A teď, když už víme, že konzumace ryb je zdraví prospěšná, její zavedení do jídelníčku našeho miminka s sebou nese jen výhody a už i víme i kde je nakoupit, potřebovali bychom vědět, jak vybrat co nejkvalitnější rybu.
Čerstvé ryby:
- vyberte si prodejce, který uvádí původ prodávaných ryb
- pokud si vybíráte živou rybu, zkontrolujte, že ryba plave v čisté vodě, díky čemuž si můžete ověřit, že ryba není poškozená, dotlučená, poraněná, přidušená, neplave na boku či dokonce břichem vzhůru
- čerstvě zabitá ryba:
- má lesklou pevnou kůži, na které šupiny pevně drží
- sliz na povrchu kůže je průhledný bez zabarvení
- oči mají průhlednou rohovku a černé lesklé zornice;
- žábry jsou vevnitř jasně červené,
- maso je tuhé – při tlaku prstem na svalovinu se vytvoří důlek, který se rychle vyrovná
- břicho ryby není nafouklé
- nekupujte rybu, která má strnulé svalstvo, otevřenou tlamu a ochablé žábry; má zapadlé a zakalené oči, zašedlé žábry, šupiny bez lesku a zapáchá
- ryby na ledu – někteří prodejci rozmrazují ryby, a pak je vydávají za čerstvé; rozmrazování ale musí vždy probíhat za kontrolovaných podmínek; vše je v pořádku, pokud je u takovýchto ryb označení, že se jedná o ryby rozmrazené; také u pultu s rybami na ledu bychom se měli zajímat, zda se jedná o ryby čerstvé, nebo rozmrazené.[1]
Mražené ryby:
Nejlepším způsobem mražení ryb je tzv: sea frozen.
V případě Sea Frozen jsou ryby hned po vylovení očištěné, zbavené vnitřností, případně také naporované a hluboce se zamrazují už na lodi (během cca dvou hodin “dosáhnou” teplot pod -40 st Celsia a poté se udržují v teplotě do -18st. C během celého procesu dopravy). Tento proces zabrání tvorbě velkých ledových krystalků. Tyto by totiž potenciálně mohly poškodit svalové tkáně ryby a při jejím rozmrazení by rybí maso uvolnilo příliš moc vody a to by mohlo vést i ke ztrátě některých vitamínů a zdraví prospěšných látek.
Dalším způsobem mražení je Double Frozen.
V tomto případě se ryby sice zmrazí už na moři hned po vylovení, ale po tom, co se dovezou na pevninu se rozmrazí a opracují. Jenže toto rozmrazení bývá velmi rychlé (v chlazené vodě) a poškozuje znatelně buněčnou strukturu masa ještě předtím, než je filetováno. Následným filetováním a opětovným mražením dochází k dalšímu poškození. Při tomto procesu ledové krystalky už prorazí buňěčné stěny a ty tak ztrácejí buněčnou vodu a s ní i většinu ve vodě rozpustných bílkovin a živin. Jenže výrobci se před druhým mrazením snaží takto poškozené rybí maso zachránit a napustí ryby vodou s polyfosfáty a jinými látkami, které napomáhají zadržování vody. Proto ryby, které prošly títo double frozen procesem uvolní po rozmrazení obrovské množství “vody”. Může to být až 20% váhy ryby. Samozřejmě, že i ryby kvalitně mražené (sea frozen) pustí nějaké množství vody, ale je to tak 5–6% jejich hmotnosti.
Pak ještě existuje mražení “land frozen”.
Typicky pro ryby lovené při pobřeží nebo v rybích farmách (blízko závodu, kde se ryba následně finálně upraví).
Ryba je, typicky, po vylovení jednoduše očištěná, uskladněná na ledě, aby se udržela čerstvá a rychle přepravená na pevninu k dalšímu zpracování a následnému zmražení.
Pokud během dopravy z moře na pevninu nedojde ke zkažení ryby nebo jejímu poškození, nemusí být tento proces mražení zavrženíhodný. V případě kvalitních land frozen výrobků je objem vody, kterou ryba při rozmrazení uvolní cca 8–12%.
Ale aby to bylo ještě trochu komplikovanější, při nákupu mražených ryb a darů moře bychom si měli dát pozor i na (ne)přidanou vodu. Na trhu totiž můžeme najít
- ryby bez přídavku vody uvnitř ryby a bez vnější glazury
- ryby bez přídavku vody uvnitř, ale glazované
- ryby s přídavkem vody uvnitř bez glazury
- ryby s přídavkem vody uvnitř a s glazurou
Přidaná voda uvnitř potraviny musí být na obalu deklarovaná v případě, že množství přidané vody představuje více než 5% hmotnosti konečného výrobku. Někdy se spolu s přidanou vodou přidávají i látky, které zpomalují oxidační proces (antioxidanty) nebo stabilizátory.
- Příklad produktu s přídavkem vody uvnitř bez glazury:
- Složení: Mořská štika evropská (Merluccius Merluccius) 90%, voda
- Čistá hmotnost: 900g
- Příklad produktu s glazurou a přídavkem vody obsahujícím potravinářské přídatné látky (PPL) uvnitř ryby:
- Složení: Mořská štika evropská (Merluccius Merluccius) 80%, voda, stabilizátory: E330, E450
- Čistá hmotnost po odkapání: 900g
! Glazura se nepovažuje za přidanou vodu (ale nesmí být její podíl vyšší než 10%, ale na obalu výrobku musí být uvedený údaj o hmotnosti výrobku po okapání (nebo bez glazury). [2]
Co je to glazování?
Někdy se bezprostředně po zmrazení ryby tato namáčí na několik sekund do vany s pitnou vodou nebo se stříká vodní párou. Tímto způsobem je celý povrch ryby pokrytý ledovou vrstvou, která vzduchu (kyslíku) brání v kontaktu s rybou. Někdy se spolu s glazurou přidávají i látky, které brání /zpomalují oxidační proces (antioxidanty) nebo stabilizátory.
- Příklad produktu s glazurou obsahující potravinářské přidatné látky (PPL):
- Složení: Mořská štika evropská (Merluccius Merluccius), stabilizátory: E452, E339
- Čistá hmotnost po odkapání: 900g
Certifikace:
Při nákupu ryb se také můžete setkat s různými certifikacemi. Co ale tyto certifikáty ve skutečnosti znamenají?
Známka České cechovní normy, která zaručuje kvalitativní standard stanovený Českou potravinářskou komorou.
Sladkovodní ryby: Odchov ryb probíhá v polointenzivních podmínkách rybničního prostředí nebo v akvakultuře na území České republiky.
Mořské ryby: Celkový podíl 100 % ryby; seafrozen kvalita, minimálně zabaleno v České republice; nepřípustné složky: jedlá sůl v obsahu vyšším, než je přirozený výskyt, přidaná voda, potravinářská aditiva, mletá rybí svalovina. V případě filet se nepřipouští skládané, či formované filety. Nepřipouští se surovina splňující definici „ze spojovaných kousků rybího masa“.
Certifikát Marine Stewardship Council (MSC) označuje výrobky pocházející z ryb ulovených prostředky, které nezpůsobují vedlejší škody na mořských ekosystémech.
Certifikát Aquaculture Stewardship Council (ASC) označuje farmové chovy mořských i sladkovodních druhů vybraných na základě jejich možného vlivu na životní prostředí a společnost (místní komunity).
Certifikát Friend of the Sea mohou obdržet i chovatelé ryb v umělých nádržích. Kritéria Friend of the Sea kladou důraz na selektivní rybolov, ochranu mořského dna nebo mangrovů, uhlíkovou stopu i zpracování odpadu.
Při porovnávání těchto certifikátů jsem narazila na porovnání certifikačních systémech z pohledu welfere (životní pohoda) ryb. Pokud vás tedy zajímá, zdali některý certifikát má zavedenou i nějakou welfare ochranu, zde najdete hezký přehled.
A co rybí konzervy?
Pokud nemáte přístup k čertvým rybám, dobře vybraná konzerva není o moc horší volbou. Při výběru konzervy si všímejte:
Kvality oleje
Ruce pryč od nicneříkajícího „v rostlinném oleji“. Často jde o směs levných nezdravých olejů, protože to je nejlevnější. A tyto oleje dost často obsahují velké množství nasycených mastných kyselin (a tyto zvyšují hladinu cholesterolu v organismo).
Nejlepší volbou je řepkový, olivový nebo nebo extra panenský olivový olej, ale tam je ta cena už značně vyšší. SKvělou volbou jsou i ryby ve vlastní šťávě.
Tato “šťáva” je jen tekutina, ve které se ryba před zakonzervováním vařila a tedy je to vlastně “rybí vývar”.
Množství soli
Toto je u konzerv hlavní problém, proč se nedoporučují malým dětem.
Světová zdravotnická organizase doporučuje nepřesáhnout množství 5g soli na den u dospělých a u dětí od 2 do 15 let proporční množství v závislosti na energetických potřebách.
Podle WHO děti od 1 roku jsou schopny tolerovat malá množství soli s jódem, takže je možné některé konzervy nabízet. Ale i tak jen přiležitostně. Pokud ale máte trochu štěstí, lze někdy najít i konzervy se sníženým obsahem soli.
Druh ryby
Jak jsem zmiňovala v prvním díle tohoto článku, některé ryby obsahují víc rtuti než jiné.
EFSA stanovila 1,3ug methylrtutě na kilo váhy týdně jako limitní.
To znamená, že pokud jedna malá plechovka obsahuje 15,6ug, osoba vážící 70kg by neměla sníst víc než 7 konzerv (vážící 52g) v jednom týdnu (aby tato osoba nepřesáhla limit 112 ug/týden).
Čím míň člověk váží, tím menší množství může zkonzumovat a nezapomeňme, že určité skupiny obyvatelstva by se konzervám s limitním obsahem rtutě měly úplně vyhnout (těhotné, kojící a malé děti).
Těmito konzervami, někdy dosahujícími limitní množství rtutě bývají nejčastěji konzervy s tuňákem. Doporučení SZÚ pro ženy, které chtějí otěhotnět, těhotné, kojící ženy a děti do 3 roků. zní:
Steaky z tuňáka pocházejí z větších ryb a obsahují tak více rtuti. Konzervovaný tuňák je obvykle vyráběn z menších druhů tuňáka, obsahuje proto rtuti méně.
U konzerv ale toto tvrzení vždy neplatí, protože některé konzervy bohužel obsahují i maso více kontaminovaných tuňáků. Na konzervě nelze poznat, z jakého druhu tuňáka maso pochází.
Proto doporučujeme omezit konzumaci těchto druhů rybích konzerv na maximálně jednu porci (asi 180g) týdně.[3]
Vhodnými rybičkami v konzervě jsou: ančovičky, sardninky, šproty, karnas, kambala, mořská štika, mořský jazyk, pražma (dorada) nebo mořský okoun.
Těchto se v jídelníčku malých dětí a kojenců (v případě, že obsahují jen malé množství soli) opravdu bát nemusíte a ani se nemusíte bát, že by šlo o nezdravou potravinu.
Právě naopak, konzervací si rybky zachovají většinu zdraví prospěšných látek (například sardinky jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny, vitamín B12 a taky jsou zdrojem vápníku, železa, hořčíku, zinku, …).
Navíc, čerstvě, CZVP SZÚ přináší aktuální výsledky (2020) analýz rybích výrobků na obsah celkové methylrtuti, takže tam můžete také nahlédnout a výsledky si porovnat.
Závěr
V tuňákové konzervě vůbec nemusí být tuňák, ukázaly testy
Spotřebitelský časopis dTest nechal zkontrolovat 25 konzerv s touto oblíbenou rybou a některé z nich se nedaly označit za kvalitní ani náhodou. Buď obsahovaly maso z nepravého tuňáka nebo měly zvýšený obsah toxického amoniaku. Z některých konzerv se navíc linul nepříjemný zápach nebo mělo rybí maso podivnou příchuť.
Pravých tuňáků je málo, tak je nahrazuje tunec
Tuňák obecný
„Ukázalo se, že není radno spokojit se s tím, že na konzervě je napsáno tuňák. On totiž není tuňák jako tuňák. Ti opravdu praví jsou z rodu Thunnus, ostatní z rodů Sarda a Euthynnus.
A možná proto, že těch pravých tuňáků už v oceánech a mořích tolik není, dle evropského nařízení rozšířil jejich řadu tunec pruhovaný z rodu Euthynnus,“ prozradila překvapivou informaci šéfredaktorka časopisu dTest Ida Rozová.
U jedenácti z 25 testovaných výrobků zůstává utajeno, jaká ryba se skutečně v konzervě skrývá. Tipni si, zákazníku. „Kdyby to byl pravý tuňák, tak se s ním výrobci budou jistě chlubit,“ naznačuje Rozová, jak k nákupu konzerv s tuňákem přistupovat. Skutečný obsah konzervy logicky neoznačují hlavně ti výrobci, kteří se pravým tuňákem chlubit nemohou.
| Ještě v 50. letech 20. století chytali rybáři tuňáky na udice. Poté se spustily průmyslové metody lovu, které stavy tuňáka decimují natolik, že nyní žije v Atlantiku odhadem jen 15 procent tuňáků ve srovnání s dobami před zavedením lovu do sítí.Helikoptéry a čluny vyhledávají hejna tuňáků, které prozradí delfíni zdržující se na hladině. Ti se podobně jako tuňáci drží hejn sardinek, sleďů, makrel a dalších menších druhů ryb, kterými se živí. Rybářská loď obkrouží dostihnuté hejno měšcovitou sítí, jejíž spodní okraj sahá desítky metrů pod hladinu. Jakmile se kruh sítě uzavře, stáhnou rybáři i její spodek a ze sítě není úniku. V síti však uvíznou nejenom tuňáci, ale i delfíni.I kdybyste se zřekli masa z tuňáka, delfíny tím nezachráníte. K jejich ochraně ale můžete přispět cíleným výběrem takových produktů z tuňáka, které jsou označeny symbolem „Dolphin safe“ nebo „Dolphin friendly“. Dolphin Safe: lov tuňáků (hlavně žlutoploutvého) bez obklíčení delfínů. Zavedena v devadesátých letech americkou nevládní organizací Earth Island Institute (EII).Dolphin Friendly: lov tuňáků s postupným omezením počtu delfínů chycených do sítí až na nulu. Zavedena Dohodou o mezinárodním programu ochrany delfínů (AIDCP); obsahuje povinnosti a opatření, která musí být plněna a implementována během rybolovu ve východním Pacifiku. Výlovy tuňáků chycených podle pravidel AIDCP nemohou být prodávány na americkém trhu jako „Dolphin Safe“. |
Alergici pozor, použitý olej může být i sójový
Je-li na konzervě uvedeno „přírodní“ či „ve vlastní šťávě“, což je jedno a to samé, nemusíte blíže studovat složení. Buď je jako nálev použita tekutina vylučující se z ryby během vaření před konzervací, nebo solný roztok, případně spolu s bylinkami a kořením. Pokud ale dáváte přednost tuňákovi v oleji, pečlivě si hlídejte, v jakém se „koupe“.
„Výrobci mohou uvádět a také uvádějí pouze označení „v rostlinném oleji“. Ale mnozí z nich už v deklarovaném složení nedodávají, neboť dodávat nemusí, v kterém konkrétním oleji.
A protože mohou používat rostlinné oleje jak samostatně, tak v jejich směsi, je jisté, že v konzervě bude směska, protože je vyjde mnohem levněji než čistý rostlinný olej,“ přidává další indicii, jak vybrat dobrou konzervu z tuňáka Ida Rozová.
Pokud jste tedy alergičtí na sóju, buďte bdělí. Je-li v obchodním názvu konzervy uveden rostlinný olej, v každém případě si pečlivě prostudujte složení. Až teprve v něm bylo u několika výrobků uvedeno, že byl použit olej sójový. Ve směskách se samozřejmě může vyskytovat i olej sójový, takže na takovou konzervu by měl alergik raději zapomenout.
Ten, kdo trpí nesnášenlivostí vůči histaminu, by se měl tuňáka vzdát už ze zásady. Již velice malé množství, které zdravému člověku neublíží, by u něj mohlo vést k zarudnutí obličeje a ucpanému nosu.
V některých případech ovšem nebylo spolehlivé ani uvedení přesného údaje. „U tuňáka v oleji značky Albert Quality a drceného tuňáka Giana byl namísto deklarovaného sójového oleje použit olej jiný. Tyto výrobky se i s ohledem na další pochybení umístily až na samém chvostu žebříčku hodnocení,“ uvedl dTest.
U tří výrobků značek Kaiser Franz Josef, Interspar Despar a John West byly podle časopisu dTest naměřeny mírně zvýšené hodnoty amoniaku, což může signalizovat nedostatky při výrobě, jako je například nevhodného zacházení s rybou před zpracováním či neodpovídající skladování konzerv.
„Dobrou zprávou pro spotřebitele je, že i přes řadu zjištěných nedostatků je na trhu kvalitních tuňáků dostatek.
Také mezi drcenými tuňáky lze nalézt dobré výrobky, ačkoliv obecně platí, že se kvalitou pohybují o třídu níž,“ konstatovala Ida Rozová, šéfredaktorka časopisu dTest, který uvádí kompletní výsledky testu na svých webových stránkách.
Vzhledem k náročnosti testů, s důrazem na jejich nezávislost, jsou ovšem přístupné pouze předplatitelům či za jednorázový poplatek.
Na uvedené internetové adrese ale můžete i tak zjistit základní údaje, jako cenu za 100 gramů masa nebo druh tuňáka, který je v konzervě. Případně zda výrobce tento údaj raději ani neuvádí.
Jak vybrat tuňáka v konzervě
Nespokojte se s tím, je-li v názvu konzervy napsáno tuňák. Jejím obsahem může totiž být jak tuňák pravý, tak tuňák nepravý.
Ti opravdu praví tuňáci jsou z rodu Thunnus, ti nepraví z rodů Sarda a Euthynnus.
Mezi pravé tuňáky byl navíc přiřazen tunec pruhovaný z rodu Katsuwonus – Katsuwonus pelamis, se kterým se můžete v konzervách nejčastěji setkat; dělení tuňáků dle nařízení Rady (ES) č. 1536/1992.
Zda ta která konzerva obsahuje pravého nebo nepravého tuňáka, byste měli nalézt mezi informacemi na obalu konzervy. Jak jsme ale zjistili v našem testu konzervovaných tuňáků, po kterém následovala rozsáhlá kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce, mnozí výrobci použití nepravého tuňáka raději neuvádějí.
Když inspekce začala vymáhat plnění právních předpisů, vyvinul rybný průmysl aktivitu, která na sklonku jara 2011 vyústila v opravu českého znění nařízení Rady (ES) č.
1536/92; podstata změn je v tom, že se v obchodním názvu konzervovaných výrobků místo „pravý“ nebo „nepravý“ tuňák označí druh použité ryby jako „tuňák“ nebo „bonito“.
Pro výběr: Chcete-li si pochutnat na pravém tuňákovi, vybírejte mezi konzervami, na kterých v deklaraci najdete uvedený konkrétní rod tuňáka – Thunnus nebo Katsuwonus. Pravými tuňáky se jistě výrobci rádi pochlubí.
Ve vlastní šťávě, nebo v oleji?
Blíže studovat složení konzervy nemusíte, sáhnete-li po tuňákovi ve vlastní šťávě. V tomto případě je buď jako nálev použita tekutina vylučující se z ryby během vaření před konzervací, nebo solný roztok.
Naopak pečlivě byste měli číst, je-li tuňák konzervován v oleji. Výrobci mohou uvádět pouze označení „tuňák v rostlinném oleji“, mnozí z nich už v deklarovaném složení nedodávají, neboť dodávat zatím nemusí, v jakém konkrétním oleji.
A protože mohou používat rostlinné oleje jak samostatně, tak v jejich směsi, je jisté, že v konzervě bude směs, protože je levnější než čistý rostlinný olej. Navíc některé oleje, např. kokosový, palmojádrový či palmový, obsahují značné množství nasycených mastných kyselin (více než např.
vepřové sádlo), které zvyšují hladinu cholesterolu v organismu.
Pro výběr: Doporučujeme orientovat se na výrobky, o jejichž složení budete mít od výrobců co nejvíce konkrétních informací. Budete pak vědět, že spolu s tuňákem konzumujete olivový, slunečnicový či sójový olej.
Chraňte delfíny!
Hejna tuňáků obvykle prozradí delfíni zdržující se na hladině. Při průmyslovém lovu v obrovských měšcových sítích uvíznou nejenom tuňáci, ale také i delfíni.
I kdybyste se zřekli masa z tuňáka, delfíny tím nezachráníte, tuňáci se budou lovit dál. Přispět k jejich ochraně ale můžete.
Stačí sledovat, zda na obalech konzerv je uvedena značka pro produkty rybolovu a hlavně která ze dvou možných…
- značka „Dolphin safety“ osvědčuje, že tuňáci jsou loveni bez obklíčení delfínů,
- značka „Dolphin friendly“ deklaruje lov tuňáků s postupným omezením počtu delfínů chycených do sítí.
Na některých konzervách ještě objevíte modrou pečeť Marine Stewardship Council, která má garantovat, že produkt pochází z dobře řízeného rybolovu a že nepřispívá k ekologickému problému nadměrného rybolovu.
Pro výběr: Vybírejte si raději produkty z tuňáka, které jsou označeny značkou „Dolphin safety“. Druhá značka již zcela nezaručuje, že v sítích neuvízli i delfíni.
Co ještě obal prozradí
Samozřejmě datum minimální trvanlivosti, do kterého má být konzervovaný tuňák zkonzumován. Čím delší, tedy vzdálenější datum, tím čerstvější výrobek si odnesete domů.
Nesmí chybět ani informace o zemi původu a také kde byly ryby odloveny; oblast může být uvedena slovně nebo kódem FAO (organizace OSN pro výživu a zemědělství), či oběma údaji.
Volba mezi kousky tuňáka a jeho drtí je na vás. Jak ukázal náš velký test, v obou skupinách se najdou velmi dobré výrobky.
Zkontrolujte, zda není konzerva poškozená, zdeformovaná, rezatá vypuklá (signál zkaženosti obsahu). Pokud ano, upozorněte obsluhu obchodu, aby takový výrobek stáhla z prodeje.
Tuňák a histamin
Histamin se vyskytuje v potravinách jak rostlinného, tak živočišného původu. Například v kysaném zelí, především ve šťávě, pivu a vínu, v sýrech a fermentovaných uzeninách a v některých rybách, včetně tuňáka.
U zdravého člověka existuje regulační mechanismus, který je schopný pomocí enzymů zvládnout toxické účinky histaminu. Lidé, kteří trpí nesnášenlivostí vůči histaminu, by se měli tuňáka ze zásady vzdát. Již velice malé množství histaminu by mohlo vést k zarudnutí obličeje a k ucpanému nosu.
Proč je tuňák tak oblíbený? 7 benefitů ve zkratce
Tuňáci jsou zvláštní druh ryb, věděli jste například, že tuňák nikdy neodpočívá? Musí pořád plavat s otevřenou pusou, aby měl dostatek kyslíku, který nezískává ze vzduchu, ale z vody.
Tuňáci jsou nomádi, kteří celý život cestují. Jsou velmi žádanou, ale zároveň i neskutečně ohroženou komoditou.
No opravdu, nedávno jeden člověk koupil tuňáka modroploutvého v přepočtu za ohromných patnáct milionů korun.
5 stěžejních druhů tuňáka
Tuňák je mořská ryba příbuzná makrele. Oceány ale nekřižuje jen jeden druh tuňáka, je jich hned patnáct, ale lidem všeobecně známých je těchto pět:
Tuňák obecný
Znáte jej možná také pod názvem modroploutvý. Existují 3 druhy tuňáků modroploutvých, kteří se velikostně od sebe navzájem liší.
- Jižní tuňák modroploutvý – dosahuje maximální délky 2,45 m a 260 kg.
- Tichomořský tuňák modroploutvý- dosahuje maximální délky 3 m a 450 kg.
- Atlantický tuňák modroploutvý dosahuje- maximální délky 4,6 m a 684 kg
Vyskytují se v Atlantickém oceánu, Středozemním moři a Černém moři. Tuňák modroploutvý je nejohroženější rybou na světě, ne pouze tuňákem, ale rybou obecně.
Tuňák modroploutvý má na rozdíl od tuňáka žlutoploutvého výraznější „tuňáčí“ chuť a vyšší podíl tuku. Nejluxusnější tuňákové toro pochází právě z břicha tuňáka modroploutvého a potom z tuňáka velkookého. Málokdy uvidíte toro z tuňáka žlutoploutvého.
Toro je tučné maso, které se nachází na břiše tuňáka.
Je to relativně drahá položka jídelního lístku. Tato část masa je ceněná pro její chuť, texturu a především její nedostatek. Toro se ještě dělí na dva odlišné podtypy. Otoro je nejtučnější část tuňáka nacházející se ve spodní části břicha.
Tento kousek masa je tak tučný, že tuk z něj téměř odpadává a v ústech cítíte, jak lahodně se rozplývá. Chutoro je část masa nacházející se na podélné straně břicha tuňáka. Chutoro bývá často preferováno nad otoro, právě protože není tolik tučné.
Tuňák žlutoploutvý
Je to velmi často lovený tuňák, který dorůstá do délky až 2,4 m a může vážit i okolo 200 kg. Vyskytuje se většině tropických a subtropických mořích, vyjma moře Středozemního.
Tuňák pruhovaný
Tuňák pruhovaný je relativně malý tuňák, který dosahuje délky okolo jednoho metru a váží okolo 35 kg. Nejčastěji se v konzervách prodává v Americe, nachází se přibližně v 70 % amerických tuňákových konzerv.
Výlov tohoto tuňáka vzbuzuje nevoli u ochránců zvířat, jelikož tuňák pruhovaný je loven hromadně do velkých zátahových sítí, ve kterých uvíznou omylem i jiní mořští tvorové, kteří jsou velmi často, stejně tak jako tuňáci samotní, ohroženými druhy, jsou jimi želvy, žraloci, rejnoci, někdy dokonce i velryby či delfíni.
Tuňák křídlatý
Tuňák křídlatý se vyskytuje v chladnějších vodách, dosahuje maximální délky cca 1,4 m a váhy 60 kg. Specifikem tohoto druhu jsou neobyčejně dlouhé prsní ploutve, díky jeho bílému masu je někdy označován též jako tuňák bílý. Tuňák křídlatý se vyskytuje v přibližně 20 % amerických tuňákových konzerv.
Tuňák velkooký
Nejen že má velké oči, ale také robustní tělo. Jeho maximální délka dosahuje 2,5 m, přičemž váží 210 kg. Nachází se v tropických vodách. Maso tohoto tuňáka se často používá k přípravě sushi. Společně s tuňákem žlutoploutvým je nazýván jako „ahi“. Je o něco málo větší než tuňák žlutoploutvý.
Jako ahi je označován tuňák žlutoploutvý a velkooký. Jsou si podobní co do velikosti, tak do vzhledu. Ahi tuňáci žijí v tropických vodách.
Vyznačují se tím, že mají jemnou chuť a pevnou texturu, právě díky tomu se skvěle hodí k různým typům příprav a prezentací jídel.
Čím větší ryba je, tím vyšší procento tuku obsahuje, proto kuchaři preferují menší kousky.
Proč tuňákovi neodolat?
Ryba je chuťově výborná, smysly okouzluje oříškovým nádechem, je tučnější a šťavnatá. Spíše než bílému masu se podobá masu červenému a chutí je přirovnáván k telecímu.
Je to ryba, která není cítit rybinou a je téměř bez kostí. Rozhodnete-li se jej připravit, rozhodně ho tepelně neupravujte déle než minutu a půl, možná i méně, záleží na výšce masa.
Steak z tuňáka by měl být uvnitř růžový, nezničte ho tím, že jej skrz na skrz propečete.
Tuňák v konzervě? Proč ne!
Volte ovšem kvalitu, rozhodně ne tuňáka drceného. Lepší bude vždy maso čerstvé, nicméně konzervovaný tuňák na tom po výživových hodnotách není vůbec zle. Oproti čerstvému tuňákovi není ten v konzervách tučný.
Pro výrobu tuňáka v konzervě se využívají méně tučné ryby, které jsou navíc vařeny v osolené vodě či v páře, čímž přichází o velké množství tuku. Varianta v konzervě však neobsahuje v důsledku výše zmiňovaného vaření tolik omega-3 a omega-6 mastných kyselin, jako je tomu u čerstvého tuňáka.
Kupujte vždy raději tuňáka ve vlastní šťávě, u oleje si nikdy nejste jisti kvalitou.
7 benefitů ve zkratce
- Je bohatý na hořčík, zinek, selen, fosfor, železo, draslík, jód, vitamíny E, A, B či C. Nejvíce těchto složek najdete však v čerstvé variantě.
- Obsahuje antioxidanty, které podporují funkci imunitního systému a bojují proti volným radikálům.
- Patří k nejbohatším zdrojům bílkovin, proto je oblíben kulturisty a bývá součástí dietních jídelníčků. Ve 100 g tuňáka najdete 30 g bílkovin.
- Maso tuňáka zlepšuje metabolismus a zvyšuje energii.
- Konzumace tuňáka alespoň třikrát do týdne prý snižuje depresivní stavy.
- Přítomný vitamín D posiluje kosti, čímž zabraňuje jejich lámání a působí jako prevence rakoviny.
- Tuňák obsahuje protein elastin, který opravuje tkáně pleti a dodává jí hebkost.
Produkce
Roční produkce tuňáků se rok od roku zvyšuje, čímž úměrně rostou i obavy mezinárodního společenství o budoucnost tohoto živočišného druhu.
Závratně roste poptávka po celosvětově oblíbeném sashimi a také se zvyšuje ve Spojených státech sháňka po tuňácích v konzervách coby důsledek snahy o zdravější životní styl. I v Česku bijí lékaři na poplach, že konzumujeme příliš málo mořských ryb.
K upokojení poptávky bylo v posledních letech v západním Pacifickém oceánu rozmístěno více než 300 kruhových zátahových sítí. Problémem ovšem je, že právě v Pacifiku zmizelo už více než 96 % jeho populace, přičemž tento problém se netýká jen tuňáků a jen Pacifiku.
Největším konzumentem tuňákového sashimi je Japonsko. Odhaduje se, že v Japonsku se ročně zkonzumuje 300.000 až 400.000 megatun sashimi z tuňáka. V USA konzumace sashimi ročně činí 30.000 – 50.000 megatun a v Jižní Koreji 15.000 – 20.000 megatun.
Tip: Jak na sashimi najdete v zde
Mýty o rybím mase v konzervách
Výživoví poradci se shodují, že pro optimální příjem Omega 3 mastných kyselin byste do jídelníčku měli alespoň dvakrát týdně zařadit rybu. Pokud se léčíte se srdcem, ideální poměr je dokonce třikrát týdně.
Zeměpisná poloha Česka ale nedovoluje, abychom konzumovali čerstvé mořské ryby. Ty jsou přitom významným zdrojem nejen zmiňovaných Omega 3 mastných kyselin (konkrétně nejdůležitějších kyselin EPA + DHA), navíc i jódu, vápníku, fosforu nebo vitamínů A, B a D.
Jednoduché a cenově dostupné řešení tak představují rybí konzervy. O nich nicméně panuje řada mýtů…
Konzervované ryby obsahují kdovíjaké masoMezi nejčastější mýty kolující o konzervovaných rybách patří obava, že uvnitř nenajdete rybu deklarovanou na obalu. Největší nedůvěřivost v tomto ohledu vyvolávají zejména tuňáci.
Převládá o nich totiž představa, že ty opravdu kvalitní se draží jen na burzách za astronomické částky. Pokud tedy konzerva s tuňákem nevysosá vaši peněženku, nemůže v ní logicky být kvalitní tuňák, ale jen jeho náhražka.
Jak je to doopravdy, vysvětluje Jan Pražák ze společnosti Baltaxia, která do Česka konzervované ryby dováží: „Konzervu nelze nazvat slovem tuňák a dovnitř přitom dát jinou než tuňákovitou rybu. To upravuje evropská legislativa. Tuňáků existuje široká škála.
Pokud hovoříte o extrémně drahých tuňácích, jde o tuňáka obecného, který se loví na prut a používá k výrobě suši, především v Japonsku. Při výrobě tuňákových konzerv jsou zpracovávány menší druhy tuňáků lovené většinou sítěmi. Jejich cena je zcela někde jinde.“
Konzervované ryby nejsou tak zdravé jako ryby čerstvéKvalitní a šetrně zpracované konzervované rybí maso je na tom z hlediska nutričních hodnot podobně jako rybí maso čerstvé. Nemusíte mít tedy strach, že si konzervovanou rybou nepomůžete, nebo dokonce kvůli přítomnosti konzervačních látek ještě uškodíte.
„Dnes už se na trhu běžně vyskytují produkty bez jakýchkoliv konzervantů, tedy jen s přísadou oleje, omáček či zeleniny,“ říká Jan Pražák. Pozor byste si měli dát pouze na ryby v oleji, a to z hlediska jejich energetického obsahu. Výhodnější než olejové jsou ryby ve vlastní šťávě.
Nákupem konzervované ryby navíc rodinný rozpočet nezruinujete tolik, jako když se v obchodech porozhlídnete po rybách čerstvých.
Konzervované ryby nejsou vhodné pro dietuJak už bylo řečeno výše, konzervované rybí maso odpovídá svými nutričními hodnotami čerstvému rybímu masu. Jistě, všechny ryby obsahují tuky, ale jsou to zdraví prospěšné Omega 3 mastné kyseliny.
Snažíte-li se zhubnout, takový tuňák ve vlastní šťávě bude dobrým parťákem. Dejte si ho k zeleninovému salátu – vyvolá ve vás pocit sytosti a zároveň tělu doplní potřebné látky. Obecně byste při dietě měli sáhnout po konzervách ve vlastní šťávě, ne těch v oleji nebo tomatové omáčce.
Opatrně také se zauzenými variantami. Každopádně rybí maso je snadno stravitelné, takže ideální součást redukčního jídelníčku. A konzervované navíc vždy po ruce. Jen ho nesmíte nevhodnou úpravou přesunout do kategorie kalorických jídel.
Konzervované ryby by vás pravděpodobně nenapadlo smažit, vyvarujte se ale jejich přimíchání do majonézových pomazánek nebo k hutným teplým omáčkám.
Konzumací konzervovaných ryb přispěji k vymírání jednotlivých druhůNe, pokud si budete všímat symbolů uvedených na konzervách. Uvědomělý spotřebitel ví, které z nich odkazují na ekologicky zodpovědné rybolovy.
Bílá rybka na modrém podkladu, to je certifikát MSC neboli Marine Stewardship Council. Udílí jej celosvětová organizace stejného jména a vztahuje se na více druhů ryb, mořských plodů a živočichů.
„Certifikát MSC v podstatě zaručuje původ ryby z udržitelného rybolovu,“ přibližuje Jan Pražák ze společnosti Baltaxia, která do Čech takto certifikované konzervy dováží.
„Udržitelný rybolov vystihuje několik zásad, mimo jiné chytání jen takového množství, aby rybí populace zůstala na zdravé úrovni, případně mohla být v daném místě znovu obnovena. Rybáři se o svoji oblast starají, používají šetrné způsoby lovu, které na rozdíl od obřích kruhových sítí eliminují riziko nechtěných úlovků,“ doplňuje.
Znáte symboly z potravin?Setkáváte se s nimi každý den, ať už při nákupu, nebo těsně před otevřením a konzumací. Možná ale přesně nevíte, co znamenají. O čem je řeč? O symbolech používaných na obalech potravin. Pojďte s námi rozklíčovat význam těch nejčastějších.
Symboly týkající se obsahuUpozorňují na přítomnost, nebo naopak nepřítomnost určité složky ve složení potraviny. Sledovat by je měli především lidé trpící alergiemi či intolerancí.
Jednou z nejznámějších je ikona přeškrtnutého klasu, která stvrzuje, že daný výrobek neobsahuje lepek, takže je vhodný i pro celiaky. Různou podobu pak mívá symbol informující o vhodnosti potraviny pro vegetariány či vegany.
Obvykle jde o zelenou větvičku s lístky, nebo zelené písmeno „V“.
Symboly týkající se kvalityPřibližují původ potraviny, a usnadňují tak orientaci na potravinovém trhu. Existuje jich mnoho. Některé se musí uvádět ze zákona, o jiné výrobci usilují v rámci certifikačních řízení.
BiopotravinyV zemích Evropské unie mají dvojí značení – evropské a národní. Biopotraviny vyrobené v České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i evropským logem, které symbolizuje list utvořený z hvězdiček.
Dovážené potraviny biozebru mít mohou, ale nemusí. Bio každopádně znamená, že potravinu tvoří suroviny pocházející z ekologického zemědělství.
A na tuto skutečnost dohlíží u českých výrobců hned několik kontrolních organizací pověřených ministerstvem zemědělství.
FairtradeSlyšeli jste někdy spojení „férová káva“? Pak vězte, že jde o kávu, za kterou pěstitelé dostali mimo jiné spravedlivě zaplaceno. Fairtradový výrobek poznáte podle modro-zelené ochranné známky v černém poli.
Tu vlastní organizace Fairtrade International. Mezi základní pilíře férového obchodu patří již zmiňované adekvátní finanční ohodnocení pro pěstitele, zákaz dětské práce či ochrana přírody, která zakazuje třeba preventivní používání pesticidů.
A kromě kávy si můžete pořídit i férovou čokoládu, sušenky, oříšky, koření ad.
Symboly týkající se baleníJistě jste si na obalech všimli symbolu panáčka, který cosi hází do koše. Jde o grafickou značku vybízející k odkládání použitého obalu na vyhrazených místech.
Často se také můžete potkat se Zeleným bodem, tedy ochrannou známkou společnosti EKO-KOM. Značí, že za tento obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci zajišťující zpětný odběr a využití obalového odpadu.
Používat jej smějí jen klienti EKO-KOMu.
Znáte symboly z rybích konzerv?Odborníci se shodují, že pro optimální příjem Omega 3 mastných kyselin byste do jídelníčku měli alespoň dvakrát týdně zařadit rybu.
Zeměpisná poloha Česka ale nedovoluje, abychom konzumovali čerstvé mořské ryby, které jsou jejich významným zdrojem. Jednoduché a cenově dostupné řešení tak představují rybí konzervy.
Všimli jste si někdy, jaké symboly se na konzervách vyskytují? Pojďte s námi rozklíčovat význam těch nejčastějších.
[[{„type“:“media“,“view_mode“:“media_original“,“fid“:“12167″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“286″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“472″}}]]
Certifikát MSCBílá rybka na modrém podkladu, to je certifikát MSC neboli Marine Stewardship Council. Udílí jej celosvětová organizace stejného jména a vztahuje se na více druhů ryb, mořských plodů a živočichů.
„Certifikát MSC v podstatě zaručuje původ ryby z udržitelného rybolovu,“ přibližuje Jan Pražák ze společnosti Baltaxia, která do Čech takto certifikované konzervy dováží.
„Udržitelný rybolov vystihuje několik zásad, mimo jiné chytání jen takového množství, aby rybí populace zůstala na zdravé úrovni, případně mohla být v daném místě znovu obnovena. Rybáři se o svoji oblast starají, používají šetrné způsoby lovu, které na rozdíl od obřích kruhových sítí eliminují riziko nechtěných úlovků,“ doplňuje Pražák.
[[{„type“:“media“,“view_mode“:“media_original“,“fid“:“12169″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“378″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“467″}}]]
Dolphin Safe (Dolphin Friendly) Další ze zkratek mající ekologický podtext. Najdete ji na tuňácích v konzervách a znamená, že při lovu těchto kousků nedošlo k usmrcení žádných delfínů.
„Delfíni totiž hejna tuňáků s oblibou doprovází, proto je rybáři využívají jako indikátory míst, kde spustit kruhové sítě. V nich pak ovšem nekončí jen tuňáci, ale právě i jejich věrní druzi – delfíni,“ vysvětluje Jan Pražák.
Koupí takto označených výrobků vystavíte nechtěným úlovkům v podobě delfínů jasnou stopku.
[[{„type“:“media“,“view_mode“:“media_original“,“fid“:“12170″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“353″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“452″}}]]
Friend of the SeaUvidíte-li na konzervě symbol plachetnice, narazili jste na produkt s certifikátem Friend of the Sea. Podobně jako MSC zaručuje původ suroviny z udržitelného rybolovu a akvakultury, navíc ho ale mohou získat i chovatelé ryb v umělých nádržích. Friend of the Sea dbá mimo jiné na ochranu ekosystémů, zejména mokřadů a mangrovů.
[[{„type“:“media“,“view_mode“:“media_original“,“fid“:“12172″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“360″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“470″}}]]
Omega 3Tato zkratka se vztahuje k již zmiňovaným Omega 3 mastným kyselinám. Jednoduše informuje, že zvolená konzerva splňuje určitý minimální limit jejich obsahu, konkrétně nejdůležitějších kyselin EPA + DHA. Omega 3 mastné kyseliny mají příznivý vliv na prevenci srdečně-cévních chorob, u dětí pak mohou ovlivňovat například hyperaktivitu, soustředění ve škole či IQ.
- TIP:Ochutnejte kvalitní maso v konzervě, můžete vybírat z více druhů.
- [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“12175″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“317″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]
- nebo
- [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“12176″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“297″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]
3 lehké a levné večeře z konzervovaného tuňáka
28. 09. 2018 | Doba čtení 6 minut
Nepsané pravidlo lékařů a výživových poradců říká, že bychom měli aspoň jednou do týdne mít na jídelníčku rybu.
Pokud jste si tedy lámali hlavu nad tím, jak ji do sebe dostat, řešením je tuňák. V případě tuňáka totiž máte záruku, že nezatíží vaši ruku při nákupu, ani vaši peněženku.
A za čtvrt hodiny můžete večeřet. Získáte navíc i skvělý zdroj bílkovin a mořské ryby v jednom.
Tuňák v konzervě Zdroj: Shutterstock.com / Amarita
Tuňák v konzervěAutor: Shutterstock.com / Amarita
V mase tuňáka najdete přirozeně jód, ale například i hořčík, železo, draslík a vitamin D, který by měli přijímat pravidelně lidé se zvýšenou lámavostí kostí. Konzervovaný tuňák má v sobě méně tuku a je úžasným zdrojem bílkovin (ve 100 g masa je 30 g bílkovin). Výčet benefitu pro zdraví zakončíme informací o obsahu elastinu, ten stojí za krásným vzhledem vaší pokožky. Pokud jste nakloněni ekologii, pak se při výběru zaměřte na popis konzervy, vyhněte se drcenému masu a druhům tuňáka žlutoploutvého a křídlatého, které jsou ohrožené. Namísto toho sáhněte po pruhovaném a ideálně šetrně odloveném tuňákovi na prut a vlasec (pole & line).
Tuňáková pomazánka s avokádem a fazolemi
Na cca 4 porce:
- Netradiční pomazánka je skvělá na čerstvém pečivu. Zdroj: Shutterstock.com / eugena-klykova
Netradiční pomazánka je skvělá na čerstvém pečivu.Autor: Shutterstock.com / eugena-klykova1 lžíce limetové šťávy - kůra z limety
- 1 lžíce extra panenského olivového oleje
- ½ lžičky sladké papriky
- 250 g konzervovaného tuňáka ve vlastní šťávě
- 1 velká červená paprika
- 400 g sterilovaných černých fazolí propláchnutých (1 konzerva)
- ½ lžičky římského kmínu
- 2 zralá avokáda
- 2 plné hrsti nasekaného čerstvého koriandru
- 1 malá červená cibule
- 1–2 lžičky najemno nasekané chilli papričky dle chuti
- 1 lžička mořské soli
V malé misce si smícháme limetkovou šťávu se sladkou paprikou, zašleháme olivový olej. Avokáda oloupeme a nakrájíme na menší kostičky tak, aby nám trochu držely tvar, dáme do velké mísy. Přidáme okapaného tuňáka, kterého jsme natrhali vidličkou.
Přisypeme nasekaný koriandr, chilli, římský kmín, fazole a mořskou sůl. Papriku zbavíme semínek a stopky, nasekáme najemno, stejně tak naložíme s cibulí, a přidáme ke směsi, promícháme a můžeme dát na chvíli odležet do chladu, aby se chutě propojily.
Podáváme s pečivem.
Sandwich s bylinkovou majonézou
Na cca 2 porce:
- Bylinková směs s tuňákem přesvědčí k rybám i ty největší odpůrce. Zdroj: Shutterstock.com / Theera Disayarat
Bylinková směs s tuňákem přesvědčí k rybám i ty největší odpůrce.Autor: Shutterstock.com / Theera Disayarat
150 g konzervovaného tuňáka ve vlastní šťávě - 1 malá šalotka
- 1 stroužek česneku
- 1 stonek řapíkatého celeru
- hrst čerstvých bazalkových listů
- hrst hladkolisté petrželky
- hrst estragonu
- ¼ hrnku majonézy
- ¼ hrnku zakysané smetany
- 1 lžička citronové kůry
- 2 lžíce citronové šťávy
- 2 lžíce extra panenského olivového oleje
- mořská sůl
- čerstvě mletý černý pepř
- ledový salát
- bílý sendvičový toustový chléb
V mixéru se zahnutými noži rozmixujeme na konzistenci pyré bazalku, estragon, petrželku s majonézou, zakysanou smetanou, olivovým olejem a 2 lžícemi citronové šťávy. Pyré dáme do mísy, kam přidáme vykapaného konzervovaného tuňáka.
Pomocí vidličky rozbijeme rybí maso a promícháme s dresinkem. Šalotku, oloupaný česnek a řapíkatý celer si nasekáme najemno a přisypeme k dresinku. Promícháme, osolíme a opepříme dle chuti.
Na toustový chléb položíme omytý a osušený list ledového salátu, na druhou část natřeme tuňákovou směs s bylinkami a přiklopíme.
Salát nicoise
Na cca 2 porce:
- Salát se čte nysuáz. Zdroj: Shutterstock.com / Maksim Toome
Salát se čte nysuáz.Autor: Shutterstock.com / Maksim Toome150 g konzervovaného tuňáka ve vlastní šťávě - 250 g malých brambor
- 4 vejce velikosti M
- 100 g zelených fazolek
- 2 větší zralá rajčata
- 4 hrsti natrhaného římského nebo ledového salátu
- 1 malá jarní cibule
- 2 lžíce černých oliv
- 4 plátky ančoviček
Dresink:
- 1 stroužek česneku
- 1 lžička dijonské hořčice
- 120 ml extra panenského olivového oleje
- 60 ml bílého vinného octa
Brambory omyjeme a dáme ve slupce do hrnce se studenou vodou. Brambory musí být ponořené celé. Jakmile voda dojde k varu, důkladně osolíme, stáhneme plamen a vaříme zhruba 15-20 minut dle velikosti. V menším rendlíku si mezitím uvaříme vejce.
Ta dáme rovněž do studené vody, kterou přivedeme k varu, vaříme cca 8 minut. Slijeme a dáme vychladit do mísy se studenou vodou. Na hlubší pánvi si uvaříme zelené fazolky v malém množství vody tak, aby zůstaly křehké a křupavé a nebyly vodnaté.
Stačí 3-4 minuty.
V míse si připravíme dresink ze lžičky hořčice, bílého vinného octa, najemno nasekaných ančoviček a prolisovaného stroužku oloupaného česneku, promícháme a metličkou zašleháváme pomalu olivový olej tak, aby nám vznikla krémová emulze.
Uvařené brambory necháme krátce zchladnout, oloupeme je a nakrájíme na plátky nebo měsíčky, to samé uděláme s uvařenými vejci. Omytý a okapaný salát natrháme a smícháme s trochou dresinku a dáme na dno každé servírované porce. Vlažné brambory smícháme s fazolemi a promícháme se 2/3 dresinku, směs dáme na salát, přidáme okapaného natrhaného tuňáka.
Doplníme najemno nasekanou jarní cibulkou, překrojenými rajčaty, okapanými olivami a pokapeme zbylým dresinkem
Tuňák – recepty a zajímavosti
16.1.2019
Tuňák je bezesporu výborná ryba, jejíž gastronomické využití je opravdu bohaté. Kromě delikátní chuti však nabízí i řadu benefitů pro náš organismus.
Zdraví, které chutná
Tato delikátní mořská ryba si naši pozornost při skladbě pestrého jídelníčku zaslouží. Tuňák je bohatý na vitamíny (hlavně B12), železo, zinek a antioxidanty. Je také dobrý při redukci hmotnosti a zároveň obsahuje velké množství omega-3 nenasycených mastných kyselin. Právě ty dokáží hotové zázraky:
- chrání naše srdce,
- zamezují nežádoucímu ukládání cholesterolu,
- zlepšují správnou funkci mozku,
- pomáhají při boji s některými očními problémy,
- upravují krevní tlak,
- bojují proti zánětům.
když víte, co jíte..
Maso z tuňáka je pro naše zdraví skutečně přínosem. Je však nutné znát i odvrácenou stránku. Tuňák, jako ostatně každá mořská ryba, může obsahovat rtuť. Proto nadměrná a příliš častá (denní) konzumace není doporučována. I přes své úctyhodné rozměry se tuňák někdy chová na „farmách“. U těchto ryb je ovšem riziko kontaminace ještě vyšší.
Tuňák patří mezi nejoblíbenější ryby používané v kulinářství. Některé poddruhy tak významně trpí nadměrným rybolovem či devastací přirozeného prostředí.
My jsme se proto rozhodli upřednostňovat výrobce, kteří se chovají v této oblasti zodpovědně. Prvotřídní kvalita masa i zpracování, ekologický přístup a kontrolovaný rybolov týkající se množství vylovených kusů, či zamezování zbytečných ztrát jiných ryb při chytání tuňáků. To jsou jen některé z důvodů, proč u nás najdete hlavně značku Ortiz.
ochutnávka španělské kuchyně
lehký salát s tuňákem
- 120 g konzerva tuňáka v olivovém oleji,
- červená cibule,
- vypeckované olivy,
- malá rajčátka,
- čerstvý salát dle Vaší chuti,
- 3 lžičky octu balsamico,
- sůl a pepř
Cibuli nakrájejte na velmi tenké plátky, rajčátka na čtvrtky a salát na širší nudličky. Olivový olej z konzervy smíchejte s octem balsamico. Veškerou zeleninu promíchejte, zakapejte zálivkou a podle potřeby přidejte sůl a pepř. Poté přidejte kousky konzervovaného tuňáka. Lze podávat i s uvařeným vajíčkem.
Empanada s tuňákem
(recept od Lauren Aloise)
- těsto na empanadu:
- 1 vejce,
- 1 lžíce kypřícího prášku,
- půl hrnku olivového oleje,
- půl hrnku španělského cideru nebo suchého bílého vína,
- půl lžičky soli,
- 2¼ hrnku hladké mouky,
- 1 vejce (na potření).
Vše smíchejte, vytvořte vláčné (nelepivé) těsto, které poté přikryjte fólií a nechte hodinku odpočívat. Poté rozdělte těsto na dvě poloviny (jedna by měla být o trochu větší).
Větší část vyválejte a následně opatrně vložte do vymazané kulaté formy na pečení tak, aby zakrývala dno a okraje. Přesahující část ořízněte.
Potřete bílkem a pečte ve vyhřáté troubě na 180°C přibližně 10 minut, poté nechte vychladnout.
- náplň:
- 1 nasekaná větší cibule,
- 1 sklenici pečených nasekaných paprik,
- 1 sklenici tomate frito,
- 2 lžičky olivového oleje,
- 350 g konzervovaného tuňáka,
- nasekané olivy,
- 2 nakrájená uvařená vejce,
- 1 lžička worchester omáčky,
- 1 lžička medu,
- 1 lžička sladké papriky,
- 1 lžička římského kmínu,
- sůl dle chuti.
Na oleji nechte zesklovatět cibuli, poté přidejte pečené papriky a pár minut restujte. Přimíchejte rajčatovou omáčku a za častého míchání nechte pobublávat asi 15 minut. Přidejte zbytek surovin a chvilku opět povařte. Poté nechte směs vychladnout.
Tuňákovou směs dejte do misky s upečeným těstem. Vyválejte zbylou polovinu těsta a následně přikryjte zapékací mísu. Přitiskněte okraje po celé délce, aby na sebe těsta dobře doléhala. Opět ořežte přesahující části. Potřete žloutkem a pečte v troubě přibližně 40 minut, aby se chuť propojila. Podávat můžete teplé i studené.