Snažíte se zhubnout, ale drinku s kamarády se vzdávat nechcete? Téměř při každé dietě se doporučuje s pitím alkoholu úplně přestat, nebo ho alespoň značně omezit. Ne všechny alkoholické nápoje jsou ovšem kalorické bomby. Některé si můžete vychutnat i během diety.
Alkoholické nápoje sice neobsahují žádné tuky, kaloricky jsou nicméně velmi vydatné. Na rozdíl od potravin navíc obsahují tzv. „prázdné kalorie“, takže vám nedodají žádnou energii. I přesto ale existuje řada nápojů, které si během hubnutí můžete v klidu dopřát.
Jaký drink si namíchat a kterému se raději vyhnout?
Většina tvrdého alkoholu má přibližně stejný počet kalorií, samozřejmě ale záleží, s čím si ho namícháte.
Vodka
- Jeden panák 40% vodky obsahuje cca 95 kcal.
Nejlepší nápoj, jaký můžete zvolit je čistá vodka se sodou, tzv. Skinny Bitch – soda nepřidá vůbec žádné kalorie. Naopak takovému Sex on the Beach se zdaleka vyhýbejte. Broskvový likér, brusinkový a pomerančový džus, které se na přípravu tohoto koktejlu používají, zvýší kalorie až na 400 kcal.
Isabella Mendes / Pexels
- 40% rum je na tom po kalorické stránce stejně jako vodka, tedy cca 95 kcal.
Namíchejte si rum s dietní colou a nemusíte se bát přibírání. Anebo vyzkoušejte rum a neslazený černý čaj – ve výsledku bude mít nápoj cca 100 kcal. Piña coladu ale raději vynechte. Průměrně tento koktejl obsahuje i 250 kcal.
Gin
- Gin obsahuje kalorií trochu více, a to cca 110 kcal v jednom panáku.
Ideálním drinkem je Martini. Sklenka Martini se dvěma olivami má méně než 200 kcal. A hodně populární je i drink Gin Tonic, který ale obsahuje kalorií podstatně více.
Kupte se slevou Gin Beefeater.
Porovnat slevy
- Tequila obsahuje v průměru 48 kcal.
Dobrou volbou při hubnutí je tequila s limetkou. Naopak nejhorší nápoj po kalorické stránce, který si můžete dát, je Margarita.
Oleksandr Prokopenko / 123RF
Pivo je dietnější jen tehdy, je-li ho vypito ve stejném objemu jako vína. Jinak řečeno, tři deci bílého vína jsou mnohem kaloričtější než třetinka piva.
Ale když někdo tři deci vína nahradí třemi půllitry piva, kalorický obsah se vyrovná zvýšením objemu.
Jisté však je, že 3 dcl sklenice suchého bílého vína obsahují v průměru 225 kalorií, což je více než stejný objem světlého piva – to obsahuje v průměru 111 kalorií.
Víno
Za dietnější je považováno bílé, nikoli červené víno. Nejde ovšem o příliš závratný rozdíl.
Důležité je, zda zvolíte suché či sladké. 2 dcl suchého bílého vína obsahují přibližně 150 kcal, oproti tomu 2 dcl sladkého vína mohou mít okolo 160 kcal.
- Bílé, suché víno – 100 ml 75 kcal
- Červené víno – 100 ml 80 kcal
- Sladké víno – 100 ml 105 kcal
- Portské – 60 ml 90 kcal
Kupte se slevou Víno červené Medvědí krev.
Porovnat slevy
Obsah kalorií se u různých druhů piv hodně liší. Průměrné světlé desítky mají zhruba 185 kcal na 0,5 l, jedenáctky pak okolo 200 kcal a dvanáctky zhruba 220 kcal. Tmavá piva mají v průměru o 10 kcal více.
Pokud pití piva nebudete nijak přehánět, pivního pupku se bát nemusíte. Potíž s tímto nápojem je ovšem v tom, že podporuje chuť k jídlu, a tak často neodoláme nedopřát si i všelijaké chuťovky.
- Pivo světlé 10°– 37 kcal na 100 ml / 185 kcal na 0,5 l
- Pivo světlé 11°– 41 kcal na 100 ml / 203 kcal na 0,5 l
- Pivo světlé 12°– 44 kcal na 100 ml / 221 kcal na 0,5 l
iStock
Ať už jsou to narozeninové oslavy, posezení s přáteli, svatba nebo večírek, alkohol se pije všude – a pokud ho pijete rádi, tak se mu jen těžko vyhýbá. Pokud se tedy snažíte zhubnout, zvažujte, jaký alkoholický nápoj si objednáte a do svého jídelníčku ho zařazujte jen výjimečně.
Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz
Pití alkoholu při hubnutí lze přirovnat k pití oleje
Alkohol má bezmála tolik kalorií jako tuk. Snažíte-li se hubnout a pijete často alkohol, je to jako byste pili často olej. Zda je možné za takových okolností shazovat kila – netřeba odpovídat. Jistěže troška alkoholu neuškodí, stejně jako troška tuku neuškodí (v případě tuku je to dokonce nutnost). Zvažte, zda právě Vaši snahu nemarní konzumace alkoholu.
Jak se hubne s alkoholem?
Lidé tohle neradi slyší, ale celkem obtížně. Pokud chceme redukovat hmotnost, nejlepší volbou je nepít alkohol vůbec. Nevyhnutelně, ať již ze společenských či jiných důvodů, si vybíráme slabý alkoholický nápoj. Při střídmé konzumaci nízko alkoholického nápoje je tedy redukce hmotnosti možná. Střídmá konzumace to je 2dcl vína / 24h.
Ale po nadměrné a dlouhodobé konzumaci alkoholických nápojů vzniká nadbytková energetická bilance, která vede k nárůstu hmotnosti. Znamená to, že přijmeme více energie, než jsme schopni spálit. Při redukci hmotnosti se naopak udržujeme ve ztrátové energetické bilanci. Tedy, že přijmeme množství živin a všechny se stihnou spálit.
Tělo si k tomu ještě šáhne i na svoje vnitřní zásoby. To je princip hubnutí.
Nyní Vám poradíme na co si při výběru alkoholického nápoje dát pozor a jaký si správně zvolit.
Alkohol je součástí života lidí už odpradávna. Potvrdit to mohou zmínky v Bibli, arabských textech, Chammurapiho zákoníku a dalších historických dokumentech.
Alkohol působí především na lidský mozek a to nejrůznějším způsobem. V první fázi působí povzbudivě, dochází k pocitům uvolnění, klidu či zvýšeného sebevědomí.
V druhé fázi pak působí tlumivě, sedativně a způsobuje únavu a spavost.
Zdůvodnění vyhýbání se alkoholu při redukci hmotnosti je velmi jednoduché. Jeden gram čistého alkoholu totiž obsahuje energetickou hodnotu 29,4 kJ. Pro porovnání, jeden gram sacharidu obsahuje 17 kJ, bílkoviny také 17 kJ a tuku 39 kJ. Tedy při porovnání s tuky, to není zas tak velký rozdíl. Na rozdíl od sacharidů, bílkovin a tuků je však energie z alkoholu tzv.
balastní energií. Obsahuje vysokou energetickou hodnotu, ale jeho další výživový přínos pro organismus je téměř nulový. Konzumace alkoholu je navíc spojena se zvýšenou chutí k jídlu a prohloubením pocitu hladu. Ve většině případů jsou preferována k pití alkoholických nápojů slaná, mastná a energeticky bohatá jídla typu brambůrky, oříšky či tyčinky.
Jak již bylo řečeno, s alkoholem slábnou zábrany, a tak se oslabuje i kontrola nad příjmem stravy. Doporučená denní dávka alkoholu neexistuje. Udává se pouze hodnota, která by neměla být pro organismus škodlivá. Tato hodnota je pro dospělého zdravého člověka 10 g čistého alkoholu na den u žen a 20 g u mužů.
Hodnoty jsou pouze orientační a záleží na spoustě faktorů, které je mohou ovlivňovat, např. pohlaví, genetika, věk, aktuální zdravotní stav či momentální rozpoložení člověka. Mírný příjem alkoholu má údajně i své pozitivní efekty. Může snižovat výskyt aterosklerózy a komplikací z aterosklerózy plynoucí. Nemůžeme ale jasně říci, zda tento pozitivní efekt, např.
u pití červeného vína, je způsoben samotnou přítomností alkoholu, či zda je to způsobeno přítomností i jiných zdraví prospěšných látek, např. antioxidantů.
Velmi vhodnou variantou je výběr suchého vína. Ještě lepší a žádoucí variantou je suché víno mixované vodou či sodou. Tento drink, nazývaný jako vinný střik, je složený z 2 dcl bílého vína a vody či sody dolitý do objemu 0,5 l. Obsahuje zhruba 440 kJ. Vinný střik je navíc velmi osvěžující a díky jeho objemu toho nevypijeme tolik.
Horší variantou je volba piva. I přes to, že má hořkou chuť, tak obsahuje spolu s alkoholem spoustu sacharidů. Díky enzymatickému kvašení se sacharidy v pivě nachází ve své nejjednodušší podobě, a proto se energie z nich uvolňuje velmi rychle. Pivo patří mezi ,,potravinu“ s největším glykemickým indexem. Jedno desetistupňové pivo o objemu 0,5 l obsahuje zhruba 780 kJ.
Naprosto nevhodnou variantou alkoholického nápoje je volba destilátu či destilátu smíchaného se sladkým nápojem. Destilát je nevhodný už jen kvůli svému vysokému obsahu alkoholu. Navíc, pokud je destilát obohacený o sacharidy, např.
nápoje typu baileys, či sami si mixujeme destilát se sladkým nápojem, např. vodka s džusem, získáváme naprosto nevhodnou variantu obsahující velké množství alkoholu a sacharidů. V takové chvíli se dostáváme na obsah energie srovnatelný s pitím čistého oleje.
Vychází například až na 800 kJ v 40 ml vodky s 200 ml koncentrovaného džusu. Tedy opravdu vražedná dávka na naše kila.
Jak již bylo zmíněno, nadměrná a dlouhodobá konzumace alkoholických nápojů pro redukci hmotnosti není dobrá. Existují alkoholické nápoje vhodnější, které bychom měli upřednostňovat a méně vhodné, které bychom neměli konzumovat vůbec. Rada závěrem, pijme s mírou a kdo váhá, ať radši nepije.
Obsah energie ve vybraných druzích alkoholického nápoje:
| Druh alkoholu | Energetická hodnota |
| Víno bílé suché – 200 ml | 440 kJ |
| Víno červené – 200 ml | 580 kJ |
| Bohemia Sekt – 200 ml | 660 kJ |
| 10° světlé pivo – 500 ml | 780 kJ |
| Piña Colada – 300 ml | 830 kJ |
| Vodka – 40 ml | 380 kJ |
| Vodka s džusem – 40 ml + 200 ml | 800 kJ |
| Amundsen jahoda – 40 ml | 820 kJ |
Birel 0,5l 425kJ
Zdroje literatury:
SVAČINA, Štěpán. Dietologie pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. Praha: Triton, 2013. ISBN 978-80-7387-699-9.
VELÍŠEK, Jan. Chemie potravin II. Havlíčkův Brod: OSSIS, 2009. ISBN 978-80-86659-16-9
Vědci studovali vliv míchání piva s vínem
Ilustrační foto.
Foto: Profimedia.cz
Stará pověra tvrdí, že pokud už se rozhodnete v jeden večer míchat tyto dva nápoje, vždy byste měli upřednostnit pivo a teprve následně konzumovat víno.
„Beer before wine and you will be fine; wine before beer and you will feel queer,“ tvrdí v tomto duchu anglické přísloví. Němci i Francouzi mají podobná rčení a všechna říkají jediné: pít víno po pivu je v pořádku, avšak opačným postupem si koledujete o pořádnou kocovinu.
V češtině podobné původní přísloví, zdá se, neexistuje, ale traduje se překlad jedné německé variace: „Pivo po víně – jedině pro svině, víno po pivu – hodno obdivu.“
Otestovat pravdivost tohoto přísloví se rozhodli vědci z britské univerzity v Cambridgi ve spolupráci se svými německými kolegy. Studii připravovali dva roky a nyní své výsledky publikovali ve vědeckém časopise American Journal of Clinical Nutrition. Informovala o tom britská BBC.
Do studie se vědcům přihlásilo na 300 lidí ochotných se v zájmu vědy „zřídit pod obraz“. Vybráno bylo 90 dobrovolníků ve věku od 19 do 40 let, kteří byli rozděleni do tří skupin: první pila víno před pivem, druhá pivo před vínem a třetí nápoje nemíchala a pila pouze víno, nebo pivo.
Humorná studie byla posvěcená etickou komisí a všichni účastníci pili pod lékařským dohledem. Vypít museli dvě a půl pinty piva (zhruba 1,4 litru) a 8 deci vína. Třetí skupina pijící pouze jeden nápoj ho vypila takové množství, aby do sebe dostala stejné množství alkoholu jako předchozí dvě skupiny.
Před pokusem dostali všichni účastníci jídlo, jehož kalorie byly propočítány podle jejich individuálních energetických potřeb.
Po vypití pak byli dotazováni, jak moc opile se cítí, a následně byli uloženi do postele. Ráno účastníci vyplňovali dotazník, jak hrozná je jejich kocovina.
Na stupnici od jedné do deseti hodnotili takové faktory, jako jsou únava, bolest žaludku, bolest hlavy, závratě či srdeční tep.
A výsledky? Vcelku očekávatelně je úplně jedno, v jakém pořadí alkoholické nápoje zkonzumujete. „Jediný způsob, jak poznat, jakou budete mít druhý den kocovinu, je pozorovat, jak moc se cítíte opilí a jak je vám špatně už večer,“ uvedl jeden z vedoucích studie doktor Kai Hensel.
„Výsledky se daly očekávat, jelikož v žaludku se víno a pivo stejně smíchají,“ uvedl Joris Vester z Utrechtského institutu farmaceutických věd při utrechtské univerzitě a zakladatel mezinárodní Skupiny pro výzkum alkoholové kocoviny.
Ačkoliv studie přinesla výsledky, na které by člověk přišel selským rozumem, a lze očekávat nominaci na Ig Nobelovu cenu, měla své opodstatnění. Experiment, jenž nebyl hlavní náplní vědecké práce zainteresovaných vědců, má podle Hensela ukázat, že věda může být i zábava, a upozornit na problematiku spojenou s nadměrným pitím.
Rovněž poukazuje na to, že ne všechna moudra našich předků jsou opravdu moudrá.
Hlavní zprávy
Vliv alkoholu na člověka
Každý člověk je jiný. A to jak fyzicky, tak psychicky. Proto je vliv alkoholu na lidi závislý nejen na pohlaví, váze a množství vypitého alkoholu, ale také na aktuální kondici, psychické pohodě, stravě apod.
Pak se může stát, že stejní lidé, např. muži 80 kg, reagují rozdílně na vypití stejného množství alkoholu. Záleží totiž také na zvyku, tj. pokud někdo pije pivo a nikdy destiláty, může ho malé množství destilátů opít výrazně dříve a více než někoho, kdo často pije destiláty a ne pivo. A obráceně.
Existuje „zdravé pití alkoholu“?
Ano, podle mnoha světových studií má alkohol v malé míře a při pomalém pití pozitivní dopady na zdravého člověka.
V tomto tvrzení je důležité věnovat pozornost několika věcem.
- Malá míra – pro muže je to 20–40 g alkoholu na den (max. 4 dl skleničky vína), u žen 10–30 g (o deci vína méně než u mužů)
- Pomalé pití – důležité je pít denně a pomalu. Jak se říká, v malých dávkách neškodí. Pokud ale vypijete 2 skleničky za hodinu, nejedná se o pomalé pití.
- Zdravotní stav – člověk musí být zdravý. Při nemocech alkohol určitě nepomáhá, stejně tak těhotným a kojícím ženám a mladistvým.
Podle vědců pravidelné denní pomalé pití malého množství alkoholu chrání játra, prodlužuje život, snižuje riziko infarktu, výskyt srdečních (ischemických) chorob, úmrtí spojeným s vysokým tlakem, a někteří uvádí dokonce i výskyt cukrovky.
Odborníci ve svých studiích doporučují pít víno, nikoliv však tvrdý alkohol.
Pozitivní zdravotní vliv přisuzují snižování kornatění tepen, které způsobuje ukládání tuku do stěn tepen, hlavně pak v srdeční tepně. Tím roztahuje tepny a zajišťuje dostatečný průtok krve a předchází vzniku sraženin a např. zabraňuje slepování krevních destiček a tím předcházejí trombózám.
Zdraví prospěšné může být střídmé pití alkoholu pouze v případě, že člověk celkově žije zdravě.
Jaký vliv na člověka má alkohol?
1 ‰ – Hovorná opilost
Typickým projevem této úrovně je vyšší hovornost. Člověk mívá dobrou náladu, avšak do určitých hranic. Již při této hranici, kterou u muže 80 kg způsobuje cca čtyři desetistupňová piva, nedoporučujeme psát důležité SMS, e-maily nebo sdílet na sociálních sítích.
1,5 ‰ – Lehká opilost
Větší hovornost, vtipkování, celková uvolněnost. Sebedůvěra se zvyšuje. Pomalejší reakce. Pozor proto na modřiny a odřeniny, které si lidé způsobují akrobatickými kousky nebo jen obyčejným tancem na stole.
2 ‰ – Mírná opilost
Nedostatek koordinace a ztráta koncentrace. Nálada se může výrazně zlepšit nebo zhoršit. Člověk bývá akční nebo naopak unavený, řada lidí usne. V této fázi, kterou způsobí např. u ženy 60 kg čtyři skleničky červeného vína, je již motorika těžko neovladatelná a myšlenkové pochody jsou jiné než za střízliva.
3 ‰ – Těžká opilost
Neschopnost samostatně chodit, nesrozumitelná řeč, poruchy chování. Významné riziko agrese. V tuto chvíli hrozí ztráta kontroly a paměti, a tím může docházet k nebezpečným situacím, vandalství, případně jiným přestupkům nebo dokonce trestným činům.
4 ‰ – Závažné intoxikace
Závažné riziko bezvědomí. Pomalé a mělké dýchání. Potenciální riziko dýchacích a dalších zdravotních problémů.
5 ‰ – Nebezpečí smrti
Komatózní stav – smrtelná dávka pro 50 % lidí.
Alkohol kalkulačka
Spočítejte si množství promile po vypití určitého množství drinků v online alkohol kalkulačce.
Pijte s mírou a nikdy neřiďte po konzumaci alkoholu.
- 012345
- Zadejte hodnoceníOdeslat hodnoceníHodnocení odesláno
- Počet hodnocení153Průměrné hodnocení4.8
Nápoje
Víno není u nás domácí středoevropskou záležitostí. Víno je po staletí symbolem, již od antiky, váže se k ní i mytologie. Řecká vína byla proslulá a velmi silná, proto není divu, že celá antická kultura byla zvyklá vína ředit, většinou v poměru 3:2 (voda: víno).
Jen bohům byla dělána úlitba bohům neředěným vínem. Ale napít se neředěného vína bylo považováno za velký hřích (existovala báje o řeckém králi Kleoménésovi, který se napil neředěného vína a špatně dopadl). Antická kultura je považována za kulturu pití vína.
Nejlepší vína dávají údajně ostrovy v Egejském moři.
Zvyk připíjení vína vznikl pravděpodobně v Athénách. Tuto kulturu přebral Řím, římská vína byla sladší a kořeněnější. Nejoblíbenější byla Tarentská vína. Římané také vína ředili, většinou obyčejnou vodou, ale často i slazenou či mořskou vodou.
Křesťanství mělo od počátku také blízký vztah k vínu. Víno bylo pro křesťanství symbolem, kam se rozšířilo křesťanství, tam přišlo o víno i jeho pěstování. Šlechtěním vinné révy se zabývaly i kláštery. Křesťanství bylo a je ve srovnání s jinými velkými náboženstvími velice tolerantní vůči alkoholu.
Katolictví ho povolovalo dokonce i v době postní. Svatá Ludmila se údajně hodně zasloužila o rozvoj pěstování vína v Polabí, ale doklady máme již z 6. století. Mnoho církevních autorit se o něm zmiňovalo kladně, např. sv. Augustin. Od počátku 12.
století se konstituovaly i známé evropské značky (vína bílá- rýnská, bílá, červená o růžová- francouzská). V roce 1367 papež Urban V. chtěl přemístit papežskou stolici zpátky do Říma, ale většina kardinálů to odmítla, Petrarca to komentoval tak, že se jim nechce od vína francouzského ke svěcené vodě v Římě.
Mniši vynalezli i víno šampaňské (v 17. století v klášteře ve Villiers.
Vinný hrozen se jako ornament dostal i do lidového prostředí, kde velice zdomácněl a rozšířil se.
Destiláty
Mužské řeholní řády ovládli i výrobu destilátů, arabské kultury to znaly již několik staletí, ale oni to dovedli k dokonalosti. Tento proces byl založen na tom, že alkohol má jiný bod varu než voda. I Michel de Fontaine se zmiňuje o destilování v řeholních řádech.
Koncem středověku se tvrdý alkohol začal pít i mimo kláštery. Zpočátku se považoval za všelék (ovšem to je stejné jako se vším, co je nové a nepříliš snadno dostupné). Slovo alkohol pochází z arabského alkehol a znamená ušlechtilý, avšak Korán alkohol zakazuje. Arabové ho tak po přijetí islámu užívaly výhradně jako lék.
Tvrdý alkohol uměli vyrobit i staří Egypťané, Římané a Řekové, ale jen kvašením, neznali ještě destilační přístroj.
První destiláty, nazývané aquae vitae, se původně prodávaly v lékárně jako životabudič a dále jako dezinfekce ran. Dále byl využíván jako narkóza při chirurgických operacích. Počátkem 18.
století Friedrich Hoffmann vyrobil kapky, později nazývané hoffmannovy, staly se univerzálním lékem, hodně na tom zbohatl.
Od 15. století bylo zvykem pálenku sladit, medem později i cukrem, tak ale vznikalo tzv. „babské“ pití. Ženský alkoholismus byl nezanedbatelný ve všech vrstvách, do kouta se např. nosila rosolka.
Od 16. století vznikaly u nás cechy vinopalníků, šlo o normální světskou činnost. Nápoje byly rozděleny na ušlechtilé a méně ušlechtilé, ty byly vyráběny třeba ze zkyslého vína nebo zkaženého piva. Nejčastěji se pálila žitná a slivovice, její výroba se zasloužila o to, že se přestaly od nás vyvážet sušené švestky. Borovičkou se léčila třeba cholera.
Pivo
Pivo bylo také známo také již od starověku- Mezopotámie (ječné), Egypt, znala ho i antika, ale moc si v něm nelibovala. Avšak Řekové si ho tolik neošklivili, Hyppokrates o tom napsal celý spis. Zato Římané pivo považovali za barbarský nápoj- hodně ho vařili Keltové.
Základem těchto starých piv byl ječný slad, k němuž se přidávala řada přísad. Germáni přišli na to, že skvělý pro výrobu piva je chmel. U nás se zpočátku vařilo také v klášterech, lidovým nápojem byla medovina.
Z ječmene se vyrábělo červené, z pšenice nebo ovsa bílé. Od 13. a 14. století se pivo vařilo i ve městech, postupně tak bylo udělováno tzv. právo várečné. V polovině 16.
století již bylo právo várečné přesně kodifikované.
Středověké pivo mělo vyšší obsah alkoholu a různé příchutě, navíc bylo i kořeněné. Od novověku začali šlechtici podnikat ve vaření piva, ale potřebovali odbytiště. Jednou z povinných poddanských dávek tak bylo odebírání vrchnostenského piva, pivo tak postupně vytlačuje medovinu.
Kvalita piva se dokonce úředně zkoušela, lavice se polila pivem a pánové v koženkách si na ni sedli a po určité době na povel všichni vstali, počítalo se, jak dlouho lavice zůstane přilepená na nich a podle toho se posuzovala kvalita. Těmto „komisařům kvality“ se říkalo lízníci. V době Rudolfa II. už bylo nejoblíbenějším nápojem.
Slad byl velmi často z pšenice- pak bylo pivo bílé a z ječmene tmavé, to bylo staré (více uleželé).
Od renesance se objevují spisy o pivu, např. Daniel Sedlčanský napsal stať O rozmlouvání zemana s pánem o pivovarnictví, dále třeba Tadeáš Hájek z Hájku dokonce v knize z roku 1585 popsal technologii výroby piva.
I oficiální medicína se stavěla ke konzumaci piva kladně, Ferdinand Kopp považoval české pivo za blahoslavené, jen k bílému měl výhrady kvůli jeho nadýmavým účinkům. Pivo se začalo brzy i vyvážet. V Plzni byl pivovar založen už v 16.
století, ale více se prosadil až v 19. století.
Káva
Písemné záznamy dokládají pěstování kávy již v 9. století v Persii. Káva postupně dobývá celý arabský svět- káva je považována za víno islámu. První zmínka o kávě v Evropě je z roku 1584, hovořil o ní německý botanik Klusius, který dostal darem kávová zrna a zkoumal je.
První evropská kavárna byla otevřena v Benátkách v roce 1647, o 100 let později bylo otevřeno Cafe Greco v Římě. Brzy se začala pít káva i v Anglii, první kavárna zde byla otevřena v Oxfordu, vedl jí Syřan. Kavárny a konzumace kávy obecně se brzy rozšířila a byla velice oblíbená. Scházeli se zde muži, šlo o společenská a politická setkání. Karel II.
v roce 1675 nechává všechny kavárny úředně zavřít jako semeniště revoluce. Ve Francii se kavárny rozšířily až v 18. století, ale to došlo k explozi, byly totiž důležité pro revoluci. V rakouské monarchii byla první kavárna otevřena v roce 1683 ve Vídni. Do poloviny 19. století zde fungovalo více než 100 kaváren.
Roku 1700 byla první kavárna otevřena i v Praze, vedl ji člověk z Damašku (Georg Hatalás – Jiří Dlodatus), chodil tu v turbanu a v hedvábných kalhotách a prodával tu nejprve na ulici, ale rychle se zmohl, otevřel si kavárnu v Domě u zlatého hada (u Klementina). Záhy se v Praze objevují další kavárny- kafírny.
Ale u nás káva byla považována za ženský nápoj, na rozdíl od zbytku Evropy, nekuly se zde pikle o politice. Londýnské ženy byly proti kávě vysazené, protože jim odváděla muže z domu.
Zpočátku považována za lék, to vydrželo dlouho, avšak druhý extrém zas tvrdil, že kdo jí pije, kope si hrob. Kofein byl objeven až roku 1820.
Obliba kávy přichází od společenských elit do nižších vrstev. Od poloviny 19. století se káva masově šíří po venkově (samozřejmě častěji náhražky – žaludy, žito- kávoviny). Přelomem bylo, když byla káva přijata jako hlavní součást snídaně.
To vyvolalo změnu v jídelníčku, k horšímu, do té doby lidé snídali polévku, avšak na venkově se pila hlavně bílá káva, ta byla přeci jen o něco výživnější. Snídaně tak ztrácí svůj velký význam.
Hlavně v dělnickém prostředí se tak ustálila snídaně složená z černé kávy a chleba.
Pití kávy vyvolalo potřebu po hrnečcích. Na to nebyly venkovské domácnosti vybavené, zpočátku se káva jedla lžící jako polévka z jedné velké nádoby umístěné uprostřed stolu. Brzy se tak rozšiřoval sortiment nádobí. Hrnečky se tak prosazovaly i jako pouťové zboží. Změnilo to tak celou kulturu stolování.
Kakao
Evropa poznává kakao zhruba ve stejné době jako kávu. V jeho vlasti je zapojeno i do mytologie. Boby, v době Cortésova příchodu do Ameriky, měly i hodnotu platidla, kdo měl boby, ten byl bohatý.
Španělé s sebou do Evropy přivezli, jak boby, tak i semena, začalo tak pěstování kakaa na evropském kontinentu. Nejprve se experimentovalo s čokoládou, její obliba je počítá až od doby, kdy se obecně začalo sladit, pak se masivně rozšiřuje.
Roku 1606 se čokoláda dostává do Itálie,ve Florencii záhy vzniká první čokoládovna.
Druhým způsobem šíření čokolády bylo skrze ženské kláštery, řeholnice experimentovaly v kuchyni a z mnohých se stala centra cukrářství. Za velký rozvoj výroby čokolády vděčíme i panovnickým dvorům, opět ale šlo především o jejich ženské části- např. Marie Terezie, manželka Ludvíka IX. a další.
Ale objevují se i kritici čokolády, ti např. tvrdí, že z ní žena může mít hysterické záchvaty. V Holandsku se naopak čokoládě zpočátku přikládaly léčivé účinky, odtud se čokoláda šířila i do Německa, Švýcarska a dál po Evropě, ale ne všude, např. Prusko bylo proti ní neobyčejně zaujaté. Tabulková čokoláda pak přichází do módy v průběhu 18. a hlavně v 19. století.
Čaj
Čajová kultura se rozvinula především v Asii, v Číně byl dokonce objektem bájí a mytologie. Objev čaje je tam připisován polobájnému panovníkovi Šen Nungovi (údajně 2723-2697 př. n. l.
), při převařování vody mu do ní měly spadnout lístky čajovníku. I dále je líčen jako kulturní hrdina. Údajně sestavil 1.
čínský herbář, objevil pluh, byl propagátorem hygieny,…V jiném podání je objevil čaje jakýsi buddhistický mnich, dodnes pak buddhističtí mniši při modlitbách pijí množství čaje.
Čaj se do širšího povědomí dostává kolem roku 400 n. l. a to právě v Číně. Již v té době se stává všelidovým nápojem. V 10. století je pak již neodmyslitelnou součástí jídelníčku. Původně byl připravován z planých rostlin, postupně se ale kultivují. Nejprve se čajové lístky nechaly povařit, s větším rozšířením se začínají i sušit.
Brzy se pak stávají cenným obchodním artiklem, už v 5. století se tak zde daly čajem i platit daně. Na konci 8. století pak byla dokonce zavedena daň z úrody čaje a zakazoval se soukromý prodej. Začaly se zakládat celé čajové plantáže. V 9. století pak byl kodifikován zákon na státní monopol výroby čaje.
Ze semen čajovníku se pak mohl lisovat i olej. Ve formě prášku se podával i jako lék. Postupně vznikala i pravidla pro pěstování a sklízení čaje, postupně byly i vydávány nejrůznější příručky. Někdy se pak k čaji přidávaly různé příměsi.
Čaj se z Číny začal vyvážet i do Nepálu, Tibetu, i mezi kočovníky, kde čaj mnohdy suploval i nedostatek ovoce a zeleniny.
Příprava čaje je od 14. století (od dynastie Ming) dodnes stejná, v té době byl ustanoven úřad koně a čaje, ten měl dohlížet na to, aby se čaj vyměňoval hlavně za koně.
Zájem o čaj se projevil i v Japonsku, postupně se tu utvářela celý speciální etiketa, rituál a celá čajová kultura.
Až do 19. století však byla Čína největším a téměř monopolním vývozcem čaje, brzy jí však dohnala Indie, to se však stalo na popud Anglie, byl totiž objeven nový druh čajovníku, plantáže jim pak hodně vynášely, vznikla tak velká konkurence Číně, na konci 19. století se Indie stala největším vývozcem čaje na světě.
Čaj se však začal pěstovat i jinde v Asii, např. na Cejlonu. Často se pak plantáže zakládaly v koloniích. Holandská východoindická společnost tak začala konkurovat Anglii.
Čaj se pak do Evropy dostal i po souši, přes Mongolsko do Ruska, také v 17. století. Zde se pak čaj stal také národním národem. Jeho obliba šla od cara po nejnižší vrstvy národa. Čaj se tu navíc upravoval a dodnes upravuje pomocí samovaru, který se stal rychle běžnou součástí ruských domácností.
Čaj platil v Evropě dokonce za mnohem větší luxus než káva, bylo na něj uvaleno více drastických cel, proto se jeho pití šířilo pomalu (kromě zmiňované Anglie a Ruska). Přímo v českých zemích je tomu stejně, sice se dlouho v dějinách vařily čaje bylinkové, ale ten pravý čaj se sem prakticky nedostal. Kultura čajoven se pak u nás rozmáhá až po roce 1989.
Zdroje
Zdroj
ŠTĚPÁNOVÁ, Irena. Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012
Doporučená literatura a další zdroje
- Antropology of Food and Habits, Paris 1975
- Food in Perspective, Edinburg 1981
- European Food History, New York 1992
- Beranová M., Chléb a sýr u českých Slovanů. Archeologické rozhledy 1990, r.42, s. 398-401
- Beranová M., Jídlo a pití za Rudolfa II., Praha 1997
- Douglas M., Complexité culturelle: cuisin et société. Paris, Sociétés, 1988, č. 19
- Stoličná R., Jedlá a nápoje našich predkov, Bratislava 1991
- Štěpánová, Irena. Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012
- Úlehlová-Tilschová M., Česká strava lidová, Praha 2011
Pivo nebo víno? Zjistěte, co je zdravější a méně kalorické – Napadov.cz
Konečně jsou otevřené zahrádky restaurací a vy po dlouhé době můžete s přáteli vyrazit po práci na něco dobrého. Koneckonců teplé počasí nás k tomu vyloženě vybízí a opatření nám stejně zatím neumožňují dělat mnoho jiných věcí.
Po více než dvou měsících se určitě už těšíte, že si dáte skleničku něčeho dobrého a asi tušíte, že nealko to zrovna nebude.
Jenže jak vybírat alkohol, když zároveň chcete dbát o svou postavu a nechcete si zcela zruinovat vaše úsilí o zdravé stravování?
Většina lidí při běžném posezení s přáteli volí mezi dvěma možnými variantami – pivo nebo víno. Zatímco muži v drtivé většině sahají po vychlazeném půllitru piva, ženy nejspíš častěji dávají přednost vínu, i když jistě se najdou i dámy, které se v konzumaci piva nedají od mužů nijak zahanbit. Jak jste na tom vy? A víte, co který nápoj obsahuje a jaký má vliv na váš kalorický příjem?
Kolik mají kalorií?
Jestliže držíte dietu, je většinou alkohol zcela zakázaný. Pravdou totiž je, že alkohol představuje prázdné kalorie, které vám nedají vůbec nic navíc.
Ovšem pokud si chcete alespoň občas uvolnit dietní režim a dopřát si něco „za odměnu“, pak je dobré vědět, jak si který nápoj stojí. Obecně lze říci, že jde-li o obsah kalorií, je na tom nejlépe bílé suché víno.
Preferujete-li naopak sladká vína, pak je jisté, že se kalorické hodnota vyšplhá hodně vysoko.
Dvě deci suchého bílého by však vaše dietní úsilí neměly ohrozit, pokud si je samozřejmě dopřejete jen výjimečně. Pokud jde o pivo, záleží u něj na obsahu alkoholu.
Jestliže sáhnete po desítce, v jedné třetince je asi 139 kalorií, v běžném malém pivě je asi 200 kalorií. Suché bílé víno má průměrně 65 kalorií a červené 70 kalorií, což, jak sami vidíte, je docela velký rozdíl.
Navíc piva většinou vypijete daleké více.
Jenže při konzumaci alkoholu nejde jen o kalorie. I když rozhodně nelze tvrdit, že by alkohol měl být zdravotně prospěšný, přesto se v pivu i vínu najdou nějaké zdravotní benefity, a i to by vám v rozhodování mohlo pomoci. Po zdravotní stránce už není ručička vah tak jednoznačná.
Z většiny výzkumů se zdá, že pivo je nejspíš malinko zdravotně prospěšnější než víno. Obsahuje totiž velké množství vitamínů B a také vlákninu, která je velice prospěšná pro správné zažívání. Odborníci ale neodsuzují ani víno, byť se spíše přiklánějí k tomu, že zdravotní benefity má víno červené, tedy to kaloricky náročnější.
V přiměřeném množství by vás právě červené víno mělo chránit před kardiovaskulárními chorobami.
Pijte s rozumem a ne nalačno
Argumenty pro a proti tedy znáte, teď se už jen správně rozhodnout. Většina žen doporučuje zvolit bílé suché víno nebo vinný střik. Víno totiž více vyhovuje jejich chuťovým pohárkům a také se pije pomaleji, takže jej za večer nevypijí tolik.
Drink může být skvělým doplňkem k večeři. Bílé víno se hodí k rybě či salátu. Ženy by si měly dávat pozor zejména na sladké koktejly, které jsou vysoce kalorické, a navíc obsahují velké množství alkoholu, což často dle chuti není poznat.
Večer tedy snadno může skončit dříve, než vůbec začal.
Je také vhodné při výběru zvážit to, že pivo na rozdíl od vína velmi rychle zvedá hladinu krevního cukru. Slinivka je pak silně stimulována k uvolnění inzulinu, což není pro naše tělo úplně žádoucí.
Může to vést i k tomu, že po pivu budeme mít velmi rychle hlad a snáze podlehneme lákadlům jídelního lístku. Pokud už alkohol konzumujeme, je vždy dobré pít jej na plný žaludek.
Zaprvé nás to tolik nepožene k objednání nezdravého pokrmu, a také to zajistí, že naše tělo zvládne alkohol dobře zpracovat a odbourat. A další den ráno budeme svěží a bez bolehlavu.
Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos
Na drink při dietě? Je lepší pivo, či víno? Ptali jsme se!
Foto: lithian, Shutterstock.com
S teplými měsíci začíná mimo jiné období výletů, dovolených, ale také otevřených zahrádek. I skalní dietářky tak někdy neodolají drinku v oblíbeném letním podniku. Jaký nápoj ale vybrat, když nechcete mít výčitky svědomí? Ptali jsme se odborníků!
Každá správná dietářka ví, že alkoholické nápoje nejsou zrovna tím nejlepším pro štíhlou linii. Nicméně v létě víc než kdy jindy to jednoho láká zajít si třeba jen po práci posedět u sklenice vychlazeného drinku. Jaký ale vybrat? Na to jsme se ptali tří odborníků!
Je menší zlo pivo, nebo víno? Na to odpovídá…
„Samozřejmě, že víno bude lepší. Suché víno či vinný střik budou tou nejlepší volbou. Pokud pracujete fyzicky, tak i pivo zvládnete bez větších problémů. Ne nadarmo se říká, že je to nejlepší ionťák, i když více to platí pro nealkoholickou verzi.
Pokud si už chcete dát drink, tak bych ho doporučila jako dokonalý doplněk k výborné večeři. K rybce či salátu víno nebo střik, k české kuchyni zase spíše pivo, které pomůže s trávením tučnějšího jídla. Pozor na koktejly a tvrdý alkohol, tam asi moc pozitivního nenajdeme. (Co vybrat dietního v restauraci? Známe i nejlepší a nejhorší masa při dietě.)
Pokud přes den dodržujete pitný režim ve formě dostatečného množství vody, určitě vás jeden drink po práci nezabije. Ale pamatujte, že jde vždy o jistý kalorický příjem obsahující větší či menší procento sacharidů. Alkohol je pro tělo zátěží vždy.
Můžete se uklidňovat tím, že jeho přiměřená konzumace je zdraví prospěšná, víno přece obsahuje antioxidanty, flavonoidy a kdovíco ještě. Prospěšné látky najdete určitě i v pivu, třeba vitaminy skupiny B.
Ale i tak bych doporučila konzumaci s mírou, a rozhodně ne denně.“
„V první řadě bych rád podotkl, že zakazovat cokoli při dietě není dobrou cestou. Dieta by měla být součástí životního stylu a občasná sklenička alkoholu rozhodně neuškodí.
Kaloricky je však víno bohatší než pivo – 100 ml obsahuje 70 kcal, zatímco pivo kolem 50 kcal. Pokud bychom řešili vliv na zdraví, je důležité vzít v potaz to, že alkohol, ať už jakýkoli, narušuje regeneraci po tréninku.
Tělo se při jeho konzumaci přestává věnovat svalové regeneraci, místo toho se zbavuje toxických látek, které vznikají odbouráváním alkoholu v játrech.
(Víte, co se stane s vaším tělem, když budete pít pivo každý den?)
Osobně bych považoval za lepší pivo, jelikož obsahuje vedle sacharidů cenné vitaminy skupiny B a pivovarské kvasnice podílející se na lepším trávení. Víno však úplně neodsuzuji, jelikož je bohatým zdrojem antioxidantů a má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém.“
„Pokud bych měla zhodnotit po nutriční stránce, zda je lepší víno, nebo pivo, je třeba zohlednit více parametrů. Jedním z nich je energetická hodnota a množství jednoduchých cukrů, dalším pohledem může být obsah zdraví prospěšných látek, ale i zdraví neprospěšných, tedy alkoholu.
Výše zmiňované parametry se však velmi liší dle typu vína nebo piva. Všeobecně lze říci, že pivo je o něco málo kaloricky chudší, pokud srovnáváme 10° světlé pivo a bílé suché víno. Avšak ani to nehovoří pro jasnou volbu zlatavého moku.
Piva totiž obvykle vypije konzument větší množství, než pokud by volil víno. Takže i v tomto případě jde především o množství.
Pokud vypijete dvě velká piva nebo dvě skleničky vína, může být energetický rozdíl i 560 kJ, což odpovídá energii v jednom bílém rohlíku.
Pivo na rozdíl od vína velmi rychle zvedá hladinu krevního cukru, čímž neúměrně stimuluje slinivku k uvolňování inzulinu, což je pro naše tělo nežádoucí. Osobně tedy, pokud už musíte alkohol pít, doporučuji volit víno, a to v dávce do 2 dcl za den.“ (A my doporučujeme, aby mělo správnou teplotu!)