Roste obliba luštěnin a pokrmů z nich, čerstvých potravin, produktů s vysokým obsahem proteinů a bezlepkových, bezlaktózových a veganských potravin a surovin.
Čím rychleji se blíží jaro, tím větší mají lidé odhodlání ke změnám v životním stylu a odlehčení jídelníčku. Jak se dostat zpět do formy, ulevit trávení, začít jíst lépe a kvalitněji a shodit nějaké to kilo?
Podobné otázky si klade čím dál více spotřebitelů. A výrobci i obchodníci jim vycházejí vstříc. Celý článek
Spolu s rostoucí životní úrovní Češi dbají čím dál víc na svoje zdraví, čemuž přizpůsobují i svůj jídelníček. Velkou roli v tomto ohledu hraje nejen příznivá ekonomická situace, ale také edukace a v neposlední řadě i módní trendy.
Za posledních šest let se zájem o zdravé potraviny několikanásobně zvýšil. Roste zájem především o čerstvé potraviny, jako je ovoce a zelenina, a to jak lokální, a exotická. Existuje také významná skupina spotřebitelů, kteří se vyhýbají například lepku a laktóze. Celý článek
Ať už jim říkáte jakkoli, jedno mají tyto výrobky společné: vycházejí vstříc stále rostoucí spotřebitelské poptávce po přírodních výrobcích anebo produktech vyrobených z čistých přírodních ingrediencí.
Význam zdravých výrobků na potravinářském trhu v USA se zvláště od roku 2010 neustále prohlubuje. A není to pouze zásluhou vybíravých intelektuálů.
Pojmy jako „organický výrobek“, „srozumitelný seznam ingrediencí“, „přírodní produkt“, „čistá etiketa (clean label)“, „ze surovin z udržitelných zdrojů (sustainable sources)“ apod. Celý článek
Příklon ke zdravému životnímu stylu a současně rostoucí počet alergií a potravinových intolerancí vede spotřebitele k hledání vhodných výrobků. O trendech na trhu funkčních potravin a doplňků stravy jsme hovořili se Stanislavem Pilařem, spolumajitelem společnosti TOPNATUR.
V posledních třech letech lze sledovat přesun v preferencích ve spotřebitelském nákupním chování. Produkty zdravé výživy a doplňky stravy už zákazníci nehledají jen v prodejnách zdravé výživy a lékárnách, ale stále více také v prodejnách maloobchodních řetězců. Celý článek
Pozornost je však třeba stále věnovat barvě a chuti upravených produktů.
Protože mnohé zpracované potraviny obsahují vysoké hladiny „nezdravých“ živin jako sůl, hydrogenované tuky, cukr a nasycené mastné kyseliny, dostala se ve vyspělých zemích spotřeba těchto látek u konzumentů za maximální limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací.
V Evropě se vynořily kampaně podporující stravování směrem k dietě se „zdravým“ potenciálem. Jednou z takovýchto aktivit je reformulace potravin. Celý článek
Evropská komise má připravit návrh legislativního opatření týkajícího se obsahu transmastných kyselin v potravinách.
Do roku 2020 by se v některých potravinách mohl snížit obsah soli, cukru nebo tzv. transmastných kyselin, které jsou součástí některých tuků. Takové ambice mají akční plány pro implementaci Národní strategie Zdraví 2020, na které reagovala Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny založením „Platformy pro reformulace“. Celý článek
Problémem jsou hlavně přidané cukry
Sacharidy jsou hlavní složkou lidské stravy, měly by činit 50-60 % celkové energetické potřeby. Většinu z toho by měly tvořit tzv. složené cukry, neboli polysacharidy, především škrob. Jednoduché cukry, tzv. bílý cukr, pak jen 10 %.
Enormní spotřeba cukru, především sacharózy neboli bílého cukru, ale i fruktózy či glukózy, je celosvětový problém. U nás připadá na jednoho člověka skoro 40 kg cukru ročně, což je dvojnásobek doporučovaného množství. Celý článek
Zákazníky zajímá bezpečnost
Metoda ošetřování potravin ionizujícím zářením, která se masově využívá od padesátých let minulého století, budí v poslední době mezi spotřebiteli vášně. Mnozí z nich se obávají, že takto ošetřené potraviny mohou způsobovat rakovinu. Podle odborníků z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ale rozhodně spotřebitele neohrožuje.
Postoje odborné i laické veřejnosti v Evropě i mimo ni se k ozářeným potravinám značně liší. To brání rozšíření této metody a následně i mezinárodnímu obchodu s ozářenými potravinami. Celý článek
Trend velí směrem ke zdraví!
Lékaři i nutriční specialisté se shodují, že Češi se již naučili snídat i svačit zdravěji. Obchodníci si pochvalují, že jim rostou prodeje cereálií, celozrnného pečiva, bio i bezlepkových produktů, výrobci se předhánějí ve vývoji inovací a vylepšených receptur s přidanou hodnotou ve formě zdravotních benefitů.
Každý ví, že vyvážená strava ovlivňuje naše zdraví i psychickou pohodu. Přesto řada lidí sklouzne k pohodlnosti a některá z denních jídel nutričně ošidí nebo vynechá. Celý článek
Zákazník zajímá o zdravou přípravu
Mražené výrobky v nákupním koši českých domácností svoji pozici mírně posilnily, a to díky výrazně rostoucím kategoriím jako je mražené ovoce, mražené polévky či mražená hotová jídla.
Meziročně výrazný nárůst, který odpovídá nadprůměrně teplému počasí v loňském roce, zaznamenala i klasická zmrzlina. Je zároveň největší subkategorií s přibližně pětinovým podílem na výdajích domácností do mraženého segmentu. Zmrzlinu nakupuje skoro 90 % českých domácností zhruba 12x za rok. Celý článek
Spojení zdravé výživy a marketingu
Termín superpotravina se stal v poslední době populární a produkty takto označené jdou na dračku. Neexistuje však žádná definice tohoto pojmu a odborníci v oblasti výživy ho zásadně nepoužívají. Podle nich jde spíše o marketingový trik.
Navzdory rostoucí popularitě „superpotravin“ neexistuje jejich odborná nebo legislativní definice. Například Slovník Oxfordské angličtiny popisuje superpotravinu jako „výživově bohatou potravinu, považovanou za zvláště prospěšnou pro zdraví, tělesnou a duševní pohodu“ Celý článek
Zdraví nejen jako marketingový nástroj
Lidské zdraví determinuje z 50 % životní styl, z 20 % genetický základ, 20 % životní prostředí 20 % a z 10 % zdravotnické služby – největší podíl tak připadá na způsob života, který kvalitu našeho zdraví výrazně ovlivňuje. Zájem o zdravý životní styl roste, především o zdravé a správné stravování.
Lidé chtějí vědět, co si kupují a co jedí. Více než dvě třetiny Čechů (70 %) se zajímají o správnou výživu. Průzkum iniciativy Vím, co jím a piju ukázal, že ačkoliv se znalosti Čechů o správné výživě zlepšují, mnoho lidí neumí vybrat potraviny vhodné pro udržení dobrého zdraví. Celý článek
Zákazník si stále více vybírá
V segmentu zdravé výživy a potravin s „přidanou hodnotou“ si český zákazník zvyká na novinky a inovace jen zvolna. Nabídka v regálech obchodů je pestrá, ale zorientovat se v sortimentu není vždy snadné.
Zdravý životní styl „frčí“, a to pravidelně obzvláště v prvních měsících roku. V souvislosti s nejrůznějšími předsevzetími typu „musím zhubnout“, „omezím sladké“ nebo „začnu jíst lépe“, se tento trend výrazně projevuje a obchodníci si pochvalují zvýšený zájem o kategorie müsli a cereálií Celý článek
Zájem spotřebitelů roste
Co je pro tento segment nejvíce charakteristické? Poměrně strmý růst celé kategorie, který trvá již několik let. Rostou zejména prodeje bezlepkových a dia výrobků, vyšší spotřebitelský zájem je zaznamenáván i u bezlaktózových produktů.
Při každodenním stravování zdravého člověka se ve velké většině uplatňují běžné potraviny jako je pečivo, mléčné výrobky, brambory, maso, ovoce a zelenina, rýže a podobně. V některých případech však nemusí být „běžná“ strava tou nejlepší cestou, nebo může vést ke zdravotním problémům. Celý článek
I po ránu chceme žít zdravě. Výrobci i obchodníci si pochvalují, že v této kategorii narůstá zájem Čechů o zdravější formu stravování, což se projevuje zvýšeným prodejem výrobků kategorie „health“ a „wellness“.
„Nutričně vyváženou snídani považuji za zcela zásadní. Pravidelným snídáním snižujeme riziko vzniku zažívacích problémů a obezity. Tělo má také dostatek energie, takže jsme více koncentrovaní a podáváme lepší pracovní či studijní výkony,” říká PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., výživová specialistka z iniciativy Vím co jím a piju. Celý článek
Prodejní automaty dnes najdeme všude, na veřejných místech, v obchodních centrech, institucích, na nádražích, ve firmách i na školách všech stupňů. Právě automaty ve školách jsou v současnosti aktuálním tématem. Jak na novelu zareagují provozovatelé prodejních automatů? Celý článek
Překvapivý výzkum: Biopotraviny nejsou zdravější
Zahrnujete do svého jídelníčku pravidelně biopotraviny a věříte, že jsou pro vaše zdraví prospěšnější než ty obyčejné? Výsledky britského výzkumu vás možná překvapí. Biopotraviny nejsou zdravější než ty z velkovýroben. Jak k tomuto závěru vědci došli? Máme dál kupovat bio? Nebo je jedno odkud potraviny pochází a jak jsou vyráběny?
Při slově bio na obalu výrobku si většina z nás představuje, že se jedná o potraviny, které jsou zdravější než ty obyčejné.
Biopotraviny jsou vyráběné pomocí ekologického zemědělství a měly by být kvalitnější, než ty produkované běžným způsobem.
Při výrobě biopotravin se nepoužívají syntetické přídavné látky, a proto by měly mít výraznější a “opravdovější” chuť. Jsou ale biopotraviny skutečně zdravější?
Touto otázkou se na žádost Britského úřadu pro kontrolu potravin (FSA) zabývali experti z London School of Hygiene and Tropical Medicine, kteří došli k překvapivým informacím. Podle výsledků výzkumu totiž biopotraviny nejsou zdravější a výživnější než běžně vyráběné potraviny. Jak moc je ale tato informace objektivní a můžeme jí bez okolků důvěřovat?
„Podle vědců obsahují obyčejné potraviny a biopotraviny zhruba stejný podíl vápníku, vitamínu C a železa.“
Závěry výzkumu byly zveřejněny v časopise American Journal of Clinical Nutrition ve středu 29. července. Výzkum byl prováděn během pěti let a vycházel ze 169 studií publikovaných za posledních padesát let, které byly vybrány z 50 000 časopisů.
Výzkum byl rozdělen do dvou samostatných částí, z nichž se jedna zaměřila na rozdíly v obsahu živin a druhá pak zkoumala zdravotní výhody konzumace biopotravin. Souhrnně lze říci, že rozdíly v nutriční hodnotě byly prokázány pouze u 55 ze 169 studií, řekl vedoucí výzkumu Alan Dangour.
Studie analyzovala jen část dat o biopotravinách
Je ale možné, že bychom se po tolika kladných ohlasech ze strany veřejnosti i odborníků dozvěděli, že biopotraviny pro nás nemají žádný zvláštní přínos? To vypadá dost nepravděpodobně. Co se výzkumu týká, analyzoval velmi omezené množství vědeckých prací, a to pouze těch psaných anglicky. Navíc nebyly do analýzy zahrnuty nejnovější studie EU, jež byly zveřejněny v dubnu tohoto roku.
Označení bio má být zárukou, že se jedná o prudukt ekologického zemědělství
Zatím také neexistují žádné vědecké studie o dlouhodobém působení pesticidů na lidský organismus, tudíž nemohly být do výzkumu zahrnuty. Je ale dosti pravděpodobné, že právě tyto studie by výsledky pozměnily.
Syntetická dusíkatá hnojiva a některá fosforečná hnojiva, která jsou v ekologickém zemědělství zakázána, avšak v konvenčním zemědělství normálně používána, mohou totiž při dlouhodobém působení způsobovat některé závažné zdravotní problémy. Patří mezi ně poruchy imunitního systému, sexuální poruchy, rakovina, sterilita a další. Tyto závěry oznámila v roce 2006 Evropská komise. Je tedy jasné, že ekologičtí zemědělci, kteří hnojí své půdy dobře ošetřovanými organickými hnojivy, sklízejí oproti tomu produkty harmonicky živených rostlin.
Studie ověřila rozdíly v podílech živin
Přestože tedy ze závěrů vědců z londýnské školy vyplývá, že rozdíly mezi biopotravinami a konvenčními potravinami jsou zanedbatelné, není tomu tak u obsahu všech živin.
Podle vědců obsahují oba druhy zhruba stejný podíl vápníku, vitamínu C a železa. Ohledně jiných důležitých látek ale oproti běžným potravinám vyhrávají biopotraviny.
Ty obsahují o 12,7 % více bílkovin, o 53,6 % více betakarotenu, o 38,4 % více flavonoidů a o 2,5 % více draslíku.
Sami vědci dále připouštějí, že biopotraviny obsahují větší množství některých dalších užitečných látek. Například v bio-mase a bio-mléce byla prokázána v průměru o 2,1% až 27,8% větší hodnota zdraví prospěšných polynenasycených mastných kyselin než v konvenčním mase a mléce.
Podle vědců obsahují biopotraviny a konvenční potraviny stejný podíl vápníku, vitamínu C a železa. U biopotravin naopak najdeme více bilkovin a flavonoidů
Jaký je hlavní přínos biopotravin?
Ačkoliv výzkum nepřinesl jasný důkaz o tom, že by biopotraviny byly zdravější, je jasné, že to není jediný důvod, proč je lidé kupují.
Nedávný průzkum v EU zjistil, že běžní nakupující biopotravin si dobře uvědomují další plusy, jež ekologické zemědělství a biopotraviny přinášejí.
Kvalita výrobků totiž není určena pouze vlastnostmi jednotlivého produktu, ale celým způsobem výroby a zpracování.
Biopotraviny přinášejí výhody zejména, co se týká zdravotní nezávadnosti a kvality.
Na rozdíl od klasických potravin neobsahují chemická aditiva, konzervanty, stabilizátory a umělá barviva.
Ekologické zemědělství a výroba biopotravin jsou řízeny přísnými předpisy, což je výrazně odlišuje od běžné zemědělské produkce. Není už tohle dostatečný důvod zvolit tento typ výrobku?
Nákupem biopotravin navíc zákazník vědomě podporuje zdravé životní prostředí a různorodost krajiny.
Tím, že se v ekologickém zemědělství nepoužívají umělá hnojiva, chrání tento typ hospodaření povrchové a podzemní vody a navíc šetří množství energie, vynaložené na výrobu hnojiv.
Na ekologických polích najdeme až o 40 % více druhů volně rostoucích rostlin, o 15 % více střevlíku a o 25 % více žížal, které půdu pomáhají zúrodnit. Hnízdí zde také více ptáků, včel i motýlů.
Výhody ekologického zemědělství
Navíc jsou tyto výrobky vyprodukovány eticky.
Podle uznávané odborové organizace Compassion in World Farming má ekologické zemědělství nejvyšší standardy v oblasti zacházení se zemědělskými zvířaty.
Jsou chovaná v podmínkách pro ně přirozených, bez stresu, s kvalitním krmením bez umělých náhražek. Dávají nám tedy maso, mléko a vejce nesrovnatelně lepší než z konvenčních velkovýrobních chovů.
Pro všechna zvířata v ekologickém zemědělství je povinný výběh nebo pastva. Zdroj: http://media.independent.com
Bioprodukty neobsahují pomocné genetické látky ani herbicidy. Přehledné studie o biokvalitě produktů z let 1926 až 1998 dále ukazují, že listová zelenina má až o 50 % nižší obsah dusičnanů.
Naopak díky tomu, že jsou biopotraviny pěstovány bez umělých hnojiv a postřiků syntetickými pesticidy, rostou pomaleji, obsahují tudíž méně vody a mají větší obsah sušiny, minerálních látek, stopových prvků a aromatických látek.
Díky tomu mají lepší a výraznější chuť.
Jak hodnotí biopotraviny vědci?
Vedoucí výzkumu Alan Dangour řekl, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by konzumace biopotravin měla pro člověka nějaký zdravotní přínos. Sám však vzápětí potvrdil, že důvodů proč biopotraviny kupovat je mnohem více.
Uvedl, že agentura bude i nadále spotřebitelům poskytovat užitečné informace a snažit se předložit dostatek kvalitních důkazů o biopotravinách.
Zpráva FSA totiž potvrdila, že bez dlouhodobého vědeckého sledování nelze potvrdit nebo vyvrátit prospěšnost biopotravin pro lidské zdraví.
Vědecká studie nepotvrdila, že konzumace biopotravin je pro lidské zdraví prospěšnější, než konzumace běžných potravin z velkovýroben.
Studie však dala za pravdu tomu, že biopotraviny obsahují více živin prospěšných pro lidské tělo, jako jsou bílkoviny, betakaroten neb draslík. Koupí biopotravin podporujeme ekologické zemědělství, které je celkově šetrnější k přírodě.
Nevíte, zda si koupit bio jablko nebo to, jehož růst byl podpořen herbicidy? Zkuste si vyzkoušet, které vám bude více chutnat. Rozhodnutí vždy konec konců závisí na každém z nás a na našich prioritách.
‚Zazvoní kurýr a nákup mám doma.‘ Čeští senioři přišli na chuť nákupům potravin po internetu
Šedesátiletý Petr nikdy neměl rád nakupování. Byl zvyklý jezdit autem do supermarketu na okraji města a nakupovat tam sám podle seznamu potraviny na celý týden. Jeho děti mu ale ukázaly, jak nakupovat potraviny po internetu. Ve velkém kamenném obchodě tak pan Petr už nebyl víc než rok.
„Zjistil jsem, že to může být výhodné. Nemusím stát frontu u kasy a potraviny mi dovezou až do třetího patra nahoru,“ vysvětlil pro Radiožurnál.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si reportáž Barbory Kladivové
Nakupování bez front oceňuje třeba i seniorka Jana. I když ze začátku neměla k potravinám, které jí do domu vozí cizí člověk, moc velkou důvěru.
„Vyberu si v klidu domova sortiment a v určitou hodinu, kterou mám domluvenou, mi zazvoní kurýr a mám nákup doma.“
Nakupujících seniorů bude přibývat
Právě takových seniorů, jako je Petr a Jana v posledním roce rychle přibývá. Potvrzují to i sami online prodejci potravin. Třeba u Rohlík.cz se počet seniorů za poslední rok více než zdvojnásobil. Zatímco v loňském třetím čtvrtletí si potraviny přes síť u tohoto prodejce objednalo necelých 700 lidí ve věku nad 65 let, ve stejném období letos to bylo téměř 1800.
Podle marketingového ředitele společnosti, Rostislava Brzobohatého bude letos počet pravidelně nakupujících seniorů ještě růst, klidně až ke třem tisícům.
„Na Rohlíku mají senioři zájem především o dia produkty, o mléčné potraviny, pečivo a především větší množství balených vod,“ přibližuje, jaké potraviny senioři nejčastěji nakupují.
Češi letos utratili v e-shopech víc než loni. Žně obchodníků ale teprve přijdou
Číst článek
Těžké zboží nakupují nejčastěji senioři i u dalšího prodejce online potravin, společnosti iTesco. Také jí rychle rostou počty starších zákazníků. Jejich průměrný nákup váží 37 kilogramů. Mluvčí společnosti, Václav Koukolíček, dodává, jací senioři si nejčastěji objednávají potraviny domů.
„Seniory lze rozdělit na dvě skupiny, jedni jsou senioři, kteří mají například handicap, hůře se pohybují a bydlí ve třetím patře bez výtahu. Druhou skupinou jsou pak senioři, kteří vyznávají moderní styl života a jsou dobře ekonomicky situovaní.“
Řady nových zákazníků, ať už těch v seniorském věku nebo zdravotně postižených, se rychle rozšiřují i u dalšího prodejce online potravin – Košík.cz. Jeho ředitel Tomáš Jeřábek ale přiznává, že i na síti seniory zajímají výhodné ceny a slevy.
„Samozřejmě, že cena je pro ně důležitá. Na našich stránkách si můžou srovnat zboží podle ceny a vybrat si pro ně to nejvýhodnější, tedy třeba to, které je v akci a nakoupit si ho víc do zásoby.“
Lidskou práci v Česku stále častěji nahrazují samoobslužné kiosky, především v pohostinství
Číst článek
'Chci umřít, ale mám hlad.'
Seniorům, kteří nemají přístup k internetu, pomáhají u některých online prodejců potravin asistentky. Ty vyřeší nákup po telefonu většinou za 10 až 15 minut. Tyto asistentky už své seniory znají a plánují s nimi třeba i vaření na následující týden nebo probírají recepty. Pomoc s objednávkami jídla se ale někdy může změnit i v drama. Své o tom ví i asistentka Veronika.
„Nejvíc takový emotivní příběh byl s jednou paní, která zavolala, že chce umřít ale, že má hlad. Ale položila mi telefon. Tak jsem jí volala zpátky, domluvily jsme se, že za ni přijedu. Ona mi pak všechno povyprávěla. Byla jsem tam asi hodinu a půl, přivezla jsem jí jídlo, aby neměla hlad a pak přemýšlela pozitivněji,“ vypráví Veronika.
Seniorům ale objednávají potraviny třeba i děti a nechávají jim nákupy dovézt klidně i na chatu. Podle Rohlíku.cz si senioři objednávají potraviny v průměru za 550 korun. Nejčastěji vybírají položky do svých e-košíků v dopoledních hodinách.
Zdravý talíř – PharmDr. Margit Slimáková
Zdravý talíř je nová a zdravější varianta zastaralé výživové pyramidy. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence a podpory účinné léčby.
- Zelenina by měla tvořit nejméně čtvrtinu příjmu potravin. Čím více rozmanité zeleniny upravené na různé způsoby sníte, tím lépe. Hranolky se k zelenině nepočítají a brambory patří svým složením spíše k polysacharidům.
- Ovoce tvoří druhou čtvrtinu talíře. Nejzdravější a nejvýživnější je jíst sezónní ovoce různých druhů a barev. Příjem ovoce je možné nahradit konzumací zeleniny.
- Bílkoviny získáte nejlépe z ryb, luštěnin, ořechů, semínek, zakysaných mléčných výrobků, vajec či masa. Většině z nás prospívá vyšší podíl rostlinných zdrojů bílkovin. Vybírejte dle své chuti i stravovací filozofie.
- Polysacharidy jsou nejlepší v přirozené podobě. Například jáhly, ovesné vločky, žitné kváskové chleby či divoká rýže. Důležité je omezovat pojídání výrobků z nehodnotné bílé mouky.
- Oleje a tuky jsou nejhodnotnější v superzdravých potravinách jako ořechy, avokádo či ryby. Vhodné je i kvalitní máslo a zastudena lisované rostlinné oleje. Nejezte margaríny a omezte i další průmyslově upravené tuky a oleje.
- Tekutiny jsou nejlepší v podobě čisté vody a neslazených čajů. Slazené nápoje a čaje raději zcela vynechte.
Celkově doporučuji upřednostňovat přirozené potraviny před polotovary, lokální a bio potraviny před nekvalitní velkoprodukcí a dovozem. Kromě zdravé stravy si dopřávejte také venkovní pohyb, dostatek spánku, přátel a dobré nálady!
Proč má talíř nahradit pyramidu?
Výživová pyramida již neodpovídá moderním poznatkům o zdravé stravě. Dodržování pravidel podle této pyramidy se podílí na epidemii obezity a cukrovky a může také přispívat k rozvoji srdečně cévních onemocnění.
První výživová pyramida vznikla již v roce 1974 ve Švédsku. Známější je americká verze z roku 1980 a o něco zdravější Středozemní pyramida z roku 2000 s výrazným posunem k rostlinné stravě. Přesto je na stránkách českých ministerstev zdravotnictví a zemědělství nadále doporučována obdoba nejstarší švédské pyramidy:
Za téměř 40 let historie výživové pyramidy se na ni nashromáždilo množství oprávněné kritiky. Zásadní výhrady vůči pyramidě uvádí následující srovnání se Zdravým talířem:
| odborně zastaralá doporučení | odpovídá moderním poznatkům |
| je nutné znát počet porcí a jejich velikost pro jednotlivé potravinové skupiny | díky grafice odpovídající skutečnému talíři není potřeba složitě počítat porce |
| důraz na příjem polysacharidů se podílí na epidemii obezity a cukrovky | zdraví prospěšný důraz na příjem zeleniny, které má většina z nás málo |
| nerozlišování mezi typy polysacharidů vede k nadměrné konzumaci bílé mouky | u polysacharidů je doporučen příjem rozmanitých a přirozených obilovin |
| maso a mléko je zobrazeno zavádějícím způsobem tak, že vypadá jako nenahraditelná součást jídelníčku | začlenění masa a mléka do kategorie bílkovin ponechává možnost volby mezi rostlinnou a živočišnou stravou |
| doporučení omezovat sladkosti i tuky vedlo k popularitě nezdravých nízkotučných diet a pojídání margarínů | doporučuje konzumaci zdravých tuků a olejů, zatímco škodlivé trans tuky a sladkosti vylučuje |
| u ovoce a zeleniny chybí upozornění na obsah zdraví prospěšných fytochemikálií | u zeleniny i ovoce je zdůrazněna barevnost, různost a výživová hodnota |
| chybějící informace o tekutinách | výčet vhodných a nevhodných tekutin |
| důraz na kvantitu a prevenci podvýživy | důraz na kvalitu a zdravotní prevenci |
Zdravý talíř najdete také na samostatném webu. Zkuste si talíř stáhnout a začít používat ještě dnes. Uvítám vaše dojmy, reakce, zkušenosti a komentáře:
- Jak Zdravý talíř používáte?
- V čem se vaše běžná strava liší od Zdravého talíře?
- Napadá vás nějaké vylepšení doporučení talíře?
Stáhněte si:
Zdravý talíř A4 / bez textu / bez obrázků
Pro Čechy začíná být původ potravin důležitější než cena
Jídelníček českých spotřebitelů se mění. Začínají se více zajímat nejen o regionální produkty, ale postupně objevují i kouzlo tzv. prodeje ze dvora.
Nakupování zboží „v akci“ je pro české spotřebitelé stále typické. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu utratí Češi za zboží ve slevových akcích až polovinu celkových výdajů za balené potraviny. Na druhou stranu roste poptávka po regionálních potravinách, které jsou k dostání nejen u samotných farmářů, ale i na pultech supermarketů.
Zákazníci se totiž i díky širší nabídce v obchodech, ekonomickému růstu nebo modernímu životnímu stylu, čím dál více zajímají o to, co jedí. Důkazem je i kauza takzvané dvojí kvality, při které se zjistilo nejen rozdílné složení potravin napříč Evropou, ale také fakt, že Češi chtějí nakupovat stejně kvalitní zboží jako západní zákazníci.
Zvyšující se nároky tuzemských spotřebitelů o tuto problematiku potvrzují i organizace, které se návyky tuzemských spotřebitelů zabývají.
„Pomalými krůčky se zlepšujeme ve schopnosti číst obaly na potravinách a rozumět jim,“ říká Kryštof Kruliš, předseda správní rady Spotřebitelského fóra.
Přestože tuzemští zákazníci jsou podle něj nadále velice citliví na cenu a nedají dopustit na nakupování „v akci“, za tradiční řemeslnou výrobu nebo regionálně proslulý produkt si dokážou připlatit.
Lidé za svým výrobcem jezdí
Obchody na zájem zákazníků reagují a své pulty čím dál více plní českými a regionálními potravinami.
„Ze statistik obchodníků vyplývá, že obrat prodeje potravin od českých dodavatelů dosahuje v rámci jednotlivých řetězců až 77 procent,“ říká viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) Pavel Mikoška a dodává, že výrobci ale v mnoha případech nedokážou na vyšší zájem spotřebitelů reagovat. Nástup jejich produktů na pulty obchodů je proto pomalejší.
Zájem o regionální potraviny podporuje i ministerstvo zemědělství. Nejlepším produktům z jednotlivých krajů uděluje značku Regionální potravina. Ročně tak ocení zhruba sto výrobců potravin v ČR, které pak propaguje nejen v rámci kraje, ale i po celé republice.
„Řada spotřebitelů přihlíží k tomu, zda byl výrobek vyroben u nás nebo v cizině. Důvody pro to mohou být různé. Od podpory českého zemědělství, přes patriotismus k výrobkům až k ovlivnění ekologické zátěže spojené s dopravou výrobků,“ dodává Kruliš ze Spotřebitelského fóra.
Dalšími značkami kvality, které mohou zviditelnit výrobce a usnadnit zákazníkům orientaci na trhu, jsou Klasa nebo Česká potravina.
Přestože většina Čechů nakupuje potraviny v obchodních řetězcích, v tuzemsku roste obliba takzvaného prodeje „ze dvora“, kdy zákazník jede přímo za výrobcem daného produktu. Týká se to zejména včelařů – přímo k prodeji jsou nabízeny až tři čtvrtiny celkové produkce medu v ČR.
Ze dvora mohou zemědělci nabízet limitované množství čerstvého drůbežího a králičího masa, vajec, včelích produktů, syrového mléka, ryb a zvěřiny, a to bez nutnosti povolení či registrace u příslušných úřadů.
Pokud ale chtějí prodávat například sýry nebo více než šedesát vajec týdně, již se musí registrovat u Krajské veterinární správy. Své produkty pak mohou nabízet i na internetu.
Příkladem je projekt dvaceti českých zemědělců a zpracovatelů, kteří spustili společný web Nákup z farmy.
Kdo ručí za kvalitu a bezpečnost?
Ať už zemědělci prodávají své produkty zákazníkům přímo ze dvora, na farmářských trzích, přes internet nebo v obchodech, musejí plnit přísnou legislativu, která zajišťuje, že nabízené potraviny jsou bezpečné.
Potraviny navíc podléhají kontrolám, které provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa.
Úřady v potravinách odhalují například nebezpečné látky, velmi často jde o směsi několika druhů pesticidů v dováženém ovoci, zelenině či čaji.
Primární odpovědnost za kvalitu a nezávadnost nesou výrobci potravin. Požadavky ale musejí splňovat jak zemědělci, kteří jsou na počátku výrobního procesu, tak i celý potravinářský sektor včetně prodejců. Klíčová je přitom evropská legislativa, neboť potraviny se volně prodávají napříč hranicemi.
„Legislativa EU se podílí na kvalitě potravin zásadním způsobem. Hlavní důraz je vždy kladen na zdravotní nezávadnost zemědělských produktů a potravin a dále na ochranu zájmů spotřebitelů,” říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Konkrétně jde o unijní nařízení z roku 2002, které mimo jiné zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin se sídlem v italské Parmě. „Tento předpis obsahuje základní ustanovení umožňující zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů,“ dodává Bílý.
Legislativa EU také stanovuje požadavky na hygienu při výrobě potravin, omezuje užívání přidatných látek a řeší kvalitu primárních surovin. Zemědělci například musejí chovat dobytek ve vhodných podmínkách, zajistit jim dostatek prostoru a krmiva. Musí si také hlídat, zda se jejich úroda nekontaminovala pesticidy či jinými nebezpečnými látkami.
Pokud by takový problém nastal, nejenže by své produkty nemohl nabídnout k prodeji, ale také by mu byly odepřeny evropské zemědělské dotace.
Ministerstvo zemědělství přiznává, že naplnění českých i evropských legislativních požadavků nemusí být pro zemědělce a potravináře vždy jednoduché. „Je však také důležité zdůraznit, že právě díky přísným požadavkům máme v EU a Česku jedny z nejbezpečnějších potravin na světě,“ říká Bílý.
Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.