Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli

Francie – země gurmánů, kteří si neodpustí konzumaci sýrů, křupavých baget nebo dobrého hovězího masa, ale i lahodných sladkých dezertů. Přesto Francouzky vypadají šik a jsou štíhlé, celkově jsou Francouzi zdraví a země patří k těm s nejnižší úmrtností na srdeční onemocnění. Někdy se tento jev označuje jako francouzský paradox a dobré zdraví Francouzů je přisuzováno právě konzumaci vína.

Někteří odborníci jsou vůči tomuto názoru skeptičtí, jiní zase tvrdí, že jedna malá sklenka vína denně může být skutečně zdraví prospěšná. Jaké jsou tedy působí červené víno na zdraví? Pokračujte ve čtení dále a přečtěte si také náš další čtenářsky oblíbený článek – červené víno na zdraví.  

Červené víno po jídle – na dobré zažívání a trávení

V České republice se, zejména k tučným jídlům, podává pivo, aby se lépe trávilo. Ve Francii naopak k jídlu popíjí víno a ví proč. Třísloviny obsažené v červeném víně totiž povzbuzují trávení. Víno rovněž zvyšuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny. Zároveň ničí bakterie, které způsobují infekce zažívacího traktu.

Nejen že se díky červenému vínu dobře zažívá – napomáhá také vstřebávání vitamínů a minerálů z potravy. Za to jsou zodpovědné látky flavonoidy.

Červené víno na zdraví cév a srdce

Červené víno – účinky

  • Flavonoidy nepodporují jen dobré trávení.
  • Jsou to také antioxidanty, které zabraňují kornatění tepen a vzniku trombóz.
  • Pomáhají totiž redukovat tvorbu látky, která tyto problémy způsobuje.
  • Zároveň tím také odbourává cholesterol.
  • Červené víno je díky tomu známé jako lék na cévní a srdeční onemocnění, rovněž zlepšuje krevní oběh – zkrátka může významně snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.
  • A tyhle účinky jsou skutečně vědecky prokázané.
  • Dokonce je červené víno prevencí před opakovanými infarkty.
  • Zásadou je pravidelná, ale mírná konzumace – a pak se skutečně zmenšuje riziko toho, že se člověku po prodělaném infarktu tento problém vrátí.
  • Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli
  • Vyzkoušejte také svařené víno. 

Zázračné flanovoidy chrání před bakteriemi

Kromě srdce a cév červené víno a v něm obsažené flavonoidy pomáhají chránit i plíce, tedy plicní tkáň, a to zejména před bakteriemi a viry.

Červené víno proto snižuje například riziko zápalu plic a jiných infekcí. Ve vínu jsou obsažené také účinné třísloviny, které posilují imunitní systém – díky tomu červené víno chrání tělo před různými chorobami a infekcemi.

Konzumace vína je prospěšná pro nervový systém 

Červené víno obsahuje ještě další velmi důležitou látku – resveratrol.

  • Ten v mozku vytváří enzym regenerující nervová poškození.
  • Víno tedy může být lékem proti poškozením celého nervového systému a také mozku.
  • Lidem pravidelně popíjejícím malé množství červeného vína proto hrozí menší riziko onemocnění třeba Alzheimerovou chorobou nebo demencí.
  • Červené víno také snižuje hrozbu mozkové mrtvice, a tím i předčasného úmrtí.
  • Resveratrol je důležitý také při prevenci kardiovaskulárních onemocnění nebo třeba cukrovky.
  • Konzumovat nemusíme jen klasické červené víno. Vyzkoušet můžeme i víno portské. 

Červené víno proti stárnutí

Červené víno všeobecně platí za elixír mládí. I na tomto účinku se podílejí flavonoidy – jako antioxidanty totiž chrání tělo před volnými radikály. Ty totiž mohou způsobovat oxidaci mozkových buněk. Tento proces se podílí právě na vzniku nemocí jako Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, infarkt, ateroskleróza či srdeční selhání.

Červené víno také zpomaluje stárnutí buněk, mozkových funkcí a zvyšuje intelektuální výkonnost, protože podporuje okysličování mozku.

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli

Červené víno je zdravé, ale pozor na množství

I když má červené víno na zdraví prokazatelné a dobré účinky, stále jde o alkohol, se kterým si není radno zahrávat. Mezi střídmým a zdraví prospěšným popíjením červeného vína a jeho nadměrnou konzumací, která může přerůst v alkoholismus, je jen tenká hranice. Za vínem stojí každoroční obrovská dřina vinařů. Přečtěte si něco málo o tradičním vinobraní. 

S počtem skleniček roste i riziko

Podle výzkumů má skutečně jedna sklenička červeného vína denně pozitivní účinky na zdraví. Ale s počtem skleniček roste riziko toho, že se tělo stane na alkoholu závislí. A tak stoupá i riziko úmrtnosti.

Malé množství alkoholu sice pomáhá proti mozkové mrtvici, onemocnění srdce a problémům s oběhovým systémem. Konzumace vyššího množství všechna tato onemocnění spíš zhoršuje.

Proto pijte střídmě. Červené víno na zdraví si klidně dávejte – koneckonců jeho léčivé účinky jsou potvrzené několika klinickými studiemi. Myslete ale na to, že se nic nesmí přehánět. A u alkoholu toto platí dvojnásob.

Diskuse neobsahuje zatím žádný komentář. Buďte první!

Skutečně chcete smazat komentář?

