Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Světlo je pro správné fungování lidského organismu nezbytné. Pro lidský organismus je nejpřirozenější bílé denní světlo. Bohužel se v současné době více než venku pohybujeme uvnitř budov, kde si nedostatek světla kompenzujeme umělým osvětlením. Zároveň nás také obklopují obrazovky počítačů a displeje telefonů. Poradíme vám, jak se s tím vypořádat a jak si „nezkazit” oči

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Kvalitní LED žárovky nejsou nebezpečné

S masivním nástupem LED žárovek se začalo hovořit o tom, že světlo z těchto žárovek není pro oči zdravé a že kazí zrak. Skutečně tomu tak u levnějších žárovek může být. Bílé světlo vydávané LED žárovkami se totiž skládá ze dvou složek – modrého světla a žlutého fosforového světla.

Pokud převažuje modré světlo, vznikají potíže.  Modré světlo je ve dne přítomné i v běžném denním světle a lidskému organismu v této době nijak neškodí. Problém nastává, pokud je jeho původ v umělém osvětlení, kterým si svítíme večer.

Oči totiž nejsou biologicky stavěné na to, aby ve večerních či nočních hodinách byly vystaveny intenzivnímu světlu. Mohou pálit, může vás bolet hlava a také se tak dobře nevyspíte.

Kromě toho hovoří výzkumy z posledních let i tom, že modré světlo z displejů a levnějších LED žárovek proniká do hlubších vrstev pokožky a urychluje proces stárnutí a tvorbu vrásek. 

Negativnímu vlivu osvětlení se však lze bránit. Stačí požadovat u prodejce kvalitní LED žárovky, které splňují fotobiologické normy a dodržovat základní hygienická pravidla pro svícení.

Certifikaci EyeCare a EyeComfort  najdete u vybraných produktů značky Philips ->>>

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Barva osvětlení hraje významnou roli

Při výběru žárovek nebo svítidla zajímá většinu zákazníků, jaký je maximální příkon svítidla a jakou barvou svítí. Příkon je důležitý k  tomu, abychom věděli, kolik bude spotřebovávat žárovka elektřiny, ale jak vybrat barvu osvětlení, která  je pro naše oči a náš organismus nejzdravější?

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Ještě z dob používání klasických žárovek máme zafixováno, že je nám nejvíce příjemné světlo žluté teplé barvy, které navozuje pohodu a relaxaci. Toto světlo má nejblíže k plamenu svíčky (1 200K) a nebo k západu či východu slunce (3 000K). Nicméně není pro lidské oko příliš zdravé. Hodí se pro relaxaci a odpočinek.

Pro čtení či pro práci, při které se potřebujete soustředit, je nejvhodnější intenzivní světlo namodralé barvy. Pomůže vám i při učení, ale nedoporučujeme ho nechat svítit celou noc. Světlo modrého odstínu nás stimuluje k výkonům a po delším čase můžeme pociťovat únavu a pálení očí.

Pro správnou funkci zraku se doporučuje volit žárovky, které mají co nejblíže k dennímu světlu. Chromatičnost těchto LED žárovek se pohybuje kolem 5 000K.

Toto světlo je zdravější, protože nenarušuje přirozený metabolismus. Oči ani orgány se nemusí přepínat na odlišný odstín světla a nenamáhají se.

Osvětlení v tónech denního světla se doporučuje i v zimních a podzimních měsících, kdy působí jako prevence depresí

Doporučení pro vaše zdraví

Pokud si chcete doma svítit LED žárovkami a mít jistotu, že vaše oči ani organismus nebudou trpět, zvolte kvalitní žárovky značky Philips, které splňují fotobiologické bezpečnostní normy pro osvětlení. Kromě vyvážení modrého a žluté světla je u těchto žárovek prakticky vyloučený nepříjemný stroboskopický efekt, tedy problikávání. Blikání světla není příjemné a způsobuje podráždění očí, únavu a migrény.

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdravíCo přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdravíCo přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Nejméně 1 hodinu před tím, než půjdete spát, vypněte všechny obrazovky, telefon i laptop a vyhněte se intenzivnímu světlu. Relaxujte u méně intenzivních zdrojů osvětlení, aby si váš organismus stihl vytvořit dostatek spánkového hormonu melatoninu, který vám dopřeje kvalitní a plnohodnotný spánek.

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Pokud potřebujete poradit s výběrem správné žárovky nebo světelného zdroje, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám doporučíme světlo, které bude nejen stylové, ale i prospěšné pro vaše zdraví.  

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Světelné znečištění a vliv na lidské zdraví

Lidský organismus je přizpůsobený pravidelnému 24hodinovému (tzv. cirkadiánnímu) cyklu, jehož nedílnou součástí je spánek. Spánek je nezbytný pro správnou funkci našeho těla, zejména pro regeneraci nervového systému.

Nedostatek spánku či jeho špatná kvalita vedou k pocitu únavy, snížené pozornosti a výkonnosti. Dlouhodobé problémy se spánkem znamenají významné snížení kvality života a mohou být příčinou vzniku závažných duševních chorob.

Častou příčinou snížené kvality spánku jsou civilizační vlivy, mezi které patří i přítomnost nadměrného množství světla v noci. Ačkoliv někteří lidé rádi usínají s rozsvícenou lampičkou, většina z nás přirozeně spí lépe ve tmě — je to důsledek milionů let vývoje, kdy naši předci spali v noci ve zcela tmavém prostředí.

Odhlédneme-li od toho, že není naprosto žádný důvod, proč by nám venkovní osvětlení mělo svítit přímo do ložnice místo toho, aby svítilo na chodník či silnici, ani řešení které se nabízí, totiž používání závěsů a žaluzií blokujících světlo vnikající do našich obydlí, není všespásné.

Tak jako je důležitým faktorem spánku tma v noci, je důležitým faktorem přirozeného probouzení přítomnost denního světla v ranních hodinách. Jistě znáte pocit, kdy se ráno probudíte a přestože jste spali dostatečně dlouho, necítíte se se odpočatí a fit. Možnou příčinou je probuzení ve špatný okamžik.

V přírodě nám dávalo signál k probouzení ranní svítání. V prostředí měst s narušeným cyklem střídání světla a tmy si lidé často zatemňují okna závěsy či žaluziemi, aby je v noci nerušilo pouliční osvětlení. Tím se však připravují i o přirozený „budící“ signál v podobě svítání, který nahrazuje budík.

Je nasnadě, že takové probuzení nemusí naše tělo (pod dojmem stále hluboké noci) přijmout vždy s povděkem.

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Často lze narazit na zcela absurdní situace – občané platí za veřejné osvětlení, před kterým si musí zatemňovat okna, aby je nerušilo při spánku. Na vině je neznalost a špatně odvedená práce projektanta osvětlení. Foto: Michal Bareš

Klíčovou roli při synchronizaci našich vnitřních biologických hodin sehrává “spánkový” hormon melatonin, pro jehož tvorbu je úplná tma nezbytná. I relativně malé množství světla dokáže tvorbu melatoninu snížit či dokonce zastavit.

Melatonin má kromě řízení spánku patrně i další důležité úkoly, které jsou v posledních letech předmětem intenzivního výzkumu lékařů: je velmi pravděpodobné, že melatonin působí preventivně proti vzniku rakoviny, zpomaluje proces stárnutí a pomáhá proti Alzheimerově či Parkinsonově chorobě.

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Tma je pro správnou regeneraci našeho těla nezbytná. Dlouhodobé vytavení světlu v nočních hodinách může mít závažné důsledky.

Z lékařských výzkumů vyplývá, že pro lidský organismus je kromě intenzity světla důležitá i barva tohoto světla. Nejsilnější účinek má světlo modré barvy, naopak světlo oranžové a červené nás ovlivňuje mnohem méně. Z tohoto hlediska představuje velké potenciální riziko vývoj a nasazování nových typů světelných zdrojů.

Noční venkovní osvětlení máme spojené se žluto-oranžovým svitem sodíkových výbojek, které jsou u nás stále zdaleka nejrozšířenější. V posledních letech je ovšem trendem používat světelné zdroje vyzařující bílé světlo, které je přirozenější a má mnohem lepší podání barev.

Toho se využívá především v průmyslových provozech, ale i v okolí obchodních center a na dalších místech, kde je kladen důraz na dobré rozeznávání barev. Mezi tyto nové technologie patří halogenidové výbojky (jistě znáte namodralé „xenony“ v reflektorech automobilů) a především světelné zdroje založené na technologii LED (diody emitující světlo).

Vážným problémem je ovšem skutečnost, že tyto „bílé“ zdroje vyzařují mnoho světla v modré oblasti spektra – právě tam, kde je lidský organismus (a nejen lidský) na narušení nočního prostředí nejcitlivější.

Vzhledem k tomu, že během několika málo let je očekáván masivní nástup LED technologie do všech oblastí osvětlování, je překvapivé, jak málo pozornosti je možným nežádoucím účinkům na naše zdraví věnováno. Je nanejvýš žádoucí preferovat zdroje s teplou barvou světla (warm white) a co možná nejvíce omezit zdroje se studenou barvou světla (cool white), silně vyzařující v modré oblasti spektra.

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Náš organismus je nejcitlivější na modrou složku světla, možná proto. že připomíná přirozené denní světlo. Nové světelné zdroje typu LED se studeným nebo neutrálním odstínem vyzařují z velké části právě v modré oblasti. Proto je vhodné preferovat typy s teplejším odstínem světla.

Každý organismus má své vlastní “vnitřní hodiny”, jež se u člověka nacházejí v supraschiasmatickém jádře (SCN) v mezimozku. SCN přijímá informace o světle od ipRGC fotoreceptorů (viz sekce sub:Fyziologie-vnímání-světla) a na jejich základě reguluje sekreci hormonů melatoninu a kortisolu a tělesnou teplotu. Za normálních podmínek (tj.

pravidelné střídání denních a nočních hladin osvětlení) hodnoty těchto hormonů a teplota oscilují v přibližně 24-hodinovém (cirkadiánním) cyklu, stejně jako na ně navázané aktivity, např. spánek a příjem potravy.

Vnitřní hodiny organismu jsou schopny udržet tento cyklus samy o sobě i po několik dní – ke správné synchronizaci a funkčnosti cyklu je ovšem třeba vnějšího stimulu (zeitgeber), kterým je světlo.[6]

Primárním hormonem ve funkci cirkadiánního rytmu je melatonin, jehož sekrece se zvyšuje při klesající intenzitě osvětlení a zvyšující se vlnové délce, což odpovídá západu slunce v přírodních podmínkách; nejvyšší hladiny melatonin dosahuje za normálních podmínek mezi 3. a 5. hodinou ranní.

Sekrece melatoninu není ovlivněna bdělým stavem nebo spánkem, závisí na hladině a intenzitě světla dopadajícího na sítnici.

Nejvíce je sekrece narušena modrým světlem (s maximem odezvy při vlnové délce přibližně 440-500 nm odpovídající citlivosti ipRGC a melanopsinu) a intenzitou osvětlení už od hladiny 1,5 lx monochromatického záření a < 100 lx multispektrálního záření.

[8, 2, 3, 14] Pokud je organismus vystaven světlu i ve večerních hodinách, sekrece melatoninu je posunuta a nestihne se vytvořit dostatečné množství melatoninu do té doby, než ráno dojde ke zvýšení hladin osvětlení.

Budete mít zájem:  Léky Na Brnění Nohou?

Melatonin se kromě SCN nachází i v dalších orgánech a je schopen vnitrobuněčného membránového transportu – díky těmto vlastnostem je velmi účinným antioxidantem a podílí se na funkci imunitního systému. Na podobném principu funguje cirkadiánní cyklus i u ostatních živočichů, včetně citlivosti na podobné vlnové délky.[8]

V důsledku vynálezu umělého osvětlení se v posledních 140 letech podstatně proměnil životní styl; v rozvinutých zemích podstatná většina obyvatel mění svůj přirozený cirkadiánní rytmus prostřednictvím světla.

Důsledky narušení cirkadiánního rytmu jako jsou sezónní deprese (SAD) a poruchy spánku se více projevují u obyvatel vyšších zeměpisných šířek, kde vlivem výrazně prodlouženého dne v létě a noci v zimě nedochází k dostatečně vysokým a nízkým hladinám osvětlení.

[12] Ještě výraznější změny probíhají u lidí pracujících na směny.[6]

Narušení cirkadiánních cyklů přispívá k poruchám spánku, vzniku depresí a cukrovky či nárůstu obezity.[16, 9] Vzhledem ke schopnosti melatoninu působit jako protirakovinné činidlo, jsou jeho nízké hladiny způsobené přemírou osvětlení asociovány se vznikem rakoviny prsu a prostaty.

[5, 11, 14] Výskyt rakoviny prsu celosvětově koreluje s hodnotami záře z DMSP – ačkoliv tato situace může být způsobena rozložením obyvatelstva, podobná korelace se neprojevila u rakoviny plic, jater, hrtanu a tračníku.

[10] Vzhledem k těmto výsledkům WHO klasifikuje “práci na směny s narušením cirkadiánního cyklu” jako možný karcinogen[7] a Dánsko uznalo rakovinu prsu jako nemoc z povolání při práci na směny.[15] Souhrnný report na toto téma poskytuje například Stevens et al.[14]

Ačkoliv tyto závažné dopady jsou zatím nejvíce prokázány u práce na směny, mohou se týkat i ostatního obyvatelstva – např. Gooley et al. zjistil, že v mnoha ložnicích je intenzita osvětlení před spánkem vyšší než intenzita vhodná pro zachování správné sekrece melatoninu.

[4] Velmi významným zdrojem modrého světla jsou LED obrazovky elektronických zařízení jako počítače, mobily a tablety, jež lidé používají ve vysoké míře i těsně před spaním.

[13] V několika studiích se nošení brýlí blokujících modré světlo při zvýšených hladinách osvětlení ve večerních hodinách prokázalo jako vhodné opatření pro zachování správné funkčnosti sekrece melatoninu.[12, 17]

Světlo se pro své pozitivní účinky používá při léčbě depresí či u pacientů s demencí.

[6] Pacienti s bipolární poruchou, kteří byli hospitalizováni v pokojích s okny ve východním směru, byli díky těmto ranním dávkám světla navíc propouštěni z nemocnice dříve.

[1] Ačkoliv je tedy ve dne vhodná co nejvyšší expozice světlu, po západu slunce je tomu naopak (zejména u modrého světla), aby nedocházelo k narušení přirozeného rytmu.

Další čtení o biologickém vlivu světla na stránkách UCEEB.

[1] Benedetti, Francesco and Colombo, Cristina and Barbini, Barbara and Campori, Euridice and Smeraldi, Enrico, “Morning sunlight reduces length of hospitalization in bipolar depression“, Journal of Affective Disorders 62, 3 (2001), str. 221-223.[2] Cajochen, Christian and Munch, Mirjam and Kobialka, Szymon and Krauchi, Kurt and Steiner, Roland and Oelhafen, Peter and Orgu…, “High Sensitivity of Human Melatonin, Alertness, Thermoregulation, and Heart Rate to Short Wavelength Light“, The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 90, 3 (2005).[3] Falchi, Fabio and Cinzano, Pierantonio and Elvidge, Christopher D. and Keith, David M. and Haim, Abraham, “Limiting the impact of light pollution on human health, environment and stellar visibility“, Journal of Environmental Management 92, 10 (2011).[4] Gooley, Joshua J. and Chamberlain, Kyle and Smith, Kurt A. and Khalsa, Sat Bir S. and Rajaratnam, Shantha M. W. and Van Reen,…, “Exposure to Room Light before Bedtime Suppresses Melatonin Onset and Shortens Melatonin Duration in Humans“, The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 96, 3 (2011).[5] Haim, A and Portnov, B, Light Pollution as a New Risk Factor for Human Breast and Prostate Cancers (Springer, 2013).[6] Martin Held and Franz Hölker and Beate Jessel, Schutz der Nacht – Lichtverschmutzung, Biodiversität und Nachtlandschaft (Bonn: BfN Bundesamt für Naturschutz, 2013).[7] IARC, “Agents Classified by the IARC Monographs” (2015).[8] Jones, T. M. and Durrant, J. and Michaelides, E. B. and Green, M. P., “Melatonin: a possible link between the presence of artificial light at night and reductions in biological fitness“, Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences 370, 1667 (2015).[9] Karatsoreos, Ilia N., “Effects of Circadian Disruption on Mental and Physical Health“, Curr Neurol Neurosci Rep 12, 2 (2012).[10] Kloog, Itai and Haim, Abraham and Stevens, Richard G. and Portnov, Boris A., “Global Co-distribution of Light at Night (LAN) and Cancers of Prostate, Colon, and Lung in Men“, Chronobiol Int 26, 1 (2009).[11] Megdal, Sarah P. and Kroenke, Candyce H. and Laden, Francine and Pukkala, Eero and Schernhammer, Eva S., “Night work and breast cancer risk: A systematic review and meta-analysis“, European Journal of Cancer 41, 13 (2005).[12] Paul, Michel A. and Love, Ryan J. and Hawton, Andrea and Arendt, Josephine, “Sleep and the endogenous melatonin rhythm of high arctic residents during the summer and winter“, Physiology & Behavior 141 (2015).[13] Sroykham, Watchara and Wongsawat, Yodchanan, “Effects of LED-backlit computer screen and emotional selfregulation on human melatonin production“, 2013 35th Annual International Conference of the IEEE Engineering in Medicine and Biology Society (EMBC) (2013).[14] Stevens, Richard G. and Brainard, George C. and Blask, David E. and Lockley, Steven W. and Motta, Mario E., “Breast cancer and circadian disruption from electric lighting in the modern world“, CA A Cancer Journal for Clinicians 64, 3 (2013).[15] Wise, J., “Danish night shift workers with breast cancer awarded compensation“, BMJ 338, mar18 1 (2009).[16] Zelinski, Erin L. and Deibel, Scott H. and McDonald, Robert J., “The trouble with circadian clock dysfunction: Multiple deleterious effects on the brain and body“, Neuroscience & Biobehavioral Reviews 40 (2014).[17]van der Lely, Stephanie and Frey, Silvia and Garbazza, Corrado and Wirz-Justice, Anna and Jenni, Oskar G. and Steiner, Roland…, “Blue Blocker Glasses as a Countermeasure for Alerting Effects of Evening Light-Emitting Diode Screen Exposure in Male Teenagers“, Journal of Adolescent Health 56, 1 (2015).

Modré světlo z displejů a LED zdrojů nabourává zdraví. Jak se před ním chránit? | Zdraví

PRAHA Bez světla by na zemi nebyl život, jenže moderní světelné zdroje náš život spíš ničí. Poruchy spánku, problémy s pozorností, ale i obezita nebo depresivní stavy, to vše souvisí s tím, že nemáme dostatek denního světla a naopak jsme až příliš vystaveni nežádoucí modré záři z mobilů, obrazovek a LED žárovek.

Displej mobilního telefonu, monitor počítače, televizor, ale i některá LED osvětlení, pouliční lampy nebo třeba kontrolky spotřebičů, to všechno jsou světelné zdroje, které tak samozřejmě patří k našemu životu, že už ani nevnímáme, jak moc nás ovlivňují. Vymoženosti techniky nám umožňují spoustu zábavy, energetické úspory, rychlejší práci i komunikaci a už dávno nemusíme chodit spát se slepicemi. Jenže za to platíme svým zdravím. 

Všechny tyto výdobytky pokroku totiž více či méně vyzařují problematické modré světlo, které je spojováno s řadou zdravotních problémů, od psychických poruch přes narušení imunitního systému až po nádorová onemocnění. Jejich nadužíváním i vlastní nevědomostí si totiž postupně měníme nastavení svých vnitřních hodin.

Modrá večer není dobrá

Na negativa spojená s displeji chytrých telefonů a s monitory počítačů již pár let odborníci upozorňují. Teprve nedávno se ale ukázaly jako velmi problematické také LED žárovky, které byly veřejnosti doporučovány jako skvělé úsporné zdroje s dlouhou životností. 

Takzvané „ledky“ tudíž nahrazují žárovky v domácnostech a září v ulicích mnoha měst.

Na rozdíl od klasických žárovek, které nás provázejí už skoro sto čtyřicet roků, ale LED zdroje nepokrývají celé barevné spektrum, chybí v nich červená složka.

 Jinak řečeno: obyčejná žárovka obsahuje celé barevné spektrum a je velmi podobná přirozenému svitu slunečních paprsků. U „ledky“ naopak převládá modré světlo, které podporuje tvorbu serotoninu, hormonu, jenž stimuluje aktivitu. 

„Navzdory energetickým přínosům jsou některá LED světla škodlivá, pokud se používají jako pouliční osvětlení,“ upozornila specialistka v neurochirurgii Maya A. Babuová, členka představenstva American Medical Association. Právě tato odborná společnost vydala v polovině loňského roku doporučení ohledně používání LED venkovních světel, v němž upozorňuje na zdravotní rizika. 

„Odhaduje se, že bílé LED lampy mají až pětkrát větší dopad na cirkadiánní spánkové rytmy než běžné pouliční lampy. Nedávné rozsáhlé výzkumy potvrdily, že jasnější noční osvětlení ve městech je spojeno s kratší dobou spánku, nespokojeností s jeho kvalitou, zhoršeným fungováním během dne a obezitou,“ shrnuje rizika American Medical Association. 

Vlastní doporučení ohledně omezení světelného znečištění s cílem co nejvíce omezit modrou složku světla chystá i české ministerstvo zdravotnictví.

Modré světlo je potřebné po ránu k synchronizaci našich centrálních hodin s vnějším dnem i přes den pro duševní aktivitu. Naopak několik hodin před spaním a během noci bychom mu neměli být vystaveni vůbec.

V opačném případě začínají být naše vnitřní biologické hodiny poruchové, nedokážou se seřizovat podle toho, jak se venku přirozeně střídá světlo a tma. Mozek nakonec vysílá organismu rozporuplné signály.

Budete mít zájem:  Ženy mají častěji bolestivou formu bechtěreva bez rentgenových projevů

Citlivěji reagují ženy a malé děti. 

Mimochodem, jak obrovský je význam biologických hodin, ukázala i letošní Nobelova cena za lékařství a fyziologii. Ta byla udělena Jeffreymu C. Hallovi, Michaelu Rosbashovi a Michaelu W. Youngovi za výzkum, který přispěl k pochopení toho, jak naše vnitřní hodiny fungují. 

Jejich práce může k tématu přitáhnout pozornost, a to nejen ze strany veřejnosti, ale i úřadů či zaměstnavatelů. Příkladem je Dánsko a další severské země, které se během zimních měsíců potýkají s ještě kratšími dny než Česko. 

Právě proto začínají být tamní domovy seniorů, psychiatrické kliniky i nemocnice vybavovány „chytrými svítidly“, která během dne mění zabarvení. Pro tento způsob osvětlení se rozhodly i dvě z vůbec největších dánských firem – skupina Maersk a farmaceutická společnost Novo Nordisk. 

„Pro zaměstnavatele takové osvětlení znamená spokojenější zaměstnance, méně absencí i větší produktivitu práce,“ říká Thomas Feldborg, projektový manažer společnosti LightCare, která systém „chytrých světel“ prezentovala na dánském Týdnu inovací ve zdravotnictví.

Podle něj roste zájem o inteligentní svícení také ze strany zařízení, která pečují o nemocné a seniory.

Ráno je díky jasnému světlu možné klienty probrat k aktivitě a naopak večer změnou barevného spektra podpořit přirozenou tvorbu melatoninu a tím přispět k regeneraci organismu.

Vyladění systému

Výzkum chronobiologie má i významnou českou stopu v podobě práce profesorky Heleny Illnerové a jejích spolupracovníků a spolupracovnic.

„Podobně jako lidská společnost má jeden čas, a tak všichni víme, kolik je hodin, abychom se dorozuměli, tak i náš vlastní časový systém se synchronizuje k jednotnému času.

 Pokud je tento systém narušen a orgány začnou fungovat podle různých časů, dojde k desynchronizaci, což je rizikový faktor pro rozvoj prakticky všech chorob,“ vysvětluje profesorka Helena Illnerová, někdejší předsedkyně Akademie věd ČR, která působí ve Fyziologickém ústavu AV ČR. 

Časový systém musí být přesně vyladěn, aby naše tělo správně fungovalo. Když byly prováděny pokusy s různými orgány, jako jsou plíce, srdce nebo slezina, které byly v laboratorních podmínkách umístěny do živného roztoku, a fungovaly tedy mimo tělo, ukázalo se, že i samy o sobě jsou schopny rytmicky reagovat ve zhruba čtyřiadvacetihodinovýh cyklech.

Co přesně je modré světlo – jaké jsou jeho účinky na naše zdraví

Hynek Medřický: Povídání o modrém světle a jeho dopadu na naše zdraví

Nedávno jsem si updatoval software na iPhonu. Obvykle tyto aktualizace nijak neprožívám, ale tentokrát mě něco hluboce zaujalo. Nemluvím o tom, jak ošklivý je nový update a jak složitě najednou vypadá. Všiml jsem si, že aplikace hodinek a budíku je nyní černá.

Nejedná se ale jen o otázku designu, má to logický důvod. Tato malá změna může mít vliv na kvalitu spánku.

Spolu s funkcí Night Shift, kterou Apple zavedl před několika měsíci, se jedná o další důkaz toho, že technologické společnosti se začínají věnovat problematice vlivu světla na spánek.

Nemám přitom na mysli, že když v noci nezhasnete, asi nebudete příliš dobře spát. Ani neřeším otázku, zda v noci zatáhnout závěsy, nebo ne, která může být drsnou zkouškou pro partnerství.

Apple a další firmy začínají aktivně reagovat na problematiku „modrého světla“. Tomu, kdo o tomto fenoménu ještě neslyšel, trochu závidím.

Od doby, kdy jsem se o tématu poprvé doslechl, vidím svou domácnost a sám sebe každý den v jiném světle.

O modrém světle jsem poprvé slyšel před několika měsíci od kamarádky Lindy Navrátilové, designérky interiérů. Způsob, kterým doma večer svítíme, a světlo, kterému se před spaním vystavujeme, mají přímý vliv na kvalitu spánku, říkala mi. Příliš „modré“ a „studené“ světlo blokuje v těle výrobu melatoninu, hormonu odpovědného za lidský spánek.

Rozhodl jsem se zeptat někoho, kdo se tématu věnuje jako asi nikdo jiný v této zemi. Hynek Medřický ze světelného studia Artemide v Praze dokonce obětuje své tělo vědě, aby pomohl zjistit, jak by lidé měli se světlem zacházet, aby to nemělo negativní dopad na jejich zdraví.

Když jsem ho nedávno navštívil, připravoval se na další noc v Národním ústavu duševního zdraví v Praze, kde se podílí na výzkumu pomocí vlastního spánku.

„Já usínám kolem půl jedenácté a ráno se probudím spontánně, aniž bych potřeboval budík. V noci spím tak dobře, že se kolikrát ani neotočím na druhou stranu. Prostě usnu, okamžitě usínám.“ Hynek Medřický tak žije posledních pět let.

Hned na začátku našeho setkání, když se ho zeptám na hormon spánku melatonin, opraví mě. Podle něj se mu říká chybně spánkový hormon, správně by to měl být hormon noci nebo fotoperiodický hormon.

Melatonin se v těle vytváří, když zapadá slunce a mění se barva světla, a v noci hraje důležitou roli nejen pro kvalitu spánku. Hladina melatoninu v těle stoupá na zdravou noční hladinu jen tehdy, když na sítnici oka nepřichází signál modré vlnové délky okolo 460 nm.

Raději se vraťme úplně na začátek. A to nejen na začátek lidstva, ale i na začátek oka. Vraťme se v historii o pár set milionů let.

Na začátku nebylo barevné vidění, ani černobílé – existovalo pouhé vnímání rozdílů mezi tmou a světlem. Orgány organismů, z nichž se oči vyvinuly, měly zpočátku za úkol pouze rozlišit, jestli je den či noc, aby se organismy mohly podle toho synchronizovat.

Oko tedy vždy hrálo roli pro naše centrální biologické hodiny, které se řídí světlem. Organismy a postupem času i lidé měli stamiliony let k dispozici pouze slunce, které má jasně dané spektrum barev.

Každé světlo totiž, když ho analyzujete speciálním přístrojem, obsahuje různě dlouhé vlny, které vnímáme jako různé barvy. V poledne je v něm zastoupeno mnoho „modrých“ barev, ale i červených a zelených. Oko tedy dostává informaci, že je den.

„Jenže asi pětačtyřicet minut před západem slunce podíl modré (na rozdíl od červené) klesá a těsně před západem slunce je tam spektrálně hodně červené,“ vysvětluje Hynek Medřický.

Ani poté, co lidstvo začalo používat oheň, se situace moc nezměnila. Světlo ohně totiž ve srovnání se zapadajícím sluncem vypadá skoro stejně, neobsahuje modré vlnové délky. Situaci nezměnila výrazně ani první žárovka. Když v roce 1879 Thomas Alva Edison přivedl na trh první žárovku, její světlo vypadalo skoro stejně.

Vlákno, které v té době bylo ze zuhelnatělého bambusu a podobných materiálů, vydávalo totožné barvy jako oheň. „Po roce 1906 se začal používat wolfram, jehož světlo v sobě mělo o trochu víc modré, protože vlákno se mohlo rozžhavit na vyšší teplotu a uvolnila se energie v krátkých vlnových délkách,“ dodává Hynek Medřický.

Ani to ale nemělo na tělo zásadní vliv.

Ledový LED

„Typické LED zdroje, s teplotou okolo 3000 K, které dnes lidé používají doma, v sobě mají hodně modré, a má-li někdo doma třeba LED zdroj 5000 K, ten vyzařuje tolik modrého světla jako slunce v poledne,“ vysvětluje Hynek Medřický. Organismus tedy dostává informaci, že spát se rozhodně nejde.

Ne všechny LED zdroje jsou špatné a existují způsoby, jak modré světlo omezit. Jenže naše oko nám nedává zpětnou vazbu a my se bez technických pomůcek nedozvíme, kterému světlu jsme vystaveni.

„Nemáme v těle nic, co by nám řeklo ,pozor, v tomto světle je moc modré‘. Když čicháte k jídlu, tak si třeba řeknete,to jíst nebudu, to je prošlé, to pro mě nebude dobré‘.

Pro modré světlo ale naše tělo podobný mechanismus nemá,“ vysvětluje dál Hynek Medřický.

Staré žárovky vyzařovaly jiné barevné spektrum než moderní ledky. Ani staré rourové televize nebránily tak silně ve výrobě melatoninu jako nové LED přístroje. A to nemluvím o mobilech, tabletech a počítačích.

Co tedy z toho plyne pro normálního uživatele, který se možná nechce natolik hluboce ponořit do problematiky? „V podstatě je to jednoduché, musíte sledovat slunce a zdroje světla si vybírat podle slunce,“ doporučuje Hynek Medřický.

V noci to znamená světlo s absencí modré vlnové délky, přes den maximum, protože zatímco v noci brání výrobě melatoninu a sráží jeho úroveň, přes den podporuje kognitivní funkce. Jestliže však chcete v sedm hodin vstávat, nesmíte modré světlo používat po deváté večer. Totéž, když se chcete probudit spontánně, bez budíku.

„Spontánní probouzení je geniální,“ libuje si Hynek Medřický. Ve vlastní domácnosti dělá maximum proto, aby se modrému světlu vyhnul. „Dokonce doma večer používám červené brýle, když se musím podívat na displej.“

Je tedy třeba zjistit, jaké barevné spektrum vyzařují světelné zdroje, které máme doma. Jak vysvětluje Hynek Medřický, nestačí k tomu pouze informace o teplotě světla uvedená na obalu v hodnotě K, tedy ve stupních Kelvina. Stejně důležitým údajem je CRI, tedy colour rendering index neboli index věrnosti podání barev.

Na CRI, který může dosáhnout maximální hodnoty 100, poznáte, jak moc se umělý zdroj světla podobá světlu přírodnímu. „Mohl byste si říct, že třeba světlo ze zdroje s hodnotou 4000 K bude studené, ale jestliže má jeho CRI hodnotu 98, je hodně blízko světlu slunečnímu, kde je modrá vyrovnaná s červenou, a nepřipadá nám tedy tak studené.

“ Tudíž čím vyšší CRI, tím lepší.

V průběhu rozhovoru s Hynkem Medřickým, expertem na světlo, jsem v sobě našel odvahu vyprávět mu o svém vlastním pokusu, jak se doma večer vyhnout nevhodnému světlu. Vypnul jsem kolem deváté počítač, nedíval jsem se do mobilu. Světla v obýváku jsem pomocí stmívače ztlumil, aby světlo nebylo tak silné a bylo teplejší.

„Jenže to automaticky neznamená, že se vytratí modré světlo,“ koriguje mě ihned odborník. Pakliže prý nemám správný zdroj světla, tlumení automaticky neznamená, že se změní spektrum barev a sníží se modrá. Chodil jsem ten večer po bytě a zkoumal, která světla mohu vlastně použít.

Budete mít zájem:  Léky Na Bodnutí Včelou?

Vzpomněl jsem si na původní rozhovor s designérkou Lindou, ve kterém říkala, že roli hraje i umístění světel. Ideálně pod úrovní očí, protože večer je slunce nízko na obloze. Takových světel ovšem moc doma nemáme. Rozhodl jsem se tedy zapnout světlo od digestoře. Jemné, teplé světlo. Ale s absencí televize a mobilu zůstalo na programu jen čtení.

A v tom jsem narazil na problém. Jak správně svítit, aby to nebylo moc silné, ale zároveň zůstalo neztlumené natolik, abych si při čtení nekazil oči?

V tom okamžiku mě Hynek Medřický přerušil ve vyprávění. „To je nesmysl, tak si oči zkazit nemůžete, nejhorší zrak by pak měl mít rys, ten je každou noc ve tmě.“ Že by nedostatek světla kazil oči, je podle něj mýtus.

Naše oko má nejvíc fotoreceptorů právě na noční vidění, hned pak mnoho čípků na dlouhé vlnové délky jako oranžovou a červenou. „Když je málo světla, tak se nekazí oči, ale mozek obtížněji vyhodnocuje informaci, čtení pak déle trvá a my si z toho moc nepamatujeme,“ vysvětluje Hynek Medřický.

Důležitou roli i zde hraje naopak teplota světla, ne jeho intenzita. V oku máme víc fotoreceptorů na červené než na modré vlny. „Teplého“ červeného světla nepotřebujeme tolik, abychom dobře viděli, jako „studeného“. Plamen svíčky má 2000 K, žárovka asi 3000 K a bílá ledka asi 4000 K.

Hynek Medřický v tomto okamžiku na svém iPadu otevírá graf a začíná vysvětlovat: „Abychom optimálně viděli, při 2000 K nám stačí intenzita světla 15 luxů. Při teplotě 3000 K už je to 80 luxů.“

Hynek Medřický mě odvedl do druhé části místnosti, ve které zapnul celou baterii malých svítidel, která byla umístěná na zemi nebo blízko podlahy. Postupně pak jedno světlo za druhým zhasínal a ptal se mě, jestli mám pocit, že bych něco špatně viděl.

Neměl jsem. Pak mě posadil do křesla a do ruky mi dal knihu. Vedle mě umístil lampu na čtení, kterou postupně pomocí stmívače tlumil.

Zjistil jsem, že i málo světla z lampy – když je správně umístěné – naprosto stačí k tomu, abych pohodlně četl texty v knize.

Jakmile experiment skončil, chtěl jsem Hynku Medřickému dovyprávět příběh svého domácího pokusu. Poté, co jsem se večer skoro vyhýbal studenému a silnému světlu, zapínal jsem světla pod úrovní očí a budoval si naději dobrého spánku, byl jsem konečně připraven jít spát.

Šel jsem se umýt a vyčistit si zuby. V koupelně jsem automaticky rozsvítil a zjistil, že v ní máme snad nejsilnější a nejstudenější světlo v celém bytě. „V koupelnách také instalujeme stmívače,“ zastavil mě Hynek Medřický ve vyprávění.

Koupelna je podle něj dokonce ideální místností pro demonstraci toho, jak bychom měli doma svítit. „Ráno, poté, co vstanete, si pustíte tlumené světlo, oranžové, z halogenové žárovky na stropě.

Po minutě rozkoukání už klidně můžete rozsvítit světlo u zrcadla, které má výrazný podíl modré. Večer však musí přijít na řadu opět tlumené, teplé světlo.“

Zhasnout a spát

Cestou domů jsem si v mozku udělal takový souhrn celé návštěvy Artemide a rozhovoru s Hynkem Medřickým. Mentálně jsem zkoumal náš byt a přemýšlel, co mohu udělat už teď a co bych musel dokoupit nebo předělat.

Došlo mi, že spíš než fyzické změny v bytě bude překážkou změna vlastního chování. Hlavním prvkem pro lepší spánek je totiž v podstatě disciplína. Nedívat se po deváté na televizi.

Večer nepracovat na počítači. Nezírat do mobilu.

„V deset si jděte lehnout a po osmi hodinách se vám tělo odmění tím, že se spontánně probudíte, odpočatí a plní energie,“ ozývala se mi v hlavě slova Hynka Medřického.

A když se v noci probudíte, zůstaňte ležet. Nedívejte se na mobil, stejně tam nic důležitého není. Na záchodě si nemusíte rozsvěcet – víte, kde co je.

Noc je na spaní, a jestliže se v noci probudíme a vystavíme se modrému světlu, drasticky se zmenší šance, že znovu usneme. Úroveň melatoninu klesne a začátek dne se počítá právě od okamžiku, kdy ke klesání melatoninu došlo.

Pak odpoledne v práci budeme asi tak efektivní jako hodně utlumená žárovka.

  • fotografií

Autor: Jan Krčmář

Vliv světla na člověka – Svítíme zdravě

Světlo je nepostradatelný element, který udržuje při životě všechny živé organismy. Je důležitým faktorem pro většinu procesů probíhajících v živých organismech, který disponuje speciálními mechanizmy jeho přijímání a využívání. Většina biochemických a biofyzikálních procesů v organismu probíhá za účasti světla. Tyto procesy jsou základem jeho léčivého působení.

Foton

Světlo – to jsou okem viditelné elektromagnetické vlny. Tyto vlny, které představují oscilující elektromagnetické pole, se pohybují vysokou rychlostí (ve vakuu – 300tos. km/s).

Světlo je pulzující proud zhuštěné energie (fotonů), který vzniká přeskočením elektronu v atomu na nižší orbity.

Prostor kolem nás je naplněn světlem – fotony – různých druhů, od kosmických (hvězdy, slunce) po pozemské (oheň, žárovky atd.), které se pohybují všemi směry.

Živé organismy jsou velmi citlivé na celé spektrum elektromagnetického záření. Jeho základní parametry jsou délka a frekvence.

Význam parametrů světla

Spektrum pro využití světla na léčivé účely je třeba znát, jakým způsobem působí jednotlivé rozsahy světelného spektra (od fialového po červené). Např.

modré světlo je účinné při léčbě akné, a částice hemoglobinu potřebují červené světlo (660 nm), aby se začaly aktivně podílet na přeměně kyslíku a uhlodioxidů.

Další nárůst vlnové délky způsobuje zvýšení teplotního účinku záření, to se projevuje v rozsahu infračerveného světla (nad 880 nm). Toto světlo je charakteristické největší schopností pronikání.

Co je to infračervené světlo

Infračervené světlo je částí spektra záření, které se šíří od Slunce. Infračervené světlo je okem neviditelné, ale cítíte ho jako teplo pronikající do vaší pokožky. Je to forma energie, která zahřívá předměty přímo, díky procesu zvaném konverze, bez toho, aby se zahříval vzduch mezi zářičem a zahřívaným předmětem.

Základem léčby infračervenými paprsky je vědecky ověřené ozařování určitých míst tak, aby vyvolalo fyziologickou reakci pokožky.

Kdykoliv světlo dopadá na jakýkoliv materiál nebo látku, musíme si uvědomit, že energie, kterou světlo nese, je obsažena v malých částečkách – fotonech. Dá se říci, že foton nese energii jedné vlnové délky daného světla.

Jak se mění vlnová délka, mění se rovněž energie ve fotonech. S rostoucí vlnovou délkou poměrně klesá množství energie v jednotlivých fotonech.

Pulzování světla je velmi důležitý faktor, protože každá částice, která vysílá své kvantové energie a komunikuje s jinými částicemi, je „zvyklá“ na přesně takový (přerušovaný) způsob přijímání elektromagnetické energie. Optimální frekvence tohoto pulzování je závislá na parametrech konkrétních částic – druhu tkání a charakteru postižení (onemocnění).

Jak světlo působí na lidský organismus – oči?

Oči

Člověk je schopný rozlišit světelné vlny viditelného spektra (380-780 nm). Zrakový systém přeměňuje elektromagnetické vlny na nervové impulsy, které „kreslí“ v mozku obraz – to je viditelný způsob přijímání světla. 90% informací přijímáme díky zraku. Tyto informace mají vliv na naše pocity, pracovní schopnosti a obranyschopnost.

Vliv světla na buňky

Člověk vidí dokonce i přes pokožku. Elektromagnetickou energii nevyužíváme jen díky zraku. Povrch pokožky, na kterou dopadá světlo, je mnohonásobně větší než povrch sítnice oka. V tkáních, které absorbovaly světlo, se spouští lavina fotochemických procesů. Optické vlastnosti živých tkání pomáhají pronikat světelné energii různými směry.

Nastává difúzní absorbce světla po celém povrchu pokožky. Amplituda Je potvrzeno, že ve všech živých organismech – od nejjednodušších až po lidský – se nacházejí specifické enzymy citlivé na energii (NADPH-oxidáza a NO-syntáza), které fungují nezávisle na nervovém systému.

Jejich citlivost závisí na frekvenci a amplitudě elektromagnetických (světlených) vln.

Citlivost buněk na elektromagnetické vlny je závislá na jejich funkčním stavu: větší je v buňkách nemocných, než v buňkách zdravých. To znamená, že k oslabení patologického procesu, který probíhá v buňkách, je nezbytná světelná energie.

Ozařování červeným světlem nebo působení počátečního spektra infračerveného záření na tkáň (mezi jinými i v buňkách krve) způsobuje syntézu aktivních forem kyslíku (AFK) a oxidu dusného (NO). Díky tomuto procesu dochází k strukturální a funkcionální aktivaci buněk.

Funkci AFK a NO vědi spojují se dvěma enzymy, které mají schopnost přijímat viditelné světlo a infračervené záření, což znamená, že mají schopnost „buněčného zraku“. AFK a NO lehce pronikají přes různé tkáně v organismu.

Díky AFK a NO probíhá jeden z nejdůležitějších léčivých efektů červeného a infračerveného světla, který je založený na stimulaci buněk krve přes pokožku, a také na pozitivních změnách v celém krevním oběhu, při lokálním působení světla.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector