Prvotní příčina bolestí zad je stará jako lidstvo samo. Tkví v tom, že se člověk jako jediný napřímil. S napřímením na zadní se dostavily nové, náročnější požadavky na stabilitu i funkci páteře.
Poměrně rychle se změnil její tvar z obloukovitého na dvakrát esovitě prohnutý. Dnešní časté a obtížně léčitelné bolesti zad jsou právě daní za tuto rychlou změnu.
Nejchoulostivějším místem páteře se stala ploténka mezi posledním bederním a prvním křížovým obratlem – celá váha horní poloviny těla zde působí na plošku o velikosti mince.
Důvodem obtíží je náš životní styl: čím dál víc času trávíme vsedě a málo se hýbeme. Pohyb, při němž obě poloviny těla zatěžujeme nesouměrně, jako například při tenisu, je stejně jako dlouhé sezení pro záda pohromou. Za valnou část potíží může špatné držení těla v sedu i vestoje a ochablé svalstvo břicha, které páteři nedokáže poskytnout dostatečnou oporu.
Záda nejsou jen páteř
V souvislosti s bolestí zad většinu z nás napadne páteř. Nesmíme však zapomenout, že na zádech máme vazy, klouby, svaly, obaly svalů, kůži, podkoží, nervy. To vše je propojeno vzájemnou vazbou. A navíc, pod tím vším jsou vnitřní orgány. Bolest těchto orgánů se může promítat do zad.
Bolesti zad se objevují při celé řadě onemocnění – gynekologickými či cévními problémy počínaje a onkologickým nálezem konče.
Příčinou bolesti bývají také získané nebo vrozené změny na páteři: chybné držení těla, kulatá záda, následky úrazů a rovněž opotřebení meziobratlových plotének, jejich výhřez či dokonce rozpad.
Existují tzv. pohybové stereotypy, které jsou individuální. Některé lidi poznáme podle chůze. Každý z nás nějak sedí, chodí, běží.
Tyto stereotypy si budujeme od dětství, s některými se snad již rodíme, protože pohyb vychází z mozku. A někomu mozek nedává ideální pokyn na pohyb. Určitým pohybem můžeme sval chronicky přetížit.
A po čase vznikne bolest. V této chvíli je už těžké měnit zažitý stereotyp. Rozhodně to nejde rychle.
Páteř tvoří pohybovou oporu trupu, skládá se z obratlů. Každý obratel má tělo, oblouk a výběžky čili trny. Mezi jednotlivými obratli jsou ploténky.
Ploténky tlumí nárazy, obsahují vodu a uvnitř mají jádro, které se někdy při výhřezu ploténky vysune ven. Obratlové oblouky tvoří trubici, kudy prochází mícha.
Z míchy vycházejí nervové kořeny a větví se do periferních nervů. Páteř musí zajistit oporu a pružnost a zároveň chránit míchu a nervy.
Svaly
Bolesti zad mají velké množství příčin, které se navíc často navzájem překrývají. Nejčastější bývá nerovnováha svalstva, které páteř obklopuje, podpírá a chrání. Léčba těchto problémů patří především do rukou rehabilitačních lékařů.
Svaly jsou důležité jak pro oporu, tak pro pohyb. Nepracují prakticky nikdy samostatně, jsou propojeny. Navíc některé pracují při určitých pohybech proti sobě, jako antagonisté. To znamená, že jeden se uvolní, jiný smrští, natáhne.
Velmi významné pro oporu je spojení pánevních svalů a zádových, svalů břišních a dolních končetin.
Pokud máme ochablé svaly břicha či pánevního dna, pokud nestojíme pevně na nohou, ať proto, že jsou ploché, nebo z nějakého důvodu hodně oslabené, napínají se zádové svaly při všech pohybech nadměrně, až se dostanou do stavu setrvalého napětí.
Základem pro posouzení stavu pacienta je podrobné vyšetření stoje, chůze i dalších funkcí, odhalení svalové nerovnováhy, ošetření speciálními technikami a následný návrh a instruktáž správných cvičení.
Akutní a chronická bolest
Bolesti zad mohou být náhlé (akutní) nebo dlouhodobé (chronické). Jako akutní jsou označovány všechny případy, kdy bolesti netrvají déle než tři měsíce. O chronické bolesti zad se mluví tehdy, trvá-li déle než tři měsíce nebo dostaví-li se akutní bolest nejméně dvakrát za rok.
Akutní bolesti kdekoli mají skoro vždy jasnou příčinu. Prudká nečekaná neobvyklá bolest v kterékoli části zad, která není pouhým bodnutím při špatném protažení zad nebo končetiny, je vždy důvodem navštívit lékaře.
Mechanická bolest se váže většinou na pohyb nebo naopak nemožnost pohybu – setrvávání v jedné poloze. Při chronické bolesti jsou prakticky vždy nějak postižena vyšší centra v mozku – talamus, somatosenzorická kůra, limbický systém a kůra předního laloku mozkového.
Za normálních okolností právě tudy probíhá a je zpracován signál o bolesti.
Revmatický typ bolesti je charakterizován noční nebo ranní bolestí. Budí nemocného brzy ráno, nutí ho vstávat z postele. Často se k ní časem mohou přidat bolesti jiných kloubů, únava.Takový typ bolesti souvisí s revmatickým onemocněním a na její zvládnutí nestačí pouze rehabilitační metody.
Co nás bolí nejčastěji
Bolest v zádech může být organická – čili má hmatatelnou příčinu, nebo funkční, nemůžeme ji vidět ani objevit na rentgenovém snímku či díky jiné zobrazovací metodě. Organickou příčinou jsou záněty, nádory, změny z opotřebování – ty se objevují již po třicátém roce života, mohou se tvořit výrůstky, které zužují prostory, kudy jdou nervy.
Mezi kloubními ploškami mohou být podobné artrotické změny jako na jiných kloubech. Záněty jsou charakterizovány obvyklým revmatickým typem bolesti. Infekční záněty v oblasti páteře jsou málo časté, častější jsou například po otevřených úrazech či operacích. Nádory v samotné páteři tvoří jen velmi zanedbatelnou část příčiny bolestí. Nádor bolí obvykle dost pozdě.
Navíc většina nádorů v oblasti míchy a mozku jsou metastázy z jiných nádorů.
Ploténky začínají degenerovat již od patnácti let. Po padesátce trápí bolesti zad každého druhého člověka a po šedesátce postihují 90% lidí. Někdy se bolest zad dostavuje i v důsledku obtíží, které mají k páteři zdánlivě daleko. Patří mezi ně vady nohou a ochablé svalstvo zad a břicha.
Jako další příčina se uvádí trvalý stres a deprese, přestože odpověď na otázku, jak záda souvisejí s naší psychikou, lékaři zatím neznají. Bolestmi zad se mohou projevovat onemocnění žlučníku, ledvin, slinivky břišní, gynekologických orgánů apod.
Další skupina možných potíží souvisí již s uvedenými degenerativními změnami – opotřebením plotének, vznikem výrůstků z obratlů, osteoporózou čili odvápněním kostí, artrózou, artritidou, Bechtěrevovou nemocí.
Zvláštní skupinu tvoří osteoporotické zlomeniny obratlů. Nedostatek vápníku a řídnutí kostí je důsledkem věku, výživy, hormonálních změn, může být vyvoláno i užíváním některých léků. Častěji jsou ohroženy starší štíhlé ženy. Osteoporóza sama o sobě nebolí. Může však docházet ke zlomeninám obratlů, které neunesou váhu a při velmi malém tlaku (prudký pohyb, pád) se sesunují.
Výhřez ploténky
Bolesti zad mají většinou svůj původ mezi obratli, kde se nacházejí „tlumiče nárazů‘ zvané ploténky. Tvoří je obal z pružných vláken a náplň podobná gelu.
S přibývajícími lety se ploténky ztenčují, přestávají být pružné a špatně se regenerují. Tlak, kterému jsou ploténky vystaveny, závisí na poloze těla – při ležení na zádech je to asi 25 kg, při stání už čtyřnásobek.
Zvedáme-li v předklonu předmět vážící 50 kg, zatěžujeme svou páteř silou 700 kg.
Více než celkové zatížení ale ploténkám škodí dlouhodobé chybné držení těla. Sedíme-li zhrouceně s ohnutou páteří , ploténka se mezi obratli nerovnoměrně stlačuje, deformuje a může dojít k jejímu roztržení, přičemž z ploténky vyhřezne část měkkého rosolovitého jádra.
Stlačení obnažených nervových vláken je příčinou bolestí. Vyhřeznutá ploténka může také zapříčinit uskřinují nervu, který v její blízkosti probíhá. Při podráždění sedacího nervu, který prochází křížovou částí páteře, vystřeluje bolest po vnější straně stehna až do chodidla.
Výhřez ploténky je vlastně výhřezem jejího jádra. Dojde k němu obvykle postupně. Stačí neopatrný pohyb nebo náraz. Výhřez však nemusí znamenat bolest a už vůbec ne nutnost operace. Mnoho zdravých lidí bez bolestí má výhřezy, které netlačí na nerv a nezpůsobují obtíže.
Výhřez ploténky představuje problém, když tlačí na nervový kmen. Bolest je typická vystřelováním po dráze nervů či spíše kořenů. Protože víme, kam se jednotlivé kořeny větví, můžeme podle toho, zda bolest vystřeluje do přední, zadní či zevní strany nohy, určit, o jaký útlak se jedná.
Útlak se však může dotknout pohybové části a končetina může oslabit – například přepadá špičkou dolů. V takovém případě navštívíme neurologa a při pohybovém postižení ruky či nohy, pokud se nedaří zlepšení infuzemi, léky a rehabilitací, navrhuje lékař operaci.
Při bolestech bez pohybového postižení existuje řada možností – léčba analgetiky, infuze, obstřiky. Nezbytným způsobem léčby bolestí zad však zůstává rehabilitace.
Skolióza
Samostatnou kapitolou je skolióza, vybočení páteře do strany, která může být jak vrozená, tak získaná například špatným držením těla. Léčí se většinou na ambulantních rehabilitačních odděleních odborně vedeným léčebným tělocvikem a cvičením doma, v závažnějších případech pak buď nošením korzetu a vyrovnávacími aktivitami, nebo operací.
Vrozená dispozice ke skolióze se začíná projevovat u dětí již v předškolním věku, v závislosti na typu vady, a stupňuje se ve fázích růstového spurtu. Tento výraz náleží růstové akceleraci – zrychlení – před dosažením kostní dospělosti. U dívek je to kolem 12.-13.
roku věku a u chlapců asi o rok později. U dívek je tento čas hodně ovlivněn nástupem menstruace. Nejcitlivější období pro vývoj deformity u dívek je doba těsně před objevením se měsíčků a první rok pravidelné menstruace.
Skolióza se od vadného držení těla liší tím, že je pevná. Neustupuje podložením končetin, neustupuje zevnímu tlaku – například při použití korzetu. Skoliózu nelze zlepšit žádným neoperačním postupem.
Léčebným úsilím, zahrnujícím zevní oporu, a cvičením lze dosáhnout jen zpomalení nebo zastavení progrese, neboli zhoršování křivky.
Rehabilitace
Rehabilitační léčba zahrnuje řadu metod. Odborný lékař doporučí rehabilitační plán. Skoro vždy začíná s individuální terapií, později skupinovou. Tělesná výchova je nejdůležitější z celé léčby.
Základem je, aby se svalové skupiny vzájemně vyrovnaly. Abychom posílili svaly slabé a uvolnili svaly napjaté. Důležitým faktorem je dýchání.
Cvičení musí být pravidelné – cvičit musíme denně, několik měsíců.
Při silných bolestech a velkém svalovém napětí samotné cvičení nestačí. Fyzioterapeut uvolní jednotlivé klouby, protáhne svaly. Reflexně různým způsobem ovlivní celý pohybový systém. Některé techniky trochu bolí, ale jsou účinné.
Fyzioterapeuti vás také naučí, jak správně sedět, vstávat z postele, jak se ohýbat, nosit břemena. Důležité je správné sezení u počítače.
Nebo práce v domácnosti – práce v mírném předklonu přetěžují záda mnohem víc než vzpřímené držení nebo hluboký předklon.
Možnosti léčby
Fyzikální terapii doporučí lékař a pojišťovny ji na předpis lékaře většinou hradí. Téměř všechny metody fyzikální terapie jsou zakázané u těhotných žen, lidí s kardiostimulátorem, lidí onkologicky nemocných, při horečkách.
Nejznámější je asi léčba teplem – léčba používaná v lázních (rašelina, peloidy). Tyto přírodní látky uchovávají teplo a postupně ho uvolňují, a to lépe než zahřívací láhve. Léčba chladem je založena na podobném principu. Používá se léčení ledem, studenou vodou či studeným vzduchem. Chlad se využívá u akutních stavů. Někdy se teplo a chlad kombinují.
Léčba elektrickými proudy má velkou tradici. Proudy se používají jak k uvolnění svalů, tak k jejich stimulaci. Ultrazvuk působí mikromasáž tkání, jeho působením vzniká teplo. Nemůže se však používat u všech lidí a na všech místech – rozhodně ne přímo na nervovou tkáň.
Lázeňská léčba (balneoterapie) zahrnuje užití všech možných metod. Mnoho lázní využívá také léčivé bahno, radioaktivitu. Význam lázní však spočívá v tom, že všechny procedury a příznivé klima působí minimálně 3 týdny.
Alternativních metod k léčení bolesti zad je mnoho. V našich podmínkách je nejznámější akupunktura. Používá k léčení speciální body na povrchu lidského těla, ovlivňuje tok energie v tzv.drahách, které tyto body spojují. Čínská metoda léčí jehlami, tlakem prstů, zahříváním, masážemi. V naší republice je uznána jako léčebná metoda, pojišťovny ji však nehradí.
Sezení
Člověk není stvořen pro sezení, přesto mnozí lidé prosedí velkou část dne.
Židle by měla mít takovou výšku, aby se obě naše nohy dotýkaly celými chodidly podlahy, stůl by měl být v takové výšce, abychom se nad ním nemuseli hrbit.
Správná pracovní židle by měla mít výškově nastavitelný sedák, nastavitelný sklon sedáku a nastavitelnou výškou opěráku, který navíc může reagovat na pohyby těla. Po hodině práce je vždy dobré udělat přestávku a protáhnout se.
Při psaní na klávesnici v dlouhodobém mírném předpažení krčíme ramena, což vede k přetěžování horních partií trapézového svalu a k zatuhnutí celé šíje. Ve snaze lépe vidět na monitor často zakláníme hlavu a vysouváme bradu směrem vpřed. Při práci s myší navíc dochází k rotaci trupu a vysunutí ramene pracující paže vzhůru a vpřed.
Při řízení auta se záda v měkkém sedadle zabořují hluboko do opěradla. Hrudní páteř se zakulacuje a ohnutí se šíří i na bederní část páteře. Při nahrbení trupu během pasivního sedu se malé otřesy a vibrace snadno přenášejí na páteř, hlavu a ostatní části těla.
Držení volantu a řazení přetěžuje horní partie trapézového svalu. Strnulá poloha hlavy přetěžuje svaly šíje, které pak tuhnou. Při výběru vozu se ptejte na anatomicky tvarované sedadlo s možností opěrky beder.
Variantou jsou klíny a fixovatelné bederní opěrky, které vám doporučí ve větších rehabilitačních zařízeních.
Zvedání břemen
Snažíme-li se něco těžkého zvednout, míváme obvykle propnutá kolena a rovná záda, v bederní části dokonce často prohnutá. Trpí přitom hlavně kolena, kyčle, kříž a bedra, dále se přetěžují horní partie svalu trapézového, což se přenáší i na krční páteř. Se zvyšující se hmotností břemene roste i pákové působení na oblast kříže a beder.
Těžké předměty bychom měli zdvihat ve dvou a více osobách. Pokud jste na to sami, zhluboka se nadechněte, přidřepněte k břemenu a uchopte ho. S dlouhým výdechem zpevněte břišní stěnu a srovnejte záda do roviny a přibližně kolmo k zemi.
Poté se s pomocí svalů na nohách zvedejte z podřepu tak, abyste co nejdříve šetřili záda a co nejvíc využívali zádových svalů.
S kabelkami opatrně. Jednostranná zátěž se projeví hlavně v bočním vychýlení převážně hrudní páteře (skolióza), dále ve změně postavení ramen – jedno z nich je níže a předsunuté vpřed. Mnohdy jsou nestejnoměrně zatěžovány svaly nazývané vzpřimovače trupu, které potom více zbytní na jedné straně, což se projeví mohutným valem podél páteře.
Stres a strava
Psychické rozpoložení člověka se vždy odráží v jeho držení těla. Dlouhodobý stres vyvolává nepřirozené postavení páteře a napětí různých svalů v jejím okolí. Psychické napětí, naše vnímání bolesti, nám stále bolest vrací.
Kromě fyzických prostředků je třeba změnit i naše vnitřní napětí. Pro někoho stačí najít vhodný sport. Kromě zlepšení kondice se vyplavují endorfiny, látky, které v nás vzbuzují příjemné pocity a tlumí bolest.
Proto léčebná tělesná aktivita má být vhodně doplněna aerobní aktivitou – rychlou chůzí, jízdou na kole, tancem. Běh není příliš vhodný, protože zatěžuje klouby. Někdy je psychický problém tak silný, že je vhodné poradit se s psychologem.
U dlouho trvajících bolestí se to vyplatí. Někdy s jeho pomocí odhalíme problém, o kterém již nevíme, ale on se nám vrací ve formě chronické nemoci.
Pozor na průvan! Ofouknutí studeným vzduchem může způsobit změny stavů ve vašich svalech a následně v obratlích páteře. Bolest zad si lze přivodit ofouknutím v autě i pobytem v klimatizované místnosti.
Někdy se stává, že ortopedi zůstávají bezradní. Vyšetření žádný nález neodhalí, problémy se zády však přetrvávají. Mnoho lékařů se shoduje v tom, že možným důvodem potíží může být i nevhodný jídelníček. Mají na mysli zejména nadbytek masa, vajec a častou konzumaci rychlého občerstvení.
Právě tyto potraviny společně s častým pitím alkoholu a kávy způsobují nežádoucí překyselení organismu, kdy se ve vazivech ukládají kyselé produkty látkové výměny. K navození správného vnitřního prostředí je nutné vypít denně alespoň litr minerální vody, která by neměla být perlivá. Kvůli různému složení je nutné jednotlivé druhy minerálních vod střídat.
Do jídelníčku zařaďte více ovoce a zeleniny a zároveň omezte solení a slazení.
Bolest na hrudi
Bolest na hrudi si každý spojuje se srdečním infarktem, což je dobře, protože při něm jde o každou minutu. Ne vždy ale musí jít o tak závažné onemocnění. Jak je odlišit? Co všechno může bolest na hrudi značit?
Dochází k němu následkem toho, že tukový plát zcela uzavře průsvit srdeční věnčité tepny. Přitom se během několika minut poškodí srdeční buňky. Bolest značící infarkt má nemocný i v klidu, když nic nedělá.
Dlouhotrvající bolest se přitom může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. Problémy často doprovází dušnost, zvracení a pocení, případně i bezvědomí.
Raději se spleťte, než byste příjezd záchranky odkládali.
Akutní pankreatitida
I v tomto případě jde o závažné onemocnění vyžadující rychlou lékařskou péči. Zánět slinivky břišní se projevuje velmi intenzivní bolestí břicha prostupující až do hrudníku a do zad. Přidává se nevolnost, zvracení, problémy s nepravidelným a zrychleným tepem.
Angina pectoris
Laik anginu pectoris často nepozná, potíže nejsou obvykle tak intenzivní. Souvisí také s ucpáním cév a nedostatečným prokrvením srdce, což pak vede k bolesti a pálení na hrudi, postižený není ohrožený na životě v dané chvíli, ale měl by se léčit.
Zánět osrdečníku
Jde o problémy s blánou, která chrání srdce. Zánět osrdečníku se projevuje kromě bolesti na hrudi také zvýšenou teplotou. Je to závažné onemocnění a v některých případech jde i o život. Nemoc spouští často virové či bakteriální onemocnění, zvláště pokud ho přechodíte.
Zánět v oblasti žeber
Nepříliš známá nemoc je často zaměňována za infarkt. Projevuje se ostrou bolestí, zejména na levé straně v oblasti chrupavek při napojení žeber na hrudní kost, přidává se i kašel. Vzniká jako následek poranění hrudníku nebo infekce. Léčí se léky na bolest a proti zánětům.
Bolest zad
Tlak na hrudi mohou způsobit také problémy se zády, například třeba zablokovaná páteř. Svaly jsou pak nepřiměřeně stažené, což se může projevit i bolestí na hrudi. Pomůžou fyzioterapie či léky snižující napětí svalů.
Co se někdy k bolesti na hrudi přidává
Zvýšený tep
Vinu na zrychleném tepu mívá v mnoha případech stres a obecně psychika. Srdce může bouchat rychleji i vinou velkého množství vypité kávy, alkoholu, vykouřených cigaret nebo léků či drog, případně kombinací všeho dohromady nebo i horečky.
Kdy zpozornět? Když se srdce rozbuší zdánlivě bez příčiny v naprostém klidu, bez jakýchkoliv podnětů. Když zrychlený tep trvá dlouhou dobu a nepřestává, ani když je nebezpečí dávno pryč a vy jste už dávno v klidu.
A také, když se k bušení srdce přidává i bolest hlavy, šumění v uších nebo závratě. Pak jde obvykle o vysoký tlak.
Nepravidelný tep
Cítíte ho jako zrychlený tlukot nebo jednu silnou ránu, případně chvění v krku nebo na hrudi. Mnoho lidí vyleká, což jejich problémy ještě zhorší. Přitom mnoho z podobných arytmií je naprosto neškodných. Zejména pokud se vyskytnou jen občas.
Některé však mohou pacienta ohrozit na životě. Za těmi neškodnými se obvykle skrývá psychický problém, vyčerpání, stres. K nebezpečnějším arytmiím se někdy přidává i dušnost, bolest na hrudníku, točení hlavy, závratě i krátkodobé výpadky vědomí.
Pokud se arytmie opakuje častěji, měl by pacienta určitě co nejdříve vyšetřit lékař.
Koronavirus způsobuje problémy i zdravým lidem. Jde o bolesti zad, hlavy nebo svalů
Opět zůstáváme doma. Cesty z bytu je nutné omezit na minimum, a tak bychom se měli předem připravit, abychom se po několika dnech nepotýkali s neobvyklými bolestmi. Proč je lockdown spojen s nárůstem bolesti zad, hlavy nebo svalů?
Záda, hlava, klouby..
Podle statistik, vedených například ve Velké Británii, se v době koronaviru objevuje větši procento pacientů, kteří si stěžují na bolest zad. Jde až o třetinu větší počty než v běžných letech. Výzkum zjistil, že plných 36 % lidí zažívá v posledních měsících akutní bolesti zad, hlavy a kloubů. Odborníci hovořili celkem se dvěma tisíci respondentů.
Práce z domova
Bolest zad uvádělo 36 % dotazovaných, bolest hlavy 34 %, bolest krku 26 % a bolest svalů 24 % pacientů. Jejich problémy jsou pak většinou spojeny s nuceným pobytem doma v souvislosti s lockdownem a se špatnou ergonomií pracovního místa v případě homeoffice.
Náhlé změny
Problémy, spojené s nuceným déletrvajícím pobytem doma, jsou spojeny s náhlou změnou životního stylu – a to v jakémkoliv smyslu, ať už se běžně aktivní člověk zavře v bytě, nebo ten, který je zvyklý na sedavější zaměstnání, začne aktivněji pracovat na zahradě.
Nebezpečný stres
Kromě uvedených změn ale také podle výsledků výzkumu mohou mít na vznik bolesti vliv stresové faktory, spojené například s nutnou organizací práce z domova, domácí výukou dětí, případně propojení obou povinností.
Takové situace nejsme za běžných okolností nuceni řešit a v kombinaci s obavou ze stále ještě nedostatečně prozkoumané nemoci mohou mít tyto psychické problémy velký vliv i na fyzický stav.
Vše se pak vrací zpět a ocitáme se v začarovaném kruhu – psychika působí na vznik bolesti a bolest zhoršuje náladu…
Lékař pomůže
„Je životně důležité, aby se lidé s bolestí vypořádali brzy, aby zbytečně netrpěli,“ konstatovala v souvislosti s výsledky studie doktorka Sarah Javis, která v takovém případě doporučuje co nejvčasnější návštěvu lékaře.
Jako na horské dráze
Jeden z respondentů popsal svoje pocity a stavy při nuceném pobytu doma: „Lockdown byl jako horská dráha.
Bylo skvělé trávit s dětmi více času, ale práce z domova, školní práce s dětmi a změny v rodinném životě byly stresující a vedly k bolestem hlavy a celkovému napětí. Vždy jsem byl zdravý, takže tyto bolesti byly pro mně naprosto neočekávané.
Jít k lékaři nebylo možné, a tak jsem to zkusil zvládnout doma tím, že jsem se snažil najít čas na odpočinek, když jsem mohl, případně jsem užíval volně prodejné léky,“ popsal svoje zkušenosti.
Zkuste žít co nejběžněji
Ukázalo se také, že mnoho z dotazovaných během lockdownu mohlo více času trávit u televize. I tato změna pak přispívá ke vzniku neobvyklé bolesti, mění spánkové zvyklosti a snižuje fyzickou aktivitu.
Proto bychom se i nyní měli snažit žít pokud možno co nejobvykleji – hlavně z pohledu fyzické zátěže. Nemusíme zůstávat jen doma – vycházky do přírody, do parku nebo práce na zahradě zakázané rozhodně nemáme.
Zkusme alespoň část dne využít i k relaxaci.
KAM DÁL: Dálkový plavec Jakub Valníček zdolal kanál La Manche. Na co myslel a co ho hnalo dopředu?
Nenápadné symptomy infarktu, které byste neměli ignorovat
Foto: fizkes, Shutterstock.com
Infarkt myokardu si řada lidí spojuje s intenzivní bolestí na hrudi. Ta je hlavním, ale ne jediným symptomem. Objevují se i další, méně nápadné, nebo dokonce žádné. Jak správně odhadnout závažnost situace?
Výraz ve tváři se zkroutí bolestnou grimasou, dotyčný se chytne za srdce a sesune se k zemi. Podobně bývá infarkt myokardu (poškození srdečního svalu) zobrazován ve filmech. Ve skutečnosti se ale tak dramaticky projevovat nemusí. Jeho nástup může být velmi tichý.
Řada lidí zjistí, že prodělala slabý srdeční infarkt třeba až poté, co je postihne další, silnější, jehož následkem skončí v nemocnici (jak pečovat o srdce po 40). „Nejčastěji přichází nad ránem, kolem 4–5 hodiny ranní,“ říká doktorka Marie Skalská z Pro Fit institutu.
A nemusí vás ani probudit.
Existují pacienti, u kterých se vůbec neprojeví typický příznak infarktu, tedy bolest na hrudi, ale jsou stiženi netypickými projevy, jako jsou bolesti břicha se zvracením, bolesti v zádech nebo náhle vzniklá dušnost (co všechno může bolest břicha znamenat).
V případě počínajícího kardiogenního šoku (selhání funkce srdce jako pumpy) se může dostavit i zmatení, případně agrese důsledkem zvýšení tlaku v centrálním nervovém systému.
Tytoméně patrné symptomy jsou typické zejména pro ženy a starší pacienty, u kterých bolest z hrudi může vystřelovat až do horní části zad, ramen, krku a čelisti.
Foto: okawa somchai, Shutterstock.com
U žen a starších pacientů bolest může vystřelovat až do ramen a horní části zad
Pociťovaná bolest nemusí být intenzivní a může trvat celé hodiny. Jak při mírných obtížích poznat, že je čas jednat? Všímejte si charakteru bolesti – může mít podobu tlaku, svírání nebo pálení.
Nezaměřuje se na jednu oblast a postižený není schopen ukázat prstem, kde ji pociťuje – činí to spíše plochou dlaně nebo pěstí. Až v polovině případů také nevzniká z ničeho, ale předcházejí jí kratší epizody podobné bolesti, zejména při fyzické zátěži.
Bývají doprovázeny pocity strachu, sevřením na hrudi, pocením, nevolností a slabostí (co udělá strach s vaším tělem). Pokud takové symptomy trvají déle než 20 minut, volejte záchranku.
Infarkt může ale proběhnout i zcela bez příznaků. Děje se to asi v 10 procentech případů a říká se tomu tichý nebo němý infarkt. Nejčastěji nastává u diabetiků a starších pacientů (hrozí vám cukrovka?). „Tím, že má diabetik zničené nervy ukazující na bolest, necítí klasické bolesti na hrudi jako normální pacient,“ vysvětluje doktorka Marie Skalská.
Po takovém prodělaném a neléčeném infarktu se mohou vyskytnout příznaky snížené funkce srdce, jako je únava, otoky končetin nebo námahová dušnost. Část pacientů nemá žádné obtíže, a na prodělaný infarkt se přijde až náhodně v rámci preventivní prohlídky nebo předoperačního vyšetření, kdy se natočí EKG.
Foto: ldutko, Shutterstock.com
Pravidelné prohlídky u lékaře sníží možné riziko budoucího infarktu
Ať už se jedná o infarkt s typickými či atypickými příznaky, rizikové faktory jsou stejné – vysoký krevní tlak a cholesterol, obezita, kouření,nadužívání alkoholu, stres a rodinná anamnéza. Ve všech případech platí, že prevence je nejlepší lékař.
Pokud se chcete infarktu vyvarovat, dbejte na to, abyste ke každému jídlu snědli porci ovoce a zeleniny (porce je jeden kus nebo hrst ovoce, u zeleniny prakticky neomezeně), udržovali optimální hmotnost, učili se zvládat stres a nezanedbávali spánek.
„Nezapomínejte ani na pravidelné preventivní lékařské prohlídky, kdy lékař může včas rizikové faktory objevit a spolu s vámi je začít ovlivňovat a řešit,“ zdůrazňuje Jaroslava Čiefová, praktická lékařka a internistka z EUC Kliniky Praha – Šustova.
Na všeobecnou bezplatnou preventivní prohlídku u praktického lékaře máte nárok jednou za dva roky.
Bolest v oblasti bederní páteře se nevyplácí podceňovat – Novinky.cz
Dlouhodobé neléčení spondyloartritidy může způsobit nevratné poškození páteře. Foto: Profimedia.cz
Spondyloartritidy jsou systémová zánětlivá revmatická onemocnění, která postihují páteř, ale i periferní klouby (nejčastěji ramena, kyčle a kolena) či úpony šlach (nejčastěji úpon Achillovy šlachy na patní kosti). Zánět může však zasáhnout i další orgány – nejčastěji oči (zánět duhovky, střední vrstvy oka – živnatky či řasnatých tělísek), kůži (psoriatická artritida) a střeva (idiopatické střevní záněty).
Nemoc postihuje především muže, a to již před 40. rokem věku, kdy se objevují první příznaky. Bohužel mnozí muži tyto příznaky podceňují, tudíž se o svém problému většinou dozvídají až po deseti letech od vypuknutí onemocnění, a to již v okamžiku, kdy u nich mohlo dojít k nevratnému poškození páteře.
Tato nemoc se projevuje zánětem v oblasti meziobratlových kloubů páteře (proto spondylitida), jenž ve svém důsledku vede ke kostnatění vazů a srůstům (ankylóze) mezi jednotlivými obratli.
„Nemoc má plíživý začátek, zlepší se rozcvičením a fyzickou aktivitou. Když naopak jedinec odpočívá, stav se zhoršuje. Je obvyklé, že se nemocní například budí bolestí časně z rána,” vysvětluje prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. z Revmatologického ústavu v Praze.
Pro Bechtěrevovu chorobu je kromě bolesti typické, že se páteř stává stále méně ohebná. Pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit a u pozdního stadia páteř nabývá charakter zakřivené tuhé tyče. Může se objevit i bolest hrudníku a chronická těžká únava.
Lékaři dnes dokážou onemocnění správně diagnostikovat i ve včasných stadiích, a tedy ještě v okamžiku před vývojem definitivních rentgenových změn.
Pomáhá k tomu vyšetření na magnetické rezonanci, vyšetření na antigen HLA B27 a pak zjištění typických příznaků jako noční bolesti, ranní ztuhlost, zlepšení bolesti cvičením a naopak zhoršení v klidu, mimokloubní projevy zánětu na kůži, v očích apod.
„Pokud se tedy včas nasadí správná léčba, nemocní mají mnohem větší šanci na kvalitní život a zpomalení progrese onemocnění. Naopak přijde-li nemocný pozdě, může dojít k nevratnému poškození páteře a kloubů, které vede až u poloviny pacientů k invalidizaci.
Dalšími komplikacemi neléčeného zánětu je například zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo osteoporóza. Neléčené onemocnění může vést i ke zkrácení délky života,” upozorňuje MUDr. Leona Procházková, PhD., z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Nedílnou součástí léčby této nemoci jsou i nefarmakologické přístupy v podobě pravidelného cvičení (nejlépe skupinové cvičení pod dohledem fyzioterapeuta, ale i každodenní cvičení doma), rehabilitace, řádné edukace pacienta i psychoterapie.
Z léků jsou pak doporučována nesteroidní antirevmatika, která především zmírňují bolest a ztuhlost a mají mírný protizánětlivý vliv. Jejich dlouhodobé užívání je však u části pacientů spojeno s výskytem nežádoucích účinků. Glukokortikoidy a chorobu modifikující léky zase ovlivňují jen periferní projevy onemocnění.
Lékaři mají naopak velmi dobrou zkušenost s biologickou léčbou, která začíná fungovat velmi rychle, a to již během 2–4 týdnů, zároveň je schopna ovlivnit jak postižení osového skeletu (odeznění bolesti zad, hrudníku, kyčlí), tak i periferní kloubní záněty a záněty úponů šlach. Zároveň si tato léčba poradí i s mimokloubními projevy v podobě očních zánětů, střevních zánětů či kožního onemocnění. Nemocný tak má velký předpoklad plnohodnotného života. Seznam center biologické léčby a více informací o onemocnění najdete na www.bolestkloubu.cz.
Hlavní zprávy
Pomocí pohybu zastavte bolest zad, než se stane chronickou
Last updated: October 29, 2019
Published: February 27, 2019
Každým rokem postihne miliony mužů a žen po celém světě bolest zad. I když je akutní bolest zad častější u starších lidí, může vás postihnout v každém věku. Naštěstí se většina z nás vyléčí bez lékařské pomoci.
Možnost, že nás může postihnout chronická a nebo akutní bolest zad, by v nás neměla vyvolat paniku. Bolest v dolní části zad je přirozenou součástí lidské fyziologie.
Kombinace kostí, vazů a nervů v našich zádech může být vcelku senzitivní.
Některé typy bolestí se projeví pouze, pokud sedíme v klidu. U jiných lidí zase pokud chodí. Může stačit se pouze ohnout a něco sebrat ze země a náhle pocítíte ostrou, vystřelující bolest ve vaší dolní části zad. V některých případech může tato bolest vystřelovat až do oblasti nohou.
Stará metoda léčby bolesti zad radila odpočinek, ale tato metoda je již zastaralá. Místo toho je dnes důležité se hýbat, myslet pozitivně a účastnit se neintenzivních regulérních cvičení. Toto jsou nejlepší způsoby, jak porazit bolest zad.
Předtím, než prozkoumáme několik příznaků chronické bolesti zad, je dobré se nejdříve seznámit s typem bolesti, který vás sužuje.
Bolest dolní části zad se dá rozdělit na dvě hlavní kategorie:
Dominantní bolest zad
Tato bolest se šíří skrze vaši páteř a obvykle končí v dolní části vašich zad a v okolí vašich boků. Dominantní bolest zad vás nejčastěji bude trápit, pokud se budete chtít ohnout.
Vstávání z gauče či vystupování z auta se může změnit v bolestivou noční můru pro všechny, kteří tímto typem bolesti zad trpí. Největším problémem této bolesti je nejspíše důvod, že zasáhne nečekaně.
Mezi symptomy patří křeče, i když ty rychle poleví.
Bolest, převažující v nohách
Tento typ bolesti může být daleko vážnější, a to jak ve frekvenci, tak i v intenzitě. Důvodem proč tato bolest zasahuje nohy místo toho, aby zůstala v zádech, jsou nervy. Ty nám pomáhají koordinovat náš pohyb, a proto jsou v našich nohách a výše ve spodní části zad. Poté jdou dále nahoru a jsou chráněny naší páteří.
Běžně se tato bolest nazývá ischias, neboli zánět sedacího nervu a je dominantní v nohách. Pokud se štípneme do oblasti, kde jsou naše nervy spojeny s nohami, můžeme pocítit bolest, která bude vystřelovat až k chodidlům.
Pokud trpíte ischiasem, může vám krátkodobě pomoci si na chvíli sednou a ‚dát nohy nahoru‘, čímž z nich odstraníte váhu.
Ve většině případů vám s bolestí zad pomůže jednoduchá změna v životním stylu
Oba dva typy bolesti ve většině případů odezní po pár týdnech. I ti, kteří nespadají do kategorie trpících chronickou bolestí zad cítí zlepšení po několika týdnech. Předtím, než poběžíte k doktorovi a pro prášky proti bolesti na předpis, pouvažujte nad změnou životního stylu, neboť ta může mít velký vliv na léčbu vaší bolesti zad a zabránit tomu, aby se stala chronickou.
Tři důležité aspekty mohou podpořit omezení bolesti dolní části zad: mentální stav, pohyb a dieta či doplňky stravy, které snižují zánět.
Vše začíná u pozitivního přístupu. Duševní odhodlání nenechat si bolestí zad zničit plány či naši fyzickou zdatnost.
Akutní bolest zad se velmi rychle může stát chronickou, pokud o ní budeme uvažovat jako o trvalé nemoci spíše než jako o léčitelném stavu.
Touha zůstat zdravý a pokračovat ve všech aktivitách je velice důležitá v omezení intenzity a frekvence bolesti zad. Vše se točí kolem aktivního přístupu a snaze porazit bolest sám a nikoliv se spoléhat pouze na léky.
Odpočinek v posteli je out, pohyb je in! Ale ujistěte se, že se budete pohybovat v oblasti možného a přizpůsobíte pohyb vašim možnostem. Nicméně, i pokud tento pohyb bude každodenní krátká procházka po schodech, může vám to ve většině případů pomoci se zotavit. Naše těla a obzvláště naše záda jsou navržena pro pohyb.
Posledním krokem je užívání proti-zánětlivých doplňků stravy místo léčiv proti bolesti. Tyto doplňky stravy by měly podporovat předchozí dva postupy.
I když vám pomůžou dostatečně od bolesti, abyste se postavili na nohy, samy od sebe vás před bolestí zad nezachrání.
Zde dělají lidé největší chybu – myslí si, že pár prášků proti bolesti a trocha odpočinku dovede odstranit bolest. Výsledek je často opačný.
Příznaky chronické bolesti zad
Pokud symptomy vaší bolesti přetrvávají a nebo se zhorší, existuje několik příznaků, které vám pomůžou identifikovat, zda vaše bolest je chronická. Pokud se některé tyto příznaky objeví, je dobré vyhledat lékařskou pomoc. Bolest totiž může být prekurzorem daleko vážnější choroby.
Necitlivost kolem třísel a nebo jakákoliv změna v běžné kontrole vašeho zažívání patří mezi první příznaky, které potřebují další prozkoumání.
Pokud vaše bolest zad provází i přetrvávající horečka, nemoc či ztráta váhy, může to znamenat, že infekce je důvodem vaší bolesti na rozdíl od bolesti specifických svalů či ploténky.
A na konec, pokud bolest nikdy neustupuje a trvá po dobu několika týdnů a nedokáže vám ulevit žádná fyzická aktivita či proti-zánětlivé látky, tak je dobré vyhledat lékařskou pomoc. CT-sken či rentgen může totiž být pro diagnózu nezbytný.
Soustřeďte se na to, abyste zůstali aktivní a pozitivní
Své tělo znáte lépe než kdokoliv jiný. A pokud něco není dobře, vždy byste měli hledat pomoc u lékaře. Nicméně, přibližně u 90% případů pacientů s akutní bolestí zad se stav zlepší během několika týdnů.
Pokud si osvojíte těchto pár jednoduchých principů životního stylu, je riziko, že se vaše bolest zad stane chronickou nižší.
Další možnosti jako návštěva chiropraktika, jóga či pilates vám mohou pomoci s obrannou proti chronické bolesti zad.