CityZen je firma vyrábějící unikátní trička, kterou na podzim roku 2018 založili tři muži z Chrudimi: René Němeček, Pavel Hrstka a Martin Burkoň.
Ptáte se, co je na tak běžném kusu oblečení výjimečného? Na tričku není vidět, když se zpotíte, ani když se náhodou polijete kávou, je prodyšné a vyrobené ze stoprocentní bavlny.
Není divu, že kombinace všech těchto vlastností sklízí u zákazníků velký úspěch a zabodovala i v soutěži o nejlepší podnikatelský nápad.
Na začátku příběhu unikátních českých triček, která svému majiteli i v létě nebo při zvýšené fyzické námaze zajistí „civilizovaný“ vzhled bez viditelných známek potu, byl René Němeček.
Jako absolvent textilní fakulty liberecké univerzity měl potřebnou znalost oboru, kterou postupně ještě prohloubil spoluprací s různými textilními firmami v regionu i celé ČR. Léta testování a vylepšování produktu vyústila v září 2018 v založení zmiňovaného startupu.
Tou dobou už ale René Němeček věděl, že pokud má mít jeho nápad šanci se prosadit, neobejde se bez společníků, kteří mu pomohou podnikání rozjet.
„Navzájem se doplňujeme,“ hodnotí spolupráci se svými kolegy a kamarády Pavel Hrstka, který má v CityZen na starosti především marketing a obchod, a dodává: „Vždy usiluji o velmi otevřenou diskusi, při které se nechodí kolem horké kaše.
Zároveň je ale důležité přistupovat k takové diskusi s tím, že si to nikdo z nás nebere osobně.“ Rozvoj CityZenu mu usnadňují neocenitelné zkušenosti, které získal jako jeden ze zakladatelů úspěšného internetového obchodu Lékárna.
cz, přičemž jako konzultantovi mu prošlo rukama více než 100 dalších e-shopů. Třetí z jednatelů a spolumajitelů, Martin Burkoň, se věnuje hlavně financím a firemní operativě.
Všichni tři společníci ale o všem podstatném rozhodují společně, „a když je to výjimečně potřeba, platí pravidlo, že dva jsou víc než jeden,“ říká s úsměvem Pavel Hrstka.
„Naše trička jsou výjimečná v tom, že jsme vyvinutou technologii aplikovali na přírodní materiál. Chtěli jsme, aby se v nich lidé cítili příjemně. Při použití umělých vláken, například z polypropylenu, může látka při zpocení pokožku dráždit,“ vysvětluje René Němeček.
Samozřejmě sledují i potenciální konkurenci, ale zahraniční firmy sázejí buď na umělé materiály či různé směsi, nebo jejich produktům chybí některá z vlastností triček CityZen – obvykle propouštějí pot.
Jedinečnou technologii úpravy bavlněné látky, ze které se trička CityZen šijí, si tak firma pečlivě střeží.
Značka je výjimečná ale i v dalších ohledech: veškeré fáze výroby probíhají v České republice za přímého dohledu majitelů a trička se šijí z velmi kvalitní dlouhovlákenné bavlny. Látka z dlouhovlákenné bavlny je totiž mimořádně hladká a jemná, ani po vyprání nikdy není „chlupatá“.
Z takové bavlny přitom nešijí zdaleka ani všechny známé světové značky, z nichž některé spadají do kategorie luxusních. Pokud jde o kvalitu, nechtěli ale René Němeček a jeho společníci dělat žádné kompromisy. Neméně důležitý je také atraktivní design s propracovanými detaily, jako jsou třeba knoflíčky s vyraženým názvem značky, a samozřejmě barvy.
Roli hrají ale i zdánlivé detaily, které se však záhy projeví na celkovém komfortu nošení a zákazníkově zájmu se ke značce vracet.
Jedním takovým detailem je například perfektní střih límečků u polokošil. Skoro každý – ať už nosí košile, polokošile nebo halenky – asi zažil, jak nepříjemné je, když se špičky límečku ohýbají nahoru. U pánských košil se to někdy řeší speciálními výztužemi, CityZen si ale s tímto problém problémem poradil i bez výztuží, a to pouze na základě střihu.
Výroba probíhá ve dvou partnerských společnostech: Pleasu a Sintexu. Pleas v Havlíčkově Brodě má přitom v Česku historii dlouhou skoro 150 let. V současné době barví látky tzv.
krátkým procesem (ekologicky šetrnými barvami) a dokáže se dostat na 20–40 litrů vody na kilo úpletu, zatímco ve světě je to běžně 80–100 litrů. Přínosem je úspora energie, vody a času. I díky tomu může firma konkurovat výrobě v Asii.
Letos Pleas plánuje ještě další vylepšení: chystá se používat technologii, která mu umožní vyčistit obarvenou vodu natolik dokonale, že ji bude moci k barvení použít opakovaně.
Majitelé mají s firmou do budoucna velké plány, zároveň ale říkají, že nechtějí nic uspěchat. To se týká zejména expanze do zahraničí. „Nechceme plánovat expanzi do 30 zemí, když jsme zatím pořádně neobsadili český trh,“ vysvětluje ředitel marketingu a obchodu.
Na jaře ale plánují plně zprovoznit slovenský e-shop a v průběhu roku začít budovat síť kamenných partnerských prodejen v českých městech nad 30 tisíc obyvatel. „Podle statistik si 50 % lidí potřebuje výrobek osahat a vyzkoušet si ho – kamenné prodejny tedy mají smysl.
“
Do zahraničí se firma chystá expandovat zejména prostřednictvím partnerských společností, které je budou na tamních trzích zastupovat. První na řadě by mohly být Polsko, Německo, Rakousko a Velká Británie.Rozšiřovat se ale bude i samotná nabídka produktů. Poté, co na podzim 2019 představili dámskou kolekci, chtějí majitelé rozšiřovat především barevnou škálu svých výrobků, zaměřit se na barevné detaily u polokošil a celkově na střih. Plánují také například výrobu spodního prádla nebo triček z merino vlny za použití stejné technologie.
V neposlední řadě firma zaznamenala poptávku z různých pracovních segmentů, kde se klade velký důraz na upravený vzhled: jde o profese jako číšník, fyzioterapeut nebo třeba dentální hygienistka. Aktuálně například spolupracují s rehabilitačním ústavem, který jejich výrobky testuje.
„Není to ale tak jednoduché, protože u těchto profesí se většinou vyžaduje možnost praní na vysoké teploty. Trička, která běžně prodáváme, se přitom mají prát na 30 stupňů,“ upozorňuje René Němeček. Pokud všechno půjde dobře, nevylučují do budoucna ani vlastní továrnu.
„To by nám zajistilo větší flexibilitu výroby a možnost realizovat různé speciální malé edice,“ vysvětluje Pavel Hrstka.
Fígly s „úvěrem“ při koupi auta: Že financování přeplatíte? Jak kdy…
Našetřili jste si čtyři sta tisíc na auto? Nechte si je na neočekávané události a stejně využijte financování. S takovou informací nás překvapuje nejmenovaný středočeský prodejce citroënů, když se zajímáme o nové berlingo.
Do autosalonu nás přivedla současná situace na trhu – v důsledku drakonických emisních norem a tlaku na elektrifikaci stále zdražují klasická auta. Naštěstí se dají ještě koupit skladové kusy za zajímavou cenu, jak jsme podrobně rozebrali v hlavním tématu Světa motorů 32/2020. Proč si nákup ještě nezlevnit výhodným financováním?
Zastavujeme se u prodejce škodovek. Velký dealer s celorepublikovým pokrytím dává naději, že má dost skladovek. Nakonec to ani není potřeba. Vybíráme akční model Škoda Karoq „125 let“ v nejlevnější verzi 1.0 TSI 85 kW.
Vychází z výbavy Ambition, ale přidává k ní třeba světlomety LED, ostřikovače světlometů nebo vnitřní zrcátko s automatickým stmíváním. Ceníkově za slušných 578.900 Kč. K tomu ale dostáváme slevu skoro devět procent od prodejce, dalších 30.000 na protiúčet za staré auto.
Přitom stačí majitel v rodině a klidně stav na sešrotování jako v našem případě… A navrch ještě nečekanou nabídku: při financování na úvěr další slevu 25.000 Kč.
Samotné uzavření smlouvy prý nic nestojí, a když v krátké době úvěr zrušíme, stejně o bonus nepřijdeme. Zajímavá pobídka.
Svět motorů 39/2020
Risk jako zisk?
Nabídka prodejce nám přijde od počátku podivná, na stránkách finanční společnosti totiž čteme šestitýdenní výpovědní lhůtu. Jenže pětadvacetitisícový bonus by auto zlevnil pod půl milionu. Nenaletíme? Po krátkém studování podkladů máme jasno – chce to zeptat se u konkurence.
„Teoreticky je opravdu možné vydělat na rychlém odstoupení do smlouvy, ale kolega by vám to asi neměl nabízet. Dovedu si představit, že by úvěrová společnost dělala potíže a schválně zdržovala například s výpočtem mimořádné splátky.
Není mi ani jasné, jak s finální částkou může kolega kalkulovat, když její výši nezná,“ krčí rameny prodejce škodovek v jiném městě a upozorňuje i na fakt, že pokud odstoupíme ještě v 14denní lhůtě od uzavření smlouvy, celá tím zaniká včetně případného bonusu.
Současně se mezi řečí dozvídáme, že existují dva souběžné úvěrové produkty nabízené prodejci Škody. První s nulovým navýšením a roční pojistkou za 125 Kč slouží k podpoře prodeje a nemá smysl od smlouvy dřív odstupovat. Ostatně na úvěr neplatí žádný finanční bonus.
A pak druhá varianta, řekněme klasická, kterou nám nabídl první obchodník a je spjata s bonusem na koupi auta. Úrok se zdá být pořádně vysoký, a byť měsíční splátka obsahuje i pojištění, přeplatili bychom auto asi o čtvrtinu. Výhodou je ale fakt, že lze financovat až 100 % ceny auta po dobu až šesti let.
Míříme tedy nazpět k prvnímu prodejci, který nás k nápadu přivedl.
Soupis našich otázek připravených na papíru obchodník poctivě zodpovídá. Nejdřív s elánem, po čase už značně otráven. Zjevně jsme komplikovaní zákazníci. Dušuje se ale, že odstoupením po měsíci žádné podmínky financování neporušujeme.
Úvěrová společnost nám sice dopočítá úrok za první měsíc a případné poplatky spojené s ukončením smlouvy, ale bezpečně to nedosáhne bonusu, jaký tím získáme. Upozorňuje ovšem na fakt, že budeme muset včas uzavřít vlastní pojistku, která pochopitelně s výpovědí financování zanikne.
Pořád jsme nedůvěřiví a listujeme smlouvou, až narazíme na pasáž, kterou hledáme: „Jeli klient fyzickou osobou nepodnikající (spotřebitel), je oprávněn úvěr kdykoliv po dobu trvání smlouvy zcela nebo zčásti splatit.
V případě předčasného ukončení smlouvy má společnost vůči klientovi nárok na vrácení dosud nesplacené části úvěru včetně nezaplacených úroků sjednaných na dobu řádného trvání smlouvy.“ Máme jasno, jdeme do toho! Uzavíráme úvěr na třetinu ceny vozu. Na začátku tedy platíme 66 %.
Když dorazila výzva k odebrání nového auta, čekají na nás už všechny dokumenty u prodejce.
Požaduje od nás podklady pro úvěr a my se vydáváme na dopravní inspektorát s dokumenty k vystavení technického průkazu. O zbytek se nemusíme starat, pojištění včetně havarijního je už součástí úvěru.
Jenom pak musíme velký technický průkaz zaslat na adresu společnosti. Podstatné je, že jsme uvedeni coby majitelé v dokladech.
Dva týdny užívání auta rychle utekly a přišel čas myslet na jednání o ukončení úvěrové smlouvy.
Po třech týdnech voláme na kontaktní linku finanční společnosti s tím, že jsme dali dohromady peníze a rádi bychom odstoupili od úvěrové smlouvy.
„Žádný problém, jen musíte vyplnit online formulář k předčasnému splacení a vyčkat na výpočet poslední splátky. Tu je pak nutné do stanoveného data uhradit,“ sděluje nám příjemný hlas po telefonu.
Za dva dny skutečně přichází kalkulace doplatku složená ze splátky úvěru, pojistného, dlužné zbývající částky a patnácti stovek coby poplatku za předčasné splacení – celkem něco přes 161.000 Kč. Obratem částku hradíme a uzavíráme novou, už „svou“ pojistku.
Přesně po třiceti dnech finanční společnost potvrzuje ukončení úvěru a nás hřeje dobrý pocit, že jsme ušetřili přes 19.000 korun. V ceně nového auta je to možná titěrná částka. Ale jak dlouho trvá vám, než na ni vyděláte? My za to pořídíme třeba sadu kol na zimu…
Reakce společnosti Volkswagen Financial Services
Zaznamenali jsme, že se na trhu objevují případy, kdy si klient pořídí vůz na úvěr a krátce po podpisu jej ukončí. Drtivá většina klientů ale využívá financování na dlouhodobé bázi, a to firemních i soukromých osob.
Díky financování nemusí mít klient celou částku v hotovosti a pořízení vozu tak může financovat jen skrze pravidelné měsíční splátky. Ušetřené finance lze investovat nebo si udržovat lepší cash flow, což je důležité zejména u firemních zákazníků.
V současné ale může být držení hotovosti pro nenadálé události užitečné i pro soukromé osoby.
Co se týče nás, důvody ukončení úvěrových smluv u klientů nezjišťujeme a předčasné ukončení nám žádné výhody nepřináší. A jestli se může financování aut tímto trendem úplně proměnit? Nemyslím si. Pro klienty máme na výběr různé produkty financování podle jejich situace a bonus obsahují jen některé. Tím nepředpokládáme žádnou razantní změnu na trhu financování.
- Trendem se spíše stávají operativní leasingy, díky nimž se klienti nemusejí při užívání vozu starat téměř o nic.
- Jana Hrušková, vedoucí úseku produktu a marketingu, Volkswagen Financial Services
Výhodnost úvěru se nám potvrdila i u prodejce Citroënu. V ceníku u každého auta uvádí tři částky: v hotovosti/s výkupem starého auta/na financování. „První částky si nevšímejte, bonus za protiúčet totiž dáváme každému. Není čas čekat na zákazníky, kteří nám dovezou nějakou zajímavou ojetinu.
Naopak s tím máme práci a zabírají nám tady pak místo, takže o skoro žádné ojetiny ani nestojíme,“ na rovinu nás usazuje bodrý prodejce. A vzápětí přidává další nabídku, podobnou jako jsme dostali u Škodovky. „I když máte celou částku, vyberte financování, které vám zlevní auto o dalších deset tisíc. Je s nulovým navýšením a pojistkou zdarma na rok.
A vám tak zůstanou peníze na jiné věci,“ vypočítává.
Možnost odstoupit od financování kupovaného vozu je daná zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Tam je odstoupení popsáno v paragrafu 118.
V reálu není moc zákazníků, kteří by tuto možnost ze zákona využívali, a podle názoru lidí z oboru toto ustanovení vzniklo jako reakce na nekalé praktiky při nákupu na úvěr.
Pro leasingové společnosti to představuje určitou komplikaci a nejistotu v počátku financování. Dá se proto předpokládat, že takové riziko je i patřičně integrováno do kalkulace financování.
Český trh financování aut je srovnatelný s rozvinutými trhy: jinými slovy nabízí široké portfolio produktů umožňujících si koupit buď nové, nebo ojeté auto.
Jaké tam mohou číhat zádrhele? V první řadě se asi sluší zkonstatovat, že jakékoliv financování ojetého vozu bude většinou dražší než financování vozu nového. Je to dáno tím, že u ojetých aut stále existuje větší riziko problémů s vozem než u nového, rovněž jeho reálná hodnota na trhu více kolísá.
Tím ale zásadní rozdíly končí. Na obě skupiny vozů pak existují podobné produkty, které zákazníkovi koupi vozidla umožní. Pojďme si je probrat.
Klasika
První tvoří skupina nabídek, kterým můžeme říkat „nějaký dobrý produkt“. Takový, co se svými parametry pohybuje v normálních hladinách a má nízkou míru úročení. Parametry v normálních hladinách jsou přiměřená akontace, tedy splátka předem, která obyčejně bývá 30-50 %. A pak „obvyklá“ délka financování, což je 36-60 měsíců.
Naše rada: Jak se dopočítat? Sečtete si akontaci se všemi splátkami, odečtete cenu pojištění a dále cenu nového vozu. Zbytek je částka, o kterou vůz přeplatíte. Část této hodnoty je rovněž v poplatcích za uzavření smlouvy, ty je potřeba také zohlednit.
Sleva při financování
Další skupinu produktů tvoří ty s výkřikem prodejců či ceníků od importérů „sleva při nákupu na financování“. Jeho hlavní úlohou je nalákat zákazníky na koupi vozu. V reálu je suma slevy připočtena k financované částce a tím se pak zvýší i úrok a celková cena produktu.
Naše rada: Jde o typický produkt pro zákazníky, kteří neumějí nebo nechtějí počítat, a lákají je atraktivní vstupní hodnoty. V současnosti se praktikuje víc u ojetých než nových aut, u nichž tento typ zvolna mizí.
Jde v současnosti o relativně atraktivní argument. Má dvě roviny. Tou první je opravdové nulové navýšení financovaného vozidla, což znamená, že po uplynutí období financování zákazník cenu vozu přeplatí jen o pojištění. Takový produkt má i rozumnou míru akontace a doby trvání. Druhou rovinou je, aby svítilo 0 % u ceny kvůli atraktivitě a motivaci ke koupi vozidla.
Naše rada: Je potřeba velká ostražitost, protože akontace bývají vysoké, klidně 70-80 procent ceny vozidla, a doba splácení relativně krátká. V takovém případě pro nás samotné financování vozidla nedává úplně smysl. Cenu úvěru platí leasingové společnosti prodejce. Proto tento produkt většinou není k dispozici u jinak zlevněných modelů.
Nízké akontace
Velmi oblíbené produkty, akontace existují většinou už od 0 % hodnoty vozu.
Naše rada: Tento produkt nemají příliš v oblibě financující společnosti, protože je pro ně v prvním roce financování, než posbírají nějaké splátky, relativně riskantní. Pro zákazníky může jít o zajímavou cestu.
Se zůstatkovou hodnotou
Poslední skupinou, o které se zmíníme, je financování se zůstatkovou hodnotou. Tento produkt je v současnosti dost populární a v komunikaci se pozná podle hlášky „měsíčně již od…“.
Princip spočívá v tom, že kromě akontace 30-40 % z ceny vozu je poslední navýšená splátka, která může dosahovat hodnoty až 40 % v závislosti na nastavení produktu a značce auta.
Tím se prvoplánově sníží splácená hodnota na nějakých 30-40 % a to pak umožní mít atraktivní měsíční splátku.
Naše rada: Výhodnost tohoto produktu je o kalkulačce a zdravém rozumu, záleží na konkrétní situaci a potřebách kupujícího. Předností je, že poslední navýšená splátka se většinou dá splatit nějakým jiným produktem téže společnosti. Avšak s tím, že se jedná již o vůz ojetý, čili financování s vyššími úroky.
Jedna věc je jistá a nezpochybnitelná: jakékoliv výhody vyplývající z financování auta musí vždy někdo zaplatit. „Buď je to kupující, který je má rozpuštěné ve splátkách, takže to není tak vidět. Nebo prodávající, který místo slevy na vůz podpoří takový produkt. Nebo financující organizace ve snaze zvýšit svůj podíl na trhu.
Mnohdy je to kombinace všech těchto možností,“ říká expert, který se prodeji aut včetně fíglů s financováním věnuje roky a na celém tématu s námi spolupracoval. Nepřál si však být jmenován. Za tyto praktiky podle něj není třeba prodejce aut nijak odsuzovat.
„Prodej automobilů jako jedno z mála odvětví našeho hospodářství šel cenově proti proudu. Upřímně: za ceny aut, které byly v devadesátých letech, by si dneska nikdo auto nekoupil. Tím se zúžil manévrovací prostor a dealeři prostě hledají cestu, jak přežít. Přece každý kupující vyžaduje určitou úroveň služeb a adekvátní prostředí.
A to vše nestojí málo peněz. Jeden z matadorů autobranže s oblibou říkával, že ženská zaplatí tisícovku u holiče za pětačtyřicet minut a ani nemrkne. Navíc tam k tomu potřebují jen fén, nůžky a hřeben. Ale v servisu, kde jí opravují auto za šest set korun na hodinu, je to moc. A tam potřebují zvedáky, diagnostiku, přípravky.
Navíc špatným ostříháním svoje zdraví nikdo neohrozí, zatímco špatným servisem? To asi ano,“ uzavírá náš expert.
Autoři: Petr Slováček, David Šprincl
Související články
Finance: Spotřebitelský úvěr
Zatímco kdysi bylo jasné, že jít si na něco půjčit peníze je do jisté míry trapné, a půjčovat peníze na vysoký úrok bylo zakázané, v dnešní době se „výhodný úvěr“ nabízí ze všech stran. Existuje ale vůbec něco jako „výhodný úvěr“?
Dobrý a špatný úvěr
Úvěr je především závazek založený na tom, že dlužník nedisponuje dostatečným množstvím prostředků a věřitel mu tyto prostředky půjčuje, za což inkasuje úroky. Výše úroků přitom závisí především na dvou faktorech: za jaký úrok půjčuje peníze centrální banka (ČNB) a jaké je riziko, že úvěr nebude splacen. Vliv mají samozřejmě také mnohé další faktory, např. nákladovost dané organizace.
Někdy na přelomu devatenáctého a dvacátého století anglický dramatik G. B. Shaw napsal: „Banka je místo, kde vám půjčí deštník, když je hezky a chtějí ho vrátit, když začne pršet.“ Jinak řečeno – pokud nemáte peníze, bohužel vám banky nemohou půjčit.
Do určité míry to tak skutečně funguje. Určitě pokud jde o úvěry. Nejvýhodnější úvěr může získat ten, kdo žádný úvěr nepotřebuje – a tomu také banka velmi ráda půjčí. Bankovní systémy automaticky sledují a vyhodnocují finanční chování svých klientů.
Pokud máte pravidelný příjem a dobře s penězi hospodaříte, nabídnou vám tyto systémy automaticky různé úvěrové produkty (spotřebitelské úvěry, kreditní karty, kontokorent apod.). Pokud ale s penězi dobře nevycházíte, nebude jednoduché úvěr získat.
