento úspěch si vysloužila pozvánku jít do profesionální stáje: „Je to můj sen, vyloženě mě baví trénovat, soustředit se na sebe, vzdělávat se a posouvat se dál kupředu.“

Přemožitelku zatím marně hledá i v profesionálním ringu, kde má bilanci 11 vítězství a jednu remízu.

Tlak z případné první porážky si ale vůbec nepřipouští: „Je to sport. V tom boxu se může stát cokoliv. Já můžu vyhrávat devět kol a pak přijde úder a může se to otočit během sekundy,“ líčí mladá boxerka.

Důležitý zápas Lucii Sedláčkovou čeká už 17. listopadu v Dessau, kde v zápase o titul evropské šampionky EBU vyzve Ninu Meinkeovou z Německa.

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Po Slovinsku omezily vstup Čechů i Lotyšsko a Estonsko, Anglie naopak ruší karanténu

Lotyšsko a Estonsko podobně jako Slovinsko omezují vstup Čechů na své území. V Lotyšsku platí povinná 14denní karanténa od odpoledne. Není ji možné nahradit negativním testem. Anglie naopak od 10. července ruší povinnou karanténu kvůli koronaviru pro lidi přijíždějící z 59 zemí, týká se to i České republiky. Vývoj pandemie pro vás sledujeme v on-line reportáži.

Anglie od 10. července ruší povinnou 14denní karanténu kvůli koronaviru pro lidi přijíždějící z 59 zemí, týká se to i České republiky. Ve výčtu naopak chybí Slovensko.

Vyplývá to ze seznamu, který dnes zveřejnila britská vláda.

Ta uvedla, že informace týkající se cest do Skotska, Walesu a Severního Irska, tedy do dalších částí Spojeného království, postupně zveřejní místní samosprávy.

„Od 10. července 2020, pokud v uplynulých 14 dnech nenavštívili nebo se nezastavili v jiných zemích či teritoriích, nebude u cestujících přijíždějících z následujících zemí a teritorií vyžadována po příjezdu do Anglie 14denní izolace,“ uvedla k seznamu britská vláda. Vedle Česka jsou na seznamu také Polsko s Maďarskem, Německo, Turecko, Vietnam, Tchaj-wan či Austrálie.

Britské ministerstvo dopravy uvedlo, že podmínka karantény byla již dříve odstraněna pro Irsko, se kterým má Spojené království společný cestovní prostor. Dodalo také, že z omezení bude vyjmuto také 14 britských zámořských teritorií a že seznam může být v nadcházejících dnech upraven po jednáních se zahraničními partnery.

Slovinsko změnilo epidemiologické hodnocení Chorvatska, České republiky a Francie a vyjmulo je ze zeleného seznamu bezpečných zemí. Jsou nyní jako méně bezpečné státy na žlutém seznamu.

Důvodem je nárůst nových případů koronaviru. V Lublani o tom podle agentury APA ve čtvrtek večer informoval vládní mluvčí Jelko Kacin.

Podle něj budou muset lidé přijíždějící do Slovinska prokazovat místo svého pobytu nebo vlastnictví nemovitosti či lodě v prázdninové destinaci.

20:38

Brazilský prezident Jair Bolsonaro se nakazil nemocí covid-19, kterou v minulosti označil za „slabou chřipku“. Veřejně prohlašuje, že se léčí antimalariky, konkrétně látkou zvanou hydroxychlorochin, která ale nemá prokazatelné účinky. Naopak podle odborníků může způsobovat srdeční arytmii.

19:29

Britské maloobchodní společnosti Boots a John Lewis by v důsledku koronavirové krize mohly zrušit více než 5000 pracovních míst. Firmy podle agentury Reuters považují za nepravděpodobné, že se zákazníci vrátí ke svým nákupním zvyklostem z období před příchodem pandemie nemoci covid-19.

23:25

Kyperské ministerstvo zdravotnictví na základě rozsahu epidemie covidu-19 v jednotlivých zemích zveřejnilo revidovanou kategorizaci států, z níž plynou podmínky, za kterých bude možné na ostrov přicestovat. Česká republika byla z kategorie A, což jsou země, odkud cestující po příletu na Kypr nemusí předkládat negativní test na koronavirus, přeřazena do kategorie B.

U cestujících z těchto zemí Kypr vyžaduje maximálně tři dny starý negativní test. V kategorii A naopak zůstává Slovensko. Nová pravidla vejdou v platnost 6. července, informoval web in-cyprus.

21:47

Některé části Spojených států hlásí i dnes rekordní počty nových nákaz koronavirem a rostoucí vytíženost nemocnic.

V Arizoně podle televize CNN množství volných lůžek na jednotkách intenzivní péče kleslo pod desetinu celkové kapacity, hospitalizace jsou na dosavadním maximu také v Severní Karolíně, která za poslední den zaznamenala rekordních 2099 pozitivních testů na virus SARS-CoV-2.

21:00

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je počet případů koronaviru více než dvojnásobný v porovnání s každoročně zaznamenanými závažnými chřipkovými onemocněními.

20:26

Téměř ve stovce českých kin začala dnes filmová přehlídka TADY VARY, která je letos částečnou náhradou za zrušený Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, jehož 55 ročník pořadatelé kvůli koronavirové epidemii přeložila na rok 2021. Zahájení sledovali i diváci v karlovarském hotelu Thermal, který je jindy v této době srdcem filmového festivalu.

20:25

V Praze přibylo za posledních sedm dní 60 nových případů covidu-19. Je to o 32 případů méně než o týden dříve.

Od začátku epidemie se v hlavním městě infikovalo novým koronavirem 2423 lidí, z nichž 1555 se už z nemoci uzdravilo. V souvislosti s koronavirem zemřelo 99 lidí. Aktuálně je tak v metropoli 769 nemocných.

Vyplývá to z údajů na webu pražských hygieniků platným k dnešním 18:00.

19:52

Británie podle premiéra Borise Johnsona musí přejít od celostátních k lokálním omezením, která budou přesně cílit na jednotlivá ohniska nemoci covid-19. Za poslední možnost místní ochrany před koronavirem pak Johnson na dnešní tiskové konferenci označil uzávěru.

Johnson prohlásil, že Británie, která je koronavirem jednou z nejpostiženějších zemí, učinila značný pokrok. Komise SAGE, která za současné pandemie připravuje doporučení pro britskou vládu, odhaduje, že reprodukční číslo udávající kolik lidí v průměru nakazí jeden infikovaný se pohybuje mezi 0,7 až 0,9. Tato hodnota značí, že epidemie ustupuje.

19:21

Počet dosud zaznamených případů nákazy koronavirem ve světě překročil 11 milionů, oznámila s odvoláním na své propočty agentura Reuters.

19:15

Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší dnes oznámil, že byl pozitivně testován na covid-19. V posledních dnech přitom vedl jednání na vysoké úrovni mimo jiné se zvláštním americkým vyslancem pro Afghánistán Zalmayem Khalilzadem, informovala agentura Reuters.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector