18. června 2019·Zprávy·Lukáš Vaněk
Se zavedením trestu smrti v Česku by souhlasila polovina občanů, což je nejméně od roku 1992. Rekordně vysoký je tak i podíl odpůrců absolutního trestu, kterých bylo letos v květnu 41 procent. Zbytek respondentů neví. Vyplývá to z úterních zveřejněných výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Hlavním důvodem pro zavedení trestu smrti je poskytnutí spravedlivého zadostiučinění pozůstalým po obětech trestných činů. S tímto výrokem souhlasilo 66 procent respondentů. Více než 60 procent dotázaných v popravě vidělo způsob, jak minimalizovat náklady na věznění těžkých zločinců.
Každý devátý občan dojíždí za lékařem i víc než 30 km, uvádí průzkum
Nejsilnějšími důvody proti trestu smrti je riziko justičního omylu a odsouzení nevinného. Této možnosti se obávaly téměř tři čtvrtiny lidí, podobně jako možnosti zneužití poprav. “Ostatní důvody proti existenci trestu smrti jsou lidmi pokládány za zřetelně méně pádné. Zejména to platí o názoru, že obhajoba trestu je projevem politického populismu,” uvádí CVVM.
Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality.
CVVM od roku 1992 v průzkumech zjišťuje, jaká část obyvatelstva republiky by byla pro znovuzavedení trestu smrti, nebo proti němu. Podíl zastánců poprav od té doby vytrvale převažuje nad podílem odpůrců.
Největší podporu veřejnosti měl absolutní trest v letech 1992 a 1994, kdy s jeho obnovením souhlasily tři čtvrtiny občanů.
Průzkum CVVM se konal od 4. do 14. května. Zapojilo se do něj 1026 občanů ve věku od 15 let.
Zdroj: ČTK
Autoři: Lukáš Vaněk
Klíčová slova: průzkum·trest smrti
Zprávy – další články
Drtivá většina Čechů je pro obnovení trestu smrti, ale..
Hlavní obsah
Trest smrti za nejtěžší zločiny je celosvětově velice diskutovaným tématem a má jak své příznivce, tak i ortodoxní odpůrce. V českém právním systému byl uzákoněn trest smrti od roku 1918 až do roku 1990, kdy byl zrušen.
Jednoznačná většina dotázaných (65,5 %) z reprezentativního vzorku 11 329 dotázaných v průzkumu společnosti SANEP je pro znovuzavedení nejvyššího trestu za nejtěžší zločiny.
Nutnou a základní podmínkou pro zavedení trestu smrti je vyspělý právní systém, kde jsou jasně vymezeny podmínky pro jeho udělení.
Ovšem podle názoru 52% respondentů tato podmínka není v České republice splněna, a proto zde nemůže být trest smrti opět zaveden.
V tuto chvíli tak obavy ze selhání stávajícího justičního systému převažují nad většinovým souhlasem se zavedením trestu smrti jakožto nejspravedlivějšího trestu v případě těch nejtěžších zločinů.
Názor, že znovuzavedení nejvyššího trestu může mít ve svém konečném důsledku vliv na celkové snížení kriminality, sdílí 60,7 % respondentů.
Poněkud překvapivý je fakt, že za nehumánní nepovažuje trest smrti 61,9% respondentů. Tento názor je tak v rozporu s celosvětovým trendem, který usiluje o jeho zrušení, a to právě z důvodu nehumánnosti.
Příklon k obnovení trestu smrti je zjevně podmíněn i většinovým názorem 81,2 % dotázaných, kteří nepovažují stávající sazby trestů za přiměřené.
Nejvyšším trestem, jaký český trestní zákoník za nejtěžší zločiny zná, je doživotní trest. Nicméně 63,8% respondentů se domnívá, že v případě nejtěžších zločinů je doživotní trest naprosto nedostatečným.
V případě zločinů, za něž by Češi udělili trest smrti, přičemž si každý respondent mohl vybrat jednu nebo více nabízených možností, jednoznačně dominuje vražda dětí (13,7 %). Dále následuje trest smrti nájemným vrahům (10,5 %), teroristům (9,2 %) a pachatelům sexuálně motivovaných vražd (8,5 %).
Exkluzivní internetový off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 7. až 13. listopadu 2010 na vybrané skupině 11 329 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let.
Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 190 000 registrovaných uživatelů 25 802 dotázaných.
Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu.
Hlavní zprávy
SANEP: Češi jsou pro znovuzavedení trestu smrti
Praha 21. listopadu (PROTEXT)
Trest smrti za nejtěžší zločiny je celosvětově velice diskutovaným tématem a má jak své příznivce, tak i ortodoxní odpůrce. Velice rozporuplné emoce a názory vyvolává otázka trestu smrti, který se v českém právním systému vyskytoval od r. 1918 až do r. 1990, kdy byl zrušen, i u české veřejnosti.
Většina domácí populace na jedné straně souhlasí s obnovením trestu smrti, avšak na druhé straně se většina Čechů kloní k názoru, že současný právní systém České republiky není na takové úrovni, aby zde mohl být tento nejvyšší trest, kdy je usvědčený viník za své činy odsouzen k usmrcení, opět zaveden.
Zde jsou patrné obavy z možného zneužití tohoto nejvyššího trestu, který byl i v minulém komunistickém režimu zneužíván k justičním vraždám nepohodlných osob na politickou objednávku. Zřejmá je však i samotná nedůvěra v domácí justici, která se potýká s řadou kauz, a hovoří se i o justiční mafii.
Trest smrti však může být vykonáván pouze v takovém právním prostředí, kde není pochyb o spravedlivém a vyspělém justičním systému. Jak dále ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, většina respondentů, kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, se domnívá, že zavedení nejvyššího trestu by mohlo výrazně přispět například k všeobecnému snížení kriminality.
K příklonu většiny veřejnosti k obnovení trestu smrti jednoznačně přispívá i většinový názor, že stávající sazby trestů nejsou v některých případech dostatečné, což platí i pro doživotní trest udělovaný jen za nejtěžší zločiny.
Trest smrti je pak nejvíce preferován v případě vraždy dětí, které jsou velice citlivým celospolečenským tématem, a je zjevné, že v takových případech je společnost k odsouzeným vrahům naprosto nesmiřitelná. Tomu ostatně nasvědčuje i fakt, že většinově není trest smrti vnímán jako nehumánní, což je zřejmé zejména právě u trestné činnosti na dětech a sexuálně motivovaných činů, kde se trest smrti pachatelů té nejzávažnější trestné činnosti může jevit jako jediný spravedlivý trest.
Exkluzivní internetový off-line průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 7.- 13. listopadu 2010 na vybrané skupině 11.329 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 190.
000 registrovaných uživatelů 25.802 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%.
Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Jednoznačná většina dotázaných (65,5%), kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, je pro znovuzavedení nejvyššího trestu za nejtěžší zločiny, a to trestu smrti.
Nutnou a základní podmínkou pro zavedení trestu smrti je vyspělý právní systém, kde jsou jasně vymezeny podmínky pro jeho udělení.
Ovšem podle názoru 52% respondentů tato podmínka není v České republice splněna, a proto zde nemůže být trest smrti opět zaveden.
V tuto chvíli tak obavy ze selhání stávajícího justičního systému převažují nad většinovým souhlasem se zavedením trestu smrti jakožto nejspravedlivějšího trestu v případě těch nejtěžších zločinů.
Názor, že znovuzavedení nejvyššího trestu může mít ve svém konečném důsledku vliv na celkové snížení kriminality, sdílí 60,7% respondentů.
Poněkud překvapivý je fakt, že za nehumánní nepovažuje trest smrti 61,9%. Tento názor je tak v rozporu s celosvětovým trendem, který usiluje o jeho zrušení, a to právě z důvodu nehumánnosti.
Příklon k obnovení trestu smrti je zjevně podmíněn i většinovým názorem 81,2% dotázaných, kteří nepovažují stávající sazby trestů za přiměřené.
Nejvyšším trestem, jaký český trestní zákoník za nejtěžší zločiny zná, je doživotní trest. Nicméně 63,8% respondentů se domnívá, že v případě nejtěžších zločinů je doživotní trest naprosto nedostatečným.
V případě zločinů, za něž by Češi udělili trest smrti, přičemž si každý respondent mohl vybrat jednu nebo více nabízených možností, jednoznačně dominuje vražda dětí (13,7%). Dále následuje trest smrti nájemným vrahům (10,5%), teroristům (9,2%) a pachatelům sexuálně motivovaných vražd (8,5%).
Jak ukazuje exkluzivní průzkum společnosti SANEP, trest smrti je v ČR stále živoucím tématem, a to zejména v případech, kdy jde o vraždy dětí. Trest smrti je českou veřejností podporován zejména díky přesvědčení, že stávající tresty včetně výjimečného trestu doživotí nejsou v některých případech dostatečné.
Také přesvědčení, že znovuzavedení trestu smrti by mohlo napomoci ke snížení kriminality, je argumentem pro tento absolutně nejvyšší trest.
Zajímavým zjištěním však je, že i přes podporu většiny domácí populace znovuzavedení trestu smrti převažuje obava ze stávajícího stavu české justice, která nepředstavuje pro většinu veřejnosti garanci, že by bylo s trestem smrti nakládáno skutečně zodpovědně a byla vyloučena možnost jeho zneužití.
Více na http://www.sanep.cz
- SANEP je exkluzivním partnerem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty mezinárodních vztahů a výzkumného záměru Governance v kontextu globalizované společnosti a ekonomiky a dále je členem mezinárodní aliance výzkumných agentur AIMRI (Alliance of International Market Research Institutes).
- Kontakt:
- Oldřich Zajíc
- Ředitel a jednatel společnosti
- tel.: 602 538 278
ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu s grafy, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz
Většina Čechů je pro trest smrti | Domov
PRAHA Přestože většina lidí v Česku podle sociologických výzkumů dlouhodobě podporuje trest smrti, jeho znovuzavedení se v dohledné době neplánuje. Absolutní trest byl v Česku zrušen v roce 1990.
Nepřípustnost trestu smrti je zakotvena v Listině základních práv a svobod, zákaz trestu vyplývá i z mezinárodních právních závazků České republiky.Poslední poprava se na území České republiky odehrála skoro na den přesně před 20 lety.
Při loňském průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se pro trest smrti vyslovilo 62 procent dotázaných, od roku 2000 se podpora poprav podle výzkumů pohybuje kolem šedesátiprocentní hranice.
Předtím byla vyšší, v letech 1992 a 1994 se pro absolutní trest vyslovilo 76 procent oslovených lidí. Postupem času zároveň podle výzkumů CVVM přibývá lidí, kteří si myslí, že by trest smrti v Česku být neměl.
Zatímco v roce 1994 se proti němu vyslovilo 12 procent dotázaných, loni to bylo již 32 procent respondentů.
Návrhy na znovuzavedení trestu smrti v minulých letech odmítli autoři nového trestního zákoníku. „Nad trestem smrti jsme nikdy neuvažovali. Myslím si, že u nás byla tato otázka jednoznačně vyřešena, a myslím si, že byla vyřešena správně,“ řekl v říjnu 2007 vedoucí týmu, který je pod normou podepsaný, soudce Nejvyššího soudu v Brně Pavel Šámal.
Oko za oko Podle posledního výzkumu CVVM jsou pro trest smrti častěji potenciální voliči KSČM, lidé, kteří by se voleb neúčastnili, a dotázaní se špatnou životní úrovní.
V roce 2005 absolutní trest podporovali spíše muži a lidé, kteří patří mezi voliče KSČM či ČSSD.
Naopak nižší podporu měl tehdy trest smrti u lidí ve věku do 30 let, vysokoškolsky vzdělaných a příznivců KDU-ČSL.
Jako důvody pro zavedení trestu smrti lidé v roce 2005 podle CVVM nejčastěji uváděli, že jde o adekvátní a spravedlivý trest za těžké zločiny, že by plnil výstražnou roli nebo že by měla platit zásada oko za oko.
Někteří ze zastánců absolutního trestu si také mysleli, že by zabránil zločincům opakovat trestné činy, vedl by ke snížení kriminality a těžcí zločinci by „zbytečně nezabírali místo ve věznicích“.
Naopak odpůrci trestu tehdy podle CVVM například poukazovali na možnost justičního omylu nebo zastávali názor, že nikdo nemá právo zabíjet.
Lidé, kteří se staví proti trestu smrti, často také argumentují tím, že přísnější tresty nemusí znamenat nižší kriminalitu.
„Žádné seriózní kriminologické průzkumy neprokázaly, že existence absolutního trestu odstrašuje potenciální vrahy více než možnost dlouholetého věznění,“ uvedl politolog a analytik CVVM Daniel Kunštát ve svém článku z roku 2005.
Řada studií naopak podle něho potvrzuje, že zločince odrazuje od páchání trestné činnosti spíše jistota dopadení než přísnost možného trestu.
Podobně se nedávno vyslovil i právník Josef Lžičař. Historie ukazuje, že když existoval trest smrti za krádež, tak lidé stejně kradli, uvedl.Organizace Amnesty International (AI), která sleduje dodržování lidských práv, již dříve uvedla, že odborné studie OSN prokázaly, že nejvyšší trest nemá větší preventivní dopad na míru kriminality než hrozba doživotního vězení.
Mezi zastánce trestu smrti se v Česku řadí například nacionalistická Národní strana či krajně pravicová Dělnická strana. Mezi odpůrce patří celosvětově organizace, které se zabývají ochranou lidský práv. V roce 2006 AI napočítala 1591 poprav v 25 státech světa, skutečná čísla ale prý mohla být mnohem vyšší. Nejvíce poprav je podle AI dlouhodobě v Číně.
Československo přejalo v roce 1918 ustanovení o trestu smrti z rakouského právního řádu. Absolutní trest pak zrušilo 2. května 1990 Federální shromáždění bývalého Československa (ČSFR). V letech 1918 až 1989, bez období německé okupace, bylo v Československu popraveno 1217 lidí.
Nejvíce poprav bylo po druhé světové válce – v letech 1945 až 1948 bylo kvůli válečným zločinům popraveno 730 lidí. Z politických důvodů pak bylo mezi lety 1948 až 1989 popraveno 230 lidí. Posledním popraveným na území Československa byl 8. června 1989 trojnásobný vrah Štefan Svitek, trest byl vykonán v Bratislavě. Začátkem února toho roku byl popraven poslední člověk na území Česka.
Byl jím Vladimír Lulek, který v roce 1986 zavraždil 36 ranami nožem svoji manželku, její tři děti a svou dceru.