A pokud se to podaří, nebude to za příliš výhodných podmínek.
S nadsázkou lze říci, že výhodné úvěry jsou tu skutečně především pro ty, kteří úvěr nepotřebují. Ačkoliv rozhodně není dobré brát jakýkoliv úvěr příliš na lehkou váhu, jsou situace, kdy i významnější závazek může dávat smysl; je-li skutečně reálně splatitelný a umožní-li nám udržitelné zvýšení životní úrovně, příkladem může být úvěr na bydlení nebo na auto.
Druhou stranou mince je však to, že snadná dostupnost úvěrů na bydlení, automobily a další zboží umožnila navýšení cen tohoto zboží na neúměrně vysokou úroveň.
Dá se říct, že rychlý ekonomický růst byl v České republice podobně jako ve Spojených státech do velké míry umožněn právě snadnou dostupností úvěrů.
Nyní, když z důvodů horších vyhlídek celé ekonomiky začínají být žadatelé o úvěry i jejich poskytovatelé velmi opatrní, zpomaluje také tento růst. Nastává doba splácení.
Úvěr bez navýšení?
V rámci různých akcí skutečně existuje možnost za půjčení peněz nezaplatit žádné úroky. Podmínky těchto akcí však bývají nastaveny přísně, aby bylo předčasné splacení spíše nepravděpodobné. Pořádně si pročtěte podmínky bezúročného splacení úvěru a dejte si pozor na následné nabídky od téže instituce, které již zdaleka nebývají natolik výhodné jako prvotní úvěr bez navýšení.
Jak si nepůjčit?
Úvěry na spotřební zboží si lidé často berou proto, aby dosáhli zdánlivě vyšší životní úrovně. Než si ale půjčíte, zeptejte se sami sebe, zda se i vás netýkají slova amerického režiséra Orsona Wellese: „Vysoká životní úroveň spočívá v tom, že vydáváme peníze, které ještě nemáme, za věci, které nepotřebujeme, abychom imponovali lidem, které nesnášíme.“
Pokud zrovna nedisponujete potřebnou hotovostí pro zaplacení čehokoliv a zvažujete řešit svou situaci úvěrem, zvažte, zda je to skutečně nutné. Brát si úvěr jen pro optické zvýšení svého sociálního statutu nebo pocitu vyšší životní úrovně je velmi krátkozraké. Nakonec totiž dosáhnete zcela opačného výsledku.
Tím spíše pokud jde o překlenutí finančně tísnivé situace. Snažte se v takových případech především získat zdroj příjmů a snížit životní náklady, popř. požádat o dočasnou pomoc příbuzné nebo přátele. Rozhodně si nikdy neberte spotřebitelský úvěr, pokud nevíte, jak jej budete splácet, a už vůbec ne proto, abyste měli na splátky stávajících úvěrů.
V takovém případě se jedná pouze o oddalování velmi nepříjemné situace.
Vít Kalvoda,
člen think-tanku TANK
Kolik zaplatím?
Dnem 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, který implementuje evropskou směrnici CCD (Consumer Credit Directive) a který poměrně velmi přesně určuje, jak mají poskytovatelé spotřebitelských úvěrů informovat své zákazníky v průběhu celého obchodního procesu.
Důležité je, že od ledna 2010 by měl každý zájemce o spotřebitelský úvěr dostat již před uzavřením smlouvy veškeré důležité informace o úvěru, včetně roční procentní sazby nákladů (RPSN).
Pro velmi názornou ilustraci připojujeme tři příklady, abyste viděli, na kolik vás poměrně nízké úvěry také mohou přijít. A taktéž připojujeme i dobrou radu – spotřebitelským úvěrům se raději zcela vyhněte.
Co s „běžícím“ úvěrem? Splácejte co nejrychleji.
Úvěr na kreditní kartě, kontokorent i spotřebitelský úvěr lze splatit okamžitě bez sankcí. Čím dříve to uděláte, tím lépe pro vás. Žádný vkladový nebo spořicí produkt se úročením nevyrovná úrokům na těchto produktech, proto dejte přednost splácení před spořením. Jinak je tomu u hypotéky, kde předčasné splácení často možné není nebo je nevýhodné.
Ke splacení použijte dostupné rezervy
Pokud máte prostředky ve stavebním spoření (a nehodláte si brát úvěr) nebo ve fondech, raději použijte tyto prostředky, nežli si brát úvěr. Pokud jste si úvěr již vzali, je skoro vždy výhodné použít tyto prostředky ke splacení – na úrocích z těchto úvěrů totiž zaplatíte více, než kolik vám vydělají vaše vklady.
Mám si vzít úvěr? Na co peníze potřebuji?
- na bydlení, automobil: zvažte další skutečnosti
- na dárky, dovolenou, elektroniku, spotřební zboží: raději se zatím uskromněte a nákupy odložte
Jak se úvěrem změní bilance mých příjmů a výdajů?
Ušetřím na něčem díky úvěru? Za co naopak utratím více? Kromě splátky úvěru zvažujte další náklady (u bydlení energie, opravy, u auta provoz, opravy atd.), nepřeceňujte jistotu případných příjmů. Jestliže se vaše životní náklady zvýší, ověřte si nejprve, zda jste schopni stejnou částku ušetřit alespoň tři měsíce po sobě.
Nakolik stabilní je má platová situace?
Zamyslete se, jak se může vaše platová situace vyvinout v průběhu splácení. Pokud jste zaměstnanec, jaké jsou vyhlídky platební schopnosti vašeho zaměstnavatele a nakolik je stabilní a jisté vaše místo. Pokud jste podnikatel, jakou historii má vaše podnikání.
Jaké jsou vyhlídky oboru, ve kterém podnikáte, v průběhu splácení. Pokud vaše vyhlídky na zachování nebo zlepšení platové situace nejsou nejlepší nebo pokud již dnes vaše příjmy nepokryjí splátky, určitě hledejte řešení jinde, i když to nemusí být jednoduché.
Vláda vzdala slibovaný boj s lichvou. Zastropování nákladů na úvěry ani účinnější postihy nebudou
Některé společnosti dělají z lidí účelově podnikatele a obcházejí tak zákon o spotřebitelském úvěru. Potvrzují to Finanční arbitr i neziskové organizace jako je Poradna při finanční tísni.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Vláda vzdala boj s lichvou. Zastropování nákladů na úvěry ani účinnější postih lichvy nebude. Poslechněte si celý příspěvek
Zkušenosti s tím má třeba pan Josef z Prahy. Nebankovní společnost, kterou si našel na internetu, mu nabízela 300 tisíc, jak už dřív popsal pod příslibem zkreslení hlasu:
„Při kontaktování mi řekl, že je potřeba, abych měl IČO, živnostenský list, jinak půjčku nedostanu. Že musím mít podnikatelský plán, se kterým mi pomůže. Podnikatelský plán mi napsal – bylo to na nákup a prodej elektroniky se ziskem. To jsem nikdy nevyužil. Říkal, že po třech měsících živnost můžu zrušit a nikdo to nezjistí,“ řekl Radiožurnálu.
Josef po podpisu smlouvy zjistil, že úvěr je předražený a přeplatí skoro dvojnásobek. Sjednáním podnikatelské půjčky se lidé dostávají mimo regulaci a dohled České národní banky. Nejsou třeba chráněni před vysokými pokutami při nesplácení úvěru. Ministerstvo financí ale kvůli tomu změnu zákona neplánuje. Rozšíření pravidel by totiž dopadlo na skutečné podnikatele.
Pozor, kde si půjčujete, varoval Člověk v tísni. Sestavil velké srovnání úvěrových společností
Číst článek
„Je potřeba si uvědomit, že každé rozšíření povinností věřitele zvyšuje cenu úvěru. Co víc – plné uplatnění zákona o spotřebitelském úvěru by pak mohlo některé typy podnikatelských úvěrů vybraným zákazníkům zcela znepřístupnit,“ vysvětluje mluvčí resortu Anna Fuksová.
Slovenská zkušenost
V programovém prohlášení se vláda zavázala k boji s lichvou, regulaci nákladů spojených s úvěry a přijetí opatření, která by umožnila lépe vynucovat zákaz lichvy. Zastropování nákladů na úvěry – například formou RPSN – ale ministerstvo neplánuje.
Podle něj by to neférové úvěry jen vytlačilo do černé zóny, kde neplatí žádná pravidla. S tím souhlasí třeba organizace Člověk v tísni…
„Máme zkušenost ze Slovenska, kde to zavedli a dostavil se výsledek trošku jiný, než původně zamýšleli – z trhu odešla drtivá většina, možná všechny nebankovní společnosti a zůstaly jen velké banky. Strašná spousta lidí nedosáhne na úvěru jinak než u lichvářů,“ vysvětluje mediální koordinátor Člověka v tísni Martin Kovalčík.
‚Půjčíte si 5000 a za týden zaplatíte o tisícovku víc.‘ Drahé mikropůjčky nezmizely ani po regulaci ČNB
Číst článek
Nový zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016 situaci na trhu s úvěry podle Kovalčíka zlepšil. Stále se ale poradci Člověka v tísni setkávají s neférovými praktikami. Jde například o menší půjčky zajištěné nemovitostí, kde lidem hrozí, že přijdou o bydlení, nebo vysoké pokuty, které násobně převyšují původní částku.
Podle Zemana jsou potřeba změny
Lichva je trestným činem pouze pokud se prokáže, že někdo zneužil něčí slabosti nebo tísně a uzavřel s ním hrubě nevýhodnou smlouvu. Třeba minulý rok žalobci začali stíhat 14 takových kauz. Každý zhruba čtvrtý případ ale skončí u soudu zproštěním. Uvádějí to statistiky Nejvyššího státního zastupitelství.
„Myslím, že se státní zastupitelství snaží, nicméně se ale domnívám, že budou potřeba nějaké legislativní změny v nastavení daného trestního činu,“ řekl Radiožurnálu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Problém je podle žalobců i to, že lidé případy lichvy příliš nehlásí. Ministerstvo spravedlnosti se ale ke změnám v této oblasti nechystá.
Soudy čelí po změně pravidel náporu žádostí o oddlužení. Chodí jich až třikrát víc než dřív
Číst článek
„Těžiště boje proti lichvě není v oblasti trestního postihu, ale mělo by spočívat v preventivních opatřeních zaměřených zejména na vyloučené a sociálně slabé lokality, případně pak ve školení a prohlubovaní specializace příslušníků Policie České republiky na oblast postihu lichvy,“ vysvětluje mluvčí resortu Lucie Machálková.
Ministerstvo vnitra reagovalo, že policisté se v těchto oblastech vzdělávají dlouhodobě a pravidelně. Podle ministerstva spravedlnosti by pomohla i vyšší finanční gramotnost. Řešit následky lichvy má nedávné zmírnění podmínek oddlužení. Resort taky navrhuje upravit systém exekucí.
Český zákazník dospěl. Obchodníci kvůli tomu nasazují umělou inteligenci
Rozhovor s Jiřím Machem z Enehano Solutions. (Video: Seznam.cz)
Zatímco před rokem 1989 byli lidé zvyklí vystát frontu a s obchodníkem příliš nediskutovali, dnes jsou přelétaví a do obchodu, kamenného nebo virtuálního, jdou až úplně na konec. A když se jim něco nelíbí, prostě odejdou.
„Hlavní rozdíl je v dostupnosti informací a také jejich množství,” říká Jiří Mach, zakladatel společnosti Enehano Solutions, která přišla s průzkumem vývoje českého spotřebitele.
„Tehdy šel zákazník v první řadě za obchodníkem, aby mu poradil a pomohl vyřešit problém. Dnes za ním přichází vlastně až v posledním kroku.
Nejprve si na internetu najde, jaký produkt mu vyřeší problém, pak skrze různé srovnávače cen najde nejlepšího obchodníka, který daný produkt nabízí, a pak za ním teprve přijde,” popisuje novodobý nákupní proces.
Obchodník má tím pádem ztíženou roli. „Musí být informovanější a chytřejší než klient. Musí mu umět pomoct a také mít přehled o nabídkách konkurence. Dnešní zákazník vyžaduje správnou radu a také navázání důvěry,” uvádí Mach v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Z průzkumu Enehano Solutions vyplývá, že nejvíce českým zákazníkům vadí arogance firem, a to až v 64 procentech případů. „Zpravidla u některých velkých korporací se zákazníci setkávají s tím, že dochází k nepravdivosti informací a překontaktování zákazníka nevhodnými nabídkami,” dodává Jiří Mach.
Zákazníkům pak kromě arogance vadí také jednání, které mohou vnímat jako podvod, to neodpustí více než 60 procent z nich. A polovinu klientů spolehlivě otráví, pokud je obchodníci obtěžují po telefonu.
Pokud obchod překročí červenou linii, reaguje zákazník rychle – zhruba třetina se nevrátí, čtvrtina se s negativní zkušeností svěří rodině, přátelům či na internetu.
Pokud společnost ztratí svého zákazníka, měla by vědět proč. Stejně tak by si toho měla být vědoma, když se zákazník později vrátí. Aby k takovému bodu vůbec nemuselo dojít, pomáhá řadě společností umělá inteligence.
Hlavním cílem využití umělé inteligence v komerčních procesech je nastavení té nejefektivnější strategie pro jednotlivé zákazníky. Techniky dokážou odhalit vzory chování, které následně prodejcům umožní lépe oslovit konkrétní skupinu zákazníků s personalizovanou nabídkou.
„Zjednodušeně řečeno, firma pozná, že se zákazník chystá odejít a může na to reagovat,” říká Mach.
Podle průzkumu EY se chystá implementovat nástroje umělé inteligence až 60 procent firem. Tři čtvrtiny z nich pak investují ještě do konce letošního roku.
Chcete začít podnikat? Banky teď půjčí skoro všem, záruky přenesou na EU
Banky si všimly nové příležitosti – začínajících podnikatelů. Zatímco dosud měli nováčci jen minimální šanci, že u nich získají dost peněz na rozjezd vlastního byznysu, díky novým evropským zárukám se situace obrací.
„Začínající podnikatelé představují pro banky stále zajímavější byznys. Je jich několik desítek tisíc za rok. Pro banky to mohou být do budoucna velmi dobří klienti,“ říká Leoš Souček, zástupce ředitele pro řízení rizik v Komerční bance.
Právě Komerční banka nyní jako první v Česku získala záruky od Evropského investičního fondu, které jí umožní půjčovat i úplným podnikatelským nováčkům. Bude jim stačit jen dobrý podnikatelský plán.
Podobný produkt navíc chystají i další finanční domy. „Vedle Komerční banky se nám přihlásily ještě další dvě banky z Česka. Právě s nimi jednáme,“ říká investiční manažerka EIF Cristina Dumitrescu.
Hlavním důvodem, proč obdobný program dosud na českém trhu chyběl, je poměrně vysoké riziko krachu „zelenáčů“. Je výrazně vyšší než u zaběhnutých společností. „Kdybychom ho museli zohlednit plně, byl by úvěr příliš drahý. Garance nám umožní pokrýt všechna rizika a snížit úrok pro klienta,“ říká Souček.
Ten bude maximálně 9,9 procenta, klienti mohou od banky získat až milion korun na pět let. „Čekáme, že průměrná výše úvěru bude 300 tisíc korun,“ doplňuje Souček. Pokud nebude klient splácet, pokryje garance od EIF až 80 procent pohledávky. V rámci programů pro začínající podnikatele s evropskou garancí může poskytnout úvěry celkem za 1,4 miliardy.
Největší zájem o úvěry se čeká u mladých absolventů
„Jeden z programů cílí především na nejvíc zranitelné skupiny, tedy třeba na nezaměstnané, na absolventy a na lidi přes 55 let či na ženy po mateřské, druhý program je otevřený všem začínajícím podnikatelům,“ říká Dumitrescu.
V současnosti si začínající podnikatelé berou na rozjezd vlastního byznysu nejčastěji spotřebitelský úvěr či americkou hypotéku. Jenže ne všichni mohou doložit pravidelný příjem či ručit za úvěr vlastní nemovitostí. Další možností je založení podnikatelského účtu s možností kontokorentu či mikroúvěr, ale tímto způsobem lze získat jen desítky tisíc.
Pokud však čerstvý podnikatel potřebuje víc hned na startu, má smůlu. „Obecně potřebujeme znát alespoň nějakou historii klienta. Jsme povinni prověřit, že bude klient schopen splácet.
Pokud ještě nemá klient daňové přiznání, musíme mít alespoň doložený platební styk, abychom viděli, že podnikání existuje, přicházejí platby od zákazníků a odcházejí platby dodavatelům,“ říká produktový specialista Raiffeisenbank Jan Pari.
Jedinou výjimku představuje nabídka od České spořitelny krytá zárukou od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ta je však, na rozdíl od produktu Komerční banky, určena pro klienty s inovačním záměrem.
„Délka tohoto úvěru je maximálně pět let, nabízí možnost odložit splácení až o tři roky. Výše úvěru se může pohybovat od půl až do 15 milionů korun.
Navíc nabízíme možnost půl roku konzultací podnikatelských plánů s firemním bankéřem, tato služba je zdarma,“ říká mluvčí České spořitelny Pavla Kozáková.
Ani Komerční banka v rámci nového programu nepůjčí úplně všem. „Klient nás musí přesvědčit, že jeho projekt je životaschopný. Měl by přijít s jasnou představou, co chce dělat. Musí mít jasnou motivaci. Tím vlastně chráníme klienta proti někdy až bláznivým nápadům, aby nešel do něčeho, na co nemá,“ říká Souček.
Čeká, že největší zájem o tyto úvěry budou mít mladí absolventi či čerstvě vyučení. Například elektrikáři, instalatéři nebo holiči. Nebo automechanici, kteří nejsou spokojeni u svého zaměstnavatele a chtěli by si otevřít vlastní dílnu.
Půjčené peníze pak mohou použít třeba na nákup auta, vybavení kanceláře či pořízení potřebného nářadí či přístrojů.
Žadatelé budou v některých případech podepisovat blankosměnku, která má urychlit cestu ke zrychlení procesu vymáhání, pokud klient přestane splácet.
Člověk nemá jak zjistit, kde všude dluží. Vyhledat lze jen úvěry a exekuce
V Česku není místo, kde by člověk mohl zjistit všechny své dluhy. Placené registry dají informace pouze o úvěrech. „Takže se dostáváme do zvláštní situace, kdy lidé, kteří chtějí řešit své dluhy, k tomu nedostanou šanci,“ říká Hana Erbsová z advokátní kanceláře Ambruz & Dark Deloitte Legal.
HN se v seriálu vrací k zákonům a opatřením, jež byly nominovány do ankety Absurdita roku 2016. Neexistence jednoho registru, ve kterém by bylo možné vyčíst všechny závazky, byla jednou z nich.
Erbsová upozorňuje, že člověk se zároveň může stát neplatičem, aniž o tom tuší. „Říká se, že právo náleží bdělým. Ale někdy mám pocit, že spíš právo náleží paranoidním, kteří si buď vše evidují, nebo se předběžně všech možných věřitelů vyptávají,“ uvádí Erbsová.
Potíže způsobují spíš různé nedoplatky za zboží a služby, jež mnohdy vzniknou jen z nedostatečné komunikace nebo chybné evidence a postupně „nabobtnají“ o různé úroky a další sankce. „Dlužník se však o jejich existenci často dozví až ve chvíli, kdy si potřebuje půjčit peníze nebo jej rovnou kontaktuje inkasní agentura,“ vysvětluje Erbsová.
Příkladem, kdy se člověk stane neplatičem bez svého zavinění, může být inkaso platby za telefon. „Operátor si strhával platby za služby inkasem z účtu a jednou požádal o inkaso ve zcela neobvyklém termínu. Platba se proto neprovedla.
Na účtu byl vždy dostatek prostředků, a proto dluh vznikl naprosto neočekávaně. Upozornění na dluh bylo navíc omylem zasláno na již neplatnou adresu, jejíž změnu ovšem zákazník řádně ohlásil,“ popisuje Erbsová.
„Přesně taková shoda okolností pak snadno vytvoří neplatiče i z člověka, který má o svých financích přehled,“ dodává.
V Česku má spotřebitelský úvěr nebo krátkodobou půjčku přes tři miliony lidí. A skoro každý desátý má problém se splácením jakéhokoliv závazku, ať už menšího úvěru, nebo hypotéky.
„Bylo by dobré položit si otázku, zda a jak vytvořit jednu databázi, kterou by garantoval stát. Z té by každý mohl − i když třeba za poplatek − on-line zjistit, kdo všechno jej považuje za svého dlužníka a z jakého titulu,“ říká Erbsová. Dodává ale, že podobné registry v evropských státech neexistují.
Pokud chce člověk zjistit, jaké má dluhy, čeká ho série dotazů na desítky míst a také platby v řádu pár stovek korun za nahlédnutí do několika registrů, které v Česku fungují.
Kromě seznamu úvěrů firem a podnikatelů existují také „bankovní registr“ a „nebankovní registr“, v nichž si banky či poskytovatelé úvěrů vyměňují informace o klientech. Z nich lze za částku přes 200 korun získat výpis o všech půjčkách.
Dále je k dispozici několik komerčních seznamů, nejznámějším je registr neplatičů Solus. V něm už jsou i „neúvěrové“ dluhy, ale pouze po splatnosti.
Navíc je založen na dobrovolné účasti věřitelů, takže nezaručuje přehled o všech dluzích. Od července je také možné si nechat udělat na České poště výpis z evidence exekucí.
Ten ale spíše slouží ke zjištění, zda vůči někomu jinému, například zájemci o pronájem bytu, není vedena exekuce.
V rámci soutěže Absurdita roku byl kritizován i rejstřík zástav. V praxi nastává neřešitelná situace, když si chce někdo zjistit, zda například pohledávka, kterou jeho obchodní partner nabízí jako zástavu, už není zastavena někomu jinému. „Musí přijít za notářem a v žádosti přesně trefit označení, pod kterým je tato pohledávka už případně zapsána v rejstříku zástav,“ vysvětluje Erbsová.
Pokud majetek, o němž chce získat informaci, správně neoznačí, dozví se, že dotazovaná věc či pohledávka v rejstříku zástav zapsána není. Po čase však může zjistit, že opak byl pravdou a peníze z prodeje zástavy budou přednostně vyplaceny jinému věřiteli.