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli Měsíc putuje ve znamení Střelce, je v ubývající fázi. Plánujte, obchodujte, investujte, cestujte, kontaktujte staré přátele. Dopřejte si masáž nohou,… více o tomto dni Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli Měsíc putuje ve znamení Střelce, je v ubývající fázi. Plánujte, obchodujte, investujte, cestujte, kontaktujte staré přátele. Dopřejte si masáž nohou,… více o tomto dni Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v ubývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes dlouhé… více o tomto dni Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli Měsíc putuje znamením Kozoroha a je v ubývající fázi. Kozoroh má vliv na pleť, ale působí také na kolena, kyčle a klouby. Nepodnikejte dnes dlouhé… více o tomto dni Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli Měsíc putuje ve znamení Vodnáře a je v ubývající fázi. Vodnář působí na lýtka, kotníky a žíly. Nezatěžujte nohy dlouhým chozením a stáním. Vhodný den… více o tomto dni Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli Měsíc putuje ve znamení Vodnáře a je v ubývající fázi. Vodnář působí na lýtka, kotníky a žíly. Nezatěžujte nohy dlouhým chozením a stáním. Vhodný den… více o tomto dni Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli Měsíc putuje znamením Ryb, je v ubývající fázi. Ryby mají vliv na chodidla a prsty u nohou. Udělejte si čas na jejich koupel a masáž. Věnujte se… více o tomto dni
Taky míváte úplně nejvíc blbý dny, kdy se všechno sere v pravidelnejch intervalech? Zrovna dneska při venčení v lese jsem myslela, že vylítnu z kůže… Vlastně mi to celý přišlo, jako by to bylo snad naplánovaný, bo co. Mi neřikej, že žádnej osud neexistuje! To náhody podle mě nejsou…

O kaloriích nevážně: Zdravotní účinky vína

Aplikace KalorickeTabulky.cz

Získat

Říkával mi děda, že červené víno je na krvinky a na tlak. Bílé nepil. Vlastně mne až donedávna nenapadlo nad tím blíž přemýšlet.

Podíváte-li se totiž na jakákoliv zdravotní doporučení, všude se píše, abyste se vystříhali alkoholu, kávy, cigaret… Přitom o zdravotních výhodách rozumné konzumace piva jsme již psali.

A stejně je tomu překvapivě s vínem. Je tomu pár let, kdy se bílá a červená vína vzala díky vědeckým studiím na milost. Pokud se tedy pije nikoliv po litrech, ale zhruba po čtyřech deci za den (za předpokladu, že jiný alkohol už si ten den nedáte).

Něco málo statistik

Spotřeba vína v ČR samozřejmě těžce zaostává za spotřebou piva – pohybuje se v průměru něco přes 20 litrů na jednoho člověka za rok. V průměru, ano? Taky znám pár lidí, kteří tohoto průměru dosáhnou za měsíc. V Evropě je pak průměr plus minus 30 litrů na osobu.

  • V České republice bylo k roku 2015 více než 18 tisíc subjektů, zabývajících se pěstováním vína, přičemž celková plocha vinic u nás činí zhruba 18  tisíc hektarů. Nejvíce jich je nijak překvapivě na Jižní Moravě, kdy zdejší vinice tvoří asi 95 % celkového počtu vinic v republice.
  • Bílých vín mají pěstitelé vysázených více – tvoří cca dvě třetiny produkce. Nejčastěji se pěstuje z bílých vín veltlínské zelené a z červených svatovavřinecké. Domácí produkce pokryla spotřebu vína ze 40 %.

Pokud si vezmeme další země v Evropě, pak mezi největší vinaře patří překvapivě Rumunsko a až po něm Španělsko, jež má jen polovinu toho, co první v žebříčku. Francie je dokonce osmá a my dvanáctí.

Co se zdraví týká, australská studie, kdy se skoro 10 let sledovali lidé narození před rokem 1930, prokázala prodloužený věk u těch, kteří konzumovali každý den malé množství alkoholu. Studie se zúčastnilo 1 235 mužů a 1 570 žen, přičemž u těch, kteří pili víno, klesla celková úmrtnost o 37 procent u mužů a o 25 procent u žen.

  • Podle studie Národního ústavu proti nadměrnému pití a alkoholismu v USA z roku 2003, kdy se 12 let zkoumala pravidelné pití malého množství alkoholu denně u 38 077 mužů, klesá pak u pravidelných popíječů o polovinu riziko infarktu a mozkové mrtvice.
  • Podobně jiná studie zkoumala 14 tisíc mužů s vysokým tlakem, kterým pravidelné pití malého množství alkoholu tlak regulovalo. Samozřejmě stále platí, že neúměrné pití tlak zvyšuje.
  • Pravidelní pijani mají rovněž daleko vyšší šanci, že neonemocní cukrovkou, a o 15 % jsou méně nemocní, než ostatní. Nižší je i riziko věkového stárnutí očí nebo tvorby křečových žil.

Musíme ale připomenout, že se stále bavíme o malém množství alkoholu. U mužů jde o 0,4 – 0,5 l vína denně, u žen o 0,2 – 0,3 litru.

Léčivé účinky vína

Víno se považovalo za lék – podle nalezených tabulek a papyrů – již ve starém Sumeru a Egyptě. Slavný Avicenna popsal léčivé účinky vína. Ze seznamu léků bylo víno (stejně jako čokoláda) vyškrtnuto v 60. letech minulého století.

Víno – bez oxidu uhličitého a dalších nežádoucích přísad – tvoří především voda, alkohol (ethanol), cukr (glukóza), kyseliny (jablečná, mléčná, vinná), rostlinná barviva (flavonoidy, antokyany, xantofyl), vitamíny (především E), enzymy (superoxid dismutázy, kataláza), minerální látky (K, Mg, Ca) a polyfenoly či jiné fenolické látky (resveratrol, katechin, kvercetin).

  • Některé obdobné látky, které obsahuje vinná réva, najdeme například v černém bezu nebo ostružinách.
Budete mít zájem:  Děti s diabetem úspěšně sportují

Hořčík má pozitivní vliv na oběhový systém, draslík na nervovou soustavu a snížení krevního tlaku, vápník funguje proti řídnutí kostí. Flavonoidy chrání plicní tkáň. Nejvyšší množství vitamínu E pak najdeme v tokajských vínech.

Nejpodstatnější a nejzajímavější složkou ve víně je však resveratrol. Tuto látku obsahuje slupka vína a v samotném nápoji jí bývá v rozmezí 0,1 – 8 mg/l. Zabraňuje stárnutí buněk, zpomaluje procesy degenerace mozku, omezuje riziko vzniku diabetes.

Umírněnou konzumací vína lze dokonce docílit snížení váhy. Podle vědců je to díky nízkému obsahu kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku okamžitě spalují. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě.

Bílé, nebo červené?

Celé tohle pátrání, jak jsem předeslal v úvodu, jsem provedl především proto, abych zjistil, jestli měl děda pravdu. Takže – skutečně je červené víno na krvinky? Nu, podle vědců vyhrává bílé víno.

Sice třeba má v sobě červené víno více resveratrolu, díky louhování slupek v moštu, ale i přes nižší obsah antioxidantů působí bílé víno lépe antioxidačně (je tomu tak proto, že antioxidační molekuly jsou v bílém víně menší, čímž jsou snáze vstřebatelnější), má velký vliv na aterosklerózu, lépe snižuje krevní srážlivost a riziko infarktu (až o polovinu oproti červenému), a navíc zvyšuje takzvaný „hodný“ HDL cholesterol v krvi.

Takže, dědo, je mi líto, červené sice působí na tvorbu krvinek, ale bílé je lepší. Vlastně, mému dědovi, kdyby žil, by to bylo jedno. Popíjel hlavně slivovici.

Kolik kalorií má víno?

Eliška: Zhubla jsem díky Kalorickým tabulkám

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli

Absolvent scenáristiky, novinář, spisovatel, spolupracovník České televize, v současné době si užívající svých dvou synů a výletů s nimi.

3.9.2018 Jan Lipšanský Články, Jak si udržet zdraví

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli

Jaro je symbolem vzniku nového života a radosti. Pokud nyní nepůjdeme s proudem této energie, mohla by nám v dalších měsících životní síla scházet.

Máte- li chuť se vydat na intenzivní sbírání jarní síly, nechte se inspirovat následujícími jednoduchými rituály, které zaručeně fungují.

Celý článek 29.3.2021

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli

Výživa je rozhodně mnohem mladší obor, než je například fyzika či chemie. Spousta informací se objevuje nově, dříve zaryté pravdy se boří…

K tomu  kolem nás lítá „v éteru“ spousta mýtů, které nám při snaze dát si zdraví do pořádku mohou pěkně zamíchat kartami a naše cíle ohrozit.

Celý článek 25.3.2021

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleli

V rámci zdravého stavování trávíme v kuchyni poměrně dost času.

Na co myslet, aby nás od našich cílů neodradily bolavá záda a špatné pohybové návyky?

Místo vína kaši s rozinkami, radí vědci. Pivo není iontový nápoj a zdravá míra alkoholu neexistuje

Je tomu přesně sedmadvacet let, co v americkém televizním pořadu 60 minutes vystoupil francouzský kardiolog Serge Renaud se svéráznou radou. „Chcete předejít onemocněním srdce a cév? Pijte denně dvě až tři sklenky vína. Tak jako Francouzi,“ doporučil divákům. Prodejci vína si promnuli ruce a Američané vzali obchody ztečí.

Kardiolog měl svou odvážnou radu podloženou studií.

Ta se zabývala takzvaným francouzským paradoxem, který ve zkratce říká: řada věcí nasvědčuje, že by obyvatelé země galského kohouta měli trpět na srdeční a cévní choroby a infarkty – hodně kouří, málo cvičí a kvůli kachním paštičkám, hutným sýrům či velké spotřebě másla si dopřávají o třetinu větší dávky živočišného tuku než například Američané. Jenže ve srovnání s jinými národy trpí Francouzi kardiovaskulárními onemocněními daleko méně a dožívají se vyššího věku.

Odpověď na otázku, proč tomu tak je, našel Renaudův tým ve víně: důvod rozporu zčásti přisoudil střídmému a pravidelnému pití. „Studie ukazují, že konzumace alkoholu v míře, jak jej přijímají Francouzi (tedy 20–30 gramů za den – asi dvě sklenice vína, pozn. red.), může snížit riziko ischemické srdeční choroby alespoň o 40 %,“ píše se v článku v prestižním vědeckém časopisu Lancet.

Přečtěte si také

Pila jsem nonstop a myslela, že vystřízlivění mě zabije, říká autorka Zápisníku alkoholičky

Spustila se vlna zájmu.

Blahodárným účinkům pravidelného popíjení malého množství alkoholu, v kombinaci se zdravou stravou, se od té doby věnovala řada studií, které s gustem citovali vinaři, média i někteří lékaři.

Závěry například poukazovaly na to, že i mezi lidmi, kteří jedí zdravé středomořské jídlo, se dožívají vyššího věku spíše ti, kteří si dají sklenku nebo dvě červeného denně, než příležitostnější nebo větší pijáci.

V Česku příznivé účinky vína (a obecně malých dávek alkoholu) velebí například kardiolog a pediatr Milan Šamánek. Spolu s kolegyní Zuzanou Urbanovou vydal mimo jiné knihy s titulem Když víno léčí nebo Víno na zdraví.

Červené víno je zdravější, než jsme si mysleliČeši se s Francouzi dělí o druhé místo ve spotřebě alkoholu na osobu a rok. Zdroj: data OECD

„Dnes už vědci vědí, že na náš oběhový systém pozitivně účinkuje malá a pravidelná dávka alkoholu. Zvyšuje hladinu ‚hodného‘ HDL cholesterolu, snižuje riziko krevních sraženin a také hladinu fibrinogenu (bílkovina obsažená v krevní plazmě, která se tvoří v játrech, pozn. red.

), který přispívá ke vzniku aterosklerózy a infarktu,“ nechal se profesor Šamánek slyšet před patnácti lety v rozhovoru pro časopis Univerzity Karlovy s tím, že nastudoval závěry stovek studií, a je proto přesvědčený, že pravidelné a přiměřené pití alkoholu může být součástí prevence kornatění cév a srdečního infarktu.

Přečtěte si také

Alkohol je geniální látka, ale jen chvíli. Když závislost krmíte, je to jak s toulavou kočkou, říká adiktolog

„Jenže s alkoholem je to jako s léky.

V rozumných dávkách prospívá, v přílišném množství škodí,“ popisoval Šamánek a za vhodnou dávku označil dvě až čtyři deci vína denně, v případě piva nanejvýš dva půllitry a u pálenky maximálně půl deci.

S tím, že ženy by měly pít aspoň o třetinu méně. Ale ideálně denně a večer. „Máte klid, otevřete láhev a víno je jako rozsvícené,“ líčil profesor Šamánek před šesti lety ve studiu Českého rozhlasu.

Přehlížení rizik

Od té doby však odborné poznatky pokročily. A je čím dál patrnější, že rizika, která s sebou pití alkoholu nese, převažují nad možnými přínosy.

„Současné vědecké důkazy vedou k jasnému závěru: Pozitivní účinky, jichž lze dosáhnout pravidelnou konzumací velmi malých dávek alkoholu, nevyvažují rizika.

Dnes už není eticky ani odborně obhajitelné doporučovat konzumaci alkoholu s odkazem na zdraví,“ upozorňuje adiktolog Michal Miovský, který v Praze vede Kliniku adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Zjednodušeně řečeno, v těle nemáme

Přidejte se k předplatitelům

Zemřel kardiolog Milan Šamánek. Pijte alkohol, je to zdravé, řekl v minulosti v rozhovoru pro Reflex

Alkohol je přece lék, říká v rozhovoru pro Reflex uznávaný evropský dětský kardiolog, profesor Milan Šamánek (84). Muž, jenž se významnou měrou zasloužil o to, že Česko patří mezi světovou špičku v léčbě vrozených srdečních vad u dětí. A který sám zprvu nechtěl věřit studiím, jež prokazovaly zdraví prospěšné dopady konzumace alkoholu na člověka, ale dnes už tvrdí: Pijte, je to zdravé!

Než se dostaneme k vlivu alkoholu na dospělý organismus – co říkáte jako dětský kardiolog průzkumům, které říkají, že české děti jsou evropská špička v pití alkoholu?

Pro děti platí přísný zákaz alkoholu, to je bez debat. Stejně jako pro těhotné a kojící ženy. Důvod je jednoduchý, ale o to závažnější – poškození mozku. Mozek se vyvíjí až do sedmadvaceti let.

Každý gram alkoholu jej v tomto období poškodí. Samozřejmě, čím mladší mozek, tím větší poškození.

Bohužel u nás je běžné, že otec pije pivo a klidně dává napít svému malému synkovi a všichni ho plácají po zádech, že je pašák, že už pije. To je špatně.

Ale jak chcete dětem zakázat pít, když vidí, že my pijeme?

Nesmíte jim nic zakazovat. Je třeba s nimi o alkoholu mluvit. Ale ne, až jsou v pubertě. To je pozdě. Co nejdřív, klidně jakmile budou takzvaně brát rozum, ve čtyřech v pěti letech, a uvidí vás s pivem nebo vínem.

Musíte dítěti vysvětlit, že alkohol je dobrý, proto ho pijete, a že ho také budou moct pít. A že když ho budou pít střídmě, mohou ho konzumovat celý život. Ale začít s ním mohou, až jejich mozek bude vyvinutý, jinak je nečeká v budoucnosti nic hezkého.

Klidně jim dejte líznout, ale doprovoďte to slovy: Beztak ti to ani nechutná, protože tvůj mozek to nechce, ví, že teď je to pro něj jed.

To zní dost idealisticky.

I mně to zprvu znělo jako pohádka, ale je dokázáno, že právě tento přístup funguje. Čísla ze Spojených států hovoří jasně, za deset let se snížila zkušenost nezletilých s alkoholem o šest procent a významně ubylo opilých mladých osob, zatímco s marihuanou a drogami ne.

Podmínkou ovšem je, že to dítěti vysvětlíte – ne zakážete – opravdu dřív, než s alkoholem začne. Ve Spojených státech mají také atraktivní počítačové hry pro děti o alkoholu. Také je nezbytné, aby společnost netolerovala opilé děti a aby z toho byly tresty a ostuda i pro rodiče.

Jde o to, naučit děti nepít alkohol, aby, až vyrostou, mohly začít pít správně.

Vy říkáte, že pití alkoholu je pro dospělé prospěšné. Když je alkohol dobrý, proč se tedy veřejně odsuzuje?

Budete mít zájem:  Spalničky Příznaky U Dětí?

Tomu taky nerozumím. Přitom pokud jde o prospěšnost alkoholu pro lidský organismus, nejde opravdu o nic nového. Když pominu, že alkohol používali ve své praxi lékaři už před tisícovkami let, jak je dobře známo. Nová éra začala v roce sedmdesát devět.

Tehdy jeden student dostal za úkol jako svou doktorandskou práci zjistit, jak je to na světě s úmrtností na alkohol. Objevil, že tam, kde se pije tvrdý alkohol, je úmrtnost podstatně větší než tam, kde se pije víno.

Tato práce vzbudila velkou pozornost a na studium účinků alkoholu se najednou dalo mnohem víc lékařů a vědců. A postupně se začínalo zjišťovat, že malé množství alkoholu snižuje úmrtnost na infarkt myokardu. Že navíc hned poté, co jste infarkt prodělal, byste měl začít alkohol pít.

Když budete hned po infarktu pokračovat v pravidelném pití malého množství alkoholu, máte dva- až třikrát menší pravděpodobnost, že se vám infarkt vrátí.

To je pravý opak toho, co mnoho lékařů svým pacientům říká.

No ano, v mnoha nemocnicích můžete slyšet, jak lékař přikazuje po infarktu přísnou dietu a naprostou abstinenci. Je to nesmysl. Totéž platí i o hypertenzi, tedy vysokém tlaku.

Na vysoký krevní tlak přece nesmíte pít alkohol, jinak se dorazíte.

To není pravda. U vysokého krevního tlaku malé množství alkoholu snižuje úmrtnost. Jednoznačně.

Mluvíte vážně?

Naprosto. Z lékařského hlediska je nejvýznamnější kladný dopad alkoholu na dvě nejčastější příčiny úmrtí u nás a těmi jsou srdeční infarkt a mozková mrtvice. Tam je díky pravidelné konzumaci malého množství alkoholu snížení úmrtnosti o třicet až padesát procent.

Dále střídmá konzumace alkoholu zpožďuje výrazně nástup cukrovky a zlehčuje její průběh. Alkohol nám prodlužuje život, když to tak mám říct. My lidé nejsme projektováni na tak dlouhý život, naše tělo nepočítá s tak vysokým stářím, jehož se dožíváme.

Konzumace malého množství alkoholu nám s tím dokáže pomoct.

Takže alkohol je prospěšný i pro ty, jimž nehrozí infarkt nebo mrtvice?

Samozřejmě. Je prokázáno, že pravidelné a dlouhodobé pití malého množství alkoholu prodlužuje život a jste ve stáří čilejší, bystřejší, celkově v lepší kondici. Mozkově i fyzicky.

Dokonce britská psychiatrická společnost vydala takzvané guidelines, tedy závazná doporučení, že lidé nad pětašedesát by měli každý den konzumovat zvýšené množství alkoholu, než je ono takzvané malé, jež se obecně doporučuje.

A když už takové doporučení vydají angličtí psychiatři, mezi kterými sedí mnoho abstinentů…

Vy jste jen nezkoumal cizí práce o účincích alkoholu na lidské zdraví. Sám jste také provedl pokus.

Náhodou jsem se setkal s inženýrem Vajčnerem ze Znovína, a tak jsem se ho zeptal, jestli by nám nedal víno, abychom mohli i my reálně otestovat závěry těch všech prací našich kolegů.

Souhlasil, a tak jsme se rozhodli pro krátkodobý vědecký pokus, jehož výsledky jsou koneckonců k dispozici. Vyšlo to jednoznačně pozitivně.

Že malé množství alkoholu konzumované pravidelně snižuje všechny ukazatele, jež signalizují přicházející infarkt nebo nástup aterosklerózy a mnohé další nemoci.

To se pak ale nesmíte divit, že vás někteří označují za propagátora pití alkoholu.

Přitom já jen říkám, co všechno alkohol umí, co je prokázáno. Na celém světě se ví, že malé množství alkoholu snižuje úmrtnost – teď bych mohl dlouho vyjmenovávat na co všechno, není toho málo – a prodlužuje život. A že velké množství alkoholu, obzvlášť konzumovaného najednou, úmrtnost naopak zvyšuje. Tato křivka je prostě jasná. Ví se to už dlouho.

Co si mám představit pod pojmem malé množství alkoholu? Je stejné pro ženy i pro muže? Říká se, že ženy mají pít méně. Jak máme správně pít? Jak často je často?

Dávky pro ženy jsou skutečně nižší, neboť ženy mají sníženou aktivitu enzymu alkohol-dehydrogenázy, který rozkládá alkohol.

Množství alkoholu, o němž mluvíme jako o zdraví prospěšném, je dvacet až čtyřicet gramů čistého alkoholu na den pro muže a deset až třicet pro ženu. Nejlepší dopad na zdraví má dlouhodobé pití alkoholu pravidelně pět až sedm dní v týdnu.

V podstatě se dá doporučit, aby navečer k jídlu vypili muž se ženou společně láhev vína. Důležité jsou i rituály s pitím spojené, žádný spěch, vypjaté situace, ale klid, pohoda.

Mluvíme vlastně jen o víně. Jenže alkohol zdaleka není pouze víno.

Stejné účinky jako víno má i tvrdý alkohol, ale toho můžete samozřejmě vypít podstatně menší množství, neboť obsahuje vysoké procento alkoholu.

Pivo pak bývá z hlediska dopadů konzumace alkoholu na zdraví hodnoceno nejméně kladně. Když to zjednoduším – má příliš málo alkoholu a příliš mnoho balastních látek. Avšak z hlediska zdraví jde o alkohol. To on je prospěšný.

Říká se, že víno je lepší kvůli dalším látkám, jež obsahuje. To se však neprokázalo.

To je onen známý francouzský paradox, kdy se lidé, co jedí tučné, ale pijí víno, dožívají delšího věku?

Ano, tady se ovšem zaměnily pojmy. Je pravda, že pravidelné popíjení vína spolu s takzvanou středomořskou dietou má příznivý dopad na zdraví. Ale znovu opakuji, že za to může alkohol ve víně, a ne víno samo o sobě.

Samozřejmě výrazně k dobrému výsledku přispívají rituály, jež při pití v zemích kolem Středozemního moře dodržují. Nespěchají s jídlem ani pitím, často si víno ředí vodou. Dodržují siestu.

To všechno jsou z hlediska životosprávy důležité, prospěšné věci.

Když jsme u Středozemního moře, nemohu si nevzpomenout na otázku: je červené víno opravdu zdravější než bílé?

Tak do této nekonečné debaty bych se pouštěl jen nerad. Zjednoduším to – i na to existují výzkumy a ty prokázaly, že z hlediska dopadů na zdraví je mírně, opakuji mírně prospěšnější víno bílé. Ale jinak vám můžu říct, že v tom není příliš rozdíl. Pijte, co vám chutná — bílé nebo červené víno.

Co na to játra? Nepropiju se ve jménu oddálení infarktu k cirhóze jater?

To je další mýtus, jenž platí pouze o velkých dávkách alkoholu. Při střídmém pití je to právě naopak. Malé množství alkoholu játra chrání. Dá se říct, že pravidelné pití malých dávek alkoholu je prevencí před ztučněním jater a cirhózou.

Takže střídmě jíst, hýbat se a pít sklenku až dvě vína každý den – je tohle recept na zdravý život?

Jednoznačně. Člověk má jíst všechno, ale v malém množství. Žádné šílené jednostranné diety. Pak je třeba se hýbat. Stačí trochu, ovšem každý den. A stejně tak pít trochu, ale každý den.

Jak se vůbec dětský kardiolog dostane ke zjištění, že alkohol je lék?

Musím přiznat, že mne velmi irituje, když o mně lidé říkají, že propaguji alkohol, protože pocházím z Moravy. Jsem ze Zborovic od Kroměříže, to není vinařský kraj. U nás byly švestky, pálila se slivovice, ale v naší rodině jsme nebyli zvyklí pít. Já jsem se k vínu dostal mnohem později.

Když jsem po studiích dostal umístěnku do Uherského Hradiště, tak mi pacienti občas nosili ochutnat své víno. To se před šedesáti lety slušelo, přinést své nejlepší víno jako poděkování za vyléčení. Někdy vybírali i dva týdny, co mi mají přinést, aby mě uctili, a mně to vůbec nic neříkalo.

Já jsem v podstatě nepil a neměl jsem k pití žádný vztah.

Ještě řekněte, že jste patřil k těm, co považovali alkohol za metlu lidstva.

Víte, že ano? Je to vskutku paradox. Do vína, jeho výroby i konzumace mě nakonec zasvětil pan primář Váňa, který měl nádherný vinohrad. Tehdy jsem se vlastně naučil trochu rozumět vínu. Ale i poté, co jsem už leccos o víně věděl, jsem nadále žil u vědomí právě onoho známého, že alkohol je metla lidstva, zkrátka že je třeba si na něj dávat pozor.

Tak proč jste názor změnil?

Rád bych upozornil, že jsem jej ani moc nezměnil. Ony jsou totiž dva druhy konzumace alkoholu. Jeden je ten, o němž se bavíme my, což znamená pít malé množství a často. Pak je druhá kategorie konzumentů alkoholu, ti končí u kolegů, jako je Karel Nešpor, kteří se zabývají alkoholiky, již jsou ubozí stejně jako narkomani. Ovšem jejich pití nemá s tím, o kterém mluvím já, nic společného.

Podle Národního protidrogového koordinátora jsou vlastně závislé dva milióny Čechů a Češek, již pijí alkohol pravidelně každý den.

To je nesmysl. Každodenní střídmé pití neznamená alkoholismus. Naopak může být zdraví přínosné. Je hloupost míchat do tohoto typu konzumace alkoholu problematiku alkoholiků. Nechápu, proč to někteří lidé dělají a proč se snaží alkohol tak démonizovat.

Už se přece ví, že sklon k alkoholismu je dán z velké části geneticky. Rodiče alkoholici bohužel mají velmi často děti alkoholiky. Potvrdily to studie, kdy děti alkoholiků vychovávali rodiče abstinenti, ale děti stejně nakonec jako alkoholici skončily.

Jak jste se dostal od dětské kardiologie k alkoholu? Přes dětské závislosti?

Vůbec ne. Byla to čistá náhoda. Dělám dětskou kardiologii šedesát let. Na začátku mé praxe profesor Jonáš psal ve své knize, vyšla, tuším, kolem roku padesát sedm, že vrozené srdeční vady patří patologickým anatomům, že se jimi my, kliničtí kardiologové, nemáme zabývat.

A dnes je situace taková, že ze všech dětí, co mají vrozenou srdeční vadu, umírá méně než jedno procento.

Víte, co to je pro mě za štěstí, že jsem se ve svém krátkém životě dožil tak obrovského medicínského skoku z absolutní beznaděje na téměř sto procent úspěšnosti? Podle auditu, jejž dělala mezinárodní komise kardiochirurgů, jsme v Česku jedni z nejlepších na světě. To je můj životní úspěch. Dětská kardiologie.

A přitom před pár lety jsme dostali s kolegyní Urbanovou první cenu Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) za knihu o víně. Tomu říkám paradox. Protože když to trochu nadnesu, k alkoholu mě dostala nuda, která začala narůstat v dětské kardiologii.

Budete mít zájem:  Podkožní akné se nedá vymáčknout

Nevypadáte zrovna na člověka, jenž nemá co dělat a který se nudí.

Dětskou kardiologii miluju, je to mé životní poslání, ale nastala situace, kdy všechny zásadní věci byly vyřešeny, vyzkoušeny a zavedeny do praxe a běželo to samo. Podařilo se nám zavést u nás prenatální diagnostiku. My už víme před narozením, s jakou vadou se dítě narodí. To jsou celosvětově úžasné věci, kdysi nemyslitelné.

Takže když tohle všechno už bylo, jaksi jsem před sebou najednou neviděl žádnou velkou výzvu. Tak jsme si řekli, že nastal čas, abychom se my pediatři začali zabývat vznikem aterosklerotických změn a infarktů myokardu už v dětství.

Do té doby se uvažovalo, že jde o nemoci dospělých, ovšem my předpokládali, že je na ně zaděláno právě již v dětství. Začali jsme problematiku studovat a při tom se nám opakovaně objevovalo, že alkohol působí příznivě na infarkty a všechny možné nemoci s tím spojené.

Já jsem si říkal: Ježišmarjá, to musí být omyl, to přece nejde, vždyť o alkoholu všichni víme, že je to metla lidstva, buněčný jed, že se na něj umírá.

Vy jste si to myslel také?

No jistě, tak se to učilo i na školách, to byl před desítkami let oficiální postoj. A bohužel je mnohde dodnes. Ovšem mě to tak zarazilo, že jsem začal problematiku alkoholu studovat. Zjistil jsem, že, jak už jsem řekl, požívání alkoholu je dvojí.

Jedno, to správné a zdraví jednoznačně prospívající, což dokazovaly vědecké studie a práce, tedy pití malého množství alkoholu každý den a dlouhodobě. A druhé, kdy se konzumuje velké množství alkoholu najednou, což je pro zdraví devastující, jak bylo dobře vidět na severských zemích.

Bylo nezpochybnitelné, že alkohol v malých dávkách lidskému tělu vyloženě prospívá, takže jsem to prostě musel publikovat. Myslím, že poprvé v roce dva tisíce.

Tušil jste, jakou tím vyvoláte u mnohých svých kolegů nevoli?

Ale když jsme o tom byli přesvědčeni, bylo vědecky, lékařsky i lidsky správné tyto závěry zveřejnit. Většina z vás nemá způsob, jak se k těmto datům a výzkumům dostat, přitom jsou to důležité informace. Proto považuji za svou povinnost takové zásadní zjištění sdělit. Říct nahlas: Je to tak, alkohol není jen škodlivý, právě naopak. Vy jste to nezkoumali, já ano, a proto říkám: Je to tak.

Profesor MUDr. Milan Šamánek, DrSc., FESC se narodil v roce 1931 ve Zborovicích u Kroměříže. V roce 1977 založil dětské kardiocentrum v motolské nemocnici a stal se jeho přednostou. Byl mnohaletým členem evropských i světových výborů dětské kardiologie.

Poté, co dostal českou dětskou kardiologii mezi světovou špičku, zaměřil se na prevenci aterosklerózy a ischemické choroby srdeční.

Při tom náhodou narazil na mnohé výzkumy, jež prokazují nezpochybnitelné pozitivní a léčivé účinky pravidelného a střídmého pití alkoholu nejen na tyto nemoci, ale celkově na lidské zdraví.

Za knihu Víno na zdraví získali s docentkou Urbanovou v Paříži první cenu Mezinárodní organizace pro révu a víno (Organisation Internationale de la Vigne). V roce 2010 mu bylo prezidentem republiky uděleno státní vyznamenání: Medaile za zásluhy I. stupně.

Víno je nejzdravější alkohol, říkají lékaři

Pokud jde o pití alkoholu, lékaři nejsou zrovna jednotní. Zatímco část z nich varuje i před vínem a poukazuje na to, že Češi patří mezi největší pijáky alkoholu na světě, jiní naopak s odkazem hned na několik studií tvrdí, že malé množství alkoholu tělu prospívá.

A prim mezi pitím má v tomto ohledu hrát právě víno – obsahuje totiž hned několik chemických látek, které zdraví svědčí.

„Studie opakovaně prokázaly, že pití malého množství alkoholu je zdravé, má mimo jiné kladný vliv na oběhovou soustavu,“ říká ostravský kardiolog a zároveň velký znalec vína Martin Křístek.

Ani on však neumí říci, zda stačí jakýkoli alkohol, nebo zda musí jít skutečně jen o víno. Vědci totiž zatím nedokázali jednoznačně zodpovědět otázku, zda je zdravý samotný alkohol, nebo zda jsou ti, kteří si dopřávají bezpečné množství alkoholu, zdravější díky dalším látkám v nápoji obsaženým.

Pro druhou teorii hovoří například již studie Selwyna St. Legera z roku 1979, který jednoznačně zjistil, že pití malého množství vína mělo na snížení úmrtnosti lepší vliv než konzumace drinků, pivo v této studii vliv na snížení úmrtnosti na infarkt nemělo.

Co všechno se ve víně tedy dá najít? Mimo jiné takzvané flavonoidy, látky, které umějí zpomalit stárnutí buněk, protože omezují působení volných – kyslíkových radikálů. Ty se jinak v těle tvoří neustále. Nejprospěšnější z nich má být takzvaný resveratrol.

„Tuto látku vytváří vinná réva jako ochranu proti nepříznivým podmínkám, jakými jsou například plísně,“ vysvětluje kardiolog Křístek.

Chrání srdce, plíce i střeva Víno má podle vědců kladný vliv hned na několik orgánových soustav lidského těla. Ten největší se týká oběhového systému a srdce – víno totiž zpomaluje kornatění tepen, zlepšuje hladinu cholesterolu, snižuje riziko, že se ucpou cévy krevními sraženinami. Překvapivě se také ukázalo, že malé množství vína dokonce chrání játra.

Třísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, svědčí sliznici trávicího traktu a mají antibakteriální účinky. Zejména červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu, a chrání tak před onemocněním ze stravy, například před salmonelózou.

Víno rovněž zvyšuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny obsažené v pokrmech. Příznivě podporuje svými kyselinami trávicí činnost a usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě. Lidé se sklony k překyselení žaludku by měli dát přednost vínu červenému, ostatní by si měli dopřát mladé bílé víno.

Flavonoidy obsažené ve víně pomáhají chránit plicní tkáň. Látka resveratrol snižuje úroveň škodlivých chemikálií v plicích, které vyvolávají onemocnění chronickou bronchitidou a rozedmu plic. 

Sklenice vína denně může pomoci chránit před nervovými onemocněními. Ukazuje se totiž, že zmíněný resveratrol vytváří v mozku enzym napravující nervová poškození.

Pití vína má svědčit i imunitní soustavě, a tak snižovat riziko nákazy běžnými virózami. Ale pozor, nadměrné pití naopak riziko infekčního onemocnění zvyšuje.

Podobný je i vztah pití alkoholu a plodnosti – zejména u žen malé množství vína zvyšuje šanci na početí, avšak přílišné pití jim naopak tuto možnost bere. Ženy by obecně měly pít zhruba polovinu toho, co muži.

„Ženy mají k alkoholu obecně nižší toleranci než muži. Je to dáno odlišnou aktivitou skupiny jaterních enzymů, které zajišťují metabolickou přeměnu alkoholu,“ vysvětluje profesor Pavel Ventruba z gynekologicko-porodnické kliniky v Brně.

Některé studie se zabývaly dokonce vztahem pití vína a hubnutím a dospěly k závěru, že kdo si bude hlídat jídelníček a přitom bude pít trochu vína, bude hubnout snáze. Vědci tento vliv vysvětlují nízkým obsahem kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku mají tendenci okamžitě spalovat.

  • Alkoholu však musí být skutečně jen trochu, sám o sobě totiž obsahuje spoustu prázdných kalorií.
  • Tekutina pro duši Malé množství vypitého alkoholu může působit dobře i na psychiku: uvolňuje totiž v mozku látku zvanou serotonin, která zlepšuje náladu, člověk se díky sklence vína cítí uvolněný a klidnější.
  • „Kromě odbourávání volných kyslíkových radikálů a dalších účinků ryze zdravotních má jistě význam pro lepší náladu, pro prožití příjemných chvil s někým blízkým a hlavně pro uvolnění z celodenního psychického i fyzického napětí,“ říká profesor Ventruba.
  • Na druhou stranu však alkohol postupně vyplavuje z krve vitaminy, a i proto by se nemělo zapomínat zejména na dostatečný přísun vitaminu C, ovoce a stravy bohaté na bílkoviny.
  • A jelikož alkohol odvodňuje, je důležité dopřávat si k němu i dostatek nealkoholických, pokud možno neslazených nápojů.

Léčba podle babiček

Žaludeční potíže Litr bílého vína nalijte na 100 gramů nastrouhaného kořene křenu a dvě minuty nechte povařit. Nechte deset minut ustát a sceďte, užívejte jednu polévkovou lžíci před jídlem.

Zažeňte průjem Na tři hrsti sušených borůvek nalijte půl litru červeného vína s vysokým obsahem tříslovin. Nálev pijte vlažný ve dvou dávkách po čtvrt hodině. K tomu pijte hodně tekutin a jezte banány, dušenou mrkev a rýži.

Vylečte si virózu Svařte čtvrt litru červeného vína, přidejte po jednom dílu – květ černého bezu, květ lípy, květ podbělu, list jitrocelu, přidejte dobromysl a mátu peprnou, případně truskavec. Nápoj můžete osladit medem, musíte vypít horké a ihned ulehnout. Extrakt způsobuje silné pocení.

Když se chcete osvěžit Dvě hrsti květů petrklíče neboli prvosenky jarní nalijte litr bílého vína, nechte půl dne stát a sceďte. Pijte večer jednu sklenku.

Pro dobrou náladu Do hrnce nalijte 0,75 litru polosuchého červeného vína, přidejte pomeranč nakrájený na plátky, několi hřebíčků a kousků skořice. Pět minut zahřívejte, ale nevařte, podle chuti můžete přisladit medem.

Zbytky do mrazáku Pokud vám zbylo trochu vína, které nevypijete, dejte ho zmrazit v nádobkách na led. Později jím ochuťte omáčky či polévky.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector