Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Suroviny

Naší sládkové vaří pivo  ze tří základních surovin: českého ječmenného sladu, žateckého chmele a kvalitní vody. Chmel v podobě granulí se vyrábí drcením chmelových šištic ihned po sklizni bez přístupu vzduchu.

Uchovává si tak intenzivní hořkost i unikátní aroma a obejde se bez chemického ošetření proti plísním. Ke kvašení používáme speciální kmeny pivovarských kvasinek a dohlížíme na dodržování původních receptur.

Nepoužíváme sladové náhražky jako cukr nebo enzymy ani chemické preparáty ke stabilizaci pěny.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Vaření piva

Výroba piva probíhá ve třech fázích: sladování ječmene, příprava mladinyjejí zkvašování. Slad vzniká procesem řízeného máčení, klíčení a sušení.

Při máčení stoupne obsah vody v zrnech, vzniknou tak podmínky pro jejich klíčení. To probíhá v tzv. Saladinových skříních – velkých betonových vanách vybavených klimatizací a mechanickým převracením klíčícího zrna. Naklíčený ječmen (tzv.

 zelený slad) se následně suší na vytápěném zařízení zvaném hvozd.

Druhá fáze výroby, příprava mladiny, se opírá o proces rmutování. Během něj dochází k přeměně cukernatých složek sladu do takzvané sladinky. Ta se po oddělení od zbytku sladového šrotu (mláta) povaří s chmelem.

Během tzv. chmelovaru přecházejí hořké látky z chmele do roztoku. Vzniká mladina, která se ještě horká zbavuje chmele a zbytků kalů.

Koncentrace extraktu mladiny rozhoduje o stupňovitosti piva a tím i o obsahu alkoholu.

Mladina je přečerpána do vířivé kádě, na jejímž dně se usazují jemné kaly, poté odpočívá a chladí se na 6-7 °C. Následné zakvašení vlastní kulturou kvasnic probíhá v kovových cylindrokónických tancích (CKT) ve dvou oddělených fázích – kvašení a zrání.

Při kvašení se část mladiny činností kvasinek přeměňuje na alkohol a oxid uhličitý. Řízení celého procesu usnadňuje sládkům počítačová technika. Následnou filtrací se odstraňují zbylé kvasinky.

Poté už se pivo plní do transportních nádob – cisteren, KEG sudů, lahví a plechovek.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Doprava

Pro uchování dobré kvality piva a jeho chuti je také důležitá doprava a skládka piva. Nešetrné zacházení se sudy může nejen poškodit obal, ale především samotné pivo. Po celé České republice máme více než 20 distribučních center, ze kterých je pivo každý den zaváženo.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Skladování

Pro uchování piva v ideálních podmínkách je nezbytný čistý a chladný sklad bez potravin a přístupu slunečního záření se stálou teplotou 7°C.

I proto Plzeňský Prazdroj vzdělává své odběratele o správném přístupu ke skladování našich produktů.

Ke správnému skladování neodmyslitelně patří i zacházení s jednotlivými obaly piv, ať už to jsou lahve, plechovky, nerezové KEG sudy nebo v neposlední řadě pivní tanky.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Tlačné plyny

Technologie používaná při čepování má nesporný vliv na výslednou chuť a kvalitu piva. Pro sudové pivo je nejlepší směs technických plynů CO2 a dusíku v poměru 1:1.

Tato směs zajišťuje dokonalou ochranu před zvětráním piva a podporuje tak jeho trvanlivost. Naopak nevhodné je používání vzduchových kompresorů.

Vzduch procházející kompresorem může totiž obsahovat různé nevhodné látky a pivo nežádoucím způsobem okysličuje. To rychleji stárne a snižuje se jeho kvalita.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Teplota

Správná teplota při čepování ovlivňuje nejen chuť piva, ale také jeho pěnivost. Teplota piva na kohoutu má být zvolena tak, aby zákazník dostal pivo ve sklenici vychlazené na 6-8 °C. Teplota při čepování by tedy měla být přibližně o stupeň nižší. Při teplotě piva pod 5 °C mohou nastat problémy se sníženou pěnivostí nebo dokonce s chladovým zákalem.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Sanitace

Sanitace pivního vedení a výčepního zařízení je jedním z nejdůležitějších předpokladů kvality čepovaného piva. Za působení chemických a mechanických vlivů se totiž likvidují nežádoucí mikroorganismy a nánosy pivního kamene v pivním vedení. Odborná sanitace by měla proběhnout jednou týdně. Základní vymytí pivního potrubí, včetně rozebrání výčepního kohoutu a jeho odmočení, pak každý den.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Čepování

Pivo se zásadně čepuje do řádně umyté sklenice, na kterou se mohou používat jen speciální mycí prostředky, které nemají žádný zápach a ve sklenici nezanechávají chuť, která by znehodnotila chuť samotného piva.

Sklenice musí být vychlazená a mokrá, aby pivo neutrpělo při kontaktu teplotní šok. Správný způsob čepování pak zaručí pivu ideální chuť a říz. Nejen Pilsner Urquell je nejlepší čepovat na jeden zátah, takzvaně na hladinku.

Zvolený způsob čepování piva zásadně ovlivňuje jeho chuť.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí Tankové pivo

Tankové pivo představuje nejlepší technický systém pro čepování piva.

Ideálním řešením je moderní systém nerezových tanků o objemu 5 hl či 10 hl, ve kterých je nepasterizované pivo uloženo v nepropustném recyklovatelném polypropylenovém vaku.

Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem, což má pozitivní vliv na jeho kvalitu i trvanlivost. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je určitá minimální týdenní výtoč piva.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Druhy piva | www.pivovartisnov.cz

Řada Tišnovské pivo je složena převážně ze spodně kvašených, dobře chmelených ležáků plzeňského typu, které mají díky použitým sladům krásně zlatavou barvu a pivních speciálů. Vaříme klasickou technikou podle německého zákona o čistotě piva.

Tedy 100 % všeho, co tvoří naše pivo, pochází pouze z přírody! Kvalitní voda z nedalekého hlubinného vrtu, ječné slady, chmel a kvasnice.

Žádná barviva, cukr, koncentráty, náhražky, chmelové či sladové extrakty a produkty, ani přídavky do sypání pro trvalejší pěnu.

Naše piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná tzv. „kvasničáky“ vařená dle originálních receptur.

V základní řadě máme spodně kvašená piva: výčepní pivo Biker 8% a Tišnovák 10%, světlý ležák Tišnovanka 11%, světlý ležák Tišnovan 12% – toto jsou piva plzeňského typu, pak tmavý ležák Japp 12% a Baltic Porter Porter Coeli 20%.

Dále jsou speciální piva – polotmavý speciál Abatyše Barbora 13% ležák, APA American Pale Ale 12% světlé svrchně kvašené pivo Američan z Tigálu, IPA India Pale Ale 14%  světlé svrchně kvašené pivo Ind z Tigálu a na léto vaříme Weissbier – výčepní pšeničné svrchně kvašené pivo Mistr Šimon.    

Pivo Biker je chmeleno českými chmely. Za studena je pak ještě dochmeleno českým moderním chmelem Kazbek, který mu dává kořenitou vůni s nádechem citrusů. Toto pivo příjemně osvěží při fyzické zátěži za horkých letních dnů.

Produktový list BIKER 3,3%

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Pivo Tišnovák je poctivá hořká desítka, která snoubí nízký obsah alkoholu s chutí vícestupňových piv. Jeho přednostmi je zlatavá barva, plná pěna a nezaměnitelná chuť a vůně, která je dána mimo použitých sladů čtvero chmelením, z nichž poslední má zásadní vliv na vůni.

Produktový list Tišnovák 10%

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Pivo Tišnovanka je vyhledáváno především milovníky méně hořkých piv, kteří preferují sladovou chuť piva doplněnou jemnou a vyváženou hořkostí. Základem tohoto piva jsou tři druhy sladu. Jeho přednostmi je zlatavá barva, plná pěna a nezaměnitelná chuť a vůně.

Produktový list Tišnovanka 11%

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Zlatavá barva  tohoto ležáku je dána použitými slady, z nichž největší podíl  tvoří plzeňský slad, který je doplněn speciálními slady. Ty mají vliv především na barvu a plnost pěny.  Jeho plná  jedinečná chuť je dána, mimo použitých sladů, trojím chmelením.

Produktový list Tišnovan 12%

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Tmavé pivo Japp  je sladový ležák s nízkým stupněm karbonizace. Jeho základ je tvořen šesti slady, z nichž většinu tvoří český a mnichovský slad. Ležák je jemně chmelen českými chmely, přičemž odrůda chmele Harmonie dává tomuto ležáku typickou zemitou chuť a vůni.

Produktový list Japp 12%

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Světlé svrchně kvašené pivo Američan z Tigálu  je zástupce pivního stylu APA. Barva piva je zlatavá až měděná. Pivo je výrazně chmeleno kombinací českých a amerických chmelů, z nichž typickou chuť a vůni mu dávají chmely Cascade a Citra. Toto pivo je ještě chmeleno za studena. 

Budete mít zájem:  Má rehabilitace při léčbě Bechtěrevovy nemoci význam?

Produktový list Američan z Tigálu 12%

Polotmavý 13% pivní speciál Abatyše Barbora je pivo s výraznou sladovou chutí a krásnou načervenalou barvou, která je dána unikátní kombinací sedmi sladů. Tato směs sladů je vhodně doplněna chmely, které pivu dávají jemnou a vyváženou hořkost a vůni.

Produktový list Abatyše Barbora 13%

Patrik z Tigálu je svrchně kvašené, tmavé, 13% pivo. Tělo tohoto piva je tvořeno 5ti slady, které jsou doplněny praženým ječmenem. Ten dává tomuto pivu typickou chuť stoutu. Pivo je chmeleno americkými chmely Columbus, Chinook a Cascade.

Produktový list Patrik z Tigálu 13%

Světlé svrchně kvašené pivo Ind z Tigálu  je zástupce pivního stylu American  IPA. Barva je zlatavá až měděná. Pivo je výrazně chmeleno  americkými chmely, z nichž typickou chuť a vůni mu dávají chmely  Summit a Chinook. Těmito chmely je toto pivo dochmelováno také za studena.

Produktový list Ind z Tigálu 14%

Porter Coeli je 20% dezertní pivo s výrazným obsahem alkoholu a tmavě hnědou barvou z kategorie Baltic Porter.  Tento typ piva se vyznačuje bohatou  sladovou chutí s nádechem  kávy, čokolády, ořechů a tóny sušeného ovoce. Obsah alkoholu tohoto piva je 8,4 % obj.

Produktový list Porter Coeli 20%

V Tišnově se již od středověku pilo v létě pivo bílé – pšeničné. Základem tohoto piva je pšeničný slad (50 %) doplněný slady ječmennými. Barva je světle žlutá a ve vůni jsou cítit tóny hřebíčku a banánu. Toto pivo je jemně chmeleno českými chmely.

Produktový list Mistr Šimon 12%

Bez vody by nebylo žádné pivo. Ta naše je z horských pramenů, říká hanušovický sládek

UPOZORNĚNÍ: Tento příspěvek je starší než 6 měsíců.Níže uvedené informace mohou být zastaralé či neplatné!

Bez vody by nebylo žádné pivo. Ta naše je z horských pramenů, říká hanušovický sládek

Advertorial

23.2.2018

Autor: pr

V lednu Luděk Reichl, sládek z pivovaru Holba, obřadně provedl vystírku a spolu s režisérem Miroslavem Krobotem zahájil vaření nového ležáku z hor. Stejně jako Holba je oblíbený režisér a herec v Jeseníkách doma, proto ochotně přijal možnost stát se patronem nového piva. Stejně jako sládek dělá věci srdcem.

A Jeseníky, jejich kolorit a divoká příroda jsou pro něho inspirací. Oba ctí přirozené principy, se kterými jsme spjati a které ovlivňují naši existenci podobně jako vzduch nebo voda. Nový ležák začal psát svůj příběh, jenž začíná sladem z podhorských ječmenů a pokračuje dalším fenoménem. Je jím voda – základ života i základ piva.

A právě o vodě je náš rozhovor s Luďkem Reichlem.

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí
Foto: archiv pivovaru Holba

Voda a pivo, jak to jde dohromady?Samozřejmě, že jde. Voda je přirozenou součástí piva. Každé pivo obsahuje více než 90 procent vody, takže se dá říci, že bez vody by nebylo žádné pivo.

Voda z vlastních pramenů, které jsou navíc uprostřed pivovaru, je u nás zřejmě raritou. Nebo je takových pivovarů víc? Pivovary používají různé zdroje vody. Některé mají své studny, některé nakupují vodu městskou a některé dokonce používají upravenou vodu přímo z řek.

Optimální varianta je samozřejmě voda vlastní, ideálně z hlubinných vrtů a úplně nejlépe přímo v areálu pivovaru, co nejblíže ke spotřebě. Všechny tyto podmínky jsou v našem případě splněny. Netroufnu si říci, že jsme jediný pivovar s takovýmto zdrojem vody, ale určitě jich nebude mnoho.

Jaká je největší výhoda toho, že máte vlastní vodu?

Mít vlastní vodu s sebou nese celou řadu výhod. V našem případě se jedná o vodu z hlubinných vrtů. Voda je celoročně stabilní z pohledu svých vlastností: složení, teploty a vydatnosti. Čerpáme ji z druhé zvodně, takže její kvalitu nemohou ovlivnit běžné změny, které se promítají do vody povrchové. Složení naší vody je navíc optimální pro výrobu českého piva, takže ji není potřeba nijak upravovat a to je zásadní. Městskou vodu totiž pivovary běžně upravují, aby byla vhodná pro výrobu piva. A její složení i kvalita může navíc v průběhu roku kolísat; navíc je chemicky ošetřená vzhledem ke zdravotní nezávadnosti. V neposlední řadě je její nákup výrazně dražší než používání vlastního zdroje. Bohužel ne každý pivovar má to štěstí, že se v jeho blízkosti nachází zdroj tak kvalitní vody, jako je ta naše. Náš pivovar leží v podhůří Jeseníků, které ve svém masívu zachycují a shromažďují obrovské množství velmi kvalitní vody. Takzvané artéské studny, ze kterých čerpáme vodu, se táhnou v podloží až do oblasti kolem měst Branná a Lipová-lázně. A to je v rámci naší republiky určitě unikátní. Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Foto: archiv pivovaru Holba

Pivaři občas prohlásí o pivu, že je „vodnaté“. Co to znamená a kdy je pivo takové? Může to platit i pro vaše pivo? S tímto výrazem se většinou setkáváme ve spojení s výrobou piva technologií HGB.

V principu to znamená, že se na začátku na varně připraví mladina s vysokým extraktem původní mladiny, laicky jako na vícestupňové pivo. To následně projde hlavními procesy a u filtrace se pivo naředí vodou na požadovanou stupňovitost.

Takže výrobním procesem projde pouze asi padesát pět procent celkového objemu piva a zbytek je voda. Z pohledu výrobních nákladů je to fantastická úspora, která se ale bohužel negativně projeví v kvalitě takového piva. To je chuťově prázdné a vodnaté.

V našem případě něco podobného nehrozí. Stále se držíme klasické technologie výroby podle původních receptur, a to jakékoli krácení předem vylučuje.

Jak vnímáte vodu vy osobně?Jako základ života a s obrovským respektem. Každý organismus, rostlina nebo živočich je tvořen značným podílem vody. Bez vody nemůže dlouhodobě žít žádný organismus. Bez vody by tedy nebyl žádný život, žádné potraviny, žádní živočichové a ani pivo.

Prakticky denně se pohybuji v přírodě a s vodou se setkávám v jejich nejrůznějších podobách. Znám spoustu pramenů, potoků a řek, které se nachází v našem okolí. Vždyť Hanušovicemi protéká největší moravská řeka Morava.

Těsně nad Hanušovicemi se do ní vlévá Krupá, která teče od Starého města pod Sněžníkem a přímo v Hanušovicích se do Moravy vlévá řeka Branná, která teče ve směru od Jeseníku. Pro mě je divoká voda zdrojem vnitřní energie. Jeseníky vnímám jako nejčistější hory.

Zásahy do přírody jsou tady stále minimální, takže nedošlo k narušení přirozeného vodního režimu a hory jsou tak schopné zadržet dostatek vody. Funguje zde přirozený koloběh vody a to je záruka kvalitního životního prostředí pro rostliny, živočichy a lidi.

Vždycky mě potěší, když vidím v nějakém potoku nebo přímo v Moravě pstruhy, to je důkaz toho, že voda je absolutně čistá. Životní prostředí by každý měl vnímat jako velmi závažnou věc, se kterou úzce souvisí naše existence a kvality života

Nové pivo z hor začali v hanušovické Holbě vařit 8. ledna, takže si na něj budeme muset ještě počkat. Jeho příběh ale můžete průběžně sledovat už nyní

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

Veřejnost – i ta mediální – je ke katastroficky pojatým kauzám vstřícná – a také proto se mohou spotřebitelé setkat s tezemi o „konci českého chmele“, „ohrožení chráněného označení České pivo“ nebo se spekulacemi, že pivo uvařené ze sadby chmele žateckého poloraného červeňáku, klonu 72, nebude mít očekávanou kvalitu. Nic z toho není pravda.

Na začátku byl nespokojený pěstitel

Kvalitu a vlastnosti uvedeného klonu žateckého chmele zpochybnil před několika lety pěstitel, podle kterého ztratil uvedený klon šlechtěním své specifické genetické vlastnosti. Paradoxem ovšem je, že podle laboratorních testů byl obsah alfa hořkých kyselin ve chmelu tohoto pěstitele dokonce o něco vyšší, než byl celorepublikový průměr.

Právě obsah těchto látek je přitom jednou (byť ne jedinou) známkou kvality a vlastností našeho klasického chmele. Příslušný podnikatel nicméně nedodržel své smluvní závazky v jiných parametrech, a postupně se k němu přidali další dva (není jich tedy deset, jak uvádějí některá média), kteří kvalitu sadby žateckého poloraného červeňáku veřejně napadli.

Jasno do věci bohužel nevneslo ani stanovisko Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který se ve svém hodnocení problému vyjádřil použitím principu „ani kočka, ani pes“, takže si z něj mohl kdokoli vybrat, co se mu hodilo. Není to ostatně jediná aktuální kauza, v níž se ÚKZÚZ pohybuje jako slon v porcelánu – příkladem je třeba ne zrovna zvládnutá komunikace ohledně hubení hrabošů.

Budete mít zájem:  Jak na nové já? Změňte své návyky

Sadba je v pořádku, říká posudek, laboratoř i Budvar

Právní stránka problému samozřejmě spotřebitele zas tak nezajímá, přesto by ale měl vědět, že teze kritiků sadby vyvrátil odborný oponentský posudek (PDF), kvalitu a jedinečnost parametrů tohoto žateckého chmele potvrdily i nezávislé německé laboratoře a stejně tak stanovisko Budějovického Budvaru. Ten měl být podle některých názorů „spornou sadbou“ nejvíce ohrožen, protože produkce piva z našeho chmele je pro Budvar základní marketingovou a výrobní strategií.

Jedním z projevů údajné degradace chmele měly být přitom malé šišky (hlávky) chmele na chmelnicích příslušných kritiků. Na místě je tak vhodné připomenout, že velikost šišky není pro kvalitu chmele měřítkem, což ostatně potvrdily výše zmíněné laboratorní rozbory.

Na velikost chmelových šišek má ovšem značný vliv počasí, což mimo jiné znají i ovocnáři, kteří v suchých letech nemohou prodávat do tržní sítě jablka, neboť jsou malá, a nesplňují tak parametry pro volný prodej.

Právě extrémně suché předešlé roky jsou také, nejen podle oponentního posudku, základním důvodem, proč se mohla sadba chmele jevit někomu jako „degradovaná“.

Mírně nadprůměrný rok pro český chmel

Jak už bylo řečeno, na kvalitě piva se to ovšem v praxi nijak neprojevilo. A pokud se týká předpokladů pro letošní rok, pak ten by měl být z pohledu kvality chmele i jeho celkové sklizně mírně nadprůměrný. Oproti loňskému roku by se chmele mělo v ČR sklidit dokonce téměř o čtvrtinu více.

Co se pak týká některými pivovary využívaného Chráněného zeměpisného označení „České pivo“, tak ani tam odejmutí nebo ukončení této evropské ochrany našich piv nehrozí. Mimo jiné proto, že v podmínkách pro takové označení je celá řada dalších parametrů a požadavků na použité suroviny, že v tom jeden, navíc neoprávněně zpochybněný klon, nehraje žádnou roli.

Aktuální signály, i ze zahraničí, naopak signalizují vyšší poptávku po této tuzemské aromatické odrůdě chmele a snahy uzavřít na dodávky tohoto chmele dlouhodobé kontrakty. Je tak docela nešťastné, že do tohoto pro ČR pozitivního trendu „házejí někteří jedinci vidle“.

Unikátní fotografie: Sládek sbírá pivní pěny

Archive | Pivní.info

Den Starobrna: to je ochutnávka nového ležáku i skvělí Chinaski

[pátek, 16. srpen 2019]

[Starobrno Brno] 09:31 [permalink] [reaguj]

Kočkiádu v pivovaru provoní hermelíny

[pátek, 16. srpen 2019]

[Nomád Děčín] 09:30 [permalink] [comments: 1]

Českému pivu ani chmelu žádná újma na kvalitě nehrozí

[čtvrtek, 15. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 10:19 [permalink] [reaguj]

Tankový Pilsner Urquell si v zahraničí vychutnáte ve 144 hospodách

[čtvrtek, 15. srpen 2019]

[Asahi] 09:54 [permalink] [reaguj]

Etikety z recyklovaného papíru na pivu Svijany

[středa, 14. srpen 2019]

[Svijany] 14:11 [permalink] [reaguj]

Obnova pivovaru v Chříči pokračuje! Pomohou další dobrovolníci

[středa, 14. srpen 2019]

[Chříč] 10:32 [permalink] [reaguj]

Na soutoku řek se budou prezentovat místní pivovary

[středa, 14. srpen 2019]

[Jihočeský kraj] 09:31 [permalink] [reaguj]

Slavnosti piva Krušovice slibují skvělou hudbu, královské pivo a klání o nejlepší guláš nebo štrůdl

[středa, 14. srpen 2019]

[Krušovice] 09:30 [permalink] [reaguj]

Na léto snižujeme obsah alkoholu, piv se pak dá vypít víc, říká sládek

[středa, 14. srpen 2019]

[Hnanice] 09:29 [permalink] [reaguj]

Strakonický pivovar Dudák oslaví 370 let

[úterý, 13. srpen 2019]

[Dudák Strakonice] 20:00 [permalink] [reaguj]

Druhý největší japonský pivovar kupuje podíl ve výrobci kosmetiky

[úterý, 13. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 19:41 [permalink] [reaguj]

Jak se bude letos obchodně vyvíjet pivařská sezóna? Známe odpověď

[úterý, 13. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 19:39 [permalink] [reaguj]

Šlechtovu restauraci v Praze bude provozovat Vinohradský pivovar

[úterý, 13. srpen 2019]

[Vinohradský pivovar] 19:32 [permalink] [reaguj]

Vše, co jste chtěli vědět o pivu

[úterý, 13. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 19:31 [permalink] [reaguj]

Prachatičtí ochutnali pivo

[úterý, 13. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 19:30 [permalink] [reaguj]

Trojice mužů ukradla v Protivíně pivní sudy

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Platan Protivín] 16:29 [permalink] [reaguj]

Přijďte si užít vodnické odpoledne v Pivovaru Cvikov

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Cvikov] 16:29 [permalink] [reaguj]

Pivovar Dudák se dostal ze ztráty

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Dudák Strakonice] 16:25 [permalink] [reaguj]

Brazilec vaří v Heřmanicích pivo: S láskou na celý život začínal doma v kuchyni

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Heřmanický pivovar Ostrava] 16:22 [permalink] [reaguj]

Z festivalu vyloučili sexistická piva. Dobře udělali a vědí proč

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 16:22 [permalink] [comments: 3]

Pivo teklo proudem. Litoměřice hostily další ročník Pivních slavností

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 16:20 [permalink] [reaguj]

Zdegenerovaný český chmel. Nová vlajková loď se vyorává, malá hořkost ohrožuje pivo

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 16:19 [permalink] [reaguj]

Mniši prodali krávy a dali se na výrobu piva. Zájem o Tynt Meadow je obrovský

[pondělí, 12. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 16:19 [permalink] [reaguj]

Pivovar Radegast každý rok vyčistí 20 bazénů dešťové vody

[pátek, 9. srpen 2019]

[Radegast Nošovice] 14:22 [permalink] [reaguj]

Stovky druhů piv, otevřeno každý den a nekonvenční atmoška. Takovej byl, je a bude Azyl

[pátek, 9. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 14:18 [permalink] [reaguj]

Chmelaři očekávají normální úrodu, výrazně pomohl déšť

[pátek, 9. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 14:18 [permalink] [reaguj]

Zimní speciál Chodovar se začíná vařit

[pátek, 9. srpen 2019]

[Chodovar Chodová Planá] 13:55 [permalink] [reaguj]

Mladý pivovarník Adam Matuška: Dobré pivo potřebuje vyšší cenu

[čtvrtek, 8. srpen 2019]

[Matuška Broumy] 09:15 [permalink] [reaguj]

Prachatice: Svátek všech pivařů je již za dveřmi

[čtvrtek, 8. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 09:09 [permalink] [reaguj]

Škola čepování Pilsner Urquell pokračuje i o prázdninách

[čtvrtek, 8. srpen 2019]

[Prazdroj Plzeň] 09:07 [permalink] [reaguj]

Letošní červen naplnil očekávání pivovarů

[středa, 7. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 10:08 [permalink] [reaguj]

Pivo s příchutí gazpacho? Ve Španělsku nabízejí netradiční letní osvěžení

[středa, 7. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 09:57 [permalink] [reaguj]

Litovel Gustav Regionální potravinou Olomouckého kraje

[úterý, 6. srpen 2019]

[Litovel] 18:19 [permalink] [reaguj]

Méně stánků, méně místa. Dočesnou letos omezí stavební práce v centru Žatce

[úterý, 6. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 17:07 [permalink] [reaguj]

Jubilejní Pivní slavnosti jsou příslibem dobrého piva

[úterý, 6. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 17:05 [permalink] [reaguj]

Pivovary umí lépe pivní limonády než nealko piva

[úterý, 6. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 17:02 [permalink] [reaguj]

Holba Šerák slaví již 35 let

[úterý, 6. srpen 2019]

[Holba Hanušovice] 17:00 [permalink] [reaguj]

Pivo uvaří poprvé ve svém. V Novém Boru otevře parta nadšenců minipivovar

[úterý, 6. srpen 2019]

[Born Nový Bor] 16:57 [permalink] [reaguj]

Litoměřické Pivní slavnosti jsou za dveřmi. S nimi i dopravní omezení

[úterý, 6. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 16:56 [permalink] [reaguj]

Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí již tuto sobotu

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 14:18 [permalink] [reaguj]

Prazdroj otočil. Opět nabízí kvasnice minipivovarům

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Asahi] 10:06 [permalink] [comments: 1]

Stánek s českým pivem se zabydlel na 20. Čínském mezinárodním pivním festivalu

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 10:03 [permalink] [reaguj]

Budete mít zájem:  Bifidobakterie – jaké mají účinky na naše zdraví?

Prestiž českých sládků roste, říká vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Berka

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Asahi] 10:01 [permalink] [reaguj]

Jablonecký Volt produkuje skutečně elektrizující pivo

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Volt Jablonec n.N.] 09:59 [permalink] [reaguj]

Pivovar pokračuje v podpoře barumky

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Zubr Přerov] 09:59 [permalink] [reaguj]

Australský pivovar uvedl na trh čaj, který chutná jako pivo

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Ostatní pivní dění] 09:58 [permalink] [reaguj]

Pivovar jede naplno. Loňský rok asi nepřekoná

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Postřižinský pivovar Nymburk] 09:51 [permalink] [reaguj]

Čížovský pivovar slavnostně zahájil svůj provoz

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Čížová] 09:51 [permalink] [reaguj]

Zisk pivovaru Heineken klesl, ztrátu mají dohnat dražší značky piv

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Heineken] 09:50 [permalink] [reaguj]

Současná vláda rozhodně neprodá Budvar

[pondělí, 5. srpen 2019]

[Budějovický Budvar] 09:49 [permalink] [reaguj]

«« « Strana 2 z 3 » »»1 2 3

Pivní novinky | České pivo – České zlato

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:Petr ŠkotkoDudák

Došlo i k dalším omezením ve výrobě?

K dalšímu omezení výroby už nedošlo, protože lahvové pivo se prodává bez omezení. Pivovar Dudák má ale podíl sudového piva kolem 55 procent, což je v normální situaci velmi příznivé, neboť sudové pivo je pro každý pivovar ziskovější. V současném nouzovém stavu to ale naopak znamená, že pivovar vyrábí cca na 45 procent své obvyklé kapacity pro toto období. Výpadek z restaurací se nedá nijak nahradit.

Kolik piva zůstalo v tancích, když došlo ze dne na den k uzavření hospod? Jak velká je tato ztráta?

V tancích zůstalo cca 7500 hl piva. O žádnou ztrátu se v pravém slova smyslu nejedná, protože bude postupně stočeno do lahví. Co nás trápí více, je skutečnost, že na našich restauracích zůstalo poměrně velké množství nevytočených sudů, které mají trvanlivost zhruba do poloviny května.

Co znamená tento stav pro budoucnost pivovaru?

Zatím jsme museli zrušit všechny plánované investice, včetně například rekonstrukce restaurace Palermo, nebo investic do výrobní technologie, které prostě budou muset nějakou dobu počkat. Čím déle bude nouzový stav trvat, tím více se budou finanční škody prohlubovat. Je nutné si uvědomit, že k zavření všech restaurací došlo po zimním období, kdy je spotřeba piva výrazně nižší, než v jarním a letním období. A to pochopitelně přináší nižší tržby ne jenom pro pivovar, ale i pro hospodské. Březnem tak začíná úspěšnější období, které letos ze dne na den skončilo vládním vyhlášením nouzového stavu.

V tiskové zprávě z pivovaru jste vy osobně uvedl, že máte „polštář“ pro podobné situace. Jak velký je, neboli, jak dlouho ještě můžete vydržet? Může stav nouze ovlivnit samotnou existenci pivovaru?

Finanční polštář máme zhruba do konce května, poté by musely následovat nějaké další kroky, například si zažádat o nějaký provozní úvěr, neboť současné úvěrové zatížení firmy je velmi nízké.

Vláda rozhodla, že se první restaurace otevřou 25. května. Pomůže vám to?

Zvládneme to, ale bude to velmi těžké. Nejsme ale jediní, kdo bude mít podobné problémy.

Pivovar patří městu. Pomáhá vám?

Město Strakonice situaci v pivovaru velmi pozorně sleduje, zatím žádná pomoc nutná nebyla.

Využívá pivovar nucené volno například k rekonstrukcím, obnovám apod.? Co se v pivovaru v současné době děje? Nebylo by dobré zvážit, zda by neměl do budoucna pivovar zřídit i jakési „náhradní“ využití?

K první části otázky říkám ano, využívá. Jsou to například některé práce, které měly být provedeny dodavatelsky, ale díky volnému času si je teď zvládáme udělat sami. Otázka tzv. „náhradního využití“ není vůbec špatná k zamyšlení. Faktem ale je, že na pivovarském technologickém zařízení se toho moc jiného vyrábět nedá.

Má pivovar nějaké dluhy vůči dodavatelům surovin, například chmele? Pokud ano, jak velké a jak je bude hradit?

Pivovar žádné dluhy vůči svým dodavatelům nemá. Může se ale stát, že díky poklesu výstavu, pivovar neodebere nasmlouvané množství. To by se poté řešilo individuálně s každým dodavatelem.

Až se vrátí vše k normálu, bude měnit pivovar portfolio výrobků, aby získal ztrátu co nejdříve zpátky? Nebude zdražovat?

Není důvod měnit portfolio výrobků. Naši zákazníci jsou zvyklí na „svoje “ piva, nemůžeme jim je vzít. Co se týče zdražování, to si v letošním roce nedokážu představit, minimálně u sudového piva. Zejména restaurace budou mít velký problém se z toho všeho dostat. Zvýšením ceny bychom jim rozhodně nijak nepomohli.

Může se stát, že bude pivovar propouštět?

Chmel — Pivní putování: Od Ohře k Labi — Česká televize

Slovníček

Chmel je tím, co pivu dává jeho nezaměnitelnou chuť. Sládci s ním vždycky šetřili jako se šafránem, na výrobu jednoho piva připadají pouhé tři chmelové šištičky.

Chmel neslouží jenom k ochucení piva, je to bylina pro pivo důležitá. Takovéto stoupnutí piva do hlavy po prvním napití je dáno právě účinky chmele, nikoliv alkoholem. Tomu rozuměli už staří Čechové a o člověku dobře pivem napojeném neříkali, že je nasladěn, ale že je nachmelen.

Chmel je jen jednou z bylin, kterými se pivo v dávných časech dochucovalo. Důkazy jsou i v lidové poezii. Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník. Ale chmel byl známý odpradávna a postupně převládl.

První zmínka o chmelu k ochucení piva je údajně v listině franckého krále Pipina Krátkého z roku 768. Jiní říkají, že chmel užívali jako první staří Slované.

Jisté je, že u nás byl chmel pěstován v klášterech už v 11. století.

Karel IV. si byl vědom mimořádné kvality českého chmele a zakázal vývoz české chmelové sadby do zahraničí prý dokonce pod trestem smrti. Řez chmele na chmelnicích směli podle jeho nařízení provádět jen zvláště vyškolení pracovníci. Český chmel byl natolik kvalitní a žádaný, že se od počátku objevovaly snahy ho falšovat. Proto už v 16.

století se začal známkovat – opatřovat pečetí a potvrzením o původu. A Marie Terezie o tom vydala obecně platný patent. Ten vzácný český chmel, o který jde, se jmenuje žatecký poloraný červeňák. Byl vyšlechtěn u nás a nejvíc se o to zasloužil Karel Osvald.

Poloraný červeňák je chráněn Evropskou unií jako Žatecký chmel a je žádaný po celém světě.

Chmel se už od starověku užíval jako léčivá rostlina, a to vnitřně i zevně. Když se podá vnitřně, uklidňuje a podporuje trávení. Obsahuje prý také látky podobné ženským pohlavním hormonům.

Tím napomáhá u žen regulovat menstruační cyklus a u mužů tlumí – stejně jako pivo – pohlavní pud. Podaný zevně má dezinfekční účinky.

Může se tedy kloktat při bolestech v krku nebo přikládat v obkladech na špatně se hojící rány.

Obvykle se říká, že se chmelu daří tam, kde je červená půda – permská červenka, ale dobře roste a plodí i na bělavých opukových půdách.

Chmel potřebuje při popínání podporu, proto se na chmelnicích stavějí konstrukce. Dřevěné sloupy provázané drátem jsou ukotvené do země a každý rok ve výšce asi 6 metrů se na ně navazují vodící drátky.

Tomu se říká chmelové drátkování. Konstrukce vydrží asi 20 let. Pak se musí postavit úplně nová.

Po očesání se chmelové šištice třídí a suší v sušárnách chmele, které bývají často dominantami chmelařských obcí.

Přejít na obsah dílu